Archiv Včelařské konference

Vážený pane Turčáni,
trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost a
ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
tomu cítím být Vámi osloven :-).
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 7:46 PM
Subject: Re: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne
"matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo
včelstve je matka, páni...

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Taky jsem tak uvažoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 8:15 PM
Subject: Re: kladení matky


> Vážený pane Turčáni,
> trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
> Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
> automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
> viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost
a
> ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
> první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
> tomu cítím být Vámi osloven :-).
> S přátelským pozdravem
> Petr

Počítal som s negatívnou reakciou na môj komentár, ale vlastné skúsenosti s MVP ma nútia rozmýšať o tom, če je to naozaj tak.Osobne som sa stretol s morom plodu 4x, pri likvidácii som sa osobne angažoval. V troch prípadoch bol MVP lokalizovaný oficionálne veterinármi a 1 x sme mor "liečili" svojskou metódou s kladným výsledkom.

Chcem zdôrazniť, že mechanizmy šírenia tejto nepríjemnej choroby sú možno AJ iné, ako ich prezentuje oficionálny predpis. Pri týchto troch prípadoch, v mieste výskytu, kde sa chovali v okolí ohniska včely, ani jediný prípad pred jeho výskytom a ani po likvidácii včelstva. Pritom viem, že prepuknutú chorobu npr. u môjho otca po nahlásení veterinárom likvidovali až v nasledujúcom roku a pritom výskyt bol už 2 roky predtým.
Tým netvrdím, že MVP sa zalietavaním včiel neprenáša do iných včelstiev.

Po určitých skúsenostiach môžem povedať, že najlepšou metódou zbaviť sa moru, je okamžitá likvidácia nakazeného včelstva, vysírením včiel, ktoré spálime, likvidáciou zásob taktiež spálením celých rámikov s plástami.
Úľ po postihnutom včelstve sme dezinfikovali plameňom a osadili včelstvom. je to už niekoľko rokov a na včelnici v rekriminovanom úli sa MPV neobjavil, ani u ostatných včelstvách na včelnici ani v dedine, kde boli ďalšie včely.

Tento patogén ako všetky choroby si v určitých časových úsekoch vyhľadá svoju obeť, napriek hygienickým zásadám, nejak podobne ako je to u človeka. Chorobe nie vždy sa dá zabrániť.

Zdôrazňujem, že tieto vety nemajú byť na rezignáciu oficionálneho boja proti MVP, len som len naznačiť, že to môže byť aj inak, npr. zalietnuté roje nemusia byť za každú cenu označené ako prenášače MVP.

3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny. Helena

Ak odrezok vŕby ponecháte vo váze dlhšiu dobu, určite "pustí" korienky. Až potom ju zasaďte na vhodné miesto a po vysadení polievajte.

Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:18:00
> ----------------------------------------
> Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
> roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
> Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
> dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
> obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
> nemusel to vůbec postřehnout.
> Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
> plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
> srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
> vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
> plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
> týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
> včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
> jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
> tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
> roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
> včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
> pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
> taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
> Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
> donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
> včelstva plodují v kuse.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Vcely na terase
>
>
> A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
> přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
> a výzkumníci
>
> Pepan
>
>
>
>

Z Fascinovaného včelaře:

- Aktivita Varroa v zimě:

Tříletá studie reprodukce varroa v zimním plodu ukazuje, že maximálně 8% populace varroa může být nalezeno uvnitř plodových buněk, kde jsou chráněni od podzimního nebo zimního ošetření akaricidy. Roztoči v buňkách však mají velmi malou reprodukci.

