Archiv Včelařské konference

Víťo, myslím, že se rozčiluješ úplně zbytečně. Nikdy a nikde jsem úly z
coulových prken nepředstavoval jako všelék. Jediné, co se snažím ostatním (i
účastníkům této konference) prezentovat, jsou vlastní dvacetileté zkušenosti
a závěry, které se z těchto zkušeností snažím vyvodit (ať už se při tom
mýlím více, či méně - to už si snad každý musí přebrat).

Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře vyzimovala a
že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z mých včelařských cílů a
jsem rád, že tomu tak je.

A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy pozoroval
nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně uteplených,
domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli určitě taky hraje.

To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že základním
předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm polystyrenu (... a ani
o milimetr méně - pozn. moje).

Na takové tvrzení říkám - považuju to za blbost. Ale podezírat ho z vymývání
mozků? Chlapi, kde to žijem?

vojta

(P.S.: Mimochodem - před chvílí jsem dokončil přepis rozhovoru s ředitelem
VÚVč Kamlerem, který tam jasně říká: uteplení má význam pro slabá včelstva,
u ostatních je to jedno.)


> Pokud nekdy reaguji
> kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék
> na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
> Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s
> nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté
> pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.

>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu
>>otevřít. Tím
> se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna
> očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne
> fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys

> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe
> vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u
> rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když
> domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné
> ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré
> vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS
> nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?

Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu
zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami
regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně
větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.

(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS
stěnou tak do 5 cm.)

Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném
dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že
otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.

Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché
(protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a
tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může
nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu -
teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v
chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý
považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na
strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z
nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího
očka.

Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je
speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing.
Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely
ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně
štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou
a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není
regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se
intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je
vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing.
Smělý dlouhá léta.)

> Je
> to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z
> biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo
> chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?

Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako
relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní
vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a
tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.

Kniha: Otakar Brenner: Zakonitosti zivota vcelstva
Státní zemedelske nakladatelstvi Praha 1969
> Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo
> sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní
> vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a
> tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární
> odkazy. Dík

Uteplene - neuteplene: Domnivam se, ze toto rozhodnuti je jen a jen na nas
samotnych. Vseliakych PRO a PROTI je tolik, ze si nakonec vybiras podle citu
a pocitu. Proste co se Ti nejvice, to budes pouzivat.

Kdyz jsem jeste nevcelaril, byl jsem u brachy na vcelnici. Videl jsem vedle
sebe jeden Optimal a dava Moravske Univerzaly (asi) - mistni typ domaci
vyroby. Muj prvni napad bylo srovnani Trabanta a Mercedesa. Optimal se mi
libil na prvni pohled. Cteni dalsi literatury mne utvrdilo v tom "LIBI SE MI
TO".

A at uz dnes vcelari kdokoliv v cemkoli tak se mu to LIBI a nebo jde od
toho. :-))) na jiny typ ulu a jiny spusob osetrovani. Coz nekdy vzajemne
souvisi. ;-)

> > Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené,
> > nebo ne a proč.

mjejte se stale lepe a lepe
Libor

> Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře
> vyzimovala a že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z
> mých včelařských cílů a jsem rád, že tomu tak je.

Myslím, že všem tenkostěnným včelařům přejeme úspěšné vyzimování a bez
nosemy. Mám jen pocit, že není na škodu dodat, že úspěšně vyzimovat a
včelařit bez nosemy a s velkými výnosy lze i jinak - a to s velice
nízkou spotřebou drahého cukru. Ani tenkostěnné včelaření ani
včelaření v silně uteplených úlech není "všelékem" a obojí má své
citelné nedostatky. Ale tak už to bývá.


> A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
> větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy
> pozoroval nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně
> uteplených, domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli
> určitě taky hraje.

I 8 cm PS nástavek má v podstatě jednoduchou stěnu. :-)

> To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
> uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že
> základním předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm
> polystyrenu (... a ani o milimetr méně - pozn. moje).

Myslím, že bychom neměli příteli Smělému podsouvat něco, co netvrdí.
On jen uvádí výhody silného uteplení, a čte-li člověk všechny jeho
články, najde v nich i to, že se tento úlový systém hodí jen pro
intenzivní včelaření - nikoliv pro komerční extenzivní chov včel.

ahoj.

Umístil jsem na web se soubory ke stažení www.vcely.or.cz/files dva
GIF obrázky se starším článkem od ing. Smělého: Význam tepla v životě
včelstva. Výsledek elektronického měření teploty ve včelstvu při
zimování v silně utepleném PS úle.


Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.

Zdravím

J. P. B.

Jeste pridam malou zahadu z moji vcelnice:
utepleny nastavkovy ul, 39/24 x11 plastu -2nastavky. V hornim nastavku
otevrene ocko a asi, bohuzel, je to ocko moc vysoko. V prosinci jsem byl
poslouchat hadickou a tohle vcelstvo nebylo slyset a ani na poklepani
nereagovalo. Na podlozce zadny spad. Rikal jsem si co kdyz jen spatne slysim
a nedelal jsem nic. A jen jsem doufal.
Pri odberu zimni meli to bylo to same. Ticho a zadny spad. Naplanoval jsem
si na sobotu rozebrani ulu. A pak prislo otepleni a ja koukam jak se to
kolem ocka jen hemzi. Udelal jsem si zaver: Ty bl.....!, ostatni vcelstva Ti
to vylupuji, kdyz jsi ul poradne nezavrel. Jenze vcely se chovaly uplne
stejne jako ty sousedni a jak vypada loupez jsem uz videl. A tohle nebylo
ono. Tedy, nebyla to loupez. Vecer jsem sel poslouchat a ul hucel jako
vsechny ostatni. Jen na rozdil od ostatnich ma spinave - pokalene ocko a
predni stenu ulu taky. Takze se zrejme muzu "tesit" na nasledky nosemy. Co
jineho, ze? :-((
S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo. Hadicka se
musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim. Pres
ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))
To otevrene ocko bylo na stejnem miste cele podleti. A ja jsem si myslel, ze
mnely dost casu se s nim vyrovnat. Domnivam se, ze to ocko nejak zastavely a
proto jsem je neslysel. Ale presto bylo vetrani spatne a proto to pokalene
ocko a stena. Ted co vysvitlo slunicko, tak odstranily prekazky a proto je
slysim.
Ted je rusit a rozebirat nechci. Myslim, ze bych jim akorat pomohl neprezit
nez co jineho.
I ted po 14 dnech je tohle vcelstvo stejne hlucne jako ty ostani.

Nemam vyresenou otazku kde je nejaky spad? = zimni mel, a nejake ty
mrtvolky.
Asi nekde mezi plasty bude prichycena hromada fujtajbliku.

Nevim jestli mam to ocko zavrit at nemaji zimu a nebo nechat otevrene at se
vetra.
Ono doprucene zuzovani a at si chodi pro zasoby nekam nahoru a vytapeji maly
prostor je na jaro ne na zimu, kterou jeste ocekavam. Ze? Takze tohle az na
jarni prohlidku nekdy koncem brezna (marca)? Aspon myslim ze jo.
Poradite mi nekdo ?

Diky
Libor

Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících otázkách:

1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.
2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic jsem zvláštního nepozoroval.
3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil. Konzervujete stěny medometu a koš, a čím?
4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo do medu ?

Zdraví Emil

Pocínování nevím, ale jdou bez problémů použít nátěrové hmoty EPROSIN,
vyráběné Syndatem Plzeň, měli by je mít v lepších obchodech s barvami.
Jsou dvousložkové a požívá se základová a krycí. Pokud je mi známo, jsou
to jediné hmoty, které mají potravinářský atest (v jejich případě i na
nádrže pro dlouhodobé skladování pitné vody). Po nátěru na stěnách
medometu vznikne něco na polovině cesty mezi plastem a keramikou.

Pokud seženete firmu, která pocínování provede, pozor, pocínování musí
odpovídat potravinářským požadavkům, což většinou, od té doby, co se
nepoužívají pocínované konzervy, může být velká obtíž. Kupříkladu výroba
pocínovaných medometů mimo jiné skončila, proto že v ČR nebyl k
dispozici pocínovaný plech použitelný pro potravinářské účely.

Medomet čistím klasicky - vařící voda, molitanová houba, případně doma
vysokotlaký čístič vodní čistič /wapka/, který je použitelný i na konve,
podlahu a auto.

Čep mažu rostlinným olejem a to do takové výšky, aby netekl do medometu.
Ideální ovšem je, pokud je vřeteno usazeno na ocelové kuličce, jak se
požívalo u posledních medometů.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Emil Knopf [mailto:volny.cz/=/sinux.sinus.cz]
> Sent: Tuesday, February 12, 2002 12:46 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: medomet
>
> Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících       otázkách:
>
> 1) můj       klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety,
mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava,
> pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
přípustná.
> Pro
> velikost koše, mě zatím všude odmítají.
> 2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený
> otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je
> nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic
jsem
> zvláštního nepozoroval.
> 3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil.
Konzervujete
> stěny medometu a koš, a čím?
> 4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo
do
> medu ?
>
> Zdraví Emil
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002

Ahoj Libore
Jestli si vpomenes po prohlidce v breznu napsat vysledek stavu
vcelstva, docela by me to zajimalo. Myslim si, ze se bude jadnat o
slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.
Podobne jako nosema muze vypadat i ta loupez. v poslednim otepleni
mne vyloupili jeden osirelec a ul by zvenku taky slusne olepeny, az
pri blizsim pozorovani jsem zjistil, ze to byly zbytky cukru a ne
vykaly. Je to vsak stejne divne, parkrat jsem taky loupez videl, ale
takhle zalepene cesno ne. Ul jsem uz zrusil, uvnitr byl skutecne
vysledek loupeze, nekolik mrtvych umolousanych vcel a zadne zasoby.
Radek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Můžeš použít i barvu s názvem BISIL a nebo bíly KOMAXIT (pouze bílý). Bisil
natřeš sám. Komaxit je prášková vypalovací barva, to si musíš někde, ve
vybavené firmě, domluvit.
Bisil má certifikát na med. Viděl jsem ho.
Bílý Komaxit má taky certifikát. Neviděl jsem ho.

Bisilem jsem natíral loni rezavý sud medometu. Námaha se mi vyplatila,
vypadá to dobře. Když jsem šel s ocelovým kartáčem na drátěný koš, tak se
nechtěl nechat očistit a raději se začal rozpadat. Tak jsem ho vyměnil za
nový nerezový.

Medomet myju 1/2 kyblíkem horké vody a houbičkou "do úplného ulepení". Po
převaření a přefiltrování přez plínku přídám cukr a naleju to do krmítek.
Ve druhé fázi oplachuju medomet uz jen studenou vodou. A do kanálu s ní.
Po mnoha varováních (nákazy a hygienické předpisy a doporučení od známých a
td.) co jsem slyšel a četl, se to neodvážím dát včelám bez převaření.

Povedlo se mi loni (vytekla mi prosakovací flaška skrz úl až na zem) vyvolat
loupež. Že byl velmi hustý vzduch okolo napadeného úlu a vlastně na celé
včelnici to mně nepřekvapilo. Ale že je velký roj i na slunečním tavidle
vzdáleném od včelnice cca 15m to pro mně překvapení bylo. Ucpal jsem všechny
očka na včelnici. U napadeného úlu i dvou dalších jsem díky spodnímu větrání
mohl zavřít i česna a u dalších dvou jsem ucpal průchod jen na jednu včelu.
Odstraňovat ucpávky jsem šel až za tmy. Pod jedním uzavřeným úlem byl
zavěšený na větracím sítu velký hrozen včel.
Oslazenou hlínu z pod úlu jsem vyryl jak to šlo, okolí jsem poředil dvěma
kyblíkama vody a díru zase zahodil lopatou čisté hlíny.
Byl to docela zajímavý zážitek, a jednou mi bohatě stačil.

mjejte se stále lépe a lépe
Libor

S tím slabým včelstvem možná budeš mít pravdu. Dělal jsem na něm "pokusy" a
jsem si jist, že ani nevim co všechno jsem provedl zle. Přesto jsem se po
prohlídce v srpnu domníval že je silné dosti a matka že je přítomna. Mateří
mřížka tam určitě zapomenutá není. Loni jsem použil jen jednu a ta je na
svém místě. To jest mimo úl.
Mno. Nebudu-li se příliš stydět tak se pak přiznám, co najdu.
Libor
> Myslim si, ze se bude jadnat o
> slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.

>Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?

Souhlas, receptem pro bolavá záda polystyren není, vyžaduje pečlivější manipulaci a to je hodně namáhavé. Kromě jeřábové dráhy jsou pro ty, co bolí záda, vhodné polonástavky nebo ležany.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra


----- Original Message -----
From: Jiri Borik
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, February 07, 2002 9:40 PM
Subject: Re: Antwort: Re: nosema


On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik

> 1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
> přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.

Kdysi jsem učinil na toto téma dotaz do VÚVč v Dole. Zde je odpověď:


Nátěry kovu pro styk s potravinami jsou popsány ve Vcelarství 1/1995

S pozdravem
Dr.F.Kamler

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Cau Miro


Ak mi to posles budem velmi poteseny nebudem musiet nad tym spekulovat.



Dakujem Pista

= ""S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo.
Hadicka se
= musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim.
Pres
= ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))""

Dlhsiu dobu mam problemy z krvnym tlakom. Kupil som mechanicky tlakomer
za 300,0sk. Najviac ma na nom potesil ten fonendoskop, preto som nekupoval
digital.
V pohode mi prejde cez letac dnu a nadherne cez to pocut na obe usi. Skoro
ako stereo.
Myslim ze to nebola velka polozka za dve muchy jednou ranou.


Pista

Prilisne starosti a kroky v podleti o vcelstvo aby sedisko v horní části mělo podobu koule-néni medvědí službou ?
Větší počet včel ve středních uličkách-největší spotřeba a rychlost v postupu než v okrajových -nevytvořívypouklý tvar sám? Mají všechny včely v uličkách přiměřeně ke své spotřebě spotřebě stejně zásob ?
Nebývá pravidlem že ti nejpotřebnější ,vtomto případě ,jich mají až kriticky nejmín?

Horní část nad sediskem je pro včely bez práce tabu.
Nebylo by prospěšné spodní část úlu pod plodištěm zvětšit?

Musí platit nekonečně že hlavní česno je dole a všechno ostatní je jen pomocné ?
Nestálo by zato vyzkoušet zimování s jediným hlavním česnem v úrovni stropu ?
Rosný bod vycházejícího vzduchu mimo úl ,jak je to vlastně ?

Už se to začíná docela pěkně rýsovat a do sebe zapadat (viz příspěvky dole).
Vojta (viz PS) měl zřejmě pravdu, že nízká teplota chumáče v zimě včelám prospívá (napomáhá odvodňování výkalových vaků, brání rozvoji nosemy...).
Jaká je však teplota chumáče při různých způsobech zimování?
Teplota chumáče je pravděpodobně řízena zejména kritickou minimální teplotou, kterou včela ještě přežije (tj. 7 - 10 stupňů). Těch kritických 7 stupňů musí být i na POVRCHU chumáče! Pokud je však teplota kolem chumáče (tedy v neobsazené části úlu) výrazně nižší, než je tato teplota, tak musí být teplota uvnitř chumáče naopak vyšší, aby teplota povrchu zůstala na těch 7 stupních. Takže čím studenější je úl, tím je teplota UVNITŘ chumáče vyšší!! Studené zimování je tedy vlastně teplé zimování... a zimování v izolovaných úlech je vlastně studené. Tedy abych parafrázoval: nebojme se izolovaných úlů! Mezi zastánci teplého a studeného zimování možná není sporu, jde jen o to si ujasnit, co má kdo namysli.

Ten článek ing. Smělého, který ofotil Pavel (díky) mi přijde naprosto dokonalý: je na něm krásně vidět, že těch 7 - 10 stupňů na povrchu je pravděpodobně skutečně řídícím faktorem. Pokud teploty v úlu mimo chumáč (termočlánky 2 a 3) poklesnou pod 7 stupňů (v období s plodováním) pak platí, že čím nižší je venkovní teplota, tím vyšší (regresní koeficient b je větší než 1) je teplota uvnitř chumáče (termočlánek č. 1). Naopak, pokud je teplota uvnitř úlu vyšší nebo přibližně rovna 7 stupňům (v období bez plodu), včely nemají potřebu zbytečně zvyšovat teplotu uvnitř chumáče, aby udržely teplý povrch, a teplota uvnitř chumáče stoupá nebo klesá spolu s venkovní teplotou (regresní koeficient b je menší než 1). No není to krása?

Pěkně to vysvětluje, proč přinejmenším slabá včelstva prosperují lépe v uteplených úlech.
Jak závisí teplota chumáče na síle včelstva? To jsem zatím nikde nenašel, pokud by se ukázalo, že je nižší v silném vělstvu, než ve slabém, a že tedy teplota chumáče u silných včelstev je i v tenkostěnných úlech dostatečně nízká, bylo by to bez chyby!

Víťa Vydra

PS:Přečetl jsem si znovu s klidnější hlavou ty Vojtovy příspěvky, které mne tak rozčílily, a musím přiznat, že Vojta to zřejmě myslel jinak, než jak jsem to při prvním čtení pochopil. Moje podrážděná reakce byla přinejmenším hloupá, mrzí mě to, mám zřejmě nějaké přecitlivělé období...
-------------------------------------------------------
Původní přízpěvky:

>- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C.v takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
Vojta

>Ve všech zdrojích, které jsem
našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní
obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve
stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s
elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně
(někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků.
Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň
podle zdrojů, které mám k dispozici.
Vita

>Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.
Pavel

To je Pavle velmi zajímavé, ilustruje to myslím, jak velký vliv má provozní metoda a včelař na výsledný efekt. Moje zkušenost je totiž zcela opačná:
V 80-tých letech jsem na stanovišti poblíž Uhlířských Janovic včelařil v polystyrenových úlech (8 cm stěna) a zároveň také v tenkostěnných. Výnos z řepky byl prakticky vždy vyšší v tenkostěnných úlech. Při snůšce z lesa (1 dekáda června obvykle) je však ty polystyreňáky dohnaly (a předehnaly). Vysvětloval jsem si to tím, že v zateplených úlech včely veškerý přínos z ovocných stromů a z řepky hned proplodovaly (i když bylo v řepce obvykle ještě dost zima, mohly si to díky zateplení dovolit) a do lesa pak šly silnější. Ty tenkostěnný se probouzely naplno teprve během řepky a tak hodně jarního medu zbylo pro vytáčení. Podotýkám, že jsem včelařil víkendově, tedy žádné intenzivní zásahy ála ing. Smělý, i v polystyreňácích byly včely nezúžené (1 + 1/2), s vysokým podmetem atd.
K tomu musím ještě podotknout, že zdaleka největší výnosy na tomtéž stanovišti měl můj otec v ležanech po dědovi...

Vita Vydra

>Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát (všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).
Baudis J.P.

Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových přestávkách.
(Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek)
Děláte to taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?
Díky za zkušenosti.
Eman

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Čím dále tím více nabývám přesvědčení, že princip tenkostěnného nástavkového včelaření na straně jedné a na druhé straně včelaření se silně uteplenými nástavky, si v podstatě nemohou konkurovat. Oba systémy mají své výhody a nevýhody. Oba jsou vhodné pro principiálně rozdílný způsob včelaření.

Tenkostěnné úly (asi nejlépe nízkonástavkové) jsou vhodné pro extenzivní způsob včelaření (snadná výroba nástavků - předpoklad pro větší množství včelstev, zimování co nejsilnějších včelstev, která na jaře nepotřebují žádnou péči, minimum zásahů do života včelstva, práce s celými nástavky atd. - to jsou jejich výhody).

Uteplené nástavkové úly (mám na mysli spíše silně uteplené) jsou vhodné pro intenzivní včelaření. Výhody: nízká spotřeba cukru, využití méně vydatných snůšek, a podle mého - i větší výnos medu ze včelstva; jenže to je vykoupeno větší pracností včelaření - práce s jednotlivými plásty, jarní zužování a napájení, rozšiřování často a po plástech, prostě piplačka; rozšiřováním přidáním celého nástavku se částečně ruší efekt uteplení... V praxi asi jen pro ty, kteří mají úly na zahrádce u svého domu a mají čas.

------------------------------

Oba výše popsané způsoby včelaření jsou vyhraněné úlové systémy s propracovanými speciálními provozními metodami. Je (kromě ležanů) perspektivní ještě nějaká třetí cesta?

Stále věřím, že by mohl být fukční a zajímavý nějaký kompromis - viz např. úl, který popisuje digitální včelařská encyklopedie (http://home.worldonline.cz/~ca358217/)

(Stručný popis: stěna 3 cm PS, nástavky mají dřevěný horní a dolní rám, bez falců, systém: a) nástavek plodiště 9 x 39*28; b) medníkové nástavky 9 x 39*14.) Já bych preferoval čtvercový půdorys s rámkovou délkou 39 cm.

Podobný úlový hybrid (používám to slovo v kladném slova smyslu) by mohl moderně spojovat některé výhody nízkých nástavků s výhodami uteplení. To by mohla být široce schůdná moderní cesta pro moderní včelařství.

Problém je v tom, že dnes není ve včelařském světě patrně vůle hledat moderní úlový systém.

K tomu bych něco poznamenal v dalším příspěvku na téma Langstroth.

Srdečně zdravím!

Zajímal by mě váš názor na uložení rámků v nástavcích v medníku, střídavě na teplou a studenou stavbu, nebo v plodišti na teplou a v medníku na studenou.

Děkuji.

Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu studenou.

Děkuji.

> Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových
> přestávkách. (Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek) Děláte to
> taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
> Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?

Když není snůška a včely nemají dost zásob, co dělat?

Jednou jsem krmil ve snůškové pauze po jarní snůšce. Prosakovací
krmení, malý počet otvorů ve víčku, roztok 1:1 a do medníku si z toho
neuložily nic...

P.B.

> Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do
> proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu
> studenou.

Myslím, že ideálem je, když jsou rámky pěkně nad sebou, aby včely měly
dojem, že se jedná o jeden veliký vysoký plást. Změna stavby v různých
patrech ze studené na teplou tuto idylu naruší a včelám se nebude
chtít rozšiřovat své bydlení. Když však bude velká snůška, asi zanesou
medem cokoliv.

V sobotu bylo pěkně a včely létaly (+6stupňů !?) a já jsem se k nim konečně
dostal ve dne. Protože jsem byl zvědavý, chodil jsem ho poslouchat skoro
každý druhý den (potmě). A ono opět asi dva dni před tím ztichlo.

Našel jsem uhynulé včelstvíčko v jediné uličce zabíralo prostor menší než
dlaň. V okolí byly nevylíhlé buňky.
Mrtvolky už začínaly plesnivět. Sundal jsem je na papír, teď je suším. A i
když se domnívám, že uhynuly hladem na zásobách, chci je poslat na prohlidku
k odborníkům. Snad se tak dozvím, proč jich zbylo tak málo. Hrboplod (ten
nevylíhnutý) tam nebyl a matku jsem mezi mrtvolkami nenašel (přehlédnutí
není vyloučeno). Chybějící matka by mohl být jeden z důvodů proč zmizely.

A pak jsem o par plástů vedle našel ještě jeden trochu menší chumáč. Zcela
jistě to byly "zlodějky", které na místě zastihla zima. To bylo to nové
obživnutí. Okolo nich byly ohryzené plásty, tak jak to obvykle při loupeži
bývá. Ale moc toho odnést nestihly. Ohryzeny byly celkem tak 2 decimetry
čtvereční.
Podle záznamů jsem do tohoto úlu nakrmil 18kg. A podle mých odhadů většina
cukru je zde na místě. Jeden skoro plný polonástavek a silné věnce
zavíčkovaných zásob okolo nástavku druhého zhora. Všechno pěkně zavíčkované.
Takhle bych si představoval správné uspořádání zásob.
Domněnka: loupež z podzimu se nekonala. Včely musely zmizet až v době kdy už
se příliš nelétalo a sběrací pud odezněl.

Četl jsem o podobném úkazu v souvislosti s varoázou. Zdánlivě silné včelstvo
se z podzimu úplně vytratí. Protože letní včely odejdou a zimní generace je
tak napadená, že je rovněž krátkověká. A tak na zimu není kdo by zůstal
naživu. :-((
V době 1.fumigace měly nejmenší spad roztočů. Celkem 15ks. Formidol po
řepkovém medobraní jsem taky použil. Přirozený spad roztočů jsem na tomto
včelstvu nesledoval.
Úl jsem včelotěsně uzavřel a zařídil jsem průvan. Dole je zasítované dno a
nahoře jsem dal na krmící díry mřížky co se dávají pod prosakovací láhve.
Zdravím
Libor

> Jestli si vpomenes po prohlidce v breznu napsat vysledek stavu
> vcelstva, docela by me to zajimalo. Myslim si, ze se bude jadnat o
> slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.
> Podobne jako nosema muze vypadat i ta loupez. v poslednim otepleni
> mne vyloupili jeden osirelec a ul by zvenku taky slusne olepeny, az
> pri blizsim pozorovani jsem zjistil, ze to byly zbytky cukru a ne
> vykaly. Je to vsak stejne divne, parkrat jsem taky loupez videl, ale
> takhle zalepene cesno ne. Ul jsem uz zrusil, uvnitr byl skutecne
> vysledek loupeze, nekolik mrtvych umolousanych vcel a zadne zasoby.
> Radek

Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...) více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího zařízení? (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve) Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak pohodlné, jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať nevyrábím úl a chyby zbytečně.
Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta



----- Original Message -----
From: "Vladimír Potůček" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 18, 2002 6:33 PM
Subject: zkuenosti s vysouváky


> Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v
> Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve
> vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože
> lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...)
> více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání
> medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
> Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího
zařízení?
> (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve)
> Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak
pohodlné,
> jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací
> zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať
> nevyrábím úl a chyby zbytečně.
> Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

> Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího
> zařízení? (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak
> se psalo dříve) Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích
> skutečně tak pohodlné, jak si myslím? Máte někdo zkušenosti?

Něco prý existuje. Již jsem slyšel, že existují vysouvací zařízení
takové konstrukce, že to včely nezatmelují. Jak to však funguje,
nevím.

Mám pár Budečáků. Bez vysouvacího zařízení. Udržuji jen spíše kvůli
romantice a piplám v tom nějaké oddělky nebo matky atd. Plásty vybírám
kleštěmi. Včely si vždycky myslí, že už je konec světa... (Já někdy
taky.)

Jestli někdo zjistíte, jak vlastně funguje to nezatmelitelné vysouvací
zařízení, dejte o tom vědět. Zajímal by mne princip.

ahoj

J.P.B.

Vážení, začátkem ledna jsem také vstoupil do včelařské konference.Uvědomil
jsem si, že po začáteních peripetiích s přihlášením jsem se vlastně
nepředstavil. Jmenuji se Evžen Báchor, jsem z Pardubic. Zde také včelařím se
65 včelstvi. Se včelami jsem začal v roce 1968 a drží mě to dodnes.
Zkušenosti mám jak se včelařením na horách tak také v nížinách. Včelařím na
dvou pevných stanovištích a také ve dvou vozech se kterýma kočuji kolem
Pardubic.Letos jsem již ve včelách byl. Situaxce je docela příznivá.
Silnější včelstva mají až tři plásty zakladené zhruba slebší polovina plochy
plástu. U slabších je tak jeden až jedena půl plástu. Bojím se pouze mrazů
aby neudeřily na delší dobu. To z toho důvodu , že včely neobsadí všechny
plodem zakladené plochy a mohl by být velký úhyn. Nedotopili by to. U
některých včelstev už docházely zásoby,tak jsem musel přikrmit. Diskutujete
v konferenci zda je možné na jaře krmit cukrem. Je! Provozuji to již víc jak
20 let a nevšiml jsem si, že by to včelám vadilo. Vše vždy uloží, přetaví na
med a bezvadně se rozvíjí. Jediné ce by mohlo včelaře vyvést z míry je větší
pohyb včel. V úlu to začne pěkně hučet a pokud počasí dovolí, vylétnou i na
prolet. Po chvilce to ale přejde, včelky se uklidní a život pokračuje ve
starých koljích.
Také dělém předsedu Pardubickým včelařů. Letos oslaví naše ZO 95 let
výročí od svého založení. Chystáme trochu savnostnější oslavy. Neopomeneme
na již třetí ročník soutěže o nejlepší med Pardubicka.
Pokud máte někdo dotaz rád zodpovím, pokud budu znát odpověď. Zdravím
všechny v konferenci Evžen

Zdravim všechny včelaře
Včelařím zájmově zatím s max 4mi včelstvy. Zazimoval jsem 3 včelstva. O 2 jsem přišel ( loupež a druheho ztráta matky ). U posledniho mám na podložce nařádkovanou měl přes celý úl a mám obavy aby nedošly zásoby. Do včel se mi nechce pro nepříznivé počasí a za sklem moc vidět není. Mám Tachováky na studenou stavbu a do uliček pro včely vidět není. Jsou rozlezlé přes 7 rámků a zatím se chovají klidně. Prosím o radu jak šetrně zjistit stav zásob a popřípadě jak je šetrně dodat? Dík.
Pavel

Včelařím v současné době s 47 včelstvy.12 včelstev vysouvací budečáky, 7 ks
universály předělané na vysouváky o rámkové míře 39x24 a 8 vysouvacích
budečáků o rámkové míře 39 x 27,5. Ostatní včelstva v nástavcích - 39x24 ..3
ks , 39x 27,5 ..9 ks a 39 x 35 .. 8 ks.Včelaření bez vysouváků si již dnes
nedovedu představit.Mimo universálů vysouvám jak plodiště tak i medník a to
pomocí rámů do pověšené manipulační bedny.Proti zatmelování používám
namazání rámů lojem.Pro vytahování používám přípravek - páku s provrtaným
otvorem pro stavitelný háček který je opatřen na konci závitem pro
stavitelnou matici.Pomocí této páky rám i s rámky nejprve uvolním a pak
pomocí dvou háčků vytáhnu do pověšené bedny na úle.Pracuji s převěšováním
plodu a doplňováním plodiště mezistěnami po obou stranách plodu.Během sezóny
vyměním plodiště za nové dílo o počtu rámků 10 -11. Na podzim ponechávám 2
souše jako krycí rámky do medníku pro novou sezónu. Ostatní rámky vyřežu a
kolem 15. 10. vyměním za mezistěny.Při této metodě s postupnou stavbou
mezistěn v budečáku si nedovedu tento úl představit bez vysouvacího
zařízení.Dále má toto zařízení - pomocná bedna neocenitelnou výhodu při
odběru medu. Bedna se pověsí za plodiště, odstraní se krycí spodní loučka a
včely z medníku se postupně z medníkových rámků smetají do bedny bez
zvláštního rozruchu včel.Jinak další podrobnosti je možno shlédnout u mně na
včelíně.

S pozdravem Ing. Pantůček
Řícmanice č. 33

-----Original Message-----
From: Vladimír Potůček [mailto:vpotucek/=/volny.cz]
Sent: Monday, February 18, 2002 6:33 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: zkuenosti s vysouváky


Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v
Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve
vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože
lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...)
více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání
medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího zařízení?
(kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve)
Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak pohodlné,
jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací
zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať
nevyrábím úl a chyby zbytečně.
Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.310 / Virová báze: 171 - datum vydání: 19.12.2001

Vysouváky nemusíš vyrábět, rád Ti je věnuji. Včelařil jsem v nich osm nebo devět let a už to nechci zažít. Nyní stojí ve stodole a ptáci v nich mají hnízda. Jinak moje zkušenosti:
- pohodlné, nemusíš trápit záda
- při manipulaci zabiješ pár včel a včelky se rozdivočí, s tím souvisí další body
- cvičíš si slovní zásobu (hlavně sprostá slova)
- jsi pořád zdravej neboť dostaneš dostatek žihadel
- jsi pořád zdravej neboť běháš po okolí a chytáš roje
- práce ti zabere tolik času že nemáš žádný jiný volný čas

další nebudu již udávat jinak bych Tě mohl odradit od toho, že si pro ně přijedeš.
To jsou mé zkušenosti, ale jiní můžou mít ještě horší, nebo naopak lepší. Přeji poklidné rozhodování. Petr

Zkušenost po 5o letech.Aby medníkové rámky po vytočení byly
řádně očištěny od medu,napojíme pomocí hadice od vysavače
jedno včelstvo přímo na zásobník rámků.U budečáků,buď přes
otvor pro boční krmítko,nebo místo skla v okénku,dírou v sololitu.Velmi vhodný je peřiňák /56 rámků,39*24/.Vzdálenost
od úlu,do 1m,doba čištění je asi týden,možno použít na vše
od medu průběžně celý rok.Velmi výhodné pro malovčelaře ve
včelínech.Není ani vyloučeno napojení komínu z nástavků na
sousední úl i venku pomocí vhodně propojených podmetů.
Případné škvíry na zásobníku rámků zalepíme isolepou,aby
kolem nebtěžovaly vosy.Na včelíně je klid a slouží to
bezvadně. Vyzkoušejte !!!

Dobrý den přátelé.

Dovoluji si nadhodit některá témata k diskusi. Doufám, že Vás v těchto
oblastech našeho světa Včelařství také jako mne něco pálí a že si budete
chtít o těchto tématech popovídat. Možná, že šéfredaktor našeho časopisu
Včelařtví si témata vezme za své a položí fundovaný dotaz odpovědným osobám
na ÚV. Kdo ví?

Zmíněná témata:
* Zveřejnění adres OV a ZO ČSV.
Proč ČSV nezveřejňuje kontaktní adresy všech OV a ÚV? Jak jinak se chce ČSV
přiblížit k nevčelařské veřejnosti? Není to tím, že se ČSV vlastně už deset
let chová "antitržně"? Není to tím, že vlastně ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity?

* Organizační struktura ČSV.
Jak je možné, že se neplánuje přizpůsobení organizační struktury ČSV
organizačnímu rozdělení státní správy. To bude na krajských úřadech za
včelaře jednat třeba deset předsedů a jednatel OV ČSV? I v ČSV je přece
uplatňován názor, že daleko účinější je společný postup při vyjednávání. Viz
jednání na bilaterální úrovni v CEFTA, společné akce s rybáři a myslivci.
Jak to tedy je. Není to tím, že je v ÚV mnoho činitelů z OV ČSV a že se tito
bojí o svá místa a své výhody? Okresní úřady budou taky s konce tohoto roku
zrušeny.

* WWW stránky ČSV a distribuce informací.
Proč ÚV ČSV nemá www stránky? Proč se nezjednodušuje distriuce některých
dokumentů touto cestou nebo s pomocí elektronické pošty? Není to tím, že
naši vysocí včelařští představitelé s internetem vůbec nepracují?

* Výhody akcionářů ČSV.
Jsem členem ČSV. ČSV je majoritním akcionářem Včely Předboj a.s. Proč nemám
stejné výhody jako akcionáři Včely Předboj a.s. jako její dílčí akcionáři?

* Podnikatelská činnost ČSV.
Podle statistik z roku 2001 je nejpočetnější skupinou mezi včelaři skupina
včelařů chovajících 1-5 včelstev. Jak jim napomáhají podniky v držení ČSV,
když do nich ČSV tolik investoval? Není tomu náhodou naopak?
Nikde jsem se nikdy nedočetl, za kolik miliónů Kč odkoupil ČSV balík akcií
Včely Předboj a.s. od Českomoravské kooperativy a.s. Slyšel jsem, že to bylo
za 18 milónů Kč? Je to vůbec možné? Proč vlastně ČSV do těchto podniků
investuje tolik finančních prostředků. není to tím, že ve správních rádách
těchto společností jsou zase naši známí vysocí včelařští činitelé a že z
členství v těchto radách mají celkem příjemné příjmy.

* Nepřímé dotace.
Pracuje ČSV na monitoringu ekonomické situace v jednotlivých organizačních
složkách svazu? Ví jak by měly být rozdělovány nyní aktuální nepříme dotace
do včelařtví? Nebudou tyto dotace použity zase na zachraňování něčeho co
svaz sám nedokáže efektivně řídit. Nebudou na tom čeští včelaři zase tratit?
Nejsou výroky o přibližování k EU jen zástěrkou nečinnosti svazu v této
oblasti. Nepracuje ÚV ČSV pouze na papíře oddělena od reality?

* Činnost ZO ČSV aneb co je fundraising?
Jak vysoké příspěvky by měli členové platit v ZO ČSV? Každoročně je
schvalujeme, nejsou i jiné cesty? Víte co je to fundraising. Jakou máte
zkušenosti se získáváním finančních prostředků na činnost ZO. Nebylo by
dobré, kdyby ÚV ČSV poskytl mimo školení učitelek medového pečiva,
každoročních aktivů učitelů včelařství a podobných akcí (které jsou dle mého
názoru převážně uskutečňovány za účelem propagace politiky současného
vedení ČSV) i pomoc funkcionářům v této oblasti?

Co vy na to?

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Nadhozená témata jsou pro mně příliš složitá. To je politika.
Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
kč,
jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.
Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak možná je to v
tom způsobu léčení.
Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
zajímavosti.
Eman

> Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
> kč,
> jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
> takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
> cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.

Co se týče výnosu, asi narážíte na článek zveřejněný na www.czechmedia.cz.
Tam však není napsáno, že můj výnos činí 3000 Kč na včelstvo a rok, nýbrž na
3 včelstva a rok (úryvek: Při mém méně racionálním způsobu včelaření se
třemi včelstvy vyprodukuji cca 40 kg medu na včelstvo a rok. V loňském roce
jsem jej prodal sám svým známým a to za cenu 70 Kč a k tomu přímo ze svého
domova. Kdybych jej prodal zpracovateli za těch zhruba 45 Kč průměrné
výkupní ceny medu, přišel bych ročně o 3000 Kč na svá troje včelstva a to
nepočítám dopravu k výkupci či přímo zpracovateli.). Ale to je jedno. Do
toho článku jsem počítal s tím, že opravdu mi každé včelstvo nedá to co bych
považoval za normální. Pravdou je, že obstojné včelstvo s kterým počítám do
sezony (ne oddělky a roje) mi za jedno vytočení dá až okolo 12 kg, které
prodávám za 70 Kč. K tomu je možné ještě připočíst 0,5 kg vosku za 70 Kč/kg
a občas i nějaký ten propolis. Ten však nepočítám. Celkem tedy mohu počítat
s průměrným výdělkem na jedno včelstvo 2555 Kč (počítejte 3 vytáčení ročně).
Pro příští rok přesto zvyšuji cenu 1kg na 80 Kč. Zjistil jsem totiž, že mí
přažstí zákazníci s ním potom dále "kšeftují", tak ať z toho taky něco mám.
Ne?

> Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak
> možná je to v
> tom způsobu léčení.

Výdaje za léčení jsou určeny ZO ČSV Doksy, které jsem členem. Mimochodem
jsem je pomáhal stanovit. Z vašich 15 Kč na ošetření včelstev se domnívám,
že organizace v níž jste členem obhospodařuje malé území a nebo léčení
provádějí velcí nadšenci úplně zdarma a ještě si platí dopravu k Vašim
včelstvům ze své kapsy.

> Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
> Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
> To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
> zajímavosti.

Doufám, že číselnými zajímavostmi nemíníte nesmysly. Pokud ano, prosím o
vysvětlení. Vy jste s situací v ČSV naprosto spokojen?

Já bych hned zareagoval na nový příspěvek, který mně připadá zajímavý:

Nejdříve, co se týče té špatné situace (zvláště malých včelařů), o které se nejen v posledním příspěvku v konferenci ale i jinde a často hovoří. Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se domnívám, že drobní včelaři na tom nejsou zas tak špatně. Dostávají (zatím) poměrně štědré přímé(!) dotace. Med nemusejí dávat do výkupu, ale mohou jej prodávat přímo ("ze dvora") a to v cenách docela pěkných. Já prodávám sklenici smíšeného pastovaného medu za 90 Kč (odbyt v Jihlavě a v Praze) a vůbec nemám šanci uspokojit všechny zájemce. Během pár měsíců mám všechen med pryč (mám cca 25 včelstev, která byla v uplynulé sezóně medonosná). Takže ten současný stav mi připadá pro malovčelaře docela dobrý. Mám takové obavy, že za 5 let budeme na tuto dobu (zvláště na přímé dotace) se slzou v oku vzpomínat. Ale budu rád, jestli se mýlím. Třeba nás čeká nějaký včelařský euro-ráj.

Horší je to dnes pro velkovčelaře (100 a více včelstev), kteří nemohou prodávat všechen svůj med v drobném prodeji a musejí ho dávat do výkupu - pro ně ta výkupní cena asi znamená docela problém). (Kdyby byla tak alespoň 50 Kč za jarní med!)

Pokud jsem tak slyšel, tak ostatní velkovýkupci a exportéři medu všichni ve vzácné svornosti nadávají na Včelu Předboj (kvůli tomu, že udržuje příliš vysoké výkupní ceny). Říkají, že Předboj, který je všelijak dotován z ČSV, udržuje nereálně vysoké výkupní ceny a tím ostatním výkupcům a exportérům kazí podnikání... Z toho bych usuzoval, že Předboj ve spolupráci s ČSV funguje docela dobře (ne, že by to nemohlo být ještě lepší).

Docela věřím tomu, že kdyby v první vlně upisování akcií Včely Předboj více včelařů nakoupilo akcie, pak by se jim prostředky vynaložené na nákup akcií vrátily během jednoho roku (a to právě na vyšších výkupních cenách medu, které by byl ekonomicky silnější Předboj schopen zajistit). Svého času tuto tezi napsal ve Včelařství někdo z Výzkumáku (ing. Kamler?)

Pochopitelně lze to vidět z různých stran. Proto se nedivím, že přítel Miroslav toto působení ČSV popisuje slovy: "...ČSV se vlastně už deset
let chová "antitržně" ... ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity..."

Úplně souhlasím, že o těchto otázkách by se mělo (i ve Včelařství) více diskutovat, a měla by v tisku probíhat neustálá výměna názorů mezi představiteli ČSV a jejich oponenty. Kdyby se tak dělo už dávno, možná by druhá úpisová akce neskončila takových hrozným neúspěchem, jak se o tom právě píše ve Včelařství.

P.S.

Zajímalo by mne, kolik by stála nějaká solidně připravená, týden trvající (někdy na podzim) reklamní kampaň na med ("nakupujte zásadně přímo od včelaře!"). O kolik by se musely navýšit členské příspěvky, aby se tato kampaň z toho dala financovat? Nebo jinak: kdyby každý včelař zaplatil ročně 50 Kč (jako navýšení členského příspěvku), jaký rozsah veřejné reklamy by se z takto získaných prostředků dal pokrýt? Nestálo by to za úvahu?

> P. Baudiš -> Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se
domnívám, že drobní včelaři
> na tom nejsou zas tak špatně ......

Souhlasím s Vámi. Není vždy nutné věci nafukovat. Ti drobní včelaři, kteří
nechtějí "přiznat barvu" a nebudou Vás za Vaše slova mít příliš rádi, jak
jste řekl, by si prostě měli sáhnout na svědomí.
S tím, že někteří velkovýrobci a exportéří medu říkají, že Včela Předboj
a.s., která byla a je opravdu finančně podporována ČSV udržuje nereálně
vysoké výkupní ceny a tím ostatním výrobcům a exportérům kazí podnikání,
bych zase tak nesouhlasil. Pravda je, že ona opravdu těmto subjektům
uždibuje český trh s medem, ale sama o sobě se svými výkupními cenami
přizpůsobuje těm ostatním podnikatelským subjektům. Já sám neznám nikoho z
velkovčelařů, kteří by Včele předboj dali jen kilo ze své produkce. Zato
znám dva, kteří mají svoji zpracovatelskou linku a med dodávají do obchodů
sami. S jejich počty včelstev se jim to již vyplatí. Co vím, tak Včele
Předboj a.s. dodávají med převážně včelaři s 30-40 včelstvy, kterých v ČSV
je menšina. Mám podezření, že med Včela Předboj sama nakupuje v zahraničí.
Má velké provozní náklady a malé výnosy. Současná situace mi zjednodušeně
připadá asi takto:

Včelu Předboj a.s. podpoří finančně ČSV, tedy každý její člen několika
tisíci korunami. Ta vykoupí med od malé části včelařů, vyrobí produkt, který
je málo prodejný a to nejen z důvodu, že jej Včela Předboj a.s. neumí sama
prodat. Tím pádem členové ČSV dotují malou skupinu včelařů, kteří Včele
Předboj a.s. med prodají a samozřejmě také její management a zaměstnance.
Výdaje členů ČSV jsou velké, efekt malý a velmi nespravedlivý vůči převážné
většině jeho členů. A jestli nemám pravdu, tak proč Včela předboj hledá
strategického partnera, čili někoho, kdo umí podnikat a komu by dle mého
názoru s velkou zrátou Včelu Předboj a.s. (svůj podíl v ní) prodala?

Spolupráci ČSV a Včely předboj já hodnotím za neefektivní a vemi
nezodpovědnou. A protože nevěřím v dobré podnikatelské schopnosti ČSV, pak
nevěřím ani ve vizi návratnosti investic při vydařené druhé vlně úpisu akcií
Včely Předboj a.s. Kéž kdyby ve stanovách ČSV bylo ustanoveno referendum.
Možná bychom se o nic nemuseli přít.

Pokud tyto příspěvky čte i šéfredaktor časopisu Včelařství, chtěl bych ho
tímto požádat o včlenění některých témat příbuzných s tímto do našeho
časopisu. Možná však má tzv. "svázané ruce" svými představenými, kteří
zasedají třeba v redakční radě nebo v představenstvu Včely Předboj jako
např. MVDr. Peroutka. Je to těžké. Stačilo by dát prostor s delším časovým
tváním opozičním hlasům.

Reklamní kampaň na med? No nevím. Nebyl bych až tak proti, pokud by však na
tuto akci byl vyčleněn zvláštní fond s povinností předkládat čitelné roční
výsledky, aby nedošlo k "zneužití" vybraných prostředků na jiné účely.

Mimochodem děkuji za Váš názor.

Tak jsem zaslal e-mail na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz přesně podle návodu a ... NIC !
Jestli tento příspěvek bude číst autor konference, prosím jej o zaregistrování ručně pro adresu cejka/=/upbk.cz.
Děkuji.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]

> Ale je tam napsáno přesně toto:
> Dotace v roce 2000 činily 175 Kč na jedno včelstvo........

Máte pravdu. Není to přesně napsáno. Lepší by bylo na tomto místě přidat
informaci, že přijatá dotace ve výši 525 (125x3)není to co jako včelař
obdržím, neboť z ní ještě musím odvést členské příspěvky (v nichž máme v
naší organizaci začleněny i poplatky za léčení, poštovné atd.) a že z nich
zbyde cca 200 Kč. Tím pádem dojdeme k výsledku 3000 čistého. Ale to je
opravdu irelevantní.
Ale abychom se jen nehádali. Ani já nevidím rád dovezený med na pultech
našich prodejen. Ale s tím se nedá (mimo příslušného proclení) nic dělat.
Omezující opatření na základě rozboru na přítomnost bacilu larvae larvae
(Mor včelího plodu) nebudou mít nikdy dlouhodobou účinnost. Tato
problematika je složitá a v tomto případě rád podporuji snahy pana Lněničky
z ÚV ČSV, který byl tím, který nandnesl návrh vytvořit normu Český med.
Prozatím se mu to sice ještě nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce (teda
tak jak je tomu v Německu). K tomu by byla podle mého názoru opravdu potřeba
mohutná reklamní kampaň.
Také máte pravdu, že ve zveřejněné statistické zprávě jsou chyby viz. že v
České Lípě bylo k 1.1.2001 516 včelstev. Musím dát echo administrátorovi
stránky. Děkuji za upozornění. Cena 58 Kč/kg je však správná. Tato informace
je z analýzy Včely 2000 Ministerstva zeměslství ČR, na které spolupracuje
ČSV. Tak vidíte, jaké dostávají ministerští úředníci informace pro svá
rozhodování.
Co se týče Vašeho srovnání s chovateli krav, pak bych zase oponoval.
Musíme se dostat na jejich úroveň, abychom si uvědomili, že jsme něco dělali
špatně? To, že chovatelé krav mají pouze agrární komoru a k tomu ještě zcela
nefunkční je smůla a já jsem opravdu rád, že nejsem chovatelem krav.
Mimo jiné produkuji ročně cca 10 osvětových článků o včelařství v různých
typech médií (noviny, časopisy, ale i televize). A vyzívám k tomu všechny
příznivce, kteří dosud ještě spí. To není výzva přímo Vám milý pane
Emanueli. To je třeba výzva ÚV ČVS aby nám dodával třeba po internetu
potřebné informace a své analýzy.

M.J.

Militantny zastanca - hulvat napise:" Co tu otravujete s takymi sp... , len
nastavkove ule su buducnost naroda vcelarskeho.
Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta


Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :

a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 3:50 PM
To: konference Včelařská; ÚV ČSV
Subject: Včelí med do Alžíru


Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.324 / Virová báze: 181 - datum vydání: 14.2.2002

Bingooo,
Vojto ty si sa spoznal :-)
Ak si nepostrehol, za mojou citaciou bol smailik / :-) /
Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Ale k včelam. Cim to je, rok dva naspat chodilo denne do konferencie 10 -
15 prispevkov a dnes z dvoch dokopy sotva 3 ci 4.

Matej

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta

Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

Zdravim vsetkych,

Mate niekto prehlad v akych cenovych relaciach sa budu pohybovat
neoplodnene matky v sezone 2002 ( prip. aku mali cenu v roku 2001 )

Dakujem
Matej

Přátelé,

       v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co si o tom myslíte?

> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek
> na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném
> včelíně. Co si o tom myslíte?

Už delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo účelné v izolovaných úlech
umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V) napojené na
termostat umístěný někde v úle. Aby to jen vyrovnávalo noční poklesy
teplot (jak se o tom píše v tom Včelařství). Možná, že by se investice
vrátila hned v prvním roce ze zvýšeného množství jarního medu.

Ještě k prvnímu příspěvku na toto téma


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na
> nosemu se podceňuje. Přispějte svými poznatky!

Něco jsem právě našel v tisku:

Doporučuje se počítat s nosemou již při krmení na zimu a mírně
okyselit sirup (1 gr kyseliny citronové na 1 l sirupu), protože prvok
Nosema apis nesnáší kyselé prostředí v žaludku včely. Nektar narozdíl
od cukru obsahuje i organické kyseliny (tím se vysvětluje, proč může
být zimování na nektarovém medu zdravější - a hlavně na jaře taková
včelstva mají menší problémy s Nosemou a jdou rychleji do síly).
(Zdroj základní informace: Včelár 9/2001)


Zdravím,

Jan P. Baudiš

Do podmetu to nedávej. Domnívám se, že pak nebudeš vědět kterou teplotu bys
mněl hlídat. A snadno bys přetopil a nutil je k usilovnému větrání a
chlazení. Protože teplý vzduch stoupá vzhůru. V prostoru plodistě je 37°C
(nebo 39°C ? - kdo si to má pamatovat) a to je na nic pro takovou regulaci.
A v podmetu díky závanu studeného vzduchu skrz česno taky naměříš cokoliv
jen ne to co bys chtěl.
Jo a to chlazení mi teď připomnělo spoustu odpařené vody. A pak kondenzaci
atd.
Spíše dej úl do krabice a v ní (okolo úlu) udržuj stálou teplotu.

Ostatně už před 25 lety, když jsem chodil do včelařského kroužku v Krmelíně
(okr.Frýdek-Místek, asi 15km jižně od Ostravy), nás učili, že na zimu se
včelám dává zimník a na jaro kožich. Zimník byl jedna vrstva filcu a kožich
byl 3x tolik. Jednalo se o silně uteplené úly ve školním včelíně. A cílem
bylo zajistit vyšší teplotu pro jarní plodování. V bledě modrém to tak
děláme všichni dodnes.

Pan Pchálek (tehdy asi 70letý, vedoucí kroužku) nám tehdy vyprávěl i o
pokuse na jaro včelám přitopit. Provedli to žárovkou s termostatem. Žárovka
byla v prostoru mezi okýnkem a uteplivkama. To včelstvo pokus nepřežilo.
Bohužel nevím jistě na jakou teplotu vytápěli. Mám jen matnou vzpomínku, že
chtěli zajistit plodovací teplotu a tak topili na cca 37°C. A přetopili.
Druhý pokus nebyl. Myslím, že tehdy nikoho nenapadlo topit jen na 10 stupňů.
Ještě jedna matná vzpomínka se týká trvání pokusu. Bylo kratší než týden.
:-(

Včelám zdar
Libor

PS: ještě jsem dostal jeden nápad. Dej do podmetu topné těleso u něhož lze
regulovat povrchovou teplotu a tu udržuj na +10°C. ?:-o

> v izolovaných úlech umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V)
> napojené na termostat umístěný někde v úle.

Vážený,
vysvětlí mi někdo konečně,jaký je rozdíl mezi tepelnou energií vyrobenou biologicky a elektricky? Fungují zde snad jiné fizkální zákony.Jsou-li zde jiné měrné jednotky?
Hodně Kcal Vám přejí Mé FFFčely

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]

> a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.
>


Osobně nemám zájem se v této věci více interesovat. Proto by asi bylo
nejlepší obrátit se přímo na Ing. Bohumila Ševčíka z odbor podpory agrárního
exportu nebo na alžírské obchodníky.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

V takových pokusech pokračoval i můj oblíbený autor Alexander Komissar (knížka od něj je v
ústřední knihovně) v Kijevě a ten zjistil, že "topit" je možné i přes den za podmínky, že
v úle je vysoký a dobře větraný podmet. Ten způsobí, že včely vnímají teplotu venkovního
prostředí a nevyletují do mrazu. Další nezbytnou podmínkou úspěchu je napáječka v úle,
neboť vysoké teploty účinně vysušují úl, a dostatek pylu, případně krmení pylem. Úly měl
doma, tedy na teplotě kolem 20 - 25 stupňů. Úly musí být těsné (bez průvanu mezi venkem a
včelínem). Jinak si myslím, že extrémně zateplené úly ála ing Smělý, vlastně udělají
stejnou službu, jako vytápěný včelín.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm


----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 20, 2002 7:24 PM
Subject: Vytápěný včelín


> Přátelé,
>
> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na
> první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co
> si o tom myslíte?
>

Vazeni pratele, vzhledem k tomu, ze Telecom pracuje prapodivne, budou v
období od 18. 3. do 22.9. 2002 platit na Sekretariatu UV CSV nasledujici
spojeni:

Ustredna
tel. 02/24 93 40 82

Sekretariat
tel + fax. 02/24 93 44 78
e-mail: csv/=/volny.cz

Tajemnik
tel. 02/24 93 00 72
e-mail: csv/=/volny.cz

Mistopredseda
tel. 02/24 93 22 88
e-mail: csv/=/volny.cz

Ekonomicke oddeleni
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: alena.tuzar/=/wo.cz

Odborne oddeleni:
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: csv/=/volny.cz; uvcsvpha/=/login.cz; uv.csv/=/tiscali.cz

Pravni oddeleni:
tel.: 02/24 93 07 67
e-mail: uvcsvpha/=/volny.cz

Redakce Vcelarstvi:
redakce
tel: 02/24 93 40 82
fax: 02/24 93 44 78
mobil redaktora: 0602/404 874
e-mail: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

izerce
tel: 02/24 93 44 78
fax: 02/24 93 44 78
email: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

Expedice:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Knihovna:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Prodejna:
tel. + fax: 02/24 93 43 44
e-mail: vcel.prod/=/tiscali.cz

S pozdravem

Lnenicka - CSV


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.325 / Virová báze: 182 - datum vydání: 19.2.2002

237: "...Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně..."

Teplo je fyzikálně stejné, ale teplo, které vyrábějí včely, je velice drahé (je vyráběno z cukru, opotřebovávají se při jeho výrobě zimní včely a není jej tolik...)

Jinak, já k vytápění úlů v dohledné době nedostanu... Byl to jen takový nápad, co by se všechno dalo (a možná - mělo) zkusit. A konec konců, psali o tom ve Včelařství...

Rozhodně by nebylo vhodné vytápět úl na plodovací teplotu. Stačilo by jen přihřívat v noci k vyrovnání nočních poklesů, anebo přihřívat při poklesech pod nulu.

Termostat, který by vytápění vypnul by musel být ne v podmetu ale někde v úle (nahoře, nebo v polovině výšky).

V silně uteplených úlech je to asi zbytečné... Jenže silně uteplené úly mají své nevýhody (velice tlusté stěny, obrovské nástavky, nutná samovýroba atd.) Elektrickým přitápěním jednoduché konstrukce by se možná dal efekt silné tepelné izolace napodobit i v méně izolovaných úlech (např. 2 cm PS) nebo i v neizolovaných...

Před nějakým časem se zde mihla úvaha, zda by nebylo lepší, kdyby česno bylo nahoře místo dole. Tady je krátké rozmýšlení na toto téma:

Česno nahoře místo dole. Kromě jiného to má jednu nevýhodu: horší odvod kysličníku uhličitého (produkt dýchání resp. trávení) z úlu. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a klesá tedy dolů a dolním česnem proudí ven z úlu. Naopak kyslík je lehčí než vzduch uvnitř úlu - dolním česnem vstupuje do úlu a stoupá nahoru k chumáči.

U úlu s česnem nahoře by se oxid uhličitý držel v úle, což by však možná nebylo zas až tak na škodu (ve starší literatuře jsem četl teorii, že snížené větrání úlu v zimě způsobuje částečnou narkotizaci zimujících včel oxidem uhličitým, což má způsobovat zpomalení metabolismu, a tak příspívat k lepšímu zimování - pomalejšímu plnění výkalového vaku). Avšak horní česno by asi mělo za následek horší pronikání kyslíku do úlu (ale k čemu hojnost kyslíku, když mají narokotizované včely zpomalený metabolismus a tím mají pochopitelně snížený příjem kyslíku...?)

-------------------

To platí jen pro úly, které mejí česno jako jediný otvor do úlu. Při zimování na zasíťovaném dnu a s otevřenými očky vzniká v úlu tok vzduchu a výměna vzduchu funguje asi úplně jinak.

Je otázka, co říkají na otevřená očka včely, které mají spíše tendenci zatmelovat všechny prakliny a štěrbiny, kterými by úl mohl "zdravě větrat".

O jaké ironii to píšeš? Já jsem pouze popsal, jak a za jakých okolností
včelaří v zadovácích moje příbuzná.

Pokud se Ti to nelíbí, problém asi bude v těch zadovácích, ne v lidech,
kteří o tom píší.

vojta


Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Soubor s kontakty na CSV je umístěn i na web. Je přístupný ze stránky www.vcely.or.cz

Přesná URL: www.vcely.or.cz/csv.htm

Zdravim vsechny, necetl jsem vsechno, kdo zase chce plytvat penezi na
reklamni akce medu? Med se musi prodavat aktivne, uz mockrat jsem se
setkal na schuzich se starsimi vcelari rozmazlenymi socialismem,
ktery svych par kilo "nemohou "prodat. Jedinym duvodem je jejich
neschopnost!!!
Sam prodam letos mozna vic nez 700kg a vim olidech, kteri prodaji 3
tuny. Velci vcelari, jako Mirek Sedlacek taky rikaji, ze vmalem tj.
po kilech vice nez 3 tuny je problem prodat. Ale ruku na srdce, kdo z
tech, co si ztezuji vyprodukuje tolik medu.
Radim jednu vec: pokud prodavate med tak, aby byl zakaznik
spokojeny, privede dalsiho noveho sam.
Takze snazme se a budeme mit problemy s nedostatkem medu
Radek

______________________________________________________________________
Exclusivni zpravodajstvi ze ZOH 2002 v Salt Lake City http://www.duhovehry.cz

Článek pojednávající o vysoké koncentraci oxidu uhličutého a zimování s horním česnem jsem také četl, snad před 15 lety. Myšlenka, že by se oxid uhličitý držel v úle dole díky vyšší molekulové hmotnosti je ale mylná. Stává se to dočasně v místech náhlého výronu plynu u sopek... V úle přibývá oxid uhličitý pomalu a sám se míchá difuzí (pohybem molekul) s ostatním vzduchem. Při dostatečně malém česnu nezáleží na jeho poloze a v úle je málo kyslíku. Včely by se takovému malému česnu bránily a proto věřím, že jim to ani nemůže prospívat. Asi by hučely a vyčerpávaly se.
Jinak horní česno má nevýhodu - podporuje loupež - ale taky několik výhod. Právě v zimním období přispívá k výměně vzduchu. Právě vlhký a teplejší vzduch stoupá vzhůru (i když je v něm méně kyslíku a samozřejmě se také částečně difuzí míchá s ostatním vzduchem. Je to, jak jsem dříve četl, poznat podle oroseného okolí česna v době mrazů. To nebývá vidět u dolního česna, kam spíše stéká kondenzovaná voda z horních pater. Horní česno prý pomáhá k suchu v úle. Já mám ale špatnou zkušenost s česnem jen kousek nad dnem. Včely mi tam nechaly zvápenatělé kukly a ty se pak po zvlhnutí stávaly zdrojem infekce. Bylo to u tachováku, který měl před česnem vstup do krmítka ve dně. A právě do toho krmítka ty kukly napadaly. Vyřešil jsem to vyřezáním falešného dna a vložením rámu se sítem do výšky česna. Při pokusech s horním česnem bych se přimlouval za výkluz někde u dna na umožnění odnášení nečistot z úlu včelami.

Vážení přátelé, kdo má nějaké zkušenosti s nástavkovými úly z tvrzeného polystyrénu? Kdysi jsem o nich jenom zaslechl, nikdy jsem je neviděl a neznám je. Potřebuji nějaké rady a názory zkušených. S nástavkovými úly vůbec nemám zkušenosti, mám jen několik Budečáků a do včeliček dělám teprve několik let. Chtěl bych trochu inovovat, polystyrén se mi zdá zajímavý z důvodů hmotnosti. Poradí mi někdo? Děkuji.

Všechna taková vytápítka se hodí jen pro malovčelaře, kteří neumějí udělat
med za normálních okolností zootechnickými zákroky. Také jsem se dal do
hledání takových způsobů jak přijít k medu, ale s ekonomikou to nemá nic
společného. Raději jsem se vydal učit včelařit.

Každopádně uteplení, teplo a bezvětří dělá velmi a velmi mnoho.

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
Bučovice
685 01

0603 - 499 746

Vážení přátelé,

i když již nenacházíte moje inzeráty v časopise Včelařství - důvodů je velmi
mnoho a není záhodno je veřejně rozmazávat,

Vykupuji PROPOLIS za 750, - Kč = jednotná cena odpovídající dobré kvalitě.

Platba obratem nejlépe na účet tzn. = je to levné, daleko rychlejší a
představa vypisování stovek složenek týdně mě vždy zdrcuje. nebo
složenkou.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Jsem úplný začátečník a potřeboval bych poradit.
Zimuji svoje včeličky ve dvou nástavkách,horní očka otevřená celou zimu,ale loni jsem měl nahoře i dole vždy
na obou stranách krajní plásty plesnivé a musel jsem je
vyřadit.Pomohlo by třeba zasítované dno?O něm se teď hodně
píše.Průlezy česnem mám přes zimu zúžené asi na 6-7 cm a
na výšku včely.Když tam dám síto nepolezou mi tím mravenci
do úlu?Krmítko mi totiž dost obléhají a stále hledají na
úlech nějakou škvírku jak dovnitř.Česnem si ale netroufají.
Díky a hodně medu.

Ve tretim cisle Vcelarstvi uverejnil pan Bohac podrobne plany na ul system
Langstroth,Navrhuje pouziti t.zv. stavebni uzavery v podmetu. Neni mi ale
jasne proc navrhuje latky tohoto systemu napric spodnim louskam ramku v
nastavku. Jake to ma vyhody . Zdravi Jarka

Vážený příteli.
Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat.
Přeji hodně úspěchů všem.

Včelařím s cca 15 včelstvy v nástavkových úlech různého provedení - klasický Tachovák, vlastní polystyrenové úly s 11 rámky 39x24, nízkonávstavkové 11x420x17 s 2 cm stěnou.
S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj jediný pokus v ležanu byl, pokud se týká výtěžku medu, hluboko pod ostatními úly. Dosavadní úly ale již musím nahradit - polystyren pod natřeným papírem mi u třech nástavků odhalila žluva a ty jsou na odpis. Kupované tachovské nástavky cca 20 let staré již také odcházejí. Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné.Pokud Vás napadne nějaký odkaz na literaturu (Čejkův úl od př. Kaly již mám), nebo na podnětnější článek ve včelařských překladech, prosím odpovězte.

Vážený příteli.
Nevím zda včelaříte ve včelíně nebo na včelníci.Já osobně bych ve volných úlech po zahradě nevčelařil ani za nic. Uš jen to, že se musí sekat tráva, obtěžování včelami atd.Já 53 roků včelařím ve včelíně, skušenosti mám i na včelnici. Nejprve to bylo ve stojanech, pak v budečákách. Ty jsem jednoduše vylepšil o jedno patro. Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové úly,kde jsou čtyři patra,čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí. Uchycení rámků není do stěny, ale kovové lišty ve tvaru U jsou přišroubovány na stěny. Profil U plechů, šířka 1,8 mm umožňuje,zavěsit rámky do dvou poloh s rozdílem 1 cm. Když odstraním mřížku, dám rámečky k sobě a to buď o stupeň výše, nebo o stupeň níže. Zimuji ve dvou patrech a to ještě spodní nechávám prázdné na krmení a léčení. ´Úl má ještě podmet 8 cm, takže výška je 100 cm, šířka 37cm, z prken 3cm a to zdvojených. Boční stěny mezi úly jsou jen 3cm . Uly jsou těsně vedle sebe, takže zase 6 cm. Rámečků je 4*14 a kolem jsou 1cm mezery. Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá v celku bez dřiny. Na jaře plodiště rozdělím mřížkou a nahoru přidávám souše a dolů mezistěny. Rámky mám zesílené, horní loučka je 15mm, ostatní 9mm. Protože nevím na jaký spůsob včelaření jste zvyklí, může se stát, že Vám vše co jsem napsal bude směšné a pravděpodobně né jen Vám. Ubespečuji, že smích mi nevadí, dokonce proto jsem to i napsal. Já se také jen tiše usmívám a nikomu nic nevnucuji. Snad by bylo vhodné aby se každý zamyslel nad tím, jestli může s čistým svědomím prohlásit, že mu alespoň po dobu minulých 10 roků neuhynulo ani jedno včelstvo a že se plně stotožňuje s názorem, že pokud někdo potřebuje pro svoji rodinu, příbuzné,známé a na t.zv. všimné 500kg medu ročně, není nutné, aby proto musel chvat 10 včelstev. Pak už vše vypadá jinak. Budete-li mít zájem o další kontakt ozvete se prostřednictvím Konferene.

Všechny srdečně zdraví Václav I

Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

zdravím a několik posřehů k tlakovým lahvím,kapacita vetší je tak 20-25
včelstev na 2 nástavcích při použití acetonu, tlaková lahev musí být
pravidelně prověřena tlakovou zkouškou a kdo ji naplní bývá problém? Zdroj
jsou potapěči a hasiči stlačovat se může jen dokonale suchý vzduch přes
spec. filtry.
Část našich včelařů používá tyto lahve a část benzinový kompresor ale
nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj elektické
energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Libor Jaroleem [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Monday, February 25, 2002 8:25 AM
To: Vcelarska konference 2
Subject: Tlakové láhve


Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

> Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.

> Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.

Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
sympatie.

Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.

Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
pohádka?

Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
na ni brzy dojde.

Zdravím,

Jan P. Baudiš

Mohu jen potvrdit.

vojta

> nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
> elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj
elektické
> energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.

vojta



Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více. Stalo se mi, že za první med jsem dostal více, protože Včela nevyšla s cenou. Za druhé vytočení jsem již dostal méně, protože Včela měla cenu nižší. Výkupce mi to doložil a dal méně. Zdůvodňují to tím, že pak Včela med prodává levněji a konkuruje jim. K výkupcům Včely Předboj volám také.
Dost samozdřejmě rozprodám sám, ale je problém s povolením- hygiena. Na ČSV mi řekli, ať to ani nezkouším.
S pozdravem Tonda.

> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy
> vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy
> obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím
> medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají
> na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více.

Právě tak jsem to myslel. Kdyby neexistovala Včela Předboj, tak by
ceny výkupců šly dolů. Takhle ostatní výkupci musejí reagovat na cenu
Předboje a případně ještě tu korunu přihodit. (Prý ale není
pravidlem, že ostatní výkupci dávají vždy o trošku více než Předboj,
tady na Jihlavsku jsem slyšel něco o tom, že dávají naopak o korunu
méně než Včela Předboj.)

Sám s tím žádné zkušenosti nemám, protože vždy všechno nalahvuji a
rozprodám "ze dvora" (jak je to zákonem povoleno - viz články ve
Včelařství; není povoleno dávat podomácky nalahvovaný med do obchodní
sítě; jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

> ... Včela med prodává levněji a konkuruje jim.

To je právě to, na co ostatní výkupci (resp. ostatní obchodníci s
medem) tak nadávají.

> -----Original Message-----
> From: Antonín Podhájecký [mailto:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Sent: Tuesday, February 26, 2002 12:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadhození nových témat
>
>
> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala
> za vyšší ceny?

Děkuji za příspěvek.

Podle mého je třeba si uvědomit za jakou cenu Včela Předboj své ceny nabízí.

Vize:
Odkup podílu akcií Českomoravské kooperativy a.s. byl učiněn jak jsem se
doslechl za 18 mil. Kč. Přepočteno na člena ČSV (cca 50 tisíc členů) to dělá
odhadem 360 Kč na člena. Potom je nutné přičíst další mnohatisícové půjčky,
ale nepočítejme je. Stejně je Včela Předboj a.s. nerentabilní a spoustě
včelařům dluží. Těší mne, že včelaři mají vykoupený med, ale myslím si, že
by ČSV mohl investovat do rentabilnějších záležitostí a hlavně záležitostí,
které by byly pro většinu jeho členů. Zcela jistě semnou budete souhlasit,
že většina členů ČSV Včele Předboj a.s. med neprodá. A kdyby chtěla, stejně
by ani za těch investovaných 360 Kč za jeho "hlavu" nezískala ani
akcionářskou prémii +1 Kč na 1 kg medu, protože stejně nejsou za akcionáře
počítáni. Tomu říkám nespravedlnost.

Nápad:
Snad by bylo rentabilnější, kdyby ČSV raději investoval formou půjček ZO ČSV
na vybudování svazových stáčíren a balíren medu (příkladem by mohl být i
VÚVč v Dole). Ty by sloužily určitě rentabilněji svému účelu a ještě by byly
členům blíže. Co vy na to?

A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Pane Baudis,
Vase tvrdenie stoji proti tvrdeniu pana Cejku. To z coho obvinujete vy
jeho, z toho moze aj on Vas ....

P.S. Neboli ste to nahodou vy kto volal po tom aby sa vo vcelarskej
konferencii diskutovalo o vcelach ?!

Matej Osusky


> Pane Baudys, adresa cejka/=/upbk.cz funguje uz asi 3 roky. Denne si
> vyzvedavam postu a posta chodi !!! A vzhledem k tomu, ze delam
> spravce site, vim, co rikam !

> Zdenek Cejka

Tak proc neodpovidate na moje maily? Psal jsem Vam ze stejne adresy a
ze stejneho stroje, jako jsem psal minuly i tento prispevek do 1.
konference. Je zajimave, ze maily poslane na jine adresy dorazi k
adresatovi, jen mail poslany na Vasi adresu jaksi nedojde...

Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

> > Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> > vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> > úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.
>
> > Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> > ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> > možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> > možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> > nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.
>
> Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
> pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
> sympatie.
>
> Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
> zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
> nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
> více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
> pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
> být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
> nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.
>
> Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
> pohádka?
>
> Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
> na ni brzy dojde.
>
> Zdravím,
>
> Jan P. Baudiš
>
>

______________________________________________________________________
"Http://poradna.bilezbozi.cz - poradte se s nasim servisnim technikem!"

On Sun, 24 Feb 2002, Miloslav BURIAN wrote:

> S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy
> připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj
...
> Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné

Zatim o tom uvazuju teoreticky, ale zada mne zlobi uz ted, takze casem
budu stat pred podobnym problemem.

Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

S budecaky jsem zacinal, k tomu se uz vracet nechci a u vysouvacich
systemu se mi moc nezda odolnost vysouvaciho mechanizmu proti zatmeleni.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

V praxi by takova situace bud vubec nenastala, nebo by se jednalo jen o
minimalni mnozstvi (nekolik dkg rocne, s nimiz si uz vcelky poradi) a pri
vyrazeni dila se jednoduse rozrizne na mensi casti.

vojta



A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
nízkonástavkovém úle ?
Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
to mohlo jít odnést ?
I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
Libor

> Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
> k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve, jde o to kdy
prijde kontrola. U nas se k tomu obcas polooficialne priklonime, kdyz
na nas mesto vybafne, ze planuje akci za dva dny, a chce tam mit
nekoho z medem, jinak prodavam pouze ze dvora.
Radek

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

> jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
> různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem

Pokud vím, stačí pouze jednou ročně poslat vzorek do akreditované
laboratoře, která následně vydá příslušné povolení k distribuci vašeho medu
do obchodní sítě (prodej ve spotřebitelském balení - s etiketou, v příslušné
jakosti a balení do obchodů, překupníkům atd. - tedy ne výkupcům). Ten platí
na celou produkci v daném roce. Cena se pohybuje kolem 500 Kč. Pokud mi
vyjde čas, tak se poinformuji na současnou situaci. Mohlo se něco změnit. To
je o prodeji.
Co se týče výroby, jsou určitě dány nároky na prostředí a postupy při
výrobě (myšleno prvovýrobě) medu. Půjde asi zejména o požadavky z hlediska
hygieny. Určitě nelze vytáčet med jen tak. Třeba na hnoji. Ale kdo vám
dokáže, kde jste daný med vytočili?

M. Jakuš

Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
zakázaný není.
To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak přiznat finančákům,
to by se
mělo a skoro nikdo to nedělá, ne že bych se divil. Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>

Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve.

Sebeortodoxnější nástavkář se musí občas ve včelách povrtat, vždyť by z toho
neměl žádnou radost, akorát to dá jednou operací do jiného nástavku, který
doloží a dá na místo původního atd. Na druhé straně jsou v některých
almárkách dolní přední plásty úplně černé, protože je nikdo několik let
nevyndal. O rozebírání díla tolik nejde, záleží kolik můžu včelám věnovat
času, u profíků je to jasné ty si nemůžou vybírat a my ostatní si můžeme
vybrat. Jaromír Marek

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2002 10:44 AM
Subject: Re: Typ úlů pro vyí věk


> Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
> nízkonástavkovém úle ?
> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už
by
> to mohlo jít odnést ?
> I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
> Libor

Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
garázi ci ve sklepe.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

> Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
> Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
> ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
> garázi ci ve sklepe.
> Radek


Tomu věřím. Avšak pokud je med již ve spotřebitelském balení, potom tyto
požadavky jsou určitě nižší. Znovu však uvádím, že neznám přesný stav. Bylo
by dobré, kdyby nám tady o tom řekl něco někdo z odborníků. Třeba pan
Lněnička z ÚV ČSV. Vladimíre nevíš o tom něco?

M. Jakuš.

Pokud jsem já zjistil, veter. laboratoř vydá pouze doklad o nezávadnosti medu. Není to povolení na prodej. To vydává hygiena. Rozumí se tím prodej do obchodní sítě, tj. i tržiště. Tam jsou podmínky, které skoro nejdou dodržet. Vykachličkovaná místnost aj. Na prodej ,,ze dvora"(známým), by se tyto podmínky vztahovat neměly.
Tonda

->Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
->ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
->garázi ci ve sklepe.
->Radek
Nevim sice z takové odpovědi čeho se přesně týká, ale myslím že zákon nás
tlačí
k tomu abychom prodávali buď "ze dvora" (tam si "hygienu" může zákazník
zkontrolovat sám), nebo profesionálním výkupcům za známé ceny. Mě se to zdá
nefér, protože když
med stočím v "možná nehygienickém" prostředí, převezu výkupcovi a ten ho bez
rozboru
(změření vodivosti a vody kvůli ceně nepovažuju za rozbor) dodá obchodu, tak
se na medu nic nemění.
Proto chovám pro zábavu jen tolik včelstev, abych k výkupcům nemusel.
Když se tím budu chtít živit, tak to rozjedu ve velkém, včetně pořádné
stáčírny.
Ale to mi nehrozí ani v důchodu.
Eman

->Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
->zakázaný není.
->To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak
Co já vím, tak není prodej možná zakázaný, ale není povolený, jestliže
výrobce medu uvedený na štítku medu nemá hygienikem schválenou provozovnu.
Tam nejde jen o jednu vykachlíčkovanou místnost s teplou vodou a odpadem,
ale o více místností.
Eman

Po dohodě s přítelem Mirkem Matýskem došlo právě k převodu účastníků 1. konference do této 2. včelařské konference.

Problém na našem serveru, který znemožňoval e-mailový přístup do konference z některých adres, byl za pomoci př. M. Matýska a dalších odhalen a odstraněn.

Dnes večer mohl tedy být seznam všech adres, které byly v tuto chvíli registrovány na seznamu účastníků 1. konference, připojen k seznamu účastníků konference druhé.

Tento příspěvek (podaný na webu 2. konference) by měli obdržet už i noví účastníci, které tímto vítám.

->>Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->>Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a
->>verte, ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz
->>pak v garázi ci ve sklepe. Radek

> myslím že zákon nás tlačí k tomu abychom prodávali buď "ze dvora"
> (tam si "hygienu" může zákazník zkontrolovat sám), nebo
> profesionálním výkupcům za známé ceny.

Upřímně řečeno, na jedné straně mne mrzí, že nemohu své sklenice s
medem dát do obchodu. Na straně druhé však jako konzument a nakupující
chci, aby to, co je v ochodech nabízeno mělo nějakou záruku, že to
bylo připraveno v hygienických podmínkách apod. Jinými slovy -
považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

>považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

Při prodeji do výkupen, kde je prodáno nejvíce medu není kontrola u prvovýrobce vůbec žádná. Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži. Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje. Nějaké opatření určitě musí být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje produkty také sám. Bez dalších příživníků. Určitě i při malém počtu včelstev již tato potřeba je. Při prodeji např. králíků, zeleniny aj. není potřeba nic.
Tonda

Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii (najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu dlhšie, ale celkom zaujímavé čítanie, snažil som sa to porovnať aj so situáciou na Slovensku. Ďalšie šírenie, príp. publikovanie údajov z tohto príspevku je možné len s mojim súhlasom, pretože jeho časti boli publikované už na inom mieste. Ak by ste vedeli doplniť ešte niektoré údaje, bolo by zaujímavé sa ich dozvedieť. Pri zbere údajov som dal zapravdu prísloviu, že existuje klamstvo, väčšie klamstvo a štatisika, pretože údaje sa rôznia podľa zdrojov a u niektorých autorov sa vyskytujú priam čudesné cifry - údaje použité v tomto príspevku som sa snažil overiť aspoň z dvoch zdrojov. No ale celkový obraz o stave včelársva v Európe sa z toho dá vytvoriť.
takže ak máte čas, čítajte ;-) Pekný deň praje Robo, Nitra.

STAV VČELÁRSTVA V EÚ A NA SLOVENSKU
RÓBERT CHLEBO, SPU NITRA.

Svetová produkcia medu v roku 1999 dosiahla 1,223,054 ton (z toho EÚ 116 000 ton), pričom posledných 10 rokov je stabilizovaná, len s miernym nárastom (medzi rokmi 1989 a 1999 predstavoval tento nárast 3%, zatiaľ čo medzi rokmi 1979 až 1989 bol nárast až 30%). Túto produkciu vyprodukovalo 59 miliónov kultúrne chovaných včelstiev, pričom z tohto počtu pripadá na Európsku úniu takmer 8 miliónov včelstiev, na Slovensko takmer 280 tisíc (údaje za rok 2001).
Zo svetovej produkcie medu 25% sa obchoduje na medzinárodnom trhu, čo predstavuje asi 300 000 ton (údaj za rok 1998), pričom už dlhoročne dosahuje najvyšší vývoz Čína (okolo 26% z celej medzinárodnej výmeny). EÚ je najväčším importérom medu, v roku 1998 absorbovala 47% medu z medzinárodnej výmeny. Z toho 70% smerovalo do Nemecka (85 000 ton) a Veľkej Británie (21 000 ton).
V júni 1997 prijala Komisia (EC) EÚ nariadenie č. 1221/97 zamerané na zvýšenie produkcie a zlepšenie marketingu medu v rámci spoločného trhu. Členské štáty môžu na základe tohto opatrenia vypracúvať národné stratégie rozvoja včelárstva, s dôrazom na päť priorít: odborné poradenstvo, liečenie klieštikovitosti včelstiev, racionálne využitie včelej pastvy, laboratórne rozbory medov a podpora aplikovaného výskumu. Podrobné pravidlá implementácie tohto nariadenia upravuje nariadenie Rady (EC) č. 2300/97, novelizované nariadením č. 1438/2000.

SEBESTAČNOSŤ V MEDE
EÚ: Produkcia medu v EÚ neuspokojuje domáci dopyt, takmer polovicu spotrebovaného medu predstavuje import. Index sebestačnosti v mede prvýkrát padol v EÚ pod 50% v sezóne 1998/1999, a to na 47,4%. Najväčšími producentmi medu v EÚ (údaje za rok 1999) sú Španielsko (32 000 ton), Nemecko (20 300 ton) a Francúzsko (18 000 ton). Hlavným dovozcom medu do EÚ sa stala v roku 1999 Argentína s 30%, keď predbehla Čínu s 23% (po zavedení určitých colných obmedzení) a Mexiko s 12% podielom na celkovom dovoze. V roku 2002 sa tento pomer zmení, pretože EÚ zakázala vyhláškou IP 02/143 z 25. januára 2002 dovoz medu z Číny. EÚ vyviezla do druhých krajín len okolo 6 000 ton vlastnej produkcie. 85% medu sa spotrebuje v EÚ v natívnom stave, zvyšných 15% ako tzv. priemyselný med predovšetkým v pekárstve a cukrovinkárstve (v Taliansku dosahuje spotreba priemyselného medu až 40%).
Slovensko: Na Slovensku vyprodukujeme ročne okolo 2800 ton medu (priemer za roky 1997 - 2000), čo je v porovnaní s rozlohou krajiny pomerne dobrý výsledok, porovnateľný napr. so Švajčiarskom alebo Juhosláviou, aj keď od roku 1995, keď sa produkcia vyšplhala cez 3500 ton poklesla. Dovážame ročne okolo 200 ton medu (posledné roky sa import pohybuje od 177 do 390 ton), oveľa viac medu sa zo Slovenska vyvezie, pričom export má mierne stúpajúcu tendenciu - v roku 1999 sme vyviezli vyše 1400 ton, čiže cca polovicu produkcie. Dosahujeme kladnú obchodnú bilanciu s EÚ, kde smeruje okolo 700 ton medu priamo, a ďalšie tony nepriamo cez zahraničných nákupcov, najmä z Čiech a Maďarska. Situácia vo vývoze a dovoze medu je teda presne opačná ako v EÚ. Hodnota vyvezeného medu dosahuje ročne okolo 90 miliónov Sk. Kvalita medu je dobrá, zo 153 vzoriek medu na domácom trhu bolo v roku 1999 nevyhovujúcich len 5 (3,3%). Okolo 1500 ton medu ročne spotrebujeme doma na Slovensku, takmer výlučne ako potravinu.

VÝKONNOSŤ VČELÁRSTVA
EÚ: V roku 1999 bolo v 12 štátoch EÚ vyše 460 000 včelárov, z čoho vyše 14 300 predstavovali profesionálni včelári. Od roku 1992 stúpol počet včelárov takmer o 6%, z toho profesionálov o 10%. Za rovnaké obdobie rokov 1992-1999 stúpol počet včelstiev o 11% na vyše 8,6 milióna. Vyše 42% z celkového počtu včelstiev je obhospodarovaných profesionálnymi včelármi, hoci títo tvoria len 3% celkového počtu včelárov. Najviac včelstiev sa v EÚ nachádza v Španielsku a Nemecku, po cca 2 milióny. Najväčšie percento profesionalizácie včelárstva dosahuje Írsko, Španielsko a Grécko. Najviac profesionálov sa fyzicky nachádza v Španielsku - vyše 4500, vo Francúzsku a Grécku - po 3000. Na jedného profesionálneho včelára pripadá v EÚ priemerne okolo 260 včelstiev. V nákladoch na jedno včelstvo sa vyskytujú v rámci EÚ značné rozdiely, napr. v Španielsku, Taliansku a Francúzsku vykazujú celkové náklady na jedno včelstvo za rok od 20 do 41 euro, Rakúsku, Dánsku, Belgicku a Portugalsku od 56 do 91 euro, ale v škandinávskych krajinách, Nemecku, Veľkej Británii a Holandsku od 112 do 142 euro. Rozdiel v nákladoch medzi jednotlivými krajinami tak dosahuje až 120 euro na jedno včelstvo.
Slovensko: V rokoch 1998 až 2001 sa počet včelstiev stabilizoval na približne 279 000. Počet včelárov je vyše 18 000. Len okolo 60 z nich udržuje početné stavy včelstiev nad 100, čo je 0,3%. Profesionalizácia včelárstva je teda pomerne nízka. Najväčšou profesnou organizáciou je Slovenský zväz včelárov, ktorého 16 500 členov v roku 2000 zazimovalo 227 680 včelstiev. Okolo 1300 včelárov so včelstvami kočuje za znáškou. Priemerný výnos medu na jedno včelstvo je okolo 10 kg, dá sa však predpokladať, že tieto údaje sú štatisticky nepresné, keďže včelári neradi nahlasujú plné výšky medných výnosov. Priemer Európy je vyše 18 kg, najväčšie priemerné medné výnosy v Európe vykazuje Maďarsko a Belgicko - vyše 40 kg na včelstvo, čo je reálne dosiahnuteľné aj v slovenských vyspelých chovoch. O nákladovosti na jedno včelstvo nie sú vedené dôveryhodné štatistiky, pre vyjadrenie celkových nákladov by bolo potrebné implementovať metodiku EÚ. Väčšina záujmových a poloprofesionálnych včelárov totiž nezahŕňa do nákladov vlastnú mzdu, poistenia a pod. Možno však predpokladať, že celkové náklady na jedno včelstvo sa budú približovať Španielsku a Taliansku, teda cca 20 - 30 euro.

ŠTRUKTÚRA TRHU S MEDOM
EÚ: Viac ak 50% medu predávajú včelári v EÚ priamo spotrebiteľom alebo prostredníctvom miestnych malopredajcov. 1 kg medu predávajú včelári v EÚ priamym predajom koncovým spotrebiteľom priemerne za 3,5 a 5 euro, v Nemecku a v Rakúsku sa táto suma môže vyšplhať až na 8 euro. V krajinách s najväčším počtom profesionálnych včelárov, t.j. Španielsku a Grécku, odpredávajú včelári med do výkupu priemerne za cenu 1,58, resp. 1,95 euro za 1 kg, v Nemecku môže táto suma dosiahnuť až 5 euro. Priemerná cena 1 kg medu za celú EÚ pri predaji priamo zákazníkom predstavuje 5,1 euro, pri predaji baliarňam a výkupcom 2,05 euro. Importované medy, najmä z Argentíny, Mexika a Číny samozrejme dosahujú nižšie ceny, čím sa mierne znižuje aj cena na vnútornom trhu. Dovezené medy musia vyhovovať potravinovej legislatíve (tá je pre med identická s našim Potravinovým kódexom), musí byť označená krajina pôvodu a k ich cene sa pridáva zvyčajne 17,3% sadzba (okrem výnimiek). Rozdiel medzi priemernou cenou 1 kg medu vyprodukovaného v EÚ a 1 kg dovezeného medu aj tak predstavuje 1,05 euro. Obchod s niektorými krajinami sa upravuje bilaterálnymi dohodami a kvótami.
Slovensko: Väčšinu medu predávajú včelári výkupcom v cenách 35 - 65 Sk za kg, teda priemerne za 1,3 euro. Pri priamom predaji koncovým spotrebiteľom môže cena 1 kg jednodruhového medu dosiahnuť 100 Sk. Je problematické odhadnúť, koľko medu sa skutočne odpredá v malom, situáciu komplikuje skutočnosť, že trh je nasýtený - polovicu domácej produkcie vyvážame. Je to spôsobené najmä nízkou spotrebou medu na obyvateľa a rok - necelých 0,28 kg, zatiaľ čo v krajinách EÚ je to približne dvojnásobok, v Nemecku takmer 1,2 kg.
______________________________________
Robert Chlebo, MSc.PhD.
Slovak Agricultural University in Nitra
ICQ: 144688742
Mobil: +421 907 721 936
Tel. work: +421 37 6508 318
E-mail: Robert.Chlebo/=/uniag.sk
Web: http://afnet.uniag.sk/~chlebo





---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.325 / Vírusová databáza: 182 - dátum vydania: 19.2.2002

> Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži.
> Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje.

Přece jen při lahvování jsou větší nároky na hygienu, než při
manipulaci s konvemi a případném přeléváním do sudů...


> Nějaké opatření určitě musí
> být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje
> produkty také sám.

Souhlasím. Myslím, že při vlastním prodeji medu na tržišti (když je
etiketa označena adresou včelaře) by mohly být prodejní podmínky
stejné jako u prodeji "ze dvora".


> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

Znám včelaře co to delají, ale vzhledem k jejich věku všem , asi po pěti letech prodeje "venku" nastaly zdravotní problémy. Vidím to takhle: kdo se chce zabývat
včelařením a dobře prodat ať zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, ať prodá hned, ale ať nediskutuje o ceně, která je nízká. Ušetří si nervy s balením, hygienou, veter. povolení, náklady na dopravu atd... Beru to tak, že budu li se zabývat i balením a prodejem, nestihnu důležitější věci při ošetřování. Jako zdokonalování technologie ošetřování. GuPa

Jsem zato, aby se na věci hospodaření ČSV a v souvislosti i podle mého názoru krachující Předboj snesli mraky velké kritiky. Proč? Jsou v tom zase peníze a nějakej ten člověk ve vedení, a hlavně kontakty.
Vyjádří se ten, kdo dal do včelařství před inzerci do podmínek to, že případný inzerent není dovozce medu ze zahraničí? PROČ? Vždyď právě mě zajímá inzerát obchodníka,
který třeba dováží med, za kolik u něj prodám svou produkci. Co vy nato všichni??

->Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii
->(najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva
->polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu

Velmi zajímavé. Předpokládám, že stav v ČR je asi podobný Slovensku (2:1).
Ceny medu jsou taky podobné. Měl bys to poslat do Včelařství.
Díky Eman

P.S
Slyšel jsem, že v EU přežívá zimu méně jak polovina včelstev vinou roztoče.
Jsou o tom nějaké věrohodné údaje?

> kdo se
> chce zabývat
> včelařením a dobře prodat a» zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní
> období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, a» prodá hned, ale a»
> nediskutuje o ceně, která je nízká. Uąetří si nervy s balením, hygienou,
> veter. povolení, náklady na dopravu atd...

Vzpomínám si, jak nám v Dole radil ing. Kamler (?), abychom si s
minimálními náklady pořídili někde ve stodole malou chladírnu. Udělat
z prken či latí takový "budnik", obloľit jej polysterovými deskami a
ze staré ledničky pouľít chladící agregát.

Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
(tj. na zimu - nebo i déle).

Říkal, ľe u medu umístěného v takovéto chladírně nepozná ľádná
laboratoř na světě, jestli tam je rok nebo dva (nebo i více).

> Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
> (tj. na zimu - nebo i déle).

Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi bralo tohle
monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Zdraví PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

>> Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu
>> výkupců (tj. na zimu - nebo i déle).

> Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi bralo tohle
> monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Záleží na kvalitě tepelné izolace. Dají se použít i balíky slámy. Také
teplota stačí na nějakých 8 stupňů. Agregát je z obyčejné lednice.
Nevím však, jakou část dne by musel běžet.

> Velmi zajímavé. Předpokládám, že stav v ČR je asi podobný Slovensku (2:1).
> Ceny medu jsou taky podobné. Měl bys to poslat do Včelařství.
> Díky Eman
>

Podľa FAO je v Čechách 564 982 000 včelstiev, produkcia medu 7 318 ton,
import 686 ton, export 1 169 ton, spotreba v rámci krajiny 6 835 ton. Česko
má teda lepší priemer na včelstvo aj väčšiu spotrebu na hlavu. Zaujímal by
ma rozpis včelárov podľa počtu úľov, ČSV by malo mať štatistiky.

> P.S
> Slyšel jsem, že v EU přežívá zimu méně jak polovina včelstev vinou
roztoče.
> Jsou o tom nějaké věrohodné údaje?
>

Neviem, skúsim pohľadať, ale situácia asi nebude horšia ako u nás. Len na
výskum varoázy venovala EÚ 15 miliónov euro.


---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.325 / Vírusová databáza: 182 - dátum vydania: 19.2.2002

> Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi > bralo tohle
> monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Kdyby to monstrum spotřebovalo tolik proudu co lednice, tak výpočet vypadá asi takto:
1 kWh = 4,30 Kč (denně).
Za 30 dnů - 129 Kč (měsíčně).
Za půl roku 774 Kč.

(Také je potřeba uvážit, že podzimní a zimní provoz chlazeného skladu bude podstatně levnější než v době letní).

Takže si každý může spočítat, jestli se mu tato investice do skladování vyplatí.

J. P. B.

P.S.
Svého času si hostinští takto ve sklepě a obložený slámou skladovali led. Vydržel od zimy až do léta (bez jakéhokoliv aktivního chlazení).

Předem všechny zdravím.
Za nedlouho bude třeba odevzdat HLAŠENÍ O POĆTU VĆELSTEV.
Seskenoval jsem si formuláře ale papír není kvalitní
a dělají se čmouhy.Nešlo by uložit soubor s kvalitní
kopii a nejraději v takovém formátu, že bych si mohl
údaje do souboru vyplnit. V případě, že už takový soubor
existuje prosim o adrasu. Předem děkuji Richard.

Konferenci čtu jednou týdně takže reaguji opožděně.
Dotaz- jaké můžu použít nálepky při prodejí známým.
Z důvodu reklamy je vhodné aby na láhvi bylo alespoň
jnéno.
K příspěvkům o neuteplených nástavcích-na zahraničních
adresách jsem viděl černé zateplené folie do kterých balí na zimu nádstavky, adresy nevim. Richard.

Vážený příteli toto prohlášení je dobré k tomu,že CSV neotiskne inzerát dovozce medu, protože medu v ČR je dost a dovezený med může a většinou i obsahuje zárodky moru včelího plodu,a že by takový dovozce od vás nakoupil med?? To nemůžete myslet vážně nebo ano?Vždyť 1 kg medu z Číny včetně cla koupí v Hamburku za cca 18 Kč,dal by jste svůj med smad levněji? V případě že ano dejte mi vědět vykoupím ho od vás za dvojnásobek.

Srdečně všechny zdravím a děkuji př. Baudyšovi, že můj příspěvek se zadovákem se 4 patry jednoznačně neodsoudil, i když si ho třeba někdo pořizovat nebude. Abych dokázal, že jsem v názorech nestranný, uvádím veřejně příklad: před 2 roky jsem se setkal s přítelem, který zdědil 3 včelstva v tenkostěnných nástavkových úlech 39 x 24. Říkal, že na schůzi mu každý radil něco jiného a že tomu nerozumí. Bylo to 1.5.2001. Včelstva měl poměrně slabá. Poradil jsem mu, aby v první řadě dal dekl na sýto ve dně úlu, že mu tam jde z trávy zbytečně vlhko a chlad. Pak jsme z každých odebrali 3 až 4 rámky s cukrem, které vytočil, cukr převařil a uložil do pet lahví. Dobře si pamatuji jeho slova: "děda ale dobře nakrmil, že?". Odpověděl jsem, že děda nakrmil normálně, ale kdybyste měl teplejší úly, nebyl by tu dnes cukr, ale červi. Navíc jsem mu radil, že by bylo dobré koupit tvrzený polystyrén, na zimu úly obložit a polystyrém přichytit pomocí silnější gumy od trenýrek. Pak jsme plodiště upravili podle zásady, že i slabší včelstvo má dát úměrně medu. Měl průměrně 40 kg medu na včelstvo, polystyrén koupil, ale na zimu ho na úly nedal, dekl ve dně nechal a vloni měl průměr 70 kg na včelstvo. Je mi sice líto, že měl více medu než já, ale přeji mu to. Alespoň se zase jeden mladý úspěšně chytil. Je vidět, že včelařit se dá v ledasčem a že úspěch je ještě v něčem jiném.

Snad ještě poslední zmínka o zadováku. Chceme-li při práci sedět na židli, je nutné mít dno úlu alespoň 60 cm od země. Plásty odkládám na stojánek. Jsou to 2 lišty asi 15 cm nad podložkou, mírně skloněné dopředu, aby se rámky opíraly dopředu o opěrku. Jsou potřeba dva, abych mohl hned při vyndávání rámky rozdělovat, jak chci. Samozřejmě drážky v úlech se musí čistit pomocí motyčky z kovového hranolu asi 7 mm silného, a 50 cm dlouhého. Na jedné straně je zahnutý do pravého úhlu, a nabroušen, na druhé straně vykován do lopatičky asi 4 cm široké a nabroušené. Rámky se tahají tak, že se kleštěmi uchycují zásadně u jedné strany. Pravák na levé straně, levák na pravé straně rámku. Je dobré mít spodní česno asi 4 cm pod rámky v podmetu. V případě, že nemůžeme zabránit rozjetému rojení, protože na včelíně nemůžeme týden být, vložíme pod rámky mřížku, včely musí prolézat do podmetu a česno se neucpává trubci, jak se to děje při přiložení malého trubcochytu na česno. Velký trubcochyt sice včely nezdržuje, ale trubci a matka jsou v koši vystaveni slunci, a matka většinou déle než 24 hodin nevydrží a může to být i matka, která se jde oplodnit. Pokud je česno nad podmetem, dá se první rámek bez plástu a bez mezerníku k přední stěně, a je opatřen z vnitřní strany mřížkou. Domnívám se také, že není vhodné mít u včelína okna, obzvláště ne na protější straně proti úlům. Včely které by normálně šly česnem ven, jdou za světlem a na okno. Světlo zajišťují postranní okenice, které se dle potřeby světla otvírají. Normálně stačí světlo, které projde škvírami mezi prkny. Více světla do úlu dostaneme pomocí zrcadla, anebo posvítíme baterkou. Ve střeše je nadzvednutá skleněná taška takže včely, které náhodou vzlétnou při ometání atd. včelín rychle opustí střechou a neobtěžují. Světlé rámky, které včely zanesou medem, protože do nich matka nechce klás, se dají také vytočit. Dokonce i matka se dá pomocí mřížky zavřít do libovolného patra. Hodně úspěchů!

Velmi dobře pamatuji ledování. Pracovníci pivovarů řezali na rybnících led, a ukládali ho do hlubokých sklepů. Dodal bych jen poznámku. Led se musel solit, a přikrývat slámou. V létě se rozvážel po hospodách. Dovedu si představit, že někdo zkusí zakopat do země izolovanou nádobu, do ní dá led, osolí a nad led umístí izolovanou místnost s medem. Chlad by se dal také získat, vložíme-li do místnosti s medem plastové nádoby naplněné slanou vodou. Solankou. Voda je pod 0 stupňů Celsia a není zmrzlá. Ochladit by se dala v 500 litrovém mrazáku. Nádoby by se daly podle potřeby vyměňovat. Ověření toho, co jsem napsal: na stůl v dobře vyhřáté kuchyni rozlijeme trochu vody. Vezmeme plechový hrnek a dáme do něj sníh, třeba tající zbytky. Hrnek dáme na kaluž vody, přidáme sůl, lžicí zamícháme, hrnek je přimrzlý. Prázdná místa ve velkém mrazáku by měla být něčím vyplněna. Jestliže se jednou nachladí, tak při dalším otevření mrazáku se vymění méně vzduchu, mrazák tak často nezapíná. Samozřejmě, nejlépe by bylo, mít mrazák plný masa.
Jen inspirace!

V poslední době jsem již několikráte četl, že v případě, že papírek s kapkami léčiva shoří plamenem, léčivo se spálí a je neúčinné. Co tomu říkáte?
Když jsme jako kluci chodili do kovárny, nepamatuji se, že by nás kovář chválil za to, že jsme mu podkovu z úhlíku do plamenů a sami jsme si dali svoje železo do uhlíků. Mám za to, že při hoření knotu s léčivem je to podobné. V případě, že se mýlím, by bylo možné rozpálit nějakou hliněnou destičku (misku pod květináč) a knot s léčivem na ni položit. Odstranil by se alespoň smrad z kouře. Nejsem zastánce ohňe s plamenem, ale jde mi o princip.
Děkuji.

Při zimování nechávám vždy spodní patro prázdné. Zde krmím a léčím. Používám porcelánové misky pod květináče, průměr asi 10 cm. Knot složím do písmene Z, kápnu 3 kapky a knot na rozích zapálím. Misky se snažím umístit tak, aby teplo šlo stranou od chumáče. Zajímavé je, že při kontrole roztočů za týden jsou roztoči rozházení po celé podložce, ale hodně jich tvoří prstenec okolo kulaté misky. Dost těžko to chápu, protože si myslím, že miska se nemůže za tak málo vteřin zahřát, aby roztoči teplo ucítili a v tom chladu si zaběhli k misce. Toto pozoruji již několik roků a proto můj závěr je: roztoči před smrtí ještě putují, a to pravděpodobně i v létě. Proto dávám do podmetu (10 cm) na dno fólii namaštěnou kuchyňským olejem a nad fólii asi 5 cm síť z umělé hmoty s otvory 3,5 mm. Jsem přesvědčen, že spadlí roztoči udělají pár sáhů, budou mít dost, a už nikdy nebudou moci osedlat žádnou včelu.
Srdečně zdravím.

On Wed, 27 Feb 2002, Libor Jarolim wrote:

> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
> to mohlo jít odnést ?

Ano, kdyz pri medobrani vybiras plasty. Jenze pred tim behem snusky se
chces obcas podivat i do plodiste (mozna ze to neni treba, ale jsem
zvedavy). Jit do plodiste znamena odlozit stranou jeden, dva i vice
mednikove nastavky a pak muzes v pohode vyndat z plodiste jen jeden
prostredni plast, cerstve zakladeny, na kterem sedi matka (obcas to tak
opravdu funguje).

Proti praci v budecaku nebo univerzalu je to jednoduche a elegantni, jen
nebyt tech dvaceti kil medu v nastavku.

Mozna ze by sly udelat nastavky zateplene heliem, ale ty by se zase musely
prazdne zatezovat, aby neodletly.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Nejnebezpečnější nemoc včel - mor plodu, zamořuje stále větší oblasti.
Velkou nadějí je chov včelstev s dobrým čisticím pudem. Na PV Zubří
vyšlechtili plemeno, které uhynulý plod odstraní do 5 hod. (původně to bylo
do 50 hod.).

Na objednání matek je už nejvyšší čas.

http://web.quick.cz/pvzubri/kmeny.html

vojta

Musím Mirka hodně poopravit.

Tak velmi jednoduché je to jen v Německu a jinde v EU.

U nás nelze bez povolení prodávat či nabízet veřejně. A toto povolení se
vydá na základě
a) máte potravinový provoz
b) necháte si med někde stočit

Jinak to dle intencí zákona nelze. Doporučuji pročíst Včelařství, kde je to
včetně zákona a výkladu Mgr. Machové.


Praxe je však NĚKDE poněkud jiná. Ale do prvního udání !!!!
U mne na okrese to bez řádného povolení k uvádění potravin do oběhu ....
vydaného OVS, na zálkadě .....
nejde. Po všech provozech se chtějí umělá okna, lité podlahy atd.. a
včelaře to nechají plnit ve sklepě ????

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746