75867

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří --- 21. 2. 2002
Re : na 237

Vážený,
vysvětlí mi někdo konečně,jaký je rozdíl mezi tepelnou energií vyrobenou biologicky a elektricky? Fungují zde snad jiné fizkální zákony.Jsou-li zde jiné měrné jednotky?
Hodně Kcal Vám přejí Mé FFFčely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
J.P. Baudis --- 21. 2. 2002
Re: Re : na 237

237: "...Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně..."

Teplo je fyzikálně stejné, ale teplo, které vyrábějí včely, je velice drahé (je vyráběno z cukru, opotřebovávají se při jeho výrobě zimní včely a není jej tolik...)

Jinak, já k vytápění úlů v dohledné době nedostanu... Byl to jen takový nápad, co by se všechno dalo (a možná - mělo) zkusit. A konec konců, psali o tom ve Včelařství...

Rozhodně by nebylo vhodné vytápět úl na plodovací teplotu. Stačilo by jen přihřívat v noci k vyrovnání nočních poklesů, anebo přihřívat při poklesech pod nulu.

Termostat, který by vytápění vypnul by musel být ne v podmetu ale někde v úle (nahoře, nebo v polovině výšky).

V silně uteplených úlech je to asi zbytečné... Jenže silně uteplené úly mají své nevýhody (velice tlusté stěny, obrovské nástavky, nutná samovýroba atd.) Elektrickým přitápěním jednoduché konstrukce by se možná dal efekt silné tepelné izolace napodobit i v méně izolovaných úlech (např. 2 cm PS) nebo i v neizolovaných...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Květoslav Čermák --- 2. 4. 2002
Re: Re : na 237

Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J. Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení" nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly "oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Baudis Jan P. --- 3. 4. 2002
Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu


> Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v úlu. Včely
> opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
> znatelně menší včely! ........ Jinak řečeno - není tepo jako teplo.
> To venkovní nebo včelami vytvořené je přirozené a včely na ně
> odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je spojeno s letovými
> dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na umělé teplo
> uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že z
> venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
> podvyživený.

Souhlasím. Samotné teplo mladé včely "nevyrobí". Přihřívání má jen
vyrovnat noční poklesy teplot. Anebo musí být doprovázeno přísunem
vody (např. česnovým napájením) a dostatečnými úlovými zásobami pylu.

Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
přihřívání v měsících březnu a dubnu.

> to byl jeho novější včelín, protože ten předchozí mu díky el.
> vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to se může stát.

Tady by asi bylo na místě upozornit všechny, kteří by se chtěli pustit
do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
úrazu a vzniku požáru.

Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiri Liska --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu


> Tady by asi bylo na místě upozornit vÜechny, kteří by se chtěli pustit
> do experimentování s přihříváním včel, že by se měla používat
> elektrika transformovaná na např. 24 V. Kvůli minimalizaci možnosti
> úrazu a vzniku požáru.
24V sice minimalizuje moznost urazu, nikoli vsak moznost pozaru, ta
je dana spise prochazejicim proudem nez napetim. Je treba zaradit
pojistky a hlavne nehorlavou a dobre vymyslenou instalaci.

>
> Při používání 220 V je důležité používat tzv. "fíčko" (nevím, jak se
> tomu říká odborně). Funguje to tak, že hlídá proud, který jde dovnitř,
> a proud, který jde ven. Pokud uvnitř okruhu někde něco probíjí a proud
> tam jde do země a tudíž se nevrací správnou cestou ven, pak "fíčko"
> takový obvod ihned odpojí (a mělo by to udělat tak rychle, že by v
> případě probíjení do člověka, nemělo dojít k usmrcení).

odborne se tomu rika "proudovy chranic".

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Petr Novak --- 3. 4. 2002
Re : na 670 - prihrivani ulu

<>Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).

Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu. Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky, bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
Mejte se Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Baudis Jan P. --- 3. 4. 2002
Re: Re : na 670 - prihrivani ulu



> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles.


To je asi trošku nedorozumění. Jde o to, aby do jarní snůšky šla
včelstva z obou skupin (silně zimovaná nepřihřívaná i zimovaná středně
silně a následně přihřívaná) ve stejné síle. (Proto se to přihřívání
přece dělá.)

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Petr Novak --- 3. 4. 2002
Re: Re : na 670 - prihrivani ulu

<>To je asi trošku nedorozumění.

Je mi jasne, ze chces mit na jare vcelstva silna jinym zpusobem a tak muj prispevek ber jako priklad zda komplikace s vyhrivanim stoji za usetreni cukru. Pokud muzeme hovorit o usetreni (s ohledem na naklady na vyhrivani, cas na konstruovani a hlidani ....).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Menšík --- 6. 4. 2002
Re: na 670 - prihrivani ulu

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Menšík --- 6. 4. 2002
Re: na 670 - prihrivani ulu

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Bohumil Horak --- 3. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : - prihrivani ulu

Zdravím všechny,
které zajímá problematika přihřívání úlů.
Bezproblémově toto lze řešit topnými tělesy ve formě fólií nebo velmi
tenkých desek (cca 1-3mm). Provozovatelných na bezpečná napětí a hlavně
pracujících (díky tenkovrstvé technologii) na principu vyzařování
infračerveného záření - tedy nedochází k majoritnímu zahřívání okolního
vzduchu, ale vzduch je zahříván sekundárně až zprostředkovaně z těles, která
jsou tomuto záření vystavena.
Tato ohřívací tělesa je možno dnes vidět ve forma obložení stěn a stropů na
veřejných plovárnách, v kostelích ve zdravotnických zařízeních. Teplota
samotného tělesa nepřesahuje při vhodné regulaci 40st.celsia a je možno
dosáhnou i nižších povrchových teplot.
Konstrukce je jednoduchá aplikace také, tvar - rozměr libovolný, povrch je
lehce udržovatelný, regulovatelnost bezproblémová, napájení stajnosměrné
nebo střídavé. laborovali jsme s těmito topnými tělesy v roce 1992! Od té
doby byla a jsou komerčně k k dispozici.
B.Horák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Květoslav Čermák --- 6. 4. 2002
Re: Re[2]: Re : na 237 - prihrivani ulu

>Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
>přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
>k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
>zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
>silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
>třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
>levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
>mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
>pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
>je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
>bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
>do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
>vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
>přihřívání v měsících březnu a dubnu.

Celá otázka je dost složitá. Dejme tomu, že by někdo udělal takové porovnání
variant a) a b). Ale asi by se z toho nedal dělat obecný závěr, protože
záleží na hodně podmínkách (tak jako ostatně u mnohých diskutovaných otázek
u včel) - průběh jara, chovaný kmen, klimatické podmínky stanoviště, průběh
daného jara aj. Já sám nejsem zastáncem přihřívání včelám, zdá se mi to dost
komplikované s nejistým výsledkem.

Ale k těm dvěma možnostem bych přidal ještě jednu - genetickou cestu:
c) Nějaký ten rok pozoruji u různých linií a kmenů včel rozdíly v
dlouhověkosti dělnic. Bez nějakého složitého měření se dají poznat tak, že
některá včelstva (linie) plodují méně, ale jsou přitom tak silná a donesou
tolik medu, jako včelstva hodně plodující. Ta méně plodná mají i menší
spotřebu zásob, navíc ztrácejí méně létavek v chladných jarních dnech,
protože nemusí tolik nosit vodu a pyl (jako nedávno při 5-7 °C, když vylezlo
slunce, už včely nosily vodu!). Vlastnost se dá vylepšovat výběrem, snažím
se o to. Je to ale cesta pomalá a pro ty, kdo dělají chov matek.
Zajímá mě, jestli si někdo takových rozdílů všímáte?
Pro úplnost - jsou i málo plodná včelstva s krátkověkkýma včelama - to
bývají ta nejslabší na včelíně, jimž musíme měnit matky.

Květoslav Čermák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vita Vydra --- 6. 4. 2002
Re: Re : na 237

Provokativní otázka:
Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a předjarního plodu
vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není to přesně
naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně klidněji a nejsou tudíž
ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době kdy je pylu
dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V zahraniční
literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v časném jaru, které
faktory jsou nejdůležitější?
Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu (jívy) je u mne
55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve včelstvech hojně
zásobených čerstvým pylem...
Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce - mě se to moc
nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě snižuje nároky na
regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na jaře pak naopak
plodování podporuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:54 PM
Subject: Re: Re : na 237


Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J.
Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v
úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení"
nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly
"oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je
přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je
spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na
umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že
z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden
starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny
dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten
předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to
se může stát.

Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Květoslav Čermák --- 8. 4. 2002
Re: Re : na 237

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu