Včelařská konference

Zdravím včelaře.

Navazuji na svůj právě podaný příspěvek týkající se př. Smělého.

Ještě k té nové langstrothovské ideologii

Lze opravdu tak bezvýhradně souhlasit se současnou vehementně
prosazovanou včelařskou ideologií, která stojí a padá s faktem, že
"nějaký pan Langstroth rozkreslil plánky úlu, v němž se dodnes chová
přes 70 procent včelstev na světě" (cituji ze Včelařství č. 11, str.
281)???

Pominu fakt, že úl, který "rozkreslil pan Langstroth", měl kvůli tak
širokým plástům a vysokým skoro 24 cm, tím pádem tak těžké zamedované
nástavky, že zničil záda generacím včelařů, takže v úlu, který je
zhotoven přesně dle jeho "rozkreslených plánků", již dnes nikdo ve
světě nechce včelařit, protože tyto nástavky pro komerčního včelaře
znamenají invaliditu v 50 letech života. (Přesto jsou u nás
propagovány!)

Spíše bych připomněl, že tento úl se rozšířil kvůli světovému
kšeftování se včelstvy (bylo potřeba mít jednotné rámky a nástavky),
což výrazně přispělo k rozšíření včelích nemocí a to až na úroveň
epidemií. Dnes, kdy kvůli nemocím cpeme do včelstev spousty chemie,
měli bychom spíše usilovat o zastavení mezistátního pohybu včelstev,
ztrácí pro nás "jednotný světový úl" opodstatnění. Nebo chceme
dopadnout jako v Americe (vlasti Langstrothu), kde kvůli "volnému
pohybu" včelstev prosadili úlovou jednotu, a to dostalo jejich
včelařství do tak katastrofální situace, že si bez antibiotik už
nedokážou včelaření ani představit!?

Jakmile bude Evropa úlově sjednocena, začne i zde kšeft se včelstvy a
oddělky. Nedělejme si iluze, že tomu veterináři zabrání. Ostatně píše
o tom i autor citovaného článku: "Shodná délka rámků umožní prodávat a
kupovat včelstva, oddělky, pakety." A slyšíme od některých komerčních
včelařů, jak se na to těší. Jenže s tím nastane lavinovité šíření moru
apod. Je toto opravdu cesta, kterou naše včelařství potřebuje?
Uvědomují si to architekti jednotného úlového systému?

Doposavad byla Evropa uchráněna světového kšeftování se včelami mj. i
kvůli své roztříštěnosti v rámkových mírách. Nečiňme si iluze, že tomu
legislativa zabrání. Legislativa podpoří to, co prosadí komerční lobby
- a pro ně je výhodný neomezený kšeft. Evropští legislativci někde v
Bruselu poukážou na to, že v Americe se používají antibiotika a řeknou
nám: Tak se to naučte taky, situace není katastrofální, s novými léky
se dá včelařit, tak proč omezovat obchod se včelami?

Doufejme, že propagované "nové sjednocení" u nás jen(!) pokračuje v
tříštění rámkových měr zde už zavedených.

Z "plánků rozkreslených panem Langstrothem" je dnes použitelný už jen
půdorys nástavku. A ani ten není z hlediska moderních výzkumů žádným
zázrakem (a to platí i pro Langstrothův rámek)! V Americe je tento
půdorys používaný nikoliv z důvodů svých kvalit, ale z jediného důvodu
a tím je kompatibilita s minulostí. Je samo sebou, že tato
kompatibilita něco stojí - a to cenou je - vzdát se možnosti zásadní
modernizace úlového půdorysu (čtvercového půdorysu nástavku, rozšíření
mezirámkové rozteče). No dobře, Amerika má svůj důvod. Jenže proč se
máme vázat kompatibilitou s (americkou a australskou) minulostí my,
zde v Čechách? Heslo: "konec objevování, vše je již objeveno", kterým
je dnes prosazování této (u nás pochybné) kompatibility zaštiťováno,
mi zní dosti tmářsky.

Ideologické prosazování "nové světové úlové jednoty" je u nás
podporováno tvrzeními, která jsou dosti často jen částečně pravdivá
(viz článek v posledním Včelařství č. 11; str. 280-281)... Ke každému
tvrzení v tomto článku by se dalo říci "ale.." - tj. uvést cenu,
kterou se za to platí, - jenže to už v takovýchto článcích většinou
schází. (Aby nedošlo k nedorozumění - nechci tím autora vinit z nějaké
nepoctivosti. Prostě se jen domnívám, že je natolik ideově zaujat svým
úlovým systémem, že nevidí jeho stinné stránky.)

Za všechny jen jedna ukázka:

Málo se hovoří např. o tom, že úlový systém Langstrothova půdorysu je
vhodný jen pro nízkonástavkové (nebo kombinované) včelaření. Nástavky
vyšší než 19 cm jsou po zamedování tak těžké, že nemají téměř žádnou
výhodu oproti nástavkům na rm. míru 39*24, ba naopak - klasický
Langstrothův nástavek je po zamedování ještě těžší, než ten náš
(10x39*24). Tj. mělo by se jasně říci: kdo nechce používat nízké
nástavky, ať na langstrothovský půdorys (má-li rád svá záda) raději
zapomene!

Nakonec bych rád předhodil otázku, zda není škoda, aby kvůli sporné
potřebě úlové kompatibility se světem byli naši včelaři uvrženi do
zastaralé úlové koncepce? Naše české včelařství je (dle mého skromného
názoru) propagací Langstrothu odváděno od možnosti, aby se zde šířily
spíše moderní úlové systémy (k nimž je v oblasti tenkonástavkového
včelaření daleko blíž Optimal než Langstroth).

Ale o tom všem jsme se zde již "hádali" před několika lety.... ;-)



J. P. B.

Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce. Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky, krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč a čím levněji, tím lépe. Taky tam nejsou tak šikovní a pracovití jako u nás. Tady je ještě slovo byznys nadávka a trh je označení nějaké zapadlé uličky, kde je většina vietnamců. Až tady bude mít všechno (včetně lesa) svého odpovědného vlastníka, bude se méně krást, podvádět a neplatit daně, lépe a smysluplnněji využívat čas, možná těm úlům, které by objektivně měly být levnější, taky přijdeme na chuť. Kdybych si ho mohl teď koupit za 1000 Kč (ve srovnání s našimi průměrnými platy) tak bych asi uvažoval o přechodu na tento systém. Jestli se toho dožiju, to nevím.

Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná včelstva. Také se mi to u mého "včelařského muzea" tak jeví (nic to neznamená ale mám více jak 5 druhů úlů). Nějaké nevědecky podložené "zkušenosti", které neberou v úvahu rozdílné snůškové podmínky, a opírají se jen o dojmologii, mě nezajímají.
Eman

Tohle je vcelku zajímavé tvrzení, ale zatím mně nikdo nepřesvědčil činem.

Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
by idiot kdyby udělal něco jiného.... Pro příklad nemusím chodit daleko.
Jestliže se se u nás objevil med s antibiotiky, tak byl zřejmě nakoupen
opravdu hodně výhodně aby se těm kšeftařům vyplatilo riziko postihu. Proč je
tedy tento med na pultě za obvyklou cenu? Protože to za tuhle cenu obchodník
prodá.
Pokud bude velká firma vyrábět úly, bude to opět prodávat obchod, obchodní,
řetězec a udělá si stejný marketingový průzkum a prodá za cenu na trhu
obvyklou.
Ptám se kam půjdou ceny po vstupu do unie? Nahoru? Dolu?
Finanční experti uvádí, že zřejmě žádný finanční škod se vstupen nepřijde.
Jestliže se dovážejí lisované polystyrenové úly a opět sestava stojí kolem
3000.
Myslím, že je v ceně především cena materiálu a energií.
V jakých mezích se může pohybovat rozdíl v tom, jestli bude výrobce
samozásobitel?
Asi by musel někdo kdo je skutečně vyrábí musel uvést nějakou člověkohodinu
a sazbu na jeden úl. A pak bychom to mohli porovnat s tím, na kolik se tahle
položka může snížit. To snad možná je položka, se kterou by se dalo
kalkulovat, že by se tu dalo ušetřit. Ale kolik? Na jak moc se dá výroba
tradičních dřevěných nástavků svěřit strojům, aby se snížily náklady na
drahou lidskou práci. Předpokládám, že v tomhle směru zůstane ještě hodně
lidské práce a nebude možné nějak extrémně snižovat tyhle náklady. Náklady
na lidskou práci neustále rostou. Snad by se dalo počítat s levnou lidskou
prací v nějakých rozvojových zemích. Ale nejsem si jistý, že se budou
nacházet donekonečna země, kde jsou ochotni lidé pracovat za byt a stravu.

Pokud podle světových statistik je podíl výrobce na ceně finálního zboží na
pultu obchodu pouze 40% a to je skutečně maximum a vyjímky. Spíš to bývá
míň, a s tlakem obchodních řetězců je to stále menší procento. A pokud
uvížíme, že v téhle republici pro tento specifický prodej nepoužívá
mezičlánek velkoobchodu a logistických a marketingových velkofirem a i tak
je cena 3000 a při tom systému jaký ovádíte se bude muset použít a do ceny
se započítá, tak mi vysvětlete, kam se započítá ta sleva, aniž by se totálně
snížila kvalita a měli bychom i přesto úly levnější než těch dnešních 3000 ,
nebo ekvivalentně v Euro.

Zatím jsem tenhle argument s levností úlu při velkých sériích slyšel jen
lako vizi. Dokažte to někdo. Přivezte někdo krásný dřevěný úl za tisícovku.
Dokažte to někdo nějakou reálnou podloženou kalkulací, že to není iluze.
Dovezte někdo skutečně levný úl! Kolik stojí za hranicemi? Dá se ta cena
nějak porovnat?

Zatím nevím, jestli se tomu argumentu skutečně dá věřit.

Hezký den.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 20, 2003 2:03 PM
Subject: Re: Langstroth


> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm vidím
> já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě má rozjetou
> technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl vyrábět např. 2x
> více (a k tomu má právě jejich propagace přispět), tak jejich cena světově
> klesne třeba na 2/3. V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři
........................
......................
> Eman

On Thu, 20 Nov 2003, [windows-1250] Ing. Arnošt Hrdina wrote:

> Proč by to tak mělo být? Ikdyby to někdo vyrobil za hubičku, tak to stejně
> obchodník na příslušném trhu prodá za cenu na příslušném trhu obvyklou. Byl
> by idiot kdyby udělal něco jiného....

Ano, to je pravda. Od určité velikosti seriové výroby uľ rozdíl ve výrobní
ceně nebude tak výrazný. Dělat serii 100 nebo 1000 kusů udělá rozdíl v
ceně moľná tak 10 procent ale určitě ne 50. A ten rozdíl se stejně ztratí
v rabatech obchodníků.

Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
bude mít prodejna v sortimentu úl jednoho typu a doplňky jen na jednu
rámkovou míru, leľí v tom méně peněz, zboľí se rychleji obrací a tím pádem
stačí menąí rabat na jednotlivé poloľce.

Stejně se to projevuje i na trhu pouľitých doplňků - pokud by se pouľívala
jedna rámková míra/systém, snadněji si pořídí začátečník pouľité vybavení,
protoľe se ho v případě ztráty zájmu zase snadno stejným způsobem zbaví.
Navíc tento sekundární trh by tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým
vybavením.

U nás ve vsi je teď 6 včelařů, pouľíváme 3 rámkové míry a kolik je tu
druhů úlů ani nezkouąím odhadnout. Kdyľ uvaľuju o pořízení daląích úlů,
můľu si koupit nový za +- 3000 Kč nebo se třeba domluvit se sousedem,
který uľ s ohledem na věk omezuje počty včelstev a pouľít jeho úly. Jenľe
to by nesměl mít almárky s mírou 30*30. Pokud by měl úly jako já, klidně
bych je pouľil a bylo by to přínosné pro obě strany.

Hrubě zjednoduąeno úl je jen bedna, na rozměrech vcelku nezáleľí. Jde jen
o to, aby úly jednotlivých výrobců byly pokud moľno kompatibilní. A mám-li
si vybrat, je tu na výběr Tachovák, nebo tenkostěný 39*24, Optimal,
Langstroth a spousta daląích. Kaľdý z nich je dobře pouľitelný, jenom
nejsou jaksi vzájemně záměnné. To samozřejmě není jen problém u nás ale i
v blízkém okolí (střední, moľná celá Evropa).

A jestliľe z mnoha různých typů "beden" pouľívaných na světě je jeden
výrazně převaľující, a není horąí neľ ostatní, zdá se mi vhodné při výběru
preferovat právě tento typ.

Komerční včelař si to uváľí hlavně po ekonomické stránce, a nějak se
rozhodne. U zájmového včelaření jde ekonomika povětąinou stranou,
převaľují tam jiná kritéria. Bude-li někdo chtít chovat včely v
trojúhelníkovém úle s klimatizací, je to jeho rozhodnutí, s výsledky a
následky se pak musí srovnat sám.

S pozdravem,

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

> Ale úspora jednotného úlu by se právě měla projevit u obchodníků. Pokud
> bude úl jednoho typu a doplňky jen na jednu rámkovou míru, leží v tom méně
> peněz, zboží se rychleji obrací a tím pádem stačí menší rabat na
jednotlivé
> položce.
>
> Stejně se to projevuje i na trhu použitých doplňků .. .. tento sekundární
trh by
> tlačil ceny dolů i obchodníkům s novým vybavením.

Je pravda, že jednotný úl představuje potenciál různých mechanizmů vedoucích
ke snížení ceny. Otázka je jak velké snížení v jakém čase to v reálu může
být.

Představa že to povede k výraznému pádu cen je podle mne falešná - jako
reálnější očekávání mi připadá spíž že cena díky těmto mechanizmům už mnoho
nad současnou úroveň neporoste, pokud se sníží, tak o málo a ne o polovinu
či dokonce na třetinu.

A jsou také mechanizmy působící opačně - proti snižování cen:

* nasazením příliš nízké ceny si obchodníci "ničí trh" (podobně jako trh s
medem ničí 'dědci' prodávající ze dvora za 60,-) a většina je si toho vědoma

* nelze udržet politiku dvojí ceny (lacino pro Čechy, draho pro Němce) a tak
většina výrobců si podrží ceny na "rozumné" výši

* cena dřeva - základní suroviny je v Evropě vyšší než v Americe, kde se
ještě stále těží kanadské pralesy (ne nadarmo vybudoval jeden z největších
německých výrobců vybyvení nový výrobní závod přímo v Rumunsku)

* automatizovaná linka je levnější než dělník na západě, ne než Ukrajinec a
ještě dlouho to tak bude

Když porovnáte ceny Langstrotha od př. Nerada (je zakládajícím členem PSNV -
http://www.n-vcelari.cz/reklama-nerad.htm) a jednoho z největších výrobců v
USA (Western Bee Supplies Inc. - http://www.westernbee.com/), zjistíte že
jsou v podstatě stejné, respektive že při současném příznivém kurzu jsou ty
americké nižší.

Čím vším myslíte že to asi je?

Honza

Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.

Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .
Když uvažuji ekonomicky, tak se v tom případě budu ten obchod snažit obejít
a zajet si k výrobci osobně. Tam nemusím koupit co nechci a když koupím
nějaké optimální množství, tak mi to vyjde určitě levněji, než v obchodě,
protože jsem po započítání dopravy na lepší ceně. Vyhnu se marži a tím i
nárůstu DPH na té marži.
Pokud by to bylo v zahraničí tak levné, tak proč se ještě neobjevil žádný úl
v OBI, Hornbachu, nebo jiných prodejnách takto zaměřených kteréžto řetězce
dokážou účinně tlačit na výrobce, aby snižoval cenu. Asi vědí, že by to v
Česku neprodali.

Takže jsi nejsem jist, jestli nezablokuje eventuální snižování ceny
potenciál českého trhu pro obchodníka.
Zajímavé by bylo zjistit, kolik včelařů "přezbrojovalo" tak, že si úly
vyrobili sami, že si úly koupili přímo od výrobce,
jestli se vůbec nějaká masa včelařů chystá přezbrojit. Jak vlastně takový
trh ohledně úlů Langstroth (a jen tohoto úlu) probíhá?
Možná by se tyhle otázky daly dát do ankety na Včelařské Noviny ... Možná by
to bylo užitečné i pro výrobce.

Snažím se dobrat nějakého výsledku, protože i když bych rád včelařil z
různých důvodů v úlu s dlouhou loučkou tenkostěnném s nízkými nástavky, tak
mi v přechodu zatím skutečně brání cena. A nemyslím jen nástavky. Kdysi jsem
si myslel, že když šoupnu do mého medometu Langstrothu, tak se mi tam vleze.
Ale podle informací se špatně vytočí v místech kde leží na rámu koše. Takže
bych musel koupit i medomet a to není určitě žádná láce. Rojáky, nějaký ten
plemenáč dna uteplivky ... prostě všecko co souvisí s rámky a úlem je jinak
a muselo by se to koupit nové.

Zná někdo velkovčelaře, který "přezbrojoval" a úly nakoupil?
Je reálné pro včelaře do těch 50-60 včelstev se zajetým provozem reálné
přejít a investovat tolik prostředků? Jaká je návratnost takové investice?
Kolik nových včelařů ročně zakládá nové provozy? Tam by se asi Langstroth
uchytil. Ale stále trvá konzervatizmus, zaměřený na univerzální míru,
protože tu ten obchodník má na skladě.
Zatím je přechod na široký rámek spousta problémů se sháněním a málo výrobců
tak abych si mohl vybrat a nemusel jezdit po republice a shánět. Když si
nechám poslat, tak stejně nevím co přijde protože i každý výrobce
optimalizuje a nevím , jestli mi dojde stejný úl, jako ten který jsem viděl
před rokem na nějaké výstavě.

Jestli nebude náležitý odbyt a úl by eventuálně ležel u obchodníka na krámě
jen aby ho měl, tak ta cena podle mě dolů nepůjde.
Už jsem uvažoval i o alternativní konstrukce sololit-dřevěný rám,
polystyren jako izolaci. - To by vyšlo levně, ale zatím mám strach , že bych
ten úl za dva tři roky díky vlhkosti nepoznal. Že by byla díky nízké
životnosti ta cena možná vyšší z dlouhodobého hlediska.
Možná je to reálné o nějakém pohybu cen uvažovat až za 40-50 let až dožijí
provozy, které se dají ještě udržovat na stávajících rámkových mírách a
eventuálně budou potom přes obchod udržovat svůj provoz v rámci dožilých
dílů, tak jak je tomu zřejmě teď.

Toť moje cenové úvahy :o)

Hezký den !

Arnošt

Dne pá 21. listopad 2003 10:43 Ing. Arnošt Hrdina napsal(a):
> Ještě jednu zkušenost jsem s obchodem s úly typu Langstroth udělal.
>
> Nezaznamenal jsem v Brně obchodníka, který by měl úly Langstroth na skladě.
> Mají je jen na objednávku a to je přece jen trošku riziko, když si nemůžu
> prohlédnout provedení a pak bych to musel koupit .

Dobry den,

Kdyz jsem si chtel Langstroth poridit na jare, zjistil jsem , ze ho obvikle
nemaji na sklade ani mne znami vyrobci ( pr. Zeleny, pr. Kolomy ) a vsichni
delaji na obednavku ( alespon ten 16 cm, co jsem schanel). Nakonec jsem si ho
obednal u pr. Strejcka ( kontakt na www.langstroth.wz.cz ) - jiz s umyslem
pozdeji si ho sam vyrobit.Ramky jsem koupil u pr. Kolomeho, par jich mel
skladem, ale taktez se museji obednavat (v mem konkretnim pripade cca 3
tydny, zase je fakt , ze uz byla sezona, v zime je to mozna jinak).Mezisteny
- taktez pr. Kolomy.


S pozdravem

                     Jan Cervenka

V Brně a okolí jsou Langstrothy k nahlédnutí u nás - tj. v Bučovicích - natřené, nenatřené, v provozu atd.... pak se může objednat - vše vejmutovka........
Sleduji pozorně diskuzi ohledně úlů, uteplení, Langstrothu atd... a myslím si po že se vede zbytečně a ze zcela jiného pohledu a že se zbytečně předkládá co ten či onen řekl napsal atd....

Nevím, zda by zde na konferenci celý můj článek trošku rozuzlující někdo přečetl celý, a tak jej ponechám dozrát, doplním jej a bude po vánocích k nahlédnutí na mojich www stránkách.

Stručně ale řečeno - zastávám racionální přístup k ošetřování, k typu úlu, rámku a vůbec všemu. Což také u nás můžete vidět. Mám srovnání 39x24 42x17 Langstroth ... za několik let cca 3 roky - medný výnos atd.... uteplenost ... a všeho jsem zanechal = je to zbytečné plýtvání času.

Rozhodující je 1. snůška, 2. ošetřování, ...

Zatím se mějte a pište dál své názory - já je respektuji.

Váš dodavatel českých včelích produktů

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746

> Z celého článku Honzy mi lehce unikal vtip Langstrothu, který v něm
> vidím já (i když v něm asi v životě včelařit nebudu). Někdo ve světě
> má rozjetou technologii hromadné výroby úlů. Jestliže by jich mohl
> vyrábět např. 2x více (a k tomu má právě jejich propagace přispět),
> tak jejich cena světově klesne třeba na 2/3.

To byly argumenty, které jsme tady poslouchali někdy před pěti lety.
Úžasně levné Langstrothy vyráběné ve velkých sériích. Bylo tenkrát
slibováno, že už tu brzy budou (že už vlastně přicházejí). Stále na ně
čekáme, a nějak pořád nic... Zatím se ta fantastická sleva v praxi
nepotvrdila. A nejen u nás! Nikde ve světě nejsou tyto úly (ani žádné
jiné - dřevěné) nijak zvláště levné.

Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
nástavek.

Dřevo je úžasně drahá surovina. To nepopíral ani př. Boháč, který
tento fakt obcházel kouzelným úslovím o tom, že "jeho cena už
neporoste". A ještě k tomu - u dřevovýroby je při zpracování dřeva
vždy velký odpad (hoblování, odřezky apod.) Tím je dána vysoká cena
vstupního výrobního materiálu. Samotné práce je na výrobě nástavku tak
málo, že ty zázračné velkosériové a jednoúčelové linky žádnou
podstatnou slevu nepřinášejí.

> V civilizovanějším světě nemají většinou včelaři takové možnosti a
> tolik času, aby si odněkud levně navozili dřevo, vyrobili přípravky
> na výrobu prken a smolili si bedýnky na upravované cirkulárce.
> Chtějí si koupit celý systém (rámky, bedny, medomety, přípravky,
> krmítka) hotový, vyzkoušený a na klíč

To je věc životní úrovně. Když budu mít na kupování úlů dost peněz,
tak je budu kupovat. A nevidím důvod, proč si kupovat Langstroth (když
není nijak extra levnější než jiné). Když tolik peněz nemám, tak si
úly vyrábím. A když už si je vyrábím sám, tak si vyrobím něco dle
vlastních požadavků, předpokladů a představ (pryč bych měl vyrábět to,
co dělají v továrně?) To platí všude ve světě.

> a čím levněji, tím lépe.

:-) To také platí všude.

> Jen na okraj poznámku k intenzivnímu a extenzivnímu včelaření: Podle
> pokusů př.Čermáka, kterému věřím, je rozdíl mezi uteplenými a
> neuteplenými úly ve vlivu na výnos medu minimální pro silná
> včelstva.

I já pokusů př. Čermáka nemám důvodu nevěřit. Je to však věc nastavení
pokusu, jak jsem tom psal před chvílí do předchozího příspěvku.

A především je to věc rozhodnutí, jestli chci draze zazimovávat
včelstva v co největší síle. Cukr není nic levného.

A pokud zazimovávám včelstva jen ve střední síle (např. v jednom
nástavku) (s výhodou skrmení menšího množství cukru), pak už je význam
úlové izolace velice citelný!!! V tom se také shodují všechny možné
vědecké výzkumy.

Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
být stále "kladeny na stůl".


J. P. Baudiš

> Ty dávné bajky o levných Langstrothech totiž neberou v úvahu
> skutečnost, že velkosériová výroba významně zlevňuje finální výrobek
> hlavně v tom případě, když na jeho ceně činí velký podíl práce a malý
> podíl cena za materiál. U úlů je podíl ceny vstupního materiálu příliš
> vysoký, než aby na výsledné ceně mohla něco podstatného změnit linková
> výroba. A zvláště to platí pro tak jednoduchý výrobek jako je úlový
> nástavek.

Vsechny ceny jsou trzni ceny. Italskej svetrik ve svedsku stoji vic
nez v Italii a prodejci to argumentujou slovy - konzumenti ve svedsku
maji vetsi kupni silu. Ve svedsku se zaplati stejna suma za coca colu
presne tolik jako v cesku. Jenze ve svedsku ve svedskejch korunach a
v cesku v ceskejch. Presne stejna vec je to s cenou bananu.

Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
(plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
rozprodavaj mezi sebou.

Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

\vov

> Svedsky vcelari kupujou lagstroth ramecky z finska a nastavky
> (plastovy) z estonska. V kontenerovejch mnozstvich ktery si pak
> rozprodavaj mezi sebou.

> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.

No jo, s tím se dá jistě souhlasit.

Jenže, když by se tady v Česku začalo mluvit o plastovém Langstrothu,
tak by s tím padla i jedna z jeho mohutně propagovaných údajných
"výhod" - a tou je přírodní materiál.

Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

J. P. Baudiš

> Takže umělohmotný Langstroth není u českých propagátorů Langstrothu
> takříkajíc "in". (To už by pak mohl přijít na řadu polystyrénový
> Langstroth se sílou stěny 80 mm ;-)

Byla tady debata o zazimovani mensich a stredne velikejch vcelstev v
dobre izolovanejch ulech (s vyhodou mensi spotreby cukru) a
prezimovanim velice silnejch vcelstev v ulech ze slabou drevenou
stenou.

Vono by bylo dobry kdyby nekdo polopaticky vysvetlil ceskejm vcelarum
ze 24 mm dreveny steny se rovna 5,6 mm polystyrenu a 40 mm
polystyrenovy steny se rovna 170 mm dreveny steny!.

A to je setsakramentskej rozdil.

Proc se nezeptat zdali ta indoktrinace "drevenej lanstroth" neni
vlastne (skrytej) marketing ceskejch truhlarskejch firem...

\vov

V novele zákona o daních z příjmů (podle článku ze sobotního Práva - strana
20 rubrika "Rodinné finance" - článek "Nezdaňované příležitostné příjmy se
zvýši dvojnásobně") prý je,

že mít 1 včelstvo znamená z něj povinně vykázat příjem nejméně 500,- Kč

a ty zadnit podle § 10 odst 1 a - příjmy z příležitostných činností nebo z
příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby,
která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem)
v případě, že v součtu za poplatníka přesáhnou 20.000,- Kč za rok (do
20.000,- jsou od daně osvobozeny)

takže pokud by včelař neměl příjem z ničeho jiného podle toho odstavce,
vejde se do toho limitu se 40 včelstvy (pokud by třeba ještě prodával ovoce
z vl. zahrady, tak za každou utrženou pětistovku se vejde o včelstvo méně)

pokud jich bude mít 41, zaplatí daň ze 41*500,- Kč - náklady, tedy v případě
vykazování nákladů paušálem (u zemědělské výroby 50%) to bude dělat základ
daně 41*500/2 = 10.250,- Kč a při sazbě např. 20% to je daň 2.050,- Kč = daň
50,- Kč na 1 včelstvo

daň zaplatí ze všech včelstev a ne jen z těch na 40, protože se jedná o
osvobození od daně do limitu 20.000,- - tedy kdo přeleze není osvobozen a
platí

Honza

Stovku plastových bych docela rád koupil i já za cenu jednoho dřevěného....
Jen jsem ještě nedošel na toho levného výrobce :-). To o se dováží přes
Polsko
mi nepřipadá o moc levnější, jako dřevěný nástavek a to je stále v těch
intencích o kterých mluvím.
Obchod to nepustí na tu levnou hranici.

Za druhé by v tom případě musel být takový umělý nástavek natolik levný,
aby mi uhradil i náklady s likvidací. Myslím, že každý včelař je i ekolog a
v tom případě
je taková včelnice řekněme o 200 včelstvech dost velký ekologický problém.
Nedej bože, že by uhodila choroba jako mor včelího plodu.
A co s nimi když doslouží? Je jen otázkou času, že bude nějaké nařízení,
že se bude muset prokázat ekologická likvidace čehokoli. Nakonec bychom o to
měli sami usilovat.
A ekologicky zlikvidovat nástavky bude asi dost drahé.
Takže si myslím, že by měli být včelaři ti poslední, kdo by si do provozu
měli zavádět taková kvanta umělé hmoty.

Navíc je třeba nástavky desinfikovat a jelikož je to nejjednodušší ožehnout
tak to vytváří další problém.

Tudíž podle mého není plast zrovna moc ideální varianta!
Zajímalo by mě, jestli si nějaký velkovčelař vybavil nějak ve velkém
včelnici plastovými nástavky!

Hezký den!
Arnošt


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 1:22 PM
Subject: Re: Re[2]: Langstroth


>
> Vono je potreba se naucit se i trzne chovat. Vyuzivat slabiny trhu a
> nenechat se trhem zneuzivat. Je rozdil koupit od ceskyho obchodnika
> par (drevenejch) ulu a koupit jich stovky (plastovejch) od vyrobce.
>
> \vov
>
>
>
>

Pánové,
když si myslíte, že Vaše technologie chovu včelstev je skutečně lepší než
všech ostatník a že za polovinu dodaných zásob cukru máte dvakrát víc medu
( teď mírně nadsazuji), proč ji nepopíšete podrobně?
Nemyslím tím jeden, dva články o pár listech, protože taková článek si
každý druhý i zkušený včelař vyloží vzhledem ke svým zkušenostem poněkud
jinak, ale skutečně pořádně podrobný popis, tak 50 - 100 stránek včetně
popisu okolí stanoviště, snůškových poměrů a dalších pro Vás zdánlivě
bezvýznamných maličkostí, které mají pro člověka neznalého Vaše podmínky
důležitou roli pro pochopení Vaší technologie a případně její aplikaci na
svých včelstvech.

S pozdravem
R.Polášek

Tady si myslím, že je namístě poznámka, za jakých podmínek to platí.
Pokud je hlavní snůška řepka a snůška z ovocných stromů a pampelišek je jen
na rozpození, tak potom ano.
Ale pokud nemám v doletu na pevném stanovišti řepku a na kočování nemám ani
časově ani ekonomicky, přičemž 2 hlavní snůška je nejistá, tak potom by mi
Langstroth a obří včestva mohla přinést snad něco i z toho mála v brzkém
jaru. Potom je můj sem mít silná včelstva už do květu jabloní. Nějak na to v
mých Tachovácích nemůžu dojít, jak to efektívně udělat.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 21, 2003 11:41 AM
Subject: Re[2]: Langstroth



>Proč utrácet za drahý cukr, když jej může nahradit levná izolace? Proč
>draze zazimovávat obry, když jde levně zazimovat střední včelstvo,
>které v dobře izolovaném úle do jarní snůšky v síle dožene toho obra
>(nebo ho ještě předstihne)? To jsou legitimní otázky, které by měly
>být stále "kladeny na stůl".


>J. P. Baudiš

¨Zdravím
Úl Langstroth bych tak vehementně neodsuzoval. Protože jsem v něm zatím nevčelařil. A opravdu je velmi rozšířený. Kdyby byl tak špatný, asi by od něj včelaři upustili. A co se týká váhy nástevku, včelařím v nástavkových úlech s mírou 37*30. Nástavky mám celkem lehké, ale když je plný medu, tak se s ním nadřu. Jsem rád za každé ušetřené kilo váhy.

Ať to bzučí