Archiv Včelařské konference

>"Lidi by se více ptali za co platí a co jim takové platby přináší." Nejsem proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.<
------------------------------------------------------------
Nemá někdo zájem o dobře ne.placené funkce v OV ČSV a ZO ČSV ??? Nehlašte se všichni. Je zde obrovský nával :-D)).
Mám zcela vážné obavy, že ČSV díky "velkému zájmu" o funkce v nižších složkách chcípne na úbytě. Ty doby, kdy se lidé stejného zájmu sdružovali do spolků, aby jejich prostřednictvím prosazovali své zájmy, se jaksi a kamsi vytratily. Abych se přiznal, je mi z toho poněkud smutno a také cítím i stud při vzpomínce na naše předky, kteří spolkovou činnost považovali za velmi potřebnou a funkci za čest a proto také netrpěli nedostatkem funkcionářů. Dnes organizace na mnohých místech táhne jeden - dva lidé, pro ně je to časově i finančně náročné a ostatní za "bukem" se těm "utahaným volům" smějí. JK

Není to překlep?Fumigovat ráno,když bude mrazík?Neměla by být dle metodiky ta teplota vyšší?

Velkou chybou je že se to označuje jako dotace a tak to všichni vnímají
je to ale jen odměna za opylování. Jestli nechceš nic organizaci dávat tak z ní vystup Jinak si vem na starost práci pokladníka a udělej to podle své představy napřed rozdej peníze a pak je všechny obejdi a vyber příspěvky. MÁŠ MOŽNOST!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 30.10.2009 09:53:15
> ----------------------------------------
> Ono to Hov...vidíme i tak. Z dotace se totiž neoficiálně strhavájí peníze
> pro místní organizaci, ČSV, neodpracované brigádnické hodiny ( alespoň v
> naši org. )časopis a lěčiva. Takže dotace sklouží k tomu, aby byla účelově
> přerozdělena. Čím déle budou dotace, tím déle bude fungovat svaz :-) a
> proto za dotace tak bojují..
> Bez dotací by se možná tento prostor vyčistil, mimo jiné i pro platby
> zemědělců a sadařů za opylování.
> Dotace obecně deformuji tento prostor v mnoha směrech.
>
>
>

S tím lze jen souhlasit. Ještě bych dodal , že i přijetí do spolku byla čest a tu si nikdo z výše postavených a lépe situovaných nedal ujít v našem případětéměř na každé vsi to byl Pan učitel a důstojný pan farář. Dnesale platí když nic neumíš a seš línej , tak aspoň rejpni

Menšík

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 30.10.2009 18:12:27
> ----------------------------------------
> >"Lidi by se více ptali za co platí a co jim takové platby přináší." Nejsem
> proti dotacím, ale to by bylo jedině dobře, snad by konečně chtěli od
> funkcionářů aspoň trochu kvalitní práci.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemá někdo zájem o dobře ne.placené funkce v OV ČSV a ZO ČSV ??? Nehlašte
> se všichni. Je zde obrovský nával :-D)).
> Mám zcela vážné obavy, že ČSV díky "velkému zájmu" o funkce v nižších
> složkách chcípne na úbytě. Ty doby, kdy se lidé stejného zájmu sdružovali
> do spolků, aby jejich prostřednictvím prosazovali své zájmy, se jaksi a
> kamsi vytratily. Abych se přiznal, je mi z toho poněkud smutno a také cítím
> i stud při vzpomínce na naše předky, kteří spolkovou činnost považovali za
> velmi potřebnou a funkci za čest a proto také netrpěli nedostatkem
> funkcionářů. Dnes organizace na mnohých místech táhne jeden - dva lidé, pro
> ně je to časově i finančně náročné a ostatní za "bukem" se těm "utahaným
> volům" smějí.       JK
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 30.10.2009 19:14:28
> ----------------------------------------
> Není to překlep?Fumigovat ráno,když bude mrazík?Neměla by být dle metodiky
> ta teplota vyšší?
>
>
>
Je to důsledek naprosto hloupého přístupu ke komisionálnímu léčení ještě v některých ZO Není prostě možné aby se dalo v říjnu až prosinci domluvit termín ošetření všech včelstev na jediný den když vhodná doba je jen jednu či dvě hodiny v neurčitém dni. Důsledkem je pak špatné léčení a kolapsy včelstev. V takové ZO by zdravotní stav byl mnohem lepší kdyby všichni včelaři tuto optimální dobu využili každý sám k léčení těh svých. Včelaři nejsou bezprávní lidé každý tuto jednoduchou operaci zvládne sám a mnohem lépe v příhodnější čas!

Pepan

No já bych rozdělil dotace, do tří skupin. Za prvé užitečné za druhé prapodivné a za třetí nemravné a zcela špatné. Za užitečné považuji dotace na opylování D1a, na částečnou úhradu léků a aerosolu a na vzdělávání i když tam o výsledku silně pochybuji. Za prapodivné považuji všechny,které umožňují včelařům nakoupit něco se slevou. To proto, že po zavedení většina výrobců silně podražila a tak na tom vydělávají pouze obchodníci a výrobci. Včelaři ze všech nejmíň! Za nejhorší považuji ty, které jsou na obnovu včelstev nebo jim podobné.Včelařství je tak asi kromě politiky v Česku jediným odvětvím kdy je neschopnost nevzdělanost a lenost dotována. I Můj názor je, že dotace posledních dvou skupin škodí a je potřeba s tím něco udělat. Žel na sjezdu se asi účastníci doví, jak je všechno v cajku a jak se svět od nás učí a s úžasem zírá!Zdraví R. S

S tím souhlasím. Rozšiřování dotací deformuje trh a dopadá to pak, jako s tím mlékem. Stále se najdou "pitomci" co pak prodávají levněji (protože dostali dotaci) a cena se sníží tak, že ti, co na dotaci nedosáhnou, nebo jen na částečnou, skončí. Jestli to tak půjde dál, za chvíli budou zemědělci platit za to, aby někdo mléko odebral, protože veškeré náklady pokryjí dotace.
Dotace zahubí především ty, co je chtějí :-)
Kdyby žádné dotace nebyly, upraví se trh a bude klid.

Koukám že se tu opět otevřelo věrné téma na celou zimu.
Pojďte si radši povídat o tom ometači včel.To je užitečná věc pro všechny včelaře i s několika včelstvy.Jestliže se to dá doma udělat za pár kaček tak bych do toho docela šel, protože si dobře pamatuju jak mě bolela levá ruka od sklepávání a držení rámků při ručním ometání.
Rád bych znal cenu kolik stály ty kartáče z Kolovče pokud to není tajemství.No a kdyby byly nějaké detailní fotky toho ometače tak by to bylo super.
Ty domečky na druhé straně jsou z čeho použité?
Mohl by jste to nějak detailněji popsat?
Díky Míra

pupek73/=/seznam.cz

Za nejhorší považuji ty, které jsou na obnovu včelstev nebo jim podobné.

Vážený pane,
Letos jsem začel včelařit z vlastního popudu. Koupil jsem si 6 nástavkových úlů, nakoupil přířezy na rámky, nakoupil si mezistěny, nezerníčky drát, atd., včetně rozpěráku, smetáčku a ochranných pomůcek a pořízení oddělků včetně matek, všichni víte asi kolik co stojí. Myslím že se můžeme bavit o částce kolem 25.000-, Kč. Obdržel jsem dotaci od okresního svazu včelařů 6.150-, Kč na pořízení úlů a docela mě uráží když se dočtu o tom, že je neschopnost, nevzdělanost a lenost dotována.

http://hn.ihned.cz/c1-38840240-tajemny-zabijak-vcel

Já se musím p. Stonjeka v tomto zastat a tuto záležitost mohu hodnotit a
vidět i takto. Za 25 tisíc pořídit chov o šesti úlech (asi i šesti
včelstev) je takový luxus, jako si pořídit auto do práce místo přestupu o
jednu zastávku autobusem.

Po prvních 25 tisících při přepočtu ekvivalentu na pořízení jsem byl někde u
úlů pro 32 včelstev, měl jsem 24 vyzimovaných včelstev a první zkušenosti s
prodejem medu do výkupu s přesvědčením, že když se ve včelařství
specializuji pouze na jeden hlavní produkt, vydělám natom nejvíce. A tím je
produkce medu do výkupu. Byl jsem vybaven ručním medometem který mám dodes v
záloze, skromně vybavenou dílnu a v hlavě podle nabytých zkušeností rozpočet
na zvýšení chovu na 350 včelstev. Nepomohlo mi v tom ani ZO, ani OV, ale byl
jsem v tom sám.

Takže když bych se nato díval systémově (z pohledu ekonoma státního aparátu)
, je mít za stejné peníze mnohem větší opylení schopnější, chytřejší,
životaschopnější? Podle mého názoru ano. Nelze sázet na každého koně. V
tomto je.

Dodnes vidím, že to byla dobrá volba a investuce mého života. (vedle jiných)


2009/10/31 Radek <Ynor67/=/seznam.cz>

> Za nejhorší považuji ty, které jsou na obnovu včelstev nebo jim podobné.
>
> Vážený pane,
> Letos jsem začel včelařit z vlastního popudu. Koupil jsem si 6 nástavkových
> úlů, nakoupil přířezy na rámky, nakoupil si mezistěny, nezerníčky drát,
> atd., včetně rozpěráku, smetáčku a ochranných pomůcek a pořízení oddělků
> včetně matek, všichni víte asi kolik co stojí. Myslím že se můžeme bavit o
> částce kolem 25.000-, Kč. Obdržel jsem dotaci od okresního svazu včelařů
> 6.150-, Kč na pořízení úlů a docela mě uráží když se dočtu o tom, že je
> neschopnost, nevzdělanost a lenost dotována.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Myslím že se můžeme bavit o částce kolem 25.000-, Kč. Obdržel jsem dotaci od okresního svazu včelařů 6.150-, Kč na pořízení úlů a docela mě uráží když se dočtu o tom, že je neschopnost, nevzdělanost a lenost dotována.
-----------------------
Peníze jsou bohužel relativní věc. Není jasné zda jste 15.letý student, otec několika dětí s manželkou na mateřské a hypotékou, nebo nromálně zajištěný jedinec s průměrnými příjmy.

Na televizi, ledničku, mrazák a dovolenou normálním jedincům (obdobná částka) nikdo nepřispěje (pokud není v parlamentu, nebo nemá bráchu starostou).

Úly i včely snad vydrží deset let, bavíme se o částce 2,5tisíce za rok. Navíc při troše úspěchu se můžou být i tak drahé úly zaplatit za dva roky medem. A radost nemusíte ani počítat.

Osobně považuji za normální, že když za mnou přijde někdo kdo začíná, tak mu nějaké včely a matku do plemenáče "odsypu". Pokud jsem to dělal, tak bez peněz. I když nějaká flaška se pak vždycky na stole objevila.

Veškerý problém včelaření je, že když se někde objeví začínajcí včelař, tak v něm spousta lidí vidí jen tu otevřenou peněženku.

Cynicky řečeno: Je pěkné, když dá někdo někomu z nějakých dotací nebo cizích peněz několik tisíc, ale o těch co dávají ze svého nějak není slyšet.
Ať už dávají práci nebo včely.

Karel

Karle, máte pravdu. Trochu obloukem jsme se tak, myslím, dostali zase k těm spolkům. Ostrůvky spřízněných duší bych je nazval. Vím, nejvyšší Klimatolog je nemá moc rád, ale ony jsou nebo mohou, či snad by měly být solí téhle země. Právě tím normálním vztahem vzájemnosti, který jakoby jinak vyšel už z módy. Spousta včelařských spolků žije desítky let, některé dokonce už uvažují, jak připomenou sté výročí trvání, jsou takové, které dokonce už tuhle metu mají za sebou. V tom je přece obrovská síla a naděje! Je dobré, že vytrvaly a doufejme, že vydrží i dál. Při vší úctě k individualismu, osobní zodpovědnosti i, řekněme, principům trhu a podobným věcem. Je to kotlík, v němž se vaří polévka, která posílí ty, kdož zrovna stonají. Tedy aspoň snad ...:-). Spojené nádoby ...
Klidný den. Jiří

No ty velice nemorální dotace se objevují hlavně v obdobích větších úhynů včelstev. Někde v nějaké postižené oblasti uhyne nějaký 20 - 40 - 60 % včelstev a tak se uvolní dotace, aby se počet včelstev dostal na původní úroveň. Logicky je dostanou ti, kterým včelstva uhynula, ti, kterým včelstva zůstala, logicky nedostanou nic. Jenže proč někomu ta včelstva uhynula? Je na tom místě, kde měl ty včely, problém z nějakého důvodu větší než jinde, kde neuhynuly? Nebo je ten včelař lajdák a až dostane dotaci a pořídí si za ni nová včelstva, nic se nezmění a zase mu potom začnou hynout?

Já si myslím, že Radek by se měl naučit číst , pak o tom přemýšlet a pak něco napsat, jinak to působí rozpačitě. Jestli vymámil na dotacích nějaké peníze na nové úly, tak to patří do podivných dotací a to proto, že musel zaplatit 25 000 a pak mu bylo něco vráceno. Jenomže výrobci po dotacích hned podražili a to je právě ten problém kvůli kterému Radek vlastně moc nevydělal. Ale než výrobců úlů se to týká hlavně vybavení medáren a podobně. Dotace nemravné jsou ty, když někomu pravidelně hynou včely a Svaz mu za ně neustále cpe nějaké oběživo, hlavně aby nepřestal včelařit. Ale pro všechny kolem by bylo velkou úlevou kdyby dávno přestal a ekonomika by ho k tomu spolehlivě dovedla. O tom jak by z ČR se stala poušť bez kytiček apod. bez těchto expertů to snad nikdo nebere vážně. Poslední článek v Fascinovaném včelaři to víc než bohatě vystihl. Zdraví R. Stonjek

Ať se zde přihlásí ti kteří dotace nepobrali!!! Kolik Vás bude? Pepan

Každá dotace je nemorální, protože vždy někoho zvýhodnuje na úkor druhého a všechny okrádá (při tom samozřejmě zůstává za nehty). Jestli se chce stát nějak angažovat, tak at se postará o unijní celní omezení na dovozy medu ze zemí mimo EU. Pokud nebudou dotace, ceny se automaticky upraví a mne nebude bolet cena za medomet či úl. O počty včelstev bych se vůbec nebál. Poptávka medu v rámci EU i ČR bohatě pokrývá potřebu včelstev.

To je ta divná otázka, samozřejmě že nikdo. O tom tu je celou dobu řeč. Spíše bych se zeptal, kolik z nás je, co by dotace zrušili.

Nevím ometač včl někde na včelnici? To vidím černě Takové zařízení je závislé ne el. energii
Ofukovéní včel z celých nástavků to je již schůdnější. Dá se viužít ofikovač na listí a možná by šel použít i Kompresor k vivíječi.
Nejlevnější a nejméně parcné jsou však výkluzy.
Ohledně domečků při tak malém namáhání a krátkodobém používání a nízkých otáčkách bych ani o domečku na ložisko vůbec nepřemýšlel bohatě by stačil bukový špalíček vyvařený v oleji.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medobran? -odvcelen?
> Datum: 31.10.2009 11:03:53
> ----------------------------------------
> Koukám že se tu opět otevřelo věrné téma na celou zimu.
> Pojďte si radši povídat o tom ometači včel.To je užitečná věc pro všechny
> včelaře i s několika včelstvy.Jestliže se to dá doma udělat za pár kaček
> tak bych do toho docela šel, protože si dobře pamatuju       jak mě bolela levá
> ruka od sklepávání a držení rámků při ručním ometání.
> Rád bych znal cenu kolik stály ty kartáče z Kolovče pokud to není
> tajemství.No a kdyby byly nějaké detailní fotky toho ometače tak by to bylo
> super.
> Ty domečky na druhé straně jsou z čeho použité?
> Mohl by jste to nějak detailněji popsat?
> Díky Míra
>
> pupek73/=/seznam.cz
>
>
>

Jak jsem se kouknul na ometač, uviděl jsem hned vedle zvedací kleště na rámek. Chtěl jsem se zeptat, používáte někdo něco podobného? Kleště by měly být užitečné, když je třeba z nástavku uvolnit více zatmelený rámek nebo vybrat první rámek, těmi kleštěmi by to mělo jít lépe a rychleji než rukou a rozpěrákem. Já jsem je jinak viděl v jednom filmu se Stevenem Segalem, kdy hrdinka si v tom filmu přivydělává včelařením. Tam ale byly ty kleště na pohled trochu vymakanější, dělané z trubky.

Četl sem v odborném časopise , že přínos 450000 našich včelstev pro hospodářství je ,,pouhých´´3750000000,-Kč, Kolik se z toho vrátí do včelařství? Na 1 včelstvo to je cca 8333,-Kč za rok a to nedostaneš na dotacích ani náhodou! Kam jdou ty peníze? Pepan

"Ohledně domečků při tak malém namáhání a krátkodobém používání a nízkých otáčkách bych ani o domečku na ložisko vůbec nepřemýšlel bohatě by stačil bukový špalíček vyvařený v oleji."
Špalek silonu za stovku plus poštovné stačí na několik takových ometačů. A je podstatně hygieničtější. Na internetu není problém objednat. Případně kdo má dost peněz může rovnou zakoupit novější ještě podstatně lepší plasty na ložiska.

>Dá se viužít ofikovač na listí a možná by šel použít i Kompresor k vivíječi. Pepan <
------------------------------------------------------------
O využití ofukovače listí uvažuji - je to běžná praxe. Problém nastane pokud nástavkový včelař nepoužívá matří mřížku. Zde jsou ztráty matek jisté. Uvažuji u násypném zařízení kam mohu veškeré včely z odvčelovaných (vyfukovaných) nástavků soustředit (nafoukat) a poté vysypat zpět do úlu. Je zde problém přetlaku vzduchu v násypném zařízení. Proto bych uvítal každou dobrou radu jak na to.

Kompresor k vyvíječi (ani jiný) použít nelze. Má sice vyšší tlak u ústí hubice, ale malý obsah vzduchu a včely se mezi plásty udrží. Je to vyzkoušeno. Je to jako když se prdne do stromovky.
JK

"... uviděl jsem hned vedle zvedací kleště na rámek. Chtěl jsem se zeptat, používáte někdo něco podobného? Kleště by měly být užitečné, když je třeba z nástavku uvolnit více zatmelený rámek nebo vybrat první rámek, těmi kleštěmi by to mělo jít lépe a rychleji než rukou a rozpěrákem ..."


Ano, používám od letošního podzimu a mohu to potvrdit. Je to tak. Dobrá věc.

Jelikož při prohlídkách používám rukavice, používám i zvedací kleště na rámek na vytažení prvního prohlíženého rámku z nástavku, zbytek už jde rychleji bez kleští.....nevím jak u jiných rámků, ale rozlámat od sebe Hoffmannovy loučky rozpěrákem před prohlídkou stejně musím, protože to kleštěma stejně neutrhnete....a i kdyby člověk použil sílu větší než potřebnou a povedlo se to urvat bez předchozího použití rozpěráku, asi by plást letěl deset metrů daleko......

Každá koruna je dobrá,ale jestli někoho vytrhne 141 Kč na včelstvo to nevím.

Ještě bych se zeptal jinak, kolik je Vás kteří nestojíte o to ,že někdo si Vaší práce považuje.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 31.10.2009 15:56:12
> ----------------------------------------
> To je ta divná otázka, samozřejmě že nikdo. O tom tu je celou dobu řeč.
> Spíše bych se zeptal, kolik z nás je, co by dotace zrušili.
>
>
>

>Ještě bych se zeptal jinak, kolik je Vás kteří nestojíte o to ,že někdo si Vaší práce považuje. Pepan<
------------------------------------------------------------
A co nehonorovaná opylovací činost? Není tato výše dotace z tohoto pohledu pouze držhubné???
JK

ještě mně řekni nač na oliskání včel z rámku potřebuješ hyigienická ložiska.
I na medometu nic takového není. Tam bych to spíše předpokládal.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medobran? -odvcelen?
> Datum: 31.10.2009 18:12:53
> ----------------------------------------
> "Ohledně domečků při tak malém namáhání a krátkodobém používání a nízkých
> otáčkách bych ani o domečku na ložisko vůbec nepřemýšlel bohatě by stačil
> bukový špalíček vyvařený v oleji."
> Špalek silonu za stovku plus poštovné stačí na několik takových ometačů. A
> je podstatně hygieničtější. Na internetu není problém objednat. Případně
> kdo má dost peněz může rovnou zakoupit novější ještě podstatně lepší plasty
> na ložiska.
>
>
>

A co tak udělovat dotace úplně jinak, proč nedát dotace těm, co jim včely zimu přežijí ? Určitě se o ně starali víc, jak ti, co jim včely nepřežily, určitě měli větší náklady a více starostí (omlouvám se těm, co pro včely udělali první poslední a přece jim uhynuly). Pokud někomu včely nepřežily skutečně proto, že to odfláknul, včely vypumpoval a nic do nich neinvestoval, tak pokud mu dám dotaci na to, že mu včely uhynuly, ať si pořídí další, tak se na ně zase vykašle. Pokud dostanu dotaci za to, že mi včely přežily a svoji opylovací službu další rok udělají, tak se budu o ně nadále starat.
Ale asi tak, z dotací nikdo nezbohatne, pochybuji o tom, že někdo včelaří kvůli tomu, že dostává dotace. Pro každého včelaře je odměnou (aspoň si to myslím), že má zdravé včely, které může pozorovat a kterým věnuje svůj volný čas.
Ale nastává okurková sezona, tak je třeba dotace pořádně probrat.

Jiří

Já jsem inspirován tím filmem udělal prototyp z pantu na dveře a ověřil jsem si, že tím jde u mých rámků s mezerníky vytahovat rámky i bez použití rozpěráku a to i rámek uprostřed nástavku se včelami. Pokud ovšem rámek není křivý a nemá přitmelenou boční loučku ke stěně, tam je rozpěrák nutný. A pak jsem sklouzl při mém spoučasném malém počtu včelstev zpátky k uvolňování rámků rozpěrákem nožem nebo šroubovákem, podle toho, co zrovna bylo po ruce. Zvedací kleště by potom měly mít ještě dvě další výhody. Ruce se nedostanou tak blízko ke včelám, takže bude déle trvat, než se včely rozhodnou bodat a potom ruce nebudou přicházet do styku s měkkým propolisem na rámcích. Protože to vidím jako určitý problém, udělám třeba včely a potom musím fleky od propolisu docela pracně z rukou sundávat.

A vytrhne ti trn z paty když doma občas prodáš sklenici medu?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 31.10.2009 18:47:33
> ----------------------------------------
> Každá koruna je dobrá,ale jestli někoho vytrhne 141 Kč na včelstvo to
> nevím.
>
>
>

Ta 1 D je právě ten honorář od státu za opylování planě rostoucích rostlin. Se zemědělci si to musíš dojednat sám. Za bolševika nám JZD tuto službu platilo. Od dnešních podnikatelů se toho asi těžko dočkáš

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 31.10.2009 19:00:17
> ----------------------------------------
> >Ještě bych se zeptal jinak, kolik je Vás kteří nestojíte o to ,že někdo si
> Vaší práce považuje. Pepan<
> ------------------------------------------------------------
> A co nehonorovaná opylovací činost? Není tato výše dotace z tohoto pohledu
> pouze držhubné???
> JK
>
>
>

celá tahle diskuse na toto téma je neuvěřitelně hloupý blábol plný závisti

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re dotace
> Datum: 31.10.2009 19:01:36
> ----------------------------------------
> A co tak udělovat dotace úplně jinak, proč nedát dotace těm, co jim
> včely zimu přežijí ? Určitě se o ně starali víc, jak ti, co jim včely
> nepřežily, určitě měli větší náklady a více starostí (omlouvám se těm, co
> pro včely udělali první poslední a přece jim uhynuly). Pokud někomu včely
> nepřežily skutečně proto, že to odfláknul, včely vypumpoval a nic do nich
> neinvestoval, tak pokud mu dám dotaci na to, že mu včely uhynuly, ať si
> pořídí další, tak se na ně zase vykašle. Pokud dostanu dotaci za to, že mi
> včely přežily a svoji opylovací službu další rok udělají, tak se budu o ně
> nadále starat.
> Ale asi tak, z dotací nikdo nezbohatne, pochybuji o tom, že někdo
> včelaří kvůli tomu, že dostává dotace. Pro každého včelaře je odměnou
> (aspoň si to myslím), že má zdravé včely, které může pozorovat a kterým
> věnuje svůj volný čas.
> Ale nastává okurková sezona, tak je třeba dotace pořádně probrat.       
>
> Jiří
>
>
>

Jeden šikovný kolega má takýto zlepšovák na vyfukovanie. Tam by sa matka pri vyfukovaní nemala stratiť.

http://www.nvcelar.sk/component/option,com_easygallery/act,categories/cid,81/Itemid,31/

Dobrý den
ometač jsem plánoval letos v zimě v prodeji jsou dva :
s igelitovými pásky a s rotačními kartáči.První cenový
návrh byl neskutečný ale nakonec to vyšlo do 1000kc.Domečky jsem
si nechal vyrobit ale ustojí to i kluzná ložiska,ty motorky
mají moc otáček a chce to snízit buď zapojit do série nebo
napájet 6v já sem měl volný regulátor .Je pravda že je třeba zdroj ale spotřebu sem naměřil cca 2,5a ,ofukovač 220v?
Na jaře sem si zlomil ruku a nějaké oklepávání rámečků celou sezónu nešlo mám vždy nějaká včelstva vzrušivá na smetáček
ale při tomto ometání žádný problém a práce je rychlejší.
Ať se daří s pozdravem jedním prstem Dědek

A co nehonorovaná opylovací činost? Není tato výše dotace z tohoto pohledu pouze držhubné???
JK
--------------
A co dotace na úhyny? Nemají zakrýt taky nějaký problém?

KJ

Stačí, když Unie uvalí 5 centů cla na kilo medu a máme hned dotaci všichni a bez složitého neproduktivního přerozdělování a účtování. Jestli něco potřebuje podpořit, to je věda výzkum vzdělání. To je u nás hodně na chvostu, to si peníze nemůže vydělávat, tam ty peníze stát musí dávat ale dává stále méně. Celý systém rozdávání se zvrhnul na uplácení voličů rádoby politiky, které nezajímá hospodaření, ale vlastní prospěch. 50 000 voličů je hodně a kdo zruší dotace, tuhle nesmyslnost, prohrál.

Já myslím, že jediný problém má nebo za nějako dobu bude mít vedení ČSV. Zatímco dobrovolné funkcionáře to dole přestává bavit, protože spolkový život ZO se většinou vytratil a zbyli jen pasivní většinou důchodci, kterým ti dobrovolní funkcionáři v podstatě slouží, vedení ČSV do toho neustále šlape, stále lobuje za další a další dotace a aby léčení a všechno kolem včel šlo pokud možno přes ZO. Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.

>Jeden šikovný kolega má takýto zlepšovák na vyfukovanie. AG<
-----------------------------------------------------------
Velice děkuji, protože však odebírám plásty i ze třech nástavků (NN) najednou, nemohu včely vracet zpět do ůlu. Asi by se na mne dost zlobily. Přesto děkuji za inspiraci
na prvou části skluzu. Budu o tom uvažovat.
S pozdravem JK

Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni dřeva....jak velký to může být problém? Věřím, že jímání vůně dřeva do medu by se dalo zabránit třeba vylitím vnitřku sudu včelím voskem...ale jak to udělat tak, aby se po stěně rozlila tenounká vrstvička vosku, pěkně držela a netvořila tlusté stejkance při rychlém chladnutí vosku? Nebo vnitřek sudu vytřít propolisem rozpuštěným v alkoholu? To by asi přenosu pachů do medu nezabránilo....máte prosím nějaké nápady, případně zkušenosti? Díky, Libor.

PH:
Stačí, když Unie uvalí 5 centů cla na kilo medu a máme hned dotaci všichni a bez složitého neproduktivního přerozdělování a účtování. Jestli něco potřebuje podpořit, to je věda výzkum vzdělání.
-----------
Vědu určitě potřebujeme podpořit. Na univeritáích a tam kde se dělá výzkum. To je jasné.

ALe to clo?
Mně ten dovozový med nevadí. Co by jedli lidi kdyby byl zdražený dovozový med.

Kdo z nás prodává dráž než se prodává med v obchodech?

Včera jsem měl zrovna v práci debatu. Nabízím med, aby si každý koupil, protože v zimě letos poprvé po letech nebudu mít med. Nebo nemůžu garantovat že jej budu mít.

Průpovídka - jsem laciný i drahý jako Lidl.

Jednomu kolegovi se to zdálo drahé a tak chtěl slevu, že jeden včelař u nich prodává med o hodně lacinější. Tak si u něj nakup. To je právě to, on už med nemá. :-)

Kdyby včelaři neprodávali med laciněji než je nejlacinější trvale dostupný med v obchdoní síti tak se válejí v penězích i bez dotací. :-))
První dvě až pět kilo ze včelstva by jim nahradilo celou dotaci.

Kolik schválně stojí nejlacinějsí med ve vašem okolí?!!

Takže pokud někdo včelaří pro peníze, měl by se naučit si o ně říci zákazníkovi a ne žebrat o dotace.
Za chvíli by jsme mohli vylejvat med na pole a zvát k tomu novináře.
Mléko taky nikdo do Evropy nedováží a je tady problém s cenou i odbytem.
A když někdo začne dávat dotaci 50Kč na kilo medu, tak bude EU zaplavená EU medem. Ovšem jaké kvality.

Karel

pokud budu med skladovat v dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni dřeva..

No pachuti ze sudu od whisky, nebo koňaku bych se nebránil.
Ale když u toho jsme, na nádoby ke skladování medu jsou dotace. Volil bych něco s atestem.

Skladování medu v sudu je zmniňováno i v pohádce o Chytré horákyni. On se med asi v něčem jiném dřív neskladoval.
Viz častý obrázem medvěda se sudem medu.
Takže bych si na med dal ještě cedulku BIO EKO a SELSKÝ. To pro případ, že by nějakou chuť chytil. :-)

Karel

Ruce od propolisu nemusíš pracně drhnout, umyješ je vepřovým sádlem.Zkus to.

Ano dotace na vzdělávání určitě,ale!?Přihlaste se do Nasavrk do školy!Je tam více jak 200 přihlášených a tak budete čekat 7 roků než se na vás dostane řada.Nemělo by se s tím něco udělat.Třeba otvírat dvě třídy v roce a ne jen jednu?Před několika roky zájemci museli čekat 2 i 3 roky až se přihlásí dost lidí aby se mohla otevřít třída.

Dobrý den, chci si zhotovit sluneční tavidlo na vosk, ale nechci objevovat Ameriku. Můžete mi poradit jak na to?¨
Děkuji.

Zdravím.
Letos jsem si jedno udělal a funguje to perfektně.Tady je odkaz na moje stránky kde to nejdete a možná ještě víc.

http://pupek73.blog.cz/0905/tavidlo-2

http://pupek73.blog.cz/0906/tavidlo-3

Dík, mrknu na to:-)

Dne Saturday 31 of October 2009 22:04:40 Libor napsal(a):
> Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v
> dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni
> dřeva....jak velký to může být problém?

dobry den,
trochu z jineho pohledu,
pokud ho tam budete chtit pouze skladovat, asi problem nebude,
ale pokud nebude mit moznost otevreni jednoho boku,
tak jsem zvedav, jak ho dostanete ven :) (pokud se nejedna o akat) .

Honza

Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.

____________________________________________________________

Taky si myslím.

Více včelstev na opylovaní ve většině oblastí již není třeba. Navíc v současnosti je trend chovu silných a velmi silných včelstev, která dají za dva i více včelstev klasických a v jarní snůšce, kdy je opylovací služba nejpotřebnější, jsou produktivnější ještě mnohem víc. Jaký význam má navýšení celorepublikového stavu včelstev? Snad aby se ČSV nezkrátil rozpočet? Jiný důvod mě nenapadá. Také jsem proti dotaci na zazimovaná včelstva.

Jiná věc je, když v nějaké oblasti masivně vymizí včelstva. V takovém případě je poskytnutí dotace rozumnější než neposkytnutí. Každopádně když už k této investici dojde, měl by svaz provést příslušná opatření, aby se situace už neopakovala, a tak se předešlo opětovnému plýtvání penězi kvůli nezodpovědnosti odpovědných. Netvrdím, že je to případ každého, ale obecně lze říci, že příčinou hromadných úhynů nebyli přemnožení roztoči, ale sami včelaři a jejich ZO, protože včas nezačali s léčbou, čímž umožnily přemnožení roztočů. Varování bylo, avšak reakce jaká?... typický laxní přístup našich "strejdů" funkcionářů. A řadoví včelaři?... vesměs to samé! A opatření?... ze strany ČSV zatím nic nového.

Bohužel toto si mnoho z dotčených nehodlá připustit.

Máme před sebou rok voleb funkcionářů ČSV a IX. sjezd ČSV, příležitost změny, ale kdo na to má nervy, čas, energii, dostatek odhodlání a především schopnosti? Málokdo. A tak to dopadá jak to dopadá, ale taky nemusí! Jaké si to uděláme takové to máme. Záleží to na nás všech.

Tak ať nám to vyjde!

S pozdravem M. Václavek

Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.

Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
---------------------------------------

http://fcelar.blogspot.com/
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty

Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.

---------------------
Takže v konečném důsledku přeloženo do češtiny - za opylování nemusím platit, pokud mám převčelenou krajinu.
Tam se přísun včelstev nemůže projevit, protože nemůžu porovnat se situací bez včel. Takže si zemdělci radeji nakoupí nové stroj, opravují kravíny a na placení včelařům můžou dlabat, protže dotace jim umožní žít bez ohledu na ekonomickou efektivitu. To že dostanu dotaci minimalizuje můj zájem na maximální produkci. To je u včelařů i u zemdělců. Zcela zákonité.

No a že současné odrůdy řepky atd musí být schopné produkovat bez opylovařů je jasné, protže při současných osevních plochách a dříve doporučovaném počtu 5včelstev na ha by jsme museli na květen připravit 3x tolik včelstev než je vČR pro řepku - a co pak s nimi? Exportovat do Kalifornie? :-))

To je stejné jako s dětma - dokud byli lidi státu ochotni na své vlastní náklady vychovávat děti - budoucí vojáky, daňové poplatníky a lacinou pracovní sílu, tak nemuseli být žádné přídavky-dotace na děti.
No a když ta vůle opadne, tak to žádné dotace nezachrání. A pokud je, tak se jí dají ovlivnit skupiny kde ani tak není z pohledu ekonomického efektu příliš pravděpodobné, že to bude návratné - tedy další zdroj příjmu pro státní rozpočet a DPH. Takže to na sestupnou trajektorii evropské civizace nemá pozitivní vliv. Dotace josu příznakem degenerace systému. Neprobíhá selekce.

Je myslím že je podružné řešit včely, když to tak vypadá na poslední století civilizace, tak jak ji vnímáme my.
Pokud chcete aby vaše geny - potomci měly budoucnost, pobídněte potomky aby si hledaly partnery mezi "přistěhovalci".

Karel

Pravděpodobně s tím už nikdo praktické zkušenosti nemá. Z literatury vím, že se dřevěné sudy, třeba na pivo, vysmolovaly. Do sudu se nalila výpustním otvorem horká smola a válením sudu se dostala na celý vnitřek sudu. Potom se sud narazil výpustním otvorem dolů na jehlu s horkou párou a tou se sud vypařil. Smola zatekla do pórů dřeva a zbytek smoly ztekucené tou párou vytekl. Dřevěný sud jsem snad ještě viděl s pivem z místního pivovaru v 70 letech?

Zdravím, Med je strašně citlívý na pachy i na vlkost. Toto všechno velice snadno a rychle absorbuje. Vylití voskem by nebylo špatné, ale zřejmě by se musel sud před tímto vylitím předehřát, aby vosk netuhl pod rukama. Myslím, že vylití vnitřku smůlou by bylo jednodušší.
Mimochodem, proč dřevěný sud? Jsem malovinař a dřevěný sud je sice hezké mít ve sklepě, ale velmi pracné jej udržet v zdravém stavu - sesichá ve vlhku plesnivý, když dřevo načuchne velmi dlouho se vněm tento pach drží a nakazí i obsah.
Než vrážet čas a peníze do dřevěných nádob, raději něco přidám a koupím nerez.
Hezký den.

Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
xxxxxxxxxxxxxxxxx

pane Polášek,předpokládám že jste chtěl napsat ten počet
včelstev na jeden kilometr čtverečný ,ten hektar se Vám tam
dostal omylem

Zdenek

Proč dřevěný sud? Jednak si pohrávám s myšlenkou dárkového balení medu v dřevěném soudku (třeba 5 kg, 10 kg.....) a jednak, tedy pokud bude co prodávat, tak dřevo je klasika...mým potenciálním zákazníkům bude přírodně manipulovaný / uskladněný med chutnat cca 2x tolik, než uskladněný v plastu....ano s případnou krystalizací by byl problém, každopádně by musel být otevíratelný víkem. Plechové nerezové nádoby? Ano, pokud mne myšlenka s dřevem přejde, tak ani nic jiného nezbyde.

Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta


> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s
> těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a že
> mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam
> prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20
> buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u
> druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a
> připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co
> jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s
> plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře
> nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě
> krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník
> a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na
> první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v
> neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav,
> při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo.
>
>
>

....tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad ....
----------------------
co to je včelstva ve špatném stavu?


Jsem poměrně překvapen diskuzí okolo spadu.
Na jedné straně syším dost začátečníků, kteří jsou dnes překvapeni, že vidí roztoče, pretože je minulé dva roky neviděli.

Ale mám dojem - že snad ve Včelařství kdysi někdo napsla že do 500VD to nelze považovat za "stav napadení". Nevím jaká přesně použili slova.

A pak nevím co lze soudit z toho, že má někdo po léčení spad 500.

Kolik včelařů je vám schopno říct jaký měli po léčení spad - naprostá většina se o to nezajímá. Mám snad z toho vyvozovat, že naprostáý většina, kteří nesledují spad po léčení jsou lajdáci?
Kolik procent včelařů sleduje napadení v průběhu sezony?
Myslím že o 1/10 by se dalo skoro s jistou vsadit.

Zajímavé je si udělat průzkum mezi funkcionáři co by měli jít příkladem. Například v mé bývalé ZO to asi nedělají ani funkcionáři a myslím že ani členové. To je realita. A když se podívám výš na OV tak co? Prý přišli o včely i čelní funkcionáři Svazu. Co se z toho dá vyvozovat? Pouze neutěšený celkový stav.

A když vezmu PSNV a projdu VMS a počet zadaného spadu - taky bída - abych se nemontoval jen k sousedům:-)

Ale je ten problém úhynů skutečně jen problém přemnožení VD?
Není to jen takový fetiš. Včelstav bez VD.
Nepotřebujeme včelstva a včelaře co umí včelařit s VD?

Karel

Karel

Dobře fungující je na mých stránkách www.vcelar.com

Dříve jsem používal vyfukovač, ale hlavně pro velký hluk jsem přešel na el. ometač. Je na mých stránkách -http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=kategorie_ukaz&kat_id=10. Letos jsem používal celou sezonu a byl jsem nadšen.
Spíná se na fotobuňku a na jedno nabití baterie omete údajně 2000 rámků - nepočítal jsem to, občas jsem ji nabil.

Zdravím všechny. Tuto diskuzi každý den pročítám :-) a jsem fakt rád za ni. Teď bych se rád trochu zapojil, protože potřebuji probrat přístroj ZAL 07. Přečetl jsem o něm i o tom italském vše co jsem na netu našel. Jak tady tak i na slovenských stránkách. Letos jsem s ním dělal fumigaci. Vše dle návodu a vyčtených informací. Dávkování: 120 ml oleje.....2 lahvičky Varidol. Jde to opravdu bezvadně! Klasickou fumigací neudělám za den víc než cca 50 včelstev a s touto mašinou v pohodě stovku. Abych měl jistotu, že funguje, den před tím jsem zafumigoval klasicky 16 včelstev (1/2 vozu, včely pouze v plodišti). Podložky jak poseté makem, rozmezí 100 - 500 ks. Po fumigaci ZAL 07 jsem prohlédl podložky v druhé polovině vozu a výsledek stejný. Pro kontrolu jsem dal podložku i do jednoho z nástavkových úlů, kde zimuji na dvou nástavcích 39*24. No a s hrůzou jsem tam našel poze 3 roztoče. Tak jsem tam hned udělal klasickou fumigaci a po kontrole podložky cca 150 roztočů. V ostatních úlech jsem podložky neměl.
Tak nevím co si o tom mám myslet. Máte někdo zkušenosti se Zal 07 ve dvouprostorových úlech?

Copak o to - spad je spad a nemusí být vinou včelaře, že si to milušky
odněkud natahají ... Mě spíš zaujala věta "a tak budu fumigovat podruhé v
neděli ráno, kdy bude mrazík. " Pokud by to nebylo myšleno jako ironická
nadsázka, pak mohu jen doporučit :-) - jaképak návody k použití, hlavně že
jsou včelky v chomáči a nemusím si brát kuklu :-))) !
(Ona to ale asi je jen úsměvná provokace - alespoň doufám).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 01, 2009 6:50 PM
Subject: Re: Dotace



Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad
a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet.
Franta


> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s
> těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a
> že
> mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam
> prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20
> buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u
> druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a
> připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co
> jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s
> plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře
> nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě
> krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník
> a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na
> první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v
> neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav,
> při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo.
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4562 (20091101)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4563 (20091101) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Již jen úvaho o skladování v dřevěných sudech tě vrací o 100 let zpět vhodné materiály na skladování medu jsou kamenina, hliník, sklo, nerez. potravinářské plasty, a nádoby s úpravou pro styk s potravinami. Vinařské sudy již pro svůj obsah jsou asi málo vhodné kvůli manipulaci s nimi.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: d?ev?n? n?doba na med
> Datum: 31.10.2009 22:04:44
> ----------------------------------------
> Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v
> dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni
> dřeva....jak velký to může být problém? Věřím, že jímání vůně dřeva do medu
> by se dalo zabránit třeba vylitím vnitřku sudu včelím voskem...ale jak to
> udělat tak, aby se po stěně rozlila tenounká vrstvička vosku, pěkně držela
> a netvořila tlusté stejkance při rychlém chladnutí vosku? Nebo vnitřek sudu
> vytřít propolisem rozpuštěným v alkoholu? To by asi přenosu pachů do medu
> nezabránilo....máte prosím nějaké nápady, případně zkušenosti? Díky, Libor.
>
>
>

V dnešním díle jsem viděl , jak si to v USA představují.

No, já jsem ten počet včelstev na plochu střelil bez většího rozmýšlení a to podle toho, kolik se na hektar zhruba dováží počet včelstev na opylování zemědělských kultur. Uznávám, pro dotace na zajištění opylování přírodních porostů by 1 - 10 včelstev na hektar bylo zbytečně moc

No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.

Poraďte mi někdo s Acetonem na aerosol.Koupil jsem si v lékárně aceton , ale nemá označení , jaké mám v návodu na vyvíječ. Na tom mém je název Acetonium č. cert. 0702,/0407/522 , R věty R11 , S věty S9 ,S16,S23,S33, tára 510g , ČL2005 , 900ml/712g

To není dobrá vizitka takový SPAD
> ----------------------------------------
> No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s
> ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně
> nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat
> dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to
> dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem
> po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde
> minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
>
>
>

Odhaduji, že Acetonium je latinský název a potom to bude zřejmě aceton určený pro nějaké lékařské účely. Asi bude hodně čistý, podle mých tabulek je hustota acetonu 0.7906 a to skoro přesně odpovídá onomu 900 ml/712 gramů. Taky asi byl docela drahý.

Pokud si pamatuji z dřívějších let i tady z diskuze, byly takové spady a nic. Jiné roky zas byly spady o hodně menší a za měsíc neměli včelaři včely.

V posledním Včelařství na str. 335 vyšla Morfologie a anatomie včely.
Dodávám sledování aspoň jedné matky jak je sleduji a porovnávám jejich chování v úlech.
http://leteckaposta.cz/111699656
B.V.

Nechápu proč nemáš doma svůj varidol i s knoty vykašlete se na důvěrníky a objednejte si sami a trvejte na tom u nás se to tak praktikuje 20 let a nejsou s tím problémy Novému včelaři to předvedu a vysvětlím a je to v pohodě Jen si to musí všichni včas objednat
tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 21:05:12
> ----------------------------------------
> No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s
> ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně
> nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat
> dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to
> dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem
> po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde
> minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
>
>
>

tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.

Pepan
----------
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty.
A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" ve vyhláškách SVS.
Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek

Takže co s tím naděláš?

Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.

Karel

Trocha kupeckých počtů neuškodí:

HDP ČR za rok 2008 byl 3700 miliard Kč. Kdyby byla pravda, že přínos
včelstev pro HDP je 3,75 miliardy, jak uvádíte, potom by byl podíl včelstev
na HDP 0,1%. Příjmy státního rozpočtu byly 1064 miliard Kč. Podle toho by se
potom také dalo tvrdit, že podíl včelstev na příjmech státního rozpočtu je
zhruba 1 miliarda Kč. Zemědělská kapitola výdajů státního rozpočtu je kolem
40 miliard Kč, což je cca 4%. I kdyby 4% byla kapitola jen pro včelaře (což
samozřejmě zdaleka být nemůže), bylo by to (přepočteno na přínos ze včelstev
do rozpočtu) pouze 40 miliónů (4% z 1 miliardy).

Víme, že celkový roční objem dotací pro včelaře je cca 170 miliónů, což je
částka, která mnohokrát převyšuje částku, která by jí mohla náležet dle
přínosu včelstev pro HDP. S přínosem včelstev pro HDP v souvislosti s
dotacemi proto raději neoperujme.
J.T.

>
> Četl sem v odborném časopise , že přínos 450000 našich včelstev pro
> hospodářství je ,,pouhých´´3750000000,-Kč, Kolik se z toho vrátí do
> včelařství? Na 1 včelstvo to je cca 8333,-Kč za rok a to nedostaneš na
> dotacích ani náhodou! Kam jdou ty peníze? Pepan

To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))

Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,       Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,       fum. Pás. Kč 42/bal 50ks. Na ten varidonestojí zato ani strouhat tužku na žádost na dotaci a ten dol na tom taky asi moc netrhne pokud ti nezmrzne je použitelný nejméně 2 roky Rozdíl je v tom, že na ty léčiva z obchodu nenapasuješ dotaci. Místa kde se dají sehnat raději nepíši aby s toho neměli malér. kde to ale asi tak kupují zahraniční včelaři. stačí se poptat. Rozdávání pokapaných knotů je vůbec ta největší blbost než to dají do včel tak je to jen ten knot. varidol se vypařuje i bez toho ohně. o tom komisionelním léčení jsem již psal také To někdo jen opisuje bezhlavě zastaralé vyhlášky které nejsou podle jejich popisu ani proveditelné.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 01.11.2009 23:06:09
> ----------------------------------------
> tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde
> sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční
> zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
>
> Pepan
> ----------
> To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
>
> Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože
> léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané
> knoty.
> A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení"
> ve vyhláškách SVS.
> Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek
>
> Takže co s tím naděláš?
>
> Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.
>
> Karel
>
>
>

Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.

Takže za nejlepší kleště na rámky považuji kombinovaný rozpěrák. Mají ho např. ve Včelnexu. Dřevěná rukojeť a u ohnutí zubatý srp. Pracuje dokonale a když ho někde zapomenu, jsem jak bez pravé ruky. Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků. Považuji to za dost velkou komplikaci zvl u menšího včelaře. Ale jsem překvapen, že ještě někdo zná buková ložiska. V podstatě jsou víc než dobrá. Co se týče zavčelení našich sousedů, čísla jsou poněkud jiná. Takže přibližně v Německu 2x méně včel na km2, ve Francii 4x méně, 10 x menší a více mají severské státy. Anglie je na tom také dost mizerně. Naposledy tyto čísla vyšla v MV a kdo je chce přesně, určitě si je tam najde. Na závěr: hodnotit úroveň včelaře podle toho kolik mu po první fumigaci spadne roztočů je hodně zcestné a o autorovi takových nesmyslů to hodně vypovídá. Kéž by to bylo tak jednoduché!!! Zdraví R. Stonjek

ZU Praha val.hromada:132 delegatu z154 spolku.Ucast ta projevila nasemu jubilaru Msgru Kebrlovi jak jest oblíben.Kebrle ochuravěl a nemohl se dostaviti k oslave 40leteho predsednickeho jubilea.Zahajil Vancura,slavnostni proslov Schonfeld: Pred 3 roky byla upjata mysl nase ke zrizeni Vyzkumneho ustavu vcelarskemu.Tato myslenka se stala skutkem.Stat sejmul z nas tihu teto starosti,zridil ustav svym nakladem,polozen novy zaklad v cinnosti...
Nekolika tiskarnam rozeslany dotazniky,zac by tiskly Vcelare? Nejlacinejsi byla tiskarna Snajdrova z Kladna ktera oproti stavu nynejsimu slevila 1tis. na kazdem cisle,12000 Kc.

Svaz sjezd a vystava v Uzhorode: Lesnik z Kralove Lehoty p.Kabzan upozornil na ul sveho systemu:2 a 4 matecneho.Snahy primeti zdejsi vcelare k praci s dilem rozbornym stala se marnou.Desetitisice mrtvych vcel v medu, prodavaji jej za 3 Kc,roj vsak nedostanete ani za tisickorun-ulitlo by stesti.
Msgr Josef Kebrle zemrel14.8.telegram oznamil umrti az 18.8.,ihned odjela delegacek, pohrbu prijeli z nadrazi primo do kostela.

Svaz 5.Sjezd Svazu Kromeriz.Bylo dutklive nalehano a ucineno prohlaseni,ze jedinou prekazkou jsou neshody osobni.Jaks s durazem vytknul,ze nestaneli se zadany krok,bude vinnym vybor ZU Brno.Pritomni clenove:Dolezal, Fiala, Skvaril,Palcik,Silhavy,ze se vzdavaji svych funkci ve vyboru.Dolezal:jeho osoba nestoji nijak v ceste ke smireni.Redaktor Schonfeld pod dojmem splynuti obou spolku,vzdal se prednasky-Vcela vzor svornosti-poradku a vzajemne lasky.

ZU Brno schuze jako host predseda svazu Vancura:Kdyby se nase organisace zdvojnasobila,mel by z toho prospech nejen kazdy jednotlivy vcelar,ale ziskala by vedle toho znacnou merou jeho organisace.Vedle toho byla by umoznena ustredni sprava Svazu a jeho cinnost ve smeru poradnim ,publistickem, vychovnem a co hlavni,posilena neobycejne vaha SVAZU ktery vzhledem ku znacnemu poctu org.pracovniku na poli hospodarskem,nemohl by zustati povolanym kruhum lhostejnym.Po techto uvahahach vznasi zadost snaznou a opravnenou.

SDRUZENI valna hromada v Prerove ze 32 spolku uz jen 18 spolku pritomno.Zasluhou clena vyboru Gersla sdruzeni ktery necekal na splynuti a jednoduse vstoupil do ZU Brno a spolu s nim Horsky a Schmied.ZUBrno ani nemuselo menit Stanovy.Proti tomu byli: Kudrnac,Orel,Cerny,posledni cislo -Pokrokovy vcelar -vyslo v lednu 1926

Zdravím.
Dnes jsem v obchodě se včelařskými potřebami našel na dně krabice jednu zvláštnost o které jsem nikdy neslyšel a ani jí nikde na fotkách neviděl v paxi.Jedná se o padáčky pro výkluz trubců.Jsou to vystřižené plíšky po 20ks v sáčku a mají se asi navlíknout vedle sebe jako sklápěcí branky.Ven zřejmě trubec proleze a zpět už je pro něj otvor malí.Vyráběl to Ještěd.Můžete mi někdo vysvětlit KAM a JAK je to má instalovat a jestli s tím máte někdo a jakou zkušenost?
Díky Míra

Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků.

??? Tak to bych prosil vysvětlit.

To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod padáčku a už se do úlu nemohl vrátit.

Aha.Takže se vynechal v té mřížce třeba jeden drátek a na ten nad ním se navlékali tyhle padáčky.Rozumím tomu tak správně?
Nasazovalo se to tedy na začátku krmení na zimu?

Taky jsem to nikdy neviděl dej to na net

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: pad??ky pro v?kluz trubc?
> Datum: 02.11.2009 13:34:11
> ----------------------------------------
> To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci
> jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se
> zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod
> padáčku a už se do úlu nemohl vrátit.
>
>
>

V době krmení by to nemělo smysl. Nasazovalo se to v sezóně, kdy byli trubci, pokud vím. Jinak někteří včelaři kdysi ještě padáčky montovali do oček medníků, myslím, že včely měly přicházet do medníku výhradně přes plodiště a mřížku, trubci měli odcházet z medníku přes padáčky. Já jsem to nikdy nepoužíval. Ale zrovna nedávno jsem tu kombinaci s mřížkou našel ve starých věcech. Jedna z včelařských věcí, která dnes prakticky nemá význam. Snad možná na nějaké speciální věci s trubci při rozmnožování matek.

prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks.
----------------------------------------------
Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))

"Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty. "
----------------------
Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.

A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných "drahých léčiv".

A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
===========================================================
Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
==========================================================

Karel

Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja

1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.

2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.

3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.

Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.

Kde se dá sehnat a pod jakým názvem, tvrzený polystyren na výrobu plemenáčů. Jsou různé názvy styrodur, styropur a nebo jiný název ?

Dal jsem fotky na web.Tak se můžete kouknout jak to vypadá a jek je to velký.

http://pupek73.blog.cz/

Vás bych chtěl poprosit pane Polášku jestli by nebylo nějaké foto toho udělátka co jste před časem našel a nebo nějaký jednoduchý nákres.
Díky Míra

Já používám Styrodur 3035 CS.

http://pupek73.blog.cz/0809/fotky-ze-zpracovani-styroduru

http://pupek73.blog.cz/0811/dalsi-nastavky-a-ohrivac-vosku

http://pupek73.blog.cz/0811/staveni-styroduroveho-nastavku

http://pupek73.blog.cz/0812/rozmery-nastavku-a-plemenacu-ze-styroduru

Tady je několik odkazů na články z mojich stránek kde se dovíš něco o styroduru a jeho zpracování trošku jinak.Třeba ti to usnadní práci.Najdeš tam toho ještě víc.
Míra

Příteli R. Polášku, chtěl bych s Vámi mejlově podiskutovat na dané téma. K tomu ovšem potřebuji Vaši mejlovku. Zde je moje: Pala.Jiri/=/email.cz

Styrodur, Jackodur, Fibran, XPS, je to asi jedno a to samé, liší se to barvou a hustotou....koupit se to dá ve stavebninách....málo diskutovaná nevýhoda je to, že když se do styrodurové desky bouchne, rýpne, dupne, ohne, tak ten materiál se nevrací zpátky do výchozího stavu.....to znamená, že zůstane bouchnutý, rýpnutý, dupnutý, ohnutý....(-: Ale to jen aby řeč nestála.

To sice byl , ale včelky jsou mi dražší.
Asi budu muset objednávat znovu. Trochu jsem doufal , že ty budeš konkrétnější.

Třebas Rakušáci to kupují v Brně. Já ho tam taky bral když jsem si skonil objednávku.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 02.11.2009 15:03:14
> ----------------------------------------
> prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks,
> Varidol Kč 28/ sklenička,       fum. Pás. Kč 0,84/ks,        fum. Pás. Kč
> 42/bal 50ks.
> ----------------------------------------------
> Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))
>
> "Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií.
> Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň
> pokapané knoty. "
> ----------------------
> Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
> Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a
> debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.
>
> A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to
> lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných
> "drahých léčiv".
>
> A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné
> léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
> ===========================================================
> Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten
> Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
> To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si
> jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a
> nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
> ==========================================================
>
> Karel
>
>
>

Dobry den, rad bych vas upozornil na nove vznikly portal.

www.vcelar.org

Po registraci muzete vkladat inzeraty, psat do fora, vkladat odkazy.

Konkrétnější být nemůžu, protože takovou etiketu neznám.
V prodeji chemikálií je "aceton" jako výrobků více. Nejméně čistý je aceton technický, pak jsou třeba tyto http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php
Podle různých vyjádření z Dolu a podobně je nevhodný akorát technický aceton, tam má být acetonu, pokud si to z technických listů dobře pamatuji, jen okolo 95 % a zbytek těch 5 % jsou z velké části jiná organická ředidla, v takovém množství zřejmě včelám vadí. Ale třeba už acetom čistý s 1-2 % příměsí je pro fumigaci v pořádku.
Ta zveřejněná etiketa acetonu je netypická, buď pro lékařské účely nebo od cizokrajného dodavatele, kde jsou pro etiketu jiné normy, ale docela určitě bude možné u dodavatele, lékárníka nebo dodavatelské firmy zjistit totéž, kolik tam je příměsí a co zhruba ty příměsi obsahují. Jestli byl ten aceton drahý, tak na 99 % bude pro aerosol vhodný.

Oprava: pro aerosol v pořádku

apiscech.cz informuje



Aktuality

Nový svaz.

kategorie: zprávy z cechu
publikováno: 27.10.2009
autor: Petr Táborský

V příloze si stáhněte podrobný rozpis navrhů na změny v řízení svazu
tak jak to vidí Cech.



Dokument ke stažení: Návrh na změny stanov.pdf (
http://www.apiscech.cz/data/Návrh%20na%20změny%20stanov.pdf )



Nový svaz

kategorie: zprávy z cechu
publikováno: 12.10.2009
autor: Petr Táborský

V Lysé nad Labem byly prezentovány názory na nutné úpravy řízení
celého našeho svazu. Bylo konstatováno, že současný stav zcela
nevyhovuje změněné době a že je už potřeba vzít tyto změny na vědomi i
v naší činnosti. Prezentace, kterou najdete v příloze, je jednou z
možných variant a očekáváme, jaký na ni bude ohlas. Pokud máte lepší
návrhy, rádi je také zveřejníme. Příští rok má být již sjezd ale
přesto je všude klid a ohlasy na změny jsou jen minimální. Nestačí
pouze nadávat na zkostnatělost, ale je potřeba vše konstruktivně
řešit.

Vaše návrhy čekáme na : cech/=/vcely.cz

Dokument ke stažení: Směřování svazu - upraveno.ppt (
http://www.apiscech.cz/data/Směřování%20svazu%20-%20upraveno.ppt )




--
 ___
/ __| _  _
| (_ || || |
\___|\___/
____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Máte někdo s tímto odvíčkovačem za 832,- € zkušenosti.

http://www.carl-fritz.de/index.php?id=36

Děkuji

Zdravím K přístroji ZAL 07 byla diskuse již 26-27.10 vlákno "zkušenosti se ZAL 07"
Sám jsem již léčil 2 x cca 70 včelstev (téměř včechny nástavkové) práce jde velice rychle a efetivně. Co se týče spadu, před léčením téměř nulový po léčení 5-50 za týden/úl. Dnes půjdu počítat po druhém léčení, jsem zvědav?! Pokud pošlete e-meil zašlu tabulku přehledu.
Josef

Já léčil českým Grifinem, ale je to taky kopie Furreta.
Produktivita jako hrom. Víc času jsme ztrávili čekáním až vychladne než vlastním kouřením. 70 včelstev na 6 stanovištích.

Léčil jsem poprvé, spad před byl téměř nulový. Na asi měsíc vložených podložkách jsem téměř neviděl roztoče.
Spad po léčení druhý den od nul a jednotek až po pár desítek. Ale těch 50 jsem odhadem překročil málokde.

Fumigovány jednonástavkové oddělky i komíny nástavků. Většinou úly asi tak od 1/2metru do metru.

Kdyby se to ukázalo jako funkční, tak jsme tady byli dvacet let za blbečky co fumigací ztráví na podzim u včel víc času jak na jaře.

Samozřejmě si myslím, že rozumější asi bude jednou přejít na kyselinu, ale to taky bude chtít čas a chuť.

Příteli Pravdo podíval sem se na vaše stránky a Klobouk
dolů"dobrá práce"opravdu to vypadá že to se vcelami umíte.
Přeji Vám ať se daří s pozdravem Dědek.

Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu. Tento návrh je tak ideální jako bychom měli tolik funkcionářů, kteří se rvou o funkce. Nevím.Nikde je nevidím a jsem rád, že funkci dělá i několik let zkušený důchodce, který nahání včelaře v ZO a je -li funkcionář OV tak jednotlivé ZO, Jsou tam některé dobré myšlenky, ale vesměs vysněný idealismus, realita ovšem je jinde. Asi tady jde o něco jiného a o co by to šlo? Za vším je boj o finance pro cech a ne pro malovčelaře. Co se týká krajů, tak už aby to bylo, a vzal si to někdo kdo niky funkci neměl. Protože ten kdo je zkušený funkcionář, tak by to nikdy nevzal, protože by se z toho poppo..... Oprvdu chce, aby včelařská veřejnost se k tomuto vyjádřila. Pravda je , že sjezd se blíží a všem včelařům je to šumafuk, tak je třeba se probudit. Myslím, že tento příspěvek Cehu by vás měl vyprovokovat atˇkladně nebo záporně. Díky autorovy, který jej na web umístnil. Felix Pečenka

Pane Turčáni,uvádíte,že fumigaci amitrazem provádíte i za nízkých teplot.Proč se v metodických pokynech stále opakovaně a striktně uvádí teplota minimálně deset nad nulou?Určitá logika v těch vašich argumentech,které uvádíte by mohla být.Jste opravdu přesvědčený o správnosti svého postupu a že opravdu roztoče zlikvidujete?Při kterých nejnižších teplotách fumigaci provádíte?Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová a tudíž považuji naprosto zbytečné již v prosinci včelstva zatěžovat aerosolem.P.Z.

Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová
-----------------------
Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))

A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.

Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.

Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.

Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.

Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy stejně v chomáči.

A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.

Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.

Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.

Karel

KaJi wrote:
> Fumigovány jednonástavkové oddělky i komíny nástavků. Většinou úly asi tak
> od 1/2metru do metru.
>
A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?

Milan Čáp

FP:
Nevím jestli navrhovatel byl někdy funkcionářem svazu.
-------
No nevím, jestli dobře chápu kdo to předkládá, ale to jsou nejvyšší funkcionáři svazu.

Jako signatář I2J jsem byl při čtení rád, že myšlenky I2J nezapadly. A i ty co se nepodařilo realizovat jsou opět na programu.
Když vidím svazové sklenice, hřeje mi to u srdce, jak se myšlenka I2J prosadila. Krajské výbory jen napůl, půllitrové sklenice - ty už vůbec. Ale věřím, že to nezapadne. .-)

Takže bohatou předsjezdovou diskuzi přeji.

Karel

MČ:
A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.

Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.

Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.

No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.

No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)

Karel

Pre Petra.
Môj technologický postup v boji proti Vd za pomoci fumigácie s amitrazom, nie je náhodný pochod, ale dobre odskúšaný postup, ktorý už 9 rokov praktizujem. Teploty v mesiaci november -listopad so svojimi dennými teplotami, nedovoľuje včelstvám plodovať a posledný plod je už vyliahnutý a to je veľmi dôležité. Samozrejme, že včelstvá pri teplote pod 10˚C sú viacmenej uložené do zimného chumáču-hrozna, ale ako som už viackrát zdôraznil, fumigant doňho prenikne tak isto ako vzduch, aj keď je zdanlive jeho zomknutosť prekážkou. Je pravdou, že teploty pri fumigácii včelstiev, ani raz neboli pod nulou, ale od 2 do 7˚C. Priemerný odpad už viac rokov na jedno včelstvo (celkovo 75) nepresiahol ani raz 100 ks) a odpad pri troch fumigáciách zaznamenávam spoľahlivo. V nasledujúcich dňoch budem fumigovať posledný krát bez ohľadu, aká bude denná teplota a dielčie výsledky spolu s celkovým uvediem na stránku.
V ZO máme aerosolovací prístroj máme, no ešte som ho nepoužil, dobre pripravené úľové zostavy dovolia fumigáciu previesť rýchlo a dokonale.

ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače.
Není taky chomáč jak chomáč v závislosti na teplotě jsou v něm včely různě složeny aby udržely správnou teplotu a potřebnou obměnu vzduchu.To je známo opravdu hodně dlouho. metoda nemusela být nijak modifikována protože byla odzkoušena v několika typech úlů ne jen v těh s chodbičkou U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 03.11.2009 19:59:01
> ----------------------------------------
> Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu
> i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost
> uzavřeného plodu téměř nulová
> -----------------------
> Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a
> prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku
> léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na
> listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té
> doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
> A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na
> varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal
> někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))
>
> A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i
> sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za
> socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak
> nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.
>
> Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na
> podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy
> nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.
>
> Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je
> to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
> Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným
> úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař
> měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.
>
> Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak
> s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.
>
> Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy
> stejně v chomáči.
>
> A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko
> a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
> A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to
> jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.
>
> Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové
> neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
> V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely
> chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.
>
> Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro
> nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována -
> tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.
>
> Karel
>
>
>

Já jsem pro naši organizaci objednal Aceton p.a. přes e.mail na www.vitrum.cz.S DPH přijde kolem 90,-kč.Vloni jsem ho koupil přes lékárnu a cena byla kolem 150,-

Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze

http://apiscech.cz/aktuality.aspx

2009/11/3 <e-mail/=/nezadan>:
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Rád bych od Vás obdržel nabízenou tabulku spadu.Já sám mám něco podobného,pouze ale zatím po prvním léčení.Děkuji.Brentner

>ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače....
U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda. Pepan<
------------------------------------------------------------
Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti a Vaše lakonické sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo nejprve pálením celých stanovišť 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset být vypálena celá republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na nás tlačila ze všech stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo veterinární léčivo proti zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme aplikovali jako roztok postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů při čemž jsme současně lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný plod. Zde se ukázalo co vše včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace a klíckování matek nebo již známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom při nižších teplotách dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního chomáče, nahřívali jsme nad PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve a ty vkládali do včelstva za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. Bylo velkou úlevou, když o pár let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým vyvíječem aerosolu. K tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že tehdejší propanové tepelné odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. Ale voda použitá jako nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu a nezatěžovala vnitřní prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení přenosného kompresoru s benzinovým motorem používali traktorový kompresor (i s traktorem), zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké jako kur..), zvláště, pokud bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se zamrzáním aerosolových vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C vlivem proudění vzduchu v tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je o cca 6 st.C nižší než je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé ohřívače na sklenice s léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale i přez veškerou snahu, kterou jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých případech správně. Proto bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách počal používat "lékařský aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 st.C do -5 st.C. Při nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s acetonem již nepracuje spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při teplotách nad +10 st.C se mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo aerosol s vodní emulzí. Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně aerosolový vyvíječ s acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá v tom, že vystupující aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy včelstvem přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno obalí jednotlivé včely i roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor - nebo u nás také, kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz (účinná složka Varidolu - dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí nejenom na dýchací cesty roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí těla roztoče. Bohužel však aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí na roztoče chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme správně a účinně léčit buď klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. Tak chutě do toho.
JK

Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už
tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a
prostředky.
A ani ty současné nejsou konečné.
Díky
J. Kala



> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti
> a Vaše lakonické
> sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo
> nejprve pálením celých stanovišť
> 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset
> být vypálena celá
> republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na
> nás tlačila ze všech
> stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo
> veterinární léčivo proti
> zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme
> aplikovali jako roztok
> postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů
> při čemž jsme současně
> lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný
> plod. Zde se ukázalo co vše
> včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace
> a klíckování matek nebo již
> známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom
> při nižších teplotách
> dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního
> chomáče, nahřívali jsme nad
> PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve
> a ty vkládali do včelstva
> za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech.
> Bylo velkou úlevou, když o pár
> let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým
> vyvíječem aerosolu. K
> tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že
> tehdejší propanové tepelné
> odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly.
> Ale voda použitá jako
> nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu
> a nezatěžovala vnitřní
> prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení
> přenosného kompresoru s
> benzinovým motorem používali traktorový kompresor
> (i s traktorem),
> zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké
> jako kur..), zvláště, pokud
> bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se
> zamrzáním aerosolových
> vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C
> vlivem proudění vzduchu v
> tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je
> o cca 6 st.C nižší než
> je teplota okolního prostředí.       Vymýšleli se různé
> ohřívače na sklenice s
> léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale
> i přez veškerou snahu, kterou
> jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých
> případech správně. Proto
> bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách
> počal používat "lékařský
> aceton". Aceton se používá při teplotách od +10
> st.C do -5 st.C. Při
> nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s
> acetonem již nepracuje
> spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při
> teplotách nad +10 st.C se
> mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo
> aerosol s vodní emulzí.
> Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně
> aerosolový vyvíječ s
> acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá
> v tom, že vystupující
> aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy
> včelstvem
> přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno
> obalí jednotlivé včely i
> roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor
> - nebo u nás také,
> kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz
> (účinná složka Varidolu -
> dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí
> nejenom na dýchací cesty
> roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí
> těla roztoče. Bohužel však
> aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí
> na roztoče
> chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme
> správně a účinně léčit buď
> klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí.
> Tak chutě do toho.
> JK
>

Toho sloveského dávkování (1 lahvička na 100 včelstev) jsem si taky všimnul, ale dal jsem na 100 včelstev 2 lahvičky,což odpovídá cca 2 kapky na včelstvo, jak už jsem psal. Výrobce tvrdí, že je jedno kolik prostorů úl má.
Jen mám prostě pocit, že na dvouprostorový úl je to málo, nebo něco dělám blbě. Mohla to být i vyloženě náhoda, že zrovna u tohoto úlu byla málo nahřátá spirála a vyletělo málo dýmu. Byl jsem na ten přístroj dost natěšenej a teď mu tak nějak nevěřím....no uvidíme jak dopadne ta druhá fumigace, tu udělám klasicky a s podložkama, ať vím na čem jsem :-)

===========================================================
Milan Čáp (e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07

A jak se dávkuje léčivo? Stejná dávka do všech?

Milan Čáp
--------------------------------------------------------------------------------
KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: ZAL 07
-------
Zatím jsme jely na jistotu a dávkovali to tak, že lahvička se dala do takového množství medicinálního oleje, že to dalo na asi padesát zmáčknutí. Tedy valstně klasické dávkování.

Ale jestli jsem pochopil to slovenské, tak tam lahvička je na 100 zmáčknutí. Tedy poloviční.

Ten kouř je tedy síla a asi se vetře skoro všude.
Včely byly v chomáčích a až se pohne trochu práce, tak to dám na web.
Dávkování v návodu pro varidol 2 a 4 kapky je asi nastavené na jistotu a tak to mají asi na Slovesnku už vyzkoušené.

No pokud to bude fungovat u mě, tak bych měl poloviční úsporu amitrázu, protže jsem zatím dával většinou 4 kapky.

No uvidím až se to vyhodnotí. Za rok v létě.:-)

Karel

Letos jsem poprvé taky vyzkoušel ZAL 07 a za dvě a půl hodiny i spřejezdy mezi 4 stanovišti jsem udělal 57 včelstev, v pohodě, rychlost, nesmrdí atd. U dávkování není problém, přeci nastavit - nalít dávku jako na 1 nástavek a u silnějších fouknout dvakrát, nebo myslíte že ne?

Já ho před 2 roky koupil na Kolišti v Brně za 70 a zatím jsem ho nepotřeboval. Je mě proti mysli cpát jim takový sajrajt když stačí voda zatím to šlo i bez něj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: aerosol
> Datum: 03.11.2009 21:34:41
> ----------------------------------------
> Já jsem pro naši organizaci objednal Aceton p.a. přes e.mail na
> www.vitrum.cz.S DPH přijde kolem 90,-kč.Vloni jsem ho koupil přes lékárnu a
> cena byla kolem 150,-
>
>
>

Adresy odkazu bývají nepozorně zkopírovány Pak stačí některé části odmazat a pak to jde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sjezd, zmena stanov, med z Ukrajiny plujici Oborou atp.
> Datum: 03.11.2009 22:02:54
> ----------------------------------------
> Rád bych si přečetl tyto strénky ale bohužel mě najdou otevřít.K některým
> přízpěvkům v diskuzy.S přáteli hrajeme takovou hru.Kdo objeví nějaký blábol
> nebo zaručenou kritiku svazu,rádoby informaci o dřívějším včelaření,myslím
> před r. 1989 fumigace postupy atd.Hlavně od rádoby odborníků,kterří v té
> době možná o včele věděli,že nosí med a že má žihadlo.Nachte maličkých
> přijíti ke Mě,neb jejich je království včelařské.Díky za radu jak se na
> stránky dostanu.Zdravím tu lepší část diskuze
>
>
>

Moje první vzpomínky na varaózu jsou na rok 1983 nebo 84. Tehdy se udržovalo území Čech a Moravy bez varaózy, ale před cca 2 roky jeden včelař někde od Ústí nad Orlicí nebo Pardubic bez povolení dovezl včelstva z východního Slovenska, kde už varaóza byla. A protože tehdy se spad nemonitoroval, přišlo se na to, až když včelstva přímo v ohnisku začala hynout a varaóza se rozšířila na poměrně velkou oblast Pardubicka a Ústeckoorlicka . Z tohoto období si pamatuji vyhlášku vyvěšenou na vývěsce v Pardubicích, všechna nakažená včelstva plus ty z ochranného pásma se vybila a území se odvčelovalo od divokých včel medovými návnadami s insekticidem, tuším Gamoxonem nebo tak nějak. To oddálilo o nějaký rok nástup varaózy, která potom přišla ze Slovenska, kde se přirozeně rozšířila i ze západu z Německa, protože německý výzkumný ústav svého času dovezl nakažená včelstva z Kavkazu, Bulharska nebo přímo z Indie, to už nevím.
Potom už doma v ZO jsme dva roky, snad 86 a 87, dělali rozebírání včelstev v prosinci a jejich postřiky vodným roztokem, pak nastoupila fumigace a nějak od roku 89 nebo 90 jsme třetí ošetření dělali aerosolem vzduchem z hasičských tlakových bomb. Až doteď.