76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jak to myslíte stím po 1 vytočení vzit ramek s plodem ramek s medem souš mezistenu a včely a kde vezmu tu matku?tu si stejne musím koupit?nebo jak to myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov (40206) (40213)

I s těmi bodavými a rojivými matkami to nemusí být pravda Jen odstraněním matky z takového včelstva kdy mají již matečníky celý problém vyřeší Čím je matka starší tím více včelstvo rojí a je útočnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada,p?elarvov?n?, chov
> Datum: 25.1.2010 08:34:38
> ----------------------------------------
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme
> že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se
> předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled
> nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby
> otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci
> matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva,
> kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max.
> klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než
> spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení.
> Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká
> ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce
> ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u
> včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar
> vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu
> že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří
> ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy
> přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky
> kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo
> vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti.
> Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům
> ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne
> inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s
> matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní
> šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé
> výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím
> větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

O matkách jsem se naučil jednu věc. Musí mít v larválním vývoji
maximální péči. Pokud se toto vývojové stadium nějak u matek ošidí,
matky jsou tzv. méněcenné a vlastně jsou horší než žádné, protože její
včelstvo se stále kroutí a i v nejlepších snůškových podmínkách jsou
okamžitě rozpoznány svým výnosem. Poznají se také podle mezerovitosti
atp. Odhaduji to u mně v číslech na asi 2-3 matky ze 100. Což je
relativně velké číslo.

_gp_




2010/1/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152) (40211)

Zdravím, na diskusi jsem vás před víkendem neviděl, jestli ten mail platí, tak vám to dnes ještě pošlu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Pokud máš provoz do deseti včelstev, stačí ti třírámkový, pokud chceš mít až třicet včelstev, tak to stačí čtyřrámkový. Pokud jde o to, zda eletrický, nebo ruční.Lepší je eletrický, jsou i medomety s možností volby otáček. Je to i úspora času, můžeš se při vytáčení zároveň věnovat jiné věci, příkladně odvíčkovávání plástů.Co se týče tvého chovu, píšeš, že máš kolem sebe jen takové včelí domácí kutily do pěti včelstev.Nakup matky z prošlechtěných chovů a vytvoř si ze svých včelstev oddělky.Vytvoř si dobrý základ pro své budoucí oplozovací stanoviště.Každé pěkné včelstvo by mělo dát za sezónu alespoň jeden oddělek.Takže letos můžeš mít čtrnáct včelstev.I více.Snaž se být lepší, než oni, ti kutilové.Když budeš profesně růst, rozšiřovat chov a vzdělávat se, za chvíli ti tzv.kutilové se budou chodit učit k tobě včelařit.I třeba už příští rok, můžeš se stát vzorem i pro ostatní.Hlavně učit se, učit se, učit se.Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

Zdravím p.Stonjek, zejména s těmi posledními větami o rozchovu při padesáti včelstvech a výběrem, s vámi souhlasím.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207) (40216)

"Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove."
Podobné "Gold" matky mám taky, i s podobným procentem "gold" včel. Připadá mi, že tyhle včely jsou v dlouhodobém rozchovu životaschopnější. Jen těch včelstev je nesrovnatelně méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

"dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam."
Situace není tak jednoduchá. V dnešní době se rozchovávají matky dovezených liní Vigor, Singer a možná ještě 2 - 3 další. A pár chovatelů u nás tyto dovezené linie vzalo jako základ a vyšlechtilo a udržuje si svoje linie přizpůsobené svému prostředí, kde včelaří. Ovšem je to pořád jen několik málo linií. Pak je takových možná až pár stovek komerčních chovatelů, kteří ty linie přebírají a rozchovávají matky na prodej. Situace je podobná jako třeba kdyby chovatelé kuřat chovali na výkrm jen několik velmi podobných typů brojlerů, protože ti jsou cpaní granulemi nejvýnosnější, nejrychleji přibývají a ostatní druhy slepic pomalu nechávali vyhynout. Záleží tedy co z těch včel chceš. Jestli z nich chceš "maso", teda co nejvíc medu, co nejrychleji splatit investice do včel, tak výběr až z několik stovek včelstev, který provádějí chovatelé základních liní se skutečně nedá ničím zastoupit a koupené matky potom budou znatelně výnosnější než jakékoliv matky vyšlechtěné z výběru z několika včelstev.
Jenže u včel za prvé rozhoduje o výnosu kvalita stanoviště, prostě kolik snůšky příroda včelám nabídne. Za druhé potom rozhoduje kvalita včelařské technologie, jestli začátečník nevhodnými zásahy včely "nesrazí" a jestli pokročilejší včelař jim umožní využít snůšku naplno. Teprve v třetí řadě rozhoduje, jestli chované včely jsou generace F1 od od zvučné a všude chválené linie a chovatele nebo jestli to jsou matky odchované z výběru z vlastních pár včelstev.
Ono je taky problém v tom, že ti chovatelé základních linií jsou sice hodně erudovaní, výběr určitě provádějí pečlivě a kvalitně, ale nejsou jasnovidci a taky podléhají módním trendům. Například před takovými 5 - 10 lety všichni zdůrazňovali klidná neútočná včelstva a někteří je určitě vybírali na úkor medného výnosu, případně celkové životaschopnosti. Dneska už někteří přiznávají, že jejich včely nejsou nejklidnější. Pokud se tedy objeví nějaký faktor, se kterým nepočítali nebo nějaký extrém, tak jak dříve matky od nich, jedna jak druhá byly nadprůměrné, tak potom včelstva z matkami od nich jedno jak druhé budou mizerná či budou rovnou z velké části hynout. Objevují se už i články, které označují nedostatečnou diverzitu genů populace včel chované profesionálními včelaři, konkrétně v USA za jednu z příčin CMD neboli mizení včel.
Podle mně není žádný důvod, proč by se bezpodmínečně měly pro každý chov včel kupovat někým jiným šlechtěné matky z nějaké zvučné široce rozšířené linie. Jedině pokud se chovají včely výhradně pro peníze, pak ale musí být splněny výše uvedené podmínky 1 a 2, aby nákup byl plně využit. Nebo za druhé pokud je včelař omezen potřebou chovat neútočné včely, kvůli sousedům ale i třeba kvůli sobě. Protože někteří chovatelé matek včely z těch stovek včelstev vybírají i na neútočnost a pak je logické, že v další generaci se ten výběr zase rozštěpí a objeví se i včely útočnější.
Pro všechny ostatní chovy včelstev podle mně úplně klidně stačí rozchovávat svoje včely. Musí se ovšem dělat výběr, ne ponechat každé včelstvo, které přežije. Z každého včelstva ročně odchovat jeden nebo pro rezervu dvě matky v oddělku pro výměnu, ze sedmi včelstev vybrat každý rok 1 - 2 nejhorší a do těch dát matky odchované z 1 - 2 nejlepších včelstev a všude jinde matky odchované z plodu předchozí matky. Jednou za pár let třeba koupit matku nebo vzít matečník a tak. Takzvané bastardizace se není třeba obávat, včelstvo, se kterým se skutečně nedá pracovat kvůli divokosti se objeví velice zřídka, jedno ze 100 z 200 včelstev, takže u 7 včelstev tak jednou za 20 let. Podmínkou je ovšem používat včelařské pomůcky, kuklu nebo jinou ochranu hlavy pro jistotu vždy, rukavice a oděv, který včely neproštípnou, mít minimálně vždy připravený, když už ne od začátku na sobě. Ona divokost včel je tak z 99 % vždy chyba včelaře, buď to je nešetrná práce se včelami nebo práce v nevhodnou dobu se včelami, u profesionálních včelařů se stovkami včelstev to potom bývá nutnost udělat ty zásahy vždy i za nepříznivého počasí, kdy jsou téměř všechny včelstva divoká.
Trubce u 7 včelstev nemá smysl řešit, to je věc chovatele, kde v okruhu 5 - 10 kilometrů převládají včelstva požadované linie, ať už to jsou včelstva chovatele a jiní včelaři tam nejsou nebo chovatel po roky rozdává či za formální peníz prodává svoje matky okolním včelařům do 5 - 10 kilometrů daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.152.44) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Ahoj kolego,
Dobrá volba z registrovaných chovů,až budeš mít včelstev více, můžeš se do toho klidně pustit, při vyšším počtu včelstev máš větší možnosti.Přeji mnoho úspěchů z rozšiřování včelařského provozu, silné, zdravé včely a vysoké medné výnosy, a dej vědět občas na diskuzi, jak pokračuješ.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Zdravím Jirka, ja mám svoj chov matiek stabilizovaný, každý rok vychovám 100-160 matiek, Max. 50-70 použijem vo svojom chove a zbytok, pre priateľov a záujemcov. Každý chovateľ sa chváli so svojím spôsobom chovu ako o tom najlepšom, ale i to dosiahne len po rokoch, keď prestane experimentovať. Preto ako prvé treba prejsť literatúrou a zoznámiť sa s pojmami a technologickými postupmi ako na to. Kto je vytrvalý a šikovný, ten to dokáže.

Čo Ti vrele odporúčam, je navštíviť chovateľa matiek (je jedno aký spôsob chovu uprednosťuje) a postupne od ukážky čo k tomu potrebuje, výberu chovného materiálu, prípravy chovného včelstva, získavania vhodných larvičiek, prípravy riedenej MK na položenie prelarvovanej larvičky, chovný rámik s chonými latkami, umiestnenie prelarvovacích misiek, odber zrelých MB, ich škôlkovanie a vkladanie do oplodňovacích jednotiek atď (Použite i radu čo napísal VM, je to asi skúsený včelár, nie mladík ako sa nám po návrate na stránku vrátil.)

Všetko si zapisovať a ak je chovateľ ochotný (niečím si ho zaviažte ponúknite mu pomoc pri npr. vytáčaní), takto si rýchlo osvojíte prax chove matiek, samozrejme, že po nadobudnutí určitej praxe už budete môcť experimentovať a zvoliť si ten správny spôsob výchovy matiek, ktorý Vám bude vyhovovať, možno si nájdete na včelnici tú správnu M alebo si k rozchovu kúpte M od známeho chovateľa. Viete k dosiahnutiu úpného suveréna vedia dlhá cesta.

Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove. Je to na pohľad krásna M a tak i jej potomstvo, ktorej potomstvo je pekne zlaté, ale z tých istých larvičiek je žlté tak na 80%. Vzhľadove sú tieto včely podobné talianskej včele, ale z Talianska ju nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

jirka:
vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.
-----


Pokud máš v blízkosti Liběchov, zkus se na pana Skuhrovce obrátit. Přes léto by u něj mohla být brigáda a základy chovu matek se určitě naučíš (a nejen to). Kontakt najdeš na stránce http://www.beedol.cz/kontakt/libechov/, telefon 606 407 129.


Jinak návod na přelarvování je na http://www.vcelky.cz/prelarvovani.htm, způsoby odchovu pak v knížce ABC odchovu včelích matek - její kopie je i na internetu. Anebo ve Včelařství od Veselého. Napoprvé bych zkusil osiřelec vytvořený přes odsavač (i z více včelstev - směsný oddělek).

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 25. 1. 2010
Re: škemrání (40167)

Asi mi něco uniklo. Nevím čím to je. Možná tím, že se mi nezobrazuji na počítači všechny odpovědi a reakce na mé diskusní příspěvky. Omlouvám se. Můžeš mi příteli zopakovat svůj dotaz? Pokud budu vědět, tak ti rád odpovím, Pokud ne, tak to učiní, nebo doplní někdo ze zde diskutujících. Zdravím, Vorja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206)

No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva, kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max. klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení. Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti. Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Při 30 plánovaných včelstvech investuj¨již do elektřiny a pokud máš v dostupnosti 230 tak raději ten. Nic se neláme mají regulaci otáček od 0 výše

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:12:54
> ----------------------------------------
> jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr
> 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale
> ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni
> sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad
> truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30
> včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy
> stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu
> jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky
> nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152)

.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit


Pavle slo by hodit do placu cely clanek ? Ani ne tak kuli khacku ale kuli predstave jak to vypada kdyz nejaky clanek projde redakci vcelarstvi .

Diky

herman.t/=/seznam.cz

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Udělej to obráceně Při prvním vytáčení udělej z každého včelstva 1 oddělek a matky jim potom vyměň bude-li to třeba K tomu nepotřebuješ nic jiného než úl, 1 plást s nejmladším plodem a včelami, včely z jednoho medníkového plástu, plást s medem, jednu souš kterou naplníš vodou a doplníš mezistěnami.U takového oddělku je pak pravděpodobnost že ještě v červenci můžeš ochutnat jeho med.
Při zřizování odděků až s dodáním matek se vystavuješ nebezpečí , že budeš zimovat zase jen 7 včelstev.
Jako začátečníkovi ti radím začni takto a napřed zvládni ty jednoduché věci s rozmnožováním a pak se dej do vylepšování chovu pomocí matek Ty jsou drahé a ne každou včely přijmou Jejich chovatelé říkají "nejlépe zhodnocená matka je ta prodaná".

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:03:39
> ----------------------------------------
> dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude
> při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím
> skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale
> znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři
> ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v
> polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov
> určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
> takže zavěrem bude rada koupit matky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205)

Ono to s těmi F1 není tak jednoduché . Je to první generace po křížení dvou linií, ktrá se vyznačuje v první generaci lepšími vlastnostmi ve všech směrech. Tyto vlastnosti při dalším rozchovuPrudce klesají Při dalším jejich rozchovu je nutný negativní výběr a tak se vlastnosti ustálí. Než dosáhneme požadovaného stavu na stanovišti trvá to řádku let a pak teprve jsme spokojeni. U těch Fi pozor při nákupu, aby nešlo jen o dcery z F1 Tam již ten rozpad vlastností započal. F1 mohou být jen dcery obvykle jen z insiminovaných matek F2 Jsou zase dcery F1 které byly insiminovány trubci stejné linie jako matka a jsou velmi drahé. V žádném případě se u F2 ,3, nejedná o druhou či další generaci z F1 jak si někteří myslí. Ještě jedna maličkost jakmile do ustáleného chovu na stanoviště dovezete novou matku celý tento ciklus ustalování začne znovu a bude zase několit let trvat než dosáhnete žádaného výsledku. Ze všeho nejdůježitější je špatné matky bez milosti a lítosti rušit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 23:36:39
> ----------------------------------------
> Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z
> prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní
> matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu
> donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To
> nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva
> inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými
> vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká
> kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud
> bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých
> trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních
> včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci
> z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z
> včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy
> nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych
> se s průměrem nespokojil.
> Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale
> musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek
> převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je
> pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale
> mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně,
> protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají
> pořádně pocítit.
> Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to
> dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega,
> zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to
> zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde
> o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
> Zdraví Pavel Streit
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30 včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
takže zavěrem bude rada koupit matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 25. 1. 2010
rada,přelarvování, chov


Nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!

pan Václavek má stoprocentní pravdu.

V naší org chováme matky 2, při přednáškách pražských včelařú jsem se jednou ptal posluchačů at zvedne ruce kdo chová matky. Zvedlo se asi 20 rukou ze sta posluchačů. Někdo to považoval za dobré já za smutné.
Je mi líto že to musím napsat ale pane Streit je vidět že jste začínající včelař pitbul, upřímně vám radím jestliže matky nechováte začněte je chovat jestiže chcete v budoucnu....(v neposlední řadě se bez vlastního chovu šidíte o to největší potěšení)(je i možné že místo chovu matek přemetáte včelstva na panenské či mezistěny a tím učiníte sobě i včelám za dost, v jednom se určitě mýlíte ale u včel se můžete v jednom mýlit i dvakrát.) S jakými trubci se asi tak pářily matky které jste si koupil jenom děti předpokládají že princezna si nakonec vezme prince.
Včelař který chce chovat si může dobré lepší plemenivo přivést. Já sám jsem vícekrát přelarvoval přátelům z jejich z mého plemeniva , plemeniva z Dolu i odjinud.

Chov přelarvováním není o nic složitější než jiné způsoby chovu. Jediným předpokladem jsou dobré oči a jistá ruka.
Ani špatné oči a nejistá ruka však nemusí být absolutně vylučující faktor.Asi po třiceti letech přelarvování skoro larvu nevidím a dělám to po paměti. Můj učitel chovu matek v okamžiku kdy mi matku předával, a chtěl ji označit měl tak silnou třesavku že se asi 5x trefil vedle matky a já mu řekl že si ji označím sám. Když jsem se jej zeptal jak může s takovýmto handicapem přelarvovat řekl to já si na přelarvování beru prášek.
Příteli Jirka jestli chcete návod na přelarvování pošlete adresu protože já si ji neumím sám najít.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.138.120) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203)

Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych se s průměrem nespokojil.
Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně, protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají pořádně pocítit.
Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega, zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40199)

Josef Křapka:
V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky.

___________________________________________________________

Zajímavý argument.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198)

Pavel Streit:
Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.

___________________________________________________________


Co k tomu dodat? Snad jenom to, že pokud včelař neumí dobře včelařit, tak i sebelepší matka mu nepomůže.

Píšete tu o chovu matek, jako kdyby to bez chovatelských okrsků ani nešlo, jakoby to byla naprostá ztrátovost. To je docela dost zavádějící a nadsazené. Odebíráte-li plemenivo od dobře prošlechtěné matky, máte záruku, že potomstvo bude alespoň průměrné, což mně stačí. S tím se již dá pracovat a usměrňovat k obrazu svému. Začátečníka musejí Vaše příspěvky docela dost dezorientovat, proto Vás prosím o trochu smířlivější tón Vaší rétoriky. Realita není černá ani bílá. Na tom se shodneme snad všichni.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40199)

Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?

___________________________________________________________

Startování je proces založení matečníku. V praxi se tím označuje prví den až dva dny chovu (např. chov v sádce).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40197)

Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.
___________________________________________________________


Jaká alchymie? Pokud máte pevnou ruku a dobrý zrak či lupu, není přelarvení žádný problém. Horší je to s příjímáním. Začátečníků radím chov v osiřelci, protože při tom se nemusí řešit takové otázky, jako je chovná nálada. Chov při matce je už opravdu "vyšší dívčí", záležitost praxe, kterou knihy nedají. Kromě toho chov v osiřelci lze provozovat po celou sezónu, nehledě na vnitřní a vnější stav (s výjimkou přítomnosti trubců).

Pár střípků z mé začátečnické praxe:
Pokud si nechcete kvůli chovu odrovnat snůškové včelstvo (klasická metoda chovu v osiřelci), můžete postupovat metodou nastartování misek v sádce s následným čtyřdenním dochovem započatým ihned po osiření libovolného produkčního včelstva (nedávat jednomu včelstvu více jak +/-30 misek). Po zavíčkování matečníků se série odstraní, vylámou se nouzové matečníky a klíckou se přidá původní matka (mezitím ponechaná v oddělku). Čtyřdenní výpadek v plodování není moc významný. Již čerstvě zavíčkované, byť nezralé matečníky, lze umístit do oddělků. Pokud se zapustí do centra plodové plochy (klidně pro matečník rozpěrákem vyrýpněte důlek v plástu) a pokud se nenechají delší dobu mimo včely, nehrozí jejich prochladnutí. S matečníky neklepat! Žádný pevný termín, žádné školkování a podob neřeším. Do oddělku umisťujte zásadně nejméně dva matečníky (jeden se nemusí vždy vylíhnout). Kvůli vyšší míře přijetí plastových misek je dobré, když se před použitím ovoskují (asi nejjednodušší je jejich vnější natření roztaveným včelím voskem, čímž se na nich vytvoří voskový povlak, na kterém včely započnou stavbu raději ... analogie natírání plastových mezistěn).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

>dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař Jirka<
-----------------------------------------------------------
Jestli Vám dobře rozumím, jde Vám o to, naučit se chovat matky. To co Vám zde radí př. Václavek (ABC chovu matek) Nebo př. bezejmenný, nebo př. PavelN berte za bernou minci. Chci jen pro Vás jako začátečníka doplnit o možnost koupě otevřených matečníků za cenu cca 40,- Kč a tyto dochovat a nechat přirozeně spářit. Jsou přeci jen levnější než matky z chovu a nesrovnatelně levnější než matky inseminované. Ty si nakupujte až budete mít více zkušeností. To, že se Vám matky nekontrolovaně spáří s trubci neznámého původu je jisté. Ale máte možnost výběru z většího množství vlastních odchovaných matek. A je téměř jisté, že Vámi odchované matky budou v převážné většině lepší, než matky stávající. Jestliže matka z nějakého důvodu nevyhovuje, máte možnost ji bez výčitek svědomí zamáčknout a sáhnout "do magacínu" po matce jiné, která je lepší. Berte to tak, že kdo nic nedělá, nic nezkazí a kdo nic nezkazí, bývá často povýšen. Ale to u nás neplatí. My to "kazíme" stále znovu a znovu. A máte vidět tu radost, když se nám něco povede. Tak směle do toho a nic se toho nebojte. Ono se to nakonec bude dařit. Chce to vyzkoušet.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185)

>Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami< MV
------------------------------------------------------------
I tak je možno přeleták zřídit. Stejně je ale třeba jeho doplnění mezistěnami nebo soušemi. V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky. Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.147.148) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193)

Zdravím vás p.Václavek, to myslíte vážně, to co tu píšete?K čemu vám bude inseminovaná matka když máte sedm včelstev.Myslím si, že rozhodujícím faktorem pro kvalitu matek F1 po této inseminované matce je i dostatek kvalitních trubců na nejbližším trubčím shromaždišti.Ze sedmi včelstev těch opravdu dobrých kvalitních trubců
moc nebude, jak kvalitní je plemenitba v jeho okolí? víte to?Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.Navíc matky já kupuji už v půli května a to je dostatečná doba pro zesílení oddělků do včelstev do podletí.Musí nakupovat v takových chovech, které jsou připraveny na tak brzkou produkci matek.Matky se mu spáří s bastardy, včely budou bastardní a on zažije spoustu práce a velké zklamání. Já jsem si to zkusil, kolega to zkusil, nedbal mým námitkám, koupil inseminovanou matku a zaplakal nad vejdělkem, bastardní včelstva z nich měl.Příteli Jiří použij selský rozum a počkej, až budeš mít víc včelstev.Já osobně bych inseminovanou matku kupoval nejdřív, pokud budu mít nejméně dvacet včelstev a v tom případě bych se ještě zajímal, kdo z mých sousedů včelařů má čistý chov, zda někdo nevčelaří na divoko, má rojové matky atd. Jejich trubci po spáření s matkami ti totiž významně mohou ovlivnit kvalitu budoucích včelstev.Matky tebou zakoupené ze šlechtitelského chovu budou daleko kvalitnější, jsou to dcery inseminovaných matek, než matky oplodněné na trubčím shromaždišti u tvého stanoviště. Ty nejdříve musíš vytvořit mnoho kvalitních trubců od matek ze šlechtitels.chovů.Pak si můžeš koupit inseminovanou matku a vytvořit si vlastní oplozovací stanoviště.Jedině tak zajistíš kvalitní matky F1.Neblázni, kup si matky výlučné prošlechtěné.To co ti tady píšu se i učí v kurzu chovu matek, jistě máš v blízkosti nějakého učitele včelařství, spoj se s ním, řekne ti to samé, co já.Základ pro kvalitní oplodněné matky je dostatek kvalitních říjných trubců na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

Poradím asi nejjednodušší postup bez přelarvení. Možná někdo nebude souhlasit a poradí lépe.
Začátkem května vezmi ze silnějších včelstev po 1 rámku obsednutém včelami s trochou zásob a s plodem, nejlépe před vylíhnutím - kolik budeš chtít matek, z tolika včelstev ber po rámku, počítej ale s tím, že se vše nepodaří. Tomu výtvoru se říká sběrný oddělek. Nech je pár dnů v úlu, optimálne 9 - budou bez otevřeného plodu.
Pak vezmi jeden rámek s nakladenými vajíčky ze včelstva, které je podle tvého názoru nejlepší. Nemusí jich tam být moc. Ostrým nožem, nejléle se zalamovacím ostřím,vyřízni ze zakladeného díla proužky. Smyslem toho je, aby uprostřed proužku zůstala řada nepoškozených buněk s vajíčky. Na 5 cm dlouhém proužku mohou vzniknout v průměru 2 matečníky. pro každé nové včelstvíčko počítej tedy s jedním takovým proužkem. Proužky připevni na laťky (třeba včel drátkem) dnem vzhůru, které půjdou vložit do rámku bez díla, lebo jako horní loučka rámku položit mezi dva jiné obsednuté a vlož to doprostřed obsednutého prostoru ve sběrném oddělku.
Důležité je sledovat stáří vajíček. Jednoduchá rada zní - dvoudenní vajíčko leží. Za 3 - 4 dny proveď kontrolu přijetí. Přijatý maečník je velká miska se spoustou kašičky. Bývá potřeba některé atečníky rovnou zrušit, aby nebyly přehuštěny a šlo je oddělit. 7. denstáří larvy dochází k víčkování. To je dobré odsledovat a dále už oddělek nerušit.
Zbytek je brnkačka. 14. den věku je tensprávný na vytvoření jednotlivých oddělků. do samostatných úlů vlož po jedné souši, jednom rámku se včelami ze sběrného oddělku a alespoň jeden nebo více zralých matečníků lehce přilípnout do prohlubně v plástu, nejlíp tam, kde ještě vybíhá plod. Za to přidej jako třetí rámek zásoby, souš nebo alespoň mezistěnu a začni krmit.
Nejpozději za 2 týdny od této operace bude matka klást.
Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193)

s tím lze souhlasit. Ještě bych dodal , že by takový chovatel měl projít všemi stádii odchovu matek Od vytváření oddělků, přes využití rojových matečníků, odchov z podřezu. To jsou vhodné metody pro začátečníka a malé včelaře tady se snadnějí naučí ty cykly kdy je co třeba udělat aby se vyhnul pozdějším sklamáním Při 15 včelstvech již je lepší začít s chovem z pásku díla a pak teprv přejít na přelarvování je to již složitější metoda pro velké chovy Také se tyto metody nedají nijak odrbat nebo něco odložit na další den pracuje se za každého počasí. a musí to být přesně naplánováno na den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 20:25:22
> ----------------------------------------
> Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá
> cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně
> dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš,
> které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových
> včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky
> na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a
> na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.
>
> ___________________________________________________________
>
> Pěkné povídačky!
> Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým
> nedostatkovým zboží.
>
> Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat
> počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky
> jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již
> dávno pryč.
>
> Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři
> vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale
> je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných
> matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl
> všude ?zázračné? matky a vyhnul se ?pracnému? chovu matek.
>
> Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek
> od F. Boháčka:
> http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm
>
> Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu
> dobrým včelařem.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ottová (89.29.24.231) --- 24. 1. 2010
plnička medu NASSENHEIDER fill up (7449) (17319) (17320) (17329)

Zdravím přátele včelaře a obracím se na ty, kteří eventuelně vlastní plničku na med zn. Nassenheider full up. CHtěli bychom s manželem znát výhody a nevýhody tohoto zařízení. Děkuji Ottová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.99.169.52) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

Pan Zajíček, možno to bola táto stránka:
http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Píše sa tam o odpare do 6 hodín. Diagram na určenie koncentrácie a množstva KM pri určitej teplote by možno dokázal vytvoriť nejaký stredoškolský chemik, ktorý nechodí poza školu. Ja používam "bleskovú handričku" zhora a efektívnosť spadu bol v priemere 85%. Včelársky výskumníci nám už okrem Formidolu takýto diagram aj s ostatnými jemnôstkami /vlhkosť, vetranie, objem úľa atd./ mohli dávno poskytnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190)

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.

___________________________________________________________

Pěkné povídačky!
Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým nedostatkovým zboží.

Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již dávno pryč.

Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl všude „zázračné“ matky a vyhnul se „pracnému“ chovu matek.

Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek od F. Boháčka:
http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm

Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu dobrým včelařem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40186)

Kde zobrali plod??

___________________________________________________________


Vývoj plodu dělnice:
3 dny vajíčko
6 dní larva
12 dní zavíčkovaný plod.
Tedy: 9 dní plod otevřený.

Suma sumárum: 6. den po odstranění matky stále ve včelstvu zůstává otevřený plod, ze kterého včely mohou založit nouzové matečníky.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.76.18) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.Můžeš mít pak třeba rojové matky, nebo je oplodní trubci z agresivních včelstev a ty to odneseš.Raději rozšiřuj svůj včelařský provoz a využij možnosti koupit matky už oplodněné ze šlechtitelských chovů. Matky jsou sice dražší, ale máš tam téměř zaručeno, že matky předají včelám v genetice nebodavost, nerojivost, vysoký výnos atd.Při provozu, jaký máš nyní, je tato schopnost matek velmi malá. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

Nevím jak to p. Veverka zkoušel, jaký byl postup, ale také jsem se
setkal s problémem rozvoje.(obětoval jsem jedno stanoviště) Jenže. To
nebylo u mne přímo kvůli šťavelce, ale přesto v souvislosti s
aplikací, kvůli něčemu úplně jinému.




_gp_

2010/1/24 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji
> vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout
> prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny
> alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom,
> ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a
> nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove,
> delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse
> vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji,
> porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou
> oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem
> pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi
> jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.
>
> Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari
> ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se
> jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v
> presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci
> pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane
> teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k
> velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene
> mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case.
> Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu
> /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole
> ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak
> provedli pomoci klasickych chem. leciv.
> Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k
> danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50
> vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost
> kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.
>
> Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu
> davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny
> valec.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 24. 1. 2010
rada

dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149)

Zdravim pane Pazderko,

jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom, ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove, delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji, porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.

Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case. Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak provedli pomoci klasickych chem. leciv.
Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50 vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.

Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny valec.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ja (78.141.118.64) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185)

"Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků."
-----------------------

Toto som nepochopil. Odstránená matka po 6 dňoch vylámané matečníky A pri ďalšej kontrole nové núdzové matečníky? Kde zobrali plod??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184)

J. Křapka:
Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce.

___________________________________________________________

„Odchované matky (matečníky)“ a „nastartované misky“ je rozdíl. K nastartování misek nejsou potřeba žádná kvanta krmných kašiček.

Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami. V medníku jsou vesměs starší úlové včely, ty jsou při výchově plodu o něco lepší než létavky. Do medníku by se mohl převěsit jeden nebo dva plásty se zavíčkovaným plodem, aby se zaručila přítomnost i nejmladších mladušek.

Jaký máte na to názor?

___________________________________________________________

J. Křapka:
Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček.
___________________________________________________________

Do toho bych se nepouštěl, protože se obávám, že včely raději zvolí na výchovu nové matky vlastní otevřený plod v plodových plástech a umělými miskami s přelarveným plemenivem pohrdnou. To se mi stalo, když jsem poprvé choval matky. Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků. Včely raději chovaly na vlastních, byť třeba tři dny starých larviček. Jiná situace by určitě nastala při přidání již nastartovaných misek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183)

>Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku? <
-----------------------------------------------------------
Nezkoušel. Nepovažuji to za účelné. Do přeletáku se vrací létavky, tedy včely již za zenitem u kterých se mohou aktivovat a také se částečně aktivují již zaprahlé voskové i mandibulární žlázy. Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce. Vzniklé včelstvo není kvalitní. Proto není předpoklad, že by startér z přeletáku byl kvalitní.

Přeleták je nutno doplnit (cca po sedmi až devíti dnech) o alespoň 2 obsazené plásty mladuškami a líhnoucím se plodem a dodat mladou matku - případně zavíčkovaný matečník.

Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček. Protože přišla o létavky, jsou v přeletáku, je nutno dodat roztok cukru 1 : 1, případně pouze vodu pro prvé dny než dozrají nové létavky schopné toto nové včelstvo zabezpečit. Dosud jsem ale neslyšel o nikom, kdo by tento způsob používal. Má někdo jiný názor?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 24. 1. 2010
Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10

Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.164.59) --- 24. 1. 2010
NORSKÉ ZIMOVÁNÍ - ROZESLÁNÍ DAT

Vážení přátelé,
Bylo vás mnoho a tak Ti z vás, co reagovali na můj dopis sem na konferenci a poslali mi mail na ten můj, poslal jsem jim nyní na maili, takovou zkrácenou formu a to i vložku z práce mého dědy, o spadech a nors zimování za jeden rok v devadesátých letech podrobně, další roky jsou podobné. Tímto tuto možnost získat tento materiál ukončuji a doufám, že to co jsem vám napsal do mailu a předtím napsal mail o nezveřejnění vezmete navědomí, vyzkoušet to můžete. Budu jenom rád. Když jsou mé včely vedené na nors.způs.včelaření bez varoa, proč by nemohli být i ty vaše, ale výsledky by se měly dostavit až v průběhu příštího roku, poněvadž mezistěny dávám na začátku července. Na dotazy přes mail rád odpovím.S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177) (40179)

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 23. 1. 2010

Pane Streite, já i p. Stoinek nemáme nic proti Vašemu způsobu včelaření. Když Vám vyhovuje a vyhovuje i zdravotnímu stavu včelstev, je to v pořádku.
Budu citovat Vaše slova, i když možná nepřesně:"Po posledním medobraní všechny včely i s matkou vymetám do nástavků jen s panenským dílem." Tedy ne na mezistěny, ale již postavené dílo , nezaplodované tedy panenské. To však by se nemělo nazývat norské zimování. Jde nám tedy o tato dvě poslední slova. A´t se vám včelaření daří a hlavně vynalezněte co nejjednodušší způsob včelaření, za 53 let Vám také už nebude 27.Pitbula v sobě nezapřete.Držím palce a zdraví Tichý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177)

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40176)

Ano, správný postřeh, dedukce nebo úvaha. Varroatolerance/senzibilita je komplexní záležitost a je třeba sledovat souvislosti. Jedno pozorování neznamená , že vím, ale že si to příště ověřím. Dost vypovídající v souvislosti s tímto může být průběh denního spadu V.d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175)

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

také mám u včelstev velmi nerovnoměrné napadení roztočem. Nejnapadenější včelstva mají sklony k loupeži. pokud by částvašich včelstev létala loupit zásoby k sousedovi, mohlo by to vysvětlit jejich napadení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173)

Je jen dobře , že př. Stonjek a někteří další začali dávat tété konferenci to, co jí chybělo, tedy toleranci a pochopení. To jí může opět oživit. Buďme rádi, že jsme rozdílní. Vždyť muž a žena si jsou velice podobní, jen ty rozdíly nám dělají velkou radost.
Byť souhlasím s tím, že tato metoda není vhodná pro velkoprovoz a je hodně vzdálená i stavu včelstva v přírodě, má své nezpochybnitelné přednosti. Uvedu jen jednu z nich, protože to zde takto neprezentoval. Jsou šťastní ti včelaři, kterým hynou včelstva na varroázu. Daleko větším problémem než roztoč sám je totiž to, co je doprovází, tedy nosema /y/ a viry. Př. Pavel tímto opatřením, kdy je včelám předkládáno nekontaminované dílo původce nosemy značně eliminuje a to je velice důležité pro celkovou kondici. Pokud by tedy někdo choval včely absolutně odolné na viry a nosemu, byl by v tzv. varroatoleranci dál, než my, kteří se jí několik let zabvýváme a roztoč by byl brnkačka.Takže nejen VT,ale celková vitalita včelstva, to je podstatné.K tomu může každý včelař přispět a těch možností je daleko více než "jen" norské zimování. Nyní k těm dvěma kmenům kraňky. Jednak je Vigorka odolnější právě na nosemu..... Co tyto kmeny zásadně odlišuje jsou jejich plodové rytmy a to jak ty přirozené,tak i ty deformované vnějšími i vnitřními vlivy. To má /může mít/ zásadní vliv na tvorbu stěžejního množství dlouhověkých včel pro přezimování a také jsou v těchto včelstvech různá kritická místa vhodná pro vytvoření virální populace roztoče.Ta mají všechny kemny a linie. Nevnímejme včely jako jednotný materiál. Zní to složitě, ale složité to není a ukazuji to na svých přednáškách jak se toho dá velice dobře využít při letním léčení tak, že třeba již žádné další není potřeba. Nerespektování tohoto je nejvěší labina našeho systému léčení. To se dá ale pochopit jen tvrdou prací v terénu se včelami, ne jen u PC. Teorie se zde zásadně odtrhla od praxe.
Uvedu svůj příkald z praxe z let 2006-8. To jsem znovu potřetí a naposledy testoval Singer /tzv Královská linie, tedy to nejlepší co údajně Singer vyšlechtil/ a porovnával s mými včelstvy /prosím v našich podmínkách, jinde to může být jinak/. Včelstva Siner v r. 2007 byla na jaře i v létě nádherná, velmi silná a počátkem srpna rychle ukončila plodování. Dalo by se říci, že vzala V.d. vítr z plachet. ALe ouha. Varroáza propukla v plné míře a žádné léčení jim nepomohlo, musel jsem je v žáří všechny ušetřit trápením ,které by je čekalo. Naproti tomu linie Andula měla přes opožděný jarní start raketové sílení bez většího množství plodu. To vyvrcholilo jako u Singra v červenci a pak náhlý konec plodování.Viry se projevily i zde, ale zdaleka ne tolik a po jednom přeléčení KM byla včelstva ve stavu, kdy se v druhé polovině září znovu rozplodovala, obnovila sílu a přezimovala v téměř obvyklé síle. Výnosy tomu za rok odpovídaly. Z toho je vidět, jak unáhlené může neznalý člověk dělat závěry při hodnocení vhodnosti toho, či onoho plodového rytmu včelstva, tedy i jednotlivých včelstev. Vyplává z toho to, že ne s každým genotypem se dá stejně včelařit.To věděli již naši dědové. To se týče i posuzování tzv. varroatolerance. Nejde přeci o to kdy, ale kolikrát a čím je nutnné, možné ošetřit proti V.d. a pod. Obecně je u nás léčení značně předimenzované a to mmj. právě vyplývá z nepochopení významu vlivu plodových rytmů jednotlivých genotypů v boji proti V.d, ale na celkové ošetřování včelstev. Stěžejní zásahy proti V.d. by měly být prováděny co nejlevněji ale nejúčinněji v průběhu roku. Doposud přetrvává buď střelba slepými náboji nebo se jde s dělem na komára, jak jsem uvedl výše.U nás se vše velice zjednodušuje nebo i bagatelizuje bez patřičného poznání, škoda. Tak, Pavle, zkoušejte. Sorry, jen jsem si tak odskočil od práce a přeji hezký zbytek víkendu. l.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40145) (40150) (40153)

Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.

Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.

Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.

Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.

Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."

Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171)

p. Stonjek.Těmi vigorami je to určitě, ale nejde mi do hlavy, jak je možné, že se umí bránit reinvazi varoa a singer ne, co se dělá v Rakousku špatně a co dělá p. Čermák dobře,.Spíš je škoda,že ve Včelařství to mé včelaření zkrácením materialu trochu pozměnili, já včelařím na norský způsob, a v časopise to neuvedli a systém práce mi pozměnili. Aspoň že nenapsali, že mám černé dílo. I tak to vypadá po tom pozměnění textu, že vedu moderní provoz, nebo se snažím vést.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 23. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149)

Pošli mi prosím svůj mail na: parafin.maceni/=/seznam.cz
zdenek

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

No já to vidím asi takto a jsou to dva pohledy. Může napodobenina norského zimování napomoct k zvládnutí roztoče, a nebo se začínají ukazovat výsledky dlouhodobé šlechtitelské práce práce Ing Čermáka? A třetí pohled je zda prezentované výsledky jsou pouze u 13 včelstev nějakým přesvědčivým důkazem. Nerad bych se mýlil, ale asi to bude spíš těmi Vigorkami, také se na ně v budoucnu chystám na zkoušku, panenské plásty s tím asi nemají co dělat a 13 včelstev je zoufale málo k nějaké seriozní předpovědi. Ale nic se neděje, za pár let jich budeš mít 150 a tam už výsledky budou bít do očí samy od sebe. Hlavně se nenech otrávit a bádej dál. V budoucnu jako když to najdeš!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.87.175) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169)

p.Stonjek, víte, já se opírám i o praxi kterou mi dal děda v provozu se sedmdesáti včelstvy.Jak vysvětlíte, že mám na včelnici dva kmeny.Na včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl metru.Děkuji za odpověď
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161)

Přiznám se, že jsem ten článek moc detailně nečetl a tak mě možná něco ušlo.Jestli jsem dobře pochopil, tak máš teď 13 včelstev a testuješ tam dva kmeny včel. No takové testování u tak malého počtu včel zvl bez inseminace má asi nulovou vypovídající hodnotu. Já mám těch včelstev asi 6 x víc a když chci otestovat budoucí plemenou matku a srovnat jí např s potomstvem od inseminované, kterou občas koupím, tak těch mých včel je dost málo a za ideální počet bych v tomto případě považoval tak 120. Vidíš já chovám nějaké křížence mající také původ v kraňce Alpského typu a k Singrovkovské krve mají asi také dost. Roztoče jsem letos vůbec neměl několik podložek jsem už prohlédl a nic. Se stavbou plástů to nijak nepřeháním, ale snažím se a v medníkách mám cca 80% panenských. Co to dokazuje? No samozřejmě vůbec nic. Tvůj způsob u roztoče přeruší pouze jeho cyklus. Generační roztoče přeneseš pouze jinam, nebo je zničíš s plodem, foretičtí ti tam zůstanou a provedenou fumigací můžeš mít úly bez roztočů. Takže s těmi kmeny bych tak moc neargumentoval. Seriozně vedený pokus vypadá úplně jinak. Jinak dík za tvé nadšení ono vůbec není na škodu občas rozhýbat stojatou a často zahnívající vodu.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40166)

" No moc toho asi nebude"
No, mít všechno připravené, ve včelstvu 2 - 3 vystavené mezistěny bez plodu, které po setřepání zůstanou, mít všechno ostatní kde skladovat, já odhaduji tak půl hodiny na jedno včelstvo, takže za den tak 15 včelstev. Ale byla by to velká zabíračka, ke konci bych měl toho určitě dost a hadry propocené skrz.
Já ve včelách začínám později, tak od 8 - 9 hodin když je teplo a kdy se včely už rozletí za snůškou, ráno jsou hodně divoké. A končím, když slunce zapadne, respektive najednou je tma a na napůl rozebrané včely pomalu není vidět, rozhlídnu se a slunce je pomalu za obzorem. Respektive včely začnou být najednou příliš divoké, rozhlídnu se a ono slunce se zrovna chystá zapadnout. A nezastavuji kvůli loupeži, normálně pracuji pořád dál, jen neotvírám nejslabší včelstva. Těch půl hodinu, hodinu rozebraná včelstva loupež přežijí, přirozeně je rozkládám pokud možno tak, aby loupež byla ztížena. Pokud po složení úlu včely loupež samy vlastními silami a zůženém česnu nezastaví, mají prostě smůlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 23. 1. 2010
škemrání

VORJO, pořád o něco škemráš, a když tě někdo požádá o konkretní věc, s kterou se kasážna koferenci, tak na něj prdíš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158)

No moc toho asi nebude Vezmuli v úvahu konec pastvy a slídění a začnu v 5 hodin ráno tak v 10 je již kolem mne hotové peklo. V tom díle je sdlina plod a td. to musí vvyvolávat zlodějnu první třídy To musím někam uložit než to zpracuji a to musí být také rychle jinak to stašně smrdí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 22.1.2010 23:49:06
> ----------------------------------------
> Schválně, kolik včelstev si kdo troufáte za jeden pracovní den, řekněme 10
> hodin práce s celkovou přípravou a přestávkami, to znamená za řekněme 8
> hodin čistého času setřepat na mezistěny? Tak, aby stačilo potom pozdě
> večer přijít s cukerným roztokem a nalít ho do krmítek, aby už další den
> rozjely stavbu mezistěn?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152) (40154)

Gusto namá cenu se sním hádat podle toho článku nepřesýpá na mezistěny, ale na dílo z medníku které mu postavily přes léto. j

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 22:57:43
> ----------------------------------------
> Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
> dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
> jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
> a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
> propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
> ve finanční krizi stále včelařím. ;-)
>
> Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
> bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
> vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
> tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
> zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
> nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
> když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
> nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?
>
> Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
> do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
> redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
> mailech.
>
> Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
> files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
> Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
> bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
> úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
> použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
> Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
> což se Vám tak úplně nepovedlo.
>
>
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> > argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> > nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> > funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> > při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> > včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> > systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> > to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> > by toho bylo ještě jednou tolik.
> > Pavel streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76387 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40165 do č. 40225)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu