Včelařská konference

J.Baudiš:
[Uteplené úly: stopy od měli byly jen krátké pásky u česnové strany,
které nikdy nedosahovaly do nitra úlu hlouběji než do poloviny
(většinou však asi tak do třetiny). Z toho lze soudit, že včelstvo
sedí stále v přední polovině úlu a zásoby v zadní polovině jsou dosud
nedotčeny.
"Neuteplené úly: stopy od měli jsou zde pravidelně výrazně delší, vedou
od přední stěny směrem dozadu a sahají vždy přes polovinu (většinou
tak asi do dvou třetin). Z toho lze vyčíst, že včelstvo bylo nejprve u
přední stěny, kde už všechny zásoby spotřebovalo a sune se pomalu do
zadní části úlu; nyní konzumuje druhou polovinu zásob."]

Je to možný výklad, nebo je to taky jinak. Dle O. Brennera - zákonitost česna. Plod i včely potřebuje kyslík, tak pokud úl není větrán (a výše uvedené uteplené nejsou), tak si zakládají zimní chomáč u česna.
V úlech s očky už to není kritické, úl je provětráván komínovým efektem.
Průvan považuje O. Brenner za jednoho z největších nepřátel zimujících včel - odebírá intenzívně chomáči teplo. Ale i on doporučeje vzdušné zimování a prodyšný strop.
Očko v přední stěně ale způsobuje jen cirkulaci, nikoli proud vzduchu , který by proudil okolo chomáče a ochlazoval jej.
Odpor způsobený členitým povrchem prázdných plástů a možnost najít cestu s nižším odporem podél stěn i nepoměr průřezu nástavku a očka - to vše je dle mně argumetace, která spíše popírá vznik průvanu, který by způsoboval vyšší spotřebu zásob i v případě, že by bylo zasíťované dno a proud studeného vzduchu by teoreticky mohl okolo chomáče proudit.
Dále je zde argumet nižší tepelné kapacity a vodivosti suchého vzduchu ve větraném úle, oproti nevětranému.

Já již nechávám většinou všechna očka otevřená, jen zajištěná proti myším. Za mrazů jako jsou teď, jsou stejně prodyšně ucpaná námrazou. Je to taková zpětná vazba.