78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
?

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: ?

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: ?

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

Podľa mňa to nemá nič spoločného s "nórskym zimovaním", v ňom je podstata iná, prežiť zimu bez kalenie včiel a jeho zoslabenia.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (90.179.161.201) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Petra (89.102.29.188) --- 19. 6. 2013
Melivera

Dobrý den, existuje prosím nějaký přípravek s tímto názvem ?
Na posílení imuniti a s léčivými učinky?

Děkuji. Petra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Streit (78.136.190.109) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

G. Pazderka:
Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
(…)
Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

___________________________________________________________

Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:

Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře ověřené praxí?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

P Václavku. Zásadní? Co je zásadního na podletním přemetání podle Vás?
Umne jsou zásadní základní body. Jednoduchost provedení, finanční
nenáročnost na včelí jednotku (včelstvo) a nakonec soulad s rytmem
života včel a klid před zazimováním. Ani jeden bod se nedá s podletním
přemetáním včelstev splnit. Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama. Bez
urážky.

Rozpočet

na jednu jednotku 100 včelstev to dělá navíc 1 - 1,5 tuny zkrmeného
cukru, tj až 3 tuny sirupu hmotnostně 1:1. Když Vám prodám tuto včelí
jednotku k otestování, tak nakoupíte za vlastní peníze cukr, benzin a
vložíte svůj čas, dále během té práce vyvaříte a vylísujete cca 2200
rámků aby je nesežrala motýlice, a těch 220 kilo Vám dám ještě
zaplatit za výměnu vosku, který potom ještě v době kdy se má detekovat
a hlídat VD, dotáčet med atp., budete zatavovat. A můžete se zásadně
potom ohánět tady potom v Diskuzi, jak je co zásadní.

Doufám, že jsem Vám to spočítal všechno jak to leží a běží po finanční
stránce s náklady navíc a s prací. Pokud se Vám chce financovat
takovou akci, ozvěte se. Včelstva na takové prasárny Vám klidně v
podletí i s úly prodám, ty si převezte kam chcete a hurá do toho.
Takže teď vklidu, začněte tu 100 -vkovou jednotku sčítat v nákladech.
Není to málo. Blázni se často drží bláznovin. Nezlobte se, ale stát na
zemi nohama je o mnoho víc zásadní.

_gp_

2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> G. Pazderka:
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
> (...)
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> ___________________________________________________________
>
> Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:
>
> Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky
> jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře
> ověřené praxí?
>
> S pozdravem M. Václavek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.

___________________________________________________________


Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.

Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto „hračičkování“ času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími nemocemi.

Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Jste nakažený. Pryč od Vás. ;-) Ozvěte se až se vyléčíte. Děkuji za odezvu.

_gp_


2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
> toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
> vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to
> máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování
> způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak
> můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany
> jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.
>
> Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně
> provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co
> malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto
> tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o
> použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto
> "hračičkování" času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se
> k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími
> nemocemi.
>
> Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč
> ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda
> tvrzení proti tvrzení.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Myslím si, že 13 let praxe v tomto systému mi dává i za dědu hovořit o tomto systému. Vy jste to třeba p.Pazderka ani nezkoušel, vykřikujete do prázdna, nerozumíte tomu, neumíte vést na toto téma seriozní dialog a připadá mi, že se za ty tři dny, co tu jsem, občas chováte, jak malé dítě, řve do prázdna, že nevidí svou oblíbenou hračku a přitom ji má za sebou. Vážím si lidí, jako je kupříkladu p. Čermák ap. Václavek, co vedou seriozní dialog a za to jim upřímě děkuji.Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Jiří (195.39.6.30) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.

Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.

Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.

Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.

Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."

Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě funguje.Měli jsme provoz s 70 včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak by toho bylo ještě jednou tolik.
Pavel streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
ve finanční krizi stále včelařím. ;-)

Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?

Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
mailech.

Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
což se Vám tak úplně nepovedlo.



_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Gusto namá cenu se sním hádat podle toho článku nepřesýpá na mezistěny, ale na dílo z medníku které mu postavily přes léto. j

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 22:57:43
> ----------------------------------------
> Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
> dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
> jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
> a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
> propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
> ve finanční krizi stále včelařím. ;-)
>
> Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
> bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
> vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
> tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
> zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
> nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
> když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
> nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?
>
> Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
> do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
> redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
> mailech.
>
> Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
> files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
> Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
> bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
> úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
> použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
> Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
> což se Vám tak úplně nepovedlo.
>
>
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> > argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> > nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> > funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> > při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> > včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> > systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> > to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> > by toho bylo ještě jednou tolik.
> > Pavel streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjou

U mě to prostě funguje,Streit.

Táto veta je pofidérna-pochybná, nič nedokazujúca. Prečo? Ja mám včely a mnoho ďalších včelárov taktiež zdravé (posledných 18 rokov mi neuhynulo ani jedno včelstvo) a to bez nórskeho zimovania a s ušetrenou prácou!
Potom argument, že včelstvá máte zdravé len preto, že ich trápite nórskou technológiou nič nedokazuje, nemôže byť jednoznačný a v tom vidím ten základný problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit


Pavle slo by hodit do placu cely clanek ? Ani ne tak kuli khacku ale kuli predstave jak to vypada kdyz nejaky clanek projde redakci vcelarstvi .

Diky

herman.t/=/seznam.cz

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch

Zdravím, na diskusi jsem vás před víkendem neviděl, jestli ten mail platí, tak vám to dnes ještě pošlu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu