Archiv Včelařské konference

Na vstupní stránku konference byl umístěn link na stránku downloadu (soubory ke stažení). Tento web se soubory ke stažení je zde místo veřejného FTP serveru.

Ahoj Miro

Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím

shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si ji

pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,

(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v

podstatě návod k použití.



S pozdravem Aleš





----- Original Message -----

From: <MSuja/=/softip.sk>

To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>

Sent: Wednesday, January 16, 2002 7:05 AM

Subject: Re: Jenterova chovná klícka







Pouzivam Jenterov ramik na chov matiek, takze mozem pripadne otazky

zodpovedat. Mam aj zoscanovany aj clanok z casopisu vcelar ked je popisane

pouzivanie . Je vo formate jpg .



Pozdravuje Suja Miroslav.









Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji

dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc

také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.

Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel

v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu

take nepoužívají.

Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je

zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak

tato věcička vypadá a používá se.

Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a

prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v

Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.

Za odpovědi předem děkuji.



    S pozdravem Aleš

Jenterov ramik , alebo klietka je v podstate plastovy box o rozmeroch

priblizne 10 x10x3 cm.

Vo vnutri je umiestneny vcely plast  z umelej hmoty  potiahnuty vcelim

voskom. Kazda tretia bunka

je priechodzia. Zo strany plasu je kryt tvoreny plastovou materskou

mriezkou.

Z druhej strany sa do priechodzich buniek vkladaju take plastove stopliky ,

ktore tvoria

dno bunky. Tato strana je prekryta plastovym krytom. Takto pripraveny box

sa zabuduje

do ramika a vlozi sa do ula - dobre je vlozit par dni pred planovanym

vlozenim matky , aby si ho

vcely vycistili. Potom vlozim matku. Matka zakladie bunky .  Matku pustim a

po vyliahnuti

lariev povytahujem spominane stopliky - dna buniek a pozasuvam ich do

materskych misiek

ktore su uz samostatne a tie sa nasunu na plastove stojanceky umiestnene na

chovnom ramiku.

Dalej sa uz pokracuje znamym sposobom .

Na zaklietkovanie zrelych matecnikov som si vyrobil  klietocky ake som

videl v navode.

V nemecku sa urcite daju kupit. Totiz ten stojancek  do ktoreho sa

umiestnuje materska bunka

je usposobeny tak aby sa nanho dala nasunut valcova klietocka . Klietocky

som vyrobil

zo sietky na okno ale musi byt liata nie tkana. Na gulatinu prislusneho

priemeru som navinul

sietku a zvaril pajkovackou. Klietka je uzavreta drevenym stoplom.



Pozdravuje Suja Miroslav.









Ahoj Miro

Pokud můžeš cokoliv poslat k Jenterově klícce budu jenom rád. Zatím

shromažduji jen informace. Zajímá mne jak taková klícka vypadá. Dovedu si

ji

pouze trošku představit jak asi funguje. Článek, o kterém jsem se zmínil,

(ve Včelařském zápisníku )přepíšu během dne a pošlu do konference. Je tam v

podstatě návod k použití.



S pozdravem Aleš

Obrázek článku "Odchov matiek s využitím Jenterovho rámika" byl umístěn na web downloadu www.vcely.or.cz/files

Odtud si jej můžete zobrazit (klinkutím myší na link - MS I.Explorer i Netscape jsou schopny obrázek přímo zorazit), anebo si jej stáhnout na disk (pravé tlačítko myši) a zobrazit si obrázek doma "svépomocí"...

Obrázek má něco přes mego - doporučuji stahovat spíše večer...

Zdravím Vás,
po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu a larvičky od inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní larvičky sklovité barvy z takového množství a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/ tak 10 minut to trvá se vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady neplatí čím větší tím lepší.
S tímto způsobem jsme spokojeni .
zdravím vás z Č.Budejovic

Kdo měřil teplotu zimního chumáče. Kolega to zkoušel a naměřil přes 40°C . Použil digitílní teploměr čidlo strčil skrz igelit dírkou do chomáče. To si již asi plodují a je jim lépe než lidem doma.zjistím přesné podrobnosti dám vědět.

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav









Zdravím Vás,

po přečtení návodu mi to připadá trochu moc pracné a zdlouhavé, není

jednodušší si koupit kvalitní přelarvovací lžičku z nerezu  a larvičky od

inseminované matky vyplavit nastříknutím vody do plástu ,sklepnutím na vodu

na tmavou silonovou punčochu a tam si vybrat kvalitní  larvičky sklovité

barvy z takového množství  a dát do umělých misek s mateří kaší nebo i

vodou na lištu do chovného včelstva /startéru/     tak 10 minut to trvá se

vším všudy.a kdo špatně vidí tak si může vzít lupu nebo mu to udělají

děti,přelarvovat umí tak od 5 let a jsou šikovnější než dospěláci, je

potřeba však dohlídnout a vybrat co mají dát do mateří plastové misky tady

neplatí čím větší tím lepší.

  S tímto způsobem jsme spokojeni .

zdravím vás z Č.Budejovic

Ahoj ,

mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet

rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc

než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být

krásná,stejně to zkusím i takto ,

vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,

podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není problém

za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně

poušti  larvičku a hladinu kde potom plave.

s pozdravem   Martin Kupka

Novohradská 21,370 01 České Budějovice

tel: 0603 462 921



-

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav





---



---

Odchozí zpráva neobsahuje viry.

Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).

Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri

vacsom chove matiek

kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat

par matiek za sezonu

ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako

prelarvovat  take mnozstvo.



MS.







Ahoj ,

mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet

rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc

než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být

krásná,stejně to zkusím i takto ,

vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,

podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není

problém

za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně

poušti  larvičku a hladinu kde potom plave.

s pozdravem   Martin Kupka

Novohradská 21,370 01 České Budějovice

tel: 0603 462 921



-

Dobry den .

Choval  som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to

s Jenterovim ramikom

ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je

ta vyhoda , ze sa nemusime

larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie

percento uspesnosti prijatia

larviciek .



Pozdravuje Suja Miroslav





---



---

Odchozí zpráva neobsahuje viry.

Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).

Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Ještě na rozšíření tématu posílám přepsaný návod z Včelařského zápisníku.

--------------------------------------------------------------------------------------------------

Chov včelích matek pomocí "Jenterovy" chovné klícky

Jenterova souprava umožnuje značně zjednodušit a výrazne zvýšit produktivitu práce při chovu matek, protože technologie jejího použití vylučuje přenos larev přelarvovací lžičkou a umožnuje používat larvy nejmenšího vzrůstu. Správné použití soupravy zabezpečuje správné přijetí larev. Zároven se vytvářejí mohutné matečníky vychovající silné matky, které jsou dobře příjmány včelami. Souprava umožnuje získat současně pro další použití 90 larev, což je dostatečné pro vyvedení až 500 matek sezonně.

1. Úvod
Chovat vysoce kvalitní je možné pouze s použitím silných včelstev, majících na jaře obsazeno nejméně 8-10 rámků a 4 rámky plodu.Vajíčka je třeba brát od matek, které se již dobře uvedly a nejsou starší než dva roky. Je také nutno nezávisle na snůšce přidávat včestvum dvakrát denně alespon 200 ml sirupu. S dokrmováním je nutno začít včas, tři až čtyři dny před přidáním soupravy pro chov matek.

2. Příprava
Před prvním použití je nutno všechny součásti nejprve promýt teplou čistou vodou. Ve dně matečníkové misky je nutno voskem zaplnit malý otvor, který po další montáži vytvoří dno plástové bunky, kam bude matka klást vajíčko. To je možné udělat bud' zabodnutím mističky do mezistěny nebo zaplněním otvoru voskem a jeho zformováním do hladkého, lehce vydutého tvaru pomocí tyčinky. Takto připravená dna matečníkových buněk se nasadí na zadní stranu pouzdra plástve a zakryjí plochým víčkem. Pouzdro s tvarovanými držáky se k rámku připevní tak, že se v horní loučce vyvrtají dva otvory o průměru 2-3 mm a pouzdro se přišroubuje vruty. Při vrtání otvoru dbáme na to, aby střední stěna soupravy byla umístěna uprostřed šířky rámku stejně jako mezistěna. Ke spodní loučce rámku se pouzdro připevnuje tenkým drátkem, který se protáhne dvěma oušky na pouzdru. Zbytek rámku se vyplní mezistěnou, na které následně včely budují bunky. je možné a námi doporučené, jednodužší umístění soupravy pomocí drátku mezi rámky plodového tělesa. Pro připevnění matečníku je nutno zhotovit chovný rámek o 2-3 loučkách s otvory o prům. 16 mm ve vzdálenosti 25-30 mm od sebe. Horní lištu rámku doporučujeme zhotovit 25 mm širokou, boční a chovné lišty 22 mm široké o síle 8 mm.

3. Získání vajíček
Přední část pouzdra, vytvářející dna buněk, se pomaže medem a přiloží se chovná mřížka se šestihrannými otvory. Shora se pouzdro zakryje víčkem s otevřeným otvorem pro následné přidání matky. Rámek s pouzdrem se pak vloží mezi ostatní rámky doprostřed plodového tělesa. je nezbytné zabezpečit včelám průchod mezi rámky, a to 8-10 mm. Včely seberou med, a tak součaně připravují bunky ke kladení vajíček. V případě nestálosti počasí nebo slabého včelstva by se mohlo stát že včelám nepostačí síly na zahřátí hnízda, které se zvětšilo o přidaný rámek s chovnou soupravou. Proto je nutné zůžit včelstvo tak, že 1-2 rámky s plodem přeneseme do jiného včelstva, když jsme z nich předtím smetli včely. Den po vložení rámku se soupravou do včelstva tento znovu vyjmeme, otvorem předního víčka vpustíme matku a otvor uzavřeme. Poté vrátíme rámek zpět doprostřed plodiska. Za několik hodin nebo druhý den prohlédneme chovnou soupravu. Když má matka nakladená vajíčka do všech buněk, sundáme přední víčko a rámek se soupravou vrátíme na původní místo. Mezeru mezi rámky současně upravíme.

4. Získání a použití larev
Pro chov vysoce kvalitních matek je důležité používat larvy co nejmladšího věku. Kvalitní larvy mají pravidelný srpovitý tvar. Dno matečníkové misky zasadíme do hlavního tělesa matečníkové misky, čímž vytvoříme základ budoucího matečníku. Takto připravené matečníky fixujeme do chovné lišty tak, že je zasuneme kruhovým koncem dna do mat. misky do předem připraveného držáku. Tento držák pro upevnění matečníku je zatlačen do otvoru prům. 16 mm v chovné liště rámku. Chovný rámek pak umístíme do chovného včelstva.

5. Příprava chovného včelstva, získání zralých matečníků a jejich užití
Jeden až dva dny pred umístěním chovného rámku do včelstva odstraníme z tohoto včelstva matku a otevřený plod. To znamená že vytvoříme oddělek. Abychom nenechali bezmatečné včelstvo dlouho bez létavek, přidáme dva až tři rámky zavíčkovaného plodu z jiného včelstva, a tím vytvoříme nestejnorodý oddělek. V chovném včelstvu musí zůstat alespon dva kg včel a dva a více rámků zavíčkovaného plodu. Mezi plodovými rámky je třeba nechat volný prostor na šířku jednoho rámku, do kterého potom vložíme chovný rámek. Pokud se matečníkové misky používají poprvé, larvy se mohou špatně ujmout, protože misky nejsou včelami opracovány. Dát však rámeček s miskami na opracování včelám předem nemá význam, protože včely o něj nejeví zájem. Při osvojování si mohou včely zalepit část vršku misky voskem. Není třeba ho odstranovat. Později, po vylíhnutí matky, je nezbytné voskovou část matečníku opatrně obřezat na vzdálenost 10-15 mm od omělohmotné mističky, což značně zjednodužší včelám výstavbu navého matečníku.
Zralé matečníky je možno vyjmout z chovného rámku pro přidání do jiných včelstev nebo je umístit do chovných klícek, aniž bychom je snímaly z chovné lišty. Vypuštění matky z klícky lze časově regulovat, a to množstvím medocukrového těsta naplněného do držáku mat. misky, který je průchozí. Při zaplnění otvoru držáku těstem z vnější strany do 1/3 potřebují včely 5-6 hodin na vybrání těsta, při zaplnění na 1/2 jeden den, a při úplném zaplnění, 2 dny a více. Je to tím, že vnější kónická část otvoru se mění ve válcovou, kde má k těstu přístup pouze včela.

Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci.Trosku je tu mrtvo, pamatuji dobu, kdy se to příspěvky jen rojilo. Já sám bohužel toho do konference moc také nepřispěji. Ovšem doufám, že se na můj příspěvek najde odpověd.
Zajímá mne chov matek v "Jenterově" chovné klícce. Tuto klícku jsem nenasel v žádné knize kterou mám, nebo mněl vypujčenou. A okolní včelaří ji k chovu take nepoužívají.
Jedinou informaci kterou mám, jsem vyčetl z Včelařského zápisníku 2002. Je zde "návok k použití" Jenterovy klícky. Z něhož si trošku predstavuji, jak tato věcička vypadá a používá se.
Rád bych si rozšířil teoretické znalosti z včelařství s chovem matek a prosím o odpověd´ zná-li někdo bližší podrodnosti s chovem matek v Jenterově klícce a konstrukční popis dílů z kterých, se tato klícka skládá.
Za odpovědi předem děkuji.

S pozdravem Aleš

Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často setkávám s názorem, jakony nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar, Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá. Občas zaslechnu rady typu: "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto - linie dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci, že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).

Např.: měl jsem několik včelstev se zakoupenými matkami Sklenar (z Jabloňan). Těmto matkám činilo vesměs problémy naplnit více nástavkový úl (mám pocit, že tato linie je spíše vhodná pro dvouprostorové včelaření, při kterém může dávat dobré výnosy). Jako nadpůrměrně dobrou vlastnosti těchto matek bych však uvedl nerojivost (ani jedno včelstvo se nevyrojilo a to včetně jednoho kuriozního případu, kdy jsem nedopatřením nechal včelstvo, na jaře slabší, celou sezónu v jednom patře budečáku - situace v létě: plásty byly plné medu, plodování seškrceno na minumum, ale ani pokus o rojení).

Mám však takový pocit, že včelstva s matkami z Jabloňan jsou nezřídka nadprůměrně bodavá...

Velice dobrou zkušenost jsem učinil s matkami od př. Pavla Cimaly (jeho vlastní linie Pradědka). Všechny úly, kde byly jeho matky, daly výnos výrazně nad průměrem stanoviště.


------------------------


Omluva př. Aleši Molčíkovi. Jeho příspěvek ze 16.1.: "Zdravím všechny v nové Včelařské konferenci..." se na webu zobrazil až nyní, takže diskuse, kterou odstartoval byla na webu vlastně bez svého počátku. Příčina závady je už odstraněna, a tak by se to nemělo opakovat.

Jednou z největších výhod J. rámku je to, že se pro chov dají použít larvy
- staré jen několik hodin (větší počet vaječných rourek vychované matky)
- stejně staré (minimální riziko vykousání matečníků první líhnoucí se
matkou)

vojta


Kolko ludi tolko chuti ako sa hovori :-)) Jenterov ramik je skor vhodny pri
vacsom chove matiek
kde vyniknu jeho prednosti. Urcite sa neuplatni tam kde je potreba odchovat
par matiek za sezonu
ale ked zakladam 40 - 50 kusovu seriu , tak radsej tu matku najdem ako
prelarvovat take mnozstvo.

MS.



Ahoj ,
mně je to jasné ale ta příprava ,chytit matku dát ji do klícky a potom opet
rozebrat, takhle otrvřu úl jaqkýkoliv den vyndám plást a mám larviček víc
než potřebuji,vlastní nandáni larviček z Janterova ramku musí být
krásná,stejně to zkusím i takto ,
vyplavení a podebrání plovoucí larvičky z hladiny není taky náročné,
podstatně horší je to jen tak na sucho.přijetí ve starteru také není
problém
za dobré snůšky nebo pokrmit. Nerezová lžička je opravdu dobrá a pěkně
poušti larvičku a hladinu kde potom plave.
s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-
Dobry den .
Choval som matky aj klasicky prelarvovanim a podla mojich skusenosti je to
s Jenterovim ramikom
ovela rychlejsie . Problem z ocami nemam . Pri pouziti Jenterovho ramika je
ta vyhoda , ze sa nemusime
larvicky ani dotknut a mozme pracovat ryclejsie a da sa dosiahnut vyzsie
percento uspesnosti prijatia
larviciek .

Pozdravuje Suja Miroslav


---

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou ztratit na svém
vlivu. Proto má kromě časté výměny matek svůj velký význam i pozitivní a
negativní výběr.

vojta

> Když už se rozvinula debata o chovu matek. Rozhovorem se včelaři se často
> setkávám s názorem, jakony *nebylo až tak důležitá linie (Vučko, Sklenar,
> Singer apod.), ale spíše aby matka byla mladá.* Občas zaslechnu rady typu:
> "Hlavně chovej matky a o "zázračné" linie se nestarej." Moje vlastní
> zkušenost je taková, že žádná linie asi nebude zázračná, ale přesto -
linie
> dosti podstatně projevuje na výnosu včelstva (tím samozřejmě nechci říci,
> že by nebylo důležité, aby byly všechny matky mladé).
>

Ahoj, nestačím koukat co nového se odehrálo na konferenci za dobu kdy jsem jí moc nesledoval (no, vůbec), ale už to doháním. Do staré konference jsem moc nepřispíval a tak doufám v obrat k lepšímu :-).

Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou trošku bodavá, ale znám horší.
Jinak jsem rád v pochvalu na matky od př.Cimaly, v loňském roce jsem jich také pár koupil a tak čekám co předvedou. Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez ohledu na linii.

Petr

> Teď ke Sklenarkám. Znám včelaře (50 včelstev, rám. míra 39x27,5) a
> chová jen Sklenárky. Všechny včelstva má na třech nástavcích, pěkně
> narvané (chtělo by to 4 nástavek, ale nemá je udělané). Pravda, jsou
> trošku bodavá, ale znám horší.

Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

> Moje zkušenosti jsou, že matky musím měnit každý druhý rok bez
> ohledu na linii.

Nic proti tomu. Pro zajímavost dodám, že jedno včelstvo s Pradědkou
podávalo vysoce nadprůměrný výkon nejen v prvním roce života matky,
ale i v roce druhém. Jako určitý experiment ji nechávám ve včelstvu
dál (jinak matky měním v druhém roce jejich života).

Stará konference opět začala cca 17.1.2002 fungovat. Dnes tam je i příspěvek s adresou a návodem jak se přihlásit sem.
Takže nás možná navštíví další zvědaví včelaři.
Emil

Nevim jestli to tu padlo, ale cena jenterova rámku je 2300 Kč v Honey-wellu a je momentálně vyprodáno. Nevěřím, že se to tady ujme. Ale už jsem měl cukání to vyzkoušet. Cena mě vrátila na zem. Žádný zázrak to ale nemůže být, rozhodující je pro mě mít dobrou plemennou matku a dobré trubce v okolí. To budu řešit nejdřív.
Eman

->Mladá matka má na včelstvo téměř revoluční vliv. Je to radikální obrat
->poměrů k lepšímu. V dalších generacích se však mohou objevit (posílit)
->některé negativní vlastnosti a naopak ty pozitivní mohou
->ztratit na svém
->vlivu.
Já jsem slyšel, že jeden věhlasný chovatel vybírá vhodné matky tím způsobem,
že je sleduje 4 roky a od té matky, která je dobra a ještě má dobrou
výkonnost 4.rok tak odebírá vajíčka. Můj chov matek je spíš sázka do
loterie, protože v okolí nikdo matky nešlechtí a jsou to spíš včely horší a
špatné (bodavé).
Eman

<Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve
Většinu včelstev zimuje ve dvou nástavcích, pokud je z podzima nějaký problém (ale i oddělky) tak v jednom.
Ještě k matkam: v naší organizaci se téměř každý rok kupují dvě i tři insem. matky, ale ne každá se po sledování vlastností použije k rozchovu.
Je to asi dva roky co jsem získal matku od př.Protivínského a jsem velmi spokojen, loni jen od ní udělal několik matek a tak letos poznám ....

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2002 2:54 PM
Subject: Re[2]: Matky - linie




Jen tak pro zajímavost bych se otázal, jestli zimuje ve dvou
nástavcích. Já jsem měl problém zazimovat včelstva se Sklenárkami ve
dvou nástavcích (nástavek = 11 plástů 39*24). V průběhu sezóny jsem
měl problém dostat je do 4 nástavků.

Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
mít štěstí na počasí.
Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
zimy nějak drsné také nejsou.

Dále se tu Vojta zmínil i o tom ,že v určitých generacích života matky může
včelstvo přebírat jiné vlastnosti než mněla matka na začátku. Já jen k tomu
ještě chci dodat, že tyhle změny jsou způsobeny pářením matky. Matka, která
se páří s nekolika trubci, má jednotlivé dávky sperma uloženy "za sebou" a
jak tyto dávky přicházejí na řadu tak se může měnit i povaha včelstva. Řeč
je samozřejmně o přirozeném páření matek.

Obecně o liniích mohu říct jen to, že každá chce svoje, kdyby tomu tak
nebylo tak by nebyli Vigor, Lesanka, Trojsek aj. Co která linie konkrétně
potřebuje je už věcí zkoumání každého včelaře. Ani včely, ani úly nejsou
stejné a každému vyhovuje něco jiného.

S pozdravem Ales

Máš úplnou pravdu Emane. Jenterova klícka je skutečně dost drahé zařízení.
Podle starého ceníku 2001 včel. potřeb Olomouc je cena kompletní Jenterovy
klícky 2220 kč a školkovací klícka k Jenterové klícce je za 13 kč ( a
takových klícek potřebuji cca 100 ks).
Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
nemá za tyto peníze význam. Ale je to velmi zajímavá věc o které je dobré o
ní
vědět a podělit se. Třeba v budoucnu budou za korunu dvě

Aleš

Pratele,
s Jenterovym ramkem mam zkusenosti. Zpocatku jsem se musel naucit vystihnout
ten pravy cas, kdy se zacnou lihnout larvicky. Pak uz je to krasna a
elegantni prace. Larvicku prenesete primo v dolicku demontovatelneho dna
bunky delnici do misky materi. Nehrozi zadne poskozeni a larvicka je stale
zivena. Nikdy jsem nepozoroval, ze by tu vsak bylo lesi prijmani, to zalezi
na chovna nalade vcelstva. Dnes uz ramek nepouzivam, prooze mi obvykle pocet
larvicek na ramku nestaci pro larveni, ktee provadim v jeden den. Dale matka
je izolovana na pomerne malem prostoru (cca 1dm2). Po urcitem casu ej treba
ji uvolnit, aby kladla i ve vcelstvu a pak zase hledat a veznit, a to vse s
predstihem 4 dnu pred planovanym larvenim. Je to proste prace navic, mate-li
dobrou prelarvovacku, rutinni zkusenosti a pripravena chovna vcelstva v
chovne nalade, je Jenterak jakymsi luxusem.
Zdravi Tonda

> Už zde ale bylo řečeno, že Jenterova klícka je vhodná pro včelaře, který
> chová matky komerčně nebo má vlastní potřebu několika set ks matek ročně.
> V současné době, pro mne a myslím, že i pro většinu včelařů na konferenci
> nemá za tyto peníze význam.

Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?

Za odpovědi dík Aleš

Včera 22. 1. jsem asi ve 13 hod. zaznamenal první prolet včel. Počasí přálo bylo slunečno, bezvětří, teplota vzduchu na slunci
10°C ve stínu 7 °C.

Aleš

Zda se my to slozite, chystam se pro sebe odebirat plastovy pyl v
pylovych deskach v plodisti, tj. nastavek s vytazenymi mezistenami
pod mrizku, matku nad mrizku a melo by stacit na max. 2 tydny,v dobe
nadbytku pylu. Oddelky jsou hrozne vitalni, i v dobe lonskeho
studeneho cervna a cervence nanosily az neuveritelne mnozstvi pylu
sami, tak proc a jak jim ho davat. Hlavni je nechat oddelky napokoji,
neotvirat je kazdy druhy den, jen cukr jim dam, kdyz neni snuska.
Radek

Dne 23. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu od ostatních včelstev nasbírat.
> Rád bych se dozvěděl, kdo má jaké zkušenosti s pylochyty.
> Jako pylovou mřížku použiji běžně prodávanou s 5mm kulatými otvory.
> Ale je lepší čelní pylochyt před česnem, nebo pylochyt zabudovaný do dna?
> Mne se zamlouvá nejvíce pylochyt ve dně, má totiž i otvory pro odlet trubců. Ale čelní pylochyt je zase jednodužší.
> A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

2x2 mm je malo treba 3x3 alebo 3,5x3,5. Cez vacsiu ti uz prejdu vcely. Cez
2x2 neprepadne cast pelovych obnozok, ktore potom vytvoria na site
nepriiepustnu vrstvu.

Matej

"A ještě jedna otázečka. Mřížka pod pylochytem, kudy propadávají zachycené
pylové rousky bude stačit s oky 2x2mm?"

> Hlavni je nechat oddelky napokoji, neotvirat je kazdy druhy den, jen
> cukr jim dam, kdyz neni snuska.

Souhlas s tím, že s pylem u oddělků snad ani nebývá problém. Horší je
to s glycidy. Moje zkušenost je - oddělky neustále krmit (snad jedině
kdyby byla velká snůška hned blízko včel, tak bych krmení přerušil).
Oddělky jsou na výpadek přísunu zásob citlivé.

>> Chtěl bych letos novým oddělkům, které budu dělat, doplnit trošku
>> pylu pro lepší plodování. A proto bych chtěl při řepce trošku pylu
>> od ostatních včelstev nasbírat.

Já mám celkem dobré zkušenosti dát před krmením na zimu 1. nástavek (s
pylem) nahoru. Pyl se dostane pod zásoby a včely jej tam na jaře
najdou. Není pak problém s ošetřováním pylu proti plísni.

Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?

IBRA - International bee resarch association porada ve dnech 1 - 5
cervence v Cardiffu (UK) 6. evropskou konferenci o vcelach s tematem
"Vcely bez hranic". Pokud bude mit někdo zajem, umistil jsem na
www.beekeeping.cz/ibra2002.htm text obezniku k teto konferenci
(anglicky). Pripadne namitky na kvalitu oscanovani textu adresujte
"Velkému Billovi" Gatesovi - je to scanovano OCR z Office.

Pokud se někdo bude chystat jako delegát, na pozadani mu zaslu fotokopii
prislusnych formularu.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.314 / Virová báze: 175 - datum vydání: 11.1.2002

Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně 15,30 velmi silný prolet.
Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily

Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.

Zdravicko

Vcera som pozeral cez obed na teplomer. Na slnku 16 stupnov.
Hned som bezal ku cvelam. To bol pohlad. Paraada
A ze pod Martinskymi holami je zima.(okr. Zilina)

Pista

----- Original Message -----
From: "Král Honza" <kral.honza/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 23, 2002 8:34 PM
Subject: Re: Prolet vcel


> Včera 22.1 5 km západně od Benešova bylo nádherně a od 14 do minimálně
> 15,30 velmi silný prolet.
> Odebral jsem měl aby mi ji neodnosily
>
> Už se těším na jaro , s pozdravem Honza K.
>

> Já můžu s určitostí říct že Sklenárky dorostou na sílu zimovaného včelstva
> do dvou nástavků Tachov. úlu a v těchto úlech v sezoně se jsou schopny
> pohybovat na sílu 4-5 nástavku. Výnos za minulý rok byl s kočováním k řepce
> a do lesa v prum. 60 kg a pokud je slunečnice dá se i vytáhnout na 80 kg.
> Podmínky takových vynosů jsou ovšem pro každého jasné, zimovat silné
> včelstvo dostatečne zásobené pylem a glycidovou složkou a v neposlední řadě
> mít štěstí na počasí.

> Ale ještě by bylo dobré říct v jaké výšce Honzo včelaříš. Co jsem uvedl je
> pro oblast 220m.n.m. a snůška z lesa je asi 400m.n.m. Jaro to mám brzy a
> zimy nějak drsné také nejsou.


Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!

I na Vysočině včely lítaly. Když se dívám na předpovědi počasi (teplý únor - přes 10 stupňů), tak se trochu obávám, jak to bude působit na závěr zimování včel.

Někdo se tu ptal na roubování a odebírání roubů.

Můj děda (zahrádkář) říkal, že rouby nejlépe odebírat za bezmrazého dne v prosinci. Ale v podstatě by se to snad mohlo dělat i právě v tuto dobu. Ale rychle, než to začne rašit! Narašené rouby se problematicky ujímají.

Podstata úspěchu roubování je, aby roub byl "zpožděn" za stromem, na který se roubuje. Tj. roub odebraný v zimě se uchovává ve tmě, v chladu a mírném vlhku, a snahou je uchovat ho co nejdéle, aniž by začal rašit. Tento roub, jehož "biologický čas" je stále někde v zimě, se roubuje na kmen, ve kterém už plně proudí jarní míza. (Nejsnazší roubování je způsob "za kůru".)

Asi tak před rokem mne Ing. Čermák ze Zubří informoval o matkách které má
na rozchov a prodej. A byla tam linie Lesanka (tuším název). Tato linie by
mněla být právě určená pro chov do vyžších oblastí.
Přesne ti to nepovím, ten dopis už nemám. Ale jen ti můžu dát email na Ing.
Čermáka do Zubří beestn.zubří/=/sendme.cz.

A ještě jsem si vzpomněl. Nevým co je na tom pravdy, ale bere se za fakt, že
matky odchované ve vyšších oblastech jsou na tom v produkci líp ve vyšší i
nižší oblasti, než matky odchované v nížší oblasti a určené pro produkci do
vyžších oblastí, ale nemá to vliv na jejich produkci v nižší oblasti. Trošku
komplikovaně řečeno.
Možná je to jen někoho úvaha a nemá to na nic vliv nevím to jistě, nezkoušel
jsem to a žádnou výzkumnou prací jsem to také nevyděl podložené.

Aleš


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 24, 2002 12:03 PM
Subject: Re[4]: Matky - linie

Jo jo, já včelařím v 600 m nad mořem a více... Zimy drsné, jaro pozdě.
Jeden z těch studenějších mikroregionů Vysočiny (mezi Jihlavou a
Třebíčí - v Jihlavě i v Třebíči je znatelně tepleji).

Zdravím!

Rouby mají být odebrány z osluněné strany stromu, loňské vyzrálé letorosty,
dobře rostoucí a ze zdravého stromu. Když se odebírají ze středu stromu a
nebo ze severní strany, je jejich ujímání podstatně horší a špatně rostou.
Libor

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.

Za odpovědi dík Aleš

Přátelé,
za kolik jste kde realizovali prodej medu?

V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka + malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních včelařů).
¨

Přesně tak, problém je ve vodě. A protože oddělky jsou většinou bez létavek,
bývá se zajištěním vody trochu problém.

Mě se na krmení oddělků nejlépe osvědčily zavíčkované zbytky zimních zásob:
včely přijdou, otevřou a už si cpou pupíky.

vojta

Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových
oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
........Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu
musí odstranit a do těsta přidat.

Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo bral víc jak 6
kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň 70. Lidi mě
úplně vysáli a jsem bez medu.

vojta

> Přátelé,
> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
>
> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený - řepka +
> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak bych musel s
> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
> včelařů).

Mel jsem 150 kg kvetoveho a 30 lesniho a vse jsem prodal po znamych za 100
kc/kg.
Zdravi Pavel Hrabak

Kdyz delam oddelky kolem toceni repky, davam jim plast kvetoveho medu
a sous plnou vody. Prvni 4 dny oddelek nema letavky, nemohou si
donest. Oddelek beru jako male detsko, tomu taky nerad das neco
horsiho, tak jim davam med, kdyz neni zadna snuska, dam potom
prosakovaci lahvi cukr 3:2.
RAdek

Dne 26. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé mám jednu skromnou otázečku. Je lepší na podněcování nových oddělků krmné těsto (med,cukr), nebo sirup (voda,cukr)?
> Mne se zamlouvá těsto, ale slyšel jsem, že těsto je pro oddělky těžká strava, protože včely ji musí obtížněji zpracovat, aby mohla být uložena do buněk.
> Ale já si myslím, že je to jedno. Žlázy pracují pořád stejně at' s těstem nebo sirupem. Jediný rozdíl bych vyděl v tom, že ze sirupu vodu musí odstranit a do těsta přidat.
>
> Za odpovědi dík Aleš
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

V Pardubicích je nabídka Květový med 65 Kč/kg do přinesených sklenic,
Ve vesnicích kolem Pardubic 60 Kč,
Na tržišti 70 Kč ve sklenici.
Pokud chceš prodávat, musíš to respektovat.
Poslední nabídku supermarketu jsem viděl 0,5 kg za 29 kč.
Za 80-90 Kč dá za květový med jen ten, kdo nekouká na korunu.
Těch tu tolik není.
Ale máš pravdu, já jsem taky bez medu, zvýším cenu aby mi med vydržel aspoň
do května. Zákony trhu prostě platí.
Eman

->-----Original Message-----
->From: Vojtěch V. Protivínský [mailto:p.vojtech/=/katolik.cz]
->Sent: Saturday, January 26, 2002 2:42 PM
->To: Vcelarska konference
->Subject: Re: Ceny medu
->
->
->Těch 80 Kč za pastovanou řepku lidé rádi dali i letos. Kdo
->bral víc jak 6
->kg, měl "akční" cenu 65 Kč. Přítště to ale bude víc - aspoň
->70. Lidi mě
->úplně vysáli a jsem bez medu.
->
->vojta
->
->> Přátelé,
->> za kolik jste kde realizovali prodej medu?
->>
->> V Jihlavě (a v Praze) prodávám za 90 Kč (pastovaný, smíšený
->- řepka +
->> malina apod.). Ale kdybych měl prodat více než 300 kg, tak
->bych musel s
->> cenou asi dolu (v Jihlavě asi tak na 70-80 Kč - to je cena místních
->> včelařů).
->
->

Na jar je lepsi sirup. Do cesta treba vela vody, za ktorou musia vcely
vyletovat aj v chladnom obdobi, kedy sa casto nedokazu vratit,cim sa na jar
stracaju cenne vcely.
V lete je lepsie cesto, lebo jeho spracovanie zamestnava viac vciel, ktore
by inak v bezznaskovom obdobi vylihovali v uli ci na letaci. Ak chces
dosiahnut podnecovaci efekt, sirup musis davat v malych davkach - 0,5 L
denne a cesto staci dat 1x za tyzden 1 kg.

Matej

Zdarvim vsetkych,
ospravedlnujem sa , zle som si precital povodny prispevok. Takze moja
odpoved na otazku:

Odlozence dostavaju dva plasty zasob a tym ze ich robim na kocovnom
stanovisti a usadzam na zakladni, nedochadza k strate lietaviek a preto im
staci voda v napajadlach na vcelnici. Ak som robil odlozence na vcelnici
potom dostali 1 L sirupu 1:1. To im staci na dva az tri dni a dovtedy uz
maju dost lietaviek aby si vodu doniesli aj z napajadla.

Matej

Zasilam kontrolni e-mail, zda do NOVE konference umim opet psat po odmlce
konference i moji zivotni.

Mirek Sedlacek - Bucovice

Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman

Dobrý den přeji,

ty, kteří používají MS Outlook varuji před virem, který se začal
šířit a není vyloučeno, že projde i konferencí. Vir má v hlavičce
jako předmět např. "new photos from my party!"

Uvnitř mail obsahuje nějakou jakoby webovou adresu:
"myparty.yahoo.com" a tento text:


Hello!

My party... It was absolutely amazing!
I have attached my web page with new photos!
If you can please make color prints of my photos. Thanks!

Mail obsahuje tedy jen něco málo textu, jinak pak strojový kód viru.
Mail nemá žádné přílohy. Problém je však v tom, že i když strojový
kód viru, který je součástí textu mailu, není v podstatě přílohou,
tak Outlook (kvůli své vnitřní chybě) jej chápe jako přílohu.

V MS Outlooku se tedy tento mail zobrazí jen jako krátký text (o té
party a nových fotkách na webu) (ten strojový kód se nezobrazí) a na
konci textu mailu je výše uvedená jakoby internetová adresa. Když na
ni však v Outlooku kliknete, tak se tím spustí onen strojový kód
viru (což je v podstatě exe file), a to pak způsobí, že se počítač
nakazí tímto virem.

Uživatelé jiného mailovacího software se (snad) nemají, čeho bát.

Problém je také v tom, že velká část antivirových programů
kontroluje pouze přílohy mailů a nikoliv vlastní text mailu. A tak
tyto antivirové programy tento druh viru vůbec nezachytí...

Šíří se to prý jen v těchto dnech. Je to z Ruska a nenapadá to
počítače s ruskými windows (resp. ruskou key mapou).

Je to taková východní past na západní nemravy.



J. P. B.

Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách, kolega
musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil datel /koplenový
nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když bylo ještě chladněji. V loni
to bylo to samé a bylo to O.K.

Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]
Sent: Tuesday, January 29, 2002 10:25 AM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: Co na toto počasí asi říkaj včely?


Vím, že se s tím teplem (až +13 C) nedá nic dělat,
ale je to pro včely dobré,
nebo je to nezajímá?
Včera večer tu byl pěkný vichr.
Eman
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

> Buťme rádi v alespoň se provětrají a proletí i ve vyšších polohách,
> kolega musel přendat včely z do jiného nástavku který mu poničil
> datel /koplenový nástavek/ a plod tam byl ve všech fázích i když
> bylo ještě chladněji. V loni to bylo to samé a bylo to O.K.

> Jedu se dnes podivat jak budou létat, vyhnat myši a odebrat měl.

Při odebírání měli (někdy před týdnem) jsem na podložce nacházel včelí
kukly - předpokládám, že je to zachlazený plod. Takže včely plodují o
106.

Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Nic proti proletům včel. Ale co je moc, to je moc...

Včera hlásili v rádiu, že v tyto dny byl překonán dosavadní teplotní
rekord (někdy z 19. století) a že to podle předpovědi tomu tak bude i
v následující dny.

K tomu připočtěme i větší spotřebu zásob a větší opotřebení zimních
včel (strávením toho většího množství zimní bašty):

a) kvůli rozvolněnému chumáči (při teplotách nad 10 stupňů má chomáč
tendenci se rozpouštět) - tedy ruší se tím samotný princip zimování a
úsporného režimu.

b) Při rozsáhlejším plodování začnou vytápět úl na plodovací teplotu.

Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

->Mně se tento způsob ledna zdá poněkud nešťastný.

Mně taky, ale třeba to povede k selekci lépe přizpůsobivých včel.
Při odběru měli jsem měl na podložce dost mrtvolek.
Jsem zvědav na jaro, ale nijak mě to nevzrušuje: Pánbůch dal Pánbůch vzal.
Eman

Dneska mi přišel prospekt od př. Pavla Cimaly, který chová linii "Pradědka". Včelí matky této linie jsem od něho v minulosti kupoval (a zmiňoval se o ní v některém s předchozích příspěvků).

Na prospektu je uvedena webová adresa jeho internetové stránky: www.vcelimed.cz

Je tam k dispozici i internetový obchod, takže lze matky objednat po internetu.

Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe hospodarskych
zvirat.

Mozna se Vam budou hodit.

Prosim o namety, co by se Vam tam dále hodilo.

S pozdravem

Lnenicka

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak provádět ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku to vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...

Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a pracně sháním informace).

Nu, a konečně - časopis Včelařství...

Výborně, ale hodilo by se dát odkaz na tuto stránku také na hlavní Web
WWW.Beekeeping.cz a když už nám oznamuješ, že neposíláš viry tak si
aktualizuj antivirák, aby ses brzo nepletl. (21.1. je na Myparty asi slabé).


->Na WWW.Beekeeping.cz/svaz jsem nove umistil formulář Prilohy navrhu na
->vysetreni a Hlaseni podle Zákona o šlechtěni a plemenitbe
->hospodarskych
->zvirat.

Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to mě
znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

> Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.

Pokud jich je kolem padesati, myslim, ze neni duvod k obavam. Kazdou zimu se desim z mnozstvi uhynulych vcel, ale na jare mi vzycky pripadaly vcelstva normalni.
Pavel

Potom moze byt ze nosia vodu do ula ( matky uz ploduju ) a pri nasati
studenej vody skrehnu a nedoletia.
Skus im urobit napajacku blyzko ula alebo najlepsie dat misku z vodou
priamo do podmetu.

MS.




To, že včelky umírají až když se vrací jsem pozoroval na vlastní oči a to
mě
znepokojuje. Nejde o mrtvolky vynesené z úlu.
Lojza

-----Původní zpráva-----
Od: MSuja/=/softip.sk [mailto:MSuja/=/softip.sk]
Odesláno: 31. ledna 2002 9:00
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: průlet včel



Podla mna su to mrtvolky , ktore vcely povynasali z ula . To je normalne.
Vezenie nedoporucujem , vcely vedia najlepsie co potrebuju a co maju robit.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou před
úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám druhým roken
(loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby se včelstvo
neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další mrazy. Na podzim jsem
zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x 24). Jde o nějakou známku
toho,
že něco není v pořádku? Co takhle "domácí vězení" pro včelky když nemají
rozum?
Lozja

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002






---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.319 / Virová báze: 178 - datum vydání: 28.1.2002

> Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou
> před úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám
> druhým roken (loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby
> se včelstvo neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další
> mrazy. Na podzim jsem zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x
> 24). Jde o nějakou známku toho, že něco není v pořádku? Co takhle
> "domácí vězení" pro včelky když nemají rozum? Lozja

Myslím, že není možné včely v zimě věznit.

Ty zkřehlé včely, to mohou být včely, které jsou už tak jako tak na
konci svého života. Kdyby zůstaly v úle, tak by brzy spadly na
podložku. Často se tyto umírající včely před smrtí pokusí (i za mrazu)
vyletět z úlu, aby zahynuly venku a nepřidělávaly včelstvu práci s
vynášením mrtvolky.

To, že ty zkřehlé včely hynou před úlem může být paradoxně důsledkem
teplého počasí - včely, které vyletěly ven, aby v letu zmrzly, tak
křehnou venku pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, takže se proti
svým původní záměrům stihnou vrátit k úlu, nebo vyčkávají své
zkřehnutí někde poblíž česna...

Důležité však je, aby tyto zkřehlé včely nebyly ve skutečnosti
vodonosičkami. Za tohoto tepla včelstva plodují (asi více než je
obvyklé), a tak potřebují hodně vody. Tedy zkontrolovat zda mají
poblíž úlu zdroj vody. Kdo chce zajistit co nejmenší vyletování včel,
ať napájí přímo v úlu (stropní napajedlo) nebo na česně.


Zdravím

Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci s
redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve, než
vyjde Včelařství.

> -----Original Message-----
> From: J.P. Baudis [mailto:baudis/=/or.cz]
> Sent: Wednesday, January 30, 2002 9:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Formulare na varroazu a hlaseni
>
> Já bych uvítal, kdyby na webu trvale byl např. obsáhlý návod jak
provádět
> ošetření včel proti varoáze (termíny ošetření, dávkování pro všechna
> používaná léčiva, způsob aplikace všech používaných léčiv). Během roku
to
> vždy zapomenu, a pak to lovím v různých poznámkách...
>
> Dále návod k Formidolu (letáček přiložený k Formidolu se mi ztratil a
> pracně sháním informace).
>
> Nu, a konečně - časopis Včelařství...
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

> Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci
> s redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve,
> než vyjde Včelařství.

Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
technického rázu, nebo právního?

ja bych se také připojil pro časopis,stejně si ho každý kupuje v tištěné
podobě ale na internetu by byl výborný tady nejde o konkurenci, může to
přeci dodávat redakce časopisu a podobně....
Nebo redakce se tím nechce zabývat oni mají jistý odběr každý měsíc a víc
nechtejí dělat??

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Sent: Thursday, January 31, 2002 11:01 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re[2]: Formulare na varroazu a hlaseni


> Časopis nepůjde, zbylé věci ano. Z časopisu připadá, po konzultaci
> s redakcí maximálně inzerce, ta by tam byla tak o dva týdny dříve,
> než vyjde Včelařství.

Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
technického rázu, nebo právního?
---
---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002

On Tue, 29 Jan 2002, Baudis Jan P. wrote:

> Jenže na tuto dobu vysoká teplota asi vyžene plodování do větších
> obrátek, než by bylo úměrné roční době. Včelstva, která nemají v
> plástech pyl, jej v přírodě ještě nenajdou. Zimní včely se upracují na
> výchově velkého množství lednového plodu - nevím nevím...

Vcera jsem se dostal v poledne ke vcelam, letaly o sto sest. Dokonce jsem
zahledl nekolik zlutych kosicku s pylem ! Jedna jiva uz povystrcila kvety
a vcelky to zrejme nasly. Teplota ve stinu 11 st. C, nadm. vyska 450 m.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Snažil jsem se formuláře si prohlédnou a eventuelně stáhnout, ale nepovedlo se mi to.
Jinak konference se stála rozvláčnou, díky mailum a nekonečného opakování již jednou uveřejněných příspěvků.
Já vím, že na to Honza upozorňoval, ale netušil jsem, že to nabyde takovýto rozsah.
Je třeba znovu upozornit přispěvovatele v e-mailové sféře, aby se vyjadřovali stručně a původní příspěvky mazali !
Už to tady taky bylo, ale zatím to málokdo dodržuje.
Jinak doufám, že už všichni máte vysušené a přessáté vzorky měli k odevzddání.
U části úlů jsem našel značky po nmosemě. Léčíte někdo ? a čím ?
Emil

Koukal jsem se na formulář registru a buď je tam v prvním řádku početní chyba, nebo tomu počítání nerozumím. Kde se dočtu, co s těmi formuláři máme dělat? Stačí ťuknout, nemám čas to hledat.
Eman

Ahoj,
pokud Tvé "slabé včelstvo" byl oddelek s mladou matkou, nemel bych
velky strach a pokud bys o něj přišel, třeba bys došel k názoru
zvýšit mírně počet včelstev a chovat si matky, abys neměl takovou
bolest ze ztráty, mně padlo teďka treba včelstvo hlady a přitom mělo
v horním nástavku 20kg zásob, prostě stane se.
Rozhodně z toho nevyvozuj závěr, že jsi neschopný a proto se na
včelaření nehodíš, celý život je škola..
Radek
PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???

Dne 31. leden 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> > Letos se včeličky z průletu vrací tak zesláblé (zkřehlé), že spadnou
> > před úlem na zem a zemřou. Denně najdu až 50 mrtvolek. Včely mám
> > druhým roken (loni jsem nic takového nepozoroval) tak mám obavy, aby
> > se včelstvo neoslabilo natolik, že by nepřežilo případné další
> > mrazy. Na podzim jsem zazimovál dosti slabé včelstvo (7 rámků 39 x
> > 24). Jde o nějakou známku toho, že něco není v pořádku? Co takhle
> > "domácí vězení" pro včelky když nemají rozum? Lozja
>
> Myslím, že není možné včely v zimě věznit.
>
> Ty zkřehlé včely, to mohou být včely, které jsou už tak jako tak na
> konci svého života. Kdyby zůstaly v úle, tak by brzy spadly na
> podložku. Často se tyto umírající včely před smrtí pokusí (i za mrazu)
> vyletět z úlu, aby zahynuly venku a nepřidělávaly včelstvu práci s
> vynášením mrtvolky.
>
> To, že ty zkřehlé včely hynou před úlem může být paradoxně důsledkem
> teplého počasí - včely, které vyletěly ven, aby v letu zmrzly, tak
> křehnou venku pomaleji, než je v tuto dobu obvyklé, takže se proti
> svým původní záměrům stihnou vrátit k úlu, nebo vyčkávají své
> zkřehnutí někde poblíž česna...
>
> Důležité však je, aby tyto zkřehlé včely nebyly ve skutečnosti
> vodonosičkami. Za tohoto tepla včelstva plodují (asi více než je
> obvyklé), a tak potřebují hodně vody. Tedy zkontrolovat zda mají
> poblíž úlu zdroj vody. Kdo chce zajistit co nejmenší vyletování včel,
> ať napájí přímo v úlu (stropní napajedlo) nebo na česně.
>
>
> Zdravím
>
>

______________________________________________________________________
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

> U části úlů jsem našel značky po nmosemě. Léčíte někdo ? a čím ?

Předloni jsem scháněl Fumagilin, vyrábí se v Maďarsku, ale do Čech ho nikdo
nedováží.
Ptal jsem se i u dřívějšího dovozce. Soused dává při krmení do cukerného
roztoku česnek,
já k tomu nenašel odvahu, je to pořádně ze včel cítit. Jaromír Marek.

V redakční radě.

Lněnička


> Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
> dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
> technického rázu, nebo právního?
> ---
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.317 / Virová báze: 176 - datum vydání: 21.1.2002
>
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

Sorry, dostal se tam nevhodny formular.

Navod na vyplneni bude ve Vcelarstvi 2/2002

Lnenicka



> -----Original Message-----
> From: Emanuel Vesely [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Friday, February 01, 2002 7:34 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Formulare na varroazu a hlaseni
>
> Koukal jsem se na formulář registru a buď je tam v prvním řádku
početní
> chyba, nebo tomu počítání nerozumím. Kde se dočtu, co s těmi formuláři
> máme
> dělat? Stačí ťuknout, nemám čas to hledat.
> Eman
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

Jak to chapu je zde viděna snad nějaká konkurence , a redakční rada nejsou
snad včelaři?
Tak by neměl být problém aby to bylo na internetu! Jak chceme dále
vychovavat nástupce a propagovat včelařství!!! Nechci se dotknout redakční
rady, ale je to generace 60 letých lidí která má k internetu přirozenou
nedůvěru a tudíž proč měnit něco, když to šlo dříve .... ale doba je již
jiná

omlouvám se redakční radě a všem kdo by si to vzal osobně!!!+

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921


V redakční radě.

Lněnička


> Jestli to není příliš nezdvořilé, mohu se otázat, proč není možné
> dávat Včelařství na internet? V čem je ten "zakopaný pes"? Důvody jsou
> technického rázu, nebo právního?

Všem děkuji za cenné rady.
Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na položce
jsem našel jemně nahryzanou plástev. Pod zvěčovákem jsem v těch drobcích
našel pobíhat 2 černé broučky.
Promiňte mi moji terminologi i ten "průlet", který jsem nevymyslel spíše
jsem u toho nemyslel.
Lojza


PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na
> položce jsem našel jemně nahryzanou plástev.

Jestli jsou tam spadle mrtvolky včel s jemně umně vykousanými
hrudníčky, je to rejsek. Jinak je to myš... (Rejska chránit!)

Hezký víkend!

Pár mrtvolek tam bylo (asi 20) ale jestli měly vykousané hrudníčky jsem si
nevšiml resp. jsem je neprohlížel.

-----Původní zpráva-----
Od: Baudis Jan P. [mailto:baudis/=/or.cz]
Odesláno: 1. února 2002 13:11
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re[3]: prolet včel


> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na
> položce jsem našel jemně nahryzanou plástev.

Jestli jsou tam spadle mrtvolky včel s jemně umně vykousanými
hrudníčky, je to rejsek. Jinak je to myš... (Rejska chránit!)

Hezký víkend!


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

Ohledně nosemy:

Na FTP archivu 1. konference byl článek o léčení nosemy kyselinou benzoovou (je rusky). Umístil jsem soubor s tímto článkem i sem. Jmenuje se to Benzoe.pdf a najde se to na adrese
http://www.vcely.or.cz/files

Na stránku downloadu
http://www.vcely.or.cz/files
jsem přidal i nějaké včelařské obrázky, které se vyskytují na internetu. Komerční použití těchto obrázků by asi nebylo košer, ale dají se (aniž by snad byla nějaká špatnost) umístit na plochu Windows.

Ještě k nosemě:
slyšel jsem někde, že nosema je v podstatě problém především slabých včelstev nebo studených úlů. Obě příčiny mají jednoho jmenovatele: chlad. Když jsou včely v teple, tak prý není s nosemou větší problém.

Myslím, že to byl někdo z Výzkumného ústavu včelařského, kdo na přednášce kdysi říkal, že mají zjištěno, že když je horké léto, tak v následujícím jaru je daleko méně případů silně nosematických včelstev. Zdůvodňoval to nějak v tom smyslu, že zimní včely, když v horkém létě (v srpnu) lítají na prolety, jsou pálícím sluncem vlastně dezinfikovány od spor nosemy. Včelstvo jde pak do zimy se zimními včelami, které v sobě nesou podstatně méně zárodků infekce.

Ve starší literatuře se pojem "průlet" vyskytuje běžně.
Po 11. září 2001 však mají pojmy "prolet" a "průlet" zřejmě zcela odlišný
obsah...

vojta



> Všem děkuji za cenné rady.
> Ještě by mě zajímalo co se mi usadilo v úlu za "zvířátko", když na položce
> jsem našel jemně nahryzanou plástev. Pod zvěčovákem jsem v těch drobcích
> našel pobíhat 2 černé broučky.
> Promiňte mi moji terminologi i ten "průlet", který jsem nevymyslel spíše
> jsem u toho nemyslel.
> Lojza
>
>
> PS: Kdo vymyslel nový termín Průlet? Snad prolet???
>

V předchozích příspěvcích byla zmínka o příznacích
nosematozy. Mohl by někdo napsat jak je mužu zjistit
z podložky.
Dnes jsem čistil podložky, včelstva v uteplených
úlech měly prolet ale podle stavu na podložce
vyčkávají. Nejsilnější včelstvo sedí na 7 uličkách,
nedosáhlo horní loučky,měl v jedné třetině. Pár kapek
vody, úl suchý.
Tenkonstenný úl, včely intenzivně vylétavají očkem.
Plodování je také intenzivní, měl na různých místech.
Pro informaci, teploty v noci dosahují 0 v blízkosti
leží ještě sníh. S pozdravem Richard.

Omlouvám se příteli Lněničkovi, že se mi nepovedlo stáhnout si formulář hlášení. Chyba byla ve spojení po telefonních linkach, na kterých jsem připojen na internet. Včera se mi po druhém pokusu povedlo si stáhnout formulář a ještě ho vyplnit ve Wordu. Je to pro mě zkušenost, že se včelař nesmí odradit, když mu po prvé něco nevyjde. Technika zvláště ta elektronická je poruchová a nesmí se jí slepě věřit.
Emil

Dávám znovu prosbu účastníkum konference aby se zvláštně ti co se připojují na mailu, šetřili místem. Honza upozňoval, že připojením mailovců se koference zatíží prodloužením zápisů o zbytečné informace, jako kdo vám vám příspěvek protiviroval a podobně. Navíc tam dostáváme několikrát opakované příspěvky a odpovědi. Nevím jestli to jde nějak redigovat, ale myslím, že by to mohlo fungovat, kdyby účastníci mohli opakované zprávy smazat. Proč mám číst několikrtát stejný text, ještě někdy špatně označený jako odpověd.
Moc se mi líbila původní stráka, než se připojil mailáci.
Prosím je , budte tolerantí.
Jinak si myslím , že každý se může účastnit tolik konferencí na koli má prostor na svém, nebo použitelném počitači.

Zjistil jsem že někteří včelaři neví přesně co je to nosema a neznají, jak jí rozpoznat. Staří včelaři brali nosemu asi jako rýmu včel a tak jí i léčili. Jinak je to vážnější. Nosema je virová nákaza a kdysi byla vážným problémem. Nevím proč, ale asi varoa toto nebezbečí překryla a přestala se léčít. Její projev pozná včelař, že má po prvním jarním proletu pokálený přední část úlu. Při malém postižení jsou to nitkovité stopy, při větším vetší skvrny nahnědlé hmoty na česnech a předních částech úlů. Při velkém zasažení máte pokálené podložky a dokonce plásty. To vám nepřeji,potom by bylo asi zasažená včelstva likvidovat.
Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu se podceňuje.
Přispějte svými poznatky!
Emil

>Staří včelaři brali nosemu asi jako rýmu včel a tak jí i
>léčili. Jinak je to vážnější. Nosema je virová nákaza a kdysi byla
vážným
> problémem.
Nejenom staří včelaři. Nosema není virová nákaza a je působena prvokem
Nosema Apis. Jinak souhlas, dlouhodobě působí nosema při chovu včel v
České republic největší ekonomické ztráty. A včelaři se pokoušejí ztráty
včel způsobené nosemou svalovat na vše co jde. Minulý týden mi po
telefonu jeden ze "zkušených včelařů", včelařící 40 let tvrdil, že
uhynulé včely na podložce byly způsobeny hlukem silvestrovského
ohňostroje, který včely deprimoval tak, že se neudržely na plástech a
spadly na podložku. Tady je velký úkol a rezerva nás všech, učitelů
včelařství, prohlížitelů i jednotlivých funkcionářů. Ale co dělat, když
včelaři o takových věcech na přednáškách nechtějí slyšet ?
S pozdravem
Lněnička

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

Pokud Ti broucci byli spíse protahli, velikosti az 4-5mm, mohli to
byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Radek

______________________________________________________________________
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

->byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Co si pod tim jako laik mam predstavit?
Eman

> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu se podceňuje.
S tim Emile nemohu souhlasit. Lepsi je prevence nez lecba. Fumagilin
se prestal pouzivat z duvodu hygienickych (rezidua)i z hlediska
ucinnosti. Noseme lze predchazet bez chemie. Noseme lze predejit
zazimovanim silnych vcelstev, pise se kolem 2kg, zatimco bezne u nas
je 0.5kg. To se samozrejme neda udelat v jednom nastavku. Druhym
zakladnim faktorem jsou kvalitni zimni zasoby bez medovice. Pokud
bude nasledovat dlouhe obdobi chladna po teto obleve, jako v roce
1970/71, muze se nosema nepekne podepsat na stavu hlavne slabych
vcelstev, ktera musi vyhrivat relativne vetsi plochy plodu, tudiz
konzumovat zasoby a plnit si vykalove vaky.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Při zběžné prohlídce pouhým okem jsem brouky neviděl, velikost do 1mm.
Zahlédl jsem je až pod lupou.
Lojza

Pokud Ti broucci byli spíse protahli, velikosti az 4-5mm, mohli to
byt kožojedi. Zbavit se jich da jedine duslednou hygienou.
Radek

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.320 / Virová báze: 179 - datum vydání: 30.1.2002

Ahoj Radku, se vším stebou souhlasím ale!!! co s již postiženým včelstvem.
Když včelař má 3 včely, tak pro něj by to byla velká katastrofa. Chce je
nějak vylečit, a teď poradíš co stím:? Všechny staré léčby co byly jsou
opuštěny a na nové se již nemyslí. Vše se motá kolem varoazy ale na Nosemu
se zapomíná. Jako kluk, to jsi byl ještě na houbách, jsme běžně léčili. Dost
se této proplematice věnuje př. Řeháček z Nasavrk. Poradí nám? Ahoj Evžen
----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 04, 2002 8:23 AM
Subject: Re: nosema


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu
se podceňuje.
S tim Emile nemohu souhlasit. Lepsi je prevence nez lecba. Fumagilin
se prestal pouzivat z duvodu hygienickych (rezidua)i z hlediska
ucinnosti. Noseme lze predchazet bez chemie. Noseme lze predejit
zazimovanim silnych vcelstev, pise se kolem 2kg, zatimco bezne u nas
je 0.5kg. To se samozrejme neda udelat v jednom nastavku. Druhym
zakladnim faktorem jsou kvalitni zimni zasoby bez medovice. Pokud
bude nasledovat dlouhe obdobi chladna po teto obleve, jako v roce
1970/71, muze se nosema nepekne podepsat na stavu hlavne slabych
vcelstev, ktera musi vyhrivat relativne vetsi plochy plodu, tudiz
konzumovat zasoby a plnit si vykalove vaky.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Ahoj Evzene, diky za zpravu.
BYl jsem v Nasavrkach na seslosti veterinaru a okresnich referentu,
vysledky povim na vyborovce pristi pondeli. Seznamil jsem se s
doktorem Straussem, domluvili jsme se, ze udelame vyhlasku k lecbe,
pry ji chtel delat za stareho vedeni ZO, ale nebyla vhodna puda na
realizaci.
K Tvemu dotazu, co ze vcelstvem s nosemou u maleho vcelare. Podminkou
je, ze musi nosemu poznat, coz povazuji za nejvetsi problem. Mam s
tim osobni zkusenost u tchyne, ktere jsem to diagnostikoval, rekl a
stejne to bylo houby platne, nedelala nic a mela nakonec z peti
vcelstev tolik, kolik jsem mel z jednoho spickoveho. Pokud to pozna a
bude mit zajem to resit zalezi na rozsahu nakazy. Rehacek o tomhle
udrzovani slabochu vypravi porad. Pokud nejsou pokalene plasty,
doporucuje vcelstvo maximalne zuzit, nechat treba jen jeden plast
zasob, udelat prepazku nahore s dirou a za prepazku dat poskrabane
plasty zasob. Tim ze to prenasi a maji maly prostor zvysi teplotu a
rychleji se z toho mohou dostat. Ovsem podminkou je nasledne v sezone
vymena matky, coz je taky kamen urazu, protoze i v tech Nasavrkach mi
rikali, ze 90% vcelaru matky nechova vubec a cekaj na roj, kdyz
nahodou prijdou o vcelstvo a chtej doplnit a velka cast z nich neumi
ani pridat matku kterou koupi. Nechce se mi to verit, kdyz o tom
mluvime na schuzi, vsichni se tvari, ze je to pro ne samozrejmost, ze
to umi. Pokud jsou pokalene plasty, je treba je vymenit, zasoby
vytocit prevarit (pro me fujuz jen ta predstava) a postupovat podobne
jako v predchozim pripade. + samozrejme dezinfekce.
Pokud se Ti to bude aspon trochu zamlouvat, dopln to podle sveho a
zverejnime to v konferenci, treba to nekomu pomuze.
Ja osobne bych pozadal kamarada, aby mi za mirny poplatek prodal jine
vcelstvo a sam bych i prodal, pokud by ten clovek ke mne nechodil pro
tri vcelstva kazde jaro.
S pozdravem Radek

______________________________________________________________________
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.

Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
těchto výkalů včelami - čističkami.

Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když

- včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
(rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
výkalový vak se bude plnit pomaleji

- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

- včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!

- MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
bývají zcela zdravé.

I tak je dobrá pravidelná výměna matky.

K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
včelstev).

(Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
polystyrenových úlech.)
:-)

vojta

Musim dat Vojtovi za pravdu, mam dva moravske universaly a zbytek
tenkostenne a prolet se v universalech konal o 5 dni pozdeji. Kdyby
se tedy drive ochladilo, k proletu by nedoslo.
Radek

______________________________________________________________________
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Ohledně PS úlů a tenkostěnných úlů:

Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím se sice vyruší zateplovací efekt PS stěn, ale úlem proudí mnoho čerstvého vzduchu, čímž se zajistí, že se včely včas "dozví" o náhlém oteplení a mohou se proletět. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn. Někteří to tak dělají. Používá se spíše u úlů s malou sílou PS stěny (2-4 cm).

Jiný pohled na problematiku nabízí ing. Smělý propagující silně uteplené nástavkové úly se sílou stěny 8 cm PS. Vypracoval osvědčený způsob zimování (bez nosemy), ale z jeho zimovací metodiky nelze vytrhávat jen některé body, ale nutno ji aplikovat jako celek. Tato metodika předpokládá:

1.) úl: a) nástavek 11-12 plástů 39*24, síla stěny 8 cm PS; b) strop - zateplený ale průvzdušný (např. prkénka a pak víko, ve kterém jsou nasypané granule PS); c) uteplené dno s nízkým podmetem, vnitřním česnem; d) žádná očka a nic podobného.

2.) silné včelstvo (které by mohlo zimovat ve dvou nástavcích) stlačené někdy v říjnu do jednoho nástavku.

3.) Celkové množství zásob cca 12 kg (samozřejmě bez medovice, kde je v zásobách medovice, tam včelstvo před nosemou nebo před úplným pádem nezachrání asi nic).

4.) Od časného jara napájení v úlu nebo na česně.

5.) Na jaře vytočení nespotřebovaných zásob a jejich postupné opětovné skrmení.

Ti, kteří se rádi dívají na prolety včel v zimě, budou tímto zimovacím systémem sklamáni. Zatímco včelstva v neuteplených nástavcích létají při oteplení v zimě o 106, včelstva zimovaná výše načrtnutou metodikou vylétnou skutečně jen výjimečně. Někteří to budou považovat za špatný jev, ale ing. Smělý uváděl, že podle jeho zkušeností nosema nepropuká a že včely nelítají ven prostě proto, že to nepotřebují. V utepleném úle (přestože ho v zimě nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice pomalé plnění výkalového vaku...

Mohu také jen potvrdit. Nikdy jsem neměl velké zimní ztráty, po dobu asi 15-ti let snad troje. Od doby kdy mám jen tenkostěnné neuteplené úly jsou včelstva na jaře vitálnější - lepé vyzimovaná (můj dojem). O časnějším proletu nebudu ani hovořit.

Ani tento rok nemám zatím žádný uhyn, ale při výročce se několik lidí svěřilo o ztrátě i 5 včelstev na stanovišti. Nevím jak silná včelstva ani typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?
Petr

Mám starý 3 rámkový medomet a rád bych k němu koupil kliku, může mi ji někdo nabídnout? Nebo elektrický pohon, klidně i na koleně udělaný.

Vím, že se tyto věci dají koupit nové, ale chci si později pořídit nový medomet a do toho starého nejsem ochoten tolik investovat.

Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?
Pepa Přepechal

> Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?

Už jsem se na to ptal, cituji z míst nejvyšších:

"Vcelarstvi cislo 1 a 2 roku 2002 je jiz delsi dobu vydano, ale Ceska
posta si na poslední chvili vymyslela jiné podminky, za kterych je
ochotna takove zasilky prijimat. Bylo potreba najit jineho distributora.
Obe cisla by mela byt spolecne odesilana pristi tyden.
S pozdravem
Lnenicka"

konec citátu.

Pavel

Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi píchnutím do
vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle, řekni, nebyl už
nejvyšší čas?
:-)

U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a to hned z několika důvodů:

1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24) cm.
Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří na zimu
chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě možnost
postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom nástavku 39x24 je
jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti pohybu.

Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
"nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
je stres.

Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)

3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
na celou včelnici.

Vše dobré, vojta

> typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?

Ve dvou nastavcich nezteplenych z 20 vcelstev uhynulo jedno hlady,
kdyz nepresly do horniho nastavku se zasobami. Pozn. Byla tam stara
matka.
RAdek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

aj februarove ( unorove )

Matej

Zdravim všetkych,

Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev. Niektore
sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej, niektore vobec. To
vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat. Ruku na srdce, kto z nas sa
moze pochvalit priemernym vynosom 100 kg na vcelstvo. Ing. Smely ho
dosahuje. Jeho metoda je mozno vedecko-Mičurinská, ale zjavne mu vyhovuje a
má výsledky.

"U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy
nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a ....."

"V utepleném úle (přestože ho v zimě
nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem
vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely
optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice
pomalé plnění výkalového vaku..."

Myslienka, pomalsieho plnenie vykaloveho vaku je zaujimava - zimny prelet v
tom pripade je bezpredmetny.
Podobný zaujímavý spôsob zimovania je popisany v Včelarstí 1/2002

Matej


P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
penzii ...
Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

"Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)"

Myslel jsem, že do diskusí na toto téma už nebudu zasahovat, ale nemohu si pomoci, opravdu je to jako když píchne do vosího hnízda; musím Pavla podpřit... :)).


> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

Prosím, Vojto, napiš mi kde jsi tohle vyčetl. Ve všech zdrojích, které jsem našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně (někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků. Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň podle zdrojů, které mám k dispozici.
Já dodávám: to, že co je teplé, je taky suché ví každý, kdo bydlí ve vlhčím bytě... Uteplení úlu opravdu nemůže být příčinou vlhka nebo přeplnění výkalových váčků, spíše opak je pravdou!!!

> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).

Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy! Skutečně ne každý si všimne (Pavel si naštěstí všiml), že očka a uteplení nástavků spolu vůbec, ale opravdu vůbec nesouvisí. Já bych napsal: od té doby co včelařím v UTEPLENÝCH úlech s pomocnými česínky, nosím prádlo značky BOY a na strůpky dávám Rudé Právo tak nevím, co je to přes zimu uhynulé včelstvo (až letos - více o tom v konferenci "vcelari" mi jedno včelstvo padlo, "čirou náhodou" to jediné z 12, které bylo v tenkostěnném úlu...). Soudím tedy, že každý včelař, který bude nosit prádlo značky BOY bude stejně úspěšný!
Vážně: co má tedy na úspěch největší vliv? Podle mne to Rudé Právo, používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému, kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt. Omlouvám se za odbočku.


> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu)

Nevím, jestli tohle je hotová věc, názory na zimování na květovém medu se velmi různí. Pro hovoří: včely díky lepší výživě (pyl) jsou odolnější proti nemocem a tedy i nosemě. Letos mám včelstva zakrmená odstupňovaně různým množstvím medu resp. cukru, až začne nosemové období kouknu na to mikroskopem a budu o něco chytřejší.

Dne 6. února 2002, Vcelarska konference, Vojta napsal:

> Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
> většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
> tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
> totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.
>
> Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
> výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
> těchto výkalů včelami - čističkami.
>
> Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když
>
> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
> výkalový vak se bude plnit pomaleji
>
> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
>
> - včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
> vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
> Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
> včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
> izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!
>
> - MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
> Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
> nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
> odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
> bývají zcela zdravé.
>
> I tak je dobrá pravidelná výměna matky.
>
> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).
>
> (Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
> polystyrenových úlech.)
> :-)
>
> vojta
>
>

Bravo Vito,

toto bylo opravdu vystižne.

Matej

Ja bych tam mozna dal Rudé Právo ( resp. Pravdu ) od roku 1951.

Matej


Podle mne to Rudé Právo,
používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému,
kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel
vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají
noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se
vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu
Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt.
Omlouvám se za odbočku.

->Bravo Vito,
->
->toto bylo opravdu vystižne.
->
->Matej

Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

>Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy!

Víťo, nevím proč musís mít v sobě takovou zášť. Nevím, ale já si názor každého vyslechnu (přečtu), nechám si to projít hlavou a pořípadě kultivovaně odpovím. Nikdo nikomu přece nemůže nic vnutit, jen Ty sám se musíš rozhodnout zda názor přijmu nebo nepřijmu.

Můj názor je proč uteplovat, kdyz včely jsou na světě delší dobu než polystyren .... .
Očka usnadňují pohyb vzduchu v úle, tím se udržuje vlhkost a hlavně dostatek vzduchu, který je častým faktoren proč včelstva nepřejdou k zásobám. Včelnici pana Smělého vidím každý den (tedy pokud jedu na fakultu) a asi se mu jeho včelaření vede. Sám ale upozorňuje na velký počet brouků (Varoazy), musíš proti tomu (opět pomocí chemie) bojovat, nebo ti včelstva padnou.
Ve včelařství jsem četl članek o boji proti nosemě v Dole. Včelstvo zavřou do boxu a udržujou teplotu (jakou hodnotu a čas si nepamatuji).

> Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi
> píchnutím do vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle,
> řekni, nebyl už nejvyšší čas? :-)

Jo, jo, alespoň jednou do roka musíme toto téma otevřít a trochu se
"do sebe obout" :-)

> 1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24)
> cm. Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří
> na zimu chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě
> možnost postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom
> nástavku 39x24 je jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti
> pohybu.

Má-li chumáč kolem sebe v úlu určité teplo (resp. vlažno), tak to
"zploštění" tolik nevadí. Čím větší mráz a případně i průvan dotírá
přímo na povrch chumáče, tím je důležitější a citlivější, aby včely
měly prostor na vytvoření koule, aby se tato koule mohla bezproblémově
pohybovat po zásobách atd.

> Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
> biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
> nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

Ptal jsem se kdysi ing. Smělého, jestli považuje míru 39*24 za
ideální. Řekl mi něco v tom smyslu, že v silně utepleném úle na
rámkové míře moc nezáleží - je to spíše věc včelaře. Uvedl však (a tím
asi potěším Vojtu), že kdyby znovu začínal, tak by spíše volil
rámkovou šířku 42, protože včely by tuto šířku rády zaplodovaly od
loučky k loučce. Rámková výška je v nástavkovém úle jen věcí včelaře.
Ing. Smělý zkoušel nízké rámky, ale říkal, že to jen komplikovalo
včelařský provoz. Tíhu zamedovaných nástavků vyřešil rampou a
kladkovým zvedákem.

> 2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
> "nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
> je stres.

Pozor, ne podletní, ale říjnové (případně až listopadové) stažení
včelstva. (V srpnu a začátku září je naopak spíše lepší, aby bylo v PS
úlu mnoho - až nadbytek - prostoru.)

Přírodní analogie (např. poukazování na dutiny stromů, rozpuky skal a
pod.) bych bral s určitou rezervou, protože naše včelařské technologie
(rámky, mezistěny, nástavky, přehazování nástavků, medobraní a
následné krmení, chov matek, neřku-li dvoumatečné včelaření), které
běžně používáme, mají s přírodou jen málo společného.

Přírodní analogie nám spíše ukazují, co všechno je schopno včelstvo v
přírodě přežít. Nemusejí však ukazovat, v jakých podmínkách dá
včelstvo největší medný výnos.

> Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
> - teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
> zmenšení jeho obsahu)

V jednom včelařství (asi konec 80. let) ing. Smělý uveřejnil výsledky
měření pomocí elektronických čidel umístěných v průběhu zimy v úle na
různých místech (i v chumáči). Zkusím to najít. Nakolik se však
pamatuji, tak teplota v chumáči (v jeho PS úlu) se v zimě pohybovala
pod 20 stupni. Ony si to včely umějí nějak zařídit. Prostě málo
spalují, málo topí...

> - včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
> oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
> výkalový vak nevyprázdní!)

8 cm PS skutečně výkalový vak nevyprázdní, ale vyprázdění není tolik
potřeba, protože 8 cm PS napomáhá k tomu, aby se výkalový vak tak
rychle nenaplnil.

> 3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
> NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
> nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
> bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
> na celou včelnici.

Jarní vytáčení zásob není skutečně moc pohodlné (diplomaticky řečeno).
Jde o uvolnění místa pro plodování. Budu-li mít ještě příležitost, rád
bych se ing. Smělého otázal, proč to nelze řešit odebráním zásobních
plástů a výměnou za souše...

Šíření nosemy, pokud by v některém z úlů byla propuklá, by skutečně
připadalo v úvahu. Vše má své klady a zápory. (Nicméně domnívám se, že
pokálené plásty z úlu, kde řádí Nosema, by skutečně do společného
vytáčení nepatřily.)

K tomu šíření bakteriálních a virových chorob - pokud neevidujeme
souše, ze kterého jsou včelstva, abychom je vrátili přesně do toho
úlu, z něhož jsme je vzali, pokud nemáme pro každé včelstvo zvláštní
rozpěrák, pokud přidáváme oddělky (např. kvůli výměně matek) i na jiná
včelstva, než ze kterého jsme brali plásty a včely, pokud přidáváme do
včelstva zásobní plásty vytvořené v jiném včelstvu, pak je námitka, že
vytočením zásob a jejich zkrmením šíří tyto choroby asi bezpředmětná.
Leč, možná, že nás budoucnost plná všelijakých chorob a šíření nákaz
ještě docela drsně naučí, chovat se tak hygienicky, že si to dnes ani
neumíme představit...

> Vše dobré, vojta

Taktéž

J. P. B.

> Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev.
> Niektore sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej,
> niektore vobec. To vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat.



I já si myslím, že existují různé úspěšné technologie chovu včel
(abychom neřešili jen otázku nástavků uteplených či neuteplených,
připomeňme např. ležany, ve kterých někteří včelaři dosahují
neuvěřitelných výsledků a bez námahy zdvihání nástavků - třeba i
nízkých). Každý způsob je uceleným systémem, má své klady a zápory.
Jde o možnost volby a o to neuzavírat se a nechat se inspirovat.

Ahoj

J.P.B.

Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
ing. Smely popira. Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
snuska cely rok.... Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
si hrat. Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce. Kolega ze skoly
z Nasavrk vcelari na jizni Morave a stesky nechape, zkuste vyzkouset
jeho technologii: vcely vyrostou na snusce z merunek a broskvoni, 1
velka snuska repka 15-20kg, pak hned akat tak 30-40kg, nekdy malina,
jetel nebo les cca 10kg a nakonec se vcely zazimovavaji na
slunecnicove snusce (slunecnicovy med netuhne v plastech, vytoci se
max 10kg, zbytek nechava) a dokrmuje tak 3-5kg na tech 30kg, aby
vcelky na jare meli z ceho brat. 60kg prumer ma snad kazdy rok.
Mne to pripadalo jako odnekud ze vceliho raje, nevim, jak to berete
Vy. A pak rikejte, ze pan ing. Smely to dela tak a tak. Dokazu si
predstavit jeho 6 vcelstev na Prahu 6 jak obleti uz v unoru snezenky
u kazde vilky...pak ovocne stromy, akaty.. a nakonec v rijnu mozna i
par kg z brectanu (ve Svycarsku muze tvorit hlavni snusku!!!).
Jinak neni problem mit 5 nastavku 39*24 plnych vcel i pri zimovani na
dvou nastavcich ani pro me, ale vcely jsou jak komunisti, berou, kde
je a kdyz neni mam jen 30kg prumer.

Radek

> Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
> Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
> tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
> dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
> ing. Smely popira.

Je potřeba vždy dávat do souvislosti 12 kg zásob a úl se stěnou z 8 cm
tlustého PS a další prvky technologie tohoto způsobu včelaření.


> Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
> snuska cely rok....

Není to tam zas tak optimální. Je tam dosti rušno. V doletu: snůška z
ovocných stromů - nic moc. Jsou tam nějaké stárnoucí a odumírající
akáty, a pak lípy na ulicích a v parku (hlavní snůška). Ale souhlasím, že
městské klima je teplejší a někdy snůškově docela dobré.

Já sám mám pár včelstev v samotné centru Jihlavy (na náměstí jsou lípy
a v doletu rozsáhlý park s mnoha vzrostlým stromy), a je to snůškově docela zajímavé.


> Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
> si hrat.

Nevím, kolik jich má nyní. V době, kdy jsem tam byl měl (pokud si
vzpomínám) cca 15 včelstev. To však nic nemění na tom, že technologie
vypracovaná ing. Smělým je spojena s intenzivním včelařením a
prakticky vyžaduje mít včelstva u domu, kde včelař bydlí. Tedy je
vhodná pro toho, kdo chce mít spíše méně včelstev (např. kvůli malé
zahrádce) a mít z nich co nejvyšší výnos (a má na intenzivní včelaření
čas a možnosti). Není to vhodné pro každého a pro každé podmínky.

> Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
> jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
> mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
> muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce.

Technologie silně uteplených včelstev umožňuje využít pro výnos
pozvolnou déle trvající snůšku, která bývá u neuteplených včelstev
chápána spíše jako podněcovací.

Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti
vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem
si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát
(všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).

Tato technologie není nějakou univerzální za každých okolností
nejvhodnější pro všechny. Též ing. Smělý říká, že např. komerčním
včelařům (a všem, kteří potřebují včelařit extenzivně) by ji
nedoporučoval.

Je to jen jeden z mnoha možných způsobů, jak včelařit. Využívá však
určitých zajímavých tepelných efektů, které stojí za to propagovat,
ale (samozřejmě) nikoliv vnucovat. Nejde o to "vytlačit"
tenkonástavkové včelaření, ale nabídnout alternativu, která pro někoho
může být zajímavá a efektivní.


Zdravím

On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
> penzii ...
> Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Nabizim zdarma za odvoz jeden zanovni Budecak a tri vcelku zachovale
Moravske univerzaly (plodiste, mednik, viko) plus nejake prislusenstvi
(krmitka, okenka, uteplivky ...) vsechno r.m. 39*24. Stanoviste kousek od
Prestic, okres Plzen-jih.

V zadnem pripade to nenabizim zacinajicimu vcelari, zbytecne by ho to
mohlo od vcelareni odradit. Sam jsem rad, ze se mi uz podarilo kompletne
prejit do nastavkovych ulu. Pokud vsak nekdo ve starsich ulech tohoto typu
vcelari a libi se mu to, mozna by se mu hodily nejake nahradni uly.

Dalsi mozne vyuziti MU publikovane v konferenci byl tusim chov kachen ;-)

Mate-li nekdo zajem, piste na soukromou adresu <jiri.borik/=/volny.cz>, ne
do konference.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

> Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si
> ve vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi
> na foto ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jestli myslíme to samé číslo Včelařství, tak to bylo foto právě ze
včelnice ing. Smělého. Funguje mu to prý bezvadně. Ale vhledem k jisté
náročnosti pořízení podobného zařízení, tak to asi také nebude cesta
pro každého...

Dovolím si ocitovat něco z textu nápovědy konference:

Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o něčem" než „o někom".

Včelín pana Smělého totu jeřábovou drahu má. Ked som napísal včelín na
spôsob p. Smělého myslel som tym "se všym všudy" a aj so spôsobom
ošetrovania.

Matej

Jiri Borik napísal:
"Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany."

Když jsem včera psal:

> Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o
> věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o
> něčem" než „o někom".


Tak jsem tím nemyslel, že by se nemělo diskutovat o ing. Smělém a jeho
úlovém systému. Měl jsem na mysli vzájemné vztahy účastníků
konference... ;-)

Hezký den

přeji všem

Pokud to někdo nebude považovat za vymývání mozku, tak u nás byla tato
teorie zřejmě poprvé publikovaná v OVP 3/1978, str. 20-22. Ing. Řeháček ji
pak na nasavrcké včelnici ověřoval v praxi a ve Včelařství o tom několikrát
psal.

vojta


> Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

>Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Eman

Přijímám kritiku, je namístě, budu se krotit a Vojtovi se opravdu omlouvám (byl jsem na něj "trochu"
naštvanej, tak mi to nedalo, bylo to naposled).

Takže zpět k věcnosti:
>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím
se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a
úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn.
J.P.Baudys

Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme? Je to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku? Při větších vlhkostech již bují plísně a roztoči...
Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární odkazy. Dík


>Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
>Eman
Myslim, ze to tak zasadni otazka zas neni. Tenkostenné úly mají své nezastupitelné místo a neodiskutovatelné výhody (pevnost, odolnost, jednoduchost, poměrnou láci, jde o přírodní materiál atd. atd. , včelám se v nich daří, alespoň těm silným, o tom není sporu), kdych měl 70 včelstev nebo víc o jiné možnosti bych take neuvažoval. Pokud nekdy reaguji kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.


Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra

Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

Ahoj Pista.

Robil som si pred dvomi rokmi zapojenie pre napajanie elektrickeho oplotku
s pouzitim indukcnej
cievky z auta. Zariadenie je napajane z 12V autobaterie . Na jedno nabitie
vydrzi v prevadzke 2- 3
tyzdne . Na vystupe je impulzne okolo 6000 V . Kope to oproti zemi velmi
slusne , odskusal som :-)
mozem ti poslat schemu.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

Víťo, myslím, že se rozčiluješ úplně zbytečně. Nikdy a nikde jsem úly z
coulových prken nepředstavoval jako všelék. Jediné, co se snažím ostatním (i
účastníkům této konference) prezentovat, jsou vlastní dvacetileté zkušenosti
a závěry, které se z těchto zkušeností snažím vyvodit (ať už se při tom
mýlím více, či méně - to už si snad každý musí přebrat).

Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře vyzimovala a
že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z mých včelařských cílů a
jsem rád, že tomu tak je.

A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy pozoroval
nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně uteplených,
domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli určitě taky hraje.

To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že základním
předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm polystyrenu (... a ani
o milimetr méně - pozn. moje).

Na takové tvrzení říkám - považuju to za blbost. Ale podezírat ho z vymývání
mozků? Chlapi, kde to žijem?

vojta

(P.S.: Mimochodem - před chvílí jsem dokončil přepis rozhovoru s ředitelem
VÚVč Kamlerem, který tam jasně říká: uteplení má význam pro slabá včelstva,
u ostatních je to jedno.)


> Pokud nekdy reaguji
> kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék
> na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
> Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s
> nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté
> pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.