| - Baudis Jan P. --- 25. 11. 2003
Re: Význam polystyrenu
Jak tak sleduji ty "alergické reakce na Smělého bodnutí" do vosího hnízda úlové otázky, získávám dojem, že bychom se měli více zamýšlet nad psychologickou stránkou tohoto problému: odlišný názor vyvolává odmítavou reakci (a následně se hledají argumenty, které to mají podepřít). (Někdy jsou odpovědi na bodnutí přímo alergické.) Těmto psychologickým jevům podléháme všichni. S tím těžko co naděláme.
Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8
Prosím, aby níže uvedené nikdo nechápal jako osobní útok či něco podobného. Jde mi o věcnou polemiku s autorem citovaných a mnou komentovaných tezí. Věřím, že to je z mých komentářů (alespoň místy) znát. Autora, jemuž oponuji, si vážím a nejde mi o nic jiného, než si vyjasnit, proč je jeho přístup k citovanému Smělého článku takový, jaký je.
> Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů: Vezměme si třeba > jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní spotřebě > zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části > "Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec > nijak nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o > prezentaci jeho názorů (chybí tu důkazy)
Ten článek není vědeckou studií na 30 stran, ale časopiseckým (krátkým) článkem. Není, myslím, fér hodnotit tento článeček podle kritérií pro vědeckou práci. Navíc - autor píšící do časopisu má určité právo předpokládat, že čtenáři znají jeho předchozí články ve stejném časopise již zveřejněné. Obávám se, že pod tímto přísným světlem (nároky na článek jako na vědeckou studii) by neobstála ani řada článků př. Boháče a dalších autorů publikujících ve včelařství.
Kapitola "rozbor výsledků" vcelku přináší to, co svým názvem slibuje (byť v trochu širším rámci; já - být autorem - volil bych jiný název této kapitoly). V podstatě však platí, že autor v ní rozebírá to, k čemu se svým pozorováním dobral. Asi těžko možno očekávat od populárního časopisu, že bude uveřejňovat podrobnou studii... Je pro mne však otázkou, jaké důkazy si př. ing. Čermák představuje v rámci krátkého časopiseckého sdělení uveřejnit.
Např. k bodu 4, který př. Čermák kritizuje pro nepřítomnost důkazu - zkráceně obsah tohoto bodu: "za dobu 30 let mi přes zimu neuhynulo jediné včelstvo". Jaký důkaz si př. Čermák představuje? Výpovědi svědků se seznamem jejich jmen, adres, a rodných čísel...? Bez ironie - opravdu by mne to zajímalo. Anebo - jak má k tomu bodu Smělý uvádět, jak se k němu dobral? Anebo - jak má tento bod vyplývat z předchozího obsahu článku? A jak je možno napsat o tom bodu, že "jde tudíž o prezentaci jeho názorů" - jestli je Smělého názorem, že mu včelstvo neuhynulo, tak my mu budeme tvrdit, že je to jen jeho názor, že to včelstvo ve skutečnosti uhynulo? Nevím, nevím.
Jaký důkaz máme chtít k bodu č. 5 - to už je mi úplnou záhadou. Anebo jak to má vyplývat z předchozího obsahu článku?
K bodu č. 6 - s tímto tvrzením snad budou souhlasit i tenkonástavkoví včelaři, protože oni dělají ve svých úlech to samé. Tak jaký důkaz je možné chtít pro všeobecně prováděnou praxi?
K bodu č. 7 - opět - jaký důkaz k tomuto závěru, týkajícímu se otázky síly zazimovávaných včelstev, si kdo představuje. Důvod k tomuto názoru je nabíledni.
K bodu č. 8 - nebudu se opakovat s tázáním se ohledně důkazu. Nevím ani, jestli by měl dle požadavků ing. Čermáka (nechci mu nic podsouvat, tak to formuluji jako otázku) být obsahem Smělého článku také výčet těch jednotlivých doporučení pro tenkostěnné úly od pánů Liebiga, Boháče, Kolomého či Protivínského, které by byly v PS úlech kontraproduktivní. Neslučitelnost některých jejich doporučení (jistě dobrých a plně opodstatněných pro tenkostěnné nástavky) se včelařením v silně uteplených úlech je přece nasnadě. (např. doporučovaná otevřená zasíťovaná dna by - hlavně na jaře - vyrušila efekt uteplení úlu - takže aplikace tohoto doporučení by byla pro včelaření v PS úlu škodlivá atd.)
Přibližně to samé platí pro ostatní zmiňované body.
> a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!
Článek se jmenuje "Zimní spotřeba zásob v polystyrenových úlech". K tomu je v článku uvedena tabulka, která na toto téma exaktně vypovídá. Tak nevím, proč by měl být článek přejmenováván...
V rámci pokusu o hledání nadhledu bych mohl jako antitezi (k výroku př. Čermáka o názvu Smělého článku) uvést, že na mne naopak působí matoucím způsobem název článku ing. Čermáka: "POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY" (na webu). Jedná se tam o pokus s Optimalem, jehož stěny byly asi obaleny polystyrenem (a zesílena izolace víka). Jak vyplývá z článku, tak vše ostatní zůstalo jako u normálního Optimalu - i technologie obsluhy - tj. včetně oček, vysokého podmetu s otevřeným pletivem atd. Z mého pohledu se ve skutečnosti o žádný uteplený úl nejednalo - o jakém uteplení může být řeč, když teplo uniká otevřeným očkem? A to nemluvím o problematice dna, ve kterém hvízdá meluzína. A nazývat to dokonce silně utepleným úlem? Navíc, popis toho "utepleného" úlu je tam dosti nedokonalý (na to, že má jít o vědeckou zprávu...), takže není jasné, jestli pod polystyrenem zůstalo dřevo anebo jestli jsou stěny čistě polystyrenové (což jistě hraje roli kvůli mokrým dřevěným stěnám). Za těchto okolností se divím, že měly takto "uteplené" úly vůbec nějaký zaznamenatelný vyšší výnos.
Pro jistotu opakuji, že nezpochybňuji výsledky pokusu ani způsob jeho provedení, ale domnívám se, že měl být nazván jinak než jako "pokus s uteplenými úly". Přesnější název pokusu by měl být např.: "Jaký efekt přinese obalení Optimalu polystyrenem?" anebo "Uteče očkem a sítem (skrze vysoký podmet) z úlu všechno teplo, které bylo zadrženo polystyrenovými stěnami?"
Prosím čtenáře, aby to nechápali jako osobní útok, protože to není ničím takovým. Píši to jen abych naznačil, jak mohou být z různých stran viděny věci odlišně.
> 1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje, > že doporučené množství zásob (12 kg) naprosto dostačuje." Takto > napsané to vyznívá jako zevšeobecnění, správně by věta měla > pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní snůškou."
Opět - k tomu, co bylo řečeno výše. Je to časopisecký článek a určité věci se navíc pokládají, že si je čtenář odvodí nebo se zeptá (autor článku však jasně poznamenává na začátku, že včelaří "na stanovišti s velice dobrými snůškovými poměry"). Ostatně ani ing. Čermák ve své vlastní zprávě (na webu) o svém srovnávacím pokusu, kterou jsem tady citoval někdy minule, výslovně neupozorňuje, že "vše, co bylo zjištěno, je platné v podmínkách daných pro ty a ty dva pokusné včelíny v těch a těch dvou lokalitách." A tedy, že to neplatí pro stanoviště, kde je od března bohatá snůška. (Článek v časopisu přece není právní dokument, ve kterém musejí být ošetřeny všechny možnosti výkladu a všechny možné i nemožné okolnosti a situace, které si kdo může vymyslet.)
> 2. > příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v > PS úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím - > platí pro dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha) > stanovišť, kde v březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru > takovou, aby nahradily spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží, > poznáme na intenzívním přínosu pylu), k tomu spotřebují zásoby z > minulého roku.
Jestli tomu správně rozumím, tak se tady předpokládá, že posune-li se první snůška až na rozkvět ovocných stromů (jak je to vcelku obvyklé pro většinu stanovišť), tak se spotřeba včelstva i v polystyrenovém úlu zvýší z 8,8 kg (jak uvádí spotřebu do 10.3. Smělý) na těch 20-30 kg kg (takové zimní zásoby vyžadují propagátoři tenkonástavkového včelaření). Je to tak?
> 4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS > úlů. ... " Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování. > Slovo "...bohužel..." evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly > nepoužívá, dělá velkou chybu a připravuje se o vysoké výnosy medu.
Tady se zcela zřetelně pohybujeme na půdě výše zmiňované psychologie. Takto vykládají tuto větu odpůrci Smělého. Já jsem to "bohužel" vnímal jako vyjádření smutku nad těmi odpůrci, kteří pevně zavírají oči před všemi naměřenými hodnotami a za každou cenu hledají argumenty proti silně utepleným úlů. (Myslím, že pokračování odstavce článku Smělého, z něhož ing. Čermák citoval, potvrzuje spíše moje vnímání kontextu toho slůvka "bohužel", ale i to může být jen má domněnka.)
> Též nálepkování zastánců určitých názorů (nesouhlasíš bezvýhradně se > mnou - tak jsi proti mně) odmítám.
Je mi líto, že takto někdo vnímá. Jde nám snad o diskusi. Copak se někomu jedná nějaký o bezvýhradný souhlas? Anebo o osobní střety (viz: "tak jsi proti mně")? Já jsem to ve Smělého článcích nikdy nečetl. A domnívám se, že ani já tady takto nevystupuji. Ale možná to u někoho ten dojem vyvolává - co já vím?
> To nemá nic společného s > odborností - hledáním vhodných řešení.
Pravda pravdoucí.
> Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to > tak a ne jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí.
To by se dalo říci o tolika autorech publikujících ve Včelařství... (Nechci jmenovat jména drahá zastáncům tenkých nástavků.) Opět - je to věc psychologická. Když nějaká autor hlásá to, co se mi líbí, pak mi většinou nevadí, když to hlásá kategoricky. Ale běda, když je to naopak.
Zajímavé je, že když je potřeba z někoho učinit "příliš kategorického" a tmářsky odsuzujícího všechny ostatní (prezentovat ho jakoby hlásal: "nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně"), pak jsou při tomto "křižáckém tažení" přehlíženy jeho výroky, které "se nehodí do krámu". V daném Smělého článku např. bod č. 9. - zkráceně: odlišné způsoby zimování... není možné zavrhovat... (I to patří k naší psychologii a možná bychom si na to měli dávat větší pozor. Jinak nám naše psychologie zabraňuje dobrat se kloudné diskuse.)
Já vnímám ing. Smělého jako včelaře, který v praxi naplňuje to, co hlásá ing. Kamler v teorii - viz již citovaný výrok ing. Kamlera: "U včel se všechno točí kolem tepla."
Základní tezi Smělého praxe lze, myslím, docela dobře zevšeobecnit: Včely vyrábějí teplo pro své životní potřeby. Čím více toho tepla zbytečně unikne skrze studené stěny, tím více jej musí vyrobit. Čím více jej musí vyrobit, tím více na to spotřebují medu nebo cukru apod. (Tak alespoň chápu Smělého praxi já. Je to zjednodušeně podané, protože nepostihuji rozdíl mezi zimou bez plodu a jarem, kdy se ploduje atd.) Vím, že tato teze je v mnoha ohledech zjednodušená, ale její podstata, myslím, docela funguje.
> Ale taková > zjednodušení mohou snadno vést k chybám v praktickém včelaření a > neúspěchu tam, kde jsou jiné podmínky než má on.
Každý přece musí učebnicové poučky, i vědecké návody a obecné včelařské teze přizpůsobit svým vlastním podmínkám. To je přece samozřejmé a v tom spočívá podstatný díl kouzla včelaření.
To by si měli uvědomit propagátoři Langstrothu, kteří často básní asi ve smyslu: Jeden úl a k němu jeden návod na včelaření (společné vyzkoušené praktiky, jednotné doporučené úkony, toť skýtá úspěch pro začínajícího včelaře). Mne však spíše baví ty pokusy.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4577
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |