Archiv Včelařské konference

Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.

Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam nějaká prodleva? Zdraví P.S

Ahoj Pavle.
Já mám blog a tam jakmile něco vložím a potvrdím zveřejnění tak je to tam hned.
Míra

Podle mne a asi i vás se
# jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
# Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
# J.B.

Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)

Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...

T.H.

Stránky by měly reagovat okamžitě. Zkontrolujte si, prosím, není-li nějaká
chyba v zadávání - například Windows nerozlišuje malá a velká písmena
a"vezme" obojí, kdežto Linux, na kterém dnes jede hodně serverů, malá a
velká písmena bere za zcela odlišné znaky...
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.

____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.

S pozdravem M. Václavek

cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).

____________________________________________________________

Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.

M.V.

PS

Viz MV

Mám web na WEBZDARMA.CZ
Jde o to, že mi to ukázalo, že mám stáhnout soubor, tak jsem jej ve wordu na síť stáhl. Je sice tam, ale už se nechce oběvit pro ostatní návštěvníky na webu. Jinak stažený na můj web je. Kde je chyba.P.S

Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.

Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.

J.B.

Pavel Holub
Já osobně k aerosolu nemám vztah
J.B. mimo téma:
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

malinko receptů - Odborné včelařské překlady 2009 č. 1 str.5
Dobrou oříškovou chuť a ať to poslouží k upevněnní zdraví

aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.

Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton

J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.

Uspořádání jak jej známe:

S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)

První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.

Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )

Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.

Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)

Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.

V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.

Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.

Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.

Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.

Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.

Karel

Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.

Karel

Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK

""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""

Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.

Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.

Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.

Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.

Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.

Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.


Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.


Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

Karel

J.B. nevím jak vypadá integrované dno.

Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.

KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.

J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.

>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK

KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.

Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.

J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?

Díky

Karel

Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.

J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.

Ale nemá nahoře otevřená očka.

A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.

Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.

No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.

Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.

Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.

U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.

Karel

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.

Původní váka jsem měl s 2cm polystyrenem. Podle těch¨to vík jsem potom
mohl hodnotit rozdíly s víky o ¨síle zateplení od 8-10 cm.

Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě. K obavám z hladu sděluji, že je
potřeba moc nebádat a spíše pracovat hlavou při uspořávání díla v
podletí. Od toho je doufám znám termín pohyblivé dílo, aby se
odpomohlo od chyb které člověk natropí při vybírání medu. Přesně
takové stavy včela zná ale jsou pro ni kritické a záleží na nich při
jejich přežití. Jestli chybí zásoby v místě odrazu tepla, je to špatné
a může zato chovatel a často již slabá podletní snůška.

"Místo tepla" je prvotní pro začátek divoké stavby v souladu s
cirkulací vzduchu. Při usazení roje v přirozených podmínkách je první
co pátračky vyhodnocují. Proto je vždy v takových prapůvodních místech
dutin "železná zásoba" zásob. Samozřejmě že se tyto místa tepla mohou
přesouvat s krizí při zatékání do dutiny, při návštěvě predátorů atp.
U úlů. Jestli nemá člověk v úlu toto místo, je to chybou člověka a
jeho úlu když napravuje svoji újmu včelám dodáváním zásob. A ne včely,
když si tam zásoby z nějakých příčin nepřesune.

Z principu jde podle mého názoru o velmi významný prvek pohody.
Obdobnou a velmi zjednodušenou náhražkou je p.Dvorského mední komora.
Jenže já jsem medař a mám rád med ve skladu doma a ne v nějaké komoře
venku. ;-)


_gp_

.........
2010/3/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k
> němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U
> nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke
> stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi
> je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
>
> Karel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

KaJI:
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob.
J.B.
Včely si přinesou 30-50kg medu nad sebe a přesouvají se nahoru za zásobami a teplem.
Neví že jsme nahoře zapoměli prázdný nástavek.
J.B.

Alena Vítková:
Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
----------------------
Nějak jsme si nevšiml, že by to v roce 2007 fungovalo.

Včely se proti moru umí bránit, ale ne proti včelaři, v tom máte pravdu. Ale co se včelařema v kombionaci s morem.

Dotace na vyšetření zimních sběrů (oni to ani nejsou vzorky:-) ) jsou jen poslední dva roky. Jinak se platilo 40Kč.
Pokud chcete vědět jak to funguje, udělejte si jeden vzorek, nebo několik, naprosto bez roztočů a do něj dejte našetřené VD které někde najdete, třeba při čištění podložek.

A dejte vědět jak jste dopadla.

Správně uvádíte
Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření

A dřív to dělalo víc laboratoří. Teď pod dotacích to jde jen do jednoho sróčka. A spočítejte si kolik vteřin vychází na jedno vyšetření a to někteří posílají i víc vzorků.

A co z toho vyštření vyplývá? Je z toho pro včelaře, nebo veterináře nějaká závažná ibformace?
Když nařizují vyšetření a plošné nátěry aniž by znali výsledky. Viz příspěvek JB zde dole.

Kdysi jsem byl fanatik sběru vzorků. Dnes si myslím, za současného stavu - kdy většina včelařů zimuje ve více nástavcích nic neznamenají.
Rád se nechám přesvědčit.

Viz můj příspěvek o mém spadu níže. Na sanovišti kde jsem léčil jen jednou ale v jednom nástvku bylo asi 70%včelstev, vše OK. Tam kde jsem vícenástavkové včelstva léčil i třikrát, tak spad jako hrom.

Za varoázu je odpovědný včelař sám a podle platných předpisů by mu měla ZO poskytovat servis v tom, že mu dodá včas léčivo co si objednal. A on si musí sledovat zdravotní stav svých včelstev jednotlivě, ne z nějakého směsného průměru.

S morem v okolí nemůže dělat nic. Jen bojovat za to, aby bylo okolí vyšetřeno na spory v měli.
Karel

P.S.

Jinak docent Ptáček před lety na přednášce správně poukázal, že je něco divného. Na varroozu včelstvo skoro jistě uhyne když nebude léčeno, u moru to tak jisté není. A ani u varoozy nepomohlo plošné pálení nakažených včelstev.
A u moru v tom pokračujeme, a .... ?

Nevím co funguje, ale na varroozu hynuly včely v 2007 a asi to přijde zas a o moru statistiky veterina nezveřejňuje, ale nevypadá to na zlepšení. Možná by to chtělo analýzu skutečného stavu jak nám to funguje a co to znamená že to funguje.
30% úhynů v roce 2007?

GP:
Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
při první kontrole na stejném místě.
-----------------
V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
Dík
Karel

Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru, zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se kazí)
Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
J.B.
----------------
No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.

Sám nemám zatím čas bádat.

Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem nahlodán, že to vyzkouším. :-)

Karel

DÁVÁM VODU S CUKREM.
Převzal jsem to podávání jako podáváni vody.
Nevím ale asi je to částečně i podněcování ale jen do 10-20ti procent. Při chladu od nej včely ustoupí a jestliže se tam nedá cukr odběr se sníží asi na polovinu ale neustane.
J.B.

Dobrý den p.Aleno,
Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP, ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo, která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit. Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.

Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor. Zdraví P.S

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 07.3.2010 09:24:04
> ----------------------------------------
> Dávám vodu s cukrem do 3,5l lahve naliji 2,5l vody a nasypu 0.75kg cukru,
> zamíchám a rozleji do 2x 3,5l sklenic.( ve sklenici je 1.25l vody s 0.4kg
> cukru)( nemám menší sklenice a plné sklenice nedávám protože roztok se
> kazí)
> Tyto sklenice dávám na hobru s otvorem nad včely, folie s otvorem asi
> 3x3cm, hobra a vičko+ sklenice, 2prazdne NN a víko. Kontroluji poměrně
> často aby nabídka byla stálá. Tento řídký roztok se snadno kazí, lihové
> kvašení a slizovatí.navrhovaný propolis do roztoku však závady neodstraní.
> Je to poměrně pracné ale dělám to již asi 10 let
> J.B.
> ----------------
> No já si u podávání vody z cukrem kladu otázku - je to podávání vody, nebo
> podněcování "cukrem". Která složka je ta účinná? Odpověď - od někoho, kdo
> vyhodnotil všechny tři kombinace v neutepleném úle neznám.
>
> Sám nemám zatím čas bádat.
>
> Ale mám letos na rozdíl od jiných let rámková plastová krmítka, tak jsem
> nahlodán, že to vyzkouším. :-)
>
> Karel
>
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>

Pavel Holub:
Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.

______________________________________________________________

Přesně tak.

S pozdravem M. Václavek

Milý příteli, až budete více let ve svazu, navštívite víe ZO tak zjistíte jak je složité sjedotít v postupech jakýchkoliv 47000 včelařu.Pokud se zeptate na veterině v jakém stavu jsou odezdávané vzorky, budete nemile překvapen.Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 09:38:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Aleno,
> Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP
> je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to
> doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich
> zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP,
> ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo,
> která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit
> dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit.
> Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař
> smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností
> uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí
> jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud
> by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých
> včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde
> bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu
> tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.
>
> Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž
> je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

KovarPe:
> Nechci vám do toho moc kecat, ale podle mého názoru je je jakékoliv podněcování na jaře zbytečné, ať si včely samy rozhodnou, jak se v tomto období chovat. Ale když už jim chcete něco nutit, tak bych dal přednost naředěnému medu, protože cukr je akorát zatěžuje...
>
--------------------------
přesně tak, je to jak říkáte , podle mého názoru taky ale vím, že jen myslím. nevím. Podle známého pořekadla
Myslet znamená H.. vědět.

Za normálních okolností dobře připravená včelstva v dobrých neizolovaných úlech vodu zřejmě nepotřebují a dobře stihnou snůšku.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo podněcování.

A už tehdy jsme zvažoval, jestli samotné zásoby, nebo to že roztok kolem plodu vytvořil prostředí , kde se jim lépe žilo. Jednak vlhkost a vyšší tepelná setrvačnost vlhkého vzduchu (to nevím, od zkoušky z termomechaniky je mnoho desetiletí)ale teplená setrvačnost hmoty zásob okolo plodiště.

Tohle si dovedu teoreticky velmi donbře představit. Zvlášť když jsme se díval kolik W/m2 dopadá na jaře na zemi.
Tady se dá nasimulovat úl jako sluneční koletro
http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps/radmonth.php?en=&europe=
a tepelná kapacita je zásobník tepla ze dne do noci.
No a druhý efekt je asi ten, že včely nemusí lítat ven, vše mají po ruce a mohou ohřívat plod a neztrácejí létavky.

Kolega od Žacléře má vypozorováno že když v balonech dojde voda, tak to pozná, podle toho že v tom úle začnou včely létat. Ani nemusí chodit dovnitř na to koukat.

Ale to je klasik, přitápí za okénkem i pod balonem.

Takže tam nemá voda kde kondensovat.

No a když jsme u toho, tak si myslím, že úpproncip komorování je účinný i v tomhle. Za přepážkou asi vznikne pěkná kondenzační zona, odvíčkované zásoby to jímají.
Tohle odzkouším určitě. Už mám připravený plastkarton, z toho si je hodlám vyříznout.
Karel

"Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly."
Nikdy jsem se nezabýval nějakým odstraňováním příliš divokých včelstev nebo nakupováním matek s ohledem na jejich mírnost. Vždy jsem se v tomto ohledu přizpůsoboval já včelám, takže včely měly dá se říct "přírodní divokost" Snad jednou nebo dvakrát jsem zkoušel, s nevalným výsledkem, zrušit příliš divokým včelám matku a nechat je vychovat novou z plodu z mírnějšího včelstva. Plus tehdy jejich vysoký počet v zadovácích ve včelíně v malém prostoru a vyjde minimálně dvojitá vrstva látky jako ochrana nezbytná. Klidné včelstvo při práci použilo na mne takových 10 - 20 žihadel, u divokého včelstva to bylo za tu hodinu až hodinu a půl někdy možná až několik stovek. Naštěstí včelky neumí rozeznat pracovní oděv a kůži, takže skoro všechny končily v oděvu.... Dneska mám včelstev méně, takže si můžu více vybírat dobu, kdy do nich půjdu a prakticky všechny venku v nástavcích, takže jsou při práci méně divočeny.
Ale dříve myslím byly divoké víc než dnes. Jako kluk, protože třeba před včelínem v lese rostly krásné divoké jahody, nebylo možné se před včelstvy pohybovat, během půl minuty včelky použily žihadla. Dneska se před včelkami můžu pohybovat hezky dlouho a nic se nestane. Pokud to není tím, že mě poznávají....
Trochu si nejsem jist na svém letním kočovném stanovišti, kde občas zaznamenávám z ničeho nic zdivočení jinak klidných včelstev, ale zatím tam nemám včelstva příliš dlouho, abych na to měl nějaký jednoznačný názor. Fakt je, že na stanoviště včelstev moc vhodný není, ale je poměrně schovaný před nežádoucími návštěvníky a hlavně je můj, takže se nemusím nikoho ptát a nic domlouvat...

Prosím Vás,jaké máte zkušenosti s nedomety od firmy pana Martina Kováře?Děkuji Karel.

Ale, vím, že když jsme měl na jaře slabší včelstva, a já měl čas,že jim
péče pomohla. Mimo jiné, když jsme z počátku vyzimovával oddělky na Langu a
paneském díle, které jsme nechtěl v podletí ukrmit, tak těm pomohlo
podněcování.
------------------------------------------------

To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska... Raději než s přírodou jakkoliv bojovat -(to slovo nesnáším v jakékoliv souvislosti, třeba i s léčením...) Tak si myslím, že je lepší mít silná včelstva, se kterýma nemám žádné starosti a když se vyskytne nějaký slaboch, tak se s ním nepiplu a spojím ho se silnějším a hotovo. (Samozřejmě jen pokud je jinak zdravotněok.)
V sezoně si místo něj vytvořím oddělek...
Pěkný den, Petr Kovář

Alena Hrubá:
....Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.
-------------
Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
"Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.

To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých včelstev? To podle mě nejde dohromady.

Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.

Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal, sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je poukázováno 25 let. :-(
Takže tudy cesta asi nevede.
----------------
A znova vás zacituji:
"Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."

Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev v okolí, ale stejně co?
On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru - takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.

A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.

Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?

Já bohužel dvě.
V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z vůdců přesvědčit.

V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.

Karel

Petr Kovář:
To co píšete ok. Ale i když jsou včely pro mě koníček a ohromě mě to baví, tak se snažím dívat se na to i z ekonomického hlediska...
----------------------------
Taky, taky. Ale když ten koníček mi zajistí finanční nezávislost na zaměstnavcateli- to víte - automobilový průmysl, budu raději. A proto si raděšji připravím KáHáčko (KnowHow) abych si nemusel likvidovat zdroj obživy jen prot že není na jaře ve 100% formě.

To dělá můj chlebodárce, zlikviduje do šrotu linku za 2mil.Eur, ani si z ní nic nevezme na náhradní díly.

Já se snažím hospodařit lépe a pokud bych měl dost času a málo peněz, tak i deset kilo medu ze zachráněného chcípáka, jsou peníze za které jsem celý den v práci.
Zatím se mi vyplatí jít na ten den do práce a včely nechat přírodnímu výběru a nebojovat s přírodou:-)

Karel

V kterém místě. Místo je cca 80 - 100 mm pod horní loučkou druhého
nástastavku. Když je něco špatně převěšuji - uspořádávám dílo.

Úl jsem nazval Úl Břeclavan. Jde zjednodušenou výrobu a to modifikace
typu K39 a také něco podobného tu používal na JM jako medník na svém
úlu monsignor Adamec. Jenže ten se stěhoval často z místa na místo a
opravdový původ jeho vystavovaných úlů a kde v nich přesně choval
všude včely mi není znám. Vím že byl v Bystrci, potom Nikolčice, potom
Břeclav, potom zase někde a nakonec Praha. (??) Takže si vyber.

_gp_

7.3.10, KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> GP:
> Mám se silným uteplení víka jen vinikající výsledky jak v hodnocení
> stavu po prvním masivním proletu, tak v rozvoji, tak nakonec i v
> porovnávkách s odparem medu a nakonec s pohodovou prací, kdy jsou
> sedliska hnízd i při rozdílném sezení v počátku nakonec z 95 procent
> při první kontrole na stejném místě.
> -----------------
> V kterém místě a v čem vlastně zimuješ?
> Dík
> Karel
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Prepáčte priatelia, ale ako to tu čítam, riešite samé "prkotiny" ako sa u Vás často hovorieva. Ak včelstvo na zimu dobre pripravíte, je jedno aký je úľ, či má otvorené očko, či má povalu-strop prikrytý fóliou a polystyrénom, či mu dávate vodu obyčajnú, či prisladenú (do výšky 7%-ného obsahu, včely považujú za vodu, ak je to nad 10= tak ako krmivo, sú práce navyše a zbytočné.
Nič také nerobím (každú zimu bezpečne prežijú) a med zo včelstiev exploatujem . Na okraj, každé zbytočné zaťažovanie včelstiev v takomto čase, je zbytočné a včelstvá len zbytočne vyčerpáva. Ak príde správne počasie, moje i vaše včely budú vedieť čo majú robiť, veď sa to učili milióny rokov.

>DÁVÁM VODU S CUKREM. J.B.<
------------------------------------------------------------
Používám čistou vodu s několika krystalky soli. Nebo můžeme přidávat také několik kapek kyseliny jablečné, mravenčí...
Vodu kontroluji a také vyměňuji každý týden. Proto spotřebu vody pouze odhaduji. Nenapadlo mi ji měřit. Podněcování cukrovou vodou neprovádím. Jsou důležitá silná včelstva s dostatkem vlastních zásob. Zde je vidět, jak je uváděná spotřeba vody u různých včelařů zavádějící. U Vás to činí 12 - 15 l a u mých včelstev pouhé 3 - 5 l odhadem.
JK

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.

Vážený příteli,
rád bych reagoval na Vaši větu: „Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj.“ Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor, že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva. Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.
K jednotlivým nemocem:
Nosematóa – Prvok Nosana apis je všudypřítomný. Nosematóza je faktorové onemocnění a propukne vždy za příhodných podmínek. To je ve slabém včelstvu. Zábrana onemocnění je chovat silná a vitální včelstva.
Zvápenatění – Houba Ascosphaera apis je rovněž všude. Zábrana onemocnění je chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu dříve, než houba proroste celou uhynulou larvu a začne tvořit plodnice.
Mor – Paenibacillus larvae je přítomný v plástech se zbytky po rozložených uhynulých larvách na toto onemocnění a v medu, který byl v těchto plástech. Zdroj infekce může být plást, který byl třeba jen jedenkrát zaplodován a v němž uhynula larva na MVP. Panenské dílo nemůže být zdrojem MVP. Proto v USA, kde se mor běžně vyskytuje, producenti oddělků tvořící oddělky na plástech svých odběratelů vyžadují dodávky panenských plástů. Zábrana onemocnění je jako u zvápenatění chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu před rozpadem na lepkavou hmotu. Proto by správný postup na likvidaci MVP byl: Při výskytu stanoviště důkladně prohlédnout a včelstva s klinickými příznaky usadit do čistého úlu na mezistěny. Přidat plást s otevřeným plodem ze včelstva které nákaze odolává pro výchovu nové matky. Úl a rámky z nakaženého včelstva asanovat nebo spálit.
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)

""Ale viděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají. ""

Zdravím Karle, nemáš fotku toho stromu? Stál bych o ni.
S podélnou prasklinou, horním "česnem", atd. si včelstvo poradí tak, že podél vystaví krycí plást (trochu šikmo k otvoru)a vyladí systém přívodu vzduchu a ochrany před nepříznivými vlivy. To je asi tak, jako by byla stavba "na teplo" a místo boční stěny by byl plást.
-------------
Byla to prasklina na staré švestce, třešni?
No ono tam nebylo vidět a bylo léto. Dostal jsem se k tomu, že včelařka tam chtěla aplikovat Gabon :-)
Tak jsem se tam pak při jarním natírání i poptával zda vyzimovaly, ale už ani nevím. Ale od té doby jsem si uvědomil, že tohle je pro včely ideálnější dutina, kde mohou být lépe chráněny, než někde kde "vypadl suk".
Takovou dutinu s velkou dírou jsem sledoval. Chodívali jsme pravidelně kolem, než stát dal zámek do dražby a už tam je slepá cesta:-)
A to byla velká borovice, ulomená větev, včely vystavěly dílo i v ně, ale žádnou zimu nevydržely. Spíš než zásoby, bych tipoval nepřátele. Od té doby si všímám starých stromů a uvědomuji si, že těchto typu dutibn - prasklin je v lese taky dost. A asi jsou pro včely výhodnější.
Takto jsem k tomu došel,


A je to pár let, ale pokud se k paní někd ypodívám a budu mít foťák, p stromu s epodívám.
A jak si tak vzpomínám, tak vím o dalším včelínu, kde byly včely v rozpraskaném ovocném stromu před ním.
Tam poprosím kamaráda.
Pokud tam stromy ještě jsou.

Karel

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
----------------------------------------------------

Proč? :-)

Já si myslím, že po celorepublikovém scanu by asi veterina došla k názoru po sečtení všech ohnisek na to nemá už sirky. A někdo by s emohl začít ptát - kdo to zaplatí:-)


Problém není jedno včelstvo osamocené, problém je, když někdo si z toho udělá morový včelín. To pak včely v okolí nemají šanci, i kdyby měly geny Supermanů.

S morem mají problém včelaři, ne včely. Včelaři si jej pěstují a rozmnožují:-) Kdyby měli určitou kvalifikaci atd. Viz Nový Zéland.

Karel

Někdy v prohlížeči zůstane stará verse.
Zkus navíc stisknout klávesu F5 na obnovení stránky...
Pavel

----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM


Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

"Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud
něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní
jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam
nějaká prodleva? Zdraví P.S"
Neznám konkrétní web, ale pokud se má nějaký soubor uložený na serveru zobrazit, musí k tomu existovat konkrétní odkaz ukazující právě na tento soubor, který musí prohlížeč v PC načíst. Jinak ten soubor pro prohlížeč neexistuje.
Určitě to bude nějaký jednoduchý problém řešitelný přečtením návodu, jak na tom konkrétním serveru stránky dělat nebo přečtením FAQ otázek či diskuze serveru a v krajním případě, i když to je web zdarma, tam určitě bude nějaký správce.....

Dobrý den příteli,

Veřejnou popravu? Proč? Souhlasím s vaším rozborem nemocí a i chovy silných včelstev. Netvrdím, že dílo starší je starší je nějak extra špatné. Podle metodiky pravidelné obměny díla by se ve včelstvu mělo provádět obměna díla za jeden rok minimálně z jedné třetiny. Tedy dílo starší 3 let by teoreticky ve včelstvu nemělo co dělat. Nedělejme si ale iluze o tom, že to tak u všech funguje. Je ještě honě včelařů, kteří mají v úlech starší dílo jak 5,10, let. Znám přes vyprávění od jednoho kolegy včelaře, že je tu mezi námi včelař, který má dílo ve včelstvu staré
20 let. Zda je to pravda nemohu posoudit, ovšem 5, 10 let, to je doba, že? Já mám obměnu plodiště ve všech nástavkách každý rok vyměněnou ze 100%, tedy minimálně 22 rámků
r.m 39/24. V tomhle jsem důsledný. Budeme li chovat silná zdravá včelstva na mladém díle, to je nejlepší prevence sporám chorob.

Také s vámi souhlasím v tom, že je mi proti mysli pálit celé stanoviště, kvůli jednomu včelstvu. Pokud bych mohl já, zlikvidoval bych jen infikované včelstvo s úlem, ostatní včelstva na stanovišti bych ponechal, provedl jen desinfekci úlů, provedl kompletní obměnu díla, ošetřil včelařský vercajk a ponechaná včelstva nadále sledoval. Je to rozumější, než to vše pálit. Příroda dala matkám do vínku různou genetickou výbavu, i nám, proto jeden dělá to a druhý něco jiného. Tak je to i se včelstvy. Myslím, že kdybychom ostatní včelstva ponechali a sledovali je, mohli bychom z těch schopných včelstev vytvořit lepší materiál. Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat jej ať se nám to líbí, nebo ne. Dále si myslím, že pokud by bylo plošné nařízení na vyšetření MVP, stálo by to sice hodně peněz, ale ekonomické stráty by byly daleko menší v otázce opylení plodin, než likvidace stanovišť a tím vytvoření nezavčeleného prostoru. Dovedu si i představit, že by na to vyšetření mohl každý včelař i přispívat. Z medu má včelař slušný příjem, 100 korun z kilo medu by klidně obětovat mohl. V hospodě si dá za rok o 5 piv méně a má na vyšetření ušetřeny peníze. Zdraví P.S

P.S: Nyní zase čekám já, že mě upálíte na hranici

p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak
náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně
platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé
stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci
vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou
rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda
dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce
nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
---------------------------------

Já s vámi souhlasím :-)
P.K.

Vzhledem k tomu, že sám mám taky několik webů zdarma od různých poskytovatelů, tak vám zkusím trochu odpovědět. Jen je škoda, že jste neuvedl o jakého konkrétního poskytovatele se jedná a trochu víc o postupu jaký jste použil, protože každý to má trochu jinak (já sám využívám tyto tři - Webzdarma / Sweb(Seznam) / Webnode).

Jinak pokud se vše podaří, tak soubory musí být ze stránek přístupné ihned.

Nejdříve si pomocí FTP(někde se to jmenuje i jinak a funguje to podobně jako nějaký diskový manažer/správce souborů) uložíte ten soubor na váš web a až potom vytvoříte odkaz na soubor na stránkách, na kterých chcete aby byl přístupný. Do těch stránek ten odkaz vytvoříte u některých poskytovatelů přímou tvorbou, u jiných si to musíte vytvořit buď v nějakém programu na tvorbu WWW nebo v nějakém textovém editoru pomocí html kódu a tu stránku tam dostat stejně jako ten soubor.

Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP
celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat
jej ať se nám to líbí, nebo ne.
--------------------------

Zdar Pavle, já si zase myslím, že proti nesmyslným nařízením a zákonům je třeba se postavit. Ale to je na dlouhou diskusi co je nesmysl a co ne.
P.Kovář

"p.Polášek, chtěl jsem se zeptat, jste s vigory spokojen?Ten web zkusím ještě jednou prolustrovat.Zdraví P.S"
Zdravím taky. Já ale kupované včelí kmeny neprovozuji. Výjimečně jednou za několik let matku koupím, jinak ale matky odchovávám až na výjimku vždy z plodu toho včelstva, kde potom matku přidám. Případně rovnou odeberu matku a včely nechám vychovat novou. Naposledy jsem nějak před asi 5 lety v rojovém roce posbíral roj, který byl od začínajícího včelaře , který do začátku nakoupil nové matky, takže měl ty včely vyšlechtěnější. A on sám neměl už ten roj tehdy kde dát. Neptal jsem se ho ale, co to bylo za včely. Včely byly výrazně klidnější než moje a byly skutečně lepší, co se týká výnosu, ale méně životaschopnější.
Ale, jak tak čtu ohlasy na různé včelí kmeny, kdybych kupoval matku, tak asi to bude ta vigorka.

Vařený příteli nebudu Tě popravovat. Od 1.3. 2010 je to trochu jinak. Platí nové zásady v tlumení moru. Včelstva pokud maji 10 na druhou a třetí nepálíme pouze se zařadí do pozorvání v období 6 měsíců. Pálí se včelstva, kde je prokázaná klinika při komisielní prohlídce tj. 10 na 4 až 6. Mohu potvrdit, že nákaza 10 na třetí je sporná. Mé zkušenosti jsou, že za 1 a půl roku klinika se objeví a pálí se stejně, akorát se prodlužuje karanténí období a déle se otravují včelaři. U předklinického stavu 10 na druhou záleží na okolnostech. Včelstvo jestli neni narušené svými enzymy umí potlačit tuto bakterii. Ale , ale!?.. pochopitelně 100% ne všechna včelstva. Jako včelař bych nechtěl z této oblasti ani trubce. Je pravda co existuje včelstvo existuje mor. Včelstva si s ním poradila a přezila. Jen slabý jedinci(včelsstvo) uhynuli. Více se dnes bojím varroazy a virů. Jako příklad moru uvedeu ohnisko, které udržovali dvá bráchové a podle jejich výpovědi i desítky roku. Při prohlídce byla stanoviště zamořena tAK, že byly příškvary i v medníku, když jsem jim vyčítal, že toto je silně zanedbané, ta k mi odpověděl jeden: no co chcete takhle včelařil už můj táta, přiletěl roj, dva roky vydržel a uhynul a pak zase přiletěl nový a med byl. Jenže dnes v okolí 10 km od vesnice nejsou žádné včely. Všechna stanoviště byla zamořena a tak včelaři včelaří mimo okres. Co se píše o včelaři z jižních Čech tak ,to bylo trochu jinak. Za to si částečně mohl sám včelař. Ale něco špatné je pro něco dobré a tak kvůli jeho moru máme nové opatření, které více hodnotí nebezpečnost jednotlivých ohnisek. Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše. Věřím, že toto co dnes platí se zase jednou bude přehodnocovat. Stát velice dobře hradí nařízené utracení a pálení. Vdy to včelaře posune o krok k mode rnizaci, že si koupínové úly a nevčelaří v budečácích.Tak to je J.Přesličko. Ale každý máme právo na svůj názor at je dobrý nebo špatný a o tom to je.

Pane Polášku,
potřeboval bych od Vás radu mimo rámec této konference.
Pro kontakt mi prosím pošlete mail na 311.Kucera/=/seznam.cz

Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával. Nevím, jak se to tam dělá. Sakra, dělám to poprvé, to je alchimie. To bude, než se to naučím. Zdraví P.S

Jsem také proti striktnímu pálení všeho. Jak jsem už navrhoval, klinicky nemocná včelstva by se spálila (předpoklad malé odolnosti… nemá cenu je udržovat – brakování) a ostatní by se mohla přemetat na mezistěny do parafinovaných nebo nových úlů. Samozřejmě by se zároveň provedla dezinfekce všeho inventáře (nedezinfikovatelné pálit). Dotyčnému včelaři by se doporučila Rašovská metoda a byl by pokoj. Pouhé pálení jednotlivých klinicky nemocných včelstev bez uplatnění dalších opatření je naivní galimatiáš.

//\/\\//

Dobrý den p.Jaroslav

Myslíte si, že by se nyní v té vesnici a okolí včelařit nyní nedalo? Nebo mají včelaři předsudky ze zamoření vesnice MVP stále? Jak dlouho to je, co jste toto ohnisko zjistil? Jak dlouho trvá, než klesne infekční tlak v okolí ohniska na přijatelnou míru, či minimum, pokud se zjistí to stanoviště,"Gé bodu,"či jak to jinak nazvat, odkud se tato nákaza po okolí rozšířila?
Toto jsou věci, které mě hodně zajímají, přečetl jsem sice dost knih o včelaření atd, ale takové věci v nich nebyly. Děkuji. Zdraví P.S

Zdravím p. Václavek,
Roman Linhartuj by byl potěšen za propagaci Rašové metody.
Sám jsem s ním v poměrně úzkém kontaktu a i odkaz na jeho stránky mám na svém WEBu. Letos bych chtěl jeho metodu testovat. CHci vidět, zda budou nějaké rozdíly mezi Norským systémem, kterým včelařím a Rašovou metodou. Hlavně mě zajímá jarní rozvoj a síla včelstev. Co se týče vitality včelstev si myslím, že jsou obě metody na tom zhruba stejně. Zdraví P.S

Vážený příteli,
z vaší odpovědi vyplývá, že v mnoha směrech jsme ve shodě.
Rozdíl je v tom, že Vy kladete důraz na pravidelnou obměnu díla, zatímco já toto pokládám za důležité jen v případě, že se na stanovišti vyskytne MVP a je třeba radikálně snížit infekční tlak. Z mého pohledu je priorita ve šlechtění. Jako součást technologie považuji rozsáhlou výměnu díla za věc, která mnoho nepřináší. Snad jen zvýšení pracnosti a nákladů. Přesto uznávám, že včelařit na světlém díle patří jaksi k zavedeným zvyklostem.

Poznámka k dílu 20 let starém. Staré jsou jen rámky. Dílo již včely několikrát obnovily. To je fakt. Vzpomínám na situaci, kdy jsem před asi třiceti léty prohlížel včelstva při likvidaci MVP okolo Blatné. Včelař, který včelařil s zadem přístupných úlech přiznal, že do plodiště vůbec nechodí. A to desítky let. Přesto bylo možné při rozebrání (přesněji rozštípání) najít místy světlé dílo.

K 100% obnovy díla. Před mnoha lety jsem toto Norské zimování vyzkoušel, poté co tato metoda byla popsána v překladech. Moje zkušenost je taková, že včelstva v rozvoji zaostávají za včelstvy normálně vedenými. Tato metoda ve určená pro včelstva využívající pozdní snůšku z vřesu. Naše situace je ale zcela jiná. Připravujeme včelstva na spolehlivou jarní snůšku. Ta má zajistit rentabilitu provozu. Přijde-li ještě letní snůška, tak to je prémie navíc. Norské zimování můžu doporučit při potřebě získat vystavěné plásty. V jarním období se ale vyskytuje totální nedostatek pylových zásob, který limituje rozvoj. V případě, že chceme tento nedostatek eliminovat, je nutné zajistit zásobu pylových plástů pro podporu jarního rozvoje. Tyto plásty se skladují zmrazené, nebo v suchu zasypané moučkovým cukrem. To je moje zkušenost z období včelařského skotačení a zkoušení všeho nového. Většinu ze „zázračných“ objevů jsem opustil. Mohu-li si dovolit poradit, tak při zkoušení nového je vhodné zajistit přesnou evidenci a následnou analýzu. Tvrzení, že včelstva vedená Norským zimováním mají rychlejší rozvoj než včelstva kontrolní, alespoň podle mého názoru, nemůže být výstup po seriozním vyhodnocení pokusu.

K situaci k pálení celého stanoviště. Souhlasím, že zákony je třeba dodržovat. Asi bych ale těžko nesl, aby výsledek mnohaleté šlechtitelské práce lehl popelem jen pro to, že se zákonodárci v dané problematice neorientují. Nebo možná podléhají vlivu různých zájmových skupin. V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
-       Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
-       Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální. Při podezření je zakázáno včelstva a vybavení převážet, což se v tomto případě neděje. Je jen třeba být na tuto situaci připraven a mít dostatek úlů a rámků s mezistěnami. V situaci, kdy začne hon na čarodějnice již nebude mnoho času. Otázkou zůstává, co s plásty a úly po smetených včelstvech. Pokud budeme věřit, že metodika SVS ošetření včelího vosku ve výrobnách je v pořádku a výzkum prováděný VÚVč na ošetření dřevěných dílů parafínem také, nebude s tím asi problém.

K ekonomickým ztrátám z nedostatečného opylení. Ryze tržně. Máme nějaký důvod ze svých prostředků financovat prevenci něčeho, co kdyby nastalo, tak zvýší rentabilitu našeho podnikání? Tržně se ale většina z nás nechová. Vždyť kontraproduktivní je i publikování zkušeností na těchto stránkách. Opylení kulturních a planě rostoucích rostlin je důležitá a záslužná činnost. Každý včelař má určitě dobrý pocit, že přispívá k udržování kulturní krajiny. Ale přispívat na plošné vyšetření MVP, na jehož podkladě by lehlo popelem mnoho zdravých včelstev s matkami, jejichž geny jsou doslova zrnka zlata? Tak na to já osobně přispívat odmítám. Jiná situace by byla, kdyby někdo vyhlásil program na záchranu genetiky ze stanovišť, které se likvidují. Za současné situace například před spálením přijet na stanoviště ze sádkou a z odolných včelstev použít plemenivo. Možnost přenosu nákazy vcelku nulová. Dokážu si představit na takový projekt věnovat finance. Na nesmyslná opatření ale nikoliv. Zatím ke ztrátám z nedostatečného opylení nedochází. Kdyby k němu docházelo, hlavní příjem ze včelaření by byly prémie za opylení jako v USA. Tam někteří včelaři ani neprodukují med. Prostě se to nevyplácí.

Na závěr děkuji za konstruktivní diskusi

Jirka Přeslička

Sám jsem s ním v poměrně úzkém kontaktu a i odkaz na jeho stránky mám na svém WEBu. Letos bych chtěl jeho metodu testovat. CHci vidět, zda budou nějaké rozdíly mezi Norským systémem, kterým včelařím a Rašovou metodou. Hlavně mě zajímá jarní rozvoj a síla včelstev. Co se týče vitality včelstev si myslím, že jsou obě metody na tom zhruba stejně.

___________________________________________________________

Souhlasím, vitalitou a očistným efektem by to mělo vycházet na stejno. Ale ta síla?!

To co já praktikuji je v postatě Rašovská metoda, akorát stylizovaná na nízkonástavkové úly a zradikalizovaná. Staré dílo odstraňuji už na podzim, čímž se zabavím možného úskalí Rašovské metody… včely nemusí na panenské dílo přejít (Karel se o tom dneska zmiňoval). Další úskalí Rašovské metody je ukládání zimních zásob do panenského díla. S tím je třeba počítat!… krmit jednorázově velkými dávkami (zakrmit během dvou týdnů), nedostavené dílo odstranit, v žádném případě nevkládat tmavé souše nad plod či vedle plodu (zásadně jen pod plodové těleso). U NN úlů to ještě řeším tak, že na začátku krmení vložím mezi plodové nástavky jeden NN s panenskými soušemi (po zaplnění se NN přemístí nad plodové NN).

Letos neplánovaně testuji i Rašovskou metodu - originál. Záložní včelstvo, které jsem zazimoval na dvou NN (spodní s tmavým dílem, horní s panenskými dílem zaplněným zásobními), v průběhu zimy přešlo do horního NN. Při oteplení 27. února jsem v tomto včelstvu provedl namátkovou prohlídku a našel jsem malé kolečko zavíčkovaných buněk v paneském plástu (asi 50 buněk).

Jsem zvědavý, jak to dopadne s rozlohou plodu v produkčních včelstvech, až budu po finálním začátku předjaří sundávat komíny. Pyl tyto včelstva zatím nemají, takže plodu asi moc nebude.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Vážený příteli,
musím se zastat zatím anonymního včelaře z Jižních Čech, co si za to mohl sám. Byl to Honza Nečas, kterého osobně znám. Zkušený včelař, provozující šlechtitelský chov. Včelaření byla rodinná tradice. Mluvím v minulém čase, protože když jsem s ním naposled mluvil, tak pokračovat s chovem včel již neuvažuje. Co o celé situaci vím, tak při prohlídce svých včelstev pojal podezření na MVP. Na podezření upozornil SVS a odeslal vzorky, na kterých byl zjištěn pozitivní nález. Při prohlídkách se nenašel klinický projev nemoci. Obě jeho stanoviště byla spálena. A to včetně včelínů a komplet všeho vybavení. Vzhledem k tomu, že se nenašel klinický projev a ani předpokládané primární ohnisko v okolí po vyšetření ochranného pásma, myslím si o tom své. Každopádně, co se týká včelařova postupu, je to ukázka, jak by se mělo postupovat. Po zkušenostech, jak to dopadlo, bude asi většina včelařů v podobné situaci váhat.
Souhlasím s tím, že co se týká úhrady za likvidaci včelstev napadených morem, tak jsou velice slušné. Nemohu se ale zbavit nepříjemného pocitu z toho, že včelstva která obstála při konfrontaci s nebezpečnou chorobou pálíme.

S pozdravem

Jirka Přeslička

Jirko, tak to je jak nedělní chvilka poezie. Četl jsem to 3x. Díky Pavel.

Myslím si, to je právě to pravé. plošně znamená všichni léči, přitom léči každý podle zdravotního stavu včelstev,jak to správně říkate.To je co se musíme naučit, aby nás někdo nemusel vodit stále za ručičku,ale jenom nasměrovat správným směrem.Také prováděná léčba /jak se říka komisionálně,v zákoně ji máme / nám může dát přehled o jednotlivých včelařich a jejich včelaření,/hlavně hygiena a pořádek na stanovišti, v neposlední řadě také uvidíme stavy úlu.Možnost posledního léčeni aerosolem.Myslimsi, že by to mnohé skutečné problémy ukázalo.Jak také řikate, není přehled o stanovištich, timto se získa. Jak jsem již napsala,VAROÓZA je vstupní branou pro všechny nemoci včel. Provádím varoamonitoring u 13 včestev,v letošním roce budu provádět u všech.Právě monitoring mi dává přehled o stavu varoózy.Vyšetření na mor jsem si nechala provést, mam negativní .Pokud mi na včelach záleži a chci mít jistotu, tak si vyšetření nechám provést a také si ho zaplatim, tak jak jsem to udělala.
Měli bychom si také zvykat platit, ne jenom shanět peníze.Pokud se povede vyšetřeni v celém okrese je to ukázka výborné spolupráce včelařů.Vůbec se nebránim myšlence na plošné vyšetření moru,nevěřím však,že si to každý zaplatí sám. Každá ZO má povinnost mít také přehled o stanovištích.Jsem zastáncem vzájemé spolupráce a předávání si znalosti. Bez kvalitních znalosti jsme totíž ztraceni..

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 11:12:52
> ----------------------------------------
> Alena Hrubá:
> ...Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam
> je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také
> ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je
> nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na
> drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má
> zodpovědnost za svá včelstva.
> -------------
> Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
> "Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
> Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.
>
> To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých
> včelstev? To podle mě nejde dohromady.
>
> Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do
> kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím
> představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a
> výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech
> včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a
> ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.
>
> Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal,
> sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je
> poukázováno 25 let. :-(
> Takže tudy cesta asi nevede.
> ----------------
> A znova vás zacituji:
> "Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více
> předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás
> jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
>
> Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev
> v okolí, ale stejně co?
> On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
> Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
> Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až
> 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru -
> takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to
> znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.
>
> A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu
> za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká
> je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý
> materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen
> práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co
> se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.
>
> Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
> Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?
>
> Já bohužel dvě.
> V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a
> o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z
> vůdců přesvědčit.
>
> V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV
> se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se
> objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.
>
> Karel
>
>
>

Čau, bohužel Webzdarma je zrovna trochu nešťastně řešený. Jiní poskytovatelé mají ve správci jednoduchý editor stránek jako součást webu (třeba Sweb). Webzdarma nemá nic a přenos souborů také neprobíhá úplně ideálně, u mě standardně až na druhý pokus. Pokud chceš u nich zůstat tak ti bohužel nezbyde nic jinýho než to do těch stránek doplnit přes nějaký jednoduchý web editor (wysiwyg)zdarma (předpokládám, že asi html kódování není tvůj koníček).

Lepší by pro tebe bylo rovnou přejít na poskytovatele stránek, které se při tvorbě tvoří tak jak budou vypadat otevřené v prohlížeči a kde víceméně nepotřebuješ, žádnou znalost html kódu. Vyzkoušej "Webnode" je jednoduchý a stránky vypadají skoro profesionálně a jsou zdarma. Za vyzkoušení nic nedáš, akorát pozor některé šablony ti moc velká kouzla nedovolí a už vůbec ti nedovolí vkládání html kódu pokud chce člověk změnit třeba font písma za jiný než přednastavený. Jiný šablony jsou docela gut, chce to vyzkoušet a zvolit tu správnou. Mě se taky povedlo zvolit tu správnou šablonu až několikátý pokus.

Jiří Přeslička napsal:

>V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
- Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
- Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální.
.................

Pokud jsem to dobře pochopil, tak legální tato siutace byla dosud, a jen tedy, pokud tak rozhodla veterina.
Podle změněné vyhlášky už to legální postup nebude.

Zřejmě takovýto postup by byl nejpřirozenější, kdyby zákonodárce nechtěl postupovat proti přírodním zákonům.
Nebyl by to ale vždy postup nejrychlejší.
A tu nastupují ty přirozené tlaky - kočovníků, producentů matek, oddělků, .... Ti chtějí mít problém vyřešen rychle.

Je samozřejmě otázka, jestli se likvidací celého stanoviště problém rychle neřeší jen do té doby, dokud v nově přivezených moru neodolných včelstvech opět nepropukne mor a nákaza se tím pádem nebude vracet až po delší době.

V každém případě je tu z obou stran tlak na veterináře, a sobně jim nezávidím :)

Radek Krušina

Jaroslav P. napsal:

Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše.
..............

Vzhledem k tomu, že přesně taková slova jsme před cca 5 lety (když ještě nebyla tak známá metoda detekce původce moru z měli) slyšeli na přednášce od pracovníka Dolu, ale letos už to na přednášce neříkal, myslím, že to nemusí být vždy pravda. :)
Navíc u mého kamaráda se potvrdilo, že při nálezu kliniky a po spálení několika klinicky nemocných včelstev na stanovišti, zvýšené obměně díla a desinfekci, došlo k ozdravení celého stanoviště ve velmi krátké době i bez přemetení na mezistěny. V současné době v jejich ZO již dva roky nemají ani původce v měli.
Po přednášce odborníka z DOlu jsem nevěřil, že se to může povést - ozdravit stanoviště po nálezu kliniky bez spálení všeho.
Dnes jsem už v názorech mnohem opatrnější. :)
A zřejmě i pradovníci z Dolu.

Radek Krušina

Víte, já včelařím na Norskou metodou krátce, ikdyž je pracná, jsem s ní spokojen. Mohu vám sdělit poznatek, který jsem nabyl u náhodně vybraných včelstev na mé včelnici. Dne 1.3 za ještě pěkného počasí jsem nadzvedl víka úlů, abych viděl, jak si holky stojí. Počet obsednutých uliček byl u jednoho včelstva 7 rámků, u zbylých 3 včelstev 9 rámků. U ostatních nevím, nechtěl jsem vyrušovat. Jsem nedočkavý, už abych se dočkal 1 jarní prohlídky. Myslím si, že v tuto dobu to je obsednutých rámků hodně. Takže v síle jsou na tom velmi dobře. I pan Sedláček z Bučovic na svých web stránkách popisuje, že včelstva přemetená na mezistěny jdou do zimy o chlup slabší, a na jaře, v zimě se řadí do průměru a na jaře je explozivní rozvoj. Má 300 včelstev a kromě toho, že pravidelně mění dílo, každý rok přemetá na mezistěny 100 včelstev. Nemůže si to vynachválit. Na jeho stránkách jsem na to narazil tento týden, podrobně to tam popisuje, musím potvrdit, že má ve všem, co tam o tom napsal pravdu.
Dále na stránkách Farmy Honzy Jindry se o Norském zimování píše, ne tak podrobně, ale p.Jindra si tu metodu také pochvaluje. Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že zimování na panenském díle je horší. Měl jsem totiž na stanovišti i včelstva se starším dílem.
Pokud je někdo šlechtitel matek a stane se mu takové neštěstí, je to k pláči. Nedovedu si představit, že bych měl 100 včelstev, šlechtil matky. Zjistil mor a pak někdo přijel a škrknul sirkou. Stálo by za to více vyzkoušet metodu přemetení zdravých včelstev na mezistěny a pokusit se je zachránit. To je ale otázka pro SVS a VUVC DOL. Myslím, že za zkoušku by to stálo, ať dopadne jakkoliv. Zdraví P.S

Jiří Přeslička napsal:
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat.
...........

Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to finačně vychází řádově podobně.
Nehledě na to, že jak už tu psal myslím Karel Jiruš, dalo by se vyšetřovat buď na etapy, nebo pouze některá stanoviště v katastru.
Ono, pokud se dá předpokládat, že hromadné úhyny na varroázu budou při stávajícím zůsobu "boje" čím dál míň výjimečné, potom přesuny oddělků na zavčelování tak zamíchají geny a přesunou původce po celé republice, že se za pár let možná budeme divit. :)
RK

Jiří Přeslička napsal:
Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let.
............
Já bych se o původce moc nebál a kdyby se dal vymýtit, nějak by mi to nevadilo.
Zatím je zřejmě skoro celé území bez moru a zřejmě i bez původce. To se může podstatně změnit několika zavčelovacími akcemi, kdy bude nedostatek oficiálně dostupných oddělků.
V současné době, kdy u nás v ZO máme za humny již dost let ochranná pásma moru, bych byl za informaci o přítomnosti původce vděčný.
Dost se divím tomu, že někdo ne :)
Zřejmě i v průběhu těch 40 miliónů let byl přirozeným ozdravným procecem žeh ohněm - lesní požáry existovaly.
RK

Jiří Přeslička napsal:
Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
.................
Vnímám to tak, že udržet mor na minimálním procentu území se dařilo i bez metody detekce původce z měli.
Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak.
Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?

Radek Krušina

http://www.svscr.cz/index.php?art=2099



Okres Počet nových ohnisek Počet zdolaných ohnisek Počet aktivních
ohnisek na konci
Břeclav 0 0 1
Cheb 0 0 1
Chrudim 0 0 2
Pardubice 0 0 1
ČR 0 0 5
stav k 17.2.2010 2:00


Seznamy katastrů obcí v ochraném pásmu kolem ohniska (poloměr 5km)
moru včelího plodu, jsou k dispozici na úředních deskách jednotlivých
KVS.

Alena Hrubá:
...Také prováděná léčba /jak se říka komisionálně,v zákoně ji máme / nám může dát přehled o jednotlivých včelařich a jejich včelaření,/hlavně hygiena a pořádek na stanovišti, v neposlední řadě také uvidíme stavy úlu.Možnost posledního léčeni aerosolem.Myslimsi, že by to mnohé skutečné problémy ukázalo.Jak také řikate, není přehled o stanovištich, timto se získa.
-----------
Předem chci říéci, že si vážím Vašeho zápalu. Jsme asi starší a už vyhořený:-)
Komisionální léčení se obejvilo až v poslední době, a doufám, že jen ve vyhláškách. Ty se stejně nedodržují, takže je to jedno. Pokud by to bylo v zákoně, asi by byl v nesouladu s Listinnou zákl. práv a svobod, či jak se to nazývá.
Abych nazančil v čem, tak si představte uliční výbor, který zmocňuje domovní důvěrníky, aby chodili po domácnostecj a kontrolovali mytí rukou před jídlem. Epidemii žloutenky taky nemůžeme brát na lehkou váhu. :-)

Co může komise vidět při podzimním léčení? Jak mám natřené úly.
Dodnes si vzpomínám, jak jsem se kdysi na členské schůzi dozvěděl, že vše není nejlepším pořádku a dokocnce mezi sebou máme takové, co mají úly na zemi (paletách) a nechávají na zilu včelám medníky , někde i více. :-)
STanoviště zjistí komise jen svých členů.

Pokud si někdo dnes pořídí včely a nemá potřebu se sdružovat, prostě se nahlásí do Mníšku pod Brdy a na podzim pošle vzorky do Vetrinární laboratoře a nic neporušuje. A nikdo o něm neví a ni v případě moreu se veterinář pravděpodobně nebude zabývat evidencí chovatelů. Prostě požádá ZO aby mu poslala seznam včelařů co jsou v kružnici co namalo val na mapě. A pokud je v té kružnici i jiná ZO kam psal a nikdo mu to neprozradí, tak ta ZO bude několik let mimo opatření, i když ty kolečka budou vycházet i ve Včelařství.
Tento komický případ s emi stal osobně :-)
Nehledě na divoce žijící včelstva a včelstva vůbec nehlášená. Takže ta žádná komise neobjeví.
A to bohužel nabouravá moji představu o plošném a koisionálním léčení. nEHLEDĚ NA TO, ŽE POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná.
Těžko čekat na komisi s lahvičkou a papírky, protže to včelřům samotným nemůžeme svěřit. To pak vede k tomu, že je v polovině října už dvakrát komisionálně odléčeno.

Ale souhlasím s vámi, že je třeba aby byla včelstva plošně zdravá. Jen se naprosto rozcházíme v přístupu.
Za pár let nebudou dotace . z EU končí asi v 2013 jak správně říkáte, nejsme zvyklí si platit skoro nic. Natož členské příspěvky ze svého. Takže je otázka co pak bude.
V úvodníku zde se obráží i můj názor.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/strategie-ipm-a-ekonomika-vcelareni

Karel

KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."

-----------------

Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)

nerozumím, co ta tabulka říká. V 2. polovině loňského roku vydala jen středočeská KVS 4 mimořádná veterinární opatření k prevenci a tlumení moru včelího plodu. To jsou podle mého 4 ohniska vyhlášená minimálně na půl roku, tedy do 2010

ještě doplňuji, informace jsem čerpal z
http://www.svscr.cz/index.php?art=1046
v části přílohy

Radek Krušina napsal:
…“Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak. Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?“

To je právě ono.
K ozdravení celého území beze zbytku asi ne, ale většině určitě ano. Jistě by tento postup, v podstatě šlechtění při kterém se vyřazují z chovu mínus varianty (včelstva vnímavá na MVP), vedl k chovu včel, které jsou odolné. Mohu to dokladovat na vyřazování včelstev s nedostatečným čistícím pudem v mém chovu a vazbu na výskyt zvápenatění plodu. Zvápenatění se v minulosti v mém chovu běžně vyskytovalo. Nemohu říci že masově, ale někde vždy bylo. Od doby, kdy provádím důslednou selekci na čistící pud, zvápenatění se nevyskytuje. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Metoda detekce původce MVP z měli je užitečná věc, a v rukou odborníka znalého dané problematiky umožní pokrok. V současné době ale přinesla více škody než užitku. Je to jako když se dostane břitva do rukou dítěte. Taky s ní neumí zacházet a nedopadne to dobře. To ale neznamená, že břitva je špatný nástroj.

S pozdravem
Jirka Přeslička

NitraM:
KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
-----------------
Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
----------------------------------

Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to opravdu musí přijet komise.

Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.

A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
Opravduá mi to uniká.

Karel

"Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával."
Můžu se zeptat, proč dáváte na internetové stránky převážně soubory . doc z Wordu? Máte v počítači spuštěnou jednu "krávu" o velikosti mnoha desítek megabajtů, internetový prohlížeč, nejméně 10 let laděný na co nejlepší zobrazení textu a obrázků a vy tak nutíte počítače prohlížejících, aby ten prohlížeč použili jako prachsprostý stahovač souborů a na zobrazování nutíte ten počítač, aby si spustil další "krávu", textový editor word. Pokud vůbec word nebo jeho alternativy v počítači ten člověk má a pokud vůbec ten váš soubor . doc, zajisté utvořený v nejnovejší verzi wordu, vůbec dokáže jeho starší verze otevřít. Jaky by včelař kočoval se včelami tak, že by úly naložil na přívěsný vozík a celý ten přívěsný vozík s úly zdvihnul na korbu náklaďáku a tak ty včely převezl........
Soubory wordu .doc a vedle nich . pdf se používají, když je třeba přes internet distribuovat nějaké vytvořené dokumenty, které budou v cílovém počítači uloženy nebo nějaké formuláře, které je třeba vyplňovat nebo pracovat s nimi, ale ne na webové stránky, které se mají jen prohlížet. Na to je formát . htm nebo .html.
Dají se vytvořit i ve wordu, když dáte povel Uložit jinak jako htm či jako html či pro webové stránky, podle verze wordu se to bude trochu lišit.
Je to určitě lepší řešení vytvořit ty stránku ve wordu a uložit je z něho jako html, i když ve wordu to je jen doplňková funkce a wordem tak vytvořený kód html bývá proti textovým editorů specializovaným na html často zbytečně složitý a pro prohlížeče málo stravitelný, a dát ty stránky na server v html než je tam dávat v formátu .doc.

po velikonocích už je dost teplo očistit včelstva kys.HCOOH,

pánové žasnu,možná mi není šedesát ani v té moskvě sem nebyl(zatím),nad tím jak se tu pokoušíte belhat podepření nějakýma dotacema-to mi přijde to samý jak umělá cena medu za socialismu,takto nastavený system tahne sam sebe ke dnu,přičemž udržuje naživu i fšelijaké koumáky,kteří znehodnocují poctivou práci ostatních jak ve včelách tak i ekonomicky.....

dotace zdravého včelaře je jen (a pouze jen!) jeho vlastní rozum a cit!


Otázka?Vidíte,že by snad včelstvo dostalo od přírody nějakou dotaci na zazimování?


Ať přežíjí schopní....!

Aerosol je přece pro léčitele podstatně dražší. Po včelařích je třeba jezdit autem, to jsou náklady navíc. Fumigace, pokud se jezdí po včelařích, nerozdává jenom doma nakapané knoty, stačí pěšky nebo na kole. Sice je teoreticky možné vzít aerosolový přístroj na záda a jít pěšky nebo jezdit na kole či mopedu taky, ale to asi nikdo nedělá.
Co se týká toho mít lahvičku doma a fumigovat co nejpozději, v říjnu je pro fumigaci dostatečně teplo tak 25 dnů v měsíci a dá se fumigovat i večer. V listopadu tak 5 - 10 dnů v měsíci. V prosinci tak 2 - 4 dny. Ale v tyto měsíce je ideální, když fumigace proběhne přes poledne. Ale pokud bude nepříznivé počasí, v prosinci nebude na fumigaci vhodný den ani jeden, v listopadu 1 - 2 dny. Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze. Kdo chce fumigovat v řijnu, stačí se spolehnout na teplé počasí o víkendech....

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 09:06:34
> ----------------------------------------
> NitraM:
> KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez
> plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
> -----------------
> Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co
> brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy
> nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné
> problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a
> naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
> ----------------------------------
>
> Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to
> opravdu musí přijet komise.
>
> Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem
> co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.
>
> A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil
> náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu
> udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
> Opravduá mi to uniká.
>
> Karel
>
>
>

"Můžu se zeptat, proč dáváte na internetové stránky převážně soubory . doc z Wordu?"
Teď se dívám, klávesnice byla rychlejší než myšlenka, ty html soubory tam máte.
Omlouvám se za zbytečný příspěvek.

> Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
> Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není
> drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to
> finačně vychází řádově podobně.

Mam stejny nazor, proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor. Vysetreni na varoozu by mel umet kazdy vcelar a ne jen v lednu, s morem je to jine :-) Uvadite nekteri, ze oskodne za paleni neni zle takze mozna by to nekoho melo zajimat kolik by se usetrilo prevenci...

Navic jsem slysel ze naklady na rozbor meli na mor jsou udajne v desitkach korun, takze zbytek do petikila je kahacko, lide a vybaveni laboratore???

Jinak jak je videt i z prispevku zde tak mysleni vcelaru se malinko meni a par z nas si preventivne rozbory nechavame delat.
Ono jak z diskusi plyne tak by se v ZO nemusely rozborovat vsechna stanoviste, ale treba u blizkych stanovist pouze jedno vybrane...

T.H.

Zdravím p.Polášek, jak říkám, jáse to musím naučit ukládat, zatím tomu nerozumím. Mám půl roku starý notebook, tehdy stál dost, ke 30 tis. Takže, když za soubor KDE NAKUPUJI napíši HTML, tak to půjde vidět na síti? Základní věci na PC umím, ale toto jsem nikdy nepotřeboval, až nyní...Takže v tom lítám a snažím se to tam nějak schopně vložit. Odepsal jsem již př.J. Srollovi, snad mi poradí.

. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku
> usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která
> odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která
> neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je
> tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je
> otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Zdravim nemohl byste prosim popsat vic hlavne o hardware tohoto testu. Chystam se letos vyzkouset a toto by mohlo byt elegantnejsi nez jehla. Ale vubec si nedovedu predstavit jak je to narocne, zda lze tekuty dusik vubec sehnat (videl jsem to jenou pri vypalovani bradavic :-) ) atd.

Diky
T.H.

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan
----------------------------------
předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.

No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce lidi.
A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.

Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je velmi dobrý.

A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2. přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je utratíme.

To je demagogický argument na vytírání zraku.
Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný formidol a vyjd emi to laciněji."
Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.

Karel

Tomáš Heřman napsal:

>...proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor.
..............

To by asi finančně nevycházelo.
Rozbor měli na varroázu a na mor je řádově jinde (asi dvacetinásobně dražší).
Finančně řádově porovnatelně jsou zřejmě náklady na dotace léčiv proti varroáze s náklady na vyšetření měli na mor.
A zřejmě přesuny v dotačních kolonkách nejsou zcela bezproblémové.
Ale když se chce, ... :)
Ale ono se nechce. :(
A možná mají taky pravdu odpůrci. Vždyť v této diskusi zatím moc přesvědčených o smysluplnosti této změny není. Stejně jako v naší ZO. :)

Radek Krušina

Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze.R.P.

Ja už 8 rokov si pripravujem amitraz kúpou 100 ml (zhruba na 3 roky, jeho účinnosť sa nemení) Taktiku a poslednú fumigáciu robím bez plodu v novembri-listopadu, a nikdy nemám problém s teplotou. Je jedno aká je, obyčajne je už pod 10°C a výsledok je vždy dokonalý! Prečo nechcete priznať, že dokonalá fumigácia môže byť i pri nižších teplotách? To, že to niekto napísal, nemusí byť ešte pravda.

Ak by to nebola pravda, tak už dávno nemám ani jedno včelstvo. potvrdzuje to pravidelne a poctivo robený zber odpadnutých klieštikov, ktorý je v sezóne u mňa v priemere na včelstvo do 100 ks a iný prostriedok do svojich včiel nevkladám!

Co je špatné na snižování infekčního tlaku? Na jednu stranu to chcete
po včelách a když jde o člověka a jeho pohyblivé dílo, tak nato
kašlete? To snad ne?

_gp_

7.3.10, Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Vážený příteli,
> rád bych reagoval na Vaši větu: "Přitom se také zapomíná, že pokud je ve
> včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza,
> zvápenatění aj." Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor,
> že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého
> díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva.
> Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.

"Zdravím p.Polášek, jak říkám, jáse to musím naučit ukládat, zatím tomu nerozumím. Mám půl roku starý notebook, tehdy stál dost, ke 30 tis. Takže, když za soubor KDE NAKUPUJI napíši HTML, tak to půjde vidět na síti"
úvaha je správná, ale ne úplně. Napsáním na konci názvu .htm nebo .html to počítač bude považovat za soubor htm a spustí příslušný program, nejspíš internetový prohlížeč , který čte htm a ne word, ale vnitřní struktura souboru htm nebude a tak to ten program nezobrazí.
Doporučuji probrat někde, nejlépe v několikadenním kurzu základy souborového systému PC a případně základy HTML . Nebo na internetu, hlavně pro začátečníky html je na internetu spousta stránek. Pro tvorbu webových stránek jsou už dneska pro začátečníka lepší wysiwyg editory, kde není třeba html kód znát, ale je velice vhodné základy html kódu pochopit, hodně to tvorbu stránek usnadňuje.
Docela zajímavé může být uložit nějaký jednodušší soubor ve Wordu touto posloupností "Soubor" " Uložit jako" "uložit jako typ web htm, html" a uložený soubor potom otevřít třeba v zápisníku a prohlédnout.

P.K. (90.178.157.91) --- 8. 3. 2010
Crisis in heads!
po velikonocích už je dost teplo očistit včelstva kys.HCOOH,
pánové žasnu,možná mi není šedesát ani v té moskvě sem nebyl(zatím),nad tím jak se tu pokoušíte belhat podepření nějakýma dotacema-to mi přijde to samý jak umělá cena medu za socialismu,takto nastavený system tahne sam sebe ke dnu,přičemž udržuje naživu i fšelijaké koumáky,kteří znehodnocují poctivou práci ostatních jak ve včelách tak i ekonomicky.....
dotace zdravého včelaře je jen (a pouze jen!) jeho vlastní rozum a cit!
Otázka? Vidíte,že by snad včelstvo dostalo od přírody nějakou dotaci na zazimování?
Ať přežíjí schopní....!
************************************************
Ano,ať přežijí ti schopní,s tím je možno souhlasit.Ale těch schopných je mnoho,bohužel jsou vyššího věku a mnozí nemají pokračovatele,což je na pováženou.Ale vypadá to,že
i mladí se této branže v budoucnu chytnou,i když jich nebude tolik a doufejme,že včela nebude ohrožený druh.

Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat i se střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.

Teď jsem tam kouknul, soubory jsou uložené. Ovšem je zde několik problémů:
(píšu to do konfery, protože takové problémy může mít kdekdo)
Na soubory nikde není odkaz. Takže se o nich nikdo nikdy nedozví. Běžně se do úvodní stránky na vhodné místo zapíše tag např.:
<a href="mujclanek.html">tady klikni</a>
Potom se tam objeví klikací nápis: tady klikni
a kliknutím na něj se do prohlížeče natáhne ona stránka mujclanek.html.
Ten název souboru nemůže být libovolný, servery běží obvykle pod linuxem a při převodu z jedné platformy do druhé to nepísmenové znaky nahrazuje všelijak, takže se doporučuje názvy psát jen malými písmeny, bez mezer a bez interpunkce.
Soubory .doc jsou obvykle určeny pro čtení ve Wordu. Pro převod do kódu html nestačí jen přepsat koncovku, musí se text do tohoto kódu převést. Někteří, kteří si s html neví rady, to dělají tak, že provedou export přímo z Wordu do html. Výsledný kód je hnusný a některé prohlížeče jej mohou zobrazit dost nekorektně, ale jako nouzovka to funguje. Součástí balíku MS Office (ve kterém je i Word) dříve byl i modul FrontPage, do kterého bylo možno psát text přímo a on vygeneroval relativně slušnou html stránku. Je ale dost takových editorů ke stažení na internetu zdarma, třeba Easy Editor 2005 nebo Web-It a další. Popis kódu je v mnoha příručkách, na internetu např.
http://www.kosek.cz/

Ještě je čas na web, brzy začnou jarní prohlídky (alespoň v nížinách, já jsem se včera sněhem k úlům nedostal).
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Streit Pavel
Sent: Sunday, March 07, 2010 4:07 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Zdravím Miso, Mám WEBZDARMA
Přřes správce souborů jsem si ze svého wordu zkopíroval požadovaný soubor a uložilo se mi to KDE NAKUPUJI doc. To tam je, to bych měl. Nevím ale, jak se vytváří ten odkaz na soubor. Nějaké to HTML mi tam učitel včelařství přítel Sroll pro jiné soubory dával. Nevím, jak se to tam dělá. Sakra, dělám to poprvé, to je alchimie. To bude, než se to naučím. Zdraví P.S

Já měl na mysli, že spousta lidí ty kompresory stejně má


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 10:04:15
> ----------------------------------------
> Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich
> nějaký kompresor stejně má
>
> pepan
> ----------------------------------
> předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.
>
> No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce
> lidi.
> A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou
> ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je
> jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.
>
> Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v
> listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je
> velmi dobrý.
>
> A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2.
> přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba
> dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
> Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je
> utratíme.
>
> To je demagogický argument na vytírání zraku.
> Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný
> formidol a vyjd emi to laciněji."
> Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
> 3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi
> ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
> Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.
>
> Karel
>
>
>

Zdravim vespolek,

zmenu v legislative v pristupu reseni nakazy morem vceliho plodu jsme tady probirali pred nedavkym casem. Jak chodim mezi vcelare male i velke. Tak zacina prevladat nazor - nic nehlasit, prohlednout dukladne, kde je klinika spalit se vsim vsudy, kde jsou vcelstva OK- presypat na mezisteny a je vymalovano.

PZ

tyto problémy mohou také začínat u neustálého měnění matek podle toho kolik vyteče z medometu , u F1 a rozchovávání jejího potomstva a pokaždé od jiného chovatele místo pečlivého výběru na vlastní včelnici U včel nejde vybírat podle značek jako auta, ale chce to pečlivost . V každém úlu mám plastovou desku na psaní a při každém otevření úlu si na ni dělám poznámky Pro mne je stejně důležitá tužka zrovna jako rozpěrák.
Sleduji
1) počet obsednutých rámků při první kontrole a pak na začátku kvetení řepky,
2) počet odebraných rámků, přibližné množství plodu a sílu včelstva,
3) čistotu v úlu
4) rojivost a stáří matky
5) bodavost a rozbíhavost
6) oboje srovnávám s aktuální počasím
Podle toho si vybírám k chovu matek a oddělků

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 12:09:28
> ----------------------------------------
> Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti
> MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to
> provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat       i se
> střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na
> to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.
>
>
>

Vážený příteli Krušino!
To jsou slova do pranice!Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam
všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli. A aby s tím taky něco
mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused neporadny vcelar.
Datum: 25.2.2010 - 15:05:38

> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného
> >včelaře od př Streita.
> >..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím,
> jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento
> uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro
> asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely
> na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení
> včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet
> nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když
> nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou,
> přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí
> svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů
> a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat
> dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba
> nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
>
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve
> kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná
> či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy
> včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou
> o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do
> včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá"
> a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva
> proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření
> zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo
> v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo
> vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření
> měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské
> science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Vážení přátelé,
ač jsem se zařekl, že do této konference nebudu vstupovat neb necítím potřebu být označován za debila který ještě v životě neviděl včely od přátel, kteří postrádají schopnost vést slušnou diskusi nebo výměnu názorů, v tomto případě činím výjimku. Jak asi víte, v Jihomoravském kraji běží již třetím rokem program prevence moru včelího plodu, financovaný, Jihomoravským krajem. V průběhu posledních tří let bylo díky Jihomoravskému kraji a JM KKV (otci projektu byli př. Pavlíček z Brna a př. Hanuška z Blanska) věnováno 2,5 milionu Kč na postupné plošné vyšetření MVP ze zimní měli. Letošní výsledky, které zatím máme k dispozici, jsou alarmující. Byl odhalen poměrně vysoký počet stanovišť s nálezem deset na druhou, tj. signál toho, že včelstva ještě nepodlehla infekci, ale s infekcí přišla do styku. V řadě případů jde o lokality poměrně vzdálené od stávajících ohnisek a ochranných pásem. Pro tuto skutečnost zatím nemáme přesné vysvětlení. Jednou z možných příčin je i mimořádně rojový rok 2008, kdy spousta ulétlých rojů mohla obsadit dříve infikovaná stanoviště, dutiny apod. a po úhynu na varroázu v loňském podletí mohlo dojít k přenosu infekce na okolní loupící včelstva. Obávám se, že podobná situace je i v jiných lokalitách s tím rozdílem, že o tom ještě nevíte. Za dva až tři roky, až se najdou klinické nálezy, už může být pozdě a může být infikována spousta včelstev v okolí. Tímto reaguji na debatu o plošném vyšetření MVP, nechci však zakládat nové vlákno ani vést diskusi nebo dokonce spor na toto téma, ale pouze informovat. Pro osvícené včelaře a organizace si dovoluji připomenout, že prostředky na plošné vyšetření na spory MVP jsou k dispozici v evropských dotacích na vyšetření medu. Vyšetření jednoho vzorku na MVP je dotováno 400 korunami a objednatel zaplatí jen cca 50 – 60 Kč za jeden vzorek. Pokud uděláte směsný vzorek z prvního vytáčení ze všech konví, je pravděpodobnost záchytu sice o něco nižší než u vyšetření ze zimní měli, ale přesto vysoká. Jako směsný vzorek stačí např. sklenička od majonézy nebo dětské výživy.Pokud Vás naše zkušenosti a poznatky z programu prevence moru včelího plodu v Jihomoravském kraji zajímají, rádi Vás uvítáme na závěrečném semináři letošního běhu programu, který se koná dne 14. května od 11. hodin v sále budovy Jihomoravského kraje v Brně, Žerotínovo náměstí 3/5.

M. Holý, jednatel OV Brno venkov

Příteli Nezmare!
Pro stanoviště s nadmořskou výškou nad 400m mám
k dispozici vrbu Jívu.Během roku je možno si odebrat rostliny
v kontejnerech.Akorát nevím kolik a jak.
Zdravím.Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "nezmar" <nezmart/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: ještě jednou ... jíva
Datum: 25.2.2010 - 16:13:00

> Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
> Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a
> je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by
> byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím
> květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních
> pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách
> prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných,
> krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný
> a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.

Zdravím vás, no, po přečtení tohoto článku musím konstatovat, že pokud se nezmění přístup včelařů, tak se máme do 3 let na co těšit. Jak to psal Karel, pokud to bude tak rozlezlé a propukne masová klinika, to aby KVS přiobědnala sirky, to aby jí nedošly. Je to jenom na nás, jestli si ty naše Mařenky, Emilky a Máje poctivou prací uhájíme. Zdraví P.S

Přátelé!
Četl jsem něco o "očkování proti varroáze".Někde v Německu,či
kde se prý o něco takového s úspěchem pokusili.Víte o tom někdo
něco!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
Datum: 26.2.2010 - 9:14:38

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka
> totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy
> proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet
> i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě
> období bez plodování by měl
> být podobný.

med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??

Možná by mohla být řeč s obcí.
Obecní úřad má kompetenci a páky na zajistění potřebných úkonů,potřebných
k této operaci.Měla by mít zájem na veterinárně bezproblémovém
území obce.JEN MUSÍ CHTÍT.
Přeju úspěch!Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J.Chramosta" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mor
Datum: 26.2.2010 - 15:37:23

> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých
> stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí
> majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení
> těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným
> zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta

med ktery rychleji zcukernati je lepsi kvality nebo horsi??
-----------
Rozhodně je tvrdší. :-)
A to je asi jediné, co je pravděpodobné.
Med necukernatí, ale krystalizuje a je to jeho vlastnost. Tedy většiny medů. S kavlitoz souvisí jen málo.

Pokud bych si měl já vsadit, tak pro ten tvrdý.

Ale je to na vaší chuti a vkusu. Když jej dáte do tepla, ztekutí.

Karel

http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-15T13%3A43%3A00%2B02%3A00&max-results=7

Je možno napsat kontakt na tu Jívu? Puppino

Karle,Karle,Karle!
Polystyren?A pálit? No fuj!Vždyť se z něj může udělat lepidlo.Nebo
jsou jistě ve Vašem okolí Sběrné dvory.Atd.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mor
Datum: 28.2.2010 - 7:32:00

> Dobrý den,
> zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky
> po zasíťovaným dnem.
> Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči
> hůř vidět a také se vlivem
> vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou
> vrstvou, co se používá
> třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku
> nevydrží vůbec. Nabízí se
> i různé plasty, ale raději bych používal něco
> "dřevěného". Pod víkem je
> plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší
> riziko plesnivění
> plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí
> a tu natřít vhodnou bílou
> barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem
> Pavel Č.
> ---------------------
> Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že
> už si nikdo nekoupí nové a
> mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu
> nutit.
>
> Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou
> těch starých nějak
> inteligentně zbaví.
> Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.
>
> Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s
> polystyrénu, na to jsem letos
> nepřišel.
> Nemám venku vhodné místo na podpal :-)
>
> Karel

>Vážený příteli Krušino!
>To jsou slova do pranice!
>Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli.
>A aby s tím taky něco mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!
...............

Ale to neměla být slova do pranice. :)
Pouze zamyšlení nad tím, jaké včelaře sousedy bych si přál a proč?

Jinak na tu část co je kam potřeba protlačit, bych zkusil malé zamyšlení.

Podle mě jde hlavně o vlastní hlavu.

Pokud chci nad probémem přemýšlet a do vlastní hlavy se snažím protlačit strategii ošetřování včelstev, která je v souladu s přírodními zákony, potom jsem udělal první krok.

Druhý krok může být ověření, zda má strategie není nesmyslem. Tady může dobře posloužit třeba tato diskuse, protože takový opoziční materiál na téměř každou myšlenku, co se tu člověk dozví, by člověk sám nikdy nevymyslel. :)

No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen.
Nebo u nás máme v historii tradici mírného pokroku v mezích zákona (tady můžeme myslet třeba přírodního).
Pokud budeme chtít přemýšlet a nějaká myšlenka má hlavu a patu, potom o ní mluvme. :)
Když to nebude nesmysl, proč by se neměla prosadit?
Otázka je jak velký proud vody bude na ten kámen muset působit :)

V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu: místo nařízení dávat doporučení.
Ale pokud se to nestane, bude tu stav, který popsal jeden moudrý včelař asi takto:
Kdo o tom přemýšlí a má přehled o svých včelách, musí se často cítit buď jako blbec (pokud léčí včely, ve kterých nemá roztoče), nebo jako zločinec (pokud je neléčí).
A taková včelstva se v době nařízených léčebných zásahů zřejmě najdou téměř na každém stanovišti.

Takže se omlouvám za spam a zkusme třeba tu cestu mírného pokroku v mezích přírodního zákona (revoluce nemám rád).
:)

Radek Krušina

>Polystyren?A pálit? No fuj!Vždyť se z něj může udělat lepidlo. Standa<
------------------------------------------------------------
To mě zajímá. Jak??? Nakrmte ucho, totiš oči. Jak se to dělá??
JK

Vážení přátelé, na následujících adresách najdete pozvánku na včelařskou výstavu v Brně
a pravidla soutěže medovin, která se jako vždy při příležitosti výstavy bude konat.
http://www.ovcsvbrno.ic.cz/pozvanka.pdf
http://www.ovcsvbrno.ic.cz/aktualne/Pravidla%20pro%20soutez%20medovin.doc
Pokud umíte dobrou domácí medovinu, neváhejte a pochlubte se i ostatním. Uvítáme i zájemce o účast v hodnotící komisi. Kontakt a veškeré informace najdete v pravidlech. Hodnocení proběhne v Brně dne 18. března odpoledne.

M. Holý

Vážení, obce nemají v oblasti veteriny žádná oprávnění. Znovu musím upozornit všechny ty, kteří chtějí vyhledávat tzv. mrtvá stanoviště, že krom toho vyhledávání nemáte žádná zákonná oprávnění cokoliv likvidovat natož pálit a obce takové pravomoci rovněž nemají. Jediný a správný postup (když pominu domluvu s vlastníkem - můžete se k němu dobrat přes vlastníka pozemku, kterého zjistíte na obci) je nahlášení takového místa veterinární správě.
Tento postup jsme provedli v naší ZO a SVS okamžitě zahájíla šetření, tak že již vyzvala vlastníka nemovitosti o zajištění nápravy ve stanoveném termínu.

Radek krušina napsal:V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu - místo nařízení dávat doporučení.
.................................................................................................................................................................................Víte co je p. Krušina nejhorší, že na tom asi něco bude. Ovšem je třeba to brát z jiné stránky. Myšlení českého včelaře a občana je nemožné. Uvedu příklad. U nás musí být na každou maličkost zákon. Máme o třetinu více zákonů, než vyspělé západní země. V čem to je? Že západní evropané umějí normálně přemýšlet. To co my musíme mít nařízeno zákonem, oni nemusí, protože státy a zákonodárná moc v nich spoléhá na zdravý selský rozum. V severských státech stačí do zákona napsat jednoduše zákaz lobingu jednou větou. U nás těch zákonů musí být 20, na každou volovinu zvlášť. Český občan, pokud nemá něco striktně nařízeno a je vše jen doporučeno, tak se na to zpravidla vyprdne a řekne, pokud to nemám nařízené, tak mi každý může.........Z toho vychází i SVS. Pokud nedojde ke změně myšlení lidí dole, nemůže dojít ke změně myšlení lidí nahoře. Stejné je to s parlamentem. Všichni na něj nadáváme. Nemáme proč nadávat. Poslanci jsou tvořeni průřezem naší společnosti, tedy charakterem naším. My jssme vizitka parlamentu, ať chcem , nebo ne. To stejné je to se SVS. Pokud tato instituce vidí, že pokud by to nenařídila, doporučení by se minulo účinkem, raději bude neustále nařizovat. Bude ještě 10ky let trvat, než se naše myšlení ke všemu změní, než vyhraje selský rozum, i já bych si přál léčit co nejméně, však jsem to aké napsal na svůj web, bohužel všichni víme, že v okolí stačí jeden špatný soused a bez chemie bychom se neobešli, pokud nechceme o hospodářství přijít. Na západě lidé na doporučení jednají zodpovědně, u nás na doporučení.....

Teď jsem se tady rovnou za tento příspěvek rovnou mohl odstřelit, ale je to můj názor. Zdraví P.S

> Vážení přátelé,
> ač jsem se zařekl, že do této konference nebudu vstupovat neb necítím
> potřebu být označován za debila který ještě v životě neviděl včely od
> přátel, kteří postrádají schopnost vést slušnou diskusi nebo výměnu názorů,
> v tomto případě činím výjimku. Jak asi víte, v Jihomoravském kraji běží již
> třetím rokem program prevence moru včelího plodu, financovaný,
> Jihomoravským krajem.

Diky za zpravu.
Jak na rozbory reaguji bezni vcelari, jsou radi ci spise maji obavy co kdyby??
Jaky je u Vas doporuceny postup a jaky postup vcelari delaji ci hodlaji delat pri vyskytu 10na2?

T.H.

R. Krušina:
"... No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v Umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen."
xxxxxxxxxxxxxxxx
Pravda pravdoucí: byl to Ovidius, jenom to napsal ve vyhnanství v Listech z Pontu (Epistulae ex ponto, kniha 4, list 10, verš 5.) Ten hexametr zní: Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo (Kapka vyhloubí kámen ne silou, leč padá-li často.)
Pardon, omlouvám se, profesionální deformace ...:-)
Ale jinak naprostý souhlas. I s touto metodou ...
Klidný večer. Jiří

Zdravím vás,
Já bych použil Norskou metodu přemést jen na mezistěny - radikálně obměnit dílo, nebo Rašovu metodu, dále vydensifikoval úly a vyměnil matky. Mylím, že jediná obrana, prevence je kvalitní matka, silné včely, mladé dílo, desinfekce. Zdraví P.S

TH:
Jak na rozbory reaguji bezni vcelari, jsou radi ci spise maji obavy co kdyby??
------
No co by. Jako tradičně, nadávají na vrchnost a na její nápady.
Tradičně. Čechy, nebo Morava, je to stejné. :-) :-)

Karel