- Květoslav Čermák --- 10. 5. 2002
Re: genetika je krasna
Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré, nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne, někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem... Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání... Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší země.
Květoslav Čermák
----- Original Message ----- From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM Subject: genetika je krasna
<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky <precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna. <nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z <jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr. <crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z <10 inseminovanych matek. <jake jsou nase moznosti? <Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc <bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani. <Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje <oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale <dokola. <Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval <tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se, <neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav <pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade <matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou <je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky. <Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne <mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene <prvniho a vice druheho. <Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na <genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim. <At se nam plni medniky! <Radek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |