Archiv Včelařské konference

Prosím, nezná někdo postup na získání (doma dostupným způsobem) včelího pylu "Perga" z medových plástů? Jedná se o jeden z výrazně léčebných produktů včel s léčebnými účinky na mnoho a mnoho nemocí. Děkuji

GP:
Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.
-----
No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.

A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.

Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to naučí:-)
A tohle srovnání nebylo provedeno.
A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka korelovala.

Já si založil pokus před víc jak pěti lety, na Brennerech (to jsem si chtěl ověřit i tu slavnou izolační mezeru dlouhé loučky). Systematický pokus mi zlikvidovala melecitozni kalamita (nebo co to bylo - zajímavé že ani tady neměla izolace vliv). Pak už jsme jen tak porovnával nástavky. Ty poslední v provozu loni a letos sežrali mravenci.

A až si takové srovnání ve stených úlech někdo udělá, tak si rád poslechnu, k čemu došel. Třeba právě o té izolaci, ploše půdorysu a tvaru plodiště atd.

Osobně si myslím, že teď bude hlavním faktorem u úlu jeho schopnost desinfekce, nebo snadnost výroby a likvidace.
A celého úlového systému - snadno množit včelstva.

Karel

Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal a neudělal ho bohužel ani R. Linhart pro
metodu vlivu chovu trubců. Proto sotva může seriozně tvrdit, že je to
všespásná metoda proti rojení. V tzv. nerojových letech si pak můžeme
nalhávat, že je to opravdu 100% účinná metoda. Ono to tak není...
K. Čermák

e-mail/=/nezadan napsal(a):
> No já myslím tu vlnu článků někdy po 2000.
>
> A samozřejmě jsem si jeho metodiky trochu zdáli nastudoval.
>
> Ale pokud chci vliv něčeho srovnávat, tak musím vliv ostatních faktorů
> omezit. Tedy to ostatní musí být stejné. Tak alespoň já chápu pokus.
> Takže je pravda a v tom se shodujeme, že nástavkové včelaření dává větší
> výnosy než třeba v MU, pokud jsou k tomu vhodné podmínky a člověk se to
> naučí:-)
> A tohle srovnání nebylo provedeno.
> A že se to i Ing. Smělý postupně učil je zřejmé z jeho referátu v Letňanech
> a přehledu výnosů v jednotlivých letech. Nebo by se z té vzestupné křivky
> dalo odvodit, že výnosy stoupají stářím polystyrénu, včelaře (to je můj
> názor - tedy zkušenostmi) a nebo letopočtem. S tím vším ta křivka
> korelovala.
>
> Karel

Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek.

Tejto teórii o tichej výmene matiek vo včelstvách v tomto období neverím. V tomto čase je existencia včelstiev založená na delení-rojení včelstva a ne na TV.

TV je náhradný variant záchrany včelstva v typickom období 7 a 8. mesiac v roku, keď z rôznych dôvodov (stará a neschopná poškodená matka), nedokáže pripraviť včelstvo do budúcej sezóny. Vtedy včely rozhodnú o tom či M vymeniť TV, začnú vždy chovať trúdí plod (včelstvo nemôže spoliehať na náhodu, že trúdy niekde budú) a pir liehnutí prvých trúdov, včely pripravie materskú kolísku a prinútia matku položiť do nej vajíčko. Takto to spravia ešte 2-3 krát. Toto je pravá TV matky vo včelstvách. Anton

K.Čermák:>Přesně tak, normální klasický srovnávací pokus porovnávající jen jeden
fakor (vliv), který zvládne každý a který nejlépe odpoví na otázku, co
způsobuje, p. Smělý neudělal...<
...........

To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)

Totiž určitě si pamatujete články p. S. Kubišové o "fantastickém" zimování v medníku a protože šlo také o "praktickou" zkušenost, viděl jsem její autogram z té doby v Hustopečích u včelaře v návštěvní knize, který mi vědecký tým dokázal před třemi lety ještě popsat dobře svými slovy, když se zimování u něj dávno provádělo s dobrými výsledky.

Nevím, jestli není pro někoho důležitý rozvoj pro mne ano, protože rychlý rozvoj je základem dělení a připravenosti snůškové kondice na hlavní snůšku.

Našel jsem narychlo:
Ing. Václav Smělý; Včelařství 1980/9/202-203; Jak podstatně zvýšit výnos medu.



Já si něco z toho vzal a srovnání - "jednoduché" proběhlo cca před 6-ti lety.(šlo o problém s nosemózou a ten byl s dalším navazujícím opatřením prakticky vyřešen) Rozdíl takového výsledku je významný a nepotřebuji to jako p. Smělý zveřejňovat, ikdyž to po roce 2000 ve svých článcích udělal jak v souvislosti s jeho názory řešit a praktikovat uteplení na větší počet včelstev. (to jsem zahlédl i v článcích PSNV)

Toto téma bylo řešeno ve vlákně "úhyny pokračují", proto jsem založil toto vlákno s přijatelnějším názvem. Protože chovám včely teprve druhým rokem, nemám mimo zkušeností, na letošní sezónu dostatek souší k rozšiřování včelstev. Jsem nucen rozšiřovat pouze mezistěnami. Rovněž do nástavků dávám stavební rámky na kladení trubčiny. První nástavek mi dvě rodiny vystavěly celkem rychle a další dvě si dávaly načas. Téměř každý den jsem jejich výstavbu mezistěn kontroloval přes fólii. Měl jsem na paměti rady zkušených "rozšiřuj, až bude nástavek plný včel. Asi 300 m od stanoviště kvete řepka, tak jsem si říkal, že stavba na mezistěnách bude bez problémů a já budu v klidu rozšiřovat. Včera jedno ze slabších včelstev, které nemělo vystavěno asi cca 3 mezistěny, ale možná i více (dva nástavky), se začalo kolem 10.00 hod. rojit, tak jsem sledoval, kam si roj sedne. Naštěstí dosedl na mojí zahradu, na švestku, asi 2 m nad zem. Nikdy jsem roj nesetřásal, ale rada od včelaře, "nech ho, až do večera, pak ho setřes, přes noc ho nech ve sklepě", mi dodala klid a začal jsem rozšiřovat o nástavek mezistěn další včelstva. Nástavek jsem vkládal mezi první a druhý (druhé nástavky mají včelky dost zaneseny medem). Asi za hodinu po rozšíření z nejsilnějšího včelstva opět vzlétl roj a naštěstí dosedl opět na moji zahradu na jabloň vedle švestky. Trochu mě to rozhodilo. Dva roje během hodiny a to jsem věřil tomu že se mě včely vyrojit nemůžou, vždyť pro ně dělám první poslední. Roje jsem sklepl do rojáků, dal do sklepa a ráno jsem je usadil no nových úlů, opět na jedenáct nevystavěných mezistěn. Měl jsem a mám trochu obavu, aby roje z úlů neodletěly, pro jistotu jsem jim dal cca 0.75 l cukerného roztoku, i když jsem zpočátku moc nechtěl. Asi jsem udělal dobře, protože od 14.00 hod. prší, jen se lije, teplota cca 11 st.C. Když jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně zlikviduje ostatní. Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ? Je mi jasné, že jsem se měl dívat, zda včelky nestaví matečníky, ale to jsem nepředpokládal, vždyť jsem jim dopřával dost místa (volné mezistěny).
Díky za názory a rady.

Jiří

GP:
Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? ....
----
Tady byla původně otázka, kdo nese zodpovědnost (nebo kdo to zaplatí, když něco napsaného nefunguje).
Já jsme psal o tom, že jsem zaplatil poměrně vysokou cenu za to, že jsme se domníval, že někdo položil autorovi článků s tématem IZOLACE=VÝNOSY otázku, jestli a jak to prověřil.
Já četl až ty články okolo roku 2000. Jestli se nepletu, jejich opakované moto bylo - silně izolovaný nástavek = velké výnosy. K tomu spousta statistiky.

Nemám nic proti Ing. Smělému, ale proti tomu způsobu publikování, že se něco otiskne, aniž by se zkoumalo, jak moc je to ověřené. A nemám nic proti inf. o nově zkoušených věcech atd, pokud bude napsáno, že je to nové, nebo zatím vyzkoušeno tak a tak.
Pokud by tam od Ing. Smělého byl seriál (ani by nemusel být tak dlouhý, jako o Eurodantech) o jeho metodice a o jeho izolovaných nástavcích, nic bych proti tomu neměl.

Ale ze článků vyplývalo, že izolace = vysoký výnos.


No a já tehdy řešil pokles výnosů. Nějak tady na čas zmizela medovicová snůška. Tak jsme si to chtěl ověřit, jestli to není tím, jak k původním mírně izolovaným nástavkům přidělávám stále víc neizolovaných.

No a abychom tady nemlátili prázdnou slámu. Tak jen dodám, že to tím nebylo. Stačilo třeba změnit stanoviště, včely a mám tam včelstva co jsou teď na 4až6 N(24cm). I když to má poměrně malou korelaci s výnosem:-)

Karel

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou. Naproti tomu na zkoumání Mite Gone v Dole bylo použito 24 včelstev po dobu 1 roku a je vše jasné. Navíc slibované výsledky porovnání účinku Formidolu a MG dodnes nejsou. Autoři navíc píší" Prosím prověřte naši metodu.Budeme velmi vděčni "..... Včel. č. 5/2007 str.125. Mě je to na nich velmi sympatické. A za 3 - 5 let budem vědět více. Každopádně nelze zavírat oči před tím, že existují již stovky spokojených včelařů od loňska a jak to bude letos uvidíme.
Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit. Zdraví R. stonjek

Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, že tři autory vbůbec neznám ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale každý kdo je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10 na str. 14 přílohy autoři jasně píší že metodu aplikovali u 60 včelstev po dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
--------------
Pokud je to na mě, tak mě by se spíše líbilo, kdybych četl, "... metodu jsme zkoušeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev. S jinak stejným způsobem ošetřování - až na tu trubčinu. A výsledek obou skupin....".

60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenže jak se pak v přírodě množí včely? Roji? Asi ne. Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)
....
Autory neznám, nic proti nim nemám.
Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě odmítli publikovat) a dost věcí podepíšu taky.
Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v každém nástavku jsem přešel ke dvěma - když je vystrojuji a to tam pak různě prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při třídění větší část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné. Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. Aź jsem měl chuť ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou snad 1:1.

Takže bych mohl být rád, když jsem se stal se svoji trubčinou světovým, dřív jsme byl za černou ovci:-)
Ale protože s tím už nějaký pátek zápasím, tak vím, že je to(snad) jen jedním z faktorů, který omezuje rojení.

A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co má větší vliv. Trubci, matka, stanoviště - průběh snůšky bez výpadku, úl, geiopatogenní zóny atd.

Karel

Antone, mám otázku¨. Jak bys nazval stav ve 4 včelstvech která jsem prohlédl a sleduji každý týden. 4 - 5 odvíčkovaných matečníků, zbytky otevřeného plodu, zav. plod, spousty trubců a včelstvo se rozhodně nevyrojilo. Rád se nechám poučit.

Rozhodne takto nevypadá stav včelstva pri tichej výmene matky, charakter Tv je presne špecifický, npr. už v tom, že včelstvo matke pripraví prvú materskú misku, do ktorej položí vyjíčko, do troch ďalších dňoch matku umiestni ďalšie vajíčko a o ďalšie tri tretie vajíčko, nikdy som nespozoroval štvrtú mater. bunku. Tento scenár je v závislosti na poistenie ak by prvá matka bola poškodená, prípadne pre nejakú vnútornú príčinu sa matka vôbec nevyvinie. Po vyliahnutí prvej matky vždy včely zbývajúce MB odstránia včely.

Tvoj popis je dosť strohý, ale je typický pre porojové včelstvo z ktorého odletela časť včiel, príopadne zasiahol do priebehu RN a matka sa stratila (mne sa to stalo, keď som zastrihával jedno krídlo a matka sa pri rojení stratila. Tým, že sa matka stratila, RN sa nezastavila, ale "bežala" ďalej do doby, keď sa vyliahli mladé matky v jednej chvíli. Vtedy sa včelstvo rojí viacerými mladými matkami. Tvrdíš, že roj určite zo včelstiev nevyletel, potom v úli môže byť pôvodná M (ak je značená niet o tom pochýb) alebo by si mal nájsť mladú, prípadne nie je vo včelstve žiadna matka. To však zistíš len Ty. Aj z biologického hľadiska sa nemôže uvažovať s TV v čase prirodzeného rozmnožovania delením.

No niekedy je to "proklěte" zauzlené, ale časom sa to vysvetlí v správnom smere.

G.Pazderka napsal(a):
> To je zajímavé. Jak přesně by to mělo normálně "u každého" probíhat? Jeho
> články jsou před tím rokem 2000 a i po, hovoří o zkušenostech. Možná je
> dobrá otázka, jestli jste p. Čermáku byl u p. Smělého a viděl ty jeho
> "včelohrady".(já jen přehodnotil podstatné a využil něco z jeho práce)
>
Když odpovím, co to změní na věrohodnosti mého předchozího příspěvku?
Když mě někdo jednorázově navštíví a uvidí osazených 200 oplodňáčků a na
stole v pracovně inseminační přístroj, bude schopen z toho odvodit
pravdivost třeba mé charakteristiky chovu Vigor....??
S ing. Smělým jsem si léta dopisoval a myslím, že o jeho způsobu chovu a
výsledcích vím víc než třeba z desíti návštěv u něho.
K. Čermák

Právě myši, jak píší, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v souších.

Tak toto autori LBV prepískli (podľa mňa), aby v akejkoľvek dutine robili myši poriadok so starými plástami v prospech včiel. Neviem prečo by mali včelie súše myšiam chutiť, len preto, že sú v nich zbytky výkalov lariev.
Úľ často navštevujú piskori-rejsky, ale preto, že sú hmyzožravé, súše a v nich zbytky medu či peľu, im nechutia, myši najčastejši v úľoch hľadajú ubytovanie a preto dokážu zničiť niekoľko plástov, kde si zakladajú hniezdo, ale zbytky súšov ostávajú v úli, nechutia im ani mŕtvolky včiel, rady si pochutia na peľi v bunkách a nepohrdnú ani medom. Taká je pravda.

LBV v zmienenom článku je uviedli viacero lapsusov, ktoré sú viacmenej vykonštruované, ako skutočné. Neviem koľko preverili, zakreslili či odfotografovali dutiny so včelím dielom, podielu trúdoviny ku robotníčiemu plodu, umiestnenia plodiska a pod.

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

Prečo si myslíte, že sa roja- delia len včely vo veľkej dutine? Podľa mňa každé včelstvo môže byť pomere ku veľkosti dutiny, včely sa neroja len preto, že majú 50-60 tis. jedincov, roja sa len a len preto, že je to ich poslanie. Z veľkej dutiny vyletí veľký roj z malej menší roj, ale v podstate sú obidve skupiny roje so všetkým čo novému včelstvu patrí.
Nepáči sa mi ani pomenovanie uletených včelstiev ako divé včely, prečo divé, veď sú to práve tie isté včely, ktoré chováme doma. Hovoria že volne žijúce včely nie sú domestikované. Žiadne včely nie sú domestikované, všetky včely sú prírodné tvory, tak ako tisíce rokov.

Ja som ponúkol včelstvu príbytok s dutinou 30x30x100cm, zhodu okolností túto umelú dutinu obsadil priletený roj. Pred zimou som ho ošetril 3 krát fumigantom, včelstvo prezimovalo zdravé, rýchlo sa rozvíjalo a práve včera (17.5) sa vyrojilo.

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra
Posílám příspěvky do Včelaře. Celkem vyšlo 7 příspěvků. Další zatím nevydali. Je to věcí redakce co pustí, snad se tam časem objeví další technika.…
Racionální včelaření tria L-B-V má přednost. Když jsem kluky nutil, aby vše podrobně prostudovali, tak mi řekli, že je to plno textu , který jim nic neříká.Pro mne je velmi poučný, protože mi potvrzuje metodu, kterou používáme už dlouho, která je založena na maximální obnově včelího díla a chování trubců. Zásahy provádíme současně při vytáčení medu.“Co nejméně zásahů do včel“, publikováno ve Včelaři 1/ 2004. Dnes díky včelaření ve skleněných nástavcích, měření teplot, toho víme podstatně více, proč včely nerušit. Nasazování nástavků ,mřížek, medníků, očka, zpomaluje rozvoj včelstva. Když se při vytáčení objeví na rámku v květnu opuštěný matečník, což je vedle označené i neoznačená matka v úle, která se těžko najde, ale je přínosem hlavně pro stavbu nového díla, a z něho potom vytáčení medu . Není to tichá výměna matky, která se stává u běžného včelaření.
Pro výzkumnou činnost podle mne nestačí takové ověřování, jako je uváděno, že z internetového obrázku je zřejmé, úkol pozorovacího úlu může splnit např. i staré akvárium.Proč si nepořídí skleněné úly, aby něco taky vysledovali a z jednoduchého včelaření nedělali složité, což je nevědecké, nepřirozené.Uvedu aspoň jeden příklad využití.Na skle si značím plochu denního postupu víčkování, které se zastaví na nějakou dobu podle zásahu do včel. Včely reagují a hned včelařovy zásahy napravují na úkor postupu..

Princip nápodoby funguje u lidí. U zvířat např. když se rozeběhne jedna ovce, tak za ní běží i ostatní.U ptáků např. u vlaštovek přiletěly 27.4. stejně jako v roce 07.atd… Celý program u včel jsem nazval:“Včelí inteligencí“.Tyto metody zjišťování chování u jednotlivých včel i celého společenství, ukazují co by se dalo ještě zlepšit. Na to si taky objednal ins. matky. Jsem v pořadníku, ale potřeboval bych je už tento týden.

Pokud byste chtěl vyzkoušet použití vlasce v rámku místo drátu, popíšu technologii s tím, že mne budete informovat jak to dopadlo.
B.V.

Jiří: ... Co jsem udělal špatně a co mám dělat s novými (vyrojenými) včelstvy ?
-----
Nic, jestli jsi neměl volné dílo a měl jsi na rozšiřování jen mezistěny, tak pokud byla dobrá snůška, tak nemusely stíhat stavět. To moc neovlivníš.
Co s roji - pokud se ptáš na toto, tak ty bych usadil, ať staví.
Co stěmi, ze kterými vyletěly roje? Když nic neuděláš, taky nic nezkazíš.
Pokud je tomu tak, že včely neměly kam nosit a tudíž to nejsou jednoznačné rojilky, tak můžeš ještě z nich udělat do plemenáče oddělky a posílit to z nevyrojených včelstev - tedy takové maličké protirojové opatření.
Včelstva z plemenáčů můžeš později - podletí, podzim, zima ? - přidat k usazeným rojům - vyměníš tak matky.

To záleží na tom, jestli chceš mít spíše med, nebo včelstva:-)
-----
K možným chybám, nevím jak máš vysoké nástavky - ale u vyšších nástavků bych v tuto dobu nepřidával celý nástavek, ale převěšoval bych. Ale neříkám, že je to určitě správnější.

Karel

Staví všechno volně bez mezistěn, neměly by se pak rojit? Pokud si našly dost velkou díru. :-)

_____________________________________________________________

Na tuto námitku autoři odpověděli v článku:

cituji:
,,V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
,,


S pozdravem...M. Václavek

Severní Čechy - nevyrovnanost proti minulým letům pozoruji také. Nejprve jsem myslel, že jsem nebyl dost důsledný ve spojování slabochů (z 30 přezimovaných jsem nechal 20), ale né, ten rozdíl v dynamice rozvoje je nyní po měsíci od tohoto zásahu příliš markantní.
Skutečně cca 1/2 jede pěkně - nyní je mám na cca 5-6 tachovských nástavcích s cca 2 plnými medníky a cca 1/3 sedí na 3 nástavcích s prázdným medníkem a k ničemu se nemá (ve 3 ze 6 jsem již před 14 dny zahlédl matečníky, ale k rojení se to nemá).
Když už zde píšu, měl bych dotaz na chovatele - každý rok dělám cca 20-25 oddělků pomocí směsných oddělků a letos již potřetí larvím, neboť strašně zastavují zavíčkované matečníky (nabídnu na laťce cca 12-13 misek cca 10 jich přijmou a 14 den kromě 1-2 vše zastavěno) - teď použiji již otevřené matečniky i když jsem měl vždy obavu, zda bude malé včelstvíčko po rozdělení směsného oddělku schopno tento kvalitně uhřát a krmit.
Máte nějakou radu proti prostavování??

Máte nějakou radu proti prostavování??

V čase chovu mladých matiek sa to často stáva vtedy, ak príroda poskytuje prínos peľu. Vyslobodiť MB z takého zovretia je potrebné, ak tak včelár neurobí, mladé matky sa nakoniec udusia. Z tohoto zovretia sa dajú MB oslobodiť pomocou tenkého ostrého nožíka nahrievaného v horúcej vode vyslobodíme MB. Niekedy to stojí zato.

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
Nestalo sa mi aby nejaká matka nedokončila zdarne svoj vývoj, dokonca som niekoľkokrát umiestnil do klietky MB tesne pred zaviečkovaním, samozrejme somdo klietky pridal 6-8 včiel. Dôležitá je i manipulácia s mladými MB, musíme s nimi narábať opatrne a neprevracať ich.

Veľa zdaru, Anton

Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované matečníky
> "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale excentricky v
> plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá matka údajně
> zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

K.Čermák:>S ing. Smělým jsem si léta dopisoval a myslím, že o jeho způsobu chovu a
výsledcích vím víc než třeba z desíti návštěv u něho.<

.......

No z jedné návštěvy zase u mne je větší užitek, než z deseti psaní. Včelaři mého ražení jsou velmi vnímavý a často mám takto hodnotnější názor z toho, co je vidno.(ze zkušeností od kolegů s teorií o včelách s "hranatou zeměkoulí" a když to vidím, je to ihned jasnější)

Ale takto. Kde (knižní titul nebo www odkaz) se najdou regule vědeckých postupů, publikování, prokazování, dokazování atp?

Nějaké práce o úlech ve sbírce vědeckých prací z roku 1963 jsou.(Propracování metod chovu včel v rozličných úlech,D. Škrobal, str.157-196) Takto měl vypadat článek p. Smělého? Ono mít včelařské stanice a vědecké výzkumné zázemí z období nějaké pětiletky kolem roku 1960, a oproti tomu mít jen možnost publikovat a předat zkušenosti s polystyrenovými úly popř. jiné trubčí teorie, je také cesta jak proniknout se svým názorem na světlo. Zatím unás v tomto polystyrenovém (polyuretanovém)směru jsem nezaregistroval (krom minioplodňáčků) nic progresivnějšího. Nebo se mýlím?

Dílem v tomto mém názoru a proč otom také mluvím (píši)je, že jsou už významné internetové obchody, které již nenabízí dřevěnné úly a to by mohlo posunout časem věci včelařské vybavenosti úplně jinam. (viz. http://www.swienty.com/?pid=5&id=78484&ref=1001&root=1001 )

Nemluvím o fantazijních nařízení kdy např. v rakousku se nemí používat ve styku s medem ani dřevěnná rukojeť na vidličce. :-)

/plain;
       charset="iso-8859-2"

>>>60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenľe jak se pak v
přírodě mnoľí včely? Roji? Asi ne. Staví vąechno volně bez mezistěn, neměly
by se pak rojit? Pokud si naąly dost velkou díru. :-)<<<

Vľdy» se tam uvádí, 6e třetím rokem obvykle se rojí a dutinu i někdy opouątí
V té dutině nikdo matky nemění a ty včelstva s věkem matky zvyąují svůj rozmnoľovací pud .
Účelem vąeho ľivého je , přeľít a rozmnoľit se.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln?
> v?ela?en? tria L-B-V
> Datum: 18.5.2008 21:15:49
> ----------------------------------------
> Nějak tomu nerozumím. Předem pravdivě říkám, ľe tři autory vbůbec neznám
> ani jsem s nimi nemluvil a nemám potřebu jim dělat advokáta, ale kaľdý kdo
> je chce hodnotit, měl by si pečlivě přečíst co napsali. Ve Včelařství č.10
> na str. 14 přílohy autoři jasně píąí ľe metodu aplikovali u 60 včelstev po
> dobu 7 let a jenom dva roje, které vznikly jejich vinou.
> --------------
> Pokud je to na mě, tak mě by se spíąe líbilo, kdybych četl, "... metodu
> jsme zkouąeli na 40 včelstvech a vedle byla kontrolní skupina 20 včesltev.
> S jinak stejným způsobem oąetřování - aľ na tu trubčinu. A výsledek obou
> skupin....".
>
> 60včelstev po 7 letech t.j. jako 420 včelstev za jeden rok s trubčinou a
> skoro bez roje. To by bylo skvělé, kdyby to fungovalo. Jenľe jak se pak v
> přírodě mnoľí včely? Roji? Asi ne. Staví vąechno volně bez mezistěn, neměly
> by se pak rojit? Pokud si naąly dost velkou díru. :-)
> ...
> Autory neznám, nic proti nim nemám.
> Náhodou teď opět čtu jejich internetovou publikaci (ve Včelařství ji zřejmě
> odmítli publikovat) a dost věcí podepíąu taky.
> Právě myąi, jak píąí, co jim chutná dílo mi jednou udělaly paseku v
> souąích. Od té doby se trubčiny nebojím. Od jednoho stavebního v kaľdém
> nástavku jsem přeąel ke dvěma - kdyľ je vystrojuji a to tam pak různě
> prohazuji. Plus nějaká ta destrukce při vytáčení - vracím s dírou do
> nástavku, atd. Z málo zakladených - světlých stavebních vylámu opatrně při
> třídění větąí část trubčiny z drátků a vracím. Teď jsem likvidoval jednu
> rojovku - v tomhle případě moji vinnou - nechal jsem je na 4N a byly plné.
> Vzal jsem nástavek a rozděloval to o okus dál do plemenáčů. AĽ jsem měl
> chu» ho jít prohodit za jiný. V podstatě v něm byla trubčina s dělničinou
> snad 1:1.
>
> Takľe bych mohl být rád, kdyľ jsem se stal se svoji trubčinou světovým,
> dřív jsme byl za černou ovci:-)
> Ale protoľe s tím uľ nějaký pátek zápasím, tak vím, ľe je to(snad) jen
> jedním z faktorů, který omezuje rojení.
>
> A pokud by někdo to srovnání udělal, pak by to bylo skvělé. Věděl bych, co
> má větąí vliv. Trubci, matka, stanoviątě - průběh snůąky bez výpadku, úl,
> geiopatogenní z

Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky, takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout decák vody.
Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší snůšce nadprůměrný.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomáš Heřman
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:Kladen


Když
> jsem kontroloval první vyrojené včely, našel jsem tři zavíčkované
> matečníky "jak noha", cca 4 cm dlouhé, nebyly na kraji plástu, ale
> excentricky v plástu. Nechal jsem je tam všechny tři, první vylíhlá
> matka údajně zlikviduje ostatní.
>
> Jiří

Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni - neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat. Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej :-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

Václavek:
Na tuto námitku autoři odpověděli v článku:

cituji:
,,V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. ....
-----
No já tam tu odpověď nevidím.
Jestli chápu metodu LBV, tak tím, že necháme včely stavět do libosti co ctějí (zpočátku chtějí stavět jen trubčinu) tak dostatečným množstvím trubců zamezím rojení. Je to takové napodobení volnosti poměru trubčiny - dělničiny v přírodě.
Takže kde je rozdíl, když svým včelám nechám, nebo dám postavit a zaklást 5-10 rámků trubčiny (tedy tak chápu LBV metodu) a volnou stavbou v přírodě?

Nějak mi to uniklo.

Karel

V případě rojení nikdy matka nezabije ostatní, snad až ty úplně poslední se
poperou, kdy už není brát z čeho.Vznikají poroje, někdy i úplně malé a pokud
se rojení nezarazí, ještě méně včel a zásob zbude v úlu. Řekl bych, že to
množství porojů v květnu je dané instinktivně v kombinaci s velkou květnovou
snůškou, asi nejvíce se na tom podílí řepka. Totiž v původní divoké krajině,
kde byla na začátku května tak intenzívní snůška, jako nyní z řepky, docela
určitě byla intenzívní snůška i v červnu, červenci a srpnu, takže i nejmenší
květnový porojek, pokud našel dutinu, do zimy nasbíral potřebné zásoby k
přežití. Dneska to je jinak, je intenzívní květnová snůška z řepky, javoru
pampelišky, červnová už je horší, červencová jen kdo má štěstí a má v doletu
hodně lip a v srpnu je to většinou na hladovění a spotřebovávání zásob.
takže šanci na přežití má maximálně provoroj a to ještě když najde vhodnou
dutinu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 8:13 AM
Subject: Re:Kladen




Toto je zajimave, alespon pro me :-) taky s holkama podobne bojuji, delam
prvni posledni a ono se jim to stejne nelibi :-))

Loni jsem take veril "poucce" ze prvni vylihla matka zabije ostatni -
neni to pravda v pripade rojeni, nebo mozna to nemusi byt pravda vzdy- u me
z toho byli poroje a tudiz slaboch ktery se do zimy taktak stacil srovnat.
Ted uz nechavam jen jeden matecnik.

Take sem veril, ze kdyz jsou matecniky ve stredu plastu a ne na okraji tak
jde o tichou vymenu :-) A ejhle roj byl na tresni, pamatuji, ze p. Anton
mi na dotaz odpovidal, ze to nebude TV - mel pravdu, takze ted jsem zvedav
jak to bude u p. Stojnka?

Letos u nekterych bojuju s rojovkou a tak sleduju jak mrskaj misky na
mezistenach primo uprostred plastu rovnou pri stavbe mezisteny . Pritom
prostoru jsem ji poskytl dost, ale nejak se mi nektere matky nechteli hnout
z nastavku.

Doufal jsem, ze sezona pujde vic podle mych predstav ale zase sem druhej
:-))

Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima,
dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ...

V zaloze mam dalsi serii tak snad :-)

At se dari

T.H.

> Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky
> líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší umělým
> rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo, skutečný mateřák
> je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky, matka s částí včel se
> setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se vrátí všechny létavky,
> takže na původním místě je na mezistěnách silný roj. Pokud není snůška, je nutné
> pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na novém místě je všechen plod s
> mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely vyberou tu správnou a ostatní
> zruší, vyrojit se nemohou, když nemají létavky. První dva dny se doporučuje
> mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo ráno a večer shora na rámky cáknout
> decák vody.
> Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při slabší
> snůšce nadprůměrný.
>
> Pepa
>

Preletak jsem si letos vyzkousel min 4x, ale delal jsem to trosku jinak, byl jsem prekvapen jak pri preletaku vcelstvo s letavkama dal maka a nosi - opravdu se zda ze clovek nedojde o vynos - no brzy to budu vedet jiste

Delal jsem to za plne snusky, krmit me nenapadlo - priste o tom budu premyslet. Nastavek s matkou jsem dal az nahoru a oddelil mezidnem (folii), dole jsem nechal mednik, sous s otevrenym plodem a mezisteny. Za necelych 10 dni jsem to vzdy spojil - v literature je po 10dnech. Takze jedina prace je najit matku a prehazet nastavky a pak vytrhat dole matecniky pri spojovani. Pri pouzivani mat. mrizky je to jeste jednodussi.

Kdyz to ul umoznuje je preletak rozhodne jednodussi nez chytat roj - ta prace mi nevadi, ale byt v prislusny cas na prislusnem miste je dost problem.

Pozorovat roj jak maka je ovsem taky parada - usadil jsem si ho do prosklenych nastavku :-)

Priste to vyzkousim premest na mezisteny jak pisete - stale mam nedostatek vosku

Diky

T.H.

Dobrý deň,

rád by som získal informácie o napúšťaní nízkych nástavkov (OPTIMAL) parafínom. Aké zariadenie treba použiť, návod atď.. Kto má už skúsenosti s týmto postupom, prosím o kontakt na e-mail bzdusek/=/pfs.sk. Za rady vopred ďakujem.

J.B.

Pokud to je kvalitní včelstvo, já rámky s matečníky rozděluji a vytvářím
oddělky. Včelstvo plné matečníků rozděluji obvykle na 3. Záleží, kolik mám
volných úlů. Pokud je zvlášť nedostatek včelstev, dám do každého úlu jen
2 - 3 původní rámky s jedním rojovým matečníkem, je to lepší varianta než
vytvářet čisté oddělky, pak záleží v květnu jen na počtu rámků s plodem a
matečníky v původním úlu. V původním úlu je 1 - 2 rámky s matečníkem a jinak
prázdné nové rámky a mezistěny, v ostatních dvou jsou původní rámky ze
včelstva a matečníky rozdělané na půl. Místo ostatních rámků mezistěny.
Starou matku spíše nehledám. Když ji najdu, nenechám ji v původním úlu, dám
ji jinde a dám k ní v květnu jen 1 - 2 původní rámky se včelami, utvořím z
ní slabý oddělek, jehož účelem je jen do podzimu zesílit a potom ho připojit
ke včelstvu s novou matkou. Pokud mám hodně včelstev, na původním místě
pořád nechám jen 1 - 3 původní rámky s matečníkem a rámky se zásobami,
zbytek rámků setřepu na nové místo do jednoho nastavku s mezistěnami a
otřepané rámky dám nad tento nastavek s mezistěnami, rámky s plodem a
matečníky hned nad mezistěnami. Otřepání způsobí, že zalétané létavky se
všechny vrátí do původního úlu, takže tam je 1 - 2 matečníky, jako zlomek
původního počtu a létavky - včely nepřipravené na rojení, v novém úlu jsou
včely připravené na rojení i s matkami setřepány dohromady na mezistěny, ten
šok způsobí, že ve většině případů bude v každém úlu vybrána jen jedna matka
a včelstvo se začne normálně rozvíjet.
Někdy se dá včelstvu s plno matečníky připravenému na rojení zabránit v
rojení, když se mu seberou zásoby. Asi je to technologie spíše pro nízké
rámky, u rámků 39x24 jsou někdy zásoby rozloženy s plodem tak, že to nejde.
Já jsem to dělal tak, že jsem horní rámky se zásobami vybral, místo nich
dal rámky s plodem a matečníky a na původní místo pod ně dal aspoň 6
mezistěn, když ne už celý nastavek. V hodně případech se potom včelstvo
umoudří, buď nechá původní matku nebo provede tichou výměnu a začne stavět
mezistěny. Potom je třeba za nějaký týden podle používané technologie včely
a hlavně matku, pokud klade nad mřížkou , vrátit dolů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 9:16 AM
Subject: RE: Kladen


Vždy to závisí na vlastním včelstvu. Když se chce rojit, tak se budou matky
líhnout jedna za druhou a včely jim vraždění nedovolí. Někdy se to řeší
umělým rojem - t. zv. přeleták. Mateřák (správněji mateřské včelstvo,
skutečný mateřák je něco jiného) se dá na nové místo i se všemi matečníky,
matka s částí včel se setřese na původní místo na mezistěny. Z mateřáku se
vrátí všechny létavky, takže na původním místě je na mezistěnách silný roj.
Pokud není snůška, je nutné pokrmovat, aby nevypadnul z porojové nálady. Na
novém místě je všechen plod s mladuškami a mrakem matečníků. Z nich si včely
vyberou tu správnou a ostatní zruší, vyrojit se nemohou, když nemají
létavky. První dva dny se doporučuje mateřáku podávat vodu, mě se osvědčilo
ráno a večer shora na rámky cáknout decák vody.
Je to metoda nepříliš pracná a fungující. Celkový medný výnos je i při
slabší snůšce nadprůměrný.

Pepa

Dotaz. Pri jake nejnizsi venkovni teplote lze provadet prelarvovani. Dekuji za informaci.

Overeni funkcnosti mailing listu po presunu na novy server...
(Prosim ignorujte.)

Zdravím, předpokládám, že máš nástavky 39 x 24 a že jsi (jak vyplývá z textu) zimoval na jednom nástavku, rozšiřoval jsi mezistěnama na 2 nástavky a teď jsi rozšiřoval podruhé nástavkem mezistěn na celkový počet tří nástavků?
Ono je pravda, že vkládáním mezistěn jednak rozšiřujeme včelám prostor a "přidáváme jim práci", ale zároveň mezistěny působí (zvlášť při přidání celého nástavku)v úlu jako překážka a omezuje matku v pohybu. Paradoxně tedy přidáním nástavku mezistěn mezi 1 a 2 nástavek se může matka silně omezit (má k dispozici jen jeden nástavek, na kterém zůstala při vkládání mezistěn) v kladení a může to být jedna z příčin k vypuknutí rojovky. A aby to bylo ješě komplikovanější, ten samý zásah může vést u jednoho včelstva k úspěchu a u druhého může způsobit komplikace. No není to včelaření nádherné??!!
Takže z hlediska včelaře jsi včelám vytvořil dost místa (volné mezistěny), z hlediska včel ale ne. Je to jako když se v přeplněné městské čtvrti začne budovat několik paneláků z důvodů rozšíření bytové plochy, a zahájí se to zřízením staveniště (mezistěn) a vlastně se situace přechodně ještě zhorší.
Příští rok budeš mít víc souší, bude lépe!

Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

Ja už niekoľko rokov chránim MB pred zastavaním dielom umiestnením MB hneď po ich zaviečkovaní. Sériové MB musia byť nadstavbou na umelých miskách, aby sa s nimi bezpečne manipulovalo. Zaviečkované MB vkladám do škôlkovacieho rámika (malé komôrky z jednej strany vetracia sieť a z druhej zasúvacie príklopky z tenkého akrylu, z hora otvory priemeru 16 mm) do otvorov. Do klietočky zároveň pridám CMCa vpustím do vnútra 3-4 včely, ktoré robia MB servis (včely časom zahynú).
Dôležité je aby MB boli stále v prirodzenom prostredí, teda aby teplota bola vždy 34-35˚C, čo sa dá vyriešiť pri väčšom chove do umelej liahni, ten kto ju nemá musí byť škôlkovací rámik vložený do hociktorého včelstva medzi dobre ošetrované dva plásty s plodom, len takto zabezpečíme MB vhodnú teplotu.
(...)
_____________________________________________________________

Tak postupuje velkochovatel matek. Pro malochovatele matek jsou tato opatření zbytečně složitá a materiálově náročná. Problém s prostavováním chovného rámku lze jednoduše vyřešit tím, že se chovný rámek prostě používat nebude. Ve včelařských potřebách se běžně prodávají umělohmotné misky s ostny k zapíchnutí do plástu. Nalarvené misky ( nejlépe nastartované matečníky ze sádky nebo jiného vhodného startéru ( např. bezmatečné včelstvo, směsný plodový oddělek )...podmínka je, aby ve startéru nebyl otevřený plod ) se připíchnou k plodovému plástu, který se k dochování matečníků vloží např. do odsavače nad mřížku ( chov při matce ). Jelikož se v okolí matečníků vytvoří mezera jen něco málo přes 1 cm, k zastavění matečníků nedojde, i kdyby byl stavební pud sebesilnější.


S pozdravem...M. Václavek

PS
Směsné oddělky jsou ideální způsob, jak rozšířit onemocnění, jestliže některá včelstva, od který odebíráte plod, jsou nakažená.

To je těžko říct, i rojové matečníky mohou být uprostřed plástů. Pokud je
matečníků málo, 2 - 3 jedná se o tichou výměnu, pokud je jich více, budou to
rojové. Ale zaručit to nemůžu. Záleží i na síle včelstva, na množství zásob
atd. Pokud tam matka nebyla, plod byl jen zavíčkovaný, mladší ne, mohla být
původní matka už s rojem pryč. To by se dalo odhadnout podle znatelně
menšího množství včel a zásob v úlu než třeba před týdnem nebo v porovnání s
vedlejšími včelstvy, která byla předtím stejně silná. Pokud to je rojení,
opatření, jak to vyřešit už tady byly mnohokrát nepsány. Jinak ale pokud
bude počasí, jaké má být tady na severní Moravě, to jest několik dní
škaredě, takže manipulovat s včelami nebude možné, pokud to jsou rojové
matečníky, roje vyletí během prvních několka hodiny, kdy bude trochu pěkně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 2:28 PM


Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
Sem zvedavej jak to dopadne ... <

.........
Dobré podmínky pro májovku. ;-)

Rojové bývají u spodní loučky
u tiché výměny převážně na bocích
Při ztrátě matky kolem plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.5.2008 14:28:49
> ----------------------------------------
> Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
> dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta
>
>
>

Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou neoplozené ? Co potom s oddělky_?

Díky za radu Jiří.

U rámků 39x24 je tak třetina až dvě třetiny rojových matečníků u spodní
loučky, zbytek je uprostřed plodu. U nouzových je tak třetina, čtvrtina u
spodní loučky. Z tiché výměny nevím, snad jsou všechny uprostřed plodu, s
takovými jsem se setkal velice málo. U vyšíhc rámkových měr bude těch
matečníků u spodní loučky méně, u nižších více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2008 4:49 PM
Subject: Re:


Rojové bývají u spodní loučky
u tiché výměny převážně na bocích
Při ztrátě matky kolem plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 19.5.2008 14:28:49
> ----------------------------------------
> Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech
ne
> dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu
Franta
>
>
>

Uprostřed dvou plástů byly tři matečníky, plod nebyl ještě všechen zavíčkován, prohlídku jsem dělal před týdnem a žádný matečník tam nebyl.

>


> ----------------------------------------
> Rojové bývají u spodní loučky
> u tiché výměny převážně na bocích
> Při ztrátě matky kolem plodu
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> > Předmět:
> > Datum: 19.5.2008 14:28:49
> > ----------------------------------------
> > Našel jsem na dvou rámcích matečníky jsou uprostřed na plodových plástech ne
> > dole u loučky, matku jsem nenašel, vajíčka čerstvá nejsou. prosím jsem
> > začátečník. jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta
> >
> >
> >
>
>
>

jde o rojové nebo je tichá výměna díky zkušeným za radu Franta

Popis situácie na plástoch svedčí, že sa jedná o náhradný chov matky.Nenašiel ste matku, čerstvé vajíčka taktiež nie dokresľuje situáciu o strate matky nešťastnou náhodou.
Dá sa to presne určiť, jednak tvarom MB, jej umiestnenia medzi plodom. Istota sa dá získať prísť na koreň veci, otvorením MB a nájsť nesporný znak pôvodu MB, totiž roj.MB a MB pri tichej výmene majú prirodzené pologuľovité dno a MBV pri NCH dno bunky je zbytok normálnej robotníčej bunky tvoriacu šesťuholník.Všetko svedčí o tom, že sa jedná o náhradný chov.

Máte možnosť ponechať MB z NCH, aby sa po vyliahnutí oplodnila a pokračovala s včelstvom pri rozvoja včelstva, vložiť do včelstva MB zo sériového chovu, no najlepšie je včelstvu pridať oplodnenú matku. Včelstvo je v takom stave, že nieje problém pridať matku so 100%-nou istotou, že ju včely príjmu, totiž vo včelstve už nebude otvorený plod.

Musíte sa rozhodnúť sám, ako sa postavíte k problému.
Anton, veľa zdaru.

Pre mňa je tento vami opísaný technologický postup známy, ale ja som reagoval na danú otázku, kde autor hovorí o zastavovaní sériového chovu, teda MB na chovnej latke. A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde. Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

Víte kolik se dá přelarvovat za hodinu vajíček?

Takže kde je rozdíl, když svým včelám nechám, nebo dám postavit a zaklást 5-10 rámků trubčiny (tedy tak chápu LBV metodu) a volnou stavbou v přírodě?

______________________________________________________________

Metoda nadbytku trubců nekopíruje stav v přírodě, pouze ho v upravené formě využívá....to by se pak v přírodě včely nerojily, že? :-), což je nesmysl! Tím, že se v plodovém tělese vytvářejí nepřirozené ,,díry,, , vzniká pro včely abnormální situace, která zpravidla vede k vystavění nadbytečného množství trubčiny ( výjimka potvrzuje pravidlo ).

Před nedávnem jsem psal, že tzv. ,, včelaření podle přírody ,, je obyčejná zavádějící propaganda metody, která často má se skutečnou ,,přírodou,, pramálo společného. Příroda je v metodikách včelaření aplikována jako zdroj inspirace, nikoliv vzor! Pochybuji, že jsou v přírodních dutinách mateří mřížky, že včely v přírodě běžně chovají přes 50 dm2 trubčiny, že včely celoročně plodují na divočině ve stejné poloze, že se v dutinách nacházejí mezistěny, že se dutiny samy od sebe v létě zúží a na jaře rozšíří, že včely ukládají med jen do panenského díla, že jsou stěny dutiny s polystyrénu , že stromy či skály vybavují dutiny drátěnými dny, že ......................................


S pozdravem...M. Václavek

Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou neoplozené ? Co potom s oddělky_?

Díky za radu Jiří.

Scenár oplodnenia matky po jej vyliahnutí poznám iný: matka 4-5 dní dospieva v úli alebo v oplodniačiku, nasledujú orientačné výlety do blízkeho terénu a približne po 7-8 dni odlieta na zhromaždište trúdov, kde sa pári vraj s viacerými trúdmi, možno. Prvé vajíčka spárená matka začne klásť pri dobrom nerušenom priebehu oplodňovacieho aktu, npr. počasie môže znemožňovať skoré oplodnenie, ale nemôže ho prerušiť úplne, až na 8 až 10-ty deň. Matka je totiž rujná až 30 dní a 30 dní istotne nebude zlé počasie. Dôležité je aby v oplodňovacej jednotke mladú matku obklopovali včely a mali dostatok potravy, najlepšie CMC. Samozrejme, že strašiak neoplodnenia či stratenia matky existuje, nie vždy je priebeh oplodnenia 100-ný, tak ako v živote človeka. Anton

Víte kolik se dá přelarvovat za hodinu vajíček?
__________________________________________________________
Zajímavá otázka. Za hodinu jde klidně přelarvit 100 vajíček (nikdy jsem to nestopoval). Takovéto množství larev je pro malovčelaře obrovské množství. Samotné přelarvování ale zabere jenom 1/10 celkového času. Příprava rámků s miskama, přprava na otevření včelstva, otevření úlu, nalezení vhodných vajíček a vyjmutí rámku, přelarvení, vložení zpět ....


Zatím jsem letos přelarvil 10 vajíček (počítal jsem s 50 % úspěšností) a nepřijali nic. Nevadí, času dost.

Nebojte se, ke konci týdne se zlepší počasí a matky budou mít čas k oplození. Špatné počasí ke trubcokladnosti nevede. To by muselo být šeredně přes měsíc v kuse.


S pozdravem...M. václavek

Přesné počty dnů neznám, díky za informaci, ale další část otázky je, co s oddělkem, pokud nedojde k oplodnění matky. Nemám s tímto zkušenost, ale asi bych to poznal podle "hrboplodu" - pouze trubčí plod.

Díky Jiří

U rámků 39x24 je tak třetina až dvě třetiny rojových matečníků u spodní
loučky, zbytek je uprostřed plodu. U nouzových je tak třetina, čtvrtina u
spodní loučky. Z tiché výměny nevím, snad jsou všechny uprostřed plodu, s
takovými jsem se setkal velice málo. U vyšíhc rámkových měr bude těch
matečníků u spodní loučky méně, u nižších více.


______________________________________________________________

Nahoře, dole, v předu či vzadu,
nejsou úvahy o tom tak trochu k prdu?

A nehovorte, že sériový chov je nákladný a keď je istý, včelár to má na jednom mieste a keď včelstvu ponúkne včelstvu pripravenú MB je to isté, čo sa nedá povedať o tejto "pripichovacej" metóde.Výsledok bol málokedy istý, preto ja som za používanie sériového chovu v chovnom rámiku na chovnej latke. Tak robia veľkochovatelia a môžu ho použiť i celkom malí chovatelia.
Anton

_______________________________________________________________

Lepší, než každoroční naříkání na zastavění chovného rámku. Při použití startéru nemám s ,,připichovací,, metodou problémy.


S pozdravem...M. Václavek

Mam stejny problem, behem tohoto vykendu se mi vylihla matka, ale pocasi nic moc. Po kolika dnech se stane trubcokladna, kdyz se nespari? Diky za odpoved.

Jiri> ty oddelky bych bud spojil se vcelstvem, ktere ma oplozenou matku a neni moc silne, nebo trubcokladnou matku dat pric a dat jim novy matcnik a zacit na novo..

Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou neoplozené ? Co potom s oddělky_?

Zatím netřeba mít obavy. To by muselo být špatné počasí dlouho. Osobně jsem zaznamenal jen jednou po dvou týdnech deště asi 10 % trubcokladných matek. Příčinou je, že matka s věkem ztrácí atraktivitu pro trubce. Podle literatury je atraktivita matky nejvyšší mezi 8.-13. dnem věku, potom klesá až kolem 25. dne zcela ztrácí schopnost lákat trubce. Podrobnosti lze najít v článku ve Včelařství 1971/11, str. 249.

Zcela běžně se vyskytující problém se kterým jsem se také kdysi potýkal. A opět se musíme vrátit k stromové dutině. Takto matečníky včelstva, kdyby to záviselo na nich by nikdy neumísťovala. Na plástech jsou nejvíc na okrajích u spodní loučky a vždy trčí z plástu mírně do boku a nikdy nevisí ve volném prostoru natož u stropu. Taktéž by jich nikdy nebylo 30 a více jak mnozí používají. Já odchovávám matky v menších seriích kolem 15.DO medníků dám plásty s ot. plodem a naražené matečníky do nich zapíchám. Používám plastové pícháky co se prodávají s 3 mm dírkou. Také je možné je prilepit na spodní loučku zkráceného rámku a včely i když je zastaví nechají špičky volné a bud. matky mohou dýchat. Kdysi o tom někdo psal ve Včelařství. Matky chovám již pouze v ležanech tam to není tak hrozné, ale v nást. úlech to byl někdy horor. Zdraví R. Stonjek

Scenár oplodnenia matky po jej vyliahnutí poznám iný: matka 4-5 dní dospieva v úli alebo v oplodniačiku, nasledujú orientačné výlety do blízkeho terénu a približne po 7-8 dni odlieta na zhromaždište trúdov, kde sa pári vraj s viacerými trúdmi, možno. Prvé vajíčka spárená matka začne klásť pri dobrom nerušenom priebehu oplodňovacieho aktu, npr. počasie môže znemožňovať skoré oplodnenie, ale nemôže ho prerušiť úplne, až na 8 až 10-ty deň. Matka je totiž rujná až 30 dní a 30 dní istotne nebude zlé počasie. Dôležité je aby v oplodňovacej jednotke mladú matku obklopovali včely a mali dostatok potravy, najlepšie CMC. Samozrejme, že strašiak neoplodnenia či stratenia matky existuje, nie vždy je priebeh oplodnenia 100-ný, tak ako v živote človeka. Anton
-------------------
Shodou okolností mě toto zajímá, tak jsem loni sledoval dobu mezi líhnutím a počátkem kladení. Hodnotil jsem 109 matek v 5 sériích v květnu 2007 s tímto výsledkem:
6 - 20
7 - 34
8 - 24
9 - 13
10 - 8
11 - 9
12 - 1
Žádná ze sledovaných matek nezačala klást před šestým dnem po vylíhnutí - zde je asi biologický limit. Zdá se, že za příznivých podmínek podstatná část matek začíná klást mezi 6-8 dnem.
                                          

Chci se zeptat jestli někdo nechce koupit oddělky. Matky mají Vigorky. Tel: 777795128 okr. Karviná

Díky. Jarda.

S problémem prostavování se na mě už taky někdo obrátil. Já sám používám chovné laťky, které mají délku horní loučky a posadím je mezi rámky. Mezeru mezi nimi mírně rozšířím (o cca 5mm) jen tolik aby se matečníky nedotýkaly souší. Zatím se mi nestalo, že by je jakýmkoliv způsobem prostavěly ani v nejsilnější snůšce. Letos jsem všechny matečníky odchoval mezi trubci ( trubčinou) a vypadají velmi dobře
http://www.sweb.cz/jjvcela/repka_soubory/repka.htm
Honza

> J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono
> tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
> Sem zvedavej jak to dopadne ... <
>
> ........
> Dobré podmínky pro májovku. ;-)
>

Da se tomu nejak pomoci? Nebo jen cekat :-) Ted po ranu to pocasi vypada lepe tak snad se to umoudri...

Klídek :-)
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kladen
> Datum: 20.5.2008 06:40:13
> ----------------------------------------
> > J.Sroll: >Navic se mi ted vylihlo 7 maticek, udelal jsem oddelky a vono
> > tohle - zima, dest a slunicko nejdriv snad ve stredu.
> > Sem zvedavej jak to dopadne ... <
> >
> > ........
> > Dobré podmínky pro májovku. ;-)
> >
>
> Da se tomu nejak pomoci? Nebo jen cekat :-) Ted po ranu to pocasi vypada lepe
> tak snad se to umoudri...
>
>
>
>
>

> Klídek :-)

Zatim docela sem :-) sviti slnko a je skoro jasno -zatim


Jen pro ujasneni - majovka vznika u mladusek z nedostatku vody pri pojidani cerstveho pylu a vznikne z toho neco jako zacpa - je to ono?

Diky

V žádném případě se vám nepodaří dosáhnout nadbytku trubců včely postaví a zaplodují jen tolik kolik uznají za vhodné větším počtem stavebních rámků jim jen dáváte k tomu lepší prostor

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln?
> v?ela?en? tria L-B-V
> Datum: 19.5.2008 20:45:55
> ----------------------------------------
> Takže kde je rozdíl, když svým včelám nechám, nebo dám postavit a zaklást
> 5-10 rámků trubčiny (tedy tak chápu LBV metodu) a volnou stavbou v přírodě?
>
> ______________________________________________________________
>
> Metoda nadbytku trubců nekopíruje stav v přírodě, pouze ho v upravené formě
> využívá....to by se pak v přírodě včely nerojily, že? :-), což je nesmysl!
> Tím, že se v plodovém tělese vytvářejí nepřirozené ,,díry,, , vzniká pro
> včely abnormální situace, která zpravidla vede k vystavění nadbytečného
> množství trubčiny ( výjimka potvrzuje pravidlo ).
>
> Před nedávnem jsem psal, že tzv. ,, včelaření podle přírody ,, je obyčejná
> zavádějící propaganda metody, která často má se skutečnou ,,přírodou,,
> pramálo společného. Příroda je v metodikách včelaření aplikována jako zdroj
> inspirace, nikoliv vzor! Pochybuji, že jsou v přírodních dutinách mateří
> mřížky, že včely v přírodě běžně chovají přes 50 dm2 trubčiny, že včely
> celoročně plodují na divočině ve stejné poloze, že se v dutinách nacházejí
> mezistěny, že se dutiny samy od sebe v létě zúží a na jaře rozšíří, že
> včely ukládají med jen do panenského díla, že jsou stěny dutiny s
> polystyrénu , že stromy či skály vybavují dutiny drátěnými dny, že
> .....................................       
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <A.Tur>
> Předmět: Re: Pravd
> Datum: 19.5.2008 20:59:50
> ----------------------------------------
> Dne 13.05.2008 jsem dopoledne udělal dva oddělky a kolem 17.00 hod. jsem
> přidal matečníky jeden den před vylíhnutím matky. Podle literatury po
> vylíhnutí matky ta je v úle asi 2-3 dny a teprve potom vylétá z úlu na
> snubní let (může být i více dní), tzn. že by měla vyletět asi
> 16.-17.05.2008, opět z literatury, po 13.00 hod. v 16.00 hod. (severní
> Morava) začalo pršet, ochladilo se a tento stav je do dnešního dne a údajně
> má být škaredě až do středy. Jaká je pravděpodobnost, že matky zůstanou
> neoplozené ? Co potom s oddělky_?
>
> Díky za radu Jiří.
>
> Scenár oplodnenia matky po jej vyliahnutí poznám iný: matka 4-5 dní
> dospieva v úli alebo v oplodniačiku, nasledujú orientačné výlety do
> blízkeho terénu a približne po 7-8 dni odlieta na zhromaždište trúdov, kde
> sa pári vraj s viacerými trúdmi, možno. Prvé vajíčka spárená matka začne
> klásť pri dobrom nerušenom priebehu oplodňovacieho aktu, npr. počasie môže
> znemožňovať skoré oplodnenie, ale nemôže ho prerušiť úplne, až na 8 až
> 10-ty deň. Matka je totiž rujná až 30 dní a 30 dní istotne nebude zlé
> počasie. Dôležité je aby v oplodňovacej jednotke mladú matku obklopovali
> včely a mali dostatok potravy, najlepšie CMC. Samozrejme, že strašiak
> neoplodnenia či stratenia matky existuje, nie vždy je priebeh oplodnenia
> 100-ný, tak ako v živote človeka. Anton
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pravd
> Datum: 19.5.2008 22:10:31
> ----------------------------------------
> Scenár oplodnenia matky po jej vyliahnutí poznám iný: matka 4-5 dní
> dospieva v úli alebo v oplodniačiku, nasledujú orientačné výlety do
> blízkeho terénu a približne po 7-8 dni odlieta na zhromaždište trúdov, kde
> sa pári vraj s viacerými trúdmi, možno. Prvé vajíčka spárená matka začne
> klásť pri dobrom nerušenom priebehu oplodňovacieho aktu, npr. počasie môže
> znemožňovať skoré oplodnenie, ale nemôže ho prerušiť úplne, až na 8 až
> 10-ty deň. Matka je totiž rujná až 30 dní a 30 dní istotne nebude zlé
> počasie. Dôležité je aby v oplodňovacej jednotke mladú matku obklopovali
> včely a mali dostatok potravy, najlepšie CMC. Samozrejme, že strašiak
> neoplodnenia či stratenia matky existuje, nie vždy je priebeh oplodnenia
> 100-ný, tak ako v živote človeka. Anton
> -------------------
> Shodou okolností mě toto zajímá, tak jsem loni sledoval dobu mezi líhnutím
> a počátkem kladení. Hodnotil jsem 109 matek v 5 sériích v květnu 2007 s
> tímto výsledkem:
> 6 - 20
> 7 - 34
> 8 - 24
> 9 - 13
> 10 - 8
> 11 - 9
> 12 - 1
> Žádná ze sledovaných matek nezačala klást před šestým dnem po vylíhnutí -
> zde je asi biologický limit. Zdá se, že za příznivých podmínek podstatná
> část matek začíná klást mezi 6-8 dnem.
>
>
>
>

nevím

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p
> Datum: 19.5.2008 21:02:53
> ----------------------------------------
> Víte kolik se dá přelarvovat za hodinu vajíček?
> __________________________________________________________
> Zajímavá otázka. Za hodinu jde klidně přelarvit 100 vajíček (nikdy jsem to
> nestopoval). Takovéto množství larev je pro malovčelaře obrovské množství.
> Samotné přelarvování ale zabere jenom 1/10 celkového času. Příprava rámků
> s miskama, přprava na otevření včelstva, otevření úlu, nalezení vhodných
> vajíček a vyjmutí rámku, přelarvení, vložení zpět ....
>
>
> Zatím jsem letos přelarvil 10 vajíček (počítal jsem s 50 % úspěšností) a
> nepřijali nic. Nevadí, času dost.
>
>
>

prosim o radu ake je vhodne lepidlo na cisla matky dakujem

Velkochovatelé,samozřejmě ne u nás,vychovají na 30.000 matek,přelarvují za hodinu 500-700 vajíček.Na Srí Lance jeden zaměstnanec lžičkou z bambusu má rekord 1.500 vajíček.To je rentabilita!

Já používám acetonovou barvu příslušnou k danému roku. Pokud náhodou časem
číslo odpadne, zůstane alespoň barva určující stáří matky.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "stano" <stano.pachnik/=/centrum.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 20, 2008 8:46 AM
Subject: oznacenie MK



prosim o radu ake je vhodne lepidlo na cisla matky dakujem


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3111 (20080520)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

ja cisla nepouzivam, ale videl sem, ze to nekdo lepi na barvu ketrou se znaci matky..

Dobry den,

podarilo se mi rozlomit kliku k triramkovemu medometu nema nekdo nahradni
treba ze starsiho kusu? Jedna se o takovy ten starsi pocinovany (asi)
medomet (neni z nerezu).

Odpovedi nejlepe na soukromy email mudrtomoch/=/seznam.cz

Dekuji

TM.

Nabýzím vístavy exponát z včelího vosku které nejsou k vidění u nás i jinde na světě. Jsem zapsán i v české knize rekordů.Dne 13 a 14.6 2008 se můžete podívat do Písku kde jsou velké slavnosti a v prachenském muzeu bude výstava těchto exponátu a z ukázkou rekordu( svatební kytice 3m dlouhou a zároveň i pokus o zapsání tohoto rekordu).Dále uvidíte kitaro housle vživotní velykosti,Benátské masky obrazy ato vše z včelího vosku.přeju vám všem včelařum krásní a pro včely prosluněný den Kejval.Dozvýte se o akci na adrese: Dotkni se písku

Nejsem puritán v oblasti spisovné češtiny, ale tohle je už opravdu příliš!!!


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pozv?nka na v?stavu kter? se nebude opakovat
> Datum: 20.5.2008 10:00:05
> ----------------------------------------
> Nabýzím vístavy exponát z včelího vosku které nejsou k vidění u nás i jinde
> na světě. Jsem zapsán i v české knize rekordů.Dne 13 a 14.6 2008 se můžete
> podívat do Písku kde jsou velké slavnosti a v prachenském muzeu bude
> výstava těchto exponátu a z ukázkou rekordu( svatební kytice 3m dlouhou a
> zároveň i pokus o zapsání tohoto rekordu).Dále uvidíte kitaro housle
> vživotní velykosti,Benátské masky obrazy ato vše z včelího vosku.přeju vám
> všem včelařum krásní a pro včely prosluněný den Kejval.Dozvýte se o akci na
> adrese: Dotkni se písku
>
>
>

Cim to, ze kdyz si dam materi kasicku do lednicky i s matecnikem, tak kasicka je do druheho dne jako nejaky nazloutly rosol?? Jak ji uchovat bilou a kdyz uz zrosolovati, je to spatne?? Je pak pozivatelna??
Dekuji za odpoved.

Zdravím všechny.Chtěl bych se zeptat kdy je nejvhodnější doba k odběru kašičky z matečníku a v jaké fázi vývoje.Je potřeba kašičku pro uchování zmrazit nebo stačí jen chladit v lednici?
Díky za rady.Míra

Tak koukám že jsem se zeptali dva na to samé.
No to neva snad se někdo ozve na tuplovanej dotaz.
Míra

Dneska jsem otevřel oplodňáčky a nafotil to tak kdo se chce mrknout tak tady-http://www.ecards.cz/pupek3
Míra

Hledal sem v internetu a zjistil jse , že je to Romský umělec I když jsem pracoval 7 let ve vzláštní škole tak i mne to překvapilo ale odpovidáto situaci

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tokoko <tokoko/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:pozv?nka na v?stavu kter? se nebude opakovat
> Datum: 20.5.2008 10:44:51
> ----------------------------------------
> Nejsem puritán v oblasti spisovné češtiny, ale tohle je už opravdu příliš!!!
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Standa <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: pozv?nka na v?stavu kter? se nebude opakovat
> > Datum: 20.5.2008 10:00:05
> > ----------------------------------------
> > Nabýzím vístavy exponát z včelího vosku které nejsou k vidění u nás i jinde
> > na světě. Jsem zapsán i v české knize rekordů.Dne 13 a 14.6 2008 se můžete
> > podívat do Písku kde jsou velké slavnosti a v prachenském muzeu bude
> > výstava těchto exponátu a z ukázkou rekordu( svatební kytice 3m dlouhou a
> > zároveň i pokus o zapsání tohoto rekordu).Dále uvidíte kitaro housle
> > vživotní velykosti,Benátské masky obrazy ato vše z včelího vosku.přeju vám
> > všem včelařum krásní a pro včely prosluněný den Kejval.Dozvýte se o akci na
> > adrese: Dotkni se písku
> >
> >
> >
>
>
>

Hledal sem v internetu a zjistil jse , že je to Romský umělec I když jsem pracoval 7 let ve vzláštní škole tak i mne to překvapilo ale odpovidáto situaci

pepan
-------
Právě odcházím na Němčinu. Možná bych mohl mít za cíl, vyjadřovat se jen s tolika chybami v cizím jazyce :-)))

Možná umí dobře Romsky? Kolik řečí umíš ty? A jak dobře?

Karel

med je dobrej že??

med je mooc dobrej...........k jidlu

Dobrý den, myslíte, že by se na zakrmování včelstev dal použít cukr, ve kterém je (pouze v nepatrném množství) zamíchané kakao? Děkuji za odpověď a přeji hezký den!

Nemáte někdo originál návod k systému nicot v češtině.

V žádném případě se vám nepodaří dosáhnout nadbytku trubců včely postaví a zaplodují jen tolik kolik uznají za vhodné větším počtem stavebních rámků jim jen dáváte k tomu lepší prostor

______________________________________________________________

Před dvěma lety bych s Vámi souhlasil. Metoda nadbytku trubců je skutečně účinná, proto musí být způsob, jak ,,donutit,, včely k vychování nadbytečného množství trubců. Princip je jednoduchý: v průběhu jarního rozvoje se do(!) plodového tělesa postupně(! dvakrát či třikrát ) vloží stavební rámky. Normální včelstva v období jarního růstu ,,díry,, v plodovém tělese zastaví trubčinou, kterou pak matky zakladou. Neplatí to pro včelstva slabá. Ty mají malé tendence k výchově trubců a i k rojení.


S pozdravem...M. Václavek

Návod najdete na:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1204643996

S pozdravem...M. Václavek

Neřekl bych, loni měli v každém nástavku po stavebních rámcích a stavěly trubčinu jak o závod oba, letos je staví půl na půl nebo celé jako dělničinu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: Re: Vyuit? p?irozen?ch vlastnost? v?el v n? prosp?ch - racion?ln?
> v?ela?en? tria L-B-V
> Datum: 20.5.2008 17:38:01
> ----------------------------------------
> V žádném případě se vám nepodaří dosáhnout nadbytku trubců včely postaví a
> zaplodují jen tolik kolik uznají za vhodné větším počtem stavebních rámků
> jim jen dáváte k tomu lepší prostor
>
> ______________________________________________________________
>
> Před dvěma lety bych s Vámi souhlasil. Metoda nadbytku trubců je skutečně
> účinná, proto musí být způsob, jak ,,donutit,, včely k vychování
> nadbytečného množství trubců. Princip je jednoduchý: v průběhu jarního
> rozvoje se do(!) plodového tělesa postupně(! dvakrát či třikrát ) vloží
> stavební rámky. Normální včelstva v období jarního růstu ,,díry,, v
> plodovém tělese zastaví trubčinou, kterou pak matky zakladou. Neplatí to
> pro včelstva slabá. Ty mají malé tendence k výchově trubců a i k rojení.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>
>
>
>
>
>

odpovím osobně imeilem

no, mě by to třeba taky zajímalo...
a zejména pak původ onoho cukru s kakaem ;-)

On 20/05/2008, sreň <jiri.marik/=/gmail.com> wrote:
> odpovím osobně imeilem
>
>

no, mě by to třeba taky zajímalo...
-----
a asi bych toho i trochu koupil.
Takže kdo bude mít obchodního ducha, může nabízet speciální krmivo pro včely s kakaem jako profylaktickým aditivem před čímkoli na co si zrovna vzpomene. Nejlépe nějakou obtížně studovatelnou včelá chorobu. Celníci těžko dokáží opak.

Když můžeme natírat zdravé včely, proč nepodávat preventivně kakao? :-)

Maximálně bude jarní med s kakaovou příchutí :-)

Na kakao prý vzniká taky závislost. Aby se pak včely nestaly závislé a nevyloupily cukrárnu.

Karel

Mám možnost z jedné firmy sehnat velmi levný cukr, který je ovšem malinko smíchaný s kakaem. Zajímalo by mě, jestli to včelkám nemůže ublížit. Závislosti na čokoládě bych se v jejich případě snad nebála..i když pokud budou jako já tak nevím nevím:-))

Pochybuju že bude někdo mít zkušenosti se zakrmováním včel cukrem s kakaem. Možná by se S TÍM mohl vyzkoušet přikrmovat oddělek už teď-během léta a zjistit, jak bude reagovat. Když to půjde bez problémů, tak S TÍM zakrmit na zimu.

Ja bych tomu moc neveril.. u lidi muze kaka vyvolat zacpu, pro psi je treba cokolada toxicka(predpokladam, ze se cokolada obsahuje kakao).. tak nevim co pro vcely, ale asi to brzo zjistime :-)

jj, mohl by o tom byt krasny clanek v MV nebo ve včelařství :)

jinak je vidět ze zdroje cukru jsou různé, mě zase známý donesl pytel
smetků cukru z nějaké cukrárny, kde se cukruje ve velkém jak oživot, až
to lítá až na zem :)

petr j.


MichalHc23 napsal(a):
> Ja bych tomu moc neveril.. u lidi muze kaka vyvolat zacpu, pro psi je treba
> cokolada toxicka(predpokladam, ze se cokolada obsahuje kakao).. tak nevim
> co pro vcely, ale asi to brzo zjistime :-)
>
>

Já bych byl s tím cukrem s kakaem opatrný. Je obecně dost chemikálií, které
jsou pro teplokrevné savce, člověka, psa, ale třeba i slepice doma, které se
krmí zbytky od stolu, pochutiny a dochucovadla potravy. Pro včely a obecně
hmyz to jsou ale jedy. Tak pro včely má být jedovatý třeba karamel,
potravinářská barviva, umělá sladidla .....Kakao obsahuje theobromin. Dále
potom jestli to je cukr s kakaem, bude to nejspíš cukr moučka a ten obvykle
obsahuje protihrudkovací přísady. Obvykle to jsou látky na bázi škrobu, ty
by se mohly dostat do včelami zpracovaných zásob a v zimě by se potom
hromadily včelám jako nestravitelné zbytky ve výkalovém váčku podobně jako
třeba medovicový med nebo afinovaný cukr.
Nevím ale, jak je kakao a theobromin toxický pro včely, s tím asi běžní
včelaři nepřijdou do styku. Tady bych navrhoval se zeptat ve VUVČ v Dole.
Taky ty protihrudkovací přísady nebo nečistoty smetené do zbytků cukru mohou
mít vliv. Jestli to je smetená směs všeho, co se v nějaké provozovně ocitne
spadlé na zemi, může tam být leccos. Pokud tam nebudou přímo jedovaté
látky, pořád zůstanou látky nestravitelné pro včely. Tam bude obrovsky
záležet na tom, jaká bude zima. Pokud bude jako letošní, kdy včely měly dost
proletů, tyto látky nejsou žádný problém. Pokud bude jako zima před dvěma
roky, kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh se udržel až do začátku dubna,
včely zimované na takovém cukru nebo na medovicovém medu s množstvím
nestravitelných látek v zimě padnou. Takže zazimovat na takovém levném cukru
bude vždy loterie, v srpnu září se nakrmí a pak se až do cca března trne,
jestli bude v zimě dost proletů včelstev nebo ne. Zbývá využití takového
cukru na podněcování na jaře, na krmení oddělků v létě nebo včelstev na
mezistěnách kvůli stavění, na podněcování v bezsnůškovém období nebo v srpnu
před krmením na zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "janenajka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 20, 2008 4:27 PM
Subject: zakrmování včel cukrem s kakaem


> Dobrý den, myslíte, že by se na zakrmování včelstev dal použít cukr, ve
> kterém je (pouze v nepatrném množství) zamíchané kakao? Děkuji za odpověď
a
> přeji hezký den!

http://ekonomika.idnes.cz/repky-se-pestuje-nejvice-v-historii-zdrazuje-jidlo-i-naftu-pa4-/ekonomika.asp?c=A080520_212142_ekonomika_zra

Koupím oddělky. Včelín je umístěn u obce Dolní Lhota u Ostravy. Nejraději z
okolí. Tel.754313874. Bohouš.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3115 (20080520)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

http://ekonomika.idnes.cz/repky-se-pestuje-nejvice-v-historii-zdrazuje-jidlo-i-naftu-pa4-/ekonomika.asp?c=A080520_212142_ekonomika_zra

Dne Wed, 21 May 2008 07:18:02 +0200 KaJi <e-mail/=/nezadan> napsal/-a:

> http://ekonomika.idnes.cz/repky-se-pestuje-nejvice-v-historii-zdrazuje-jidl
> o-i-naftu-pa4-/ekonomika.asp?c=A080520_212142_ekonomika_zra
>
>



--
Tato zpráva byla vytvořena převratným poštovním klientem Opery:
http://www.opera.com/mail/

Koupím oddělky. Včelín je umístěn u obce Dolní Lhota u Ostravy. Nejraději z
okolí. Tel.724313874. Bohouš.



__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3115 (20080520)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

ahoj

dlka

ůlnkavůls

Zdravím a ptám se. Tento měsíc chci začít včelařit. Po letitém váhání je to tady. Kamarád mi výhodně prodal staré nástavkové úly, které mají rozměr rámků 35 x 29. Úly jsem koupil 3 a přes zimu chci přejít na systém Langstroth. Z časově-finančních důvodů je to pro mě nejjednodušší varianta. Jaký mají názor praktici?
Děkuji, Lukáš Zajíček

Když už, tak bych začal na Langstrothu. Potom přecházet je zbytečně moc
práce a komplikací. Byl jsem v podobné situaci, začal jsem na 3 výhodných
úlech 39x24 a 39x17 a nemůžu se dočkat nových úlů. Ve skutečnosti ale
nezačínám 1 ale víceméně 2x. Pokud to jde začněte s tím, na čem budete
včelařit dlouhodobě.

Dne Wed, 21 May 2008 23:31:22 +0200 Luká Z <lukas.z/=/atlas.cz> napsal/-a:

> Zdravím a ptám se. Tento měsíc chci začít včelařit. Po letitém váhání je
> to
> tady. Kamarád mi výhodně prodal staré nástavkové úly, které mají rozměr
> rámků 35 x 29. Úly jsem koupil 3 a přes zimu chci přejít na systém
> Langstroth. Z časově-finančních důvodů je to pro mě nejjednodušší
> varianta.
> Jaký mají názor praktici?
> Děkuji, Lukáš Zajíček
>
>



--
Tato zpráva byla vytvořena převratným poštovním klientem Opery:
http://www.opera.com/mail/

Je tu jeste nekdo, kdo nezacal s vytacenim?? Si davam na cas, ale tento vikend jdu na to :-)

Přes zimu se rámková míra bude měnit asi dost těžko...

Nejlepší je to teď (pokud nebude vadit menší či žádný medný výnos) anebo tak do začátku července.

Jinak je-li možnost začít rovnou na finální rámkové míře a typu úlu, ušetří se spousta (ne příliš příjemné) práce. O rizicích přenosu nemocí starými úly nemluvě...

Já myslím, že to záleží, jakou má kdo povahu. Jsou lidé, co si pozorně
všechno přečtou, seženou informace, pak si něco koupí a podle těch informací
to dělají jen s malými změnami dalších 10 - 20 let. V takovém případě bude
nejlepší počkat, úly na rámky35x 29 vůbec nepoužívat, rovnou začít na tom
Langstrothu nebo jiné rozšířené míře a na standartních úlech. Zase jiní jsou
takoví, že teď koupí jedny úly, za dva roky si někde přečtou článek o úplně
jiných úlech, tak si je přikoupí nebo přidělá a za dalších pár let se zase
objeví "nejnovější poznatky" a nový úl a onen včelař zase shání ty nové úly,
aby je postavil vedle těch ostatních a prodává ty úly, ve kterých ho už
přestalo bavit včelařit a zkoušet. V takovém případě není důvod, proč v
takových atypických úlech nezačít včelařit, velice pravděpodobně i v případě
zakoupení langstrothu by takový včelař po nějaké době vedle těch Langstrothů
zakoupil a zkoušel i jiné úly. Ta druhá varianta se mně zdá
pravděpodobnější, u nás co včelař, to "výzkumník". Jinak přechod na jinou
rámkovou míru a úly se provádí v létě. V tomto případě asi bude
nejvhodnější, když se Langsthrot upraví tak, aby se na něho s mateří mřížkou
daly včelotěsně postavit nastavky úlu 35x29. Do langstrothu se dají
mezistěny, počká se, až je včely začnou vystavovat, potom se dolů na ně
setřepe matka. V plástech 35x29 se nechá vylíhnout plod a nechají se zanést
sladinou, pak se vytočí a plásty a nastavky vyřadí, zůstane jen langstroth,
ve kterém budou stavět ty mezistěny. Druhá možnost je, že se včelstvo z úlu
setřepe komplet do rojáku, nechá 1 - 3 dny za mírného přikrmení v tmavém
klidném místě, třeba ve sklepě a pak se usadí jako umělý roj do langstrothu
na mezistěny. Původní rámky s plodem se přirozeně dají ostatním včelstvům k
vylíhnutí. S výhodou se to udělá během srpna, kdy při krmení cukrem je ještě
dost tepla na to, aby včely ty mezistěny postavily a zároveň se tím už
udělají zásoby na zimu. Obdoba se běžně používá pod názvem norské zimování.
Co se týká úlů 35x29, je to velice atypická rámková míra. pokud to není
zkomolená klasika 39x24, nebo od nich odvozená 39x25 nebo 39x28. Jestli
nebude vhodnější zkusit takové úly umístit někde do včelařského muzea než do
nich umístit včely. Pak bych ještě doporučil velice podrobně zjistit, proč v
nich původní majitel přestal včelařit. Pokud totiž to bylo proto, že
majiteli v nich uhynula včelstva na mor, ty úly mohly ležet 50 let někde na
půdě a přesto budou stále infekční. Usazením včelstva do takového úlu se na
99 % vyrobí nové ohnisko včelího moru, s likvidací všeho na napadeném
stanovišti a s problémy ostatních včelařů v tuším 5kilometrovém ochranném
pásmu. Je velice vhodné každý takový úl z méně spolehlivého zdroje, kde se
to nedá vyloučit, aspoň pečlivě očistit zevnitř i zvenku, zevnitř třeba
opálit, pokud to je dřevo, nebo desinfikovat, pokud je to plast a zvenku po
očištění znova natřít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká Z" <lukas.z/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 21, 2008 11:31 PM
Subject: úly


> Zdravím a ptám se. Tento měsíc chci začít včelařit. Po letitém váhání je
to
> tady. Kamarád mi výhodně prodal staré nástavkové úly, které mají rozměr
> rámků 35 x 29. Úly jsem koupil 3 a přes zimu chci přejít na systém
> Langstroth. Z časově-finančních důvodů je to pro mě nejjednodušší
varianta.
> Jaký mají názor praktici?
> Děkuji, Lukáš Zajíček

Třeba já :-). Počítám tak někdy příští týden.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "MichalHc23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 22, 2008 12:49 AM


Je tu jeste nekdo, kdo nezacal s vytacenim?? Si davam na cas, ale tento
vikend jdu na to :-)


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3118 (20080521)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

nejsi sam

planuju to take tak

T.H.


> Je tu jeste nekdo, kdo nezacal s vytacenim?? Si davam na cas, ale tento
> vikend jdu na to :-)
>
>
>

"Je tu jeste nekdo, kdo nezacal s vytacenim?? "

"Počítám tak někdy příští týden.
S pozdravem Petr"
----------------------------------------------------
I já, i já

Pepča

Doporučuji začít rovnou v Langstrothu. Možná bych vám mohl pomoci s "časově-finančními důvody". Pro včelaře - začátečníky mám na prodej oddělky na míře Langstroth a manší počet úlů můžu také prodat nebo půjčit. Můžu i s něčím poradit. Odkud jste? Případně napište na e-mail: b.gruna/zavin./seznam.cz
----------------------------
Zdravím a ptám se. Tento měsíc chci začít včelařit. Po letitém váhání je to tady. Kamarád mi výhodně prodal staré nástavkové úly, které mají rozměr rámků 35 x 29. Úly jsem koupil 3 a přes zimu chci přejít na systém Langstroth. Z časově-finančních důvodů je to pro mě nejjednodušší varianta. Jaký mají názor praktici?
Děkuji, Lukáš Zajíček

Z toho si vůbec nic nedělej, já také ne. Vytáčet v době kdy kvete intenzivně řepka, jak se např. chlubil někdo před 14 dny může pouze ten kdo bere pouze zavíčkované plásty nebo naprostý .... Řepkový med je substance, na kterou se stačí křivě podívat a už kvasí. Probíralo se to tady mockrát. Já jdu na med až když jsou řepková pole prakticky zelená. A to bude už teď po zlepšení počasí. Jinak po zlepšení nastane zřejmě rok blbec a včelstva se začnou silně rojit. Tedy první zatěžkávací zkouška pro met. LBV kdy se ukáže jestli my co jí zkoušíme nejsme náhodou za blbce, nebo opačně.
Zdraví R. Stonjek

Jestli dobre rozumim tak uz jste koupil vcely i s uly?

Jak prechod uskutecnit je vice moznosti. Nastinim dve, ktere lze ruzne modifikovat. Rozhodne bych se zameril na minimalizaci prenosu nemoci. Je asi take dobre vedet, ze pri presunu vcel mimo obce by melo byt veterinarni povoleni - doufam, ze ted moc nekecam :-) Prosim jestli to muze nekdo upresnit, potvrdit i pro me - dik.

Prvni moznost je, jak uz bylo zmineno, udelat na puvodnim miste ulu umele roje (smest do rojaku), ktere pujde pri usazeni doma na mezisteny Langstrotu prelecit fumigaci . Toto je cesta minimalizace prenosu nemoci a zaroven pri smetani vcelstev muzete (nebo nekdo zkusenejsi) posoudit zdravotni stav vcelstva. Pozor na mor - timto postupem je nejmensi riziko. Umely roj si vklidu do podzima vystavi 2-3nizke nastavky - nutne krmit.

A nebo jit cestou take jiz proslaplou a to ze do langstrotovych nastavku si udelate vlozku, aby sli zavesit stare ramky do L. nastavku a ty se budete snazit co nejrychleji vyradit tim, ze si vcely postavi v hornim nastavku nove L. ramky. Dalsi moznost, ze na stary nastavek postavite novy L. pomoci nejakeho bastlu (mezidna) utesnite.
Toto rozhodne nejde delat pres zimu - mozna jste myslel spis porizeni ulu.
Zda na tento postup neni pozde jiz nyni nedokazu rict s jistotou(mam taky malo nalitano), vcely uz nebudou tak ochotne stavet, pri dobre lesni snusce pripadne krmeni nejspis ano ale rozhodne to bude pracnejsi a i riziko nemoci (moru) bude vetsi.

Osobne bych v tuto dobu volil postup c.1, ale nesmel bych byt uplny zacatecnik :-) Slo by to udelat tak, ze bych smetl 2 vcelstva a treba i cast tretiho a tomu bych pridal ostatni plasty s plodem - kdyby vam ho bylo lito. A az by by se to vylihlo tak bych smetl posledni.

Nabidka oddelku na L. mire i s nastavky je pro zacatecnika rozhodne nejlepsi. Usetrila se hodne prace a starosti.
Nadruhou stranu si nic nevyzkousite a nenamucite, ale zas vas to hned neodradi pri pripadnem neuspechu :-)) - stoupa nam vekovy prumer :-)

Bohuzel mi nastavky neprebyvaji :-( takze nemuzu pomoci. Jakou vysku ramku jste zvolil ?

V pripade zajmu vim o par odkazech pro obe varianty, kde to lze nastudovat - staci rict, napsat.

At se dari

T.H.


> Zdravím a ptám se. Tento měsíc chci začít včelařit. Po letitém váhání je to
> tady. Kamarád mi výhodně prodal staré nástavkové úly, které mají rozměr
> rámků 35 x 29. Úly jsem koupil 3 a přes zimu chci přejít na systém
> Langstroth. Z časově-finančních důvodů je to pro mě nejjednodušší varianta.
> Jaký mají názor praktici?
> Děkuji, Lukáš Zajíček
>
>
>

To víč že je. U nás ještě řepka vesele kvete. a hlavně kvůli obvykle vysoké vlhchkosti která u tohoto medu bývá obvyklá natahuji vytáčení na co nejpozdější dobu , to je do začátku kvetení akátu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 22.5.2008 00:49:20
> ----------------------------------------
> Je tu jeste nekdo, kdo nezacal s vytacenim?? Si davam na cas, ale tento
> vikend jdu na to :-)
>
>
>

Tak to je super, ja si prave rikam, ze si davam vzdycky dost na cas, ze tady se obevi prvni zpravy o vytaceni uz z kraje kvetna :-) U nas tak tyden maximalne dva a po repce nebude ani stopy.

Ještě jsem nezačal. Jednak stále prší a do toho bahna se mi nechce, druhak je akát přibržděnej a zatím je na něj čas tak kam spěchat. Rozhodně je dobré nechat včelám řepku k lepšímu zahuštění, protože v tomto vlhkém vzduchu jim to nepůjde nejlépe. Další argument je ten, že řepka dokáže silně medovat právě z těch posledních kvítků. Za poslední týden, kdy včely moc nelétaly početně zesílily a budou schopny poslední zbytky řepky využít.
K rojení na řepce. Tendo týden jsem nadělal 40 oddělků a OPRAVDU jsem nezahlédl jeden matečník ani zakladenou misku. Současné ochlazení ale může vše změnit, takže za 14 dní se uvidí, zda bude akát v úlech nebo roje na akátech. Jiné je to s matečníky na stabilním stanovišti. Tam je to po odkvětu ovocných stromů těžké a staší matky to nezvládají.

Současné ochlazení ale může
> vše změnit, takže za 14 dní se uvidí, zda bude akát v úlech nebo roje na
> akátech. Jiné je to s matečníky na stabilním stanovišti. Tam je to po
> odkvětu ovocných stromů těžké a staší matky to nezvládají.
>

Muzu se zeptat na co presne narazely posledni vety?

Diky

T.H.

U nás (Valašské Meziříčí) je zatím také stále chladno, řepka ale už pomalu odkvétá. Když vidím, že se zde diskutuje o medobraní, tak mám pro vás pár informací. Měřil jsem refraktometrem obsah vody v medu, protože se také chystám vytáčet. Měření jsem udělal u několika včelstev, výsledky: zavíčkovaný med v medníku průměrně 18% vody, zavíčkovaný med v plodišti asi 17% vody. Otevřený med v medníku měl kolem 15% vody a otevřený med v plodišti asi 20%. Takže až se budete chystat vytáčet, dávejte si pozor na zralost medu - hlavně u řepkového je to velmi zrádné. Ani zavíčkovaný med nemusí být vždy nutně zralý, o tom je však psáno i v literatuře, jen jsem na to chtěl upozornit :-)
Pěkný den všem

Včelstvo se teď musí pořád rozvíjet, musí nosit sladinu a cukr. Když se
včely rozjedou, zesílí, nasbírají medu a potom špatné počasí rozjezd zarazí
a přinutí létavky dny vegetovat v úlech, zatímco nové včely se pořád líhnou
a přibývají, práce v úlu na shromažďování zásob se zastaví a včely přejdou
na práci na rozmnožování - vznikne rojová nálada a narazí matečníky.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 22, 2008 11:44 AM
Subject: Re:


Současné ochlazení ale může
> vše změnit, takže za 14 dní se uvidí, zda bude akát v úlech nebo roje na
> akátech. Jiné je to s matečníky na stabilním stanovišti. Tam je to po
> odkvětu ovocných stromů těžké a staší matky to nezvládají.
>

Muzu se zeptat na co presne narazely posledni vety?

Diky

T.H.

Včelstvo se teď musí pořád rozvíjet, musí nosit sladinu a cukr. Když se
> včely rozjedou, zesílí, nasbírají medu a potom špatné počasí rozjezd zarazí
> a přinutí létavky dny vegetovat v úlech, zatímco nové včely se pořád líhnou
> a přibývají, práce v úlu na shromažďování zásob se zastaví a včely přejdou
> na práci na rozmnožování - vznikne rojová nálada a narazí matečníky.....
>
> R. Polášek


Diky, to jsem tusil a toho se bojim :-)

Takze tam kde je jeste repka jde o to, ze je z toho jeste muze snuska pri lepsim pocasi vytahnout??

Tak to se mam na co tesit :-))

T.H.

No, já jsem měl na mysli spíše to rojení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 22, 2008 1:09 PM
Subject: Re: Re:



Včelstvo se teď musí pořád rozvíjet, musí nosit sladinu a cukr. Když se
> včely rozjedou, zesílí, nasbírají medu a potom špatné počasí rozjezd
zarazí
> a přinutí létavky dny vegetovat v úlech, zatímco nové včely se pořád
líhnou
> a přibývají, práce v úlu na shromažďování zásob se zastaví a včely
přejdou
> na práci na rozmnožování - vznikne rojová nálada a narazí matečníky.....
>
> R. Polášek


Diky, to jsem tusil a toho se bojim :-)

Takze tam kde je jeste repka jde o to, ze je z toho jeste muze snuska pri
lepsim pocasi vytahnout??

Tak to se mam na co tesit :-))

T.H.

Starší matky se rojí je to jejich přirozenost
proto se jako prevence rojení mění matky po 2 letech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 22.5.2008 11:55:07
> ----------------------------------------
> Současné ochlazení ale může
> > vše změnit, takže za 14 dní se uvidí, zda bude akát v úlech nebo roje na
> > akátech. Jiné je to s matečníky na stabilním stanovišti. Tam je to po
> > odkvětu ovocných stromů těžké a staší matky to nezvládají.
> >
>
> Muzu se zeptat na co presne narazely posledni vety?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Přechod na jinou rámkovou míru je vhodná příležitost ke kompletní ( preventivní ) ozdravě včelstev prostřednictvím vytvoření smetenců na mezistěny. Asi nejvhodnější termín je plné léto, poslední hlavní snůška. Při rozkvětu lípy srdčité se matka umístí do izolační klícky ( stěny tvořené mateří mřížkou ), aby včely měli přímý přístup k matce, a tak nevznikla ve včelstvu osiřelost.

Za čtyři týdny bude veškerý plod vylíhlý. Včely se sklepají do nového úlu, med se vytočí a dílo vytaví. Smetenec je třeba intenzivně krmit, aby včely vystavěli mezistěny ( na každý NN ( na každý kg včel ) se zkrmí 6-8 kg cukru ve 3-4 dávkách v týdenním intervalu ). Při této příležitosti lze matku snadno a s velkou jistotou úspěchu vyměnit...do smetence se přidá mladá matka v klícce ucpané medocukrovým těstem.

Při tomto způsobu nepřijdete v daném roce o výnos. V následujícím roce se může projevit nižší výnos následkem přemetání na mezistěny.


S pozdravem...M. Václavek

Včelstvo ve stádiu smetence lze ošetřit Varidolem a tím ho zbavit roztočů. Jen je třeba léčivo sehnat.


S pozdravem...M. Václavek

S vytáčením bych teď rozhodně nespěchal. Já jdu vytáčet příští víkend. Není kam spěchat, pokud mají včelstva dostatek prostoru. Řepka ještě nedokvetla. Hlavně příští týden, kdy skončí deštivé období a oteplí se, lze očekávat významnější přínos nektaru. Řepce se příští týden vytvoří ideální podmínky k medování. Škoda, že větší část z ní už odkvetla.


S pozdravem...M. Václavek

Vážení dnes jsem byl na výstavě Natura Viva 2008 v Lysý nad Labem. Musím konstatovat, že je tam 5 stánků, totální slabota, že se ten svaz nestydí. Ostatní myslivci a rybáři paráda jen včelaři nic. Byl jsem tím znechucen, již nikdy více.
Franta

jak se tvori materi kasicka