Včelařská konference

> ˇasopis Moderní včelař osvětluje tepelné hodnoty v úlu, na úlu, atp.
> v článku "Do soukromí zimujícího včelstva nahlédněte termokamerou!".
> Je to na odkazu(pdf soubor) :
> http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2005_1_web.pdf . Na stranách
> 13 - 14.

Díval jsem se tam a je to opravdu velice zajímavé! Myslím, že je to
nejlepší svědectví o tom, že i zimující včelí chomáč vyzařuje teplo
(tepelné záření), které ohřívá stěny.

Také jsou tyto snímky dokladem toho, jak toto teplo uniká tenkými
stěnami z úlu pryč. Kdyby se termokamerou snímal dobře uteplený úl,
pak by na jeho stěnách nemělo být vidět o zimujícím včelstvu nic.

Jestliže včelí chumáč vyzařuje tolik tepla, jak ukazuje termokamera, a
mají-li stěny úlu dobrou izolaci, aby toto teplo nenechaly uniknout
ven, pak je zřejmé, že jeho významná část zůstává v úlu, což bych
hodnotil positivně.

---------------------

Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
uchopení nástavku. Ten zřetelný rozdíl mezi tím, jak svítí stěna
nástavku tam, kde je v plné tloušťce, a o kolik více svítí stěna tam,
kde je ztenčena vyfrézováním prohlubně, o něčem vypovídá. Veliký
rozdíl mezi tepelnou propustností plné síly stěny a ztenčenou sílou
svědčí, jak mnoho tepla uniká a jak kritická je síla stěny: 2 cm
dřeva, když její byť i malé ztenčení, vyvolá takový rozdíl v tepelné
propustnosti.

Pozoruhodné jsou snímky úlu, ve kterém se již ploduje a včely zde již
vyhřívají větší úlový prostor. Jak mnoho tepla začíná unikat skrze
stěny v této fázi předjarního a časně jarního rozvoje včelstva!

---------------------

Připomenu i to, co výslovně uvádějí autoři tohoto pozoruhodného článku
v Moderním včelaři. Samotné prohřátí tenké stěny sluncem ještě nestačí
k vyvolání proletu.

Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.


J. P. Baudiš

Baudis Jan:


> Při pohledu na tenkostěnné úly termokamerou je mj. vidět jak na
> nástavcích "svítí" vyfrézované prohlubně, které včelaři slouží pro
> uchopení nástavku.
....

Jen na doplnění.
Ten polovodič, který je použit v termokamerách má své specifika při použití. Nelze například termokamerou snímat nevýznamné rozdíly teplot. Tz. že ji lze využít nejlépe k záznamu malého chladu ve velkém teple, nebo malého tepla ve velké zimě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ta stránka se mi načte jen jako bílá plocha a na stránkách n-včelařů to nemohu najít. :-(

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan

Praktický příklad toho, že ne vždy silná včelstva dají víc.
Je to již mnoho let, co se odehrála událost, kterou mně popisoval 80-ti
letý včelař z mého kraje. Zemědělec ošetřoval řepku ( Pak se přiznal, že
příliš nedodržoval dávkování.) Včelstva v doletu se téměř přes noc stala
žebráky. Pak přišlo období snad měsíc trvající zimy, celý květen stál za
houby. Po oteplení se všechna včelstva nezasažená otravou okamžitě
vyrojila. Ta jeho oslabená otravou dala 40kg, protože se toho roku ani
nechtěla       rojit a využila 2 snůšky jdoucí za sebou.
Měli bychom se z toho poučit a podle vývoje počasí dělat oddělky časně,
nebo později.
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
předseda OV ČSV Pardubice
drh/=/seznam.cz
mobil: 724 801 014


-----Original Message-----
From: Ivan Cerny [mailto:i_c/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, February 07, 2006 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Mrazy a tenkostenne uly

BJ> Modernímu včelaři patří za publikování tohoto měření a za celý tento
BJ> článek díky a ocenění jejich poctivosti, s níž měření publikovali.
A taky Včelařským novinám, které to též publikovaly i s několika
fotkami, které se na papír už nevešly:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004013101
Tam je vidět, že na Budečáku opravdu nic moc vidět není. Mimochodem,
ta kamera má rozlišitelnost kolem 0,007 stupně, takže chytne i rozdíly
pro tyto přehledové fotky nepodstatné. Vyfotil jsem ještě několik typů
úlů - neizolované, různé klasické, polystyrénové, s Alu fólií. Je to
stále stejné: neizolované září, izolované taky, ale míň (koho by to
napadlo :-) Moje nástavky září vic než stejné se slabším včelstvem,
protože jsou dost nadupané včelami - připojil jsem k mateřskému
včelstvu dvounástavkový oddělek. Zajímavé je, že na klasických
palubkových úlech září ze všeho nejvíc hřebíky, které tvoří tepelné
mosty. U polystyrénové izolace je zas pěkně vidět, kde bydlí mravenci
nebo kudy se prokousávala motýlice.

O fotkách jsem diskutoval s mnoha včelaři. Jak zastánci izolovaného,
tak i neizolovaného tábora je považují za potvrzení své teorie (a to
celosvětově). Já se přikláním k pěknému rozboru Radima Poláška, že
záleží hlavně na průběhu počasí a místních podmínkách. Jednou vyjde
líp izolace, podruhé drsný odchov. Možná by stálo za to brát v úvahu i
víc faktorů než jen protopený cukr - "otužilá" včelstva by např.
(spekuluji) mohla být odolnější proti různým neřádstvům a kdoví, co
ještě může hrát pro život včelstva kladnu i zápornou roli.

Ivan


__________ Informace od NOD32 1.1397 (20060207) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ano, já jsme prodělal takovéto protirojové opatření letos.
Poměrně účinné :-) a drastické.
Ale mám dojem, že se tak děje častěji, než včelaři tuší.
Tento postřik likvidoval jen létavky, které s ním přišli přímo do styku.

Neměň téma konference. je v tom potom zmatek...

To co popisuješ, to je možné, ale nevím co tím chceš dokazovat a jak to souvisí s předchozími příspěvky. Vyrojená včelstva jsou většinou ztráta výnosu medu i u silných včelstev. To není žádný objev. Ta přiotrávená včelstva přišla jen o létavky, které by asi byly tu dobu stejně na odpis. Tato včelstva musela mít zásoby. Vylíhl se jim potom zdravý plod a ten zajistil tu dobrou následující snůšku.

Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?

H> Co je to pod úly za svítící čáru pod úly? To vypadá jako noha stojanu?
Přesně tak. Rám svařený z lešenářských trubek, 4 nohy v rozích. To
světlé vzadu je potom betonová podezdívka sousedovo plotu.
I.Č.