78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Míra.P (213.192.58.221) --- 2. 11. 2009
Re: styropur, styrodur (38459)
Já používám Styrodur 3035 CS.
http://pupek73.blog.cz/0809/fotky-ze-zpracovani-styroduru
http://pupek73.blog.cz/0811/dalsi-nastavky-a-ohrivac-vosku
http://pupek73.blog.cz/0811/staveni-styroduroveho-nastavku
http://pupek73.blog.cz/0812/rozmery-nastavku-a-plemenacu-ze-styroduru
Tady je několik odkazů na články z mojich stránek kde se dovíš něco o styroduru a jeho zpracování trošku jinak.Třeba ti to usnadní práci.Najdeš tam toho ještě víc.
Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38461
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446) (38448)
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja
1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.
2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.
3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.
Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38458
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.102) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38447)
prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks.
----------------------------------------------
Já u té ceny napsal smajlíka: :-)))
"Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty. "
----------------------
Protože jwe mi to tvrzení k smíchu - pořád ho slyším.
Ale ono to ve spoustě ZO tak je. Přemýšlí se kolik objednat léčiva a debatuje o jedné lahvičce nahoru nebo dolů na objednávku.
A některé organizace vybírají příspěvky pd označením "na léčení" aby to lidi snáze zaplatili. Takže to je taky jeden z možných důvodů tradovaných "drahých léčiv".
A k tomu to povídaníní o tom, jak cizince sem jezdí kupovat naše zázračné léčivo. Pokud by chtěli ušetřit, koupí ho na Slovensku litr za 40éček.
===========================================================
Ale nedoszvěděl jsem se ve které včelařské prodejně prodávají volně ten Varidol, abych nemusel příště obtěžovat veterináře.
To je podle mě stejná povídačka jako to povídání o drahém léčivu a proč si jej včelař nemůže objednat kolik chce aby si sám léčil když je počasí a nemusel čekat až si odléčí soused, nebo až přijede důvěrník léčit.
==========================================================
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38457
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 2. 11. 2009
Re: padáčky pro výkluz trubců (38451) (38453) (38454)
V době krmení by to nemělo smysl. Nasazovalo se to v sezóně, kdy byli trubci, pokud vím. Jinak někteří včelaři kdysi ještě padáčky montovali do oček medníků, myslím, že včely měly přicházet do medníku výhradně přes plodiště a mřížku, trubci měli odcházet z medníku přes padáčky. Já jsem to nikdy nepoužíval. Ale zrovna nedávno jsem tu kombinaci s mřížkou našel ve starých věcech. Jedna z včelařských věcí, která dnes prakticky nemá význam. Snad možná na nějaké speciální věci s trubci při rozmnožování matek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38456
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2009
Re: pad??ky pro v?kluz trubc? (38451) (38453)
Taky jsem to nikdy neviděl dej to na net
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: pad??ky pro v?kluz trubc? > Datum: 02.11.2009 13:34:11 > ---------------------------------------- > To je "vysavač trubců" z úlu pro včelaře, co byli přesvědčeni, že trubci > jen užírají včelám zásoby. Snad nejméně 50 let stará záležitost... Česno se > zakrylo mateří mřížkou a ta se doplnila řadou padáčků. Trubec vyletěl zpod > padáčku a už se do úlu nemohl vrátit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38455
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra.P (62.240.171.245) --- 2. 11. 2009
padáčky pro výkluz trubců
Zdravím.
Dnes jsem v obchodě se včelařskými potřebami našel na dně krabice jednu zvláštnost o které jsem nikdy neslyšel a ani jí nikde na fotkách neviděl v paxi.Jedná se o padáčky pro výkluz trubců.Jsou to vystřižené plíšky po 20ks v sáčku a mají se asi navlíknout vedle sebe jako sklápěcí branky.Ven zřejmě trubec proleze a zpět už je pro něj otvor malí.Vyráběl to Ještěd.Můžete mi někdo vysvětlit KAM a JAK je to má instalovat a jestli s tím máte někdo a jakou zkušenost?
Díky Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38451
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky (195.113.155.3) --- 2. 11. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1925
ZU Praha val.hromada:132 delegatu z154 spolku.Ucast ta projevila nasemu jubilaru Msgru Kebrlovi jak jest oblíben.Kebrle ochuravěl a nemohl se dostaviti k oslave 40leteho predsednickeho jubilea.Zahajil Vancura,slavnostni proslov Schonfeld: Pred 3 roky byla upjata mysl nase ke zrizeni Vyzkumneho ustavu vcelarskemu.Tato myslenka se stala skutkem.Stat sejmul z nas tihu teto starosti,zridil ustav svym nakladem,polozen novy zaklad v cinnosti...
Nekolika tiskarnam rozeslany dotazniky,zac by tiskly Vcelare? Nejlacinejsi byla tiskarna Snajdrova z Kladna ktera oproti stavu nynejsimu slevila 1tis. na kazdem cisle,12000 Kc.
Svaz sjezd a vystava v Uzhorode: Lesnik z Kralove Lehoty p.Kabzan upozornil na ul sveho systemu:2 a 4 matecneho.Snahy primeti zdejsi vcelare k praci s dilem rozbornym stala se marnou.Desetitisice mrtvych vcel v medu, prodavaji jej za 3 Kc,roj vsak nedostanete ani za tisickorun-ulitlo by stesti.
Msgr Josef Kebrle zemrel14.8.telegram oznamil umrti az 18.8.,ihned odjela delegacek, pohrbu prijeli z nadrazi primo do kostela.
Svaz 5.Sjezd Svazu Kromeriz.Bylo dutklive nalehano a ucineno prohlaseni,ze jedinou prekazkou jsou neshody osobni.Jaks s durazem vytknul,ze nestaneli se zadany krok,bude vinnym vybor ZU Brno.Pritomni clenove:Dolezal, Fiala, Skvaril,Palcik,Silhavy,ze se vzdavaji svych funkci ve vyboru.Dolezal:jeho osoba nestoji nijak v ceste ke smireni.Redaktor Schonfeld pod dojmem splynuti obou spolku,vzdal se prednasky-Vcela vzor svornosti-poradku a vzajemne lasky.
ZU Brno schuze jako host predseda svazu Vancura:Kdyby se nase organisace zdvojnasobila,mel by z toho prospech nejen kazdy jednotlivy vcelar,ale ziskala by vedle toho znacnou merou jeho organisace.Vedle toho byla by umoznena ustredni sprava Svazu a jeho cinnost ve smeru poradnim ,publistickem, vychovnem a co hlavni,posilena neobycejne vaha SVAZU ktery vzhledem ku znacnemu poctu org.pracovniku na poli hospodarskem,nemohl by zustati povolanym kruhum lhostejnym.Po techto uvahahach vznasi zadost snaznou a opravnenou.
SDRUZENI valna hromada v Prerove ze 32 spolku uz jen 18 spolku pritomno.Zasluhou clena vyboru Gersla sdruzeni ktery necekal na splynuti a jednoduse vstoupil do ZU Brno a spolu s nim Horsky a Schmied.ZUBrno ani nemuselo menit Stanovy.Proti tomu byli: Kudrnac,Orel,Cerny,posledni cislo -Pokrokovy vcelar -vyslo v lednu 1926
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38450
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 11. 2009
několik slov do diskuze
Takže za nejlepší kleště na rámky považuji kombinovaný rozpěrák. Mají ho např. ve Včelnexu. Dřevěná rukojeť a u ohnutí zubatý srp. Pracuje dokonale a když ho někde zapomenu, jsem jak bez pravé ruky. Co se ometače týče, velké nadějěe do něj vkládají hlavně ti, co to se včelami neumějí a to platí hlavně u malých rámků. Považuji to za dost velkou komplikaci zvl u menšího včelaře. Ale jsem překvapen, že ještě někdo zná buková ložiska. V podstatě jsou víc než dobrá. Co se týče zavčelení našich sousedů, čísla jsou poněkud jiná. Takže přibližně v Německu 2x méně včel na km2, ve Francii 4x méně, 10 x menší a více mají severské státy. Anglie je na tom také dost mizerně. Naposledy tyto čísla vyšla v MV a kdo je chce přesně, určitě si je tam najde. Na závěr: hodnotit úroveň včelaře podle toho kolik mu po první fumigaci spadne roztočů je hodně zcestné a o autorovi takových nesmyslů to hodně vypovídá. Kéž by to bylo tak jednoduché!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38449
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.108.145.2) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444) (38446)
Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38448
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444)
prosím tě o jaké drahotě mluvíš cena léčiv stojí Gabon kč 8,5/ks, Varidol Kč 28/ sklenička, fum. Pás. Kč 0,84/ks, fum. Pás. Kč 42/bal 50ks. Na ten varidonestojí zato ani strouhat tužku na žádost na dotaci a ten dol na tom taky asi moc netrhne pokud ti nezmrzne je použitelný nejméně 2 roky Rozdíl je v tom, že na ty léčiva z obchodu nenapasuješ dotaci. Místa kde se dají sehnat raději nepíši aby s toho neměli malér. kde to ale asi tak kupují zahraniční včelaři. stačí se poptat. Rozdávání pokapaných knotů je vůbec ta největší blbost než to dají do včel tak je to jen ten knot. varidol se vypařuje i bez toho ohně. o tom komisionelním léčení jsem již psal také To někdo jen opisuje bezhlavě zastaralé vyhlášky které nejsou podle jejich popisu ani proveditelné.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 01.11.2009 23:06:09 > ---------------------------------------- > tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde > sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční > zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný. > > Pepan > ---------- > To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-)) > > Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože > léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané > knoty. > A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" > ve vyhláškách SVS. > Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek > > Takže co s tím naděláš? > > Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38447
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443) (38444)
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38446
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- trestik (e-mailem) --- 2. 11. 2009
RE: Dotace (38392)
Trocha kupeckých počtů neuškodí:
HDP ČR za rok 2008 byl 3700 miliard Kč. Kdyby byla pravda, že přínos včelstev pro HDP je 3,75 miliardy, jak uvádíte, potom by byl podíl včelstev na HDP 0,1%. Příjmy státního rozpočtu byly 1064 miliard Kč. Podle toho by se potom také dalo tvrdit, že podíl včelstev na příjmech státního rozpočtu je zhruba 1 miliarda Kč. Zemědělská kapitola výdajů státního rozpočtu je kolem 40 miliard Kč, což je cca 4%. I kdyby 4% byla kapitola jen pro včelaře (což samozřejmě zdaleka být nemůže), bylo by to (přepočteno na přínos ze včelstev do rozpočtu) pouze 40 miliónů (4% z 1 miliardy).
Víme, že celkový roční objem dotací pro včelaře je cca 170 miliónů, což je částka, která mnohokrát převyšuje částku, která by jí mohla náležet dle přínosu včelstev pro HDP. S přínosem včelstev pro HDP v souvislosti s dotacemi proto raději neoperujme. J.T.
> > Četl sem v odborném časopise , že přínos 450000 našich včelstev pro > hospodářství je ,,pouhých´´3750000000,-Kč, Kolik se z toho vrátí do > včelařství? Na 1 včelstvo to je cca 8333,-Kč za rok a to nedostaneš na > dotacích ani náhodou! Kam jdou ty peníze? Pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38445
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437) (38443)
tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
Pepan
----------
To mi poraď kde prodávají volně Varidol. :-))
Je spousta ZO kde objíždí důvěrník lidi s lahvičkou jak s relikvií. Protože léčivo je hrozně drahé:-) A nedá ji z ruky, někde rozdá alespoň pokapané knoty.
A v poslední době je to podporováno různými výrazy o "komisionelním léčení" ve vyhláškách SVS.
Ti co jim to tam diktují asi žijí o dvacet let nazpátek
Takže co s tím naděláš?
Musíš sehnat veterináře a ten si to musí objednat v Dole.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38444
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437)
Nechápu proč nemáš doma svůj varidol i s knoty vykašlete se na důvěrníky a objednejte si sami a trvejte na tom u nás se to tak praktikuje 20 let a nejsou s tím problémy Novému včelaři to předvedu a vysvětlím a je to v pohodě Jen si to musí všichni včas objednat tady rozdáváš rozumy a takovou blbinu si neumíte zařídit. nakonec to jde sehnat i ve včelařských prodejnách. Někde je prodávají pro zahraniční zájemce I když tady tvrdíte , že náš způsob léčby je špatný.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 01.11.2009 21:05:12 > ---------------------------------------- > No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s > ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně > nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat > dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to > dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem > po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde > minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38443
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433) (38437)
To není dobrá vizitka takový SPAD > ---------------------------------------- > No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s > ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně > nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat > dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to > dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem > po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde > minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38439
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 1. 11. 2009
aerosol
Poraďte mi někdo s Acetonem na aerosol.Koupil jsem si v lékárně aceton , ale nemá označení , jaké mám v návodu na vyvíječ. Na tom mém je název Acetonium č. cert. 0702,/0407/522 , R věty R11 , S věty S9 ,S16,S23,S33, tára 510g , ČL2005 , 900ml/712g
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38438
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428) (38433)
No, takhle jsem se domluvil s důvěrníkem a vzhledem k předchozím excesům s ZO, které jsou z mého pohledu vždy absolutně nečekané, překvapivé a pro mně nepochopitelné jsem se rozhodl nekontaktovat, neměnit domluvu a fumigovat dnes. Přirozeně kdyby mi ta lahvička a knoty říkaly pane, tak bych to dneska nedělal, počkal bych na vyšší teplotu. Pro zvědavce, fumigoval jsem po 11 hodině, venkovní teplota byla asi 1 st C a spad z toho včelstva, kde minule spadlo 500 roztočů, byl teď okolo 50 - 70.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38437
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421) (38422) (38426)
No, já jsem ten počet včelstev na plochu střelil bez většího rozmýšlení a to podle toho, kolik se na hektar zhruba dováží počet včelstev na opylování zemědělských kultur. Uznávám, pro dotace na zajištění opylování přírodních porostů by 1 - 10 včelstev na hektar bylo zbytečně moc
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38436
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: d?ev?n? n?doba na med (38412)
Již jen úvaho o skladování v dřevěných sudech tě vrací o 100 let zpět vhodné materiály na skladování medu jsou kamenina, hliník, sklo, nerez. potravinářské plasty, a nádoby s úpravou pro styk s potravinami. Vinařské sudy již pro svůj obsah jsou asi málo vhodné kvůli manipulaci s nimi.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Libor <libor/=/humlak.cz> > Předmět: d?ev?n? n?doba na med > Datum: 31.10.2009 22:04:44 > ---------------------------------------- > Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v > dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni > dřeva....jak velký to může být problém? Věřím, že jímání vůně dřeva do medu > by se dalo zabránit třeba vylitím vnitřku sudu včelím voskem...ale jak to > udělat tak, aby se po stěně rozlila tenounká vrstvička vosku, pěkně držela > a netvořila tlusté stejkance při rychlém chladnutí vosku? Nebo vnitřek sudu > vytřít propolisem rozpuštěným v alkoholu? To by asi přenosu pachů do medu > nezabránilo....máte prosím nějaké nápady, případně zkušenosti? Díky, Libor. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38434
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428)
Copak o to - spad je spad a nemusí být vinou včelaře, že si to milušky odněkud natahají ... Mě spíš zaujala věta "a tak budu fumigovat podruhé v neděli ráno, kdy bude mrazík. " Pokud by to nebylo myšleno jako ironická nadsázka, pak mohu jen doporučit :-) - jaképak návody k použití, hlavně že jsou včelky v chomáči a nemusím si brát kuklu :-))) ! (Ona to ale asi je jen úsměvná provokace - alespoň doufám). S pozdravem Petr
----- Original Message ----- From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, November 01, 2009 6:50 PM Subject: Re: Dotace
Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta
> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s > těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a > že > mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam > prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20 > buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u > druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a > připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co > jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s > plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře > nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě > krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník > a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na > první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v > neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav, > při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo. > > >
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4562 (20091101) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4563 (20091101) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38433
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- dd (80.87.182.237) --- 1. 11. 2009
ZAL 07
Zdravím všechny. Tuto diskuzi každý den pročítám :-) a jsem fakt rád za ni. Teď bych se rád trochu zapojil, protože potřebuji probrat přístroj ZAL 07. Přečetl jsem o něm i o tom italském vše co jsem na netu našel. Jak tady tak i na slovenských stránkách. Letos jsem s ním dělal fumigaci. Vše dle návodu a vyčtených informací. Dávkování: 120 ml oleje.....2 lahvičky Varidol. Jde to opravdu bezvadně! Klasickou fumigací neudělám za den víc než cca 50 včelstev a s touto mašinou v pohodě stovku. Abych měl jistotu, že funguje, den před tím jsem zafumigoval klasicky 16 včelstev (1/2 vozu, včely pouze v plodišti). Podložky jak poseté makem, rozmezí 100 - 500 ks. Po fumigaci ZAL 07 jsem prohlédl podložky v druhé polovině vozu a výsledek stejný. Pro kontrolu jsem dal podložku i do jednoho z nástavkových úlů, kde zimuji na dvou nástavcích 39*24. No a s hrůzou jsem tam našel poze 3 roztoče. Tak jsem tam hned udělal klasickou fumigaci a po kontrole podložky cca 150 roztočů. V ostatních úlech jsem podložky neměl.
Tak nevím co si o tom mám myslet. Máte někdo zkušenosti se Zal 07 ve dvouprostorových úlech?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38432
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B. Pravda (90.179.206.142) --- 1. 11. 2009
Re: Medobran? -odvcelen? (38327) (38335) (38338) (38379) (38390) (38394) (38406) (38411)
Dříve jsem používal vyfukovač, ale hlavně pro velký hluk jsem přešel na el. ometač. Je na mých stránkách -http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=kategorie_ukaz&kat_id=10. Letos jsem používal celou sezonu a byl jsem nadšen.
Spíná se na fotobuňku a na jedno nabití baterie omete údajně 2000 rámků - nepočítal jsem to, občas jsem ji nabil.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38431
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371) (38428)
....tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad ....
----------------------
co to je včelstva ve špatném stavu?
Jsem poměrně překvapen diskuzí okolo spadu.
Na jedné straně syším dost začátečníků, kteří jsou dnes překvapeni, že vidí roztoče, pretože je minulé dva roky neviděli.
Ale mám dojem - že snad ve Včelařství kdysi někdo napsla že do 500VD to nelze považovat za "stav napadení". Nevím jaká přesně použili slova.
A pak nevím co lze soudit z toho, že má někdo po léčení spad 500.
Kolik včelařů je vám schopno říct jaký měli po léčení spad - naprostá většina se o to nezajímá. Mám snad z toho vyvozovat, že naprostáý většina, kteří nesledují spad po léčení jsou lajdáci?
Kolik procent včelařů sleduje napadení v průběhu sezony?
Myslím že o 1/10 by se dalo skoro s jistou vsadit.
Zajímavé je si udělat průzkum mezi funkcionáři co by měli jít příkladem. Například v mé bývalé ZO to asi nedělají ani funkcionáři a myslím že ani členové. To je realita. A když se podívám výš na OV tak co? Prý přišli o včely i čelní funkcionáři Svazu. Co se z toho dá vyvozovat? Pouze neutěšený celkový stav.
A když vezmu PSNV a projdu VMS a počet zadaného spadu - taky bída - abych se nemontoval jen k sousedům:-)
Ale je ten problém úhynů skutečně jen problém přemnožení VD?
Není to jen takový fetiš. Včelstav bez VD.
Nepotřebujeme včelstva a včelaře co umí včelařit s VD?
Karel
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38429
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: Dotace (38339) (38353) (38355) (38356) (38358) (38362) (38363) (38366) (38367) (38368) (38369) (38370) (38371)
Pane PoLÁŠEK, tak koukám, že to máte ve špatném stavu, když máte takový spad a hlavně, že jen nadáváte a kritizujete, nic jiného od Vás není slyšet. Franta
> Spad jsem tehdy nesledoval. Byl jsem po předchozích rituálních tancích s > těmito dobrovolnými funkcionáři rád, že konečně můžu to léčení ukončit a že > mám pokoj, zase až do doby, než začnou chtít vzorky měli. Jen jsem to tam > prostě zapálené strčil. V úterý jsem rozebíral včely, jedny měly asi 20 > buněk vybíhajícího plodu a asi 2 dm čtvereční nakladených vajíček, u > druhých jsem pouštěl zaklíckovanou matku a ty měly vyčištěných a > připravených ke kladení tak 1 dm čtvereční buněk a u třetího včelstva, co > jsem uspořádával, ty byly v nástavkovém úlu, takže tam jsem nástavek s > plodovým hnízdem nerozebíral, takže nevím. Ale ve středu docela dobře > nosily pyl, tak tam asi nějaký plod byl taky. Ale já, jako každý rok ještě > krmím. Co se týká spadu, jsem zvědav na neděli, letos přišel nový důvěrník > a coby "nové koště" mi sám od sebe nechal knoty a léčivo v lahvičce na > první dvě fumigace, v neděli pro to přijde a tak budu fumigovat podruhé v > neděli ráno, kdy bude mrazík. Takže jsem na spad po druhé fumigaci zvědav, > při první bylo tak 500 roztočů na včelstvo. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38428
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 1. 11. 2009
Re: Dřevěná nádoba na med (38425)
Proč dřevěný sud? Jednak si pohrávám s myšlenkou dárkového balení medu v dřevěném soudku (třeba 5 kg, 10 kg.....) a jednak, tedy pokud bude co prodávat, tak dřevo je klasika...mým potenciálním zákazníkům bude přírodně manipulovaný / uskladněný med chutnat cca 2x tolik, než uskladněný v plastu....ano s případnou krystalizací by byl problém, každopádně by musel být otevíratelný víkem. Plechové nerezové nádoby? Ano, pokud mne myšlenka s dřevem přejde, tak ani nic jiného nezbyde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38427
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdenek (81.19.46.234) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421) (38422)
Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
xxxxxxxxxxxxxxxxx
pane Polášek,předpokládám že jste chtěl napsat ten počet
včelstev na jeden kilometr čtverečný ,ten hektar se Vám tam
dostal omylem
Zdenek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38426
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vilda (88.100.54.204) --- 1. 11. 2009
Dřevěná nádoba na med
Zdravím, Med je strašně citlívý na pachy i na vlkost. Toto všechno velice snadno a rychle absorbuje. Vylití voskem by nebylo špatné, ale zřejmě by se musel sud před tímto vylitím předehřát, aby vosk netuhl pod rukama. Myslím, že vylití vnitřku smůlou by bylo jednodušší.
Mimochodem, proč dřevěný sud? Jsem malovinař a dřevěný sud je sice hezké mít ve sklepě, ale velmi pracné jej udržet v zdravém stavu - sesichá ve vlhku plesnivý, když dřevo načuchne velmi dlouho se vněm tento pach drží a nakazí i obsah.
Než vrážet čas a peníze do dřevěných nádob, raději něco přidám a koupím nerez.
Hezký den.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38425
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: dřevěná nádoba na med (38412)
Pravděpodobně s tím už nikdo praktické zkušenosti nemá. Z literatury vím, že se dřevěné sudy, třeba na pivo, vysmolovaly. Do sudu se nalila výpustním otvorem horká smola a válením sudu se dostala na celý vnitřek sudu. Potom se sud narazil výpustním otvorem dolů na jehlu s horkou párou a tou se sud vypařil. Smola zatekla do pórů dřeva a zbytek smoly ztekucené tou párou vytekl. Dřevěný sud jsem snad ještě viděl s pivem z místního pivovaru v 70 letech?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38424
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.179.34.205) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421)
Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
---------------------------------------
http://fcelar.blogspot.com/
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty
Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.
---------------------
Takže v konečném důsledku přeloženo do češtiny - za opylování nemusím platit, pokud mám převčelenou krajinu.
Tam se přísun včelstev nemůže projevit, protože nemůžu porovnat se situací bez včel. Takže si zemdělci radeji nakoupí nové stroj, opravují kravíny a na placení včelařům můžou dlabat, protže dotace jim umožní žít bez ohledu na ekonomickou efektivitu. To že dostanu dotaci minimalizuje můj zájem na maximální produkci. To je u včelařů i u zemdělců. Zcela zákonité.
No a že současné odrůdy řepky atd musí být schopné produkovat bez opylovařů je jasné, protže při současných osevních plochách a dříve doporučovaném počtu 5včelstev na ha by jsme museli na květen připravit 3x tolik včelstev než je vČR pro řepku - a co pak s nimi? Exportovat do Kalifornie? :-))
To je stejné jako s dětma - dokud byli lidi státu ochotni na své vlastní náklady vychovávat děti - budoucí vojáky, daňové poplatníky a lacinou pracovní sílu, tak nemuseli být žádné přídavky-dotace na děti.
No a když ta vůle opadne, tak to žádné dotace nezachrání. A pokud je, tak se jí dají ovlivnit skupiny kde ani tak není z pohledu ekonomického efektu příliš pravděpodobné, že to bude návratné - tedy další zdroj příjmu pro státní rozpočet a DPH. Takže to na sestupnou trajektorii evropské civizace nemá pozitivní vliv. Dotace josu příznakem degenerace systému. Neprobíhá selekce.
Je myslím že je podružné řešit včely, když to tak vypadá na poslední století civilizace, tak jak ji vnímáme my.
Pokud chcete aby vaše geny - potomci měly budoucnost, pobídněte potomky aby si hledaly partnery mezi "přistěhovalci".
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38423
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410) (38421)
Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38422
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.159.232) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38410)
Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
____________________________________________________________
Taky si myslím.
Více včelstev na opylovaní ve většině oblastí již není třeba. Navíc v současnosti je trend chovu silných a velmi silných včelstev, která dají za dva i více včelstev klasických a v jarní snůšce, kdy je opylovací služba nejpotřebnější, jsou produktivnější ještě mnohem víc. Jaký význam má navýšení celorepublikového stavu včelstev? Snad aby se ČSV nezkrátil rozpočet? Jiný důvod mě nenapadá. Také jsem proti dotaci na zazimovaná včelstva.
Jiná věc je, když v nějaké oblasti masivně vymizí včelstva. V takovém případě je poskytnutí dotace rozumnější než neposkytnutí. Každopádně když už k této investici dojde, měl by svaz provést příslušná opatření, aby se situace už neopakovala, a tak se předešlo opětovnému plýtvání penězi kvůli nezodpovědnosti odpovědných. Netvrdím, že je to případ každého, ale obecně lze říci, že příčinou hromadných úhynů nebyli přemnožení roztoči, ale sami včelaři a jejich ZO, protože včas nezačali s léčbou, čímž umožnily přemnožení roztočů. Varování bylo, avšak reakce jaká?... typický laxní přístup našich "strejdů" funkcionářů. A řadoví včelaři?... vesměs to samé! A opatření?... ze strany ČSV zatím nic nového.
Bohužel toto si mnoho z dotčených nehodlá připustit.
Máme před sebou rok voleb funkcionářů ČSV a IX. sjezd ČSV, příležitost změny, ale kdo na to má nervy, čas, energii, dostatek odhodlání a především schopnosti? Málokdo. A tak to dopadá jak to dopadá, ale taky nemusí! Jaké si to uděláme takové to máme. Záleží to na nás všech.
Tak ať nám to vyjde!
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38421
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 1. 11. 2009
Re: dřevěná nádoba na med (38412)
Dne Saturday 31 of October 2009 22:04:40 Libor napsal(a): > Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v > dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni > dřeva....jak velký to může být problém?
dobry den, trochu z jineho pohledu, pokud ho tam budete chtit pouze skladovat, asi problem nebude, ale pokud nebude mit moznost otevreni jednoho boku, tak jsem zvedav, jak ho dostanete ven :) (pokud se nejedna o akat) .
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38420
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.190.117) --- 1. 11. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38409)
Ano dotace na vzdělávání určitě,ale!?Přihlaste se do Nasavrk do školy!Je tam více jak 200 přihlášených a tak budete čekat 7 roků než se na vás dostane řada.Nemělo by se s tím něco udělat.Třeba otvírat dvě třídy v roce a ne jen jednu?Před několika roky zájemci museli čekat 2 i 3 roky až se přihlásí dost lidí aby se mohla otevřít třída.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38416
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 31. 10. 2009
Re: dřevěná nádoba na med (38412)
pokud budu med skladovat v dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni dřeva..
No pachuti ze sudu od whisky, nebo koňaku bych se nebránil.
Ale když u toho jsme, na nádoby ke skladování medu jsou dotace. Volil bych něco s atestem.
Skladování medu v sudu je zmniňováno i v pohádce o Chytré horákyni. On se med asi v něčem jiném dřív neskladoval.
Viz častý obrázem medvěda se sudem medu.
Takže bych si na med dal ještě cedulku BIO EKO a SELSKÝ. To pro případ, že by nějakou chuť chytil. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38414
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 31. 10. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408) (38409)
PH:
Stačí, když Unie uvalí 5 centů cla na kilo medu a máme hned dotaci všichni a bez složitého neproduktivního přerozdělování a účtování. Jestli něco potřebuje podpořit, to je věda výzkum vzdělání.
-----------
Vědu určitě potřebujeme podpořit. Na univeritáích a tam kde se dělá výzkum. To je jasné.
ALe to clo?
Mně ten dovozový med nevadí. Co by jedli lidi kdyby byl zdražený dovozový med.
Kdo z nás prodává dráž než se prodává med v obchodech?
Včera jsem měl zrovna v práci debatu. Nabízím med, aby si každý koupil, protože v zimě letos poprvé po letech nebudu mít med. Nebo nemůžu garantovat že jej budu mít.
Průpovídka - jsem laciný i drahý jako Lidl.
Jednomu kolegovi se to zdálo drahé a tak chtěl slevu, že jeden včelař u nich prodává med o hodně lacinější. Tak si u něj nakup. To je právě to, on už med nemá. :-)
Kdyby včelaři neprodávali med laciněji než je nejlacinější trvale dostupný med v obchdoní síti tak se válejí v penězích i bez dotací. :-))
První dvě až pět kilo ze včelstva by jim nahradilo celou dotaci.
Kolik schválně stojí nejlacinějsí med ve vašem okolí?!!
Takže pokud někdo včelaří pro peníze, měl by se naučit si o ně říci zákazníkovi a ne žebrat o dotace.
Za chvíli by jsme mohli vylejvat med na pole a zvát k tomu novináře.
Mléko taky nikdo do Evropy nedováží a je tady problém s cenou i odbytem.
A když někdo začne dávat dotaci 50Kč na kilo medu, tak bude EU zaplavená EU medem. Ovšem jaké kvality.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38413
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 31. 10. 2009
dřevěná nádoba na med
Pěkný večer vinšuju, chtěl bych se zeptat, pokud budu med skladovat v dřevěné nádobě, např. v novém vinařském sudu, pak med zřejmě pojme vůni dřeva....jak velký to může být problém? Věřím, že jímání vůně dřeva do medu by se dalo zabránit třeba vylitím vnitřku sudu včelím voskem...ale jak to udělat tak, aby se po stěně rozlila tenounká vrstvička vosku, pěkně držela a netvořila tlusté stejkance při rychlém chladnutí vosku? Nebo vnitřek sudu vytřít propolisem rozpuštěným v alkoholu? To by asi přenosu pachů do medu nezabránilo....máte prosím nějaké nápady, případně zkušenosti? Díky, Libor.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38412
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 31. 10. 2009
Re: Medobran? -odvcelen? (38327) (38335) (38338) (38379) (38390) (38394) (38406)
>Jeden šikovný kolega má takýto zlepšovák na vyfukovanie. AG<
-----------------------------------------------------------
Velice děkuji, protože však odebírám plásty i ze třech nástavků (NN) najednou, nemohu včely vracet zpět do ůlu. Asi by se na mne dost zlobily. Přesto děkuji za inspiraci
na prvou části skluzu. Budu o tom uvažovat.
S pozdravem JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38411
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 31. 10. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408)
Já myslím, že jediný problém má nebo za nějako dobu bude mít vedení ČSV. Zatímco dobrovolné funkcionáře to dole přestává bavit, protože spolkový život ZO se většinou vytratil a zbyli jen pasivní většinou důchodci, kterým ti dobrovolní funkcionáři v podstatě slouží, vedení ČSV do toho neustále šlape, stále lobuje za další a další dotace a aby léčení a všechno kolem včel šlo pokud možno přes ZO. Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38410
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 31. 10. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401) (38405) (38408)
Stačí, když Unie uvalí 5 centů cla na kilo medu a máme hned dotaci všichni a bez složitého neproduktivního přerozdělování a účtování. Jestli něco potřebuje podpořit, to je věda výzkum vzdělání. To je u nás hodně na chvostu, to si peníze nemůže vydělávat, tam ty peníze stát musí dávat ale dává stále méně. Celý systém rozdávání se zvrhnul na uplácení voličů rádoby politiky, které nezajímá hospodaření, ale vlastní prospěch. 50 000 voličů je hodně a kdo zruší dotace, tuhle nesmyslnost, prohrál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38409
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Kučera (88.101.250.34) --- 31. 10. 2009
Medobraní -odvcelení
Dobrý den
ometač jsem plánoval letos v zimě v prodeji jsou dva :
s igelitovými pásky a s rotačními kartáči.První cenový
návrh byl neskutečný ale nakonec to vyšlo do 1000kc.Domečky jsem
si nechal vyrobit ale ustojí to i kluzná ložiska,ty motorky
mají moc otáček a chce to snízit buď zapojit do série nebo
napájet 6v já sem měl volný regulátor .Je pravda že je třeba zdroj ale spotřebu sem naměřil cca 2,5a ,ofukovač 220v?
Na jaře sem si zlomil ruku a nějaké oklepávání rámečků celou sezónu nešlo mám vždy nějaká včelstva vzrušivá na smetáček
ale při tomto ometání žádný problém a práce je rychlejší.
Ať se daří s pozdravem jedním prstem Dědek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38407
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 31. 10. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385) (38401)
celá tahle diskuse na toto téma je neuvěřitelně hloupý blábol plný závisti
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Re dotace > Datum: 31.10.2009 19:01:36 > ---------------------------------------- > A co tak udělovat dotace úplně jinak, proč nedát dotace těm, co jim > včely zimu přežijí ? Určitě se o ně starali víc, jak ti, co jim včely > nepřežily, určitě měli větší náklady a více starostí (omlouvám se těm, co > pro včely udělali první poslední a přece jim uhynuly). Pokud někomu včely > nepřežily skutečně proto, že to odfláknul, včely vypumpoval a nic do nich > neinvestoval, tak pokud mu dám dotaci na to, že mu včely uhynuly, ať si > pořídí další, tak se na ně zase vykašle. Pokud dostanu dotaci za to, že mi > včely přežily a svoji opylovací službu další rok udělají, tak se budu o ně > nadále starat. > Ale asi tak, z dotací nikdo nezbohatne, pochybuji o tom, že někdo > včelaří kvůli tomu, že dostává dotace. Pro každého včelaře je odměnou > (aspoň si to myslím), že má zdravé včely, které může pozorovat a kterým > věnuje svůj volný čas. > Ale nastává okurková sezona, tak je třeba dotace pořádně probrat. > > Jiří > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 31. 10. 2009
Re: Dotace (38387) (38389) (38398) (38399)
Ta 1 D je právě ten honorář od státu za opylování planě rostoucích rostlin. Se zemědělci si to musíš dojednat sám. Za bolševika nám JZD tuto službu platilo. Od dnešních podnikatelů se toho asi těžko dočkáš
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Re: Dotace > Datum: 31.10.2009 19:00:17 > ---------------------------------------- > >Ještě bych se zeptal jinak, kolik je Vás kteří nestojíte o to ,že někdo si > Vaší práce považuje. Pepan< > ------------------------------------------------------------ > A co nehonorovaná opylovací činost? Není tato výše dotace z tohoto pohledu > pouze držhubné??? > JK > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38404
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 31. 10. 2009
Re: zvedací kleště na rámek (38380) (38391) (38396)
Já jsem inspirován tím filmem udělal prototyp z pantu na dveře a ověřil jsem si, že tím jde u mých rámků s mezerníky vytahovat rámky i bez použití rozpěráku a to i rámek uprostřed nástavku se včelami. Pokud ovšem rámek není křivý a nemá přitmelenou boční loučku ke stěně, tam je rozpěrák nutný. A pak jsem sklouzl při mém spoučasném malém počtu včelstev zpátky k uvolňování rámků rozpěrákem nožem nebo šroubovákem, podle toho, co zrovna bylo po ruce. Zvedací kleště by potom měly mít ještě dvě další výhody. Ruce se nedostanou tak blízko ke včelám, takže bude déle trvat, než se včely rozhodnou bodat a potom ruce nebudou přicházet do styku s měkkým propolisem na rámcích. Protože to vidím jako určitý problém, udělám třeba včely a potom musím fleky od propolisu docela pracně z rukou sundávat.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 31. 10. 2009
Re: Re dotace (38380) (38382) (38385)
A co tak udělovat dotace úplně jinak, proč nedát dotace těm, co jim včely zimu přežijí ? Určitě se o ně starali víc, jak ti, co jim včely nepřežily, určitě měli větší náklady a více starostí (omlouvám se těm, co pro včely udělali první poslední a přece jim uhynuly). Pokud někomu včely nepřežily skutečně proto, že to odfláknul, včely vypumpoval a nic do nich neinvestoval, tak pokud mu dám dotaci na to, že mu včely uhynuly, ať si pořídí další, tak se na ně zase vykašle. Pokud dostanu dotaci za to, že mi včely přežily a svoji opylovací službu další rok udělají, tak se budu o ně nadále starat.
Ale asi tak, z dotací nikdo nezbohatne, pochybuji o tom, že někdo včelaří kvůli tomu, že dostává dotace. Pro každého včelaře je odměnou (aspoň si to myslím), že má zdravé včely, které může pozorovat a kterým věnuje svůj volný čas.
Ale nastává okurková sezona, tak je třeba dotace pořádně probrat.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38401
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38401 do č. 38461)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu