Včelařská konference

Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
10 inseminovanych matek.
jake jsou nase moznosti?
Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
dokola.
Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel ma
pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
prvniho a vice druheho.
Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
At se nam plni medniky!
Radek

Dne 6. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
> Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
> bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
> "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
> nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
> A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
> v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
> spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
> Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
> jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
> je jich více, nejen jeden nebo několik málo.
>
> K. Čermák
>
>
> > Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> > Pepan
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky. Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Vyborne, pokud nejde o zpochybneni inseminace, tak neni treba ani takovou
formulaci volit. Vyvolava to pak, rekl bych, jakysi druh nejistoty u
vcelaru, kteri nejsou schopni se svymi biologickymi znalostmi tuto vec
samostatne posoudit.

Pokud jde o variabilitu mezi trubci jednoho vcelstva, je neprosto stejna,
jako mezi spermiemi jednoho plemenneho byka, kde take dochazi ke crossing
overu (a presto se inseminace provadi i u skotu). Je to tedy uplne stejne -
zadny rozdil. U vcel je jen rozdil v tom, ze dcery, ktere maji absolutne
stejneho otce (tj. jeden a ten samy trubec), budou supersestrami (koef.
pribuznosti 0,75), coz je specificke prave pro plemenitbu vcel. Sestry po
trubcich jednoho vcelstva jsou sestrami pravymi (tedy tak jako treba u lidi
r=0,5). Dodavam, ze predpokladem techto vztahu je nepribuznost rodicu.

Pokud jde o selekci matek na bodavost, nelze ji v plne mire overit za kratky
zivot oddelku v roce jeho zalozeni - napriklad behem cervence a srpna (nekdy
jen srpna). Jde o to, ze prave ty geneticky bodave vcely vydrazdi svym
feromonem i vcely mirne (bylo dokazano experimenty). Vezmeme si priklad: 1
cervence provedu vymenu (ci zalozim pozdni oddelek ap.), jeste 21. 7. se
vylihne posledni vcela, ktera pochazi od puvodni matky. Zaroven se jeste
nebudou nejaky ten den lihnout dcery po matce nove. Jeste za mesic bude
vetsi cast vcelstva tvorena vcelami od matky puvodni. Vse zalezi na prave
uplatnovanem systemu delby prace (zkraceny, prodlouzeny ap.) eventualne na
JH titru v hemolymfe vcel. V takto kratke dobe nelze provest overeni
bodavosti vcelstva (zejmena u tech, ktera byla bodava).

Pokud jde o mednou uzitkovot; tato je slozena ze dvou slozek, a sice a) ze
slozky produkcni a b) reprodukci a tyto slozky jsou v parcialni fenotypove
korelaci s mednou uzitkovosti vcelstva. Funkce techto slozek je zastupna,
proto nektera vcelstva mohou mit vykonnejsi letavky a tim i vice medu i
presto, ze nejsou tak silna, jako typicke plodarky. Docilit vsak takovych
vlastnosti je pomerne obtizne a vyzaduje dlouhodobou a usilovnou
plemenarskou praci, ktera se bez inseminace neobejde. Pri zachovani dobrych
hygienickych vlastnosti a vlastnosti doprovodnych se podarilo tuto vlastnost
upevnit zejmena v kmenu Vigor a castecne i Lesane.

Zdravi,

Antonin Pridal

Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je
normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré,
nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne,
někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom
věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý
včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem...
Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se
podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se
spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno
geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít
k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na
nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její
dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné
jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám
problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání...
Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové
typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše
do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale
zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými
kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná
včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího
počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších
generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší
země.

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM
Subject: genetika je krasna


<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
<precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
<nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
<jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
<crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
<10 inseminovanych matek.
<jake jsou nase moznosti?
<Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
<bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
<Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
<oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
<dokola.
<Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
<tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
<neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav
<pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
<matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
<je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
<Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
<mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
<prvniho a vice druheho.
<Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
<genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
<At se nam plni medniky!
<Radek

Chtel bych se optat, zda opet letos nekdo s laboratornim zazemim
zkoumal hltanove zlazy. Jak vypada letosni predpoved na rojeni?
Vcera jsem nalarvil serii a larvicky jsem chtel ze sveho nejlepsiho
vcelstva, ktere jiz plne obseda 4 nastavky. K memu temer zdeseni byli
horni 3 nastavky k neuneseni, plne sladiny a medu, plod byl pouze v
nejspodnejsim nastavku (pritom stredne silne vcelstvo, ktere mam na
vaze ukazalo prirustek od zacatku sezony lehce pres 10kg). Nejvetsim
prekvapenim byly ovsem ve spodnim nastavku zakladene matecniky.
Udelal jsem tedy preletak, ale loni jsem delal oddelky koncem kvetna
behem vytaceni repky a letos bych to koncem kvetna mel uz vyrojene.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
WWW stranky zdarma na http://www.sweb.cz

Ano, hltanove zlyzy jsem uz letos zkoumal. Je zajimave, ze ackoliv cca pred
14-ti dny byl sklon k rojeni velky (sirsi okoli Brna), tento tyden tendence
k rojeni ustaly. Ustaly pouze v ulech, kde bylo rozsireno vcas. V tech
rozsirenych opozdene teprve v techto dnech rojova nalada ustava. Tedy na
zaklade biologicko-fyziologickeho pozorovani si troufam predpovedet, ze
zvyseny vyskyto rojove nalady nehrozi. Plati to vsak pouze pro sirsi okoli
Brna (cca 50 km) a pro vcelstva, ktere nejsou vylozenymi plodarkami ci se
sklonem k rojeni.

Pokud jde o pripad Radka Hubace; byly ty misky jen zakladene vajicky a nebo
tam uz byly i larvicky? A jak stare. pokud je to do 48h stari larvicek,
nemusi jit jeste o jednoznacne tendence k vyrojeni. Uz jsem letos mel take
nekolik pripadu, kdy byly zalozene matecniky s larvickami a nakonec je
vcelstvo (bez jakehokoli zasahu) zrusilo.

Potvrzuji prinos medu - rovnez se mi nastavky tezko zvedaji. Dokonce ve
vyuce musim pomahat skupinam, kde jsou jen same posluchacky. Ty by nastavek
neuzvedly.

Zdravi,

Antonin Pridal

Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
rukavic.
Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
dcerami?
Dekuji MUDr.Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
Seznam Prace - Hledate praci nebo menite zamestnani? http://prace.seznam.cz

?? Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi dcerami?

Ono to s temi matkami neni vubec jednoduche. U nas byla ins. matka - vcelstvo pekne ostre, ale vcelstva s dcerou uplni beranci. Naopak v lonskem roce jsem mel vybornou matku, myslel jsem si ze ji letos rozchovam. Na podzim udelali tichou vymenu. Vysledek je docela spatny (dle meho nazoru, jsem zvykli na praci bez rukavic, zavoje a v tricku) , staci nechtene necim malo klepnout a hned se nastvou (slusne receno). Ostatni vcelstva jsou v pohode a to jsem loni vymenil 90% matek (rozchov na stanovisti), ale jen jedna potvora. Po repce ma slibenou vymenu :-) . Asi mam smulu, proste se sparila s nejakym hajzlikem.
Ve stredu jsem dostal od pritele (70 vcelstev) z organizace dobrou referenci na matky od p. Vydry z Brna. Je to pry silne (tj. nyni 3 nastavky r.m. 39x27,5), dobre sedici a klidne vcelstvo. Na druhou stranu mam i dobre reference na matky od p. Cermaka.
Pro jistotu uvedu oblast kde vcelarim, je to Ceskomor. vrchovina a jsme asi 630 m.n.m.

Zdravi Petr

Rád to vysvětlím. Ano vím, že moje včely nejsou úplně mírné na 1, spíš v
průměru mezi 1 a 2. Vysvětlím, proč to tak je. Nejdříve ale chci ujistit, že
to nesouvisí s dobrým čistícím pudem, není mezi oběma vlastnostmi genetická
korelace, aspoň tak se mi to jeví. To je tedy dobrá zpráva.
Základ Vigor tvoří Vučko (nyní asi okolo 50 %). Když jsem s tímto materiálem
začal před lety pracovat, byla mnohá včelstva bodavější na 2-3 (4 stupňová
stupnice). Ale pro jeho některé dobré vlastnosti, které jsem u rakouských
kmenů nepozoroval, jsem Vučko začal více chovat a selektovat. Ovšem nebyl to
kmen příliš ustálený ani v jiných vlastnostech, takže to chvíli trvalo, než
se mi podařilo jeho vlastnosti vylepšit a zmenšit proměnlivost. Mohu říci,
že u některých vlastností (zvl. mírnost, síla včelstva, medná užitkovost) je
to velmi obtížné. Když vyberete dobrou matku a odchováte potomstvo, tak se i
u dcer vyskytuje dost nepříznivých jedinců (tzv. mínusvariant) daleko od
průměru (vysoká variabilita), kteří se dále nedají použít na plemenitbu.
Takže jen velmi zvolna se mi daří mírnost zlepšovat. Vloni a letos se mi
jeví, že se viditelně zlepšila. Šlechtění nějakého materiálu (kmene) je
složité mj. v tom, že pokud bych odchoval matky třeba jen od 1 až 2
nejmírnějších plemenných matek, jistě by se mírnost zlepšila rychleji, ale
za pár let bych celý kmen nemohl udržovat čistý kvůli rychlému nárůstu
příbuzenské plemenitby (jako je to nyní u Vučka, musím kombinovat s jiným
materiálem = Lesana). Tím chci říci, že někdy se musí použít k chovu i matka
s hodnocením mírnosti 1-2.
Kdo chce super mírné včely třeba kvůli sousedům, doporučuji matky Sklenar.
Před pár lety jsem je také měl. Dobře se rozvíjejí, tvoří silná včelstva a
jsou opravdu velmi mírné, pokud se pochopitelně spáří s vhodnými trubci.
Nebyl jsem ale u Sklenarek spokojen s čistícím pudem a výnosy medu (jen
průměrné).

Ještě se ptáte na rozdíl v bodavosti mezi inseminovanou matkou a dcerami. V
zásadě rozdíl není, alespoň ne jako nějaký důsledek způsobu osemenění.
Jedině tak, že se dcery spáří se špatnými trubci, mohou potom být bodavější.

Květoslav Čermák



<Chtel bych se zeptat jeste na jednu vec pana Cermaka verejne.
<Sam jsem Vase matky jeste nemel, reference mam pouze od predsedy
<spolku z Holic a ze skoly v Nasavrkach, kde maji Vase inseminovane
<matky. Vsichni se shoduji na vynikajicim cisticim pudu, ale udajne
<jsou vcelstva ponekud ostrejsi. Tim mysli, ze se to da akceptovat,
<ale neda se to srovnat, treba prave s temi Hradecankami.
<Mam si to vysvetlit jistou genetickou souvislosti bodavosti a
<hygienickeho chovani, nebo maji referujici zrovna smulu a matky
<trochu ostrejsi. Mnoho chovatelu u nas, kteri maji Hradecanky maji v
<poslednich letech trochu problemy se zvapenatenim (spise z jara a
<pouze u vcelstev, ktere neobsedaji plne 2 nastavky a to je u vice nez
<50% Hradecanek na jare),jsou vsak zvykli na praci bez kukly a
<rukavic.
<Je vubec nejaky rozdil v bodavosti mezi inseminovanou matkou a jejimi
<dcerami?
<Dekuji MUDr.Radek Hubac

sdsdsd