----------
To je docela zajímavé ve světle prováděného plošného natírání a povinného drásání zavíčkovaného plodu co je nařízeno na letošní podzim a zimu.
----------
Čtěte:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/co-si-maji-vzit-k-srdci-vcelari-v-kanade

Jenže problém je vtom , že patogeny všech chorob se nacházejí ve všech včelstvech a jen výjimečně z nějakých důvodů dojde k jeho klinickému propuknutí. Dnes se začíná mluvit o tom , že k propuknutí choroby je krom patogenu a hostitele ještě potřeba správná kombinace DNA obou. ale to je teprve ve stádiu teoretických úvah a pokusů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:30:54
> ----------------------------------------
> Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto
> nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.
>
> ____________________________________________________________
>
> Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na
> onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období (
> řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva,
> během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování
> cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být
> původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely
> ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto
> včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!
>
>
>

v té váze vám určitě zakoření . Problém pak ale nastane s jejím přesazením a umístěním ven . Tam ji obvykle spálí slunce Bylo by lépe kdyby zakořeňováni probíhalo venku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena <frank.v.h/=/seznam.cz>
> Předmět: Kroucen? vrba
> Datum: 10.5.2008 06:46:36
> ----------------------------------------
> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena
>
>
>

Vrba kromě vrby jívy ve fázi růstu lístků a prvních zelených výhonů pustí
kořínky do vody poměrně často. Doporučuji vrbu nechat ve váze, nedávat k ní
jiné rostliny, snad maximálně nějaké jiné vrby, dát ji k oknu na jižní
straně, aby měla co nejvíc světla a těšit se z zelených lístků. Až se ve
vodě objeví chuchvalec kořenů, opatrně zasadit. Je pak třeba vědět aspoň, do
jaké výšky dorůstá. Pokud to bude 15metrový strom, v květináči bez využití
technik ve stylu bonsaje poroste nejspíš pár měsíců, pak zkolabuje a v
zahradě, pokud ji bude třeba kvůli prostoru omezovat na dvoumetrový
stromek, bude vyhánět každý rok masivní pruty a bude to nepřirozeně vypadat.
Pokud to je třeba metrový keř, může ve velkém květináči, 10 - 30 kilo
zeminy růst roky bez nějaké údržby. Taky je nutné trochu vědět, jestli
vyžaduje vlhkou půdu nebo jestli může růst i v suchší. Pokud roste jen ve
vlhké nebo mokré půdě, v suchší může skomírat, koruna bude prosychat a bude
napadána škůdci a houbami. Vrba ale vydrží leccos, může to být taky výrobek
ve stylu prut z obyčejné košíkářské vrby umně zkroucený zahradníkem a potom
probuzený k životu..... Před několika roky jsem kdesi v jakémsi pořadu
viděl vrbový stromek vzniklý zasazením více než metrového tataru (pomlázky)
po velikonočním využití ještě zasazený do země. Všech tuším 12 prutů se
ujalo a vytvořily postupně sílicí proplétaný kmen. Odbornější informace bude
třeba získat na zahradnických fórech, ne na včelařském. Třeba na
www.zahrada.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Helena" <frank.v.h/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 6:46 AM
Subject: Kroucená vrba


> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych
jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena

Proto jsem to taky psal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 8:14 AM
Subject: Re: Vcely na terase


Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i
směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru.

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.

Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.

Prodám kompresor, který naše organizace používala k aerosolovaní /nebo spíše nepoužívala/. Amarérsky vyrobený, na vozíku, se spalovacím motorem.

Prodej přes aukro, najdete tam i fotky -

http://aukro.cz/show_item.php?item=362627104

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.
Taky včelaříme bez mřížek. Kluci už mi donesli ochutnat svůj první vytočený med. Taky jsem začal vytáčet a dávat mezistěny, aby stavěly a měly prostor na práci a ne na rojení. Udělal jsem taky fotku přes sklo, jak postupují z hora dolů ve víčkování medu po jednotlivých dnech. Hlavně mne zajímá a sleduji, jak se to víčkování přibrzdí při zásahu do včel.
B.V.

prosím o radu v jednich včelách mám docela dost včelomorky jak se dá najednodušeji likvidovat, myslel jsem že když se natře plod na jaře že jí to zlikviduje ,ale nějak se to moc neprojevilo i když jsem někde našel že by to mělo zabírat i nani. děkuji

Například VČELPO, spol. s.r.o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou,
tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz ...
(převzato z inzerátu v časopisu Včelařství).

----- Original Message -----
From: "koncz.medzev" <koncz.arpad/=/gmail..com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 5:50 PM
Subject: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz


Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3090 (20080509)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Braula coeca- včelomