75867

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Prchal --- 1. 3. 2002
Re: Re[9]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289) (292)

> Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
> (tj. na zimu - nebo i déle).

Normální lepší lednice bere kolem 1 Kwh denně. Co by asi bralo tohle
monstrum ? Kolik by stál provoz ?

Zdraví PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[9]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288) (289)


> kdo se
> chce zabývat
> včelařením a dobře prodat a» zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní
> období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, a» prodá hned, ale a»
> nediskutuje o ceně, která je nízká. Uąetří si nervy s balením, hygienou,
> veter. povolení, náklady na dopravu atd...

Vzpomínám si, jak nám v Dole radil ing. Kamler (?), abychom si s
minimálními náklady pořídili někde ve stodole malou chladírnu. Udělat
z prken či latí takový "budnik", obloľit jej polysterovými deskami a
ze staré ledničky pouľít chladící agregát.

Tam dát po medobraní konve s medem a čekat na příznivou cenu výkupců
(tj. na zimu - nebo i déle).

Říkal, ľe u medu umístěného v takovéto chladírně nepozná ľádná
laboratoř na světě, jestli tam je rok nebo dva (nebo i více).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 1. 3. 2002
RE: Statisticke udaje

->Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii
->(najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva
->polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu

Velmi zajímavé. Předpokládám, že stav v ČR je asi podobný Slovensku (2:1).
Ceny medu jsou taky podobné. Měl bys to poslat do Včelařství.
Díky Eman

P.S
Slyšel jsem, že v EU přežívá zimu méně jak polovina včelstev vinou roztoče.
Jsou o tom nějaké věrohodné údaje?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 1. 3. 2002
Re: Podnikatelská činnost ČSV (225) (227) (228)

Jsem zato, aby se na věci hospodaření ČSV a v souvislosti i podle mého názoru krachující Předboj snesli mraky velké kritiky. Proč? Jsou v tom zase peníze a nějakej ten člověk ve vedení, a hlavně kontakty.
Vyjádří se ten, kdo dal do včelařství před inzerci do podmínek to, že případný inzerent není dovozce medu ze zahraničí? PROČ? Vždyď právě mě zajímá inzerát obchodníka,
který třeba dováží med, za kolik u něj prodám svou produkci. Co vy nato všichni??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka --- 1. 3. 2002
Re: Re[7]: Nadhození nových témat (282) (285) (286) (288)

> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

Znám včelaře co to delají, ale vzhledem k jejich věku všem , asi po pěti letech prodeje "venku" nastaly zdravotní problémy. Vidím to takhle: kdo se chce zabývat
včelařením a dobře prodat ať zvolí filosofii zákona trhu a zvolí zimní období k prodeji výkupcům. Ten kdo je netrpělivý, ať prodá hned, ale ať nediskutuje o ceně, která je nízká. Ušetří si nervy s balením, hygienou, veter. povolení, náklady na dopravu atd... Beru to tak, že budu li se zabývat i balením a prodejem, nestihnu důležitější věci při ošetřování. Jako zdokonalování technologie ošetřování. GuPa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[7]: Nadhození nových témat (282) (285) (286)


> Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži.
> Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje.

Přece jen při lahvování jsou větší nároky na hygienu, než při
manipulaci s konvemi a případném přeléváním do sudů...


> Nějaké opatření určitě musí
> být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje
> produkty také sám.

Souhlasím. Myslím, že při vlastním prodeji medu na tržišti (když je
etiketa označena adresou včelaře) by mohly být prodejní podmínky
stejné jako u prodeji "ze dvora".


> Bez dalších příživníků.

Třetina výrobci, třetina výkupci a třetina finálnímu prodejci. Na tom
bych neviděl nic špatného. Ale včelař by měl mít více legálních
možností obejít se bez těch dvou ostatních článků a dodávat med
spotřebitelům přímo (např. na tržištích).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Róbert Chlebo --- 1. 3. 2002
Statisticke udaje

Pozberal som zopár údajov o včelárstve v Európskej únii (najmä zo štatistík FAO, Apimondie, Ministerstva polnohospodarstva SR a www.europa.eu.int). Je to trochu dlhšie, ale celkom zaujímavé čítanie, snažil som sa to porovnať aj so situáciou na Slovensku. Ďalšie šírenie, príp. publikovanie údajov z tohto príspevku je možné len s mojim súhlasom, pretože jeho časti boli publikované už na inom mieste. Ak by ste vedeli doplniť ešte niektoré údaje, bolo by zaujímavé sa ich dozvedieť. Pri zbere údajov som dal zapravdu prísloviu, že existuje klamstvo, väčšie klamstvo a štatisika, pretože údaje sa rôznia podľa zdrojov a u niektorých autorov sa vyskytujú priam čudesné cifry - údaje použité v tomto príspevku som sa snažil overiť aspoň z dvoch zdrojov. No ale celkový obraz o stave včelársva v Európe sa z toho dá vytvoriť.
takže ak máte čas, čítajte ;-) Pekný deň praje Robo, Nitra.

STAV VČELÁRSTVA V EÚ A NA SLOVENSKU
RÓBERT CHLEBO, SPU NITRA.

Svetová produkcia medu v roku 1999 dosiahla 1,223,054 ton (z toho EÚ 116 000 ton), pričom posledných 10 rokov je stabilizovaná, len s miernym nárastom (medzi rokmi 1989 a 1999 predstavoval tento nárast 3%, zatiaľ čo medzi rokmi 1979 až 1989 bol nárast až 30%). Túto produkciu vyprodukovalo 59 miliónov kultúrne chovaných včelstiev, pričom z tohto počtu pripadá na Európsku úniu takmer 8 miliónov včelstiev, na Slovensko takmer 280 tisíc (údaje za rok 2001).
Zo svetovej produkcie medu 25% sa obchoduje na medzinárodnom trhu, čo predstavuje asi 300 000 ton (údaj za rok 1998), pričom už dlhoročne dosahuje najvyšší vývoz Čína (okolo 26% z celej medzinárodnej výmeny). EÚ je najväčším importérom medu, v roku 1998 absorbovala 47% medu z medzinárodnej výmeny. Z toho 70% smerovalo do Nemecka (85 000 ton) a Veľkej Británie (21 000 ton).
V júni 1997 prijala Komisia (EC) EÚ nariadenie č. 1221/97 zamerané na zvýšenie produkcie a zlepšenie marketingu medu v rámci spoločného trhu. Členské štáty môžu na základe tohto opatrenia vypracúvať národné stratégie rozvoja včelárstva, s dôrazom na päť priorít: odborné poradenstvo, liečenie klieštikovitosti včelstiev, racionálne využitie včelej pastvy, laboratórne rozbory medov a podpora aplikovaného výskumu. Podrobné pravidlá implementácie tohto nariadenia upravuje nariadenie Rady (EC) č. 2300/97, novelizované nariadením č. 1438/2000.

SEBESTAČNOSŤ V MEDE
EÚ: Produkcia medu v EÚ neuspokojuje domáci dopyt, takmer polovicu spotrebovaného medu predstavuje import. Index sebestačnosti v mede prvýkrát padol v EÚ pod 50% v sezóne 1998/1999, a to na 47,4%. Najväčšími producentmi medu v EÚ (údaje za rok 1999) sú Španielsko (32 000 ton), Nemecko (20 300 ton) a Francúzsko (18 000 ton). Hlavným dovozcom medu do EÚ sa stala v roku 1999 Argentína s 30%, keď predbehla Čínu s 23% (po zavedení určitých colných obmedzení) a Mexiko s 12% podielom na celkovom dovoze. V roku 2002 sa tento pomer zmení, pretože EÚ zakázala vyhláškou IP 02/143 z 25. januára 2002 dovoz medu z Číny. EÚ vyviezla do druhých krajín len okolo 6 000 ton vlastnej produkcie. 85% medu sa spotrebuje v EÚ v natívnom stave, zvyšných 15% ako tzv. priemyselný med predovšetkým v pekárstve a cukrovinkárstve (v Taliansku dosahuje spotreba priemyselného medu až 40%).
Slovensko: Na Slovensku vyprodukujeme ročne okolo 2800 ton medu (priemer za roky 1997 - 2000), čo je v porovnaní s rozlohou krajiny pomerne dobrý výsledok, porovnateľný napr. so Švajčiarskom alebo Juhosláviou, aj keď od roku 1995, keď sa produkcia vyšplhala cez 3500 ton poklesla. Dovážame ročne okolo 200 ton medu (posledné roky sa import pohybuje od 177 do 390 ton), oveľa viac medu sa zo Slovenska vyvezie, pričom export má mierne stúpajúcu tendenciu - v roku 1999 sme vyviezli vyše 1400 ton, čiže cca polovicu produkcie. Dosahujeme kladnú obchodnú bilanciu s EÚ, kde smeruje okolo 700 ton medu priamo, a ďalšie tony nepriamo cez zahraničných nákupcov, najmä z Čiech a Maďarska. Situácia vo vývoze a dovoze medu je teda presne opačná ako v EÚ. Hodnota vyvezeného medu dosahuje ročne okolo 90 miliónov Sk. Kvalita medu je dobrá, zo 153 vzoriek medu na domácom trhu bolo v roku 1999 nevyhovujúcich len 5 (3,3%). Okolo 1500 ton medu ročne spotrebujeme doma na Slovensku, takmer výlučne ako potravinu.

VÝKONNOSŤ VČELÁRSTVA
EÚ: V roku 1999 bolo v 12 štátoch EÚ vyše 460 000 včelárov, z čoho vyše 14 300 predstavovali profesionálni včelári. Od roku 1992 stúpol počet včelárov takmer o 6%, z toho profesionálov o 10%. Za rovnaké obdobie rokov 1992-1999 stúpol počet včelstiev o 11% na vyše 8,6 milióna. Vyše 42% z celkového počtu včelstiev je obhospodarovaných profesionálnymi včelármi, hoci títo tvoria len 3% celkového počtu včelárov. Najviac včelstiev sa v EÚ nachádza v Španielsku a Nemecku, po cca 2 milióny. Najväčšie percento profesionalizácie včelárstva dosahuje Írsko, Španielsko a Grécko. Najviac profesionálov sa fyzicky nachádza v Španielsku - vyše 4500, vo Francúzsku a Grécku - po 3000. Na jedného profesionálneho včelára pripadá v EÚ priemerne okolo 260 včelstiev. V nákladoch na jedno včelstvo sa vyskytujú v rámci EÚ značné rozdiely, napr. v Španielsku, Taliansku a Francúzsku vykazujú celkové náklady na jedno včelstvo za rok od 20 do 41 euro, Rakúsku, Dánsku, Belgicku a Portugalsku od 56 do 91 euro, ale v škandinávskych krajinách, Nemecku, Veľkej Británii a Holandsku od 112 do 142 euro. Rozdiel v nákladoch medzi jednotlivými krajinami tak dosahuje až 120 euro na jedno včelstvo.
Slovensko: V rokoch 1998 až 2001 sa počet včelstiev stabilizoval na približne 279 000. Počet včelárov je vyše 18 000. Len okolo 60 z nich udržuje početné stavy včelstiev nad 100, čo je 0,3%. Profesionalizácia včelárstva je teda pomerne nízka. Najväčšou profesnou organizáciou je Slovenský zväz včelárov, ktorého 16 500 členov v roku 2000 zazimovalo 227 680 včelstiev. Okolo 1300 včelárov so včelstvami kočuje za znáškou. Priemerný výnos medu na jedno včelstvo je okolo 10 kg, dá sa však predpokladať, že tieto údaje sú štatisticky nepresné, keďže včelári neradi nahlasujú plné výšky medných výnosov. Priemer Európy je vyše 18 kg, najväčšie priemerné medné výnosy v Európe vykazuje Maďarsko a Belgicko - vyše 40 kg na včelstvo, čo je reálne dosiahnuteľné aj v slovenských vyspelých chovoch. O nákladovosti na jedno včelstvo nie sú vedené dôveryhodné štatistiky, pre vyjadrenie celkových nákladov by bolo potrebné implementovať metodiku EÚ. Väčšina záujmových a poloprofesionálnych včelárov totiž nezahŕňa do nákladov vlastnú mzdu, poistenia a pod. Možno však predpokladať, že celkové náklady na jedno včelstvo sa budú približovať Španielsku a Taliansku, teda cca 20 - 30 euro.

ŠTRUKTÚRA TRHU S MEDOM
EÚ: Viac ak 50% medu predávajú včelári v EÚ priamo spotrebiteľom alebo prostredníctvom miestnych malopredajcov. 1 kg medu predávajú včelári v EÚ priamym predajom koncovým spotrebiteľom priemerne za 3,5 a 5 euro, v Nemecku a v Rakúsku sa táto suma môže vyšplhať až na 8 euro. V krajinách s najväčším počtom profesionálnych včelárov, t.j. Španielsku a Grécku, odpredávajú včelári med do výkupu priemerne za cenu 1,58, resp. 1,95 euro za 1 kg, v Nemecku môže táto suma dosiahnuť až 5 euro. Priemerná cena 1 kg medu za celú EÚ pri predaji priamo zákazníkom predstavuje 5,1 euro, pri predaji baliarňam a výkupcom 2,05 euro. Importované medy, najmä z Argentíny, Mexika a Číny samozrejme dosahujú nižšie ceny, čím sa mierne znižuje aj cena na vnútornom trhu. Dovezené medy musia vyhovovať potravinovej legislatíve (tá je pre med identická s našim Potravinovým kódexom), musí byť označená krajina pôvodu a k ich cene sa pridáva zvyčajne 17,3% sadzba (okrem výnimiek). Rozdiel medzi priemernou cenou 1 kg medu vyprodukovaného v EÚ a 1 kg dovezeného medu aj tak predstavuje 1,05 euro. Obchod s niektorými krajinami sa upravuje bilaterálnymi dohodami a kvótami.
Slovensko: Väčšinu medu predávajú včelári výkupcom v cenách 35 - 65 Sk za kg, teda priemerne za 1,3 euro. Pri priamom predaji koncovým spotrebiteľom môže cena 1 kg jednodruhového medu dosiahnuť 100 Sk. Je problematické odhadnúť, koľko medu sa skutočne odpredá v malom, situáciu komplikuje skutočnosť, že trh je nasýtený - polovicu domácej produkcie vyvážame. Je to spôsobené najmä nízkou spotrebou medu na obyvateľa a rok - necelých 0,28 kg, zatiaľ čo v krajinách EÚ je to približne dvojnásobok, v Nemecku takmer 1,2 kg.
______________________________________
Robert Chlebo, MSc.PhD.
Slovak Agricultural University in Nitra
ICQ: 144688742
Mobil: +421 907 721 936
Tel. work: +421 37 6508 318
E-mail: Robert.Chlebo/=/uniag.sk
Web: http://afnet.uniag.sk/~chlebo





---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.325 / Vírusová databáza: 182 - dátum vydania: 19.2.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 1. 3. 2002
Re: Re[5]: Nadhození nových témat (282) (285)

>považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

Při prodeji do výkupen, kde je prodáno nejvíce medu není kontrola u prvovýrobce vůbec žádná. Výkupci med odebírají ještě také někde v garáži. Teprve plnění lahví zřejmě hygiena kontroluje. Nějaké opatření určitě musí být, ale všude a takové, které může včelař splnit aby mohl prodat svoje produkty také sám. Bez dalších příživníků. Určitě i při malém počtu včelstev již tato potřeba je. Při prodeji např. králíků, zeleniny aj. není potřeba nic.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 3. 2002
Re[5]: Nadhození nových témat (282)

->>Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->>Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a
->>verte, ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz
->>pak v garázi ci ve sklepe. Radek

> myslím že zákon nás tlačí k tomu abychom prodávali buď "ze dvora"
> (tam si "hygienu" může zákazník zkontrolovat sám), nebo
> profesionálním výkupcům za známé ceny.

Upřímně řečeno, na jedné straně mne mrzí, že nemohu své sklenice s
medem dát do obchodu. Na straně druhé však jako konzument a nakupující
chci, aby to, co je v ochodech nabízeno mělo nějakou záruku, že to
bylo připraveno v hygienických podmínkách apod. Jinými slovy -
považuji za rozumné, že stát nějakým způsobem stanovuje podmínky,
které musí být splněny, aby se potravina mohla dostat do obchodní
sítě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. P. Baudis --- 28. 2. 2002
Spojeni konferenci

Po dohodě s přítelem Mirkem Matýskem došlo právě k převodu účastníků 1. konference do této 2. včelařské konference.

Problém na našem serveru, který znemožňoval e-mailový přístup do konference z některých adres, byl za pomoci př. M. Matýska a dalších odhalen a odstraněn.

Dnes večer mohl tedy být seznam všech adres, které byly v tuto chvíli registrovány na seznamu účastníků 1. konference, připojen k seznamu účastníků konference druhé.

Tento příspěvek (podaný na webu 2. konference) by měli obdržet už i noví účastníci, které tímto vítám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 2. 2002
RE: Re[2]: Nadhození nových témat

->Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
->zakázaný není.
->To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak
Co já vím, tak není prodej možná zakázaný, ale není povolený, jestliže
výrobce medu uvedený na štítku medu nemá hygienikem schválenou provozovnu.
Tam nejde jen o jednu vykachlíčkovanou místnost s teplou vodou a odpadem,
ale o více místností.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 2. 2002
RE: RE: Re[2]: Nadhození nových témat

->Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
->ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
->garázi ci ve sklepe.
->Radek
Nevim sice z takové odpovědi čeho se přesně týká, ale myslím že zákon nás
tlačí
k tomu abychom prodávali buď "ze dvora" (tam si "hygienu" může zákazník
zkontrolovat sám), nebo profesionálním výkupcům za známé ceny. Mě se to zdá
nefér, protože když
med stočím v "možná nehygienickém" prostředí, převezu výkupcovi a ten ho bez
rozboru
(změření vodivosti a vody kvůli ceně nepovažuju za rozbor) dodá obchodu, tak
se na medu nic nemění.
Proto chovám pro zábavu jen tolik včelstev, abych k výkupcům nemusel.
Když se tím budu chtít živit, tak to rozjedu ve velkém, včetně pořádné
stáčírny.
Ale to mi nehrozí ani v důchodu.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 28. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276)

Pokud jsem já zjistil, veter. laboratoř vydá pouze doklad o nezávadnosti medu. Není to povolení na prodej. To vydává hygiena. Rozumí se tím prodej do obchodní sítě, tj. i tržiště. Tam jsou podmínky, které skoro nejdou dodržet. Vykachličkovaná místnost aj. Na prodej ,,ze dvora"(známým), by se tyto podmínky vztahovat neměly.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 28. 2. 2002
RE: RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276) (279)

> Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
> Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
> ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
> garázi ci ve sklepe.
> Radek


Tomu věřím. Avšak pokud je med již ve spotřebitelském balení, potom tyto
požadavky jsou určitě nižší. Znovu však uvádím, že neznám přesný stav. Bylo
by dobré, kdyby nám tady o tom řekl něco někdo z odborníků. Třeba pan
Lněnička z ÚV ČSV. Vladimíre nevíš o tom něco?

M. Jakuš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 28. 2. 2002
Re: RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275) (276)

Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
garázi ci ve sklepe.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 27. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk

Sebeortodoxnější nástavkář se musí občas ve včelách povrtat, vždyť by z toho
neměl žádnou radost, akorát to dá jednou operací do jiného nástavku, který
doloží a dá na místo původního atd. Na druhé straně jsou v některých
almárkách dolní přední plásty úplně černé, protože je nikdo několik let
nevyndal. O rozebírání díla tolik nejde, záleží kolik můžu včelám věnovat
času, u profíků je to jasné ty si nemůžou vybírat a my ostatní si můžeme
vybrat. Jaromír Marek

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2002 10:44 AM
Subject: Re: Typ úlů pro vyí věk


> Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
> nízkonástavkovém úle ?
> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už
by
> to mohlo jít odnést ?
> I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
> Libor


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromir Marek --- 27. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat

Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
zakázaný není.
To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak přiznat finančákům,
to by se
mělo a skoro nikdo to nedělá, ne že bych se divil. Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>

Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 27. 2. 2002
RE: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267) (275)

> jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
> různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem

Pokud vím, stačí pouze jednou ročně poslat vzorek do akreditované
laboratoře, která následně vydá příslušné povolení k distribuci vašeho medu
do obchodní sítě (prodej ve spotřebitelském balení - s etiketou, v příslušné
jakosti a balení do obchodů, překupníkům atd. - tedy ne výkupcům). Ten platí
na celou produkci v daném roce. Cena se pohybuje kolem 500 Kč. Pokud mi
vyjde čas, tak se poinformuji na současnou situaci. Mohlo se něco změnit. To
je o prodeji.
Co se týče výroby, jsou určitě dány nároky na prostředí a postupy při
výrobě (myšleno prvovýrobě) medu. Půjde asi zejména o požadavky z hlediska
hygieny. Určitě nelze vytáčet med jen tak. Třeba na hnoji. Ale kdo vám
dokáže, kde jste daný med vytočili?

M. Jakuš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 27. 2. 2002
Re: Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266) (267)

jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve, jde o to kdy
prijde kontrola. U nas se k tomu obcas polooficialne priklonime, kdyz
na nas mesto vybafne, ze planuje akci za dva dny, a chce tam mit
nekoho z medem, jinak prodavam pouze ze dvora.
Radek

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolim --- 27. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk

Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
nízkonástavkovém úle ?
Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
to mohlo jít odnést ?
I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
Libor

> Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
> k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 27. 2. 2002
Re: Stojany a r.m.

V praxi by takova situace bud vubec nenastala, nebo by se jednalo jen o
minimalni mnozstvi (nekolik dkg rocne, s nimiz si uz vcelky poradi) a pri
vyrazeni dila se jednoduse rozrizne na mensi casti.

vojta



A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 26. 2. 2002
Re: Typ úlů pro vyí věk (257)

On Sun, 24 Feb 2002, Miloslav BURIAN wrote:

> S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy
> připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj
...
> Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné

Zatim o tom uvazuju teoreticky, ale zada mne zlobi uz ted, takze casem
budu stat pred podobnym problemem.

Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

S budecaky jsem zacinal, k tomu se uz vracet nechci a u vysouvacich
systemu se mi moc nezda odolnost vysouvaciho mechanizmu proti zatmeleni.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 26. 2. 2002
Re: Re[2]: Typ úlů pro vyí věk (257) (258) (262)

Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

> > Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> > vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> > úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.
>
> > Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> > ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> > možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> > možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> > nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.
>
> Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
> pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
> sympatie.
>
> Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
> zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
> nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
> více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
> pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
> být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
> nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.
>
> Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
> pohádka?
>
> Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
> na ni brzy dojde.
>
> Zdravím,
>
> Jan P. Baudiš
>
>

______________________________________________________________________
"Http://poradna.bilezbozi.cz - poradte se s nasim servisnim technikem!"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 2. 2002
Antwort: Re[2]: Ukonceni provozu konference


Pane Baudis,
Vase tvrdenie stoji proti tvrdeniu pana Cejku. To z coho obvinujete vy
jeho, z toho moze aj on Vas ....

P.S. Neboli ste to nahodou vy kto volal po tom aby sa vo vcelarskej
konferencii diskutovalo o vcelach ?!

Matej Osusky


> Pane Baudys, adresa cejka/=/upbk.cz funguje uz asi 3 roky. Denne si
> vyzvedavam postu a posta chodi !!! A vzhledem k tomu, ze delam
> spravce site, vim, co rikam !

> Zdenek Cejka

Tak proc neodpovidate na moje maily? Psal jsem Vam ze stejne adresy a
ze stejneho stroje, jako jsem psal minuly i tento prispevek do 1.
konference. Je zajimave, ze maily poslane na jine adresy dorazi k
adresatovi, jen mail poslany na Vasi adresu jaksi nedojde...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 26. 2. 2002
Re: Stojany a r.m. (265)

A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuš --- 26. 2. 2002
RE: Nadhození nových témat (225) (227) (266)



> -----Original Message-----
> From: Antonín Podhájecký [mailto:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Sent: Tuesday, February 26, 2002 12:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadhození nových témat
>
>
> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala
> za vyšší ceny?

Děkuji za příspěvek.

Podle mého je třeba si uvědomit za jakou cenu Včela Předboj své ceny nabízí.

Vize:
Odkup podílu akcií Českomoravské kooperativy a.s. byl učiněn jak jsem se
doslechl za 18 mil. Kč. Přepočteno na člena ČSV (cca 50 tisíc členů) to dělá
odhadem 360 Kč na člena. Potom je nutné přičíst další mnohatisícové půjčky,
ale nepočítejme je. Stejně je Včela Předboj a.s. nerentabilní a spoustě
včelařům dluží. Těší mne, že včelaři mají vykoupený med, ale myslím si, že
by ČSV mohl investovat do rentabilnějších záležitostí a hlavně záležitostí,
které by byly pro většinu jeho členů. Zcela jistě semnou budete souhlasit,
že většina členů ČSV Včele Předboj a.s. med neprodá. A kdyby chtěla, stejně
by ani za těch investovaných 360 Kč za jeho "hlavu" nezískala ani
akcionářskou prémii +1 Kč na 1 kg medu, protože stejně nejsou za akcionáře
počítáni. Tomu říkám nespravedlnost.

Nápad:
Snad by bylo rentabilnější, kdyby ČSV raději investoval formou půjček ZO ČSV
na vybudování svazových stáčíren a balíren medu (příkladem by mohl být i
VÚVč v Dole). Ty by sloužily určitě rentabilněji svému účelu a ještě by byly
členům blíže. Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 26. 2. 2002
Re[2]: Nadhození nových témat (225) (227) (266)

> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy
> vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy
> obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím
> medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají
> na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více.

Právě tak jsem to myslel. Kdyby neexistovala Včela Předboj, tak by
ceny výkupců šly dolů. Takhle ostatní výkupci musejí reagovat na cenu
Předboje a případně ještě tu korunu přihodit. (Prý ale není
pravidlem, že ostatní výkupci dávají vždy o trošku více než Předboj,
tady na Jihlavsku jsem slyšel něco o tom, že dávají naopak o korunu
méně než Včela Předboj.)

Sám s tím žádné zkušenosti nemám, protože vždy všechno nalahvuji a
rozprodám "ze dvora" (jak je to zákonem povoleno - viz články ve
Včelařství; není povoleno dávat podomácky nalahvovaný med do obchodní
sítě; jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

> ... Včela med prodává levněji a konkuruje jim.

To je právě to, na co ostatní výkupci (resp. ostatní obchodníci s
medem) tak nadávají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 26. 2. 2002
Re: Nadhození nových témat (225) (227)

Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více. Stalo se mi, že za první med jsem dostal více, protože Včela nevyšla s cenou. Za druhé vytočení jsem již dostal méně, protože Včela měla cenu nižší. Výkupce mi to doložil a dal méně. Zdůvodňují to tím, že pak Včela med prodává levněji a konkuruje jim. K výkupcům Včely Předboj volám také.
Dost samozdřejmě rozprodám sám, ale je problém s povolením- hygiena. Na ČSV mi řekli, ať to ani nezkouším.
S pozdravem Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 2. 2002
Stojany a r.m.

Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.

vojta



Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 26. 2. 2002
Zateplene nebo nezateplene nastavky

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 26. 2. 2002
Re: Tlakové láhve

Mohu jen potvrdit.

vojta

> nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
> elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj
elektické
> energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 25. 2. 2002
Re[2]: Typ úlů pro vyí věk (257) (258)

> Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.

> Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.

Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
sympatie.

Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.

Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
pohádka?

Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
na ni brzy dojde.

Zdravím,

Jan P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 25. 2. 2002

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 25. 2. 2002
RE: Tlakové láhve (259)

zdravím a několik posřehů k tlakovým lahvím,kapacita vetší je tak 20-25
včelstev na 2 nástavcích při použití acetonu, tlaková lahev musí být
pravidelně prověřena tlakovou zkouškou a kdo ji naplní bývá problém? Zdroj
jsou potapěči a hasiči stlačovat se může jen dokonale suchý vzduch přes
spec. filtry.
Část našich včelařů používá tyto lahve a část benzinový kompresor ale
nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj elektické
energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Libor Jaroleem [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Monday, February 25, 2002 8:25 AM
To: Vcelarska konference 2
Subject: Tlakové láhve


Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jaroleem --- 25. 2. 2002
Tlakové láhve

Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 25. 2. 2002
Re:Typ úlů pro vyšší věk (257)

Vážený příteli.
Nevím zda včelaříte ve včelíně nebo na včelníci.Já osobně bych ve volných úlech po zahradě nevčelařil ani za nic. Uš jen to, že se musí sekat tráva, obtěžování včelami atd.Já 53 roků včelařím ve včelíně, skušenosti mám i na včelnici. Nejprve to bylo ve stojanech, pak v budečákách. Ty jsem jednoduše vylepšil o jedno patro. Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové úly,kde jsou čtyři patra,čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí. Uchycení rámků není do stěny, ale kovové lišty ve tvaru U jsou přišroubovány na stěny. Profil U plechů, šířka 1,8 mm umožňuje,zavěsit rámky do dvou poloh s rozdílem 1 cm. Když odstraním mřížku, dám rámečky k sobě a to buď o stupeň výše, nebo o stupeň níže. Zimuji ve dvou patrech a to ještě spodní nechávám prázdné na krmení a léčení. ´Úl má ještě podmet 8 cm, takže výška je 100 cm, šířka 37cm, z prken 3cm a to zdvojených. Boční stěny mezi úly jsou jen 3cm . Uly jsou těsně vedle sebe, takže zase 6 cm. Rámečků je 4*14 a kolem jsou 1cm mezery. Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá v celku bez dřiny. Na jaře plodiště rozdělím mřížkou a nahoru přidávám souše a dolů mezistěny. Rámky mám zesílené, horní loučka je 15mm, ostatní 9mm. Protože nevím na jaký spůsob včelaření jste zvyklí, může se stát, že Vám vše co jsem napsal bude směšné a pravděpodobně né jen Vám. Ubespečuji, že smích mi nevadí, dokonce proto jsem to i napsal. Já se také jen tiše usmívám a nikomu nic nevnucuji. Snad by bylo vhodné aby se každý zamyslel nad tím, jestli může s čistým svědomím prohlásit, že mu alespoň po dobu minulých 10 roků neuhynulo ani jedno včelstvo a že se plně stotožňuje s názorem, že pokud někdo potřebuje pro svoji rodinu, příbuzné,známé a na t.zv. všimné 500kg medu ročně, není nutné, aby proto musel chvat 10 včelstev. Pak už vše vypadá jinak. Budete-li mít zájem o další kontakt ozvete se prostřednictvím Konferene.

Všechny srdečně zdraví Václav I

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloslav BURIAN --- 24. 2. 2002
Typ úlů pro vyšší věk

Včelařím s cca 15 včelstvy v nástavkových úlech různého provedení - klasický Tachovák, vlastní polystyrenové úly s 11 rámky 39x24, nízkonávstavkové 11x420x17 s 2 cm stěnou.
S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj jediný pokus v ležanu byl, pokud se týká výtěžku medu, hluboko pod ostatními úly. Dosavadní úly ale již musím nahradit - polystyren pod natřeným papírem mi u třech nástavků odhalila žluva a ty jsou na odpis. Kupované tachovské nástavky cca 20 let staré již také odcházejí. Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné.Pokud Vás napadne nějaký odkaz na literaturu (Čejkův úl od př. Kaly již mám), nebo na podnětnější článek ve včelařských překladech, prosím odpovězte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav I. --- 24. 2. 2002
Re:Česno nahoře nebo dole. (254)

Vážený příteli.
Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat.
Přeji hodně úspěchů všem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sdlak J --- 23. 2. 2002
Lanhstroth

Ve tretim cisle Vcelarstvi uverejnil pan Bohac podrobne plany na ul system
Langstroth,Navrhuje pouziti t.zv. stavebni uzavery v podmetu. Neni mi ale
jasne proc navrhuje latky tohoto systemu napric spodnim louskam ramku v
nastavku. Jake to ma vyhody . Zdravi Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlik petr --- 22. 2. 2002

Jsem úplný začátečník a potřeboval bych poradit.
Zimuji svoje včeličky ve dvou nástavkách,horní očka otevřená celou zimu,ale loni jsem měl nahoře i dole vždy
na obou stranách krajní plásty plesnivé a musel jsem je
vyřadit.Pomohlo by třeba zasítované dno?O něm se teď hodně
píše.Průlezy česnem mám přes zimu zúžené asi na 6-7 cm a
na výšku včely.Když tam dám síto nepolezou mi tím mravenci
do úlu?Krmítko mi totiž dost obléhají a stále hledají na
úlech nějakou škvírku jak dovnitř.Česnem si ale netroufají.
Díky a hodně medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 22. 2. 2002
Vykup propolisu

Vážení přátelé,

i když již nenacházíte moje inzeráty v časopise Včelařství - důvodů je velmi
mnoho a není záhodno je veřejně rozmazávat,

Vykupuji PROPOLIS za 750, - Kč = jednotná cena odpovídající dobré kvalitě.

Platba obratem nejlépe na účet tzn. = je to levné, daleko rychlejší a
představa vypisování stovek složenek týdně mě vždy zdrcuje. nebo
složenkou.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 22. 2. 2002
Re: Vytápěný včelín

Všechna taková vytápítka se hodí jen pro malovčelaře, kteří neumějí udělat
med za normálních okolností zootechnickými zákroky. Také jsem se dal do
hledání takových způsobů jak přijít k medu, ale s ekonomikou to nemá nic
společného. Raději jsem se vydal učit včelařit.

Každopádně uteplení, teplo a bezvětří dělá velmi a velmi mnoho.

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
Bučovice
685 01

0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Malík --- 22. 2. 2002
Polystyrénové úly

Vážení přátelé, kdo má nějaké zkušenosti s nástavkovými úly z tvrzeného polystyrénu? Kdysi jsem o nich jenom zaslechl, nikdy jsem je neviděl a neznám je. Potřebuji nějaké rady a názory zkušených. S nástavkovými úly vůbec nemám zkušenosti, mám jen několik Budečáků a do včeliček dělám teprve několik let. Chtěl bych trochu inovovat, polystyrén se mi zdá zajímavý z důvodů hmotnosti. Poradí mi někdo? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Potůček --- 21. 2. 2002
Re: Cesno nahore nebo dole (246)

Článek pojednávající o vysoké koncentraci oxidu uhličutého a zimování s horním česnem jsem také četl, snad před 15 lety. Myšlenka, že by se oxid uhličitý držel v úle dole díky vyšší molekulové hmotnosti je ale mylná. Stává se to dočasně v místech náhlého výronu plynu u sopek... V úle přibývá oxid uhličitý pomalu a sám se míchá difuzí (pohybem molekul) s ostatním vzduchem. Při dostatečně malém česnu nezáleží na jeho poloze a v úle je málo kyslíku. Včely by se takovému malému česnu bránily a proto věřím, že jim to ani nemůže prospívat. Asi by hučely a vyčerpávaly se.
Jinak horní česno má nevýhodu - podporuje loupež - ale taky několik výhod. Právě v zimním období přispívá k výměně vzduchu. Právě vlhký a teplejší vzduch stoupá vzhůru (i když je v něm méně kyslíku a samozřejmě se také částečně difuzí míchá s ostatním vzduchem. Je to, jak jsem dříve četl, poznat podle oroseného okolí česna v době mrazů. To nebývá vidět u dolního česna, kam spíše stéká kondenzovaná voda z horních pater. Horní česno prý pomáhá k suchu v úle. Já mám ale špatnou zkušenost s česnem jen kousek nad dnem. Včely mi tam nechaly zvápenatělé kukly a ty se pak po zvlhnutí stávaly zdrojem infekce. Bylo to u tachováku, který měl před česnem vstup do krmítka ve dně. A právě do toho krmítka ty kukly napadaly. Vyřešil jsem to vyřezáním falešného dna a vložením rámu se sítem do výšky česna. Při pokusech s horním česnem bych se přimlouval za výkluz někde u dna na umožnění odnášení nečistot z úlu včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 21. 2. 2002
Re: RE: Podnikatelská činnost ČSV (225) (227) (228)

Zdravim vsechny, necetl jsem vsechno, kdo zase chce plytvat penezi na
reklamni akce medu? Med se musi prodavat aktivne, uz mockrat jsem se
setkal na schuzich se starsimi vcelari rozmazlenymi socialismem,
ktery svych par kilo "nemohou "prodat. Jedinym duvodem je jejich
neschopnost!!!
Sam prodam letos mozna vic nez 700kg a vim olidech, kteri prodaji 3
tuny. Velci vcelari, jako Mirek Sedlacek taky rikaji, ze vmalem tj.
po kilech vice nez 3 tuny je problem prodat. Ale ruku na srdce, kdo z
tech, co si ztezuji vyprodukuje tolik medu.
Radim jednu vec: pokud prodavate med tak, aby byl zakaznik
spokojeny, privede dalsiho noveho sam.
Takze snazme se a budeme mit problemy s nedostatkem medu
Radek

______________________________________________________________________
Exclusivni zpravodajstvi ze ZOH 2002 v Salt Lake City http://www.duhovehry.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 21. 2. 2002
Re: Kontakty na CSV (244)

Soubor s kontakty na CSV je umístěn i na web. Je přístupný ze stránky www.vcely.or.cz

Přesná URL: www.vcely.or.cz/csv.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch V . Protivínský --- 21. 2. 2002
Re: Antwort: Re: Antwort: Re: zkuenosti s vysouváky

O jaké ironii to píšeš? Já jsem pouze popsal, jak a za jakých okolností
včelaří v zadovácích moje příbuzná.

Pokud se Ti to nelíbí, problém asi bude v těch zadovácích, ne v lidech,
kteří o tom píší.

vojta


Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 21. 2. 2002
Cesno nahore nebo dole

Před nějakým časem se zde mihla úvaha, zda by nebylo lepší, kdyby česno bylo nahoře místo dole. Tady je krátké rozmýšlení na toto téma:

Česno nahoře místo dole. Kromě jiného to má jednu nevýhodu: horší odvod kysličníku uhličitého (produkt dýchání resp. trávení) z úlu. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a klesá tedy dolů a dolním česnem proudí ven z úlu. Naopak kyslík je lehčí než vzduch uvnitř úlu - dolním česnem vstupuje do úlu a stoupá nahoru k chumáči.

U úlu s česnem nahoře by se oxid uhličitý držel v úle, což by však možná nebylo zas až tak na škodu (ve starší literatuře jsem četl teorii, že snížené větrání úlu v zimě způsobuje částečnou narkotizaci zimujících včel oxidem uhličitým, což má způsobovat zpomalení metabolismu, a tak příspívat k lepšímu zimování - pomalejšímu plnění výkalového vaku). Avšak horní česno by asi mělo za následek horší pronikání kyslíku do úlu (ale k čemu hojnost kyslíku, když mají narokotizované včely zpomalený metabolismus a tím mají pochopitelně snížený příjem kyslíku...?)

-------------------

To platí jen pro úly, které mejí česno jako jediný otvor do úlu. Při zimování na zasíťovaném dnu a s otevřenými očky vzniká v úlu tok vzduchu a výměna vzduchu funguje asi úplně jinak.

Je otázka, co říkají na otevřená očka včely, které mají spíše tendenci zatmelovat všechny prakliny a štěrbiny, kterými by úl mohl "zdravě větrat".




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.P. Baudis --- 21. 2. 2002
Re: Re : na 237 (241)

237: "...Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně..."

Teplo je fyzikálně stejné, ale teplo, které vyrábějí včely, je velice drahé (je vyráběno z cukru, opotřebovávají se při jeho výrobě zimní včely a není jej tolik...)

Jinak, já k vytápění úlů v dohledné době nedostanu... Byl to jen takový nápad, co by se všechno dalo (a možná - mělo) zkusit. A konec konců, psali o tom ve Včelařství...

Rozhodně by nebylo vhodné vytápět úl na plodovací teplotu. Stačilo by jen přihřívat v noci k vyrovnání nočních poklesů, anebo přihřívat při poklesech pod nulu.

Termostat, který by vytápění vypnul by musel být ne v podmetu ale někde v úle (nahoře, nebo v polovině výšky).

V silně uteplených úlech je to asi zbytečné... Jenže silně uteplené úly mají své nevýhody (velice tlusté stěny, obrovské nástavky, nutná samovýroba atd.) Elektrickým přitápěním jednoduché konstrukce by se možná dal efekt silné tepelné izolace napodobit i v méně izolovaných úlech (např. 2 cm PS) nebo i v neizolovaných...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cesky svaz vcelaru --- 21. 2. 2002
Kontakty na CSV

Vazeni pratele, vzhledem k tomu, ze Telecom pracuje prapodivne, budou v
období od 18. 3. do 22.9. 2002 platit na Sekretariatu UV CSV nasledujici
spojeni:

Ustredna
tel. 02/24 93 40 82

Sekretariat
tel + fax. 02/24 93 44 78
e-mail: csv/=/volny.cz

Tajemnik
tel. 02/24 93 00 72
e-mail: csv/=/volny.cz

Mistopredseda
tel. 02/24 93 22 88
e-mail: csv/=/volny.cz

Ekonomicke oddeleni
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: alena.tuzar/=/wo.cz

Odborne oddeleni:
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: csv/=/volny.cz; uvcsvpha/=/login.cz; uv.csv/=/tiscali.cz

Pravni oddeleni:
tel.: 02/24 93 07 67
e-mail: uvcsvpha/=/volny.cz

Redakce Vcelarstvi:
redakce
tel: 02/24 93 40 82
fax: 02/24 93 44 78
mobil redaktora: 0602/404 874
e-mail: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

izerce
tel: 02/24 93 44 78
fax: 02/24 93 44 78
email: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

Expedice:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Knihovna:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Prodejna:
tel. + fax: 02/24 93 43 44
e-mail: vcel.prod/=/tiscali.cz

S pozdravem

Lnenicka - CSV


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.325 / Virová báze: 182 - datum vydání: 19.2.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 21. 2. 2002
Re: Vytápěný včelín

V takových pokusech pokračoval i můj oblíbený autor Alexander Komissar (knížka od něj je v
ústřední knihovně) v Kijevě a ten zjistil, že "topit" je možné i přes den za podmínky, že
v úle je vysoký a dobře větraný podmet. Ten způsobí, že včely vnímají teplotu venkovního
prostředí a nevyletují do mrazu. Další nezbytnou podmínkou úspěchu je napáječka v úle,
neboť vysoké teploty účinně vysušují úl, a dostatek pylu, případně krmení pylem. Úly měl
doma, tedy na teplotě kolem 20 - 25 stupňů. Úly musí být těsné (bez průvanu mezi venkem a
včelínem). Jinak si myslím, že extrémně zateplené úly ála ing Smělý, vlastně udělají
stejnou službu, jako vytápěný včelín.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm


----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 20, 2002 7:24 PM
Subject: Vytápěný včelín


> Přátelé,
>
> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na
> první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co
> si o tom myslíte?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 21. 2. 2002
RE: Včelí med do Alľíru (233) (234)

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]

> a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.
>


Osobně nemám zájem se v této věci více interesovat. Proto by asi bylo
nejlepší obrátit se přímo na Ing. Bohumila Ševčíka z odbor podpory agrárního
exportu nebo na alžírské obchodníky.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří --- 21. 2. 2002
Re : na 237

Vážený,
vysvětlí mi někdo konečně,jaký je rozdíl mezi tepelnou energií vyrobenou biologicky a elektricky? Fungují zde snad jiné fizkální zákony.Jsou-li zde jiné měrné jednotky?
Hodně Kcal Vám přejí Mé FFFčely

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolim --- 20. 2. 2002
Re: Vytápěný včelín

Do podmetu to nedávej. Domnívám se, že pak nebudeš vědět kterou teplotu bys
mněl hlídat. A snadno bys přetopil a nutil je k usilovnému větrání a
chlazení. Protože teplý vzduch stoupá vzhůru. V prostoru plodistě je 37°C
(nebo 39°C ? - kdo si to má pamatovat) a to je na nic pro takovou regulaci.
A v podmetu díky závanu studeného vzduchu skrz česno taky naměříš cokoliv
jen ne to co bys chtěl.
Jo a to chlazení mi teď připomnělo spoustu odpařené vody. A pak kondenzaci
atd.
Spíše dej úl do krabice a v ní (okolo úlu) udržuj stálou teplotu.

Ostatně už před 25 lety, když jsem chodil do včelařského kroužku v Krmelíně
(okr.Frýdek-Místek, asi 15km jižně od Ostravy), nás učili, že na zimu se
včelám dává zimník a na jaro kožich. Zimník byl jedna vrstva filcu a kožich
byl 3x tolik. Jednalo se o silně uteplené úly ve školním včelíně. A cílem
bylo zajistit vyšší teplotu pro jarní plodování. V bledě modrém to tak
děláme všichni dodnes.

Pan Pchálek (tehdy asi 70letý, vedoucí kroužku) nám tehdy vyprávěl i o
pokuse na jaro včelám přitopit. Provedli to žárovkou s termostatem. Žárovka
byla v prostoru mezi okýnkem a uteplivkama. To včelstvo pokus nepřežilo.
Bohužel nevím jistě na jakou teplotu vytápěli. Mám jen matnou vzpomínku, že
chtěli zajistit plodovací teplotu a tak topili na cca 37°C. A přetopili.
Druhý pokus nebyl. Myslím, že tehdy nikoho nenapadlo topit jen na 10 stupňů.
Ještě jedna matná vzpomínka se týká trvání pokusu. Bylo kratší než týden.
:-(

Včelám zdar
Libor

PS: ještě jsem dostal jeden nápad. Dej do podmetu topné těleso u něhož lze
regulovat povrchovou teplotu a tu udržuj na +10°C. ?:-o

> v izolovaných úlech umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V)
> napojené na termostat umístěný někde v úle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 20. 2. 2002
Re: nosema (148)

Ještě k prvnímu příspěvku na toto téma


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na
> nosemu se podceňuje. Přispějte svými poznatky!

Něco jsem právě našel v tisku:

Doporučuje se počítat s nosemou již při krmení na zimu a mírně
okyselit sirup (1 gr kyseliny citronové na 1 l sirupu), protože prvok
Nosema apis nesnáší kyselé prostředí v žaludku včely. Nektar narozdíl
od cukru obsahuje i organické kyseliny (tím se vysvětluje, proč může
být zimování na nektarovém medu zdravější - a hlavně na jaře taková
včelstva mají menší problémy s Nosemou a jdou rychleji do síly).
(Zdroj základní informace: Včelár 9/2001)


Zdravím,

Jan P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 20. 2. 2002
Re: Vytápěný včelín (237)


> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek
> na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném
> včelíně. Co si o tom myslíte?

Už delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo účelné v izolovaných úlech
umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V) napojené na
termostat umístěný někde v úle. Aby to jen vyrovnávalo noční poklesy
teplot (jak se o tom píše v tom Včelařství). Možná, že by se investice
vrátila hned v prvním roce ze zvýšeného množství jarního medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 20. 2. 2002
Vytápěný včelín

Přátelé,

       v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co si o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 20. 2. 2002
Matky

Zdravim vsetkych,

Mate niekto prehlad v akych cenovych relaciach sa budu pohybovat
neoplodnene matky v sezone 2002 ( prip. aku mali cenu v roku 2001 )

Dakujem
Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 20. 2. 2002
Antwort: Re: Antwort: Re: zkuenosti s vysouváky


Bingooo,
Vojto ty si sa spoznal :-)
Ak si nepostrehol, za mojou citaciou bol smailik / :-) /
Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Ale k včelam. Cim to je, rok dva naspat chodilo denne do konferencie 10 -
15 prispevkov a dnes z dvoch dokopy sotva 3 ci 4.

Matej

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta

Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 20. 2. 2002
RE: Včelí med do Alľíru (233)

a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 3:50 PM
To: konference Včelařská; ÚV ČSV
Subject: Včelí med do Alžíru


Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.324 / Virová báze: 181 - datum vydání: 14.2.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 20. 2. 2002
Včelí med do Alľíru

Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75867 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 233 do č. 293)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu