Včelařská konference

Přidávám do vody špetku soli.To je známé,že berou sůl i na silnici.

Po přečtení podmínek pro účast v letošní soutěži Český med ve Včelařství č.6, jsem si povzdechl:Zase to bude o něco složitější.Mám na mysli etiketu a to, že si mám med sám zařadit do správné kategorie.Loni i když byl med skvělý a tmavý, jsem si myslel, že je květový z bodláků.Ty totiž včely úplně olepovaly.Takže letos si ho budu muset nejdříve nechat změřit a nějak zbastlit vinětu- což mi nepochybně body ubere. Ach jo.

Firma Moraviaprodukt L.Češka, Lednice na Moravě, oznamuje zahájení výkupu medu. Kontakt: 519 340 515
V současné době nemáme zájem o čistý řepkový med.

* * *

Reakce na Včelařství 6/2005

1) Strana 141:
Vyzývám ÚV ČSV, aby včelařům vyplácel slibované peníze, které deklaruje v článku "Intervenční nákup medu".

2) Strana 143:
a)ÚV ČSV podalo trestní oznámení samo na sebe?
b)"Včelpu se daří, i když..." - zdá se mi, že se začíná opakovat situace ze Včely Předboj a.s.

3) Strana 160-161:
Pokud si ředitel výzkumného ústavu představuje zpracování medu pro prodej ze dvora v takto prezentovaných zařízeních, viz. obrázek vpravo nahoře, kde je jasně vidět, že toto zařízení neodpovídá bezpečnostním ani hygienickým předpisům, jsem přesvědčen, že takto zpracovaný med nemůže být ani v nejmenším konkurenceschopným s profesionálně zpracovanými medy.
Tento článek bohužel zavání amaterismem nejvyššího stupně.

Lubomír Češka

Dne úterý 24 května 2005 17:47 Lubos napsal(a):
> Preji dobry den,
>
>
> chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji
> o 2 lokalitach po max. 2 ulech.
>
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a

Dobry den,

doporucuji od Dr. Liebiga vcelarime jednoduse. Stoji cca 120 Kc a je plna
napadu a defakto tam je vse.


Honza

Dne úterý 24 května 2005 14:42 Radim Polášek napsal(a):
> Zdravím,
> dvě vrstvy oblečení minimálně je nezbytnost. Jednu vrstvu propíchnou nebo
> spíąe najdou mezery mezi nitěmi. Stejně tak dokáľou propíchnout i běľné
> včelařské rukavice, nosil jsem pod nima jeątě látkové. Jinak ale nikdy

Dobry den,

od te doby , co uz nenosim do vcel cerne chlupate teplaky a mikinu, pouzivam
uklidove gumove rukavice z Droxy drogerie za 100 kc a bilou kombinezu ,
pouzivam NN , je zihadel podstatne mene. Rukavice jiz nosim predevsim z
duvodu nezaspineni si rukou.


                     Honza

Dobry den,

vzhledem k stale se zvysujici cene cukru a snizujici se vykupni cene medu (to
zatim teoreticky) me napada, jak asi jiz mnohe predemnou , zimovat na medu.
Muj napad spociva v tom , ze tuto dobu bych vytvoril oddelky, cca 1-2 plasty,
ktere dle mych skusenosti obvykle do srpna zesili na 2 nastavkove vcelstva
(mam 448x159 mm). Ta maji odhadem 12-18 kg zasob. Vcelstva mam naopak
(plodiste) v 3 nastavcich, kde na krycich plastech zbyva take tak 6-12 kg.
Pokud se tato cisla sectou, je to minimalne 15-20 kg medu, coz uz by na
zimovani melo stacit. Obvykle krmim cca 10 Kg na vcelstvo (letos mi v
nekterych jeste cca 5kg zasob zbylo i po presunu nastavku do spod) a bohate
jim to staci. V pripade spojeni nevytoceneho oddelku a vytoceneho vcelstva
bych jeste, alespon prvni rok zakrmil tak 5 kg roztoku na vcelstvo.O teto
metode jsem zatim jeste nikde necetl, coz ovsem neznamena, ze to nejde.
Nezkousel jste nekdo neco podobneho ? Toto mi zatim prijde nejjednodusi a
nejlevnejsi. Muzete eventuelne doporucit nejakou literaturu? Mozno v cestine,
rustine, mozna i v anglictine.


       `              Honza

O poškozování životního prostředí tepelnou elektrárnou není sporu. Málo kdo
ví, ale že tepelná elektrárna produkuje do ovzduší nesrovnatelně větší
množství než jaderná elektrárna a pokud zavřeme jadernou elektrárnu, tak
budeme muset vyrábět elktřinu v tepelných elektrárnách.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "vhájek" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 25, 2005 11:19 AM
Subject: Re: Temelín LIVE!


> Tyhle rádoby ekology miluji. Hlavně když vědí o čem mluví. Roční odpad
> jaderného paliva z jednoho reaktoru je cca 54 tun. To pro názornost je
> jeden vagón uhlí. Ve výkonné uhelné elektrárně se prožene denně cca jeden
> vlak, což je 30 vagonů po 54 t, co je z toho popílku, oxidů a dalších
emisí
> včetně radonu? Je pravdou že Temelín je v pláních kolem Budějic estetickou
> ranou, ale měl jsi protestovatpřed 25 lety kdy to komančové projektovali a
> ne teď.
>

Tyhle rádoby ekology miluji. Hlavně když vědí o čem mluví. Roční odpad jaderného paliva z jednoho reaktoru je cca 54 tun. To pro názornost je jeden vagón uhlí. Ve výkonné uhelné elektrárně se prožene denně cca jeden vlak, což je 30 vagonů po 54 t, co je z toho popílku, oxidů a dalších emisí včetně radonu? Je pravdou že Temelín je v pláních kolem Budějic estetickou ranou, ale měl jsi protestovatpřed 25 lety kdy to komančové projektovali a ne teď.

Mily priteli,
knizka Vcelarstvi mela nedavno (cca 2 roky) reprint.
Ucelena knizka je - myslim - lepsi nez serie clanku
z internetu, nerkuli nez serie odpovedi v konferenci.
Clanky a prispevky v konferenci zacnou davat smysl, az
kdyz clovek zna zaklady.

Dva uly je dobry pocet do zacatku, neprovozoval bych
dve stanoviste. Je potreba prilis mnoho specializovaneho
nacini na to, aby se s tim clovek vozil tam a zpet.

Preju ti pekne zazitky s milym konickem,

Martin

> -----Původní zpráva-----
> Od: Lubos [mailto:lb/=/2b.cz]
> Odesláno: 24. května 2005 17:47
> Komu: Včelařský mailing list
> Předmět: Jak zacit?
>
> Preji dobry den,
>
> chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji
> o 2 lokalitach po max. 2 ulech.
>
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a
> zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U
> nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..
>
> Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li
> se
> vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze
> chov probihat bez dozoru?
>
> Dekuji za vase namety.
>
>
> S pranim hezkeho dne, LB

Nevíte někdo, jak hodně láká včely slaná voda?
Soused má modrý bazén s filtrací na bázi slané vody a plný včel.
U mě mají neochucenou a ani se neohlídnou.
Modrá je dobrá, asi ..

Přeji mnoho úspěchů s linií Vigor, někdy bývá ošidná.Obvykle přechod na hodné včely není úplně hned.Na trubčím shromaždišti údajně bývají rychlejší trubci od "zlé matky".

Zdraví Bureš.

Podkrkonoší 300 - 500mnm. Právě je v plném květu.
Tedˇjí u nás ošetřovali Alertem proti plísni. Ale je to pěkný humus, umíralo mi po tom hodně včel co stím přišli do styku. Přitom to nemá žádné aplikační omezení. Taže, pokud někde květe, poptejte se čím to chtějí stříkat. V případě ALERTu doporučuji se dohodnou, ať to dělají mimo hlavní let včel. Ať Vás to taky nepotká.

Včely Vás určitě slyšely a poslechly-klobouk dolů. Pak je ještě nejméně jedna možnost, že na tom bezu s nimi z nějakých důvodů nebyla matka ( spadla do trávy, přelezla do medníku a hned netrefila nazpět (mřížka) aj. Jestli jste nečinila žádné zákroky, vyrojí se až matka najde cestu, nebo až vyleze první zavíčkovaná. Už pro ně vymýšlejte báseň-např. vraťte se mi hned, soused nerad med.

Zdraví Bureš

Další dotaz k rojům. Minulé dny bylo počasí vhodné k rojení, ale v několika včelstvech jsem našel asi po deseti matečnících, převážně zavíčkovaných, ale i vajíčka. Dosud jsem žil v domnění, že pokud jde o rojovou náladu, tak tam ty vajíčka už nemají být. A na tichou výměnu je to poměrně dost matečníků. Bylo to už večer a blížila se bouřka, úl už byl plný létavek, tak jsem matečníky zrušil a uvidím až budu mít na ně čas ve dne. Ale zajímal by mě názor těch co mají s tichou výměnou zkušenosti. já je nemám.

Luboš napsal:
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a
> zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U
> nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..
>
> Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li se
> vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze
> chov probihat bez dozoru?
.............................

Co se týká vědomostí okolo chovu včel, jde o širokospektrální záběr učiva, které je potřeba opakovat, doplňovat, zkoušet a pozorovat v praxi. Z literatury, která se týká včelařiny vůbec, jde o otázky jenž mohou padnout nebo padly i zde. (doporučuji i tuto konferenci a její archív) Vlastně je to věda (apidologie) a ten široký záběr vědomostí.

Kurzy o včelařství jsou (ne vždy) nepřímo dotovaná činnost v naší české společnosti. Co se týká přinášení informacích o termínech těchto setkání a nejen i včelařů, jsou velké rezevy.(zatím je jich poskromnu)

Nejlépe doporučuji sledovat internet. Např. http://vcelarskenoviny.cz nebo nejlépe seznam.cz, kde se dají přes vložené hesla "včela" , "chov včel" , "úl" , "Moderní včelař" (i inetový časopis), atp. zjistit docela dost. Potom jsou tu organizace, které zastřešují skoro všechny včelaře.(dominantní ČSV, PSNV, SVOZM) Také existuje Výzkumný ústav včelařský. Školy.(od učiliště po VŠ) Spíše než cokoli dříve, jedná se asi o tvoje otázky, které, jak jsem napsal, se možná řešily i zde.

Dozor potřebuje každý chov. (proto je tato činnost nazvána chovem ;-) )Jde ovšem o nevypočitatelný hmyz, (v případě včel) kde jsou vědomosti na místě.

Ať se daří.

Takhle zajímavě to vypadá.

Místo počet světlý tmavý
Trutnov 24 80 80
Chotěboř 80 80
Rakovník 24 90 90
Chrudim 50 80 95
Úsobí 7 80 80
Hradec Králové 60 70 90
Trutnovsko 24 90 90
Dubá, Česká Lípa 5 90
Loket nad Ohří 85 85
Boskovicko 35 80 80
Ústí n. Labem 100 100
------------------------------------
Prům. 84,09 87


Zdraví PP.


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

Díky.

Zdravím,
Na okraji Prahy mohou být docela dobré včelařské lokality, třeba taková
Šárka a ani tam nemusí být řepka.
Mrtvé plochy pro včely jsou vedle vyasfaltovaných a vybetonovaných ploch na
zahradách každý týden sekané trávníky, v polích selektivními herbicidy
ošetřované pole (dřív byla pravidelná snůška z plevelů), pokud se tam zrovna
nepěstují kvetoucí plodiny a jehličnaté, hlavně smrkové monokultury, pokud
zrovna není medovicová snůška. Všude jinde kvetou aspoň občas nějaké
rostliny pro včely. Záleží kolik, zkušený včelař by to mohl na místě
odhadnout. Jinak se uvádí, že každé včelstvo spotřebuje pro sebe za rok asi
90 kilo zásob, teprve to, co je navíc, je pro včelaře. A včely sice létají
až 5 kilometrů daleko, ale efektivně využívají snůšku tak do vzdálenosti 1
kilometru, to znamená z plochy něco přes 300 hektarů. Tím myslím to, že jak
dobře se včely uživí, rozhoduje jednak kvalita tohoto blízkého okolí a
zjednodušeně taky kolik je v tom okruhu 1 kilometru celkem včelstev. Pokud
budeš mít v okolí jen ty svoje dvě včelstva, musí těch cca 300 hektarů
vyprodukovat minimálně 180 kilo sladiny, ve skutečnosti kvůli ztrátám až
několikanásobně více než vůbec začnou včely nosit pro včelaře. To ale z 300
hektarů není nijak moc, pravděpodobně by to včely zvládly i kdyby na těch
300 hektarech byly jen okrasné vilové zahrady se sekanými trávníky a se
skalkami a okrasnými keři a okolo cest pár lip a javorů. Pokud je v okolí
dalších třeba 18 úlů, je to už podstatně horší a v doletu by musel být asi
nějaký smíšený les, velká zahrádkářská osada, nebo velký park nebo něco
takového, jinak je to místo převčelené. Projeví se to tím, že v létě v době
mimo hlavní snůšku musí včelař včely hlídat a podle potřeby ještě přikrmovat
cukrem. Takže pokud jsou nějací včelaři v okolí, tak právě na to bych
doporučil se zeptat. Naopak na nepřevčeleném stanovišti v době snůšky včely
nosí až několik kilo denně a v době mimo snůšku rovněž zásoby přibývají,
včely nosí mírně víc než spotřebují, nemusí se tolik hlídat.

Takže si myslím, že u nás je velice málo míst. kde by se včely vůbec
neuživily. Možná někde na horských hřebenech s minimem rostlinstva. Ale ve
městech v dnešní civilizací zkrocené krajině se uživí třeba jen jedno, dvě
včelstva na kilometr, více ne. Na chalupě někde na vesnici, pokud je tam
kvalitní smíšený les a louky sekané na seno, to znamená, že před sečí
stihnou vykvést, může být klidně na stanovišti 20 včelstev a dalších půl
kilometru dalších 20 a uživí se všechny.

Ještě mám takovou poznámku. Dneska se jako kritérium úspěšnosti včelaře
převážně bere množstí medu sklizeného ze včelstva a případně co nejmenší
množství spotřebovaného času na ošetřování jednoho včelstva. Z toho vychází
jako nejčastější model, kdy včelař má 1 - 3 stanoviště na včelařsky
kvalitních místech po 6 - 15 včelstev a ročně několik stovek kilo medu,
který rozprodává hlavně ze dvora. Je tím ovlivněn v současnosti propagovaný
způsob ošetřování, krmení, rámková míra atd.
Pokud budeš chovat třeba jen ty dvě včelstva na zahradě, tak požadavek co
nejmenšího potřebného času na ošetřování včeltva se stane zbytečný. Potom
asi budeš chtít vybírat způsob chovu třeba podle vzhledu úlů, skladnosti
pomůcek atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubos" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 24, 2005 5:47 PM
Subject: Jak zacit?


> Preji dobry den,
>
>
> chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji
> o 2 lokalitach po max. 2 ulech.
>
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a
> zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U
> nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..
>
> Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li
se
> vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze
> chov probihat bez dozoru?
>
> Dekuji za vase namety.
>
>
> S pranim hezkeho dne, LB

Jaderný Tomáši bereš nějaké prášky?Pokud ne tak bys měl!

dobry den,
jako "konicek" je to nadherny, ale obavam se, ze podlehnete, stejne jako
vsichni tady na konferenci, nadhernym vcelam a ziskaji si vas uplne!
ja osobne jsem se s nimi seznamila pred 2 lety a cim dal vic obdivuju tato
uzasna stvoreni, jsou proste dokonaly!!!
take vcelarime na okraji prahy a z meho pohledu je vse ok, ale mozna vam
jeste vecer napise manzel podrobnosti, on je vetsi odbornik:o))
at vam bzuci a mejte se krasne!
mariana prokesova


----- Original Message -----
From: "Lubos" <lb/=/2b.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 24, 2005 5:47 PM
Subject: Jak zacit?


> Preji dobry den,
>
>
> chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji
> o 2 lokalitach po max. 2 ulech.
>
> Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a
> zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U
> nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..
>
> Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li
> se
> vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze
> chov probihat bez dozoru?
>
> Dekuji za vase namety.
>
>
> S pranim hezkeho dne, LB

Já si myslím že temelín jako takový je pro přírodu přínosem.
Vždyť uran je přírodní materiál a se skladováním bych si nedělal hlavu kolik místa je v Koněpruských jeskyních tam by se vešla doživotní spotřeba Temelínu a jěště by zbylo pro Francii, nebo do Krkonoš. A co tunely ty bych rozšířil co nejvíc, ten požitek z rychlý jízdy je přeci super a taky bych vyasfaltoval českou vrchovinu a udělal z ní mezinárodní závodiště a letiště a vůbec všechno. A taky bych natáhl ostnaté dráty s elektrikou kolem dálnic aby ty pitomý zvířata nepřekážely na dálnicích
Díky za pozornost.
p.s. Doufam že si to vemete k srdci. Díky

Prvoroj odlétá s prvním zavíčkovaným matečníkem.. samozřejmně ještě dle
počasí.. rozhodně neuletí když je zima a ošklivo..

----- Original Message -----
From: "Vaclav Cada" <cada/=/kma.zcu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 12:49 PM
Subject: Rojová matka


> Vážení přátelé,
> v literatuře je uváděno, že s prvorojem odlétá původní stará matka
> včelstva. Nevíte, zda v době rojení je v původním včelstvu již oplozená a
> kladoucí matka nová nebo ji svatební let teprve čeká? V případě tiché
> výměny je nasazeno i několik dalších (záložných) matečníků, které první
> vybíhající matka likviduje. Proč podobný proces nefunguje vždy a může tak
> u jediného včelstva docházet k opakovanému rojení (je správný termín
> poroje)?
> Děkuji za odpověď.
>
> Václav

Med jarní (květový),
Med smíšený
i Med lesní vše za 100 Kč do nových sklenic a s novým víčkem plus nálepka..
prodám vždy vše bez problému (cca 300 kg každý rok) poslední sklenici jsem
prodal v únoru.
priorita poptávky je tak jak je pořadí.. vysvětluji co je jaký med.. a
hlavně z čeho..

----- Original Message -----
From: "Navrkal Vladimír" <drevotrans/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 8:18 AM
Subject: RE: Studie - cena medu.



Trutnovsko - podkrkonoší 600m 24 včelstev - 90,- + sklenice a víčko.
-----Original Message-----
From: Bure [mailto:88buresova/=/razdva.cz]
Sent: Sunday, May 22, 2005 6:32 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Studie - cena medu.

Hm, co kdybychom si zde udělali malou marketingovou studii o ceně medu
ze
dvora.Myslím si,že důležité bude, kde včelař prodává (stačí okres) a
počet
včelstev (přibližný). Cena medu bez obalu buď za kilo nebo necelé kilo

V předpisech žádná předepsaná vzdálenost od sousedova pozemku stanovena
není. Vyčerpávající informace o této problematice jsou v časopisu
Včelařství č. 9/1998, strana 196. a 197. v článku "Chov včel a sousedské
vztahy".

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Martin ?ern? [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, May 24, 2005 3:24 PM
Subject: Um?st?n? v?elstev

>potřeboval bych někde zjistit, zda jsou předpisy ,nebo předepsané
>vzdálenosti od sousedova pozemku ,které je nutno
>dodržet, při umístění včelstev na svém pozemku.

Preji dobry den,


chtel bych mit vcely jako konicek, s produkci okolo 15-30kg rocne. Uvazuji o 2 lokalitach po max. 2 ulech.

Muzete mne prosim do zacatku doporucit vhodnou literaturu, jake vyhlasky a zakony bych mel znat, pripadne existuji-li skoleni ci prakticke kurzy? U nas doma se vcelam naposled venoval pradedecek..

Jeste by me zajimalo, jaky mate nazor na chov na okraji Prahy - uzivi-li se vcely aniz je pobliz repkove pole? A pokud bych choval na chalupe, muze chov probihat bez dozoru?

Dekuji za vase namety.


S pranim hezkeho dne, LB

zdravím,
také mám zkušenost, že si rojení nejdříve "nacvičují". nicméně se vyrojí
později.
pavel hrabák

U mne to tak nebylo, donesly méně než ty hned vedle.Podle mne byly starší matky, na jaře se rozvíjely pomalu, nic moc nepřinesly a kolem úlu stačilo projít a hned alespoň 2-3 přilétly a šly hned na obličej, nebo uši atd.Mám dojem, že i když jsem vlezl do vzdálenějšího včelstva, ty dvoje potvory se hned nabudily a napadaly mne.Jo byly to potvůrky.

Zdravím,
dvě vrstvy oblečení minimálně je nezbytnost. Jednu vrstvu propíchnou nebo
spíše najdou mezery mezi nitěmi. Stejně tak dokážou propíchnout i běžné
včelařské rukavice, nosil jsem pod nima ještě látkové. Jinak ale nikdy jsem
neměnil matku jen proto, že včely byly divoké. Pravda, párkrát mne během let
včely taky vyhnaly ze včelína. Ale vždy to bylo včelstvo, o kterém jsem si
předem nemyslel, že bude tak divoké a ono najednou bylo. Včely, které byly
minule divoké, tak na ty jsem si dal pozor a pracoval jsem s nimi opatrněji
a ve vhodnější dobu a rázem byly snesitelné. Nejdivočejší včelstva jsem si
vždycky vyráběl sám. Stávalo se mi třeba ve včelíně, že jsem si najednou
uvědomil, že je nějak tma a setřepané včely nechtějí zalézat do úlu, vyhlédl
jsem ven a venku bylo slunce z poloviny za obzorem. Nebo polovina oblohy
černá, blesky a právě začalo pršet. A dvě třetiny rámků se včelami mimo úl v
bednách. Takové včelstvo bylo příště vždy viditelně divočejší. A pokud jsem
při další práci náhodou ještě zamáčknul matku a nechal včely si vychovat
novou, bylo vždy toto včelstvo minimálně následující dva roky mezi
bezkonkurenčně nejdivočejšími ve včelíně, i když předtím to byly včely úplně
klidné. Takže podle mne divokost včelstva není žádná konstantní věc, určitý
podklad v dědičnosti je, ale myslím, že kolisá podle často neznámých
kritérií až o 50 %. Takže i proto nikdy kvůli tomu neměním matky. Ovšem i
proto, že zatím vždy jsem dokázal i v nejdivočejším včelstvu běžně pracovat.

Třeba zrovna loni jsem sbíral roj. Teda asi to byly tří roje, protože byly
na větvi ve třech kupách vzdálených od sebe tak co půl metru a visely na
větvi přes noc, sbíral jsem je až druhý den. Setřepával jsem je na
několikrát a když konečně začaly nalézat do rojáku, pomáhal jsem jim
peroutkou v holé ruce, nedostal jsem ani jedno žihadlo. Po usazení na
mezistěny do nového úlu se z nich staly loni nejdivočejší včely na
stanovišti. Nedokáži říct, jestli to byla náhoda, nebo jestli jsem v něčem
udělal chybu.

Taky bych nikdy neměnil matky tak, že bych najednou vyměnil všechny matky na
stanovišti za sestry z jednoho včelstva. Sice díky oplození různými trubci
je pravděpodobnost genetické příbuznosti menší. Ale stačí si v době trochu
větší snůšky čuchnout v noci k vzduchu vycházejícímu z česna. I nedokonalý
lidský čich rozpozná, že vůně včelstev s matkami sestrami je hodně podobná
na rozdíl od vzájemně nepříbuzných včelstev. A podobná vůně znamená větší
zalétávání včel, pokud je vítr nebo pokud selže orientační smysl včel,
třeba zrovna když úl vypadá jinak, protože v něm včelař zrovna pracuje. A
větší zalétávání včel do včelstva znamená větší nejistotu včelstva a tudíž i
větší rozrušitelnost včel a tím i větší divokost včel. Minimálně bych použil
na stanovišti na střídačku matky ze dvou vzájemně nepříbuzných včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 24, 2005 12:03 PM
Subject: Bodavé včely


> No, já chápu to honění po louce/poli... Takových mám několik. Když jde
> člověk do včel, tak to jsou nejméně dvě vrstvy oblečení (maskáče,
monterky)
> ale spíše tři vrstvy, kukla, rukavice, vysoké boty a pod... a stejně po
> otevření úlu má člověk oblepenou kuklu vzteklými bestiemi... Loni jsem
> objednal inseminované Vigorky...Minulý týden, když jsem k nim šel pro
zdroj
> larviček (Vigor) na přelarvování (vyměním matky u všech včelstev)...to byl
> rozdíl... po otevření úlu snad ani jedna nevzlétla, žádný útok nic. Seděly
> tam jen tak. Beránci "hadr", chápu, že někdo může chodit do včel v tričku.
> Doufám, že příští rok už budu mít taky všechny "plyšový". :)

Vím, že už se tady o tom psalo, ale potřeboval bych někde zjistit, zda jsou předpisy ,nebo předepsané vzdálenosti od sousedova pozemku ,které je nutno dodržet, při umístění včelstev na svém pozemku. Díky Martin

A nebo jsou agresivní i vůči jiným včelám a tak je jim méně ke konci sezóny
jinými včelami "ukradeno" a nebo ony samy jsou schopny čiperně a neohroženě
"nakrást", například díky tomu, se včelař právě snaží poslední vytočení před
krmením spíš oddálit a tak si hledají snůšku všude, tedy i v jiných úlech.
Ale kdo ví, jak to je.


> > Ale říká se, že ty bodavé nosí více medu. Je to pravda?
>
> Jeden věrohodný mechanismus by tu byl:
> - méně rušené včely více donesou
> - do bodavých se nikomu zbytečně lézt nechce, takže jsou méně rušené
>
>
>

> Ale říká se, že ty bodavé nosí více medu. Je to pravda?

Jeden věrohodný mechanismus by tu byl:
- méně rušené včely více donesou
- do bodavých se nikomu zbytečně lézt nechce, takže jsou méně rušené

Tuto neděli si přišel stěžovat můj soused, že ho píchla včela a že chce, abych úly (5) dala ze zahrady pryč, že jim mé včely vadí.
Před rokem touto dobou si byl také stěžovat, zakoupila jsem 2 metry vysokou rohož, vysadila stromky (ty teda musí ještě poporůst), na jaře jsem otočila česna o 90 stupňů. Na podzim jsem donesla 2 kila medu a ptala se, zda včely mohu nechat nebo ne a bylo mně řečeno, že nevadí. Stačilo jedno žihadlo a všechno je jinak. Je pravda, že přes léta zanedbanou a od loňska sekanou zahradu létají, rohož nerohož a že chápu, že to někdo nemusí snášet psychicky dobře, ale mrzí mě, že je budu muset stěhovat.
Proto ale do konference nepíšu. Deset minut po sousedově stížnosti se mně začaly jedny rojit a k mé hrůze začaly sedat na jejich vzrostlý černý bez.
Stála jsem na zahradě, dívala se na to jak sedají a říkala jsem: "Holky, co mně to děláte, tam ne, sedněte si na můj strom." Musím se tomu smát, začaly dělat je malý hrozínek, pak si to rozmyslely a vrátily se zpátky do svého úlu. Kdybych se na to celé nedívala, tak bych tomu nevěřila. Chci se tedy zeptat, zda máte někdo podobnou zkušenost?

Ivana Šabaková

U krmítka Ještěd, ale i Lysoň vidím problém v tom, že je odběrné másto uprostřed. To vyžaduje aby byl úl v rovině, jinak se v jednom rohu hromadí zbytky, ke kterým se včely nedostanou. Z tohoto pohledu je krmítko na http://www.beecare.com výhodné v tom, že místa odběru jsou po obou stranách, tomuto jevu nedochází. V plastové variantě by mohlo být zajímavé i cenově a při vhodné konstrukci krytu by nemusely být problémy s hygienou. Dvě lahve lze,někdo používá i 4 najednou, ale je to více práce než 1 kbelík nebo jedna dávka do vekého stropního krmítka. K jarnímu podněcování používám těsto.

Ale říká se, že ty bodavé nosí více medu. Je to pravda?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 24, 2005 12:03 PM
Subject: Bodavé včely


> No, já chápu to honění po louce/poli... Takových mám několik. Když jde
> člověk do včel, tak to jsou nejméně dvě vrstvy oblečení (maskáče,
monterky)
> ale spíše tři vrstvy, kukla, rukavice, vysoké boty a pod... a stejně po
> otevření úlu má člověk oblepenou kuklu vzteklými bestiemi... Loni jsem
> objednal inseminované Vigorky...Minulý týden, když jsem k nim šel pro
zdroj
> larviček (Vigor) na přelarvování (vyměním matky u všech včelstev)...to byl
> rozdíl... po otevření úlu snad ani jedna nevzlétla, žádný útok nic. Seděly
> tam jen tak. Beránci "hadr", chápu, že někdo může chodit do včel v tričku.
> Doufám, že příští rok už budu mít taky všechny "plyšový". :)
>

Zdravím,
mě se nechce prodávat med za 40Kg. (To už je jen o 10Kč lepší než u výkupců, a to nemusím na prodej nikoho shánět). Z toho jak tady padají ceny, bude med k mání za 20Kč, jako před 10ti lety. To jsem prodával za 45Kč. Nyní prodávám za 65Kč, a že by se něco zlevnilo nevidím. O ceně medu se tady dohaduji už od podzima a zdá se, že buď rychle padá cena, nebo píší jiní přispěvatelé! Všichni většinou prodali(až na mě), ale cenu si bojí držet, vypadá to, že všichni jdou dolů.
Jinak 40Kč za tu námahu s vytáčením se mně zdá dost málo. Když jsem tady brblal, že by měl svaz nějak poradit s odbytem(třeba zahraničním výkupcům), tak se my zdálo, že ostatní prodají vše a za 100 a více.

Zdraví Luboš Holý

No, já chápu to honění po louce/poli... Takových mám několik. Když jde člověk do včel, tak to jsou nejméně dvě vrstvy oblečení (maskáče, monterky) ale spíše tři vrstvy, kukla, rukavice, vysoké boty a pod... a stejně po otevření úlu má člověk oblepenou kuklu vzteklými bestiemi... Loni jsem objednal inseminované Vigorky...Minulý týden, když jsem k nim šel pro zdroj larviček (Vigor) na přelarvování (vyměním matky u všech včelstev)...to byl rozdíl... po otevření úlu snad ani jedna nevzlétla, žádný útok nic. Seděly tam jen tak. Beránci "hadr", chápu, že někdo může chodit do včel v tričku. Doufám, že příští rok už budu mít taky všechny "plyšový". :)

je to uzasna vec. mam urobeny malicky nizky nadstavok so sololitovou doskou,
kde mam dva kruhove vyklzy. Za jeden den tam ostane velmi malicko vciel,
horsie je to ked su v medniku trubci. takze ked odoberam medniky vcelicky
ani netusia ze su bez medu.

s pozdravom
Marek Farkas





-----Original Message-----
From: Josef Kouba [mailto:domus/=/cbox.cz]
Sent: Monday, May 23, 2005 2:31 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Používání výkluzů

Má někdo zkušenosti s pouřívání výkluzů?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 12:23 PM
Subject: RE: Antwort: Re: Studie - cena medu. hladanie matky


> Přidávám se k Lubošovi Holému. Již přes devět let nepoužívám rukavice a
> včely se mi odměnily daleko nižší mírou "ostrosti". Snažím se navíc do
včel
> chodit co nejméněkrát a také je co nejméně svou prací rozrušovat.
Například
> nejvíce podrážděné byly včelky při druhém a hlavně třetím vytáčení, kdy se
> do úlů snaží dostat i "zlodějky".
>
> SKLUZ
> Nepoužívám výkluzy, které jsou opravdu ideální, ale chystám se na to. S
> úspěchem však delší dobu používám skluz do rojáku. Jde o nesmírnou změnu v
> chování včel. Po odebrání pláství s medem a smetení včel pomocí skluzu do
> rojáku je hned vkládám pomocí náběhu do včelstva a nebo je přes noviny
> spojuji s jinými včelstvy.
>
> Dlouhou dobu mě odrazovala myšlenka o zvýšené pracnosti tohoto postupu,
ale
> zlepšené chování včelstev a zpříjemnění práce jasně zvítězilo.
>
> V současnosti si tvořím dva rojáčky ve velikosti nástavku z tenké a lehké
> "překližky". Ve víku bude zavírací otvor pro skluz a dno bude vysunovací.
> Roják po smetení včel jen nasadím na medník (nástavek) doplněný vytočenými
> nebo novými prázdnými soušemi, vysunu dno a nechám včely "seběhnout"
zpátky
> dolů na souše. Takto bych chtěl i spojovat přes noviny. Prostě jakýsi
> universální roják.
>
> Pro včelaře, kteří například neuschovávají navíc souše pro okamžitou
výměnu
> při odebírání medných plástů, je tvorba smetence opravdu vynikající
> záležitost, kterou vřele doporučuji.
>
> Miroslav Jakuš
>
>
>
> > Co máš za včely(dotaz na honění po louce), až na vytáčení
> > nepoužívám ani kuklu. Většinou dělám ve včelách v tričku a
> > šortkách. Rukavice a jiné věci až na kuklu ani nevlastním.
> >
> > Hodně žihadel(je to prý zdravé) přeje Luboš Holý
> >
>


__________ Informacia od NOD32 1.1101 (20050520) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Pavel Prchal napsal:
<i>
> Dovolím si tušit že by takto mohly zůstat stabilní určitou dobu. Veškerý
> med dovézt nelze a po domácím bude vždy určitá poptávka, ale vždy
> omezená. A ceny, ty bude určovat trh, ne včelař. Za tyto ceny
> chtě-nechtě bude muset prodávat velkovčelař, který je závislý na
> velkoobchodě a musí se do nich svými náklady vejít.</i>

...........................

Možná je to omyl.(že neurčuji cenu) Znám pár lidí(viz. níže), kteří se spokojí s činností prodávat med třeba s 20-ti korunovým ziskem.(jde o nevčelaře)

Tz. Já prodám ze dvora med, který je v sudu. :-o Prodám ho babce kšeftařce, která má na něm třeba 20. Takže: Sklo + víčko = asi 10; můj med za výrobní náklady asi od 40 ; babka kšeftařka 20; tj. 70 za kilo(tj. asi od 65 za 900g).

A to, že se mýlíš může také vyvrátit cena za konev, kterou prodám podobně, jak ten med v sudu. (jako rodinné balení přímo :-)) )

A za dnešní výrobní náklady a také prodej ze dvora ode mě (asi odhadem 40 - 55) se stydět doufám nemusím.(když mi trh nenabídne víc :-(( )
======
Řetězce vlivů ve včelařství existují. Tolik k tématu "Studie - cena medu.- a jde to."






____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Pavel napsal:

> V neděli jsem byl na 3. včelařské pouti na Hostýně. Pan předseda Sojka tam
> řekl, že přes všechny proklamované krize ve včelařství se nic zvláštního
> neděje a že včelařství prochází normálním vývojem. Nevím, jestli mu přijde
> normální prodávat med za 30,-Kč. Zárověň nás uklidnil, že když mu bude
> umožněno zůstat ve funkci, bude všechno OK. To je vlastně už teď. Tak se
> docela těším... .
>
> Jinak co snůška?
> U nás na Vysočině za poslední 4 dny 20kg. To teda na řepce nepamatuju.

...................................................

Jestli se nic neděje, tak by mělo být vše v pořádku. A MĚL BY BÝT V POŘÁDKU TAKÉ JEHO PLAT!!... Pěkně jim TY PLATY zkrouhnout... ;-)(ten funkcionářský plat, včetně prémií za ..?..)

Potom by možná naráz vědělI, co je potřeba dělat pro včelaře, kteří neprodávají med ze dvora, ale dávají ho do výkupu.




____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Použít na krmení lze asi vše, ale nejlepší na údržbu se mi jeví sklo(ty kyble nemusí být taky špatný). Ta stropní krmítka se mi neosvětčila(experimentoval jsem právě s jarním podněcováním), roztok se kazil. Nyní si myslím, že jarní podněcování je pracná zbytečnost.
Jinak co se týče objemu myslím, že dva okurkáče 2x4l -(asi)2x3kg, na krmení i na dálku stačí. Jedna dávka začátkem srpna a dvě koncem - celkem asi 17 kg.(2004-12kg, 2003-15kg, 2002-17kg)
Luboš Holý

Přeléták,
Hledal jsem ten článek, ale nenašel(měl jsem to vytisknuté, nemám to) Přeléták dělám pokud najdu u včlstva matečníky(jedno jak staré - letos jsem měl už i vyběhlé, udělal jsem přeléták(na večer), naklepl tam nějaké včely, vše OK). Očka nepoužívám, v tom článku psali, že to funguje jen pokud nejsou otevřená očka, ve vrchních nástavcích(dle mne, pokud by někdo používal očka, musí je někdy v dubnu, do počátku května zaslepit(včely musí látat česnem!), jinak asi přeléták podsunutý pod včelstvo nefunguje). Možná by šlo posunout původní včelstvo a na místě původního vytvořit přeléták(nepsali o tom, jedině to vyzkoušet). Při spojování včelstev dát včelstvo doprostřed - zkusit). Po vytvoření přelétáku si myslím, že mohou být očka otevřena, nic se stím asi nemůže skazit.
Zdraví Luboš Holý
P.S. jiné téma (K tomu hledání matky, nyní ve včelstvu, sklepávání plástů - nevím k čemu, ani jsem to nedočetl mi běhá mráz pozádech, to se pak nedivím, že se včely naštvou. Myslím, že tohle jde udělat u několika málo včelstev, ale asi bych to po prvním včelstvu vzdal.)

Záleží na tom, co komu vyhovuje. Protože mám včely cca 80 km od místa bydliště, je pro mne doprava autem nezbytností a s příjezdem zatím problémy nemám. Ale 2 litrové dávky jsou pro mne příliš malé. Z tohoto důvodu mi ani nevyhovuje krmítko Ještěd. Objemově je to skoro stejné jako okurkáč. S tím jsem měl formou prosakovacího krmení různé zkušenosti, spíše však negativní, takže jsem se vrátil ke krmení teplým roztokem. Osobně považuji jako ideální velkobjemové stropní krmítko jako je pro Optimal, nebo langstroth (Miller). Nejvíc mne konstrukčně zaujalo krmítko uvedené na http://www.beecare.com. A také je zajímavé krmítko Lysoň ( 10 a 12 L), ale neznám nikoho kdo s ním má nějaké zkušenosti. Také zatím nevím, zda se vyrábí na vnitřní rozměr nástavku 40,5x40,5 cm. Výhodu proti zatím používanému kbelíku vidím v tom,že použiji jen nízký nástavek, což je už při tak vysokém komínu ve včelíně trochu plus. Na druhou stranu krmení kbelíkem to je absolutní jednoduchost.
S pozdravem.

To je neskutečný, že lidi dokáží být takové (promiňte mi ten výraz) svině. A nejhorší na tom je, že se považují také za včelaře...Škoda, že už se za krádeže nesekají ruce. Martin

V neděli jsem byl na 3. včelařské pouti na Hostýně. Pan předseda Sojka tam řekl, že přes všechny proklamované krize ve včelařství se nic zvláštního neděje a že včelařství prochází normálním vývojem. Nevím, jestli mu přijde normální prodávat med za 30,-Kč. Zárověň nás uklidnil, že když mu bude umožněno zůstat ve funkci, bude všechno OK. To je vlastně už teď. Tak se docela těším... .

Jinak co snůška?
U nás na Vysočině za poslední 4 dny 20kg. To teda na řepce nepamatuju.

Stáčate vytočený med do skiel hneď po vytočení, alebo postupne, podľa toho ako ho budete distribuovať? Je na to medzi včelármi rôzny názor. Zaujímalo by ma, ako to robia inde! Vďaka! Fero

Zdravím,
záleží kolik máš času a jak jsou včely divoké.
Pokud máš času hodně a snůška už je, tak setřepat. Pokud ne, tak jen vlož
mřížku a za týden, pokud nad mřížkou jsou vajíčka, je tam i matka. Zase
můžeš opět setřepat, pokud máš čas a je tam už hodně medu nebo prostě jen
vyměnit nastavky. Při setřepání bude mít matka pro kladení celou defakto
prázdnou plochu pod mřížkou, tudíž více prostoru, zase rámky nad se mohou
vybírat až se plod vylíhne o ten týden později.
Kdysi jsem slyšel, že je možné přidáním nastavku s prázdnými vytočenými
rámky a trubčími plásty matku do toho nastavku přilákat minimálně na týden,
dokud nastavek nezaklade, zatím jsem to ale nezkoušel. Snad to někdo jiný
bude vědět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Hrabák" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 11:30 AM
Subject: postup


> zdravím čtenáře,
> a vznáším dotaz:
> jak nejplépe postupovat, když při nasazování medníku nenaleznu matku?
> (evidentně tam někde je - neoznačená). je lépe raději vše setřást a do
> medníku dávat plásty bez včel nebo lze věřit svým očím, že na plástech
> určených do medníku není?
> děkuji za komentáře zkušenějších,
> pavel hrabák
>

Zdravím,
aby se včely tak rozdivočely, tak to musí mít současně tři důvody, někdy
stačí jen dva.1 - Živější včely. 2 - Něco, co se jim nelíbí, třeba nátěr
nastavku, stanoviště, místo, doba před bouřkou, večer, když je moc zima nebo
moc teplo na toto období atd. 3 - Nevhodná práce se včelami, hlavně pokud
včelař pracuje se samostatnými rámky se včelami. Hlavně zbytečné klepání na
rámky, na úly třeba při vytahování a vkládání rámků, při odkládání nářadí na
vedlejší úly, možná i půdou při práci vedle úlů.

Tak třeba já tak asi už pracuji automaticky, obsluha kdysi až 35 zadováků a
práce v jednom včelíně od rána do večera mne to naučila. Kdo by ale toho
nedbal, pracoval by možná dvakrát i vícekrát rychleji, pokud by ho včely
nevyhnaly. Co se týká divokosti včel, ta vzrůstá u prvního otevřeného úlu ve
včelíně prvních cca 20 - 30 minut, pak obvykle zůstává stejná, u dalších
včelstev, která už jsou trochu rozrušená pohybem, roste rychleji tak 10 - 20
minut, pak zůstává taky zhruba stálá. To platí u zadováků, ve kterých se
nedá pracovat jinak než vytahováním rámku za rámkem. A kde je ve včelíně
taková tma, že se do úlů musí svítit baterkou, aby bylo možné kleštěmi na
rámky trefit.
U nastavků, pokud vytahuji rámky, se vytažením prvního rámku včely rozruší
mnohem více a rychleji než u zadováku, je to dané konstrukcí, včely se při
vytahování prvního rámku více mačkají než v zadováku. Taky mně připadá, že
včely poměrně klidně snášejí manipulaci s rámky v nejhořejším nastavku, ale
mnohem více než v zadováku se rozruší, pokud se jde do spodních nastavků s
plodem. Snad to souvisí s tím, že u zadováků ve včelíně je poměrně šero a
rámky se vytahují postupně a můstky taky řežou postupně, zatímco po
odstranění horních nastavků se plod a včely najednou dostanou na přímé denní
světlo. U nastavků z hlediska rozrušení včel je nejhorší postup, když se úl
otevře, v horním nastavku se pohýbe s rámky a něco se tam provede, pak se
nastavek odstraní, v následujícím se zase pohýbe s rámky a tak až do
nejspodnějšího. A nazpátek zase naopak. Zase úplně nejlepší optimální postup
je, když se nastavky hned shodí a odloží vedle, provede se, co je třeba v
nejspodnějším, pak se nahodí na úl další nastavek, provede se taky co je v
něm potřeba a tak dále, až je složený zase celý úl. Tak se to snažím vždy
udělat, i když někdy to takhle nejde. Ten rozdíl v rozrušení včel je podle
mne velký. Připadá mi, že když jsem toho pravidla nedbal, tak byly včely v
nastavcích rozrušené mnohem více než prací v zadováku. Zase naopak, když
podle toho systému pracuji, tak jsou včely po práci mnohem klidnější, než
jak jsem toho schopen dosáhnout po práci v zadováku. Přirozeně nejmíň včely
v nastavcích rozruší ten, kdo jen přehazuje nastavky.
Totiž já si myslím, že hodně rozdivočelé včelstvo se po prohlídce uklidňuje
minimálně 14 dnů, možná i déle, pokud se do nich jde dříve, jsou ty včelstva
už předem náchylnější k dalšímu rozrušení a vyrábějí se tak zbytečně divoká
včelstva.
Ještě k těm rukavicí. Dříve jsem je používal pořád, před asi 15 lety jsem si
je začal natahovat až po cca prvních dvou žihadlech a asi poslední dva roky
je mám spíše jen připravené pro zvlášť divoké včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 11:27 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Studie - cena medu. hladanie matky


> Tak to máš nějaké flegmouše.Normální včely se s časem vzrušují stále více
a
> ty moje mne předloni úplně olepily.5 žihadel prošlo overalem a žihadla do
> rukavic se nedala spočítat.Honily mne až 50m po poli a když jsem si lehl
do
> vysoké trávy, část si jich sedla na mne a zbytek kroužil dokola.Moje rada
> je - nenechat je hladovět, rychlé prohlídky, a hlavně žádné prudké rány.

Používám je již 10 let, osazená v rámu od fy Břinek a nestalo se mi, že by
se v něm včelky topily. Jedinou závadou je jejich větší poruchovost v
ohybech dna, kde často praskají a několikrát mi obsah při krmení vytekl do
úlu a to pak byl pěkný poprask na včelnici. Ze starší doby jsem po svém
předchůdci získal krmítka z RIMAVANU v Rimavské Sobotě. Ta jsou odolnější,
ale asi podnik již zanikl,což je škoda. To jsou opravdu festovní krmítka.
Honza

-----Original Message-----
From: Fero Čitbaj [mailto:feridri/=/post.sk]
Sent: Friday, May 20, 2005 6:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject:

Potrebujem vyriešiť krmenie v nástavkových úľoch. Vo výrobnom družstve
Ještěd som našiel plastové stropné krmítka, ktoré by mohli byť riešením.
Pre istotu som však vyskúšal podobné, ktoré sa mi uchovalo z minulosti.
Zistil som však, že sa v ňom včielky topia v priestore pod klobúčikom,
ktorý má oddeliť úľový priestor od krmného. Neviem, či by tento problém
nebol aj s tými krmítkami, ktoré dodáva v.d. Ještěd. Nemá, prosím, niekto
so stropnými krmítkami z v.d. Jetěd niekto skúsenosť? Poraďte!Fero!

Zdravím,
právě jedno stanoviště mám dostupné autem, jen když posečou louku nebo z
druhé strany sklidí obilí. A obě dvě stanoviště mám 2 - 3 km od baráku.
Takže než vytahovat auto a roznášet lesem a polem do úlů kbelíky, vyhovuje
mi tam prostě s těmi taškami dojít..
Taky vzhledem k tomu, že svého času v zadovácích jsem krmil po 0,75 a 0,5
litrových flaškách se mně dvoulitrové dávky zdají komfortní dost. Ale
kdybych měl včely dál, nebo jich měl víc, asi bych taky přešel na ještě
větší krmítka. Svého času jsem uvažoval pro takový případ na výrobu krmítka
ve stylu fotografické misky přes celý půdorys nastavků s objemem cca 10 - 15
litrů .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 7:32 AM
Subject: Re: Re:


> Krmit po 1,5-2 litrech, to už se může krmit přímo ukrajinským krmítkem
(mám
> jich dost). Vzhledem k tomu, že včelařím o víkendech, nemohu si to časově
> dovolit, takže nakonec kbelík zvítězil. Bohužel to chce jeden velký
> nástavek, nebo dva polonástavky, ale zase je na 3x nakrmeno. Mám výhodu,
že
> mám stanoviště dostupné autem, takže dovezu cukr a zvlášť teplou vodu v
> kanistrech a míchám až na místě.
> S pozdravem.

Vážení přátelé,
chtěl bych Vám oznámit, že v noci na dnešek nám byla odcizena ( zatím)
dvě včelstva. V sobotu jsem u včel fotil takže přikládám odkaz na
aktuální fotky.
http://www.volny.cz/cub/uly.jpg
http://www.volny.cz/cub/detail.jpg
Oba úly byly na novém dně s vysokým podmetem. Levý úl má celodřevěné
plodiště a sololitový medník. Mezi nástavky je kovová mřížka v dřevěném
rámu.
Pravý má sololitové plodiště a dva poloviční nástavky.
Kvůli atypické rámkové míře 37x27cm se utěšuju tím, že jakmile to zloděj
zjistí tak pro další už si nepřijde.

Okres Brno-venkov, Ivančicko

Nepředpokládám, že by se tím někdo chlubil, ale náhoda je ... tak kdyby
někdo někde podobné úly viděl tak předem děkuji za informaci.

Zahorska nizina.
Repka, slnecnica, les po 80,- Kc ( 100,- Sk ).
Agat 100,- Kc ( 130,- Sk ). Pohar, viecko, etiketa len nove.

Matej

Boskovicko, 35 včelstev, bez rozdílu za kilogram 80 Kč. Sklenice
nevyžaduji, kdo chce může mi dát. Víčka nové + nálepka.

K tomu co píše Pavel níže... pokud bude výkupní cena 30 Kč, cukr za 25
Kč potom budu na medu zimovat, nebo vyrábět medovinu. Ale za ty prachy
výkup nehrozí...

jose

Pavel Prchal napsal(a):

>Když si připomenu zásadu 30/30/30 %- výrobce/zpracovatel/obchod, vychází
>mi, že o moc větších výkupních cen než kolem 30 Kč/kg se asi nedočkáme.
>
>
>


---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
Virova databaze (VPS): 0521-0, 23.05.2005
Testovano: 23.5.2005 21:46:35
avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Na takové mám jinř postup. Přes podmet důkladnš zakouřím až se kouří z
celého úlu. Včely nasají med a jsou pak méně útočné pak si nachystám nějakou
stříkačku na vodu, sundám nástavky a na dno postavím prázný s rámky a na něj
mřížku. Beru pak rámky které postříkam vodou a sklepnu na mřížku mokré včely
nemohou vzlétnout a útočit jakmile na ní zůstane matka tak tak použiji svůj
pravý palec a mohu skončit za dvě hodiny vložím novou matku nebo matečník
Posle skušeností bývají útočna včelstv převážně ze starou matkou a proto lze
nechat včelstva si vychovat matku svoji obvykle pak bodavá nejsou.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 22, 2005 9:10 AM
Subject: program televize



Ve středu 1.června 2005 od 11,10 do 11,30 dopoledne vysílá ČT-1 (Česká
televize - I. program) pořad "Tisícileté včely" - podtitul: Chovat včely
není žádný med, tak proč jim nedat sbohem?

A. Bojanovský


__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Jistě, tak se dělají dvojmatečná včelstva

Pepan

----- Original Message -----
From: "peter" <petee/=/pobox.sk>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 7:50 AM
Subject: roj


> Som neskúsený včelár, začiatočník. Mám dotaz: Môžem do langstrotha
umiatniť
> dva roje nad seba cez materskú mriežku?
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Několikrát jsem tu četl o krmení suchým cukrem. Dříve jsme měl rámková krmítka na suchý cukr, vždy jsem cukr ovlhčil medovým roztokem. Záleželo jak hodně byl cukr navlhlý.V případě, že byl suchý, tak ho včely vynášely jako odpad.
Co se týká krmení v podletí, tak používám plastové nádoby od Zmrzliny (algida) 6 litrů. Jako plovací materiál používám korkové špunty. Výška plastové nádoby je taková, že se vejde do NN nástavku v.19cm. Jedinou nevýhodu spatřuji v tom, že je potřeba prázdného nástavku. Dají.li se dva NN nástavky, tak se dá krmit i větším kbelíkem, což je v podstatě to samé jako plast.nádobou, jen je potřeba méně dolévání.
Včelařím výkendově, což znamená že krmení např. ukrajinským krmítkem je pro mne nesmysl.

Takže u nás Loket nad Ohří, 420n/m, řepka tu neni už roky zaseta. Snužka je z ovocných stromů, pampelišek, klenu. Později maliník+ medovice(někdy), poté lípy(květ),ale častěji medovice z lip(tak o 14 dní později) no a pak už nic..
Med prodávám za 80-90Kč. Sklenice víměnou a nové twistky.
V současné době 12 včelstev, NN langstr. a Jumbo.

Na
http://www.sroll.net/vcely/vaha/index.php
je krome pravidelneho zaznamu ulove vahy z minuleho tydne i mala anketa o tom, co si myslite o teto strance.
Pepa

Má někdo zkušenosti s pouřívání výkluzů?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Miroslav Jakuš" <miroslav.jakus/=/haida.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 23, 2005 12:23 PM
Subject: RE: Antwort: Re: Studie - cena medu. hladanie matky


> Přidávám se k Lubošovi Holému. Již přes devět let nepoužívám rukavice a
> včely se mi odměnily daleko nižší mírou "ostrosti". Snažím se navíc do
včel
> chodit co nejméněkrát a také je co nejméně svou prací rozrušovat.
Například
> nejvíce podrážděné byly včelky při druhém a hlavně třetím vytáčení, kdy se
> do úlů snaží dostat i "zlodějky".
>
> SKLUZ
> Nepoužívám výkluzy, které jsou opravdu ideální, ale chystám se na to. S
> úspěchem však delší dobu používám skluz do rojáku. Jde o nesmírnou změnu v
> chování včel. Po odebrání pláství s medem a smetení včel pomocí skluzu do
> rojáku je hned vkládám pomocí náběhu do včelstva a nebo je přes noviny
> spojuji s jinými včelstvy.
>
> Dlouhou dobu mě odrazovala myšlenka o zvýšené pracnosti tohoto postupu,
ale
> zlepšené chování včelstev a zpříjemnění práce jasně zvítězilo.
>
> V současnosti si tvořím dva rojáčky ve velikosti nástavku z tenké a lehké
> "překližky". Ve víku bude zavírací otvor pro skluz a dno bude vysunovací.
> Roják po smetení včel jen nasadím na medník (nástavek) doplněný vytočenými
> nebo novými prázdnými soušemi, vysunu dno a nechám včely "seběhnout"
zpátky
> dolů na souše. Takto bych chtěl i spojovat přes noviny. Prostě jakýsi
> universální roják.
>
> Pro včelaře, kteří například neuschovávají navíc souše pro okamžitou
výměnu
> při odebírání medných plástů, je tvorba smetence opravdu vynikající
> záležitost, kterou vřele doporučuji.
>
> Miroslav Jakuš
>
>
>
> > Co máš za včely(dotaz na honění po louce), až na vytáčení
> > nepoužívám ani kuklu. Většinou dělám ve včelách v tričku a
> > šortkách. Rukavice a jiné věci až na kuklu ani nevlastním.
> >
> > Hodně žihadel(je to prý zdravé) přeje Luboš Holý
> >
>

================= Původní zpráva ==============

> Co máš za včely(dotaz na honění po louce),
> až na vytáčení nepoužívám ani kuklu. Většinou dělám ve včelách v tričku a
> šortkách. Rukavice a jiné věci až na kuklu ani nevlastním.
>
> Hodně žihadel(je to prý zdravé) přeje Luboš Holý

Taky nechápu co to má za včely v tričku tam sice nechodím ale většinou pokud nějakou nechtěně nepřimáčknu tak se nic moc neděje. Jen jednou to jsem si koupil nové rukavice podotýkám že ve včelařských potřebách (tuším že v Jičíně) a ty rukavice měli palce z jiného materiálu a asi jim to nevonělo a tak jsem do každého palce dostal plno žihadel. Ruce jsem měl mischelinek.
Vláďa
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

v case rojenie, este nie nova matka vyliahnuta. Je len v stadiu "
zavieckovanej materskej bunky ".

Matej




Vaclav Cada
<cada/=/kma.zcu An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Rojová matka
23.05.2005
12:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Vážení přátelé,
v literatuře je uváděno, že s prvorojem odlétá původní stará matka
včelstva. Nevíte, zda v době rojení je v původním včelstvu již oplozená
a kladoucí matka nová nebo ji svatební let teprve čeká? V případě tiché
výměny je nasazeno i několik dalších (záložných) matečníků, které první
vybíhající matka likviduje. Proč podobný proces nefunguje vždy a může
tak u jediného včelstva docházet k opakovanému rojení (je správný termín
poroje)?
Děkuji za odpověď.

Václav

Vážení přátelé,
v literatuře je uváděno, že s prvorojem odlétá původní stará matka
včelstva. Nevíte, zda v době rojení je v původním včelstvu již oplozená
a kladoucí matka nová nebo ji svatební let teprve čeká? V případě tiché
výměny je nasazeno i několik dalších (záložných) matečníků, které první
vybíhající matka likviduje. Proč podobný proces nefunguje vždy a může
tak u jediného včelstva docházet k opakovanému rojení (je správný termín
poroje)?
Děkuji za odpověď.

Václav