78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.72.239) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál?

20 let plosne osetreni nedelame a nehodlame v tom ani znova zacinat.
-nesmysl"narizovat" nejaky termin bez znalosti napadeni a stavu vcelstev na konkretnich stanovistich
-iluze,ze se toho bude kazdy ucastnit
-zadna legislativni opora v narizovani leceni od ZO,nikdo se ji nemusi ridit.Jakekoliv leceni lze brat pouze jako dohodu zucastnenych,ZO ji nema na zaklade ceho vymahat.
MKZ 2020 hovori jasne.Vcelar,vcelar,vcelar-na zaklade stavu ve vcelstvu.Rada vcelstev jeste porad ploduje,3 fumigace na plod k nicemu.Misto provedeni posledniho osetreni po pulce ledna (snad konecne mraz) budem susit mel kvuli plavackum.Neni to uplne na hlavu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.72.239) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál?

Navic u nas mame radu clenu jinych ZO,se kterymi vubec nekomunikujeme,o nekterych mozna ani nevime,takze i to je duvod proc u nas musi kazdy sam,pokud chce mit vcely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
JosPr (46.135.31.96) --- 28. 12. 2019
Re: A jak dál?

Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

"Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne."
a.
No, podle mně je ta agónie včelařství hlavně kvůli přešlechtění včelstev.
Například co by se stalo, kdyby varoa plošně nepřišel kolem roku 1990, ale o takových 40 let dříve? To znamená v době, kdy každý trochu větší včelař v každé vesnici choval dlouhodobě svou linii včelstev a matky od komerčního chovatele matek nakupoval 1 - 2 včelaři z padesáti? Podle mně by to doapdlo podobn jako tehdy s roztočíkem. Vnímavé linie by zahynuly, méně vnímavé by včelaři vyšší péčí podrželi a až by se našlo první účinné léčivo, jako byl tehdy na roztočíka BEF, během 10 - 20 let by se koncentrace roztoče varoa snížila natolik, že by roztoč sám vyhynul.
Jenže Varoa se u nás plošně rozšířil až v letech cca 1988 až 1994, kdy už plošné překřížení včel z původních tmavých včel a kříženců liní různých v každé vesnici těmi několika pohlaváry včelařství vybranými liniemi cizorodé kraňky bylo v podstatě dovršeno. V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

Tu dnes nejde jen o varoázu. Mnoho stanovišť padlo na přemnožení varoázy to je fakt. Jenže současně s těmito úhyny jsou stanoviště, kde byla varoáza v normě, já měl po gabonu flum od června/července maximální spad 500VD, běžně 50-200VD a ty včelstva v říjnu zmizely po té co vyloupily okolí, kde padlo vše. Teď mi mizí i oddělky, které v říjnu přežily, protože neloupily, spady VD byly u nich ještě nižší, 10-50VD pod gabonu s vyběnutým plodem!, po fumigacích spady max desítky.

Naopak jsou tu i stanoviště s tisícovými spady VD, jsou odstíněné od okolí a ztráty mají minimální.

Vůbec už nejde o VD! Já už pozoroval i kolabující včelstvo v květnu, neskutečná vitalita od proletů, nejotužilejsí, silné až do půlky května, naráz zlom, pod česnem hromada mrtvolek - tisíce včel s DWV a paralýzou, za 14 dní bylo včelstvo poloviční, po rozebrání 1ks VD na trubčině, jinak čisto!

Když jsem včelstvo rozhodil do oddělků na pozorování, za měsíc s novými matkami virusy zmizely, a čekám zas jen na to, kdy propuknou. Může to být rabovkama, nebo VD, nebo agrochemií. Do dvou let to bude realita každého stanoviště. Stejně jako u moru, který bují ve vitálních silných včelstvech a až poté se rozšiřuje na slabá, nemastná neslaná - tak to popisovaly praktici Dr. v Nasa co už toho zažili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

Co se týče přešlechtění, tak leda u profíků, kteří musí tvořit zisk za daný čas, v mém okolí si vřelaři koupí jednu nebo dvě F1 ze zvědavosti, tu pak množí jen oddělkem nebo rojem 1-2 za rok, žádné přelarvování a množení na kopie tu nikdo neprovádí. A přesto jsou tu úhyny až na nulu.

Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: A jak dál?

"Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo."
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
To bych bral, když by se matky oplodňovaly třeba v úlech nebo venku 10 metrů od úlů, tedy pouze trubci z vlastního stanoviště. Jenže matky se oplodňují na trubčích shromaždištítch, kde létají matky a trubci z širokého okolí. Na postupnou "brojlerizaci" včel tedy stačí, když jeden rok první soused koupí komerční matky, třetí rok koupí komerční matky druhý soused, šestý rok koupí komerční matky třetí soused, desátý rok koupí komerční matky čtvrtý souised. A tak pořád dokola.
Z mého pohledu, kdo včelaří krátkou dobu, jen 10 - 20 let, asi byste koukali, kdyby jste měli včely, jaké tady byly třeba před 40 - 50 lety. Jak každé včelstvo, mimo těch, kde byly matky sestrami odchovanými ve stejnou dobu, bylo na dnešní poměry obrovsky odlišné od jiných včelstev. Vzhledově, chováním v zimě jakožto reakcí na momentální počasí v zimě a v předjaří, chováním při práci ve včelstvu, ukládáním zásob a plodu.... Dneska jsou každé včely prakticky téměř stejné jako všechny ostatní na stanovišti i u sousedů, rozdíly nestojí vůbec za řeč, neboli to přešlechtění na kraňku a na těch pár vybraných chovných linií je prakticky hotové....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
gupa (93.92.52.23) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

>R. Polasek -V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.<

Ne to jen včelaři neví, že název Apis Mellifica je něco jako nesprávné pojmenování Varroa Jacobsoni. Prostě nepřemýšlí otom, že včela medonosná už dávno není přítomna v našich končinách a nevšimli si drobnosti podle odlišné anatomie a fyziologie, že správný název má být Apis Varroaide. Včela roztočíkova.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(178.209.135.34) --- 31. 12. 2019
Re: A jak dál?

Zdá se, že globalizace postupuje raketovým tempem všude. Najednou tu máme jen jednu včelí nemoc, jednoho parazita..... Najednou, ve jménu úplatků, pardon, dotací, je všechno jinak. Včely to přežijí i když se dostávají na hranici přizpůsobitelnosti, ale dají to. Z mé 58-mi leté praxe vím, že včelařit bez chemie se dá prakticky s každým genofondem, pokud se znají jeho slabá místa a přednosti. Kdo se tím ale dnes zabývá? Ono je jednoduší jen vše překrývat jedy a dávat do latě jako sekačka na trávu a "čerpat", nehledat rozdíly. Jiný název bych ale včele medonosné rozhodně nedával. Má ale jen trochu smůlu, že se Homo sapiens vyvinul postupně v Homo destructor-a. Ale i toho přežije. Do roku 2020 bych včelám však přál, aby se k nim opět vrátil ten první a Homo destructor zmizel. Vím, že to není přání nesplnitelné. Vše dobré i všem zde diskutujícím. LD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu