Archiv Včelařské konference

> Nova leciva v podstate uz existujĚ - cetl jsem metodiku chovu cmelák
> a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> pouzivanych ucinnych latek )

Jaka?

\vov

> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na web:
> http://pepasrollu.tripod.com
> Funguje to perfektne.

Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. Bylo by mozne, schema
umistit na server konference, do casti download.

Pekne dekuji, Ales Horak

Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve 1 litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled jsou li
včely nahoře nebo dole .

Tím je opravdu zle je míněno, že někde se stala chyba
1 špatně provedená fimigace
2 špatné léčivo
3 rychle zopakovat s jiným léčivem

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 5:31 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Právě naopak !
> Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
> fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
> nepřežijí zimu.
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
> Subject: Re: fumigace zkušenosti
>
>
> > Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
> Nebo
> > jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> > budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Chci provést třetí ošetření proti varroáze aerosolem při použití roztoku acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k tomuto účelu vhodný. Můžete někdo poradit? Děkuji Zdeněk.

je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailně - proč ?
protože se bojím experimentů.
Ve zkratce - jsou to novější chemikálie se stejnou jedovatostí na čmeláka -
tj. i současný Varidol ( jeho účinná látka ) byl ve stejné skupině. Lze
předpokládat, s určitou pravděpodobností, že budou použitelné.


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 10:07 AM
Subject: Re: fumigace zku enosti


> > Nova leciva v podstate uz existujĄ - cetl jsem metodiku chovu cmel k
> > a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> > pouzivanych ucinnych latek )
>
> Jaka?
>
> \vov
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

a "mastný" Varidol ulpí na stěnách studené sklenice a ta takto
"naimpregnována" je potenciálním obalem pro med ....




----- Original Message -----
From: "Jaromír Častulík" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

> > > Nova leciva v podstate uz existuj

> > Jaka?

> je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailn

kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to rikani nesplnuje podminky
vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a plany kecy.

\vov

Je to stejné, jako kapat si nosní kapky na čepici ( a pak případně nadávat,
ľe dutiny neuvolní ).

Z hygienických ( a řady daląích ) důvodů se v Česku pouľívají velmi nízké
dávky účinné látky Amitraz. Proto je třeba pro zachování
účinnosti nezbytné přesně dodrľovat metodiku - spalovat pásky ve svislé
poloze přímo
v prostoru úlu. Při spalování mimo úl (např. v kuřáku, přídavné sklenici a
pod.) dochází ke
ztrátám kondenzací účinné látky na studenějąích stěnách.
Obsah účinné látky a způsob aplikace jsou vzájemně velmi úzce provázány tak,
aby se do včelstva dostalo právě jen postačující mnoľství účinné látky.

Výrobci aut také hledají způsob, jak při nejniľąí moľné spotřebě paliva
najezdit co nejvíc kilometrů a nepročoudit ho bez uľitku. Způsob léčení,
který navrhujeą je stejný, jako bys radil navrtat dírku do dna nádrľe.

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jaromír Častulík <cjaromir/=/razdva>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v návodu.
Eman

:>horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený
:>knot zapálím ve 1
:>litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím
:>přemýšled jsou
:>li
:>včely nahoře nebo dole .

Že je tohle blbost, to už se tady před časem řádně prodiskutovalo. Buď si najdi v archivu vysvětlení př.Lněničky, nebo tomu prostě věř a taky věř návodům z Dolu.
Eman

Tak jsem poslal ty bohaté zkušenosti př.J.Sedláka do Dolu, aby se taky poučili a zde je reakce:

Vážený příteli,

fumigace v podmetu je možná. V podstatě splňuje základní
požadavky, a to hoření pásku ve svislé poloze a umístění uvnitř úlového prostoru.
Přesto, na základě praktických zkušeností tento způsob nemůžeme obecně doporučovat. Dna nebývají těsná, kryty větracích sít bývají zkroucené nebo chybí a včelstva se sklonem k silnému větrání mají lepší možnost bránit se průniku dýmu k plodovým plástům.

S pozdravem
Veselý, VÚVč Dol

Jde hlavně o změnu účinné látky Amitraz-Fluvalinat.


:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v
návodu.
Eman

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.537 / Virová báze: 332 - datum vydání: 6.11.2003

Nevim,proc by to neslo, pro jistotu to davam jako prilohu.
Ostatnim se omlouvam za nadbytecny mail. Pepa


>> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na >web:
>> http://pepasrollu.tripod.com
>> Funguje to perfektne.
>
>Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. >Bylo by mozne,
schema >umistit na server konference, do casti download.
>
>Pekne dekuji, Ales Horak
>


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Spíše napište přímo odkaz na stránku např.
http://pepasrollu.tripod.com/schema.html jinak to asi nikdo z nás
neodborníků přes elektro nenajde.

       Díky
              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Monday, November 10, 2003 8:41 AM
To: vcelarska konfera
Subject: schema neproslo


Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude,protože když jsem byl nucen na jaře provést ošetření na jednom stanovišti-měl jsem průměr 2,5,tak FUMem jsem dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

:>FUMem jsem
:>dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

> Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude ...

Není. Je to jen dvojí označení kvůli atestaci výrobku pro dvojí použití - pro fumigaci (FUM) a pro použití v aerosolových vyvíječích (AER). Ale obsah je identický a v případě potřeby zaměnitelný.
Pavel

Ze školení v Nasavrkách:
Oba přípravky jsou opravdu stejné a zaměnitelné. Jiný název je proto, že norma musela odlišit jiný přípravek na jinou aplikaci léčení. Fumigaci a aerosol.
Tonda

>Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a Avartin .
Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme viackrat az neni nulovy spad.

Stefan.

Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v starsom uli ).
A utesnim letac.
Ziadne otvaranie ula a manipulacie s ramikmi.
Anmi
----------

> Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a
> Avartin .
> Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme
> viackrat az neni nulovy spad.
>
> Stefan.

Malo by sa jednat o liecivo Magus MC 200. Blizsie informacie mozno ziskat v
vyskumnom ustave vcelarskom v Liptovskom Hradku.
Informácia bola podana na konferencii 18.10.2003 v Liptovskom Hradku.
Uvedene liecivo ma inu ucinnu latku ako dnes pouzivane lieciva a teda by
mohlo byt nahradou pri ziskani rezistencie sucasnych lieciv. Klinicke
zkusky prebehli v rokoch 2000 - 2002.

Matej




<nezmart/=/quic
k.cz> An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.11.2003 Thema: Re: fumigace zku enosti
10:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a odvětrání kouře včelami tu asi je.
Díky
Eman

vyrobca BARES Nitra moze vysvetlit technické veci. Cena je 50,- Sk za
balenie, ktore obsahuje 10 pasikov. Pre drobnych vcelarov je to
jednoduchsie a lacnejsie ako Varidol, ktory je na 50 pasikov / vcelstiev /.

Osobne pouzivam Varidol - liecivo si kvapkam sam, takze viem ze tam je ...
Navod na Varidol je jasny.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Re: fumigace zkuenosti
10.11.2003
15:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letaÄŤ (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a
odvětrání kouře včelami tu asi je.
DĂ­ky
Eman

Omlouvám se ,nátěr plodu byl skutečně něco 1 AER,takže asi M1 AER.Doufám,že jsem někoho neuvedl v omyl.

Zajímalo by mě jak kolega Veselý řeší fumigaci když při třech nástavcích je
většinou včelstvo ve spodním a prostředním nástavku a nahoře jsou spíše
zásoby. To rozebírá komínek nástavků ?Dělal jsem kdysi dúvěrníka a protože
většinou měli úly zadem přístupné,nebyl problém dát fumigační pásek za
okénko.U jiných při zimování v jednom nástavku nebyl také problém dát pásek
shora. Ohledně teploty. ...Vedu si záznamy o počasí a za posledních deset
let prakticky při druhé a třetí fumigaci nebyly teploty 9 -10 st .Při první
to většinou nebyl ještě problém. Jsme podhůří.

Jinak si práce výzkumníků vážím ..i když možná Udělali v minulosti velký
kus práce i když teď už asi mají jiné problémy t.j. aby podnikali tak,aby
nebyli v mínusu.

S pozdravem Jarka

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 7:09 AM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
> Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař
samostatný
> vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní
> stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a
> zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci
> složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme
> vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci
> šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na
> bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost
> nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
> Eman

prosím o názor a praxi

Avartinové pásky jsou sice tenší než dolské, ale snadno "hoří" a to i
vodorovně, asi proto, že jsou více napuštěny dusičnanem. Dolské řešení -
tedy doutnání svisle - je jistě lepší, protože při pásku vodorovně část
účinné látky shoří, protože se nestihne odpařit, žhavá zóna k léčivu přijde
moc rychle. Ale u Avartinu je i jiné a vážnější nebezpečí - uvedu příklad
jak se stal v jedné organizaci na východním Slovensku nedávno: Funkcionář ZO
chtěl ušetřit za nákup léčiva, tak části včelařů rozdal Avartin zbylý mu z
minulého roku, ten ale už byl neúčinný a ti včelaři na to doplatili v
následujícím roce - přemnožení roztočů a úhyny včelstev!!

K. Čermák

> Nevíte někdo?:
> - Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
> rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?

Názor:
Nejlépe jest o výši příspěvků rozhodnouti podle toho, zda jsem platící
člen, nebo placenej vejbor.

Praxe:
Jak kdo koho přetlačí a na jak dlouho mu to vydrží.

Omlouvám se těm, jimž se moje odpověď jeví neomalená.
Bude to tím, že nevím, zda je Bývalý jméno a Profesionál příjmení, nebo
naopak, zda se např. pokouší založit novou ZO ( a proto sbírá informace ) a
neví kolik za co bude muset platit, či kolik za to bude mít Nic takového z
příspěvku nevyplynulo.

Nicméně mne v souvislosti s tématem spontálně napadlo:
Pokud je to v rámci dobrovolnosti, jde o demokratické nastolení rovnováhy
mezi tím, co jsou členové organizace ochotni utratit za to, co je pro ně
ochoten výbor organizace udělat. A kolik by je to stálo, kdyby si to
zajišťovali sami.
Každé překročení této rovnováhy je nezbytně fatální ( pozbytím členů pozbývá
organizace smysl ).
Je nepochybné, že ten kdo má 50 včelstev bude chtít platit na člena. Kdo má
jedno včelstvo bude chtít platit za počet včelstev.
Organizace má nezbytné náklady ( cestovní náhrady, poštovné, léčiva, odměny
....), jejichž výši členové na návrh výboru mají právo neodsouhlasit,
přehlasovaný nesouhlasící člen má právo vystoupit a ponechat organizaci
svému osudu.....

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: bývalý profesionál <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle počtu
včelstev


> prosím o názor a praxi
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Ma s tou to metodou nekdo zkusenosti a praxi?

V naší ZO jsme si odsouhlasili 30 Kč ročně na člena, pro registrované členy jiné ZO, kteří mají v našem obvodu včelstva 20 Kč. Tyto peníze tvoří jakousi provozní zálohu na účtu. Většinou to pak využijeme při pořádání zájezdu, přednášky ap.
Členové navíc platí 34 Kč na včelstvo. Z těchto peněz se hradí léky a případné náhrady pro úsekáře, spojené s objížděním včelařů a péčí pro jejich včelstva.
Zdraví Pavel

Doporučuji si prohlédnout ukázku vyúčtování dotace ZO ČSV Doksy na
http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg kde jsou uvedeny i výše
členských příspěvků. Z osobní zkušenosti doporučuji členit příspěvky na
člena a na včelstvo. Je to spravedlnější. Členové jsou na to citliví.

S pozdravem

Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


> -----Original Message-----
> From: bývalý profesionál [mailto:e-mail/=/nezadan.haida.cz]
> Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena
> nebo podle počtu včelstev
>
>
> prosím o názor a praxi
>

Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
Tonda

Omlouvám se všem účastníkům konference, omylem jsem poslal ještě nedopsaný
e-mail, který
byl určen úplně jinam.
Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 10:12 AM
Subject: Re: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu včelstev


> Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
> Tonda

Aj na Slovensku je to diskutovana tema. Zatial / a zmenit to moze jedine
zjazd / platime 20 Sk na vcelstvo v cleneni 12,- Sk pre sekretariat SZV a
8,- Sk zostava na cinnost ZO.

Logika tychto prispevkov vychadzala z statnych dotacii / boli na vcelstvo
/.

System dotacii sa so vstupom do EU meni / na produkciu, alebo na
prezimovane vcely /, preto bude potrebne novelizovat vypocet clenskeho. Ak
by totiz zostal sucasny tak zvaz opustia velkovcelary, lebo za ich vysoke
clenske pre nich robi zvaz velmi malo resp. nic. Ak by sa zaviedlo clenske
na clena tak vcelary s malym poctom vcelstiev nebudu spokojny ...
Riesenim by mala byt kombinacia clenskeho na clena a na vcelstvo.

P.S. Na Slovensku si vcelary platia casopis osobitne - nie cez clenske.
Takisto osobitne sa platia prispevky do svojpomocneho fondu.

Matej




AntonĂ­n
Podhájecký An: Vèelaøský mailing list
<a.podhajecky/=/. <vcely/=/v.or.cz>
seznam.cz> Kopie:
Thema: Re: výe pøíspìvku èlenù.na èinnost
11.11.2003 organizace-na èlena nebo podle poètu vèelstev
10:12
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
Tonda

už se to tu řešilo - asi je schudny kompromis - na člena i na včelstvo
vychazel bych z nakladů - pozvanka stoji pro všechny stejně apod.
lečeni vyjadřit na včelstvo - cesty rozpocitat na člena prumer.
V malych ZO funguje dobře i dohoda, ale časy se mění lidé jsou různí a já už nechci být za "....". Takže plánuju nahrhnout pevná pravidla.
jen doplním - na organizaci nikdy nikdo nevydělá - ty peníze co druzí tak často a rádi "vidí" pokryjou náklady a čas do toho nepočítám - jestli zbyde nějaká stovka vzhledem k času a různým telefonátům které člověk nepočítá ...
( a často to řeší ti co sami nic neudělají, nezřídka jsou v důchodu - "nemají čas" a absolutně jim nedochází, že jinde byste za každou hodinu měli minimálně 100Kč, že máte taky spoustu starostí a práce, a že to děláte jen protože vás to baví ... )
ale s tím naštěstí u nás problémy nejsou
horší než finanční stránka věci je u ná dělba práce a zodpovědnost







Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
Datum: úterý, 11. listopadu 2003 v 10:53 dop
Předmět: Re:výska príspevku ?len?.na cinnost organizace-na clena nebo podle poctu vcelstev

>
> Aj na Slovensku je to diskutovana tema.
> Zatial / a zmenit to moze jedine
> zjazd / platime 20 Sk na vcelstvo v cleneni
> 12,- Sk pre sekretariat SZV a
> 8,- Sk zostava na cinnost ZO.
>
> Logika tychto prispevkov vychadzala z
> statnych dotacii / boli na vcelstvo
> /.
>
> System dotacii sa so vstupom do EU meni / na
> produkciu, alebo na
> prezimovane vcely /, preto bude potrebne
> novelizovat vypocet clenskeho. Ak
> by totiz zostal sucasny tak zvaz opustia
> velkovcelary, lebo za ich vysoke
> clenske pre nich robi zvaz velmi malo resp.
> nic. Ak by sa zaviedlo clenske
> na clena tak vcelary s malym poctom
> vcelstiev nebudu spokojny ...
> Riesenim by mala byt kombinacia clenskeho na
> clena a na vcelstvo.
>
> P.S. Na Slovensku si vcelary platia casopis
> osobitne - nie cez clenske.
> Takisto osobitne sa platia prispevky do
> svojpomocneho fondu.
>
> Matej
>
>
>
>
>
> Antonín
>
> Podhájecký
> An: V?ela?ský mailing list
>
> <a.podhajecky/=/.
> <vcely/=/v.or.cz>
>
> seznam.cz>
> Kopie:
>
>
> Thema: Re: výe p?ísp?vku ?len?.na ?innost
>
> 11.11.2003
> organizace-na ?lena nebo podle po?tu
> v?elstev
> 10:12
>
> Bitte antworten
>
> an "Vcelarska
>
> konference"
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> Organizován je člen, ne včely. Proto na člena.
> Tonda
>
>
>

Já myslím, že výše příspěvků záleží na tom, co odhlasuje základní
organizace. Pokud odhlasuje 5 Kč na včelaře za rok a výbor za tyto peníze
bude normálně fungovat a provádět předepsané léčení, dobře.
Pokud výbor navrhne stovku za každé včelstvo na rok, zdůvodní to a včelaři
to odhlasují, taky dobře.
Jen ono povinné odebírání Včelařství by se mělo změnit na dobrovolné,
odhaduji, že více než 1/3 včelařů ho nečte a bez přečtení háže do kotle nebo
popelnice. Jelikož je Včelařství kupováno za státní peníze - příspěvky, je
to vlastně plýtvání penězi z daní. Ono taky jako papírový časopis se svými
termíny dnes postupně ztrácí na významu, například tuším v dubnu proběhla na
výboru ČSV diskuse o melecitóze, ve Včelařství to bylo až na konci května v
tuším červnovém čísle a ohlasy k tomuto článku mohly být uveřejněny vzhledem
k termínům nejdříve v červenci. V porovnání s rychlostí reakce na internetu
je to dost slabé.

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "bývalý profesionál" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle počtu
včelstev


> prosím o názor a praxi

Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?

Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze schránky dosud
nebylo ani u mne.

----- Original Message -----
From: havlík <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
Subject: časopis


> Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Již delší dobu se mi vrací všechny maily posílané Jirkovi Boříkovi. Nevíte o něm někdo něco?

Dík, Vojta

Dotaz se mi zdá zajímavý.protože jsem před delší dobou řešil
obdobný případ.Organizace,jejíž jedinou aktivitou bylo vyplacení státní dotace a distribuce léčiv bez komisionelního ošetření včelstev,sráží příspěvek na činnost organizace ve výši 10 Kč na včelstvo.Je jisté,že členové s malým počtem včelstev s takovým postupem budou souhlasit a "demokraticky" vše odsouhlasí.Je jisté,že pokud má organizace ve svém středu včelaře s větším počtem včelstev,pak jejich hlavní přínos je ve zkušenostech a příkladu,který dávají.Líbí se mi názor,že by bylo spravedlivé kombinovat příspěvek na člena s odsouhlaseným příspěvkem na včelstvo,který by kryl náklady na komisionelní ošetřování včelstev proti varoáze.

Myslím že se čeká na konečný verdikt (který už pravděpodobně pad')
ohledně náhrad za uhynulá včelstva na přelomu roku 2002/2003. A měl
by časopis obsahovat i nějaký formulář, kde se nechá ještě "za 5
minut 12" nahlásit úhyny, pak tento formulář předat co njrychleji ZO
a následně to jde asi do Prahy.
Určitě víc bude vědět přítel Lněnička.

Zdraví Pepa Přepechal


______________________________________________________________
> Od: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> CC:
> Datum: Tue, 11 Nov 2003 19:56:40 +0100
> Předmět: Re: časopis
>
> Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze
schránky dosud
> nebylo ani u mne.
>
> ----- Original Message -----
> From: havlík <e-mail/=/nezadan>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
> Subject: časopis
>
>
> > Apropo, u jste dostali 11ku Včelařství?



--------------------
Dejte svému starému telefonu košem! NOKIA 3100 od 2977 Kč www.oskar.cz http://user.centrum.cz/redir.php?url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/index.php

Vzhledem k tomu,že nařízení vlády vyjde oficiálně 18. listopadu, tak
formulář žádosti, pro který bylo drženo číslo 11 bude poslán s číslem
12. Číslo 11/2003 je momentálně expdováno.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Přepechal [mailto:prepechal.j/=/centrum.cz]
> Sent: Wednesday, November 12, 2003 6:25 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: časopis
>
>
> Myslím že se čeká na konečný verdikt (který už pravděpodobně
> pad') ohledně náhrad za uhynulá včelstva na přelomu roku
> 2002/2003. A měl
> by časopis obsahovat i nějaký formulář, kde se nechá ještě "za 5
> minut 12" nahlásit úhyny, pak tento formulář předat co njrychleji ZO
> a následně to jde asi do Prahy.
> Určitě víc bude vědět přítel Lněnička.
>
> Zdraví Pepa Přepechal
>
>
> ______________________________________________________________
> > Od: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> > Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > CC:
> > Datum: Tue, 11 Nov 2003 19:56:40 +0100
> > Předmět: Re: časopis
> >
> > Mezi neuvěřitelnou záplavou reklamního papíru přetékající ze
> schránky dosud
> > nebylo ani u mne.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: havlík <e-mail/=/nezadan>
> > To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
> > Subject: časopis
> >
> >
> > > Apropo, u jste dostali 11ku Včelařství?
>
>
>
> --------------------
> Dejte svému starému telefonu košem! NOKIA 3100 od 2977 Kč
www.oskar.cz
http://user.centrum.cz/redir.php?url=http://www.oskarmobil.cz/handsets/i
ndex.php

Provozujete někdo aerosolový vyvíječ s kompresorem-traktorem a s dlouhými
hadicemi?
Jde o to, že se s traktorem taky všude nedostanem a kompresor je pro nás
drahý. A u hadic dlouhých kolem 60m prý může docházet k takovým strátám na
vedení, že na konci bude malý tlak. O dopravě vzduchu však nevím nic a tak
potřebuju poučení.
Díky
Libor Jarolím
Stará Bělá

Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj (od požárníků), kdy na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev. Naplnění opět provedou požárníci za rozumný peníz. S přístrojem na zádech máte obě ruce volné a lehce ošetříte včely i v nepřístupném terénu.Doporučuji řešit ve spoluprácí s místním městským úřadem, i formou dotace lze takto přístroj získat.Je to nejjednodušší řešení.Nápad je ze ZO Jičín. Zdraví Ducháč.

Zatím ještě ne co je sním

pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:50 PM
Subject: ?asopis


> Apropo, už jste dostali 11ku Včelařství?
>

Zřejmně nemáte pravdu Jako důvěrník mohu zodpovědně prohlasit Včelařství
je určitě čteno dnes jsem roznášel dotace a všícni mne bombardovali otázkou
kdy přijde včelař. z naší vesnice jsem jediný kdo sleduje toto fórum ostatní
nemají ani ty počítače natož internet. toto fˇorum bude plných 100% včelařů
sledovat tak za za 50 letaž dospějí do důchdového věku ti 10-15ti letí.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 11, 2003 3:38 PM
Subject: Re: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu včelstev


> Já myslím, že výše příspěvků záleží na tom, co odhlasuje základní
> organizace. Pokud odhlasuje 5 Kč na včelaře za rok a výbor za tyto peníze
> bude normálně fungovat a provádět předepsané léčení, dobře.
> Pokud výbor navrhne stovku za každé včelstvo na rok, zdůvodní to a včelaři
> to odhlasují, taky dobře.
> Jen ono povinné odebírání Včelařství by se mělo změnit na dobrovolné,
> odhaduji, že více než 1/3 včelařů ho nečte a bez přečtení háže do kotle
nebo
> popelnice. Jelikož je Včelařství kupováno za státní peníze - příspěvky, je
> to vlastně plýtvání penězi z daní. Ono taky jako papírový časopis se svými
> termíny dnes postupně ztrácí na významu, například tuším v dubnu proběhla
na
> výboru ČSV diskuse o melecitóze, ve Včelařství to bylo až na konci května
v
> tuším červnovém čísle a ohlasy k tomuto článku mohly být uveřejněny
vzhledem
> k termínům nejdříve v červenci. V porovnání s rychlostí reakce na
internetu
> je to dost slabé.
>
> R.Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "bývalý profesionál" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
> Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle
počtu
> včelstev
>
>
> > prosím o názor a praxi
>
>

Považuji za velký klad ,že časopis dostávají všichni -i ti,kteří by si jej jinak nekoupili. Sem tam si alespoň něco přečtou. Nevýhodou může být to , že není odezva na kvalitu časopisu v počtu odběratelů. Takhle by se mohlo stát, že by redakce usnula na vavřínech a nic by ji nenutilo stále zkvalitňovat obsah časopisu. Zdraví Jarka

Je dobre pokud casopis dostavaji i lide co by si ho jinak nekoupili, ale myslim si ze jsou i taci kteri ho vubec neotviraji a je to skoda. Kvalita casopisu je na vysoke urovni a za tak nizkou cenu... Tak laciny zdroj informaci se dnes jen tak nenajde pokud vubec jeste takovy nejaky podobny existuje.

Prosím o sdělení,kdo zajišťuje,vykonává a dozoruje prohlídky v ochranném pásmu moru plodu,když skončila praxe,že prohlídky vykonává privátní veterinární lékař.Zajímá mne to proto,že hranice ochranného pásma je nedaleko mých stanovišť a nevšiml jsem si,že by někdo prováděl v podletí prohlídky i když byl výskyt moru zjištěn v červenci.Cítím se ohrožen.

> Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj (od požárníků), kdy
> na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev. Naplnění opět
A co takhle dýchací přístroj pro potápěče? Díval jsem se na lahve v
jedné výloze v Praze a nepůsobyly na mě příliš drahým způsobem. Je třeba
si ale uvědomit, že tlakové lahve musí procházet pravidelnou revizí,
jinak je nikdo nesmí naplnit a po určité době už není možno revizi
opakovat a jdou do šrotu.

S pozdravem


Lněnička

Nefunguje mi web na př. Kolomého, nevíte někdo aktuální adresu jeho stránek?
Děkuji Honza

Z dluohodobého hlediska - cena+životnost vychází ekonomičtěji kompresor
lahve "starnou" bez ohledu na použití
zápory kompresoru jsou : prvotní velká investice a u dnes nabízených i horší manipulace
lahve jsou maximálně pohodlné
dobrá je spolupráce s hasiči - to už jsem tu ale říkal

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: čtvrtek, 13. listopadu 2003 v 7:28 dop
Předmět: RE: Dlouhé hadice

> > Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj
> (od požárníků), kdy
> > na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev.
> Naplnění opět
> A co takhle dýchací přístroj pro potápěče?
> Díval jsem se na lahve v
> jedné výloze v Praze a nepůsobyly na mě
> příliš drahým způsobem. Je třeba
> si ale uvědomit, že tlakové lahve musí
> procházet pravidelnou revizí,
> jinak je nikdo nesmí naplnit a po určité
> době už není možno revizi
> opakovat a jdou do šrotu.
>
> S pozdravem
>
>
> Lněnička
>
>

Kamarádi to dělají podobně, jen místo traktoru mají jako zdroj tlakového
vzduchu V3S-ku. Hadici odhaduji na asi 50 m - tedy jde to! Při práci ale
nestačí volnoběh motoru, musí se trochu přidat otáček. Snad by to s taktorem
mělo být podobné.
K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 12, 2003 2:09 PM
Subject: Dlouhé hadice


> Provozujete někdo aerosolový vyvíječ s kompresorem-traktorem a s dlouhými
> hadicemi?
> Jde o to, že se s traktorem taky všude nedostanem a kompresor je pro nás
> drahý. A u hadic dlouhých kolem 60m prý může docházet k takovým strátám na
> vedení, že na konci bude malý tlak. O dopravě vzduchu však nevím nic a tak
> potřebuju poučení.
> Díky
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>

Nedojde u traktoru,nebo PV3S k nafoukání oleje do roztoku?

preto treba pri tychto zdrojoch vzduchu mat pred pristrojom pouzity
odkalovac.

Matej




havlík
<e-mail/=/nezad An: Včelařský mailing list
an> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
13.11.2003 Thema: Re: Dlouhé hadice
16:52
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Nedojde u traktoru,nebo PV3S k nafoukání oleje do roztoku?

Přeji hezký den.
Prohlídky budou patrně probíhat na jaře a o rok později znovu. Nařizuje je a
provádí veterinární správa, často za pomoci včelařů "Prohlížitelů včelstev -
pomocníků veterinární správy", proškoleným k tomuto účelu v Nasavrkách,
přezkoušených a majících o tom doklad.
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: "Frantiek Kapar st." <kaspar.vcely/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 12, 2003 11:57 PM
Subject: prohlídky v ochranném pásmu moru plodu po novelizaci veter.zákona


> Prosím o sdělení,kdo zajišťuje,vykonává a dozoruje prohlídky v ochranném
> pásmu moru plodu,když skončila praxe,že prohlídky vykonává privátní
> veterinární lékař.Zajímá mne to proto,že hranice ochranného pásma je
> nedaleko mých stanovišť a nevšiml jsem si,že by někdo prováděl v podletí
> prohlídky i když byl výskyt moru zjištěn v červenci.Cítím se ohrožen.
>
>

Někdy se prostě chybička vloudí ...

Pokud by si někdo chtěl převézt velikost buněk na jejich hustotu v plástu
(buněk na 1 dm čtverečný) anebo naopak, tak uvádím převodní vztahy, které v
literatuře našel a poslal mně O. Vančata:

Jestliže B je počet buněk na 1 dm2, a D je průměrná velikost buňky v mm,
potom:
B = 23100/D^2
D = 100/(B/2,31)^1/2

Zápis D^2 se čte "D na druhou". Ve druhém vzorci je ve jmenovateli zlomku
odmocnina z B/2,31.
Řádná podoba těchto matematických vzorců je ke stažení v konferenci v Excel
souboru, v němž je i připravený rychlý přepočet dle těchto vzorců - adresa:
http://www.vcely.or.cz/files/bunky-plastu.xls

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "V.Banýr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:35 AM
Subject: RE Buňky 4288

> OMLUVA
>
> Předem děkuji příteli Čermákovi za upozornění,že v mém příspěvku je někde
> chyba.
> Moc se také omlouvám všem přátelům,které jsem neúmyslně uvedl v omyl.
> Správně mělo být,na 27cm 52 buněk,průměr 0,519cm,jsou mezistěny pro má
> včelstva špatné.Na 27cm 50 buněk průměr 0,54cm jsou mezistěny z mého
> lisu,na kterých se mi zdálo,že buňky jsou malé,ale stavěly na nich
dobře.Na
> 27cm 49,3 buněk,průměr 0,547cm jsou mezistěny od jiného výrobce a také na
> nich letos stavěly dobře a na 27cm 48 buněk,průměr 0,562cm jsou
> mezistěny,které mi přišly nedávno a ještě si je obědnám.Ještě,že jsem
> minule neuvedl jména výrobců.Jako když jsem to tušil.Dnes mám proužek bílé
> igelitové pdložky pod včelstva,asi 1cm široký a 27cm dlouhý,který stačí
> přiložit na mezistěnu,spočítat buňky a nad 50 nekupovat.
> Ještě jednou se všem omlouvám a všem přeji,aby pro vás byl příští rok
> alespoň tak úspěšný,jako byl ten letošní pro mně.
>
> Děkuji za pochopení .
> V Banýr

Já myslím, že hodně záleží na tom, jaké má kdo možnosti. Nejuniverzálnější
řešení je kompresor. Komu stojí ve stodole traktor, tak pro něho bude
nejlepší ten traktor využít. Kdo má známého u záchranářů, nebo potápěču, tak
pro něho bude asi nejlepší řešení láhve.

U těch láhví je myslím jedna nedořešená věc. Pokud bude včelař převážet tyto
láhve v autě, nabourá se, láhev se poškodí a způsobí nějaký malér, kdo bude
platit následnou škodu? Kdysi, když se v naší ZO používaly láhve, se tyto
láhve obvykle vozily volně položené v autě. Pokud se tedy stane nějaký
takový průšvih, nevyvlečou se z toho pojišťovny včetně svépomocného fondu s
tím, že láhve byly převáženy nezajištěné a nepoučenou osobou?

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 13, 2003 7:28 AM
Subject: RE: Dlouhé hadice


> Doporučuji sehnat starší dýchací přístroj (od požárníků), kdy
> na jednu náplň lze ošetřit 50 včelstev. Naplnění opět
A co takhle dýchací přístroj pro potápěče? Díval jsem se na lahve v
jedné výloze v Praze a nepůsobyly na mě příliš drahým způsobem. Je třeba
si ale uvědomit, že tlakové lahve musí procházet pravidelnou revizí,
jinak je nikdo nesmí naplnit a po určité době už není možno revizi
opakovat a jdou do šrotu.

S pozdravem


Lněnička

Priatelia.

Precitajte si to sami a posudte ci ide len o tlaciarenskeho skriatka alebo o
totalnu nevedomost.

http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=1167368


Pista

Konkrétne sa jedná o článok v denníku SME zo ďňa 14.novembra 2003 : výňatok
:
V Európe už nebude med ako med a marmeláda ako lekvár
Normy európskej únie nás prinútia zmeniť názvy niektorých potravín.
Marmeláda bude môcť byť len z južného ovocia, rum z cukrovej trstiny a med z
peľu. Akýkoľvek iný výrobný postup prinúti výrobcu zmeniť názov alebo
prestať predávať.
V tomto prípade sa jedná o chybu a namiesto slova peľ tam malo byť
NEKTÁR.
Gabriel Komínek

Pokud se nepletu tak u nás už to běží dobře tak tři roky. Vycházím z
informací svého kamaráda, který pracuje na ministerstvu zem. a momentálně je
v Bruselu. Má na starosti lihoviny a některé normy a specifikace EU neznají
produkty, které jsou u nás (resp. nejsou je schopni ani zařadit). Takže
toliko informací . Myslím s, že je dobrý počin ČSV na registraci značky
Český med atd. Podobně by měli postupovat i u ostatních komodit - je pak
přesně definovaný původ a složení a dokonce i v překladech to bude pořád ten
samý produkt!!!

       Hezký den
              Marek M.

-----Original Message-----
From: Gabriel Kominek [mailto:kominek/=/ives.vs.sk]
Sent: Friday, November 14, 2003 10:08 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Nove chapanie produktov. v EU


Konkrétne sa jedná o článok v denníku SME zo ďňa 14.novembra 2003 : výňatok
:
V Európe už nebude med ako med a marmeláda ako lekvár
Normy európskej únie nás prinútia zmeniť názvy niektorých potravín.
Marmeláda bude môcť byť len z južného ovocia, rum z cukrovej trstiny a med z
peľu. Akýkoľvek iný výrobný postup prinúti výrobcu zmeniť názov alebo
prestať predávať.
V tomto prípade sa jedná o chybu a namiesto slova peľ tam malo byť
NEKTÁR.
Gabriel Komínek
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.538 / Virová báze: 333 - datum vydání: 10.11.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.538 / Virová báze: 333 - datum vydání: 10.11.2003

V Mf Dnes je dneska hodnocení medu a článek o něm.

Možná nejde o překlep,EU to je gigantický úřednický chumel,do něhož vtékají obrovské peníze a odtok regulují lobisté ,možná právě ti, co chtějí vyrábět med z prášku.

Vzhledem k tomu, že znám směrnici EU jak v angličtině, tak němčině a v
obou případech je zmiňován med jako : potravina přírodního sacharidového
charakteru, složená převážně z glukozy, fruktozy, organických kyselin,
enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů
rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na
živých částech rostlin včelami (Apis mellifera) které sbírají,
přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a
nechávají dehydratovat a zrát v plástech

jak ostatně odpovídá i naší nové vyhlášce, která bude platit od 1.5.
2003 tak bych řekl že se jedná o překlep. Probléme ale může být to,
jestli se jedná o překlep novináře, nebo překladatele směrnici do
slovenštiny. Nemyslím si, možná že Slovákům křivdím, že znalosti
úředních soudně ověřených tlumočníků, které používá vláda se příliš
odlišují od českých a ty jsou velmi katastrofické, sice perfektně rozumí
jazyku, jsou schopni simultánně tlumočit, ale pokud se dostanou na
specifickou oblast jazyku, jako je kupříkladu včelařství a podobně tak
často vznikne paskvil. Proto také radši pracuji s EU normami v originále
(respektivy anglicky a německy) a nespoléhám se na to, s čím se setkám u
nás.

Spíš jsem se u směrnici divil tomu, že je uvedena včela medonosná, takže
med pocházející z Indie a Číny od chovatelů včely zlaté nebo květné by
něměl být označen jako med.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Friday, November 14, 2003 12:20 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nove chapanie produktov. v EU
>
>
> Možná nejde o překlep,EU to je gigantický úřednický chumel,do
> něhož vtékají obrovské peníze a odtok regulují lobisté ,možná
> právě ti, co chtějí vyrábět med z prášku.
>

Pro zajímavost jsem dal na www.vcely.ic.cz fotky přípravku, pomocí kterého řežu dřevěné kulatiny a získávám tak materiál pro stavbu úlů.

Michal Pol

Na naší schůzi ZO byl předsedou tlumočen požadavek veterinální správy pro letošní rok dvakrát fumigovat a potřetí ošetřit aerosolem. Vyvíječe má ZO k dispozici. Našel se ale jeden člen, který resolutně prohlásil, že aerosolovat nebude, protože mu v minulosti při tomto ošetření uhynula včelstva. Prosím o názor co mám poradit výboru za řešení co tím. Určitě máte někdo podobný problém.Dál bych měl ještě jeden dotaz. Vzhledem k letošnímu studenému počasí jsem už 3x fumigoval, protože při druhé a třetí fumigaci bylo těsně pod požadovaných 10 stupňů. Můžu včelstva poškodit, když ještě použiji ošetření aerosolem ? Dík za rady.
Emil

Před několika dny jsem kolem půlnoci chtěl hlasovat ještě s mým kamarádem o novém časopise ve Včelařských novinách.Při pokusu o druhý hlas mi bylo osnámeno,že v zájmu oběktivity dvakrát hlasovat nelze.Znamená to tedy,jedan hlas musí být vždy jiný počítač? Z mých přátel nemá počítač nikdo a i já používám pčítač mého syna.Zároveň by mě při této příležitosti zajímalo nasčítávání hlasů o přečtení článků.
Pamatuji jaké byly ohlasy na zprovoznění Včel. novin a nyní jako když se do nich přátelé bojí své skušenosti nebo své připomíny psát.Já sám bych měl občas chuť napsat,ale pokud není alespoň částečný zpětný ohlas,nevím zda vůbec oslovuji skupinu kterou bych chtěl. Ještě by mě také zajímalo,zda je možné zaslat příspěvek pštou na adresu provozovatele,případně přiložit i nějakou fotku.Samozřejmě bez nároku na honorář.Pokud jsem ještě nikdy v mém příspěvku neuvedl moji plnou adresu,je to jen proto,že nechci rozšiřovat moji soukromou krespondenci,stejně bych neměl čas odpovídat a i takhle mi to dělá potíže.Brní mě stále ruce a tak musím střídat prsty obou rukou abych to vůbec napsal. Děkuji za pochopení.

V Banýr.

Před cca 2 měsíci byla na těchto stránkách dost obsáhlá diskuse o papírovém časopise Včelařství a o nutnosti reagovat na zprávy mnohem rychleji než papírový časopis umožňuje. Proto mne taky překvapuje, že v internetových včelařských novinách skoro nikdo nediskutuje a nereaguje na články.
R. Polášek

Právě jsem aktualizoval seznam filmů na
www.sweb.cz/jjvcela
Zdravím Honza

Nemá někdo prospekt kompresoru vyráběného VUVč.Jedná se čtyřtakt ...Děkuji.

viz
http://www.apiglukan.cz/
http://www.apiglukan.cz/slozeni.htm
http://www.apiglukan.cz/prodej.htm

srovnejte s cenou beta-glukanu v kapslích
http://www.001shop.cz/inshop/scripts/detail.asp?itemid=3200&Level=299

Honza Čáp

Včelařské potřeby Jihlava
Výkup medu pokračuje: platba v hotovosti = 53Kč
do 7,5 ms
V konvích i zkrystalizovaný - výměna konví!
Lze odebrat zlevněný hrubozrnný cukr Krystal.
Veškerý včelařský sortiment-informace 728 076 741
Dodávku medu domluvit na 602 470 878
Dobrý přístup z dálnice - parkování před prodejnou!

Tak to ste s tou cenou poriadne padli hlboko !!!!!!!!!!!!!
Na Slovensku ,este pred tyzdnom brali med z vodivostou 7,5 za 100 Sk
!!!!!!!!
Ja byt vcelarom v Cechach tak nepredam Vam ani DEKO !!!!
t.j cca 77 Kc !!!

S pozdravom Laco S.


----- Original Message -----
From: "Duan" <stranak.d/=/iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 17, 2003 8:48 PM
Subject: výkup zkrystalizovaného medu


> Včelařské potřeby Jihlava
> Výkup medu pokračuje: platba v hotovosti = 53Kč
> do 7,5 ms
> V konvích i zkrystalizovaný - výměna konví!
> Lze odebrat zlevněný hrubozrnný cukr Krystal.
> Veškerý včelařský sortiment-informace 728 076 741
> Dodávku medu domluvit na 602 470 878
> Dobrý přístup z dálnice - parkování před prodejnou!
>
>

Michal Pol napsal(a):

Naprosto skvělý, nemá chybu. Jen doplňující otázky, když jsi to zveřejnil.

1. Délka - odhaduju 2 m - 2.5 m
2. Používáš speciální řetěz pro podélný řez?
3. Na cirkulárce je taky nějaký "nenormální" kotouč?
4. Jak nastavuješ plyn na pile.
5. Dáváš do řezu nějaké klínky, aby se to nesvíralo ?
6. "Zišel by sa" nepatrný detail posuvného upínáku (fixace k rámu)
7. Pro strojařské šťoury - rozměr jeklu.

Dík moc předem, PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

:>letošnímu studenému počasí jsem už 3x fumigoval, protože při druhé a třetí fumigaci bylo těsně pod požadovaných 10 stupňů. Můžu včelstva poškodit, když ještě použiji ošetření aerosolem ? Dík za rady.
:>Emil
:>

Nevím kolik jsi tam měl zavíčkovaného plodu, ale po mých zkušenostech si skoro myslím, že bys je mohl poškodit, kdybys neaerosoval :-). Ale vážně: Aerosolem je můžeš (podle návodu) poškodit, když nenecháš 3-5 minut běžet stroj po spuštění, aby se ochladil. Zejména u přípravku M-1 AER.
Také jsem fumigoval a po loňských zkušenostech s aerosolem jsem si řekl, že fumigace bude jednodušší. Všechno jsem připravil, aby vkládání pásků bylo rychlé. Jenže jsem zjistil hodně plodu a silné včely na mě vylétávaly i za tmy. Usoudil jsem, že to nemá účinnost i kdybych fumigoval 10x. Tak jsem si včera vypůjčil aerosol a "udělal jsem je poprvé". Byla teplota 6-8 C, použil jsem aceton, výkon vyvíječe byl 2 ml/minutu. 3-5 minuty naprázdno, pak 40 sec (30 sec u slabších). Bylo asi 16 h, stmívalo se a přesto na mě včely někde startovaly. Roztok acetonu se ztrácel velmi rychle (2x jsem přerušoval) a tak jsem tak tak zvládnul 21 včelstev na jednu dávku 300 ml acetonu (+1 lahvička Varidolu). Ještě to udělám jednou v prosinci a myslím, že to bude to nejlepší, co se dá.
Podle mého názoru vám veterina nemůže nařizovat aerosolovat, když k tomu nemáte podmínky: Vyškoleného a ochotného pracovníka, otestovaný a nelevný přístroj. Když vidím, jak dokážou včelaři prznit jednoduchou fumigaci, tak co teprve aerosolování. Já po čerstvých zážitcích nemám vůbec chuť zadarmo někde někomu léčit včely. Nabízel jsem to jen v okruhu 2-3 km, hlavně kvůli doletu mých včel a byl jsem většinou odmítnut. Fumigace jim stačí - také tuším, že se bojí aby něco nepřipláceli, a možná nechtějí ukazovat svá včelstva, jinak si to neumím vysvětlit. Výboru ZO to je lhostejné a sám někoho nutit nemohu. Včelaři stejně používají různé "zlepšováky", fumigují při teplotě i pod 5 C. Prostě to vědí nejlíp a včely jim vždycky přežijí, tak co? To je přeci důkaz, že mají pravdu!
Počty včelstev se ale stále mírně snižují.
Eman

V okoli Ziliny to kleslo vo vykupe od 90 do 100 Sk.

Sposobuju to z 99% "stary" vcelary, ktory su schopny predavat aj po 60-70
sk rovno z dvora a nikto ich o nicom inom nepresvedci. Este stastie ze
nemaju toho medu az tak moc.


Pista


> Tak to ste s tou cenou poriadne padli hlboko !!!!!!!!!!!!!
> Na Slovensku ,este pred tyzdnom brali med z vodivostou 7,5 za 100 Sk
> !!!!!!!!
> Ja byt vcelarom v Cechach tak nepredam Vam ani DEKO !!!!
> t.j cca 77 Kc !!!

Nové články:
===========

Nový včelařský časopis právě vychází:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003111801

Nepodceňovat varroázu na podzim 2003:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003111802

S pozdravem
redakce

1. Délka - odhaduju 2 m - 2.5 m
Délka je 2 m, řezat lze kusy 0,8-1,8 m. Pokud by vodítko bylo delší, byla by
s ním i s nařezanými kusy špatná manipulace.

2. Používáš speciální řetěz pro podélný řez?
Řetěz mám běžný s hranatými zuby. (hobby má kulaté zuby)

3. Na cirkulárce je taky nějaký "nenormální" kotouč?
Kotouč je pro podélný řez (tzn. každý druhý zub je vyhazovací), ale použít
lze i normální.

4. Jak nastavuješ plyn na pile.
Plyn držím jednou rukou, druhou rukou točím klikou. Je to lepší, než nasadit
na plyn svorku.

5. Dáváš do řezu nějaké klínky, aby se to nesvíralo ?
Není třeba, horní odřezek je lehký a nedělá problémy.

6. "Zišel by sa" nepatrný detail posuvného upínáku (fixace k rámu)
Večer ho doplním na web. Jsou to jen dva U profily, které se posouvají po
jeklu.

7. Pro strojařské šťoury - rozměr jeklu.
Jekl má 3 cm, ale použít se dá i jiný.


Michal

1. Vše nové se musí teprve usadit a najít si svoje čtenáře .
2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana Smělého,
pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové nástavky včelaří
scestně :o)!
3. Zřejmě je problém motivovat učitele včelařství a včelařské autority
k publikování na tomto médiu aby tam byl dostatek příspěvku k
pravidelnému čtení.
- pokud by měl tento časopis placeného a hmotně zainteresovaného
redaktora, tak by asi vypadal jinak , než když je na dobrovolnosti
a na tom jestli si náhodou někdo vzpomene, že by tam mohl publikovat.
- nejspíš to ani hodně autorů, kteří píší do Včelařství neví, jak
jednoduše můžou prezentovat svoje zkušenosti.

- na místě tohoto virtuálního časopisu bych asi spíš viděl kompletní
nápady na pomůcky s popiskou a dokumentací, než na konferenci.
-> myslím si, že ten časopis je k tomu více technicky uzpůsobený, než
mailovací konference.

- Jak složité je umístit článek včetně dokumentace do elektronického
časopisu?

4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající konkurence na
internetu!?

S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "R. Polásek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 16, 2003 1:35 AM
Subject: Re: Dotaz.


> Před cca 2 měsíci byla na těchto stránkách dost obsáhlá diskuse o
papírovém
> časopise Včelařství a o nutnosti reagovat na zprávy mnohem rychleji než
> papírový časopis umožňuje. Proto mne taky překvapuje, že v internetových
> včelařských novinách skoro nikdo nediskutuje a nereaguje na články.
> R. Polášek

Dobrý den, reaguji na Váš příspěvek, i když bych vám jej raději zaslal na
soukromou adresu a nezatěžoval tak konferenci.
Při hlasování ve Včelařských novinách (VN) se v rámci objektivity opravdu
hlídá to, jestli uživatel nehlasuje vícekrát z jednoho počítače (resp. z
jednoho účtu v počítači). Na svém PC máte uloženo cookies, což je malý a
neškodný (např. na rozdíl od jiných) soubor, který informuje server, že jste
z PC již jednou hlasoval. Je to opravdu v rámci zajištění jednoznačnosti
hlasu, který se dá těžko nějak jinak jednodušeji provést. Pokud Vám to vadí
a chtete přidat další hlas, jsou dvě možnosti (pokud nemáte jiný přístup než
od sebe). Buď si smažete soubor cookies (je v adresáři Cookies ve vašem
profilu a měl by se jmenovat nějak XXX/=/vcelarskenoviny.txt nebo
XXX/=/vcelarskenoviny.wz.txt, kde XXX je jméno přihlášeného uživatele PC,
pokud je) a nebo mi prostě pošlete jaké hlasy a kam je mám přidat a já je
přidám za Vás.

Příspěvky můžete zasílat na adresu uveřejněnou ve VN
(redakce/=/vcelarskenoviny.wz.cz) nebo na tuto, z které to píši. Fotky je
možno posílat také tam. Určitě je uvítám.

S pozdravem

Zdeněk Čejka
Včelařské noviny


> -----Original Message-----
> From: V.Banýr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Saturday, November 15, 2003 12:46 PM
> To: Včelařský mailing list
>
> Před několika dny jsem kolem půlnoci chtěl hlasovat ještě s mým kamarádem
> o
> novém časopise ve Včelařských novinách.Při pokusu o druhý hlas mi bylo
> osnámeno,že v zájmu oběktivity dvakrát hlasovat nelze.Znamená to
> tedy,jedan
> hlas musí být vždy jiný počítač? Z mých přátel nemá počítač nikdo a i já
> používám pčítač mého syna.Zároveň by mě při této příležitosti zajímalo
> nasčítávání hlasů o přečtení článků.
> Pamatuji jaké byly ohlasy na zprovoznění Včel. novin a nyní jako když se
> do
> nich přátelé bojí své skušenosti nebo své připomíny psát.Já sám bych měl
> občas chuť napsat,ale pokud není alespoň částečný zpětný ohlas,nevím zda
> vůbec oslovuji skupinu kterou bych chtěl. Ještě by mě také zajímalo,zda je
> možné zaslat příspěvek pštou na adresu provozovatele,případně přiložit i
> nějakou fotku.Samozřejmě bez nároku na honorář.Pokud jsem ještě nikdy v
> mém
> příspěvku neuvedl moji plnou adresu,je to jen proto,že nechci rozšiřovat
> moji soukromou krespondenci,stejně bych neměl čas odpovídat a i takhle mi
> to dělá potíže.Brní mě stále ruce a tak musím střídat prsty obou rukou
> abych to vůbec napsal. Děkuji za pochopení.
>
> V Banýr.

> 4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající
> konkurence na internetu!?
>
> S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
> Arnošt
Předpokládám že pochopitelně ano, zkuste na tohle téma napsat článek a
poslat ho redaktorovi na redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz . Jinak,
neuražte se ale včelařské noviny na internetu a časopis Včelařství
nevidím jako konkurenci, obojí zasahuje určitou část spektra chovatelů
včel (alespoň té menšiny, která je ochotna něco číst). Obě tyto skupiny
mají určitý průnik, ale není zase tak velký.


S pozdravem

Lněnička

Na www.vcelarstvi.cz/svaz jsem umístil oběžník číslo 5/2003, týkající se
příspěvku na obnovu včelstev.

S pozdravem

Lněnička

"Nařízení vlády č. 390/2003 ze dne 5.11.2003, kterým se stanoví pravidla
použití příjmů Pozemkového fondu České republiky k podpoře obnovy
včelstev"
je ke stažení (jako htm) na adrese:

http://www.epravo.cz/v01/?s1=3&s2=5&m=1&typ=predpisy&recid_zak=4735

Na této adrese je možné si stáhnout také celou částku 127/2003 Sbírky
ze dne 18.11.2003 ve formátu PDF (999 kb), v níž je výše citované
nařízení vlády 390/2003 Sb. v plném znění otištěno.

A.Bojanovský

Ahoj Vojto,

rád bych se stal předplatitelem nového časopisu. Napiš mi prosím, kolik
peněz a kam mám poslat.

Michal Pol

Nový soubor:
===========

Včelařské noviny 02:
Tištěná podoba Včelařských novin, druhé vydání
http://vcelarskenoviny.wz.cz/download.php?soubor=3

S pozdravem
redakce

Už je to napsáno, doufám, že v novém čísle bude článek ...

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, November 18, 2003 3:53 PM
> To: 'Vcelarska konference'
>
> > 4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající
> > konkurence na internetu!?
> >
> > S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
> > Arnošt
> Předpokládám že pochopitelně ano, zkuste na tohle téma napsat článek a
> poslat ho redaktorovi na redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz . Jinak,
> neuražte se ale včelařské noviny na internetu a časopis Včelařství
> nevidím jako konkurenci, obojí zasahuje určitou část spektra chovatelů
> včel (alespoň té menšiny, která je ochotna něco číst). Obě tyto skupiny
> mají určitý průnik, ale není zase tak velký.
>
>
> S pozdravem
>
> Lněnička

Děkuji příteli Čejkovi za informace o Včel.novinách.
Zároveň se představím, V Banýr,Mnichovo Hradiště,Veselá-Lhotická 116.Letos výročí 65 roků, 55roků včelařím,během života na všem možném.V současnosti 13 včelstev 25km od bydliště,letošní průměrný výnos 81kg.Myslím,že jsem jediný kdo napodzim nahlásil 12 včelstev na dotaci a měl jich 13,jedno obsedalo jen 6 rámků 39*24.Mimochodem budečák,101kg medu.Úly,3* budečák standard,2*budečák s nástavkem a 8* zadováky,4 patra,rámky 35*22,(56),včelín,práce vsedě.Líbí se mi většina názorů přítele Smělého.Zajímaly by mě i výnosy ostatních,(otom tu ještě řeč nebyla)a hlavně v jakých úlech.V současnosti se zabývám úlem,který by se nechál použít i mimo včelín ale bez velké dřiny na záda.Už ho vcelku mám v hlavě,jen ještě potřebuji dořešit problém aby mohl po skončení včelaření sloužit jeko stavebnice na penál k poslednímu odpočinku.Ostatní příště.

Vše hezké přeje všem V Banýr.

Omlovám se, tohle mělo být soukromé.

Rovněž se přikláním k názoru,že použití aerosolu je vhodné i když už bylo léčeno předtím fumigací. Já jsem letos léčil poprvé 30.9.03 a přesvědčíl jsem se,že žádné moje včelstvo už od 25.9.03 nemělo žádný plod.Zaráží mě proto,kolik příspěvků uvádí,že ještě jejich včelstva mají plod.Snad ještě některé rozeberu,abych se přesvědčil jak tomu je dnes.Horší je,že je letos strašně málo pylu.Pamatuji,že v předminulém roce ještě 13.3.mi nekladlo pro nedostatak pylu ani jedno včelstvo a pak vše dohnaly.Fumigaci dělám vždy 3* a pak ještě aerosol.U nás je organisován spolkem,povinný není.Vždy predtím řádně očistím podložky a po asi 14 dnech kontroluji.Vždy to bylo bez nálezu rostoče.Pokud někdo nechce použít aerosol a jinak je to poctivý včelař,tek bych jej nenutil a nevyhrocoval zbytečně spory.I mě se jednou zdálo,že je dost velký spad včel ale letos jsem ještě takto neléčil a u některých se mi taky již nyní zdál spad včel větší.Každý na to musí přijít sám.Já považuji fumigaci za základ.Velmi počuná je pro mě připomínka z min. přízpěvku o chodu přístroje naprázdno.Dík,všimnu si.

Včelstva bez rostočů přeje V Banýr.

Zajímavá pro mě byla diskuse o výši poplatků.
V naší organisaci se platí 150 Kč členský příspěvek na člena a na včelstvo 30Kč na léčení a 16Kč a to už ani nevím na co.Asi na ústřední výbor a je klid. Ten,kdo má 1 včelstvo,tek k příspěvku na zazimování ještě 46Kč doplatí.

V Banýr.

Zjistil jsem, že větší spad včel při aerorosolu je tehdy, když proud léčiva
z přístroje fouká přímo na včely v chumáči. Vzduch se v přístroji ochlazuje
ještě o nějaký stupeň níže, než je okolní teplota a pokud fouká přímo na
včely při okolní teplotě třeba -5 st.C, některé nejspíš zkřehnou tak, že
spadnou. Proto zásadně nikdy nenechávám foukat očky, hlavně při studené
stavbě, ale vždy do podmetu.
Taky třeba kompresor vytváří dost velký hluk. Pokud byl před fumigací tak
den, dva dny velký vítr, nebo třeba náhlé oteplení nebo i ochlazení, včely
se mnohem snadněji rozruší a rozlezou z chumáče. Pak může stačit pár minut
hluku z kompresoru nebo třeba z traktoru ve spojení s vlastním ošetřením.
Přístroj v ZO máme tuším od roku 89, v posledních letech se běžně provádí 2
fumigace v říjnu, pokud možno týden po sobě a třetí ošetření na začátku
prosince. Protože jsou povinná tuším tři ošetření, nikdo nemá šanci
ošetření aerorosolem odmítnout, protože v této době už fumigaci nelze
provádět.
Jinak ke konci září jsem taky neměl téměř žádný plod a v přírodě taky nebyl
prakticky žádný pyl. Počet roztoču po fumigaci nebyl nijak zvlášť odlišný od
jiných let.

S pozdravem

R.Polášek

----- Original Message -----
From: "V.Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 12:15 AM
Subject: RE Povinnost aerosolovat.


> Rovněž se přikláním k názoru,že použití aerosolu je vhodné i když už bylo
> léčeno předtím fumigací. Já jsem letos léčil poprvé 30.9.03 a přesvědčíl
> jsem se,že žádné moje včelstvo už od 25.9.03 nemělo žádný plod.Zaráží mě
> proto,kolik příspěvků uvádí,že ještě jejich včelstva mají plod.Snad ještě
> některé rozeberu,abych se přesvědčil jak tomu je dnes.Horší je,že je letos
> strašně málo pylu.Pamatuji,že v předminulém roce ještě 13.3.mi nekladlo
pro
> nedostatak pylu ani jedno včelstvo a pak vše dohnaly.Fumigaci dělám vždy
3*
> a pak ještě aerosol.U nás je organisován spolkem,povinný není.Vždy predtím
> řádně očistím podložky a po asi 14 dnech kontroluji.Vždy to bylo bez
nálezu
> rostoče.Pokud někdo nechce použít aerosol a jinak je to poctivý včelař,tek
> bych jej nenutil a nevyhrocoval zbytečně spory.I mě se jednou zdálo,že je
> dost velký spad včel ale letos jsem ještě takto neléčil a u některých se
mi
> taky již nyní zdál spad včel větší.Každý na to musí přijít sám.Já považuji
> fumigaci za základ.Velmi počuná je pro mě připomínka z min. přízpěvku o
> chodu přístroje naprázdno.Dík,všimnu si.
>
> Včelstva bez rostočů přeje V Banýr.

V.Banýr napsal(a):

> Rovněž se přikláním k názoru,že použití aerosolu je vhodné i když už bylo
> léčeno předtím fumigací. Já jsem letos léčil poprvé 30.9.03 a přesvědčíl
> jsem se,že žádné moje včelstvo už od 25.9.03 nemělo žádný plod.Zaráží mě
> proto,kolik příspěvků uvádí,že ještě jejich včelstva mají plod.Snad ještě
> některé rozeberu,abych se přesvědčil jak tomu je dnes.Horší je,že je letos
> strašně málo pylu.Pamatuji,že v předminulém roce ještě 13.3.mi nekladlo pro
> nedostatak pylu ani jedno včelstvo a pak vše dohnaly.Fumigaci dělám vždy 3*
> a pak ještě aerosol.U nás je organisován spolkem,povinný není.Vždy predtím
>

Není přece možné říkat je povinný - není povinný. Ošetření je řízeno
podle veterinárního zákona okresní veterinární správou podle stávající
situace v oblasti. Vetrinární správa vydává vyhlášku o ošetření
včelstev. Ne výzkumný Ústav, ne Svaz včelařů.
Svaz má pouze dohodu, že podle nařízení vet. správy SMÍ provádět ošetření.

Já mám pořád dojem, že je tohle nějak nepochopené.
Včela, jako hospodářsky využívaný hmyz, ne hospodářské zvíře, patří do
"okruhu zájmu" či jak to nazvat, Státní vetrinární správy a chovatel se
musí podřídit zákonům a vyhláškám. Stejně jako chovatel prasat či skotu
musí dávat svá zvířata očkovat proti lecčemus, chovatel králíků musí
dodržovat karanténu, když je myxomatóza, tak i chovatelé včel jsou
povinni - například ošetřit svá včelsta ... atd. KDO to provede, už je
ne tak podstatné.

Jestli kecám, opravte mě.

Zdraví PP.

:>povinni - například ošetřit svá včelsta ... atd. KDO to
:>provede, už je ne tak podstatné.

Žádný zákon nestanovuje, že lze nařídit bezpodmínečně aerosol. Pokud by veterinář byl schopen zajistit (personálně, technicky i finančně), aby se aerosol aplikoval, tak tím pro nás líp. Rozumná Veter. správa dá taková nařízení k ošetření, která odpovídají situaci a jsou v oblasti realizovatelná. Nikdo nikdy to nekontroloval. Ošetřuje se bohužel na mnoha místech zásadně neorganizovaně a "samoobsluhou" (opakuju se, ale mě to fakt štve. Jan Hus ale není můj vzor). Úspěch je, když se podaří včas distribuovat léky na každého včelaře. O víkendu jsme čistě náhodou objevili nového "včelaře", který od někoho dostal včely a nějaké povinnosti ohlášení, léčení atd. mu vůbec nic neříkaly. V mém vlastním zájmu mu ty včely přeléčím, ale kdybych nechtěl, tak mě nikdo nedonutí.

P.S.
Včera to lítalo jak na jaře (13 C) a nosily béžový pyl (??).

> a na včelstvo 30Kč na léčení a 16Kč a to už ani nevím na
> co.Asi na ústřední výbor a je klid. Ten,kdo má 1 včelstvo,tek
> k příspěvku na zazimování ještě 46Kč doplatí.

Rozdělení členského příspěvku (viz oběžník 4/2003)
Kč        15 % ZO        15 % OV       Svépomocný fond       ÚV ČSV
16,00        2,40        2,40        7,00        4,20
150,00        0,00        0,00        0,00        150,00

ZO ČSV si ponechá 15 % z příspěvku vybíraného ze včelstva ( na ÚV ČSV
zašle 85 %).

S pozdravem

Lněnička

Je to naprosto přesné vysvětlení. Oblastní veterinář vydá příkaz k ošetřování a ten se musí dodržovat. Nenařídí aerosol, ale přesný počet ošetření, ( je jedno jestli fumigace, nebo aerosol) a jestli použít gabonové pásky a jestli je nutné jarní ošetření. Je to podle výsledků z vyšetření, situace v dané oblasti a hlavně z důvodu rezistence roztočů. Pokud např. někdo udělá ošetření špatně (nízká teplota aj.)a opakuje ho, navyká pouze roztoče na lék. Proto se veterinář snaží nařídit co nejméně ošetření, ale účinné. My jsme např. v letošním roce nesměli požít gabonové pásky z důvodu rezistence, protože loňské výsledky byly lepší, než v předcházejícím roce a bylo nutné snížit podávání léčiv. Výsledky záleží na přesném dodržování receptu a dobré komunikaci vedení ZO s veterinářem. Tady opravdu není místo na pokusy včelařů. To je jako by si nemocný sám určoval, jaké léky brát a jak často. Tam by ale ohrožoval sám sebe. Tady ohrožuje ,, svou vynalézavostí" jiné.

Tonda

>Není přece možné říkat je povinný - není povinný. Ošetření je řízeno
podle veterinárního zákona okresní veterinární správou podle stávající
situace v oblasti. Vetrinární správa vydává vyhlášku o ošetření
včelstev. Ne výzkumný Ústav, ne Svaz včelařů.
Svaz má pouze dohodu, že podle nařízení vet. správy SMÍ provádět ošetření.

V 11 Včelařství byly fotky odvíčkovače.Byly na něm použity nějaké šípové nože?Co to je?Vypadá to jako lišty z lištové sekačky.Pracuje to na podobném systému,nebo se to bez "stříhání" jenom sune po plástu?Ohřev vypadá na těleso vyhřívané horkou vodou?Viděl to někdo na vlastní oči v provozu?

Přátelé!
Myslím, že trošku vy , kteří jsme ve funkcích zapomínáte na to, že je to
dobrovolný spolek a hlavně, že máte co dočinění s lidmi. A tihle lidé prošli
totalitou a povětšinou mají plné zuby nařízení a řízení. Když začínali, tak
jistě s radostí a elánem a nepletly se jim do jejich koníčka věci jako
hospodářské zvíře, nařízení atd. Znám lidi, kteří májí včely proto, že u
baráku vždycky nějaký roj byl a že měl včely dědek a pradědek a otec.
Fumigace pro ně je prostě zlo, které oni nezavinili!

Možná taky nejde vůbec o aerosol, ale že s lidma neumíte jednat a místo
abyste jim vysvětlili výhody, tak jim to nařizujete. Jan tak dál chlapci a
zůstane vám za chvíli v organizaci jen výbor ... možná!

Odpor ji přerozená reakce na příkaz a nařízení. A nebývá to právě
nejschůdnější cesta k výsledku! Jestli to nechápete nopak vy, tak budete
ještě často "nepochopeni"!
Nařizujte jak chcete, ale organizace je prostě dobrovolná a tam nařizováním
nic nezmůžete. Jestli aerosolování odmítne, je to jeho problém a ne váš! Ať
to řeší orgány které to mají řešit a to myslím nepřísluší ZO! Pokud na
někoho půjdete zhurta, všechno co získáte budou problémy!
Lidi jdou lidi! A to řekl klasik a ne já! A lidi nepřemýšlí tak jako já a
vy! Zapomeňte na nařizování a zkuste lidi vést a dát jim VÝHODY!

S přáním zdravě vyzimovaných včelek

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 6:59 AM
Subject: Re: RE Povinnost aerosolovat. trochu OT.


>V.Banýr napsal(a):
................
...................................
>Já mám pořád dojem, že je tohle nějak nepochopené.
..................................
.......................
>Jestli kecám, opravte mě.

Zdraví PP.

Souhlasím s Vámi pane Hrdino. Mluvit s lidmi je opravdu zásada dobrých
manažerů. Stačí nařizování ÚV ČSV.

Doporučuji například v žádném případě neznevýhoďovat aerosol oproti
fumigaci při poplatku za ošetření.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [miroslav.jakus/=/atlas.cz] [jakus.euweb.cz]
člen ZO ČSV DOKSY [zocsv.doksy/=/atlas.cz] [zocsv-doksy.euweb.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


> Přátelé!
> Myslím, že trošku vy , kteří jsme ve funkcích zapomínáte na
> to, že je to dobrovolný spolek a hlavně, že máte co dočinění
> ..................................
> .......................

I když fumigace je zlo, je nezbytná nebo nutně nahraditelná jiným způsobem léčení. Jinak by taky za nějaký čas včely u toho baráku taky nemuseli mít. Ale souhlasím s tím, že vše je otázka lidského přístupu k problému (vše se dá říct několika způsoby), v tomto případě především nutnost vysvětlit proč a jak. A pak, myslím, že bude po problémech s nějakým nařizováním.
Zdraví Pavel

> ... Znám lidi, kteří májí včely proto, že u
> baráku vždycky nějaký roj byl a že měl včely dědek a pradědek a otec.
> Fumigace pro ně je prostě zlo, které oni nezavinili!

> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš

Zdravím včelaře.

Navazuji na svůj právě podaný příspěvek týkající se př. Smělého.

Ještě k té nové langstrothovské ideologii

Lze opravdu tak bezvýhradně souhlasit se současnou vehementně
prosazovanou včelařskou ideologií, která stojí a padá s faktem, že
"nějaký pan Langstroth rozkreslil plánky úlu, v němž se dodnes chová
přes 70 procent včelstev na světě" (cituji ze Včelařství č. 11, str.
281)???

Pominu fakt, že úl, který "rozkreslil pan Langstroth", měl kvůli tak
širokým plástům a vysokým skoro 24 cm, tím pádem tak těžké zamedované
nástavky, že zničil záda generacím včelařů, takže v úlu, který je
zhotoven přesně dle jeho "rozkreslených plánků", již dnes nikdo ve
světě nechce včelařit, protože tyto nástavky pro komerčního včelaře
znamenají invaliditu v 50 letech života. (Přesto jsou u nás
propagovány!)

Spíše bych připomněl, že tento úl se rozšířil kvůli světovému
kšeftování se včelstvy (bylo potřeba mít jednotné rámky a nástavky),
což výrazně přispělo k rozšíření včelích nemocí a to až na úroveň
epidemií. Dnes, kdy kvůli nemocím cpeme do včelstev spousty chemie,
měli bychom spíše usilovat o zastavení mezistátního pohybu včelstev,
ztrácí pro nás "jednotný světový úl" opodstatnění. Nebo chceme
dopadnout jako v Americe (vlasti Langstrothu), kde kvůli "volnému
pohybu" včelstev prosadili úlovou jednotu, a to dostalo jejich
včelařství do tak katastrofální situace, že si bez antibiotik už
nedokážou včelaření ani představit!?

Jakmile bude Evropa úlově sjednocena, začne i zde kšeft se včelstvy a
oddělky. Nedělejme si iluze, že tomu veterináři zabrání. Ostatně píše
o tom i autor citovaného článku: "Shodná délka rámků umožní prodávat a
kupovat včelstva, oddělky, pakety." A slyšíme od některých komerčních
včelařů, jak se na to těší. Jenže s tím nastane lavinovité šíření moru
apod. Je toto opravdu cesta, kterou naše včelařství potřebuje?
Uvědomují si to architekti jednotného úlového systému?

Doposavad byla Evropa uchráněna světového kšeftování se včelami mj. i
kvůli své roztříštěnosti v rámkových mírách. Nečiňme si iluze, že tomu
legislativa zabrání. Legislativa podpoří to, co prosadí komerční lobby
- a pro ně je výhodný neomezený kšeft. Evropští legislativci někde v
Bruselu poukážou na to, že v Americe se používají antibiotika a řeknou
nám: Tak se to naučte taky, situace není katastrofální, s novými léky
se dá včelařit, tak proč omezovat obchod se včelami?

Doufejme, že propagované "nové sjednocení" u nás jen(!) pokračuje v
tříštění rámkových měr zde už zavedených.

Z "plánků rozkreslených panem Langstrothem" je dnes použitelný už jen
půdorys nástavku. A ani ten není z hlediska moderních výzkumů žádným
zázrakem (a to platí i pro Langstrothův rámek)! V Americe je tento
půdorys používaný nikoliv z důvodů svých kvalit, ale z jediného důvodu
a tím je kompatibilita s minulostí. Je samo sebou, že tato
kompatibilita něco stojí - a to cenou je - vzdát se možnosti zásadní
modernizace úlového půdorysu (čtvercového půdorysu nástavku, rozšíření
mezirámkové rozteče). No dobře, Amerika má svůj důvod. Jenže proč se
máme vázat kompatibilitou s (americkou a australskou) minulostí my,
zde v Čechách? Heslo: "konec objevování, vše je již objeveno", kterým
je dnes prosazování této (u nás pochybné) kompatibility zaštiťováno,
mi zní dosti tmářsky.

Ideologické prosazování "nové světové úlové jednoty" je u nás
podporováno tvrzeními, která jsou dosti často jen částečně pravdivá
(viz článek v posledním Včelařství č. 11; str. 280-281)... Ke každému
tvrzení v tomto článku by se dalo říci "ale.." - tj. uvést cenu,
kterou se za to platí, - jenže to už v takovýchto článcích většinou
schází. (Aby nedošlo k nedorozumění - nechci tím autora vinit z nějaké
nepoctivosti. Prostě se jen domnívám, že je natolik ideově zaujat svým
úlovým systémem, že nevidí jeho stinné stránky.)

Za všechny jen jedna ukázka:

Málo se hovoří např. o tom, že úlový systém Langstrothova půdorysu je
vhodný jen pro nízkonástavkové (nebo kombinované) včelaření. Nástavky
vyšší než 19 cm jsou po zamedování tak těžké, že nemají téměř žádnou
výhodu oproti nástavkům na rm. míru 39*24, ba naopak - klasický
Langstrothův nástavek je po zamedování ještě těžší, než ten náš
(10x39*24). Tj. mělo by se jasně říci: kdo nechce používat nízké
nástavky, ať na langstrothovský půdorys (má-li rád svá záda) raději
zapomene!

Nakonec bych rád předhodil otázku, zda není škoda, aby kvůli sporné
potřebě úlové kompatibility se světem byli naši včelaři uvrženi do
zastaralé úlové koncepce? Naše české včelařství je (dle mého skromného
názoru) propagací Langstrothu odváděno od možnosti, aby se zde šířily
spíše moderní úlové systémy (k nimž je v oblasti tenkonástavkového
včelaření daleko blíž Optimal než Langstroth).

Ale o tom všem jsme se zde již "hádali" před několika lety.... ;-)



J. P. B.

Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce. Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky, krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč a čím levněji, tím lépe. Taky tam nejsou tak šikovní a pracovití jako u nás. Tady je ještě slovo byznys nadávka a trh je označení nějaké zapadlé uličky, kde je většina vietnamců. Až tady bude mít všechno (včetně lesa) svého odpovědného vlastníka, bude se méně krást, podvádět a neplatit daně, lépe a smysluplnněji využívat čas, možná těm úlům, které by objektivně měly být levnější, taky přijdeme na chuť. Kdybych si ho mohl teď koupit za 1000 Kč (ve srovnání s našimi průměrnými platy) tak bych asi uvažoval o přechodu na tento systém. Jestli se toho dožiju, to nevím.

Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná včelstva. Také se mi to u mého "včelařského muzea" tak jeví (nic to neznamená ale mám více jak 5 druhů úlů). Nějaké nevědecky podložené "zkušenosti", které neberou v úvahu rozdílné snůškové podmínky, a opírají se jen o dojmologii, mě nezajímají.
Eman

Tohle je vcelku zajímavé tvrzení, ale zatím mně nikdo nepřesvědčil činem.

Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
by idiot kdyby udělal něco jiného.... Pro příklad nemusím chodit daleko.
Jestliže se se u nás objevil med s antibiotiky, tak byl zřejmě nakoupen
opravdu hodně výhodně aby se těm kšeftařům vyplatilo riziko postihu. Proč je
tedy tento med na pultě za obvyklou cenu? Protože to za tuhle cenu obchodník
prodá.
Pokud bude velká firma vyrábět úly, bude to opět prodávat obchod, obchodní,
řetězec a udělá si stejný marketingový průzkum a prodá za cenu na trhu
obvyklou.
Ptám se kam půjdou ceny po vstupu do unie? Nahoru? Dolu?
Finanční experti uvádí, že zřejmě žádný finanční škod se vstupen nepřijde.
Jestliže se dovážejí lisované polystyrenové úly a opět sestava stojí kolem
3000.
Myslím, že je v ceně především cena materiálu a energií.
V jakých mezích se může pohybovat rozdíl v tom, jestli bude výrobce
samozásobitel?
Asi by musel někdo kdo je skutečně vyrábí musel uvést nějakou člověkohodinu
a sazbu na jeden úl. A pak bychom to mohli porovnat s tím, na kolik se tahle
položka může snížit. To snad možná je položka, se kterou by se dalo
kalkulovat, že by se tu dalo ušetřit. Ale kolik? Na jak moc se dá výroba
tradičních dřevěných nástavků svěřit strojům, aby se snížily náklady na
drahou lidskou práci. Předpokládám, že v tomhle směru zůstane ještě hodně
lidské práce a nebude možné nějak extrémně snižovat tyhle náklady. Náklady
na lidskou práci neustále rostou. Snad by se dalo počítat s levnou lidskou
prací v nějakých rozvojových zemích. Ale nejsem si jistý, že se budou
nacházet donekonečna země, kde jsou ochotni lidé pracovat za byt a stravu.

Pokud podle světových statistik je podíl výrobce na ceně finálního zboží na
pultu obchodu pouze 40% a to je skutečně maximum a vyjímky. Spíš to bývá
míň, a s tlakem obchodních řetězců je to stále menší procento. A pokud
uvížíme, že v téhle republici pro tento specifický prodej nepoužívá
mezičlánek velkoobchodu a logistických a marketingových velkofirem a i tak
je cena 3000 a při tom systému jaký ovádíte se bude muset použít a do ceny
se započítá, tak mi vysvětlete, kam se započítá ta sleva, aniž by se totálně
snížila kvalita a měli bychom i přesto úly levnější než těch dnešních 3000 ,
nebo ekvivalentně v Euro.

Zatím jsem tenhle argument s levností úlu při velkých sériích slyšel jen
lako vizi. Dokažte to někdo. Přivezte někdo krásný dřevěný úl za tisícovku.
Dokažte to někdo nějakou reálnou podloženou kalkulací, že to není iluze.
Dovezte někdo skutečně levný úl! Kolik stojí za hranicemi? Dá se ta cena
nějak porovnat?

Zatím nevím, jestli se tomu argumentu skutečně dá věřit.

Hezký den.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 2:03 PM
Subject: Re: Langstroth


> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím
> já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou
> technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x
> více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově
> klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři
........................
......................
> Eman

Najde se na techto strankach nekdo kdo se zabyva chovem vcelich matek a byl by ochoten se podelit o sve zkusenosti se mnou? Dekuji

Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
polystyrenovým nástavkem
buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 11:48 AM
Subject: O včelařské ideologii


> 2. Možná by se odvážili oponovat autoritám jen lidi typu pana
> Smělého, pro kterého všichni co nepoužívají polystyrénové
> nástavky včelaří scestně :o)!

Musím se vždy pousmát nad tím, jak názory a výzkumy př. Smělého jsou
nestravitelné pro ty, kteří berou včelařství a jeho metody spíše
ideologicky než prakticky. Ideologie vidí "jediný správný způsob
včelaření" a ten považuje za potřebné prosadit.

Bylo by to spíše veselé, zarmucuje mne však, když v rámci podpory této
ideologie jsou podsouvány těm, kdo nesdílejí tyto ideologické pozice,
výroky, které nikdy nehlásali.

Copak př. Smělý někdy tvrdil, že "všichni, co nepoužívají
polystyrénové nástavky, včelaří scestně"?

Zapomíná se někdy na to, že se př. Boháč a př. Smělý, kteří jinak
zastávali opačné strany v názoru na progresivní včelařskou praxi,
shodli v základním pohledu na obě těžko slučitelné technologie chovu
včel. Shodli se v tom, že technologie využívající k chovu včel
tenkostěnné jednoduché nástavky (lhostejno jaké rámkové míry, ale
spíše nižší) je určena pro extenzivní chov včel. Kdežto dobře tepelně
izolované nástavky (píše na vyšší rámkovou míru) jsou vhodné pro
včelochov intenzivní.

Zatímco př. Boháč prosazoval a propagoval extenzivní chov (sám toto
slovo používal), tak př. Smělý propaguje chov intenzivní. Sám Smělý
píše ve svém článku v posledním Včelařství: "Tento způsob včelaření je
nepochybně vhodný pro včelaře s menším počtem včelstev. O využití v
komerčním včelařství mám pochybnosti..." (Tato slova v různých
modifikacích opakuje v různých článcích již dlouho.)

Extenzivní včelaření spočívá v tom, co hlásal př. Boháč: jednoduchá
výroba úlů, málo zásahů do včel (tj. minimalizovaná péče), aby bylo
možno využít jarní snůšku, tak je nutno zazimovat co nejsilnější
včelstva (protože v neuteplených nástavcích mají včelstva pomalejší
jarní vývoj a slabší včelstva by vůbec nestihla do řepky zesílit), na
podzim je potřeba včely hojně nakrmit (to znamená nasypat do nich
alespoň 20 kg cukru, někteří říkají dokonce 25 či snad až 30 kg!)
(Včely to spotřebují hlavně na jaře, kdy začínají plodovat a vytápějí
celý úlový prostor - kvůli minimální teplodržnosti tenkých stěn
spotřebují mnoho cukru a námahy na toto jarní topení). (V průběhu
jarní snůšky je mnoho včel vázáno v úlu na vyhřívání plodu, čímž jsou
blokovány a nevyužity pro snůšku.) Tedy jednoduchá výroba úlů a
minimalizovaná péče, zjednodušená obsluha (tzv. práce "jen s celými
nástavky" a nikoliv s jednotlivými plásty) - to vše něco stojí. Cenou,
kterou se za to platí, je zvýšená spotřeba cukru a menší výnosy medu.
Je jasné, že tento způsob včelaření je vhodný pro velkovčelaře, kteří
nemají čas ani zájem piplat se se včelstvy a s výrobou úlů.

Intenzivní včelaření je opakem. Výroba úlů je náročnější a
komplikovanější. Včelaří se s daleko větší péčí o včelstva. Na jaře je
vhodné zužování a pak postupné rozšiřování. atd. Ale za to něco
dostanu. Zimují se včelstva jen ve střední síle - v jednom nástavku
(39*24). Krmí se jen 10 kg cukru (často jen 7 kg), výnosy (zvláště v
jarní snůšce) jsou vyšší a med se nemusí vytáčet hned, ale vydrží v
úlu (není včelami spotřebován na topení). Vhodné pro ty, kteří chtějí
mít méně včelstev (do 40) (např. mají menší zahradu), ale chtějí z
nich mít maximum medu a nevadí jim investice většího množství práce na
péči o včelstva a na výrobu úlů (včelař ze záliby naopak chce tuto
práci vynakládat). (Vyšších výnosů se dosahuje mj. tím, že kvůli dobré
teplené izolaci úlu je méně včel zaměstnáno vytápěním úlu, a jsou tím
uvolněny pro snůšku a navíc se pro vytopení úlu spotřebuje méně medu.)



J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.542 / Virová báze: 336 - datum vydání: 18.11.2003

Vážení přátelé.
Jak jsem včera slíbyl,zajel jsem dnes kolem poledne na včelin,abych se přesvědčil jak to s tím plodováním je dnes.Včely lítaly,že jsem si myslel,že je 1 máj.Rozebral jsem 3 včelstva a mohu říci,že ani jedno nemělo trochu plodu.Pokud by někoho zajímalo,co se změnilo od nakrmení v polovině zárří? Včelstvo na 20 rámkách,35*22,podmet 30cm.V polovině září byl z poloviny zavíčkovaný cukr v obou patrech až u okénka.Dnes v hořením potře bezezměny a v dolním patře ze 3 posledních rámků cukr asi ze 70% cukr odnesen.Na posledních 3 rámkách nahoře i dole bylo asi 1/3 včel které by bylo potřeba aby rámky byly obsazeny.Naopak v přední části úlu včely tvořily asi 6cm silný koberec na spodní části rámků.Včelstva se krásně rozebírala,včely nebyly staženy,normálně se pohybovaly po plástech a v každých bylo asi 10dm/2 po jadné straně,(5dm dvojstraně)prázdných buněk.V buňkách včely zalezlé nebyly.Přímo ideální stav pro léčení.Ani u jedněch jsem nenašel žádného rastoče.Letos mi to nedalo a dal jsem jím 4 láhve cukru.Asi budu muset 1 května nějaký cukr vytočit.I když nechci nikomu vnucovat svoje názory,řekl bych,že pokud by někdo měl ještě nedávno plod,vidím příčinu v ošetřování.Chtěl bych na toto théma dát článek do Včel.novin.Co bych já zato dal,kdyby všechna moje včelstva ještě 1září měla čerstvě zakladené 3 rámky.Některá to skutečně mají.Já jásám,jiný řekne,lajdák,protože krmí ještě v září.
Hezké prolety přeje V Banýr.

On Thu, 20 Nov 2003, [windows-1250] Ing. Arnošt Hrdina wrote:

> Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
> obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
> by idiot kdyby udělal něco jiného....

Ano, to je pravda. Od určité velikosti seriové výroby uľ rozdíl ve výrobní
ceně nebude tak výrazný. Dělat serii 100 nebo 1000 kusů udělá rozdíl v
ceně moľná tak 10 procent ale určitě ne 50. A ten rozdíl se stejně ztratí
v rabatech obchodníků.

Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
bude mít prodejna v sortimentu úl jednoho typu a doplňky jen na jednu
rámkovou míru, leľí v tom méně peněz, zboľí se rychleji obrací a tím pádem
stačí menąí rabat na jednotlivé poloľce.

Stejně se to projevuje i na trhu pouľitých doplňků - pokud by se pouľívala
jedna rámková míra/systém, snadněji si pořídí začátečník pouľité vybavení,
protoľe se ho v případě ztráty zájmu zase snadno stejným způsobem zbaví.
Navíc tento sekundární trh by tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým
vybavením.

U nás ve vsi je teď 6 včelařů, pouľíváme 3 rámkové míry a kolik je tu
druhů úlů ani nezkouąím odhadnout. Kdyľ uvaľuju o pořízení daląích úlů,
můľu si koupit nový za +- 3000 Kč nebo se třeba domluvit se sousedem,
který uľ s ohledem na věk omezuje počty včelstev a pouľít jeho úly. Jenľe
to by nesměl mít almárky s mírou 30*30. Pokud by měl úly jako já, klidně
bych je pouľil a bylo by to přínosné pro obě strany.

Hrubě zjednoduąeno úl je jen bedna, na rozměrech vcelku nezáleľí. Jde jen
o to, aby úly jednotlivých výrobců byly pokud moľno kompatibilní. A mám-li
si vybrat, je tu na výběr Tachovák, nebo tenkostěný 39*24, Optimal,
Langstroth a spousta daląích. Kaľdý z nich je dobře pouľitelný, jenom
nejsou jaksi vzájemně záměnné. To samozřejmě není jen problém u nás ale i
v blízkém okolí (střední, moľná celá Evropa).

A jestliľe z mnoha různých typů "beden" pouľívaných na světě je jeden
výrazně převaľující, a není horąí neľ ostatní, zdá se mi vhodné při výběru
preferovat právě tento typ.

Komerční včelař si to uváľí hlavně po ekonomické stránce, a nějak se
rozhodne. U zájmového včelaření jde ekonomika povětąinou stranou,
převaľují tam jiná kritéria. Bude-li někdo chtít chovat včely v
trojúhelníkovém úle s klimatizací, je to jeho rozhodnutí, s výsledky a
následky se pak musí srovnat sám.

S pozdravem,

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Dvě základní věci

Léčit včelstva vícekrát, než je předepsáno ve snaze odčinit nějakou chybu
při léčení o to víc navykne přeživší roztoče na účinnou látku.

Léčení aerosolem bude vždy dražší než fumigace. Při fumigaci vezme včelař
do kapsy knoty, léčivo a sirky a objede na kole ostatní. Při léčení
aerosolem vezme přístroj nejspíše autem. A benzín do kompresoru taky něco
stojí. Sice kdysi jsem vozil přístroj na dvoukoláku, ale pochybuji, že se
tento způsob více rozšířil.


Existuje opravdu někdo, kdo provádí ošetření včelstev na komerční bázi? Kdo
do ceny započítává svůj ztracený čas, amortizaci přístroje, cestovné za
dopravu svou a přístroje, nákladů na organizaci ( domluva telefonem na den
hodinu a místo ) atd... Předpokládám, že cena za takové profesionální
ošetření bude několikanásobek současné ceny. (Před cca 10 lety jsem
předpokládal potíže se ZO při léčení včelstev a zjišťoval jsem na veterině,
jestli by mně je neošetřili oni a tehdy z toho byli dost na větvi.)

S pozdravem
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 7:54 AM
Subject: Re: RE Povinnost aerosolovat. trochu OT.


> :>povinni - například ošetřit svá včelsta ... atd. KDO to
> :>provede, už je ne tak podstatné.
>
> Žádný zákon nestanovuje, že lze nařídit bezpodmínečně aerosol. Pokud by
> veterinář byl schopen zajistit (personálně, technicky i finančně), aby se
> aerosol aplikoval, tak tím pro nás líp. Rozumná Veter. správa dá taková
> nařízení k ošetření, která odpovídají situaci a jsou v oblasti
> realizovatelná. Nikdo nikdy to nekontroloval. Ošetřuje se bohužel na mnoha
> místech zásadně neorganizovaně a "samoobsluhou" (opakuju se, ale mě to
fakt
> štve. Jan Hus ale není můj vzor). Úspěch je, když se podaří včas
> distribuovat léky na každého včelaře. O víkendu jsme čistě náhodou
objevili
> nového "včelaře", který od někoho dostal včely a nějaké povinnosti
> ohlášení, léčení atd. mu vůbec nic neříkaly. V mém vlastním zájmu mu ty
> včely přeléčím, ale kdybych nechtěl, tak mě nikdo nedonutí.
>
> P.S.
> Včera to lítalo jak na jaře (13 C) a nosily béžový pyl (??).

Pánové,
když si myslíte, že Vaše technologie chovu včelstev je skutečně lepší než
všech ostatník a že za polovinu dodaných zásob cukru máte dvakrát víc medu
( teď mírně nadsazuji), proč ji nepopíšete podrobně?
Nemyslím tím jeden, dva články o pár listech, protože taková článek si
každý druhý i zkušený včelař vyloží vzhledem ke svým zkušenostem poněkud
jinak, ale skutečně pořádně podrobný popis, tak 50 - 100 stránek včetně
popisu okolí stanoviště, snůškových poměrů a dalších pro Vás zdánlivě
bezvýznamných maličkostí, které mají pro člověka neznalého Vaše podmínky
důležitou roli pro pochopení Vaší technologie a případně její aplikaci na
svých včelstvech.

S pozdravem
R.Polášek

> Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
> bude úl jednoho typu a doplňky jen na jednu rámkovou míru, leží v tom méně
> peněz, zboží se rychleji obrací a tím pádem stačí menší rabat na
jednotlivé
> položce.
>
> Stejně se to projevuje i na trhu použitých doplňků .. .. tento sekundární
trh by
> tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým vybavením.

Je pravda, že jednotný úl představuje potenciál různých mechanizmů vedoucích
ke snížení ceny. Otázka je jak velké snížení v jakém čase to v reálu může
být.

Představa že to povede k výraznému pádu cen je podle mne falešná - jako
reálnější očekávání mi připadá spíž že cena díky těmto mechanizmům už mnoho
nad současnou úroveň neporoste, pokud se sníží, tak o málo a ne o polovinu
či dokonce na třetinu.

A jsou také mechanizmy působící opačně - proti snižování cen:

* nasazením příliš nízké ceny si obchodníci "ničí trh" (podobně jako trh s
medem ničí 'dědci' prodávající ze dvora za 60,-) a většina je si toho vědoma

* nelze udržet politiku dvojí ceny (lacino pro Čechy, draho pro Němce) a tak
většina výrobců si podrží ceny na "rozumné" výši

* cena dřeva - základní suroviny je v Evropě vyšší než v Americe, kde se
ještě stále těží kanadské pralesy (ne nadarmo vybudoval jeden z největších
německých výrobců vybyvení nový výrobní závod přímo v Rumunsku)

* automatizovaná linka je levnější než dělník na západě, ne než Ukrajinec a
ještě dlouho to tak bude

Když porovnáte ceny Langstrotha od př. Nerada (je zakládajícím členem PSNV -
http://www.n-vcelari.cz/reklama-nerad.htm) a jednoho z největších výrobců v
USA (Western Bee Supplies Inc. - http://www.westernbee.com/), zjistíte že
jsou v podstatě stejné, respektive že při současném příznivém kurzu jsou ty
americké nižší.

Čím vším myslíte že to asi je?

Honza

Tak to vypadá, že na můj článeček (o Včelařských novinách) neměl pan
redaktor místo ... Nové (no, nové moc ne) číslo je na světě a článek nikde.

Zdeněk Čejka

> Už je to napsáno, doufám, že v novém čísle bude článek ...
>
> S pozdravem
>
> Zdeněk Čejka
>
> > -----Original Message-----
> > From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> > Sent: Tuesday, November 18, 2003 3:53 PM
> > To: 'Vcelarska konference'
> >
> > > 4. Zveřejnil by časopis Včelařství, že je jistá rozbíhající
> > > konkurence na internetu!?
> > >
> > > S přáním zdravě přezimovaných včelek všem!
> > > Arnošt
> > Předpokládám že pochopitelně ano, zkuste na tohle téma napsat článek a
> > poslat ho redaktorovi na redakce.vcelarstvi/=/worldonline.cz . Jinak,
> > neuražte se ale včelařské noviny na internetu a časopis Včelařství
> > nevidím jako konkurenci, obojí zasahuje určitou část spektra chovatelů
> > včel (alespoň té menšiny, která je ochotna něco číst). Obě tyto skupiny
> > mají určitý průnik, ale není zase tak velký.
> >
> >
> > S pozdravem
> >
> > Lněnička

Ano, to skutečně stojí za zamyšlenou.

Dnes už i náš VÚVč Dol v objektivních srovnávacích pokusech prokázal, že
uteplení úlů má buď minimální, nebo žádný význam (viz MODERNÍ VČELAŘ - zima
2004) a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
kloudného výsledku nedočká.

Asi to znamená, že naši výzkumníci spadli z višně a VÚVč by se měl
přestěhovat do Prahy 6.
Anebo si vymýšlí pan Smělý.
Nechci se nikoho dotknout, ale vědecké metody VÚVč Dol mi připadají přece
jen o něco spolehlivější.

vojta

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )"
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, November 20, 2003 10:32 PM
Subject: Re: O včelařské ideologii


> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
> soubor pozorování a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
> polystyrenovým nástavkem
> buď něco "zapoměl" napsat a nebo je jeho práce také ideologická
>

:>Asi to znamená, že naši výzkumníci spadli z višně a VÚVč by se měl
:>přestěhovat do Prahy 6.
:>Anebo si vymýšlí pan Smělý.
:>Nechci se nikoho dotknout, ale vědecké metody VÚVč Dol mi
:>připadají přece
:>jen o něco spolehlivější.

Přesně tak! Ať to někdo nezávisle ověří jinde a potvrdí se stejnými mimořádnými výsledky a pak to beru jako důkaz teorie. Já v těch výsledcích vidím hlavně mimořádné snůškové podmínky v Praze, vynikající techniku ošetřování (asi náročná časově a zvláště know how) a geny včelí matky.
Eman

> Dnes už i náš VÚVč Dol v objektivních srovnávacích pokusech
> prokázal, že uteplení úlů má buď minimální, nebo žádný význam (viz
> MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004)

To je typické zjednodušení.

Byl to právě výzkum VÚVč, který prokázal, že izolace má(!) význam. Je
věcí interpretace, jestli to prohlašujeme buď za "minimální, nebo
žádný význam" nebo za "významný" (tak to označil ing. Kamler, ředitel
VÚVč na přednášce při včelařské výstavě v Praze).

Dále je potřeba nezamlčovat, že izolace má onen proklamovaný
"minimální význam" jen v tom případě, že zazimováváme co nejsilnější
včelstva, aby si včely mohly díky svému množství dovolit vytvořit
kolem plodu na jaře živou izolaci (místo polystyrenu, který
nepotřebuje ani krmit ani chovat, provádějí tenkonástavkoví včelaři
izolaci živými včelami, které je potřeba nejprve vychovat a pak krmit
- to je dost drahá izolace).

A dále má izolace úlu "minimální význam" jen tehdy, když do nich
nasypeme tolik cukru, že včely mohou vytopit na jaře úl i přes ohromné
tepelné ztráty vzniklé únikem tepla skrze neuteplené stěny.

Dále je otázkou, jak silnou vrstvu polystyrenu při srovnávacích
pokusech používali výzkumníci k izolaci stěn. Pokud jsem informován,
tak nezkoušeli 8 cm. Je to tedy otázka, jak je pokus veden, jak jsou
nastaveny vstupní parametry. (To samé platí i pro vědecké výzkumy, o
které se opíral př. Boháč.)


> a Ing. Smělý se stále tváří, že bez 8 cm polystyrenu se včelař
> kloudného výsledku nedočká.

To je typická demagogie. Nic takového ing. Smělý nikde nepíše. Už jsem
o tom psal včera.


>> Pan Smělý uplatňuje vědecké metody naprosto ideologicky - nic ve zlém
>> připadá mi to jako když nejprve zná výsledek a pak volí metodu výpočtu
>> hrubým způsobem nerespektuje statistická pravidla
>> příklad polystyrenových nástavků jsem také zaznamenal - měl jakýsi malý
>> soubor pozorování

Co tím "malým souborem pozorování" myslíte? Pokud vím, tak se Ing.
Smělý zabývá tímto výzkumem 30 let. Za tu dobu se dá nasbírat slušný
soubor. Ve Včelařství publikuje své výsledky od 80. let...


>> a naprosto nepochopitelně výsledek pokusu spojil s
>> polystyrenovým nástavkem

???


J. P. Baudiš

> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm
> vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě
> má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl
> vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět),
> tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3.

To byly argumenty, které jsme tady poslouchali někdy před pěti lety.
Úžasně levné Langstrothy vyráběné ve velkých sériích. Bylo tenkrát
slibováno, že už tu brzy budou (že už vlastně přicházejí). Stále na ně
čekáme, a nějak pořád nic... Zatím se ta fantastická sleva v praxi
nepotvrdila. A nejen u nás! Nikde ve světě nejsou tyto úly (ani žádné
jiné - dřevěné) nijak zvláště levné.

Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
nástavek.

Dřevo je úžasně drahá surovina. To nepopíral ani př. Boháč, který
tento fakt obcházel kouzelným úslovím o tom, že "jeho cena už
neporoste". A ještě k tomu - u dřevovýroby je při zpracování dřeva
vždy velký odpad (hoblování, odřezky apod.) Tím je dána vysoká cena
vstupního výrobního materiálu. Samotné práce je na výrobě nástavku tak
málo, že ty zázračné velkosériové a jednoúčelové linky žádnou
podstatnou slevu nepřinášejí.

> V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a
> tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky
> na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce.
> Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky,
> krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč

To je věc životní úrovně. Když budu mít na kupování úlů dost peněz,
tak je budu kupovat. A nevidím důvod, proč si kupovat Langstroth (když
není nijak extra levnější než jiné). Když tolik peněz nemám, tak si
úly vyrábím. A když už si je vyrábím sám, tak si vyrobím něco dle
vlastních požadavků, předpokladů a představ (pryč bych měl vyrábět to,
co dělají v továrně?) To platí všude ve světě.

> a čím levněji, tím lépe.

:-) To také platí všude.

> Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle
> pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a
> neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná
> včelstva.

I já pokusů př. Čermáka nemám důvodu nevěřit. Je to však věc nastavení
pokusu, jak jsem tom psal před chvílí do předchozího příspěvku.

A především je to věc rozhodnutí, jestli chci draze zazimovávat
včelstva v co největší síle. Cukr není nic levného.

A pokud zazimovávám včelstva jen ve střední síle (např. v jednom
nástavku) (s výhodou skrmení menšího množství cukru), pak už je význam
úlové izolace velice citelný!!! V tom se také shodují všechny možné
vědecké výzkumy.

Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
být stále "kladeny na stůl".


J. P. Baudiš

Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.

Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .
Když uvažuji ekonomicky, tak se v tom případě budu ten obchod snažit obejít
a zajet si k výrobci osobně. Tam nemusím koupit co nechci a když koupím
nějaké optimální množství, tak mi to vyjde určitě levněji, než v obchodě,
protože jsem po započítání dopravy na lepší ceně. Vyhnu se marži a tím i
nárůstu DPH na té marži.
Pokud by to bylo v zahraničí tak levné, tak proč se ještě neobjevil žádný úl
v OBI, Hornbachu, nebo jiných prodejnách takto zaměřených kteréžto řetězce
dokážou účinně tlačit na výrobce, aby snižoval cenu. Asi vědí, že by to v
Česku neprodali.

Takže jsi nejsem jist, jestli nezablokuje eventuální snižování ceny
potenciál českého trhu pro obchodníka.
Zajímavé by bylo zjistit, kolik včelařů "přezbrojovalo" tak, že si úly
vyrobili sami, že si úly koupili přímo od výrobce,
jestli se vůbec nějaká masa včelařů chystá přezbrojit. Jak vlastně takový
trh ohledně úlů Langstroth (a jen tohoto úlu) probíhá?
Možná by se tyhle otázky daly dát do ankety na Včelařské Noviny ... Možná by
to bylo užitečné i pro výrobce.

Snažím se dobrat nějakého výsledku, protože i když bych rád včelařil z
různých důvodů v úlu s dlouhou loučkou tenkostěnném s nízkými nástavky, tak
mi v přechodu zatím skutečně brání cena. A nemyslím jen nástavky. Kdysi jsem
si myslel, že když šoupnu do mého medometu Langstrothu, tak se mi tam vleze.
Ale podle informací se špatně vytočí v místech kde leží na rámu koše. Takže
bych musel koupit i medomet a to není určitě žádná láce. Rojáky, nějaký ten
plemenáč dna uteplivky ... prostě všecko co souvisí s rámky a úlem je jinak
a muselo by se to koupit nové.

Zná někdo velkovčelaře, který "přezbrojoval" a úly nakoupil?
Je reálné pro včelaře do těch 50-60 včelstev se zajetým provozem reálné
přejít a investovat tolik prostředků? Jaká je návratnost takové investice?
Kolik nových včelařů ročně zakládá nové provozy? Tam by se asi Langstroth
uchytil. Ale stále trvá konzervatizmus, zaměřený na univerzální míru,
protože tu ten obchodník má na skladě.
Zatím je přechod na široký rámek spousta problémů se sháněním a málo výrobců
tak abych si mohl vybrat a nemusel jezdit po republice a shánět. Když si
nechám poslat, tak stejně nevím co přijde protože i každý výrobce
optimalizuje a nevím , jestli mi dojde stejný úl, jako ten který jsem viděl
před rokem na nějaké výstavě.

Jestli nebude náležitý odbyt a úl by eventuálně ležel u obchodníka na krámě
jen aby ho měl, tak ta cena podle mě dolů nepůjde.
Už jsem uvažoval i o alternativní konstrukce sololit-dřevěný rám,
polystyren jako izolaci. - To by vyšlo levně, ale zatím mám strach , že bych
ten úl za dva tři roky díky vlhkosti nepoznal. Že by byla díky nízké
životnosti ta cena možná vyšší z dlouhodobého hlediska.
Možná je to reálné o nějakém pohybu cen uvažovat až za 40-50 let až dožijí
provozy, které se dají ještě udržovat na stávajících rámkových mírách a
eventuálně budou potom přes obchod udržovat svůj provoz v rámci dožilých
dílů, tak jak je tomu zřejmě teď.

Toť moje cenové úvahy :o)

Hezký den !

Arnošt

Tady si myslím, že je namístě poznámka, za jakých podmínek to platí.
Pokud je hlavní snůška řepka a snůška z ovocných stromů a pampelišek je jen
na rozpození, tak potom ano.
Ale pokud nemám v doletu na pevném stanovišti řepku a na kočování nemám ani
časově ani ekonomicky, přičemž 2 hlavní snůška je nejistá, tak potom by mi
Langstroth a obří včestva mohla přinést snad něco i z toho mála v brzkém
jaru. Potom je můj sem mít silná včelstva už do květu jabloní. Nějak na to v
mých Tachovácích nemůžu dojít, jak to efektívně udělat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 11:41 AM
Subject: Re[2]: Langstroth



>Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
>draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
>které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
>(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
>být stále "kladeny na stůl".


>J. P. Baudiš

Nové články:
===========

Kalendárium - říjen:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112101

Kalendárium - listopad:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003112102

S pozdravem
redakce