Včelařská konference

Všechy naše diskuzní příspěvky mají jedno společné,jak pomoci našim včelkám od jejich nemocí a parazitů.Jsou tady vnější a
vnitřní vlivy.Některé jsme schopní ovlivnit , ale většinu nikoliv !! Nebo dlouhodobě a velice obtížně.Pro následující
období se záměřně na léčebné úkony ,které jsme my VČELAŘI schopni zvládnout.Bez vnějších vlivů na ,které ještě dlouho nebudeme mít vliv.Každý včelař,každý profi včelař,každý zodpovědný funkcionář ,jakehokoliv včelařského spolku jaká léčebná opatření provede příští rok ihned po prvním proletu!
Nikoliv indivudálně ale plošně.Hra na vlastním písečku SKONČILA!! Situace v chovu včel v ČR je až hrozivá.!!!!
V naši ZO Svitavy jsme ohledně úhynu bez problému.!!
Přesto mám připraveno pro jaro 2020 plošné ošetření včelstev!

20 let plosne osetreni nedelame a nehodlame v tom ani znova zacinat.
-nesmysl"narizovat" nejaky termin bez znalosti napadeni a stavu vcelstev na konkretnich stanovistich
-iluze,ze se toho bude kazdy ucastnit
-zadna legislativni opora v narizovani leceni od ZO,nikdo se ji nemusi ridit.Jakekoliv leceni lze brat pouze jako dohodu zucastnenych,ZO ji nema na zaklade ceho vymahat.
MKZ 2020 hovori jasne.Vcelar,vcelar,vcelar-na zaklade stavu ve vcelstvu.Rada vcelstev jeste porad ploduje,3 fumigace na plod k nicemu.Misto provedeni posledniho osetreni po pulce ledna (snad konecne mraz) budem susit mel kvuli plavackum.Neni to uplne na hlavu???

Navic u nas mame radu clenu jinych ZO,se kterymi vubec nekomunikujeme,o nekterych mozna ani nevime,takze i to je duvod proc u nas musi kazdy sam,pokud chce mit vcely.

Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne.

"Uplne na rovinu.Mam v ZO 55 vcelaru,celou radu mladych,tak z nich taky chci mit 55 samostatne myslicich a jednajicich chovatelu,kteri se dokazi o vcely starat a pouzivat leciva dle aktualnich potreb stanovist.Ne ovce,ktere budou cekat az za ne nekdo neco rozhodne nebo zbytecne davat leciva na slepo.To je cesta jak dal.Jina je jen oddalovani agonie ceskeho vcelarstvi.40 let nicime klestika,vysledek je vic a vic agresivni roztoc prenasejici uspesne viry a to taky plosne."
a.
No, podle mně je ta agónie včelařství hlavně kvůli přešlechtění včelstev.
Například co by se stalo, kdyby varoa plošně nepřišel kolem roku 1990, ale o takových 40 let dříve? To znamená v době, kdy každý trochu větší včelař v každé vesnici choval dlouhodobě svou linii včelstev a matky od komerčního chovatele matek nakupoval 1 - 2 včelaři z padesáti? Podle mně by to doapdlo podobn jako tehdy s roztočíkem. Vnímavé linie by zahynuly, méně vnímavé by včelaři vyšší péčí podrželi a až by se našlo první účinné léčivo, jako byl tehdy na roztočíka BEF, během 10 - 20 let by se koncentrace roztoče varoa snížila natolik, že by roztoč sám vyhynul.
Jenže Varoa se u nás plošně rozšířil až v letech cca 1988 až 1994, kdy už plošné překřížení včel z původních tmavých včel a kříženců liní různých v každé vesnici těmi několika pohlaváry včelařství vybranými liniemi cizorodé kraňky bylo v podstatě dovršeno. V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.

Tu dnes nejde jen o varoázu. Mnoho stanovišť padlo na přemnožení varoázy to je fakt. Jenže současně s těmito úhyny jsou stanoviště, kde byla varoáza v normě, já měl po gabonu flum od června/července maximální spad 500VD, běžně 50-200VD a ty včelstva v říjnu zmizely po té co vyloupily okolí, kde padlo vše. Teď mi mizí i oddělky, které v říjnu přežily, protože neloupily, spady VD byly u nich ještě nižší, 10-50VD pod gabonu s vyběnutým plodem!, po fumigacích spady max desítky.

Naopak jsou tu i stanoviště s tisícovými spady VD, jsou odstíněné od okolí a ztráty mají minimální.

Vůbec už nejde o VD! Já už pozoroval i kolabující včelstvo v květnu, neskutečná vitalita od proletů, nejotužilejsí, silné až do půlky května, naráz zlom, pod česnem hromada mrtvolek - tisíce včel s DWV a paralýzou, za 14 dní bylo včelstvo poloviční, po rozebrání 1ks VD na trubčině, jinak čisto!

Když jsem včelstvo rozhodil do oddělků na pozorování, za měsíc s novými matkami virusy zmizely, a čekám zas jen na to, kdy propuknou. Může to být rabovkama, nebo VD, nebo agrochemií. Do dvou let to bude realita každého stanoviště. Stejně jako u moru, který bují ve vitálních silných včelstvech a až poté se rozšiřuje na slabá, nemastná neslaná - tak to popisovaly praktici Dr. v Nasa co už toho zažili.

Co se týče přešlechtění, tak leda u profíků, kteří musí tvořit zisk za daný čas, v mém okolí si vřelaři koupí jednu nebo dvě F1 ze zvědavosti, tu pak množí jen oddělkem nebo rojem 1-2 za rok, žádné přelarvování a množení na kopie tu nikdo neprovádí. A přesto jsou tu úhyny až na nulu.

Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo.

"Ona ta brojlerizace zas nebude tak dramatická, ale na něco se úhyny musejí svést. Jednoduše se vytvoří obraz extrémních včelařů, co ty svoje brojlery jen krmí cukrem, točí do sucha, neusálé léčí, točí nástavkama jak na kolotoči. Realita zas tak černobílá není.... A všechny ostatní příčiny taky nejsou jednoznačné, neboť mnoho dnes ,,podezřelých" praktik v chovu se tu děje celá desetiletí, ale uměle se vytváří dojem že za to můžou nenasytní včelaři posledních let. Tenkrát nebylo nemocí, jinak se nic podstatného na mnoha místech nezměnilo."
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
To bych bral, když by se matky oplodňovaly třeba v úlech nebo venku 10 metrů od úlů, tedy pouze trubci z vlastního stanoviště. Jenže matky se oplodňují na trubčích shromaždištítch, kde létají matky a trubci z širokého okolí. Na postupnou "brojlerizaci" včel tedy stačí, když jeden rok první soused koupí komerční matky, třetí rok koupí komerční matky druhý soused, šestý rok koupí komerční matky třetí soused, desátý rok koupí komerční matky čtvrtý souised. A tak pořád dokola.
Z mého pohledu, kdo včelaří krátkou dobu, jen 10 - 20 let, asi byste koukali, kdyby jste měli včely, jaké tady byly třeba před 40 - 50 lety. Jak každé včelstvo, mimo těch, kde byly matky sestrami odchovanými ve stejnou dobu, bylo na dnešní poměry obrovsky odlišné od jiných včelstev. Vzhledově, chováním v zimě jakožto reakcí na momentální počasí v zimě a v předjaří, chováním při práci ve včelstvu, ukládáním zásob a plodu.... Dneska jsou každé včely prakticky téměř stejné jako všechny ostatní na stanovišti i u sousedů, rozdíly nestojí vůbec za řeč, neboli to přešlechtění na kraňku a na těch pár vybraných chovných linií je prakticky hotové....

>R. Polasek -V celém Českolovensku a později ČR tak roztoč varoa "působil" jen proti těmto několika vybraným liniím, z nichž všechny byly bohužel na varaózu velmi vnímavé. Což jsou dosud a proto taky tak padají včely.<

Ne to jen včelaři neví, že název Apis Mellifica je něco jako nesprávné pojmenování Varroa Jacobsoni. Prostě nepřemýšlí otom, že včela medonosná už dávno není přítomna v našich končinách a nevšimli si drobnosti podle odlišné anatomie a fyziologie, že správný název má být Apis Varroaide. Včela roztočíkova.

Zdá se, že globalizace postupuje raketovým tempem všude. Najednou tu máme jen jednu včelí nemoc, jednoho parazita..... Najednou, ve jménu úplatků, pardon, dotací, je všechno jinak. Včely to přežijí i když se dostávají na hranici přizpůsobitelnosti, ale dají to. Z mé 58-mi leté praxe vím, že včelařit bez chemie se dá prakticky s každým genofondem, pokud se znají jeho slabá místa a přednosti. Kdo se tím ale dnes zabývá? Ono je jednoduší jen vše překrývat jedy a dávat do latě jako sekačka na trávu a "čerpat", nehledat rozdíly. Jiný název bych ale včele medonosné rozhodně nedával. Má ale jen trochu smůlu, že se Homo sapiens vyvinul postupně v Homo destructor-a. Ale i toho přežije. Do roku 2020 bych včelám však přál, aby se k nim opět vrátil ten první a Homo destructor zmizel. Vím, že to není přání nesplnitelné. Vše dobré i všem zde diskutujícím. LD

Když už chystáte takovéto chemické manévry, tak pro takové je nachystán přípravek Apitraz a Apivar, jehož účinná doba je velmi dlouhá a aplikace teplotně nezávislá a účinnost bude oproti fumigační a aerosolovým dýchánkům zaručená, ušetříte spoustu času a své zdraví. Můžete ho tam vrazit každý, kdy se mu namane a nechat ho tam podle nařízení až do 15.4., vždy to bude synchronizované a plošné.

Apitraz (dlouhodobý nosič s amitrázem) = nejlepší cesta k rezistenci.

Ja jsem jenom zvedavy,jak dlouho bude fungovat pri techto manevrech na slepo varidol/amitraz? Pak bude na miste se ptat A jak dal?

""""Apitraz (dlouhodobý nosič s amitrázem) = nejlepší cesta k rezistenci. """"
Fumigační a aerosolové dýchánky naslepo možná ještě rychlejší. Když už se má používat amitraz, tak pořádně. Pro mne je tato varianta až na posledním místě, záchranná brzda, ošetřuji jinými postupy.

Pavle jaká varianta je na posledním místě - fumigace, nebo dlouhodobý nosič?
Uvědomme si, že při fumigaci se do úlu dostane nějakých 10 -15 mg amitrazu jednorázově, a při správném provedení tzn. BEZ PLODU má zatím účinnost přes 95%. Při dnešním průběhu počasí (teplé podzimy) nelze efektivně ošetřit bez předchozí prohlídky včelstva a eventuálního odstranění plodu. To je potřeba dostat do hlav včelařů i když se to píše v příbalovém letáku co nikdo nečte.
A Brakovat matky co plodují dlouho do podzimu.

Naproti tomu Apitraz dlouhodobý nosič 2x 500mg amitrazu(2 pásky na úl) to je 1000mg amitrazu v úle nějaké 4 týdny, rezistence do pár let jistá.

Hodně se začíná prosazovat alternativa prosincový pokap KŠ - supr věc ale zase musí to být bez plodu! jinak nemá smysl.

A konečně sledovat spad průběžně celou sezónu je nezbytné a tedy ošetřovat až když to je potřeba a tam kde je potřeba.

Já s tímto názorem, jak to dělat lépe ztotožním, ale je tu ta většina lenochů a lemplů, kterým jiná varianta nepomůže. Podle mého odhadu více jak 3/4 "včelařů". Vysoká dávka amitrazu je právě lépe vůči rezistenci. Rezistenci vyvolá častá přítomnost malé dávky a navíc ještě do zavíčkovaného plodu.
................
Pavle jaká varianta je na posledním místě - fumigace, nebo dlouhodobý nosič?
Uvědomme si, že při fumigaci se do úlu dostane nějakých 10 -15 mg amitrazu jednorázově, a při správném provedení tzn. BEZ PLODU má zatím účinnost přes 95%. Při dnešním průběhu počasí (teplé podzimy) nelze efektivně ošetřit bez předchozí prohlídky včelstva a eventuálního odstranění plodu. To je potřeba dostat do hlav včelařů i když se to píše v příbalovém letáku co nikdo nečte.
A Brakovat matky co plodují dlouho do podzimu.

Naproti tomu Apitraz dlouhodobý nosič 2x 500mg amitrazu(2 pásky na úl) to je 1000mg amitrazu v úle nějaké 4 týdny, rezistence do pár let jistá.

Hodně se začíná prosazovat alternativa prosincový pokap KŠ - supr věc ale zase musí to být bez plodu! jinak nemá smysl.

A konečně sledovat spad průběžně celou sezónu je nezbytné a tedy ošetřovat až když to je potřeba a tam kde je potřeba.

Pane Ehra vy plánujete plošné ošetření na nadcházející jaro?Teď končí doba posledního ošetření, očištění podložek a očekávání přirozeného spadu roztoče za leden, které nám řekne i bez vyšetření v laboratoři kolik roztočů zbylo v úle čili je-li třeba jarního ošetření nebo nikoli. Neplánujte plošné ošetření naslepo bez znalosti úrovně napadení.
Nemyslím, že hra na vlastním písečku skončila, naopak začíná. Naučte své členy průběžně sledovat spad a zasahovat tehdy a tam, kde je třeba. U někoho to může být v březnu, jinde až v červenci nebo září.
Přeji vše dobré.

Predevsim to bude o vlastnim pisecku a vcelari na to museji byt pripraveni jak teoreticky,tak prakticky.Tezko bude ZO obchazet stanoviste,delat kontrolu spadu,smyv,sledovat vyskyt viroz ve vcelstvech (tech,ktere jsou videt beznym okem,vzorkovat N.C.,sledovat delku plodovani atd,tyden co tyden.Kazde stanoviste je uplne jine.Uloha ZO je v zajisteni leciva,snaze vcelare vzdelat(byt nekteri jsou imuni) a dokopani vcelaru k samostatnosti.