Včelařská konference

>> Přeji všem krásný začínající týden a včelám nějaký ten prolet, což je
>> myslím to, co v těchto stálých dlouhých mrazech potřebují včelstva
>> nejvíce (zvláště ta, co zimují v neuteplených tenkostěnných úlech ;-)

> v těch tenkostěnech za letošních neustálých mrazů prolet potřebují
> určitě míň než v jiných úlech

Když se odebírá měl, je vidět, jak včely postupují při vyjídání zásob.
Podle délky proužků měli na podložkách zřejmé, v kolika uličkách sedí
včelí chomáč a jak daleko se už posunul při vyjídání zásob.

Proužky začínají u česnové strany úlu (používám studenou stavbu) a čím
více včely vyjedí zásob, tak se posunují k zadní straně úlu. Tedy čím
jsou ty proužky delší, tím více zásob je spotřebováno.

Mám na včelnici dva typy nástavkových úlů - jednak dřevěné tenkostěnné
nástavky s otevřenými očky bez falců (ty považuji za neuteplené) a
potom palubkové nástavky bez oček a s falcy, ve kterých je uprostřed
stěny 2 cm polystyren (ty považuji za uteplené - i když se jedná spíše
o slabší či střední uteplení). Na včelnici jsou tyto dva typy
proházené mezi sebou vzájemně. Ošetřuji je podobně. Dlouhodobě
sleduji, jak se uteplení projevuje, jaké jsou výhody a nevýhody
jednoduché dřevěné stěny atd. Zimuji všechna včelstva ve dvou
nástavcích.

Při odebírání měli se zřetelně projevuje rozdíl ve stopách měli na
podložce mezi oběma typy úlů. Např. letos při odběru koncem ledna:

Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.

Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob.

V časném jaře bude potřeba prohlídka včelstev v neuteplených úlech,
jak jsou na tom se zásobami. Do uteplených úlů půjdu až koncem dubna
či začátkem května při prvním rozšíření.

Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
mohou vykonat prolet).

J. P. B.

Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
...
> Co se potřeby proletu týče, tak ta je dána množstvím spotřebovaných
> zásob, protože výkalové vaky včel se plní nestravitelnými zbytky z
> konzumace zásob. Čím méně včely stráví zásob, tím méně se plní
> výkalové vaky a tím méně potřebují prolet. Proto se stává, že z
> neuteplených úlů se včely prolétávají častěji než z uteplených, kde
> klidně sedí uvnitř (někdy se to mylně vysvětluje tím, že včely v
> uteplených úlech kvůli tepelné izolaci nevědí, že je venku teplo a že
> mohou vykonat prolet).

........
Z mého pozorování:

Z neuteplených včelstev nelétají častěji proto, že by měly včely plnější výkalové vaky, ale proto, že mají kratší kontakt se slunečním svitem. Ten je způsoben lepší vodivostí stěny úlu, ale také barvou jednoduché stěny. Je to vidno v ukázce posypaného sněhu popelem... Sluneční svit je ale rušícím elementem, protože ten může dokonce způsobit jiný pohyb po zásobách (a to hlavně odtržení od nich do strany), jestli je teplejší stěna než strop.

Ale i přesto všechno není potřeba mít vážnější pochybnosti o tenkostěnných úlech, protože je lze s úspěchem používat pro zazimování včelstev u nás. Nepřítelem je totiž venkovní průvan a větry. Ne nízká teplota. Narážím tím na otevřená česna na celou šíři a ve spojitosti v větrným stanovištěm. To je dle mých dosavadních zkušeností žrout zásob. Nemluvě o umístění plodového tělesa před zimováním. (vhodnost a přirozenost nepřímo teplé či studené stavby) A i v zatepleném (třeba sendvičových 1/3/1 cm) úlu může být pěknej průvan. Podle mých dosavadních zkušeností jde především oto nemít, dle fyzikálních jevů, takříkajíc průvan. Jde to samozřejmě lépe zabezpečit přes uteplení.

Z literatury.
V chladnějších oblastech je to řešeno halou, nebo stébnikem, balením (omotáváním) úlů), udržováním sněhové přikrývky (sněhový krecht).

Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

_gp_
http://vindex.ic.cz

>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím "průvanem".

Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme, neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B. Naopak J.P.B je zná a ví co pozoroval. Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i zákonům termodynamiky.

> Od: 164410 :

Přikláním se věřit spíše autorovým pozorováním, odpovídají i
zákonům termodynamiky.
........

Nejsou z příspěvku známy přesně rozdíly v konstrukcích (zateplení) dvou typů úlů p. Baudiše. (popř. pozici na stanovišti) Jak můžeš znát jejich úlovou termodynamiku?


_gp_
http://vindex.ic.cz

Neměl jsem na mysli něco tak komplikovného, omlouvám se, nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící.

164410:
....nýbrž jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat. Ta termodynamika je zavádějící
.....
Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.
Chomáče včel jsou ty žárovky. Letos jesm si to opět potvrzoval pohledem shora pře folii. Několik cm od chomáče je při minus 20 led v uteplených (i 9cm polystyrenu) i neuteplených (19mm dřeva). To znamená, že únik tepla z chomáče do stran není nijak výrazný a ani u uteplených úlů nedokáže ohřát vzduch nad 0.
Na folii je vidět půdorys, kde je pod ní vyvíjeno teplo.
Ta plocha je zhruba stejná. A nelze z ní odvodit vytápěný objem (neznámá výška chomáče).
Protože plásty + včely izolují a udrží teplo v chomáči, není to v této zimní fázi kritické s izolací. V následném jarním rozvoji už to není tak jednoznačné.
Co je třeba asi nutně izolovat, to je strop.

Je to zavádějící představa, když dám žárovku do izolované a neizolované bedny, tak je zřejmé, že v izolované bude v prostoru mezi žárovkou a stěnou vyšší teplota. Energie nebude unikat.
Ale teploty uvnitř žárovek se už nebudou moc lišit.

Opět nemůžu souhlasit. Je to špatný příklad. Vychází z toho, že žárovka - včelstvo má konstatntní výkon, což není pravda. Včelstvo svůj výkon přizpůsobuje okolní teplotě. Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo uniká méně izolovanou stěnou více a naopak. Taky nesouhasím s vývody p. Turčániho, že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět ta termodynamika.

>Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně izolovanou stěnou více a naopak
------------

Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a kdoví na čem.

Emane, krásně to píšeš. Přikláním se k tvému názoru. Máme sice spoustu
tenkostěnných úlů, ale nahou naší je je umístit do zateplených maringotek,
včelínů, včelníků (JEN 100 je jich venku). Vidím jasně rozdíl v jarním
rozvoji, kde včelstva ve vozech, včelínech byť v nezateplených úlech jsou o
7 až 10 rychlejší. Ve voze je o cca 5 až mnohdy 15 C více než venku a o
větru nemluvě....
Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
Rozdíly jsou jasné a přece jen těch včelstev venku je dost, i když věřím, že
v brně uvidíte naši další rekonstruovanou maringotku, jež je super i pro
neuteplné úly (ekonomika je pak neúprosná neboť tam prostě dáte o 2 až 4
včelstva více!!!)

Během zimování ten rozdíl je zanedbatelný protože zase platí, že včely v úle
netopí, ale jakmile se přibližují stěně, stropu .. rozhoduje uteplení.

Ze zazimovávání gigantů¨v tenkých stěnách, aby eliminovaly to neuteplení
jsem vyrostl a raději zazimuji 2 normální včelstva.

Nakonec připomínám, že to NENÍ O medném výnosu - o tom rozhoduje více
příroda, typ snůšky, zda dříve ssilná včelstva a dřívější snůška nebo naopak
atd...

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 8:29 AM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly


> >Já nerozumím, proč je stále zpochybňován fakt, že teplo >uniká méně
> izolovanou stěnou více a naopak
> ------------
>
> Vůbec se takovým úvahám nedivím. Vynalézání perpetum mobile je asi stále
> lákavější než studium fyziky. Teplo přechází vždy samo z teplejšího místa
> na studenější. Teplo je vyzařováno do všech stran, jen teplý vzduch je
> lehčí a proto stoupá vzhůru. Teplý vzduch pojme více vody a ta se sráží na
> strůpku. Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů. Já preferuji
> uteplené (= lépe tepelně izolované) úly s dobrou ventilací. Vidím v tom
> výhodu v zimě i v létě. V zimě je nižší spotřeba "paliva" a v létě se
> včelstva nepřehřívají. Ale už uznávám, že se svými včelami si každý může
> dělat co se mu zlíbí. A neříkám, že používání málo izolovaných úlů je
> špatné, záleží asi na včelách, na síle včelstva, na průběhu zimy a jara a
> kdoví na čem.
>

>Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.

Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty) protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu takové problémy nebyly.
Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde postarali o větrání.

ano - to je problém. Ty tvrzené - lisované profesionálně jsou více odolné,
ale mne např. žluna zničila cca 100 dřevěných nástvků jako malinu. Ta
ochrana v těchto zimách je dobrá a nenákladná (síť). My budeme úly umisťovat
dál do maringotek, ale s těmi si už nebudeme tak hrát. Mohou pak být "jen "
včelotěsné, i když práce v zateplených "při slunci" je také lepší. Rozvoj
je raketový a nastupuje potřeba dodávání VODY (viz. př. Volejník, my již 2
léta....)


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 12:02 PM
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly a NAE ZKUENOSTI


> >Letos již najíždíme na tvrzený polystyren u 39x24 a příští rok 42x17.
>
> Se Styrodurem jsem v letošní tvrdé zimě udělal zkušenost, že je nutně
> potřeba úly ochránit sítí (použil jsem stavební perlinku a různé plachty)
> protože co vyvádějí sýkorky, datlové a strakapoudi to nepamatuju. Naštěstí
> se to dá rychle opravit. A to jim vystrojuju lůj na stromy. Minulou zimu
> takové problémy nebyly.
> Při sběru měli jsem měl vcelku málo mrtvolek a sucho. Ptáci se mi někde
> postarali o větrání.
>

Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených úlů
pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
rozdělil na cca 3 období.
První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel přežít
a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy se
ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve včelstvu
byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším zvýšení
začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
spotřebovává zásob.
Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.

Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C, je
v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech se
prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.

A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu nebo
jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba ještě
14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.

R. Polášek

Nestačím se divit, jaký vliv má pošasí na množství příspěvků do konference.
Nestačím je mazat.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 07, 2006 1:43 PM
Subject: Zimování včel


> Já myslím, že než se začne rozebírat vhodnost uteplených a neuteplených
> úlů
> pro zimování, musí se to zimování včelstev nějak upřesnit.Já bych zimu
> rozdělil na cca 3 období.
> První je vlastní zima s minusovými teplotami. Tady je jediný cíl včel
> přežít
> a proto v úle včely vytápějí tak, aby venkovní včely měly 6 - 8 st C, kdy
> se
> ještě dokáží pohybovat a po vyčerpání sladiny v medném váčku se dokáží
> nechat vystřídat dalšími a dojít si pro nové zásoby. Se zvyšujícími mrazy
> včely musí víc "topit a tudíž zvyšují spotřebu.
> Druhé období bych nazval předjarní. Účelem tohoto období je, aby ve
> včelstvu
> byly včely připravené při zvýšení teploty se proletět až při delším
> zvýšení
> začít plodovat. Takže teplota většiny včel stoupá a včelstvo o to více
> spotřebovává zásob.
> Třetí období řekněme jarní je, když včely masivně plodují a proto musí
> uvnitř chumáče udržovat teplotu + 35 st C.
>
> Takže jestliže v zimě trvají delší dobu mrazy okolo - 20 st C, mají menší
> spotřebu včely v uteplených úlech. Jestliže se v zimě pohybují delší dobu
> teploty okolo +- 5 st C, tak v neuteplených úlech je ještě zimní období s
> malou spotřebou zásob, zatímco v uteplených úlech je předjarní období a
> včely jsou ohřáté a spotřebovávají mnohem víc a výhodnější jsou neuteplené
> úly. Pokud se polední teplota pohybuje dlouhodobě v rozmezí 5 - 10 st C,
> je
> v izolovaných úlech jarní období a včely tam masivně plodují, zatímco v
> neuteplených úlech je pro včely ještě předjarní období. Pokud následuje
> delší silnější ochlazení, včely v izolovaných úlech trpí, protože musí
> bezpodmínečně udržovat teplotu plodu, zatímco včely v neuteplených úlech
> se
> prostě jen stáhnou zpátky do zimního chumáče. Vyjdou jednoznačně lépe
> neizolované úly. Pokud naopak následuje další oteplování, mají včely v
> uteplených úlech už v plodování náskok, zatímco včely v neuteplených úlech
> teprve plod zakládají. Vyjdou jednoznačně lépe izolované úly.
>
> A k tomu ještě přistupují místní podmínky. Prudší svah obrácený k jihu
> nebo
> jihozápadu je už třeba bez sněhu a suchý a v poledním slunci na začátku
> března se tam dá pomalu při 25 st C opalovat, zatímco jinde bude třeba
> ještě
> 14 dní sníh a teplota se dostane maximálně pár stupnů nad nulou.
>
> R. Polášek
>

A s těmi ptákmi je to složitější. Jako ovocinár jsem v minulosti celou zimu krmil sýkorky a jinou havěť, stálo to fúru peněz (až 2 pytle slunečnice, lůj), a když přišlo jaro a ptáci měli sbírat housenky a jiné škúdce, tak tam nebyla ani jedna. Jakmile začalo ovoce dozrávat, už tam byly zas a spůsobily nemalé škody. Již 3 roky nic nekrmím, ptačí budky jsem zlikvidoval(až na jednu). Tam se loni usadili sršni. I tu jsem na podzim spálil.Škody na ovoci byly nesrovnatelne menší. Nekrmte sýkorky, nebudou se tam slétat z velkého okolí, nebudou škody na včelách.

"Vynalézání perpetum mobile je asi stále lákavější než studium fyziky"
................


Tu fyziku si je třeba opravdu zopakovat.
Pokud to chce mít někdo pěkně srovnané i s chemií a včelami, tak dopručuji O.Brenner - Zákonitosti života včelstva. (SZN 1969)

od str 222 jsou zajímavé kapitoly:
Stavba je podmínkou tepla
Zásobování včelstva potravou
Proč včely hynou na zásobách
Spotřeba zásob během zimy
Zplodiny při výrobě tepla
Výměna vzduchu
Jak včelstvo vyměňuje vzduch
Vliv vlhka na přezimování

Perfektní ukázka odb. textu včetně mnoha rovnic, faktů atd.

Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá dolů." je v rozporu s fyzikou. To by jsme se udusili.

Taktéž na straně 218 graf s měřením teplot a závěr: teplota venku a u dna úlu se neliší,...."Tato skutečnost ukazuje, že stěny úlu nemají ten význam, který se jim přikládá. ... je zřejmé, že stěny úlu,...,pouze zpomalují změny teploty, zejména změny náhlé.
Čím jsou změny pomalejší, tím má včelstvo více času se jim přizpůsobit.

Dále jsem tam objevil odvození spotřeby včely ve včelstvu 15000 včel = asi 2mg/den a včelu.
Dál počítám já, tak pokud je někdo čerstvě ze školy, ať to po mně přejede.
krát 15 000včel = 30g/včelstvo_a_den x 3200 cal/g = 96000cal * 4,18 = 400000J
= 400 000Ws /24/3600=4,6 W

Tedy jedna včela= 0,3mW, v chomáči je prý 3,3včely/cm3 tedy asi 1mW/cm3

Takže pro představu, na každý 1kg spotřebovaného cukru za měsíc uvnitř svítí jedna 5w žárovka.
Nic moc. V zimě to tedy bude kolem těch 5W.

Zato až se to k jaru rozhučí, tak 4kg/měsíc = 20W. (jestli se nepletu :-)
...............................................................

Pokud má někdo po ruce údaj, jakou tepelnou vodivost má med, nebo jiný údaj o izol.schopnostech, tak sem s ním.
Docela by mě zajímalo, kolik cm polystyrenu nahradí jeden plást.

>Mimo jiné, že "Vypouštěný CO2 je těžší než vzduch a klesá
>dolů." je v rozporu s fyzikou.

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38

S tvojí fyzikou možná je toho Karle v rozporu víc .... To jsou elementární věci:
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=8&h=38
.......
Dík za tip na dobrý web.

"moje" fyzika mi umožňuje dýchat.
Jinak bych se otrávil v nejtěžší a nejnižší vrstvě S02, nebo o něco výše zadusil ve vrstvě CO2.
Naštěstí moje fyzika nějak řeší míchání plynů, parciální tlaky atd. A do toho řeže Maxwellův démon tenisovou raketou do molekul, aby je setřídil. Možná nejen podle jejich energie, ale i podle hmotnosti.

164410:
...
> .. že včelí chumáč nevyzařuje teplo. On ho vyzařuje, opět
> ta termodynamika.
....

S tím jsme zajedno, ale jak se chovají tepelné vlny, které jsou v prostředí úlu a jak probíhá jejich metamorfóza v takovém či makovém typu a provedení, kterou včelstvo může využít nebo využije. Co dno a víko? Ty jsou nic?

_gp_
http://vindex.ic.cz

> jen prostý fakt, že tam kde je větší zima, se musí víc topit, aby se
> dosáhlo určité teploty. A tím pádem i víc přikládat.

To platí hlavně v předjaří a na jaře, kdy včelstvo ploduje a aktivně
vyhřívá úlový prostor.

Nicméně i v první polovině zimy, kdy včelstvo neploduje a nevyhřívá
prostor úlu, chová se včelí chumáč jako teplé těleso, které pasivně
přihřívá (abychom se vyhnuli slovu "vyhřívá") vnitřní prostor úlu. V
utepleném úlu se tedy včelí chumáč nalézá v prostoru s poněkud vyšší
teplotou než v neutepleném úlu.

Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
chumáč i více topí (tedy nepřímo ovlivňuje teplotu v úle), a když je
úl opatřen izolací (a není v něm průvan), tak toto vyprodukované teplo
neunikne tak snadno, ale zmírní mráz v úle, následkem čehož včely měně
spotřebují, chumáč méně topí. Zdá se, že tato autoregulace má snahu
dostat teplotu v úle někam kolem nuly. Ale zdá se též, že jen dobře
uteplený úl dovolí včelstvu tuto samovolnou regulaci provádět důsledně
- odměnou včelaři je pak velice nízká spotřeba zásob v zimě i v
předjaří.

Nu, kdyby nic jiného, tak izolace mírní v zimě výkyvy mezi dnem a nocí
a přispívá ke klidnějšímu průběhu zimování bez rychlých výkyvů
teploty.

Objevovaly se námitky, že úlová izolace způsobuje "přehřátí" vnitřního
prostoru úlu v zimě, tím rozvolňování chumáče, neklidné zimování a
následně zvýšení spotřeby. V praxi se to však nepotvrzuje.


J. P. Baudiš

K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:

Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.

Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.

> Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> chumáč i více topí


J. P. Baudiš

Co včelař to názor
Já ošetřuji 30 včelctev a jako každý včelař jsem stejný výskumník jako ostatní a s těchto důvodů jsem ponecal v provozu i 3 budečáky a 3 moravany azbytek jsou nástavkové na mířre 39 × 24 podle mých skušeností je zateplení jen v budečácích a to z jednohu důvodu Po stažení včelstva do plodiště zůstane polovina úlu oddělená od ostatního prostoru a působí to jako lednička a tento prostor je nutné izolovat. vmoravanech po nakrmení obě chodbičky upravím tak aby vnich mohl proudit vzduch přez včelstvo. Mohu dnes říct po několika letém pozorování , že podle měli je zimní chování ve všech úlech více méně stejné a rozdíly nevidím ani ve snůšce rozdíl je jen v pracnosti u budečáků moravan má těžké medníky ale velikost plodiště odpovídá 1,1/2 nástavku a tím nedník mám o 20 cm níž ned u tenkostěného úlu a to je výhoda u nástavkových zase při nutnosti nvštívit plodište musím sundat i 3 nástavky což jenáročné na prostor a fizickou námahu ave věku nad 70 roků užto musí být taky pořádný problém což potvrzuje můj soused a proto taky ty budečáky u těch dědulů ty jim umožnují chov včel až do smrti. já je proto nezatracuji a tuto radost jim PŘEJI.

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Baudis Jan <baudis.konfer/=/or.cz>
> Předmět: Re[3]: Mrazy a tenkostenne uly
> Datum: 06.2.2006 21:34:32
> ----------------------------------------
> K tomu, co jsem napsal níže, ještě upřesňuji:
>
> Tuto autoregulaci teploty vnitřního prostoru úlu nelze přeceňovat.
> Určitě nezabrání promrznutí úlu v tak silných mrazech, jako jsou
> letos, stejně jako nebrání promrznutí i při slabších mrazech. Ale
> myslím (a bylo to měřeno - někde ve Včelařství publikováno), že dokáže
> ten mráz uvnitř zmírnit, pokud teplo, které vyprodukuje chomáč
> trávením zásob, neuteče ven průvanem nebo neizolovanými stěnami.
>
> Mráz v úle má však jednu výhodu - sucho (chladný vzduch pojme méně
> vodních par než teplý). Vodní páry se vymrazí do jinovatky apod. A
> vzhledem k tomu, že se tento mráz spíše udrží v úlech neizolovaných
> než v úlech izolovaných, tak je toto sucho plusem pro neizolované úly.
>
> > Podle provedených měření si včelí chumáč dokáže v takovém případě
> > mírně ovlivňovat teplotu v úle tak, aby to vyhovovalo potřebám
> > zimovaní. V silných mrazech více včelstvo spotřebovává, tím pádem
> > chumáč i více topí
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>
>

j.Baudiš: "v uteplenom úli sa včelí chumáč nachádza v priestore s vyššou teplotou, ako v neuteplenom úli".
Prečo by to tak malo byť? Zimujúci chumač úľový priestor do strán navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí, včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po +8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.

Pri hodnotení uteplených a tenkostenných úľov autori často zabúdajú na fakt, že úľ oproti npr. domu, sú po celý rok otvorené letáčom a teraz často aj zasieťovaným dnom, taký teplý či studený vzduch, aký je v tom čase v otvorenom priestore. Potom je úplne jedno či je úľ uteplený alebo má jednoduché steny. Do každého prúdi rovnako studený alebo teplý vzduch.
Jednu zimu som robil merania v obidvoch typoch úľov na studenú stavbu na dne úľa, tesne pod zimujúcim chumáčom. Včelstvá nezúžené, zimujúce na 10 plástoch.
Uteplený úľ mal steny i pevné dno, lambda stien a dna 65cm ekvivalentu tehlového múra z plnej pálenej tehly-cihly. Meranie bolo za tých istých teplotných podmienok.
Teplota nočná: -13°C, vonkajšia teplota v čase merania bola o11,00 hod. -1,5°C, teplota v uteplenom úli -4,5°C
-1,5°C, -"- v tenkostennom úli -1,0°C
Vidíte ten paradox, teplota vuteplenom úli o -3,5°C nižšia, ako v tom zatracovanom tenkostennom úli (dno 3mm sololit. Vysvetlenie je jednoduché, nočná teplota vkĺzaním ponad dno do úľa ochladila uteplené dno hlboko pod nulou, uteplené dno naakumolovalo nočný chlad a cez deň keď už teplota sa zdvihla, z dna v uteplenom úli ovplyvňovala negatívne úľové prostredie.

Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod hornou latkou smerom k prednej stene úľa. Teplomer je položený v uličke v strede zim. včelstva guľôčkou smerom dolu a prikrytý tromi kovralovými koberčekmi. Uteplenie je priedušné, vlhký vzduch odchádza voľne do priestoru, prostredie je suché. Druhé meranie robím v takom istom úli, len teplomer je v tesnom spojení so zimujúcim chumáčom, čiže včely teplomer priamo kontaktujú.
Prvý úľ: vonkajšie teploty sú v priemere v čase merania vonku od -1°C po -9°°C, priemer -4,5°C, vnútorné teploty sú v priemere +5°C, teplotný rozdiel +9,5°C
Druhý úľ: tie isté časové údaje, vnútorné teploty sú v tomto úli vyššie +8,0°C (vplyv priameho kontaktu s chumáčom), teplotný rozdiel oproti prvému úľu v priemre je 12,5°C.
Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli. Podľa váženia včelstva (každé 2 dni), spotreba pri priemernej teploty do -3,5°C je nízka od 1,3 do 2,5dag zásob, pri teplotách od -5°C a vyšie spotreba narastá až do 6,5dag .
Celková spotreba normálneho včelstva od 1.11 do 5.2.06 je 1,45kg. Už druhý rok robím pokusy so súženým letáčom na 1,5 až 2,5cm, teda úplne opačne ako som to robil doteraz. To minimum vzduchu stačí včelstvu na pokojné zimovanie a podľa váhových pomeroch sporí aj zásoby. Týmto zúžením letáča úplne ignorujem doporučenia odborníkov na veľkosť letáčov, ktoré by mali mať plochu 10cm2
3.2 pri dennej teplote -3°C- svietilo slnko ,som robil kontrolu uloženia zimujúceho včelstva v úli PUT-B1O, priestorove a výškove. Všetky ponechané plásty sú naplnené 1,5kg zásob, takže im nehrozí, aby si včely vybrali miesto na zimovanie bez zásob.
Som presvedčený, že včelstvo v zime potrebuje prijímať neustále materskú látku a z týchto dôvodov musí zimný chumáč zaujať výhodnú polohu, aby uličky s včelami boli prepojené vpredu, vzadu a často pod plástanmi. Aby som im umožnil komunikáciu v strede úľovej plochy a mohli medzi sebou jednoducho komunikovať, urobil som nožom v strede plástu pod hornou latkou otvor 10x100mm. Ako včely zimujú som zistil priamo zmienenou kontrolou.Upravené 51 včelstiev.
Zimný chumáč: hore, stred úľa, na prielezoch 27 včelstiev
dole, stred úľa, vpredu 5 -"-
hore, -"- -"- 11 -"-
horem,vľavo , vzadu 6 -"-
Aj tu včely robia v rozpore s tým čo pociťuje človek, ktroý im chce naordinovať to "najlešie", len včelár zabúda, že včely sa neriadia ľudským rozumom, ale pudmi, ktoré získali v časoch evolúcii.

Anton Tur??ni :
...
> Od 14.1. meriam teploty dvoch úľoch PUT B10 (sú nezúžené 10 plástov), v
> jednom včelstve je teplomer nad zimujúcimi včelami (chumáč je 6-7cm pod
> hornou latkou smerom k prednej stene úľa.
....

ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp. v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!". Je to na odkazu(pdf soubor) : http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách 13 - 14.


_gp_
http://vindex.ic.cz

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ta stránka se mi načte jen jako bílá plocha a na stránkách n-včelařů to nemohu najít. :-(

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan

Praktický příklad toho, že ne vždy silná včelstva dají víc.
Je to již mnoho let, co se odehrála událost, kterou mně popisoval 80-ti
letý včelař z mého kraje. Zemědělec ošetřoval řepku ( Pak se přiznal, že
příliš nedodržoval dávkování.) Včelstva v doletu se téměř přes noc stala
žebráky. Pak přišlo období snad měsíc trvající zimy, celý květen stál za
houby. Po oteplení se všechna včelstva nezasažená otravou okamžitě
vyrojila. Ta jeho oslabená otravou dala 40kg, protože se toho roku ani
nechtěla       rojit a využila 2 snůšky jdoucí za sebou.
Měli bychom se z toho poučit a podle vývoje počasí dělat oddělky časně,
nebo později.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, February 07, 2006 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan


__________ Informace od NOD32 1.1397 (20060207) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ano, já jsme prodělal takovéto protirojové opatření letos.
Poměrně účinné :-) a drastické.
Ale mám dojem, že se tak děje častěji, než včelaři tuší.
Tento postřik likvidoval jen létavky, které s ním přišli přímo do styku.

Neměň téma konference. je v tom potom zmatek...

To co popisuješ, to je možné, ale nevím co tím chceš dokazovat a jak to souvisí s předchozími příspěvky. Vyrojená včelstva jsou většinou ztráta výnosu medu i u silných včelstev. To není žádný objev. Ta přiotrávená včelstva přišla jen o létavky, které by asi byly tu dobu stejně na odpis. Tato včelstva musela mít zásoby. Vylíhl se jim potom zdravý plod a ten zajistil tu dobrou následující snůšku.

Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?

H> Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?
Přesně tak. Rám svařený z lešenářských trubek, 4 nohy v rozích. To
světlé vzadu je potom betonová podezdívka sousedovo plotu.
I.Č.

>Tak vidíte, ako je to s teplotou v úli so zimujúcim včelstvom, izolácia nemá nejaký priamy vplyv na teplotu v úli.

Ale má vliv na spotřebu energie, která je k jejímu dosažení potřebná.

Anton Turčáni napsal(a):

>Zimujúci chumač úľový priestor do strán
>navyhrieva ako v uteplenom, tak v neuteplenom úli. Zo zimujúceho včelstva
>odchádza vydýchanú vzduch s nutnými vodnými parami smerom hore. Toto
>potvrdil i Karel, keď pozoroval zimujúci chumač pod priesvitnou fóliou, tam
>kde vystupujú ohriate pary je fólia čistá, okolo neho je na fólie ťad a
>vyzrážaná voda. Včelstvo do strán teplo nevyžaruje, ako sa často tvrdí,
>včelstvo je v zime pasívne. Teplota zimujúceho včelstva je za normálnych
>okolností (včely neošetrujú plod) v rozmedzí +20°C (v strede chumáča) po
>+8°C (na jeho okraji). Pre okrajové včely táto teplota stačí, aby sa po
>spotrebovaní zásob, ktoré si berú do medného vačku, mohli vrátiť do stredu
>chumáča, tieto včely vystriedajú nové včely zo stredu chumáča. Časť týchto
>okrajových včiel odpadne na dno úľa a uhynie.
>
Zajímalo by mne v této souvislosti, proč je v neuteplených úlech
několikanásobně vyšší spad mrtvolek oproti utepleným?
Včelaříme s bratrem na stejném stanovišti, on má optimaly a palubkové
úly s menší délkou rámku (oboje uteplené cca 2 cm umělého rouna), já mám
tenkostěnné optimaly.
Všechna včelstva mají otevřené pouze česno, pokud mají očka, jsou zavřená.

Milan Čáp

>>Mám tušení, že horší zimování a delší pozorovatelný spad byl způsoben tím
> "průvanem".

> Podle mne tento závěr nevychází ze správných předpokladů. Znamenal by
> totiž, že VŠECHNY a JEN neuteplené úly trpěly průvanem. Což ovšem nevíme,
> neboť neznáme stav úlů na včelnici J.P.B.

Vzhledem k tomu, že se snažím (více méně jen pro vlastní potřebu)
ověřovat praktické rozdíly chovu včel v uteplených a neuteplených
úlech, dbám na to, aby se úly ve všem (kromě uteplení a oček)
shodovaly. Takže pro uteplené i neuteplené úly používám stejný typ dna
(což je možné vzhledem k tomu, že oba typy nástavků mají stejný
půdorys; je to krabicové dno, 10 cm podmet, šíře česna přes celou šíři
dna, ve dnu větrací síť - ta je ovšem při sbírání měli překryta
podložkou). Stejně tak jsem dříve používal shodný typ stropu (folie a
3 cm PS a na tom střecha proti dešti), dnes pro některé uteplené úly
používám průvzdušný strop bez fólie i za cenu horšího uteplení. (Jinak
pro informaci: rámková míra 39*24, čtvercový půdorys nástavku;
zimování zásadně ve dvou nástavcích.)

Ohledně průvanu - pochopitelně souhlasím. Průvan v úlu je mor na
zimující včely. Ale vzhledem k otevřeným očkům v neuteplených úlech
jím více trpí včelstva zde zimující (jenže otevřená očka neodlučně
patří k technologii chovu včel v jednoduchých nástavcích). Stejně tak
i bezfalcové spojení nástavků - i zde je větší možnost průvanu než u
falcovaných nástavků.

K výhodám zimování v neuteplených nástavcích patří větší sucho uvnitř.
Nejen kvůli většímu pohybu vzduchu díky očkům. Vnitřní stěna úlu je v
jednoduchých nástavcích chladnější než v uteplených (stává se, že
promrzá). Což znamená, že se na ní lépe sráží vodní páry. Tím se
snižuje koncentrace vzdušné vlhkosti ve vnitřním klimatu úlu a
zimování je tedy sušší (řekl bych, že tento efekt studených stěn
opravdu výrazně přispívá k suchu uvnitř - snad ještě více než očka).
Oproti tomu falcované uteplené nástavky mají problémy s vnitřní
vlhkostí v zimě - řešením tady je dbát na průvzdušnost stropu - nějaký
propustný materiál, aby se vodní páry dostávaly ven difusí.

Větší spotřeba zásob v neuteplených úlech v průběhu zimování ale
hlavně koncem zimy a v předjaří - to je prostě realita.

J. P. Baudiš

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.

> Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík,
> tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si
> zakládají zimní chomáč u česna. V úlech s očky už to není kritické,
> úl je provětráván komínovým efektem.

Zní to zajímavě. Jenže podle stop měli, tak oba typy včelstev začaly u
česnové stěny. Proč tam včelstva uteplená zůstávají, resp. pohybují se
jen pomalu dozadu, kdežto včelstva neuteplená tam také začala, ale
urazila již značnou vzdálenost směrem do zadních partií úlu.

Pokud správně chápu cestu včelího chumáče po plástech v zimě v průběhu
zimování, tak jsou to tyto tři fáze:

a) začínají někde spíše dole (v prvním nástavku, či mezi prvním a
druhým nástavkem) u česnové stěny. (Začátek zimy)

b) V průběhu zimování jde včelí chomáč nejprve nahoru a drží se u
česnové stěny.

c) Když už nemá kam jít nahoru, ale narazí na strop, tak jde pod
stropem směrem dozadu. (Platí pro studenou stavbu.)

Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c".

--------------

Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).

> Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud
> vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej. Odpor
> způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s
> nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše
> je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by
> způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované
> dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče
> proudit.

To zní zajímavě. Znamenalo by to ve svém důsledku, že na vině větší
spotřeby u neuteplených úlů není průvan, ale prostě nižší teplota v
úle.

> Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti
> myším.

Já taky. Letos mi jedním očkem vlezla dovnitř myš, což se mi dlouhá
léta nestalo. Tak jsem ji tam nechal a byl zvědav zda přežije ošetření
aerosolem. Bohužel, zdá se, že přežila. Není třeba vysvětlovat, co to
znamená.

J. P. Baudiš

J.Baudiš:
Další zajímavostí, o níž jsem se zapomněl zmínit, je množství měli. Z
neuteplených úlů mám díky dlouhým páskům měli nekolikanásobně více
sběru než z uteplených, ve kterých jsou pásky jen krátké a zároveň i
řidší (je tam jen jemně nasypáno).
.........
To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímý větry chráněné. A má míň měli.

Ale, asi je pozdě něco odvozovat, protože před odběrem měli tady bylo oteplení (k 0st). Některé včely (hlavně silnější) toho vužily a přemisťovaly zásoby. To jsme pozoroval. I u neizolovaných úlů bylo vidět jak vyvinuly teplo a ohřáli sousední uličky a běhaly tam.

K délce řádků měli. Nějak jsem nepostřehl, jak vysoké jsou úly. Pokud měly možnost formovat libovolně tvar chomáče, tak délka měli nic jednoznačně neurčuje.

> ........
> To mi připomělo, že jsem letos vážil, kolik měli jsem sebral.
> Tak tady to je: (L = Langstrot 24cm)
> 2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
> 5 L               5g, průměr 1,0g stanoviště 2
> 23L               37g, průměr 1,6g doma
> 32 směs úlů        50g, průměr 1,56g doma

Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...

> směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm
> polystyrénu.

V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl.

Dalším problémem jsou Brennerovy úly, které mají rámkovou délku
výrazně odlišnou od Langstrothu. Brenner má myslím 30 cm (což je
velice málo) a L. o 14 cm více.

Obě skupiny úlů by totiž asi měly mít srovnatelnou rámkovou délku a
obě skupiny včelstev obsedat srovnatelný prostor.

-------------

Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.

To se dostáváme k další otázce - a tou je: jak silná včelstva se
vlastně vyplatí zimovat?

Pro tenkostěnné úly platí odpověď: silná, resp. co nejsilnější.

Kdo má izolované nástavky, ten si může vybrat, jestli chce zimovat
silnější či slabší, protože izolace pomůže těm slabším na jaře, aby se
dostaly včas do patřičné síly. Kdežto v neuteplených úlech nemají
slabá včelstva na jaře šanci.

Dnešní propagace zimování co nejsilnějších včelstev je poněkud
jednostranná. Ne vždy se totiž vyplatí zimovat obry, protože zimování
velice silného včelstva je dosti drahé (spotřeba zásob). Záleží mj. na
snůškových podmínkách daného konkrétního stanoviště. Hlavně na tom,
jakou mám časnou jarní snůšku.

Jestli mám začátkem května za humny širo-širý lán právě rozkvétající
řepky, tak potřebuji mít k začátku května včelstva v síle dvou
vysokých nástavků nabouchaných včelami, abych po začátku snůšky mohl
hned rozšířit na tři nástavky atd. Pro zimování to znamená v případě
neuteplených nástavků zimovat v té největší síle, kterou jsem schopen
zajistit, nešetřit při krmení na zásobách, protože vím, že včely mi v
jarní snůšce všechny vynaložené náklady vrátí (silná včelstva více
přinesou). Tím zajistím rychlý jarní rozvoj do patřičné síly k začátku
května. Jestli mám uteplené nástavky, nemusím zazimovávat tak silná
včelstva s takovými zásobami jako v neutepleném úle, ale rozhodně musí
být i tady včelstva v takové síle, že potřebují k zazimování dva
nástavky.

Jenže mám-li na jaře za snůšku jen několik vrb a pár ovocných stromů a
hlavní snůška mě čeká až např. z maliny, nebo dokonce je mojí hlavní
nadějí až snůška lesní, tak je úplně nesmyslné zimovat včelstva v
takové síle, že mám v polovině května tři vysoké nástavky plné včel. K
čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
obři.

Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
problematických oblastech.

Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
naplno i jich některé výhody.

Pokud chci mít volbu, zda se rozhodnu zimovat velmi silné včelstvo
nebo jen středně silné (např. podle toho, jestli podle informace
místního agronoma bude v příštím roce v doletu řepka či nikoliv), pak
je lepší mít nástavky izolované.


J. P. Baudiš

Od: Baudis Jan :

>K čemu to? Jen k tomu, aby se včely z nudy vyrojily? Pak se vyplatí
> zimovat jen středně silná či lehce slabší včelstva, která sice nutně
> potřebují izolovaný úl, ale stačí jim dát na zimu jen polovinu zásob,
> a toto včelstvo se v utepleném úlu na jaře dobře rozvine a když začíná
> malina a les, tak je už prakticky ve stejné síle, jako ti zazimovaní
> obři.
....

Chce to pochopit princip výhod silných včelstev. Musí se to spojit se správným systémem tvorby oddělků. To je hlavní výhoda a vlastně nutnost využít potenciál silného včelstva.


__________________
Od: Baudis Jan :

> Někdo by odpověděl: "Včely se mají chovat tam, kde je dobrá snůška."
> Jenže to platí pro komerční včelaře. Zájmový včelař chová včely tam,
> kde bydlí nebo kde má zahradu - tj. třeba i ve snůškově
> problematických oblastech.
....
To je otázkou co je snůškově problematické místo. Ono tam, kde je nedostatek snůšky nelze chovat s úspěchem včely. A jestli zájmový chov včel toto nerespektuje, potom jeto i zbytečně vynaložená zájmová energie. Jedině s přikrmováním. A to není o včelaření. To je např. o převčelování oblastí, tím pádem rychlejším šíření destruktora a jiných nemocí atp. k převčelení. Zájmový chov má také své klady a zápory.

-------------------
Od: Baudis Jan :

> Řekl bych, že neuteplené úly vyžadují zimovat a chovat co nejsilnější
> včelstva. Pak může být používání neuteplených úlů úspěšné a projeví se
> naplno i jich některé výhody.
....
Zákonitost vyzimování: 1/3 silná, 1/3 nomální,1/3 slabá. To je běžná praxe v chovu, v kterém nejsou zavedeny nějaké podněcovací metody na začátku včelařského roku.(podletí)
Z uteplených úlů (dosluhující sololiťáky podobné typu p. Turčániho), přecházím na neuteplené. A to po zkušenostech z pozorovaného nevýznamu mezi sendvičem (do 3 cm) a deskou (kolem 1"). Promě je uteplený úl takový, který má tepelněizolační vrstvu alespoň 80 - 150 mm polystyrenu, nebo jiné expandované hmoty (EPP, EPE).

V neuteplených (masiv kolem 1") úlech včelařím proto, protože jsou výrobně nenákladné a trvanlivé. Tato výrobní úspora se mi vyplatí, protože tímpádem a příkladem, mohu místo jednoho včelstva mít čtyři. To je princip velkovýroby. A úspěšnost v chovu záleží na detajlech. Kdo nad detajly úlu nedokáže uvažovat a praktikovat, tak by měl nejprve zjistit, jak být úspěšný i v tenkostěnných nástavcích a naučit se to a praktikovat. Nelze určit přesně jak nato, protože je vícero řešení. Jinak se bude potýkat se zvýšeným spadem mrtvolek, vyšší spotřebou zásob atp.


Nejsem odpůrce v otázkách úlu, protože vím, že je možné s úspěchem včelařit v lecjakém úlu.(když se znají ty detajly :-) )

_gp_
http://vindex.ic.cz

Baudiš:
Závidím Vám to exaktní měření. Já jsem se zatím na vážení měli
nezmohl...
Závidíte mi mojí skvělou manželku. Tato mi měl zabalila i na požádání zvážila. Mimochodem na digi.váze, kterou ode mně dostala darem, aby mi lépe a přesně stáčela med do maloobch. balení.

Baudiš:
"V tom je však problém. Chybějí mi dvě skupiny včelstev, obě na stejném
stanovišti. Pak může být pozorovatelný nějaký případný rozdíl."
To jsou skupiny 23 Langst. a směs 32 úlů. Ty mám doma na stejném místě, venku rozmístěné. U těch 23 jsme počítal po fumigaci roztoče (rezistence) tak jsem si je dal zvlášť, abych měl porovnání s prvním spadem. Tedy 1,56 a 1,6g.
Podíl neuteplených úlů v té směsi byl asi 1/2 + 1/2.

Baudiš:
Brenerovy úly jsou konstruovány na zimování slabších včelstev (proto
nutně potřebují izolaci stěn). Svého času o tom psal do konference př.
Ptáček (jeden z vynálezců Optimalu), který Brennery dosud má a chová v
nich.
.....
Povídá se to. Protože po revoluci jsme neměl čas, tak jsem tloukl nástavky jen tak z prken. Pak jsem si chtěl ověřit že pokles výnosů po 1998 (dnes vím, že zmizela medovice, a jiná snůška tad obdobně jako u Vás nebyla - les + řeka) není způsoben převahou neuteplených N. nad uteplenými N, tak jsem po článcích Ing.Smělého založil pokus.
Udělal jsem nástavky izolované 4,5 a 9cm polyst.
Pokus ale rozbila melicitóza. Od té doby je mám jen tak vedle sebe, a rozdíl nepozoruji. proto tak pozorně sleduji přechod velkovčelařů na uteplené úly. (Ti ale asi využívají i jarní snůšky.)
Když jsem koupil první Langstr. - chtěl jsem si po Brennerech vyzkoušet co nejdelší loučku. A ověřit si m.j., jestli je pravda to o izolační schopnosti plástu, jak se píše. Protože nemám hoblovku, tak jsem z nouze další nástavky udělal ze sololitu a 2cm polystyrénu.
Další už jsem nedělal, a dnes to bouchám jen z 3/4" prken.
Rozepisoval jsem se o tom tady někdy v loni (nebo na optimálský konferenci). Už nevím.

Jen tak mimochodem, tady se pořád řeší kroucení nástavků.
Při sběru měli jsem se díval, a i ty nástavky jen zbité hřebíky se nekroutí. Ani ty sololitové, jak se tady někdo zajímal. Nejstarším Brennerům je dobře 25 - 30let. A 20let venku na včelnici.
Karel

Vloni jsem do diskuze uvedl tyto váhy měli:

2 L (usazené roje) 1g, průměr 0,5g stanovište karanténa
5 L 5g, průměr 1,0g stanoviště 2
23L 37g, průměr 1,6g doma
32 směs úlů 50g, průměr 1,56g doma

směs úlů je L + Brenner, většinou izolovaný včetně silně izolovaných 9cm polystyrénu.

Takže, nic z toho asi nelze dovodit.
Stanoviště 2 je na kopci o téměř 200 výše. Já jsme u Labe, asi 300, ono na 500mnm. Poměrně otevřené, ale před přímými větry chráněné. A má míň měli.
-----------------------------------------
Takže letos jsem měl odebíral jen ze stanoviště č.2
19 Langstrothů 24cm na 3N.....4g.....0,21g/vč

a doma směs Brenner a Langstrotů
32 úlů .... 17g ..... 0,53g

Měření je zkresleno tím, že jsem podložky očistil ještě asi 10. ledna, po intentívním proletu, protože jsem chtěl eliminovat spadané roztoče z rámků při úklidu včel. A zavřel jsem česna, aby včely co nejmíň uklízely dno.
Zatím vidím jedinou hypotézu: na stanovišti č.2 je menší spotřeba zásob. ALe ze dvou měření těžko soudit.
Roztočů jsem moc neviděl, ale nechám se překvapit. Po léčení na podzim padali minimálně.

Kolik měli jste nasbírali vy?
Karel

Nevážil jsem.Množství měli, které jsem odebíral předevčírem je asi poloviční proti loňsku.Včeličky v období cca 32 dní a cca 39 dní dost uklízely a vítr asi taky dost vymetal.Z osmi včelstev jsem na 2 podložkách objevil trubce, jedna podložka ulétla, když vítr vyrazil dvířka podmetu a na jedné podložce bylo cca 10krát více mrtvolek než v ostatních, ale včelstvo je zatím stále ze všech nejsilnější.Na všech podložkách bylo větší, či menší množství vody, takže jsem musel měl oškrabávat nožem, jinak bych neměl co odevzdat.

Baudis Jan:
...
> Mám zato, že včelstva v uteplených úlech jsou (ke konci ledna) stále
> někde ve fázi "b" nebo na přechodu mezi "b" a "c". Kdežto včelstva v
> neuteplená jsou už dlouho ve fázi "c". ...
....

A nejsou to jen silnější včelstva, která prostě postupují vzhůru? Dalo by se nato dojít, jestli se podložky po odebrání měli vrátily a znovu je viditelný širší spad. Jestli je to fáze "c", tak by musela měl padat pouze "na konci".

_gp_
http://vindex.ic.cz

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.