75361

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

Tu dnes nejde jen o varoázu. Mnoho stanovišť padlo na přemnožení varoázy to je fakt. Jenže současně s těmito úhyny jsou stanoviště, kde byla varoáza v normě, já měl po gabonu flum od června/července maximální spad 500VD, běžně 50-200VD a ty včelstva v říjnu zmizely po té co vyloupily okolí, kde padlo vše. Teď mi mizí i oddělky, které v říjnu přežily, protože neloupily, spady VD byly u nich ještě nižší, 10-50VD pod gabonu s vyběnutým plodem!, po fumigacích spady max desítky.

Naopak jsou tu i stanoviště s tisícovými spady VD, jsou odstíněné od okolí a ztráty mají minimální.

Vůbec už nejde o VD! Já už pozoroval i kolabující včelstvo v květnu, neskutečná vitalita od proletů, nejotužilejsí, silné až do půlky května, naráz zlom, pod česnem hromada mrtvolek - tisíce včel s DWV a paralýzou, za 14 dní bylo včelstvo poloviční, po rozebrání 1ks VD na trubčině, jinak čisto!

Když jsem včelstvo rozhodil do oddělků na pozorování, za měsíc s novými matkami virusy zmizely, a čekám zas jen na to, kdy propuknou. Může to být rabovkama, nebo VD, nebo agrochemií. Do dvou let to bude realita každého stanoviště. Stejně jako u moru, který bují ve vitálních silných včelstvech a až poté se rozšiřuje na slabá, nemastná neslaná - tak to popisovaly praktici Dr. v Nasa co už toho zažili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(91.221.212.49) --- 30. 12. 2019
Re: A jak dál?

Co se týče přešlechtění, tak leda u profíků, kteří musí tvořit zisk za daný čas, v mém okolí si vřelaři koupí jednu nebo dvě F1 ze zvědavosti, tu pak množí jen oddělkem nebo rojem 1-2 za rok, žádné přelarvování a množení na kopie tu nikdo neprovádí. A přesto jsou tu úhyny až na nulu.

Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: A jak dál?

"Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo."
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
To bych bral, když by se matky oplodňovaly třeba v úlech nebo venku 10 metrů od úlů, tedy pouze trubci z vlastního stanoviště. Jenže matky se oplodňují na trubčích shromaždištítch, kde létají matky a trubci z širokého okolí. Na postupnou "brojlerizaci" včel tedy stačí, když jeden rok první soused koupí komerční matky, třetí rok koupí komerční matky druhý soused, šestý rok koupí komerční matky třetí soused, desátý rok koupí komerční matky čtvrtý souised. A tak pořád dokola.
Z mého pohledu, kdo včelaří krátkou dobu, jen 10 - 20 let, asi byste koukali, kdyby jste měli včely, jaké tady byly třeba před 40 - 50 lety. Jak každé včelstvo, mimo těch, kde byly matky sestrami odchovanými ve stejnou dobu, bylo na dnešní poměry obrovsky odlišné od jiných včelstev. Vzhledově, chováním v zimě jakožto reakcí na momentální počasí v zimě a v předjaří, chováním při práci ve včelstvu, ukládáním zásob a plodu.... Dneska jsou každé včely prakticky téměř stejné jako všechny ostatní na stanovišti i u sousedů, rozdíly nestojí vůbec za řeč, neboli to přešlechtění na kraňku a na těch pár vybraných chovných linií je prakticky hotové....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu