Včelařská konference

Potrebujem vyriešiť krmenie v nástavkových úľoch. Vo výrobnom družstve Ještěd som našiel plastové stropné krmítka, ktoré by mohli byť riešením. Pre istotu som však vyskúšal podobné, ktoré sa mi uchovalo z minulosti. Zistil som však, že sa v ňom včielky topia v priestore pod klobúčikom, ktorý má oddeliť úľový priestor od krmného. Neviem, či by tento problém nebol aj s tými krmítkami, ktoré dodáva v.d. Ještěd. Nemá, prosím, niekto so stropnými krmítkami z v.d. Jetěd niekto skúsenosť? Poraďte!Fero!

já také uvažoval o stropním krmítku, ale Ještěd se mi zdá objemově malý. Obdobná plastová krmítka nabízí také polská firma Lysoň, ale s obsahem 8-12 litrů. Já jsem dříve krmil prosakovacím krmítkem (okurkáč + víčko)ale s obasnými problémy způsobenými ucpácáním dírek. Loni jsem krmil teplým roztokem v 10 l kbelíku kam jsem dal kousky polystyrenu, letos zkusím korkové zátky. Nějaké se sice utopí, ale není to tak zlé a jsou nakrmeny na 3x. Někdo používá hrst slámy. Jinak by se mi líbila krmítka uvedená na stránkách http//www.beecare.com jako Hive-top feeder.

S pozdravem

zdravím,
zkoušel jsem stropní krmítka, ale vrátil jsem se k prosakovacím(lehčí útržba). Na víku mám otvor pro krmení, žádná siťka(žádné problámy).(lze i dva otvory - dvě dávky). Pod střechou sundat sklenice, nalít nandat sklenice. Na včelnici je to horší, sundat střechy, nástaveky, sklenice, nalít, nandat sklenice, nástavky a střechy. Krmím takto 50 včelstev, dvě stanoviště, jeden den prvni , druhý den druhé, třetí den oraz. Většinou dám dvě dávky na začátku srpna, a pak asi tři dávky(podle zásob krmím 12 - 18kg)na konci srpna.(stanoviště Jičín)
Jinak jsem uvažoval krmit venku rovnou ze sudu(snad tak krmí v Kanadě), ale ještě jsem se k tomu neodhodlat - zkoušel jste to někdo?

K rojení - loni se my chtělo rojit asi 20 včelstev ze 40ti. Letos to vypadá ještě hůř - jak předejít rojové náladě, nevím. Jinak jako obrana proti vyrojení je dobrý přeléták, ale je to pracné. (schodit nástavky , podhodit přeléták, dát mezidno a zase vše srounat, a pak ten postup zopakovat při rušení přelétáku).

Zdraví Luboš Holý

Také jsem to v nějakém včelařství četl, ale u nás to asi nepřipadá vzhledem k zavčelení v úvahu. Pokud nechcete přikrmit i včely okolních včelařů.

Zdravím,
já krmím momentálně obyčejnými velkými miskami pod květináče, dávám je do
nízkých nastavků. Ten kyblík se mi zdá příliš vysoký, včely se do něho hůře
dostávají. Misky, pokud to není v říjnu, kdy musí být menší, mají tak od 1,5
do 3 litrů, což je ideální pro krmení , kdy cukr pro pár úlů v lese donáším
v ruce nebo na kole v PET flaškách. Misky jsou defakto "půjčené od rostlin",
v zimě jsou na nich květináče snesené zvenku ze zahrady. Jinak se dají
nahradit třeba hlubšími vaničkami od baleného masa nebo třeba dvoulitrovými
nebo i jednolitrovými kartony z džusu nebo mléka položenými na ležato s
odřezanou horní stěnou. Občas se dají i docela vhodné misky koupit zlevněné
třeba z Lidlu. Krmím tak, že z úlu sundám víko, odhrnu uteplivku a igelit,
který kryje síto a cukr naleju přes síto do nádoby, obvykle potmě v noci.
Tím sudem by krmit šlo, byl by to docela dobrý prostředek, jak při krmení
odlišit silnější a slabší včelstva, ale nutná podmínka je, aby jakákoliv
cizí včelstva byla vzdálena aspoň 5 kilometrů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo Holy" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 20, 2005 8:50 AM
Subject: Re:


> zdravím,
> zkoušel jsem stropní krmítka, ale vrátil jsem se k prosakovacím(lehčí
> útržba). Na víku mám otvor pro krmení, žádná siťka(žádné problámy).(lze i
> dva otvory - dvě dávky). Pod střechou sundat sklenice, nalít nandat
> sklenice. Na včelnici je to horší, sundat střechy, nástaveky, sklenice,
> nalít, nandat sklenice, nástavky a střechy. Krmím takto 50 včelstev, dvě
> stanoviště, jeden den prvni , druhý den druhé, třetí den oraz. Většinou
dám
> dvě dávky na začátku srpna, a pak asi tři dávky(podle zásob krmím 12 -
> 18kg)na konci srpna.(stanoviště Jičín)
> Jinak jsem uvažoval krmit venku rovnou ze sudu(snad tak krmí v Kanadě),
ale
> ještě jsem se k tomu neodhodlat - zkoušel jste to někdo?
>
> K rojení - loni se my chtělo rojit asi 20 včelstev ze 40ti. Letos to
vypadá
> ještě hůř - jak předejít rojové náladě, nevím. Jinak jako obrana proti
> vyrojení je dobrý přeléták, ale je to pracné. (schodit nástavky , podhodit
> přeléták, dát mezidno a zase vše srounat, a pak ten postup zopakovat při
> rušení přelétáku).
>
> Zdraví Luboš Holý

Krmit po 1,5-2 litrech, to už se může krmit přímo ukrajinským krmítkem (mám jich dost). Vzhledem k tomu, že včelařím o víkendech, nemohu si to časově dovolit, takže nakonec kbelík zvítězil. Bohužel to chce jeden velký nástavek, nebo dva polonástavky, ale zase je na 3x nakrmeno. Mám výhodu, že mám stanoviště dostupné autem, takže dovezu cukr a zvlášť teplou vodu v kanistrech a míchám až na místě.
S pozdravem.

Zdravím,
právě jedno stanoviště mám dostupné autem, jen když posečou louku nebo z
druhé strany sklidí obilí. A obě dvě stanoviště mám 2 - 3 km od baráku.
Takže než vytahovat auto a roznášet lesem a polem do úlů kbelíky, vyhovuje
mi tam prostě s těmi taškami dojít..
Taky vzhledem k tomu, že svého času v zadovácích jsem krmil po 0,75 a 0,5
litrových flaškách se mně dvoulitrové dávky zdají komfortní dost. Ale
kdybych měl včely dál, nebo jich měl víc, asi bych taky přešel na ještě
větší krmítka. Svého času jsem uvažoval pro takový případ na výrobu krmítka
ve stylu fotografické misky přes celý půdorys nastavků s objemem cca 10 - 15
litrů .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 7:32 AM
Subject: Re: Re:


> Krmit po 1,5-2 litrech, to už se může krmit přímo ukrajinským krmítkem
(mám
> jich dost). Vzhledem k tomu, že včelařím o víkendech, nemohu si to časově
> dovolit, takže nakonec kbelík zvítězil. Bohužel to chce jeden velký
> nástavek, nebo dva polonástavky, ale zase je na 3x nakrmeno. Mám výhodu,
že
> mám stanoviště dostupné autem, takže dovezu cukr a zvlášť teplou vodu v
> kanistrech a míchám až na místě.
> S pozdravem.

Záleží na tom, co komu vyhovuje. Protože mám včely cca 80 km od místa bydliště, je pro mne doprava autem nezbytností a s příjezdem zatím problémy nemám. Ale 2 litrové dávky jsou pro mne příliš malé. Z tohoto důvodu mi ani nevyhovuje krmítko Ještěd. Objemově je to skoro stejné jako okurkáč. S tím jsem měl formou prosakovacího krmení různé zkušenosti, spíše však negativní, takže jsem se vrátil ke krmení teplým roztokem. Osobně považuji jako ideální velkobjemové stropní krmítko jako je pro Optimal, nebo langstroth (Miller). Nejvíc mne konstrukčně zaujalo krmítko uvedené na http://www.beecare.com. A také je zajímavé krmítko Lysoň ( 10 a 12 L), ale neznám nikoho kdo s ním má nějaké zkušenosti. Také zatím nevím, zda se vyrábí na vnitřní rozměr nástavku 40,5x40,5 cm. Výhodu proti zatím používanému kbelíku vidím v tom,že použiji jen nízký nástavek, což je už při tak vysokém komínu ve včelíně trochu plus. Na druhou stranu krmení kbelíkem to je absolutní jednoduchost.
S pozdravem.

Použít na krmení lze asi vše, ale nejlepší na údržbu se mi jeví sklo(ty kyble nemusí být taky špatný). Ta stropní krmítka se mi neosvětčila(experimentoval jsem právě s jarním podněcováním), roztok se kazil. Nyní si myslím, že jarní podněcování je pracná zbytečnost.
Jinak co se týče objemu myslím, že dva okurkáče 2x4l -(asi)2x3kg, na krmení i na dálku stačí. Jedna dávka začátkem srpna a dvě koncem - celkem asi 17 kg.(2004-12kg, 2003-15kg, 2002-17kg)
Luboš Holý

U krmítka Ještěd, ale i Lysoň vidím problém v tom, že je odběrné másto uprostřed. To vyžaduje aby byl úl v rovině, jinak se v jednom rohu hromadí zbytky, ke kterým se včely nedostanou. Z tohoto pohledu je krmítko na http://www.beecare.com výhodné v tom, že místa odběru jsou po obou stranách, tomuto jevu nedochází. V plastové variantě by mohlo být zajímavé i cenově a při vhodné konstrukci krytu by nemusely být problémy s hygienou. Dvě lahve lze,někdo používá i 4 najednou, ale je to více práce než 1 kbelík nebo jedna dávka do vekého stropního krmítka. K jarnímu podněcování používám těsto.

Mne zaujal způsob provádění přelétáku. Můžeš to popsat podrobněji, třeba by
to zajímalo více lidí.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Lubo Holy" <holy/=/aster-jc.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 20, 2005 8:50 AM
Subject: Re:


> zdravím,
> zkoušel jsem stropní krmítka, ale vrátil jsem se k prosakovacím(lehčí
> útržba). Na víku mám otvor pro krmení, žádná siťka(žádné problámy).(lze i
> dva otvory - dvě dávky). Pod střechou sundat sklenice, nalít nandat
> sklenice. Na včelnici je to horší, sundat střechy, nástaveky, sklenice,
> nalít, nandat sklenice, nástavky a střechy. Krmím takto 50 včelstev, dvě
> stanoviště, jeden den prvni , druhý den druhé, třetí den oraz. Většinou
dám
> dvě dávky na začátku srpna, a pak asi tři dávky(podle zásob krmím 12 -
> 18kg)na konci srpna.(stanoviště Jičín)
> Jinak jsem uvažoval krmit venku rovnou ze sudu(snad tak krmí v Kanadě),
ale
> ještě jsem se k tomu neodhodlat - zkoušel jste to někdo?
>
> K rojení - loni se my chtělo rojit asi 20 včelstev ze 40ti. Letos to
vypadá
> ještě hůř - jak předejít rojové náladě, nevím. Jinak jako obrana proti
> vyrojení je dobrý přeléták, ale je to pracné. (schodit nástavky , podhodit
> přeléták, dát mezidno a zase vše srounat, a pak ten postup zopakovat při
> rušení přelétáku).
>
> Zdraví Luboš Holý
>

Přléták ( někde na internetu jsem to stáhl, ještě se to pokusím najít)
Mám tři nástavky 39x24, ty shodím na dno posadím nástavek s mezistěnami a jedním zakladeným plástem(to je důležité). Na tento nástavek dám nová dno a na něj srovnám vše jak bylo.
Asi za 10- 14 dnů vše shodím, srovnám v původním pořadí. Spodní nástavek vytočím. Většinou my zůstanou na včelách 4 nástavky, nechávám jim tři pro matku a čtvrtý jako medník. většinou ale je i ve druhém a třetím většina plástů pouze zanesen medem.
Jinak matku do přelétáku nedávám(pokud se tam nedostane omylem -je po kouzle nástavku plném medu). Při spojování také matku nehledám. Pokud nejsou vylíhlé matečníky, tak je zruším.
Jinak dle návodu by neměly nástavky mít otevřená očka, jinak se létavky vrátí do vrchních nástavků a nikam to nevede.
Přeléták se musí dělat za letu, (ale stačí ,aby tam bylo trochu včel na obstarání plodu, druhý den se přeléták naplní)
Loni jsem takto ošetři asi 20 včelstev (jedny se vyrojily - asi nešli do přelétáku , rojily se (udělal jsem ho asi moc pozdě)
Letos jsem takto ošetřil asi 20 včelstev -už my došel materiál - chce se rojit 100% včelstev.
Jinak mám přes 40 včelstev. Loni průměr přes 65kg. Prodávám
za 65Kč(po 25kg)/75Kč(výměnou sklenice)/85kč(krám). Jedna cena světlý,tmavý, pasovaný.
Příští týden budu asi točit - co bude víc zavíčkováno(tady je řepka v plném květu -Jičín)
(od loňska mám ještě 1500kg)
Zdraví Luboš Holý

Luboši, mohl by jsi ten návod najít celý? Dost by mě to zajímalo..Kdy to vše udělat, které otvory v úlu nechat otevřené atd....Díky. Martin

Med prodávám 80kč/kg květový a 90kč/kg medovicový

Přeléták,
Hledal jsem ten článek, ale nenašel(měl jsem to vytisknuté, nemám to) Přeléták dělám pokud najdu u včlstva matečníky(jedno jak staré - letos jsem měl už i vyběhlé, udělal jsem přeléták(na večer), naklepl tam nějaké včely, vše OK). Očka nepoužívám, v tom článku psali, že to funguje jen pokud nejsou otevřená očka, ve vrchních nástavcích(dle mne, pokud by někdo používal očka, musí je někdy v dubnu, do počátku května zaslepit(včely musí látat česnem!), jinak asi přeléták podsunutý pod včelstvo nefunguje). Možná by šlo posunout původní včelstvo a na místě původního vytvořit přeléták(nepsali o tom, jedině to vyzkoušet). Při spojování včelstev dát včelstvo doprostřed - zkusit). Po vytvoření přelétáku si myslím, že mohou být očka otevřena, nic se stím asi nemůže skazit.
Zdraví Luboš Holý
P.S. jiné téma (K tomu hledání matky, nyní ve včelstvu, sklepávání plástů - nevím k čemu, ani jsem to nedočetl mi běhá mráz pozádech, to se pak nedivím, že se včely naštvou. Myslím, že tohle jde udělat u několika málo včelstev, ale asi bych to po prvním včelstvu vzdal.)

A jaká je úspěšnost tohoto zásahu?Je mezidno zasíťované?A je med po 14 dnech vůbec zralý?

Na mezidno stačí jen nějaká sololitová deska a rámeček. zralý med -pokud bude pokračující intenzivní snůška, tak asi může být problém. Plásty, které nebudou alespoň z 1/3 až 1/2 zavíčkované bych nechal v nástavku, ten bych však dal nahoru jako medník.(Přelétaky jsem dělal loni poprvé, a točil až po odkvětu řepky, letos už mi to tak dobře nevychází). Kdyby to vypadlo stabilně jako letos, tak asi bude třeba nějak pozměnit technologii.
Zdraví Luboš Holý

Tento přeleták děláš při preventivně při květu řepky, nebo až je včelstvo v rojové náladě?

Vážení přátelé,
v literatuře je uváděno, že s prvorojem odlétá původní stará matka
včelstva. Nevíte, zda v době rojení je v původním včelstvu již oplozená
a kladoucí matka nová nebo ji svatební let teprve čeká? V případě tiché
výměny je nasazeno i několik dalších (záložných) matečníků, které první
vybíhající matka likviduje. Proč podobný proces nefunguje vždy a může
tak u jediného včelstva docházet k opakovanému rojení (je správný termín
poroje)?
Děkuji za odpověď.

Václav

Prvoroj odlétá s prvním zavíčkovaným matečníkem.. samozřejmně ještě dle
počasí.. rozhodně neuletí když je zima a ošklivo..

----- Original Message -----
From: "Vaclav Cada" <cada/=/kma.zcu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 12:49 PM
Subject: Rojová matka


> Vážení přátelé,
> v literatuře je uváděno, že s prvorojem odlétá původní stará matka
> včelstva. Nevíte, zda v době rojení je v původním včelstvu již oplozená a
> kladoucí matka nová nebo ji svatební let teprve čeká? V případě tiché
> výměny je nasazeno i několik dalších (záložných) matečníků, které první
> vybíhající matka likviduje. Proč podobný proces nefunguje vždy a může tak
> u jediného včelstva docházet k opakovanému rojení (je správný termín
> poroje)?
> Děkuji za odpověď.
>
> Václav

Další dotaz k rojům. Minulé dny bylo počasí vhodné k rojení, ale v několika včelstvech jsem našel asi po deseti matečnících, převážně zavíčkovaných, ale i vajíčka. Dosud jsem žil v domnění, že pokud jde o rojovou náladu, tak tam ty vajíčka už nemají být. A na tichou výměnu je to poměrně dost matečníků. Bylo to už večer a blížila se bouřka, úl už byl plný létavek, tak jsem matečníky zrušil a uvidím až budu mít na ně čas ve dne. Ale zajímal by mě názor těch co mají s tichou výměnou zkušenosti. já je nemám.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Karel" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Rojov? n?lada - tich? v?m?na ???
Datum (Date): 25. 5. 2005 8:59
==================================================
pokud by šlo o tichou výměnu tak by matečníky měli být někde uprostřed díla, aspoň takto se to uvádí v literatuře
Vláďa
> Další dotaz k rojům. Minulé dny bylo počasí vhodné k rojení, ale v několika
> včelstvech jsem našel asi po deseti matečnících, převážně zavíčkovaných,
> ale i vajíčka. Dosud jsem žil v domnění, že pokud jde o rojovou náladu, tak
> tam ty vajíčka už nemají být. A na tichou výměnu je to poměrně dost
> matečníků. Bylo to už večer a blížila se bouřka, úl už byl plný létavek,
> tak jsem matečníky zrušil a uvidím až budu mít na ně čas ve dne. Ale
> zajímal by mě názor těch co mají s tichou výměnou zkušenosti. já je nemám.

Bohužel, už mnohokrát jsem učinil smutnou zkušenost, že mám negramotné včely co nečtou odbornou literaturu. Tyto matečníky byly na stranách, po dvouch nad sebou nebo dole v rozích.
Uprostřed díla jsem viděl většinou jen nouzové.
Teď jsem u ins. matky našel několik načatých misek na mezistěnách, ale neexperimentoval jsem. Ins.matku ještě potřebuji, tak je v oddělku. Bude dobrá, oprotože její včelstvo má o jeden nástavek sladiny náskok před průměrem.

Karel


pokud by šlo o tichou výměnu tak by matečníky měli být někde uprostřed díla, aspoň takto se to uvádí v literatuře
Vláďa
> Další dotaz k rojům. Minulé dny bylo počasí vhodné k rojení, ale v několika
> včelstvech jsem našel asi po deseti matečnících, převážně zavíčkovaných,
> ale i vajíčka. Dosud jsem žil v domnění, že pokud jde o rojovou náladu, tak
> tam ty vajíčka už nemají být. A na tichou výměnu je to poměrně dost
> matečníků. Bylo to už večer a blížila se bouřka, úl už byl plný létavek,
> tak jsem matečníky zrušil a uvidím až budu mít na ně čas ve dne. Ale
> zajímal by mě názor těch co mají s tichou výměnou zkušenosti. já je nemám

Zdavím,

Nejse si úplně jistý, ale matečníky pro tichou výměnu by měly být na
stranách, jen několik, třeba jen čtyři. Rojové jsou všude, to vím bezpečně.

Zdraví PP.


Karel napsal(a):
> Bohužel, už mnohokrát jsem učinil smutnou zkušenost, že mám negramotné
> včely co nečtou odbornou literaturu. Tyto matečníky byly na stranách, po
> dvouch nad sebou nebo dole v rozích.
> Uprostřed díla jsem viděl většinou jen nouzové.
> Teď jsem u ins. matky našel několik načatých misek na mezistěnách, ale
> neexperimentoval jsem. Ins.matku ještě potřebuji, tak je v oddělku. Bude
> dobrá, oprotože její včelstvo má o jeden nástavek sladiny náskok před
> průměrem.
>


--
*
/D\
/U_P\
(_/|\_)

Závidím ti tvojí jistotu kde a kolik má být těch správných matečníků. Když přijde rojivý rok tak nejde spoléhat prakticky na nic. Poměrně spolehlivý ukazatel rozdílu mezi tichou výměnou a rojením je v době zavíčkovaných matečníků přítomnost nejmladšího plodu, nejlépe vajíček. Pak můžeme doufat, že se jedná o tich. výměnu. 100% jistotu však asi nebudeme mít nikdy.
Zdraví R. Stonjek

Vidím-li mezerovitý plod a matečníky uprostřed jse o výměnu matky je-li
plod souvislý a matečníky na okrajícj rámků je to rojová nálada a jsou-li
matečníky obvyle v kruhukolem plodu bez účasti nejladšího jde pravděpodobně
o nouzové

Pepan

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 26, 2005 11:54 AM
Subject: Re: Tich? v?m?na?


> Závidím ti tvojí jistotu kde a kolik má být těch správných matečníků. Když
> přijde rojivý rok tak nejde spoléhat prakticky na nic. Poměrně spolehlivý
> ukazatel rozdílu mezi tichou výměnou a rojením je v době zavíčkovaných
> matečníků přítomnost nejmladšího plodu, nejlépe vajíček. Pak můžeme
doufat,
> že se jedná o tich. výměnu. 100% jistotu však asi nebudeme mít nikdy.
> Zdraví R. Stonjek
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Včely jsou inteligentní bytosti a "tichou" výměnu by nedělaly ve všeobecném mumraji rojového letošního roku. V podobném roce jsem měl 2 matečníky ve včelstvu na okraji plástu . Soudě,že jde o tichou výměnu jsem 1 vyřízl a 1 ponechal, neboť se jednalo o kvalitní včelstvo. Výsledek :)- vyrojily se.

Zdraví Bureš

Zdravim.

Ale proč ne. Ony nemají inteligenci v lidském slova smyslu. Nemají
rozum. Nečtou včelařskou konferenci (to by to dopadlo :-). Nedívají se
jestli sousedky se už rojily. Je to hmyz řídící se svými instinkty a
interakcí s okolím. To je podobná otázka jako ta, že od počtu a umístění
matečníků usuzujem o rojovém chování včelstva. Ale poučka že když je ve
včelstvu X matečníků umístěných v Y místě tak včely udělají akci Z přece
neplatí zdaleka absolutně.

Zdraví PP.

Bure napsal(a):
> Včely jsou inteligentní bytosti a "tichou" výměnu by nedělaly ve všeobecném
> mumraji rojového letošního roku. V podobném roce jsem měl 2 matečníky ve
>
> Zdraví Bureš


--
*
/D\
/U_P\
(_/|\_)

Pokud jsem se setkal s tichou výměnou, tak jsem ji zachytil pouze v pozdním létě. Loni mi troje včely dělaly tichou výměnu po nakrmení začátkem srpna při kontrole stavu a uložení zásob(u dvou jsem nalezl vylíhlé matečníky a třetích zavíčkovaný). Vždy to byl jeden matečník, ale opravdu super matečník(velikostí). U jedněch jsem potom viděl, že nechaly klást společně starou i mladou matku. Byla tam zřetelně dvě oddělená plodová hnízda. Kdy zmizela stará(nebo mladá) nevím. Na jaře již byla jen jedna. Asi mají tendenci si podržet po určitou dobu pro jistotu starou matku, co kdyby.Tyto včelstva si držela trubce téměř až do konce září.

Nechce se mi věřit, v době bouřlivého rozvoje s tou bohatou přírodou kolem v květnu,že by včelstvo dělalo tichou výměnu. Vyjma snad vadné matky. Řekl bych, že se na 99% vyrojí.

Pavel Benda

Zkoušel někdo výrobu nástavků z Ekopanelů Stramit? Josu vyrobeny ze slámy.
Viz http://www.ekopanely.cz/

S přáním hezkého dne Josef Kouba

Zdravím

měl jsem ten úmysl, ptal jsem se distributora, jestli na ně nejdou myši,
informace byla že ne, je to slisované tak pevně, že panel je pochozí.
Osobně mám problém s dostupností tohoto materiálu a taky by asi bylo
obtížné dělení, jsou to velké desky, takže zkouška se nekonala.
Nepočítal jsem zatím, kolik by nástavek vážil.
Podle popisu to ale vypadá sympaticky.

Zdraví PP.


Josef Kouba napsal(a):
> Zkoušel někdo výrobu nástavků z Ekopanelů Stramit? Josu vyrobeny ze slámy.
> Viz http://www.ekopanely.cz/
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>


--
*
/D\
/U_P\
(_/|\_)

DD.

Tak jsem to rychle zhruba spočítal, nízký nástavek 180 mm na míru 39
čtvercového tvaru by vážil asi 8,5 kg.
Možná by asi byl problém se spojováním, neví se čím to lepit a se
zpevněním hran.

Zdraví PP.


Pavel Prchal napsal(a):
> Zdravím
> Nepočítal jsem zatím, kolik by nástavek vážil.
> Podle popisu to ale vypadá sympaticky.


--
*
/D\
/U_P\
(_/|\_)

Zdravím
Ptal jsem se na to někdy před půl rokem, kdosi tady v diskuzi odpověděl, že
Stramit, jak se rozřeže, tak ty panely vodou bobtnají a rozpadají se, takže
mají být údajně pro výrobu nastavků nevhodné. Snad jedině ve včelíně.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 27, 2005 6:24 AM
Subject: Ekopanely Stramit


> Zkoušel někdo výrobu nástavků z Ekopanelů Stramit? Josu vyrobeny ze
slámy.
> Viz http://www.ekopanely.cz/
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba

Něco ze života jak to dělám já.Naši dědové, kteří včelařili ve stojanech krmili volně venku tak, že koncem srpna vzali necky, nandali do nich ovesnou slámu , rozvařili cukr, který tam nalili a bylo to. Toto mě inspiravalo k tomu, že včely na slámě se neutopí a tak již 20 let toto praktikuji. Dříve v různých velkých plechovkách dnes v platových lavorech čtvercového tvaru. Tyto umělohmotné lavory na míchámí těsta v kuchyních se dostanou ke koupi v marketech a když jsou v akci, tak za 35,- Kč. Jsou objemu 10 litrů a vejsou se přesně do 10 rámkového nástavku, kdy na rámky dlám 1 cm latku a na ní postavím prázdný lavůrek. Dnes do něj nedávám slámu, tak jak jsem to dělal dříve, ale dávám hrst dřevité vaty, která se u nás vyrábí. Cukerný roztok přivážím na včelnici ve 200 litrovém sudu a pumpou na pohoné hmoty( je to pumpa, která natlačí do sudu vzduch a má uzavírací kohout s možností připojení hadice na které mám kulový kohou s kratší hadicí ) napustím do lavůrku 10 l roztoku, který je vlažný Rozpouštím cukr v teplé vodě a rozmíchávám jej vrtačkou s míchadlem na barvy.Krmit začínám v druhé polovině července, druhou dávku dávám okol 10 srpna a dokrmuji po 20 srpnu. Okol 10 září dám kolem 2 l podle jak maji zásoby. Letos to bylo více. Bylo podletí suché. Včely vyberou tento lavor 10 l za 4 dny,, podle jejich síly a počasí, Myslím, že je to nejlevnější krmítko a nejryhlejší krmení s co nejmenší pracností. Po zkončení krmení lavory vydesinfikuji louhem v plastové vaničec, kde je ponořím a hozubičkou na laťce omyji, louh rozpustí propolis, ostříkám vodou a uskladním je. Lavůrky do sebe zapadaji a jsou dobře skladné. Jinak raděj krmím více a na jaře podměcování provádím cukerným roztokem. Hned při první prohlídce rozškrabu rámek s medem za krycím rámkem za kterým sedía ještě jej naštříknu vlažnou vodou tlakovou ruční stříkačkou. Takto to udělám ještě jednou nebo dvakrát podle situace a podle stavu jarního rozvoje. Včelstva jsou dobře připravená na květovou snůšku. Část včelstev zimuji jako dvojmatečná, ale to je jiný problém, který se nedá popsat v jednom článku. Od dvojmatečných posiluji ostatní. Zraví všechny Felix.

Na jaře nekrmím cukerným roztokem. Vypadlo mi v předchozím čánku NE. Děkuji za pochopení Fekix.

Takhle to dělám já. Pro silná produkční včelstva co zvládají prostor není nic lepšího pokud začneme včas.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0802/jak-jsem-krmil-vcely

Trochu stále zkouším krmit suchým krystalem, není to spolehlivé, ale pohodlné když se to povede. :-)

Vylepšení, dávám dolů jutu, respektive pytlovinu, aby vlhkost prošla nahoru do cukru a zrnka cukru nepadala dolů do podmetu. Musí být snůška, včely musí plodovat a musí být i dostatečná vzdušná vlhkost. Ta je tady u nás pod horama pořád:-)

Karel

A na těch fotkách jsou vidět moje nástavky z dřeva z palet.
Výrobní náklady na nástevek:
Dřevo cca 1,25, když se musí platit nevratné palety (2Kčna paletu +DPH a z ní jsou dva nástavky dřevo na topení).
Vruty, lepidlo cca Kč
Práce: Po nakoupení sponkovačky, hřebíkovaček atd mám cíl cca 10-15 normominut v letošní zimní seriovce.

Vyzkoušená životnost nástavků - v případě Langstrota přes pět let venku bez nátěru, u starších Brennerů přes deset let. Ty byly natřené Luxolem atd. a vypadají, že to na těch třicet let mohou dotáhnout.:-)

Pár Langstrothů jsme podle př.Boháče natřel zvenčí Karbolou a je to podle mě dostatečná impregnace. Ale vana na parafín je hotová, jen najít čas.

Karel

Používám je již 10 let, osazená v rámu od fy Břinek a nestalo se mi, že by
se v něm včelky topily. Jedinou závadou je jejich větší poruchovost v
ohybech dna, kde často praskají a několikrát mi obsah při krmení vytekl do
úlu a to pak byl pěkný poprask na včelnici. Ze starší doby jsem po svém
předchůdci získal krmítka z RIMAVANU v Rimavské Sobotě. Ta jsou odolnější,
ale asi podnik již zanikl,což je škoda. To jsou opravdu festovní krmítka.
Honza

-----Original Message-----
From: Fero Čitbaj [mailto:feridri/=/post.sk]
Sent: Friday, May 20, 2005 6:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject:

Potrebujem vyriešiť krmenie v nástavkových úľoch. Vo výrobnom družstve
Ještěd som našiel plastové stropné krmítka, ktoré by mohli byť riešením.
Pre istotu som však vyskúšal podobné, ktoré sa mi uchovalo z minulosti.
Zistil som však, že sa v ňom včielky topia v priestore pod klobúčikom,
ktorý má oddeliť úľový priestor od krmného. Neviem, či by tento problém
nebol aj s tými krmítkami, ktoré dodáva v.d. Ještěd. Nemá, prosím, niekto
so stropnými krmítkami z v.d. Jetěd niekto skúsenosť? Poraďte!Fero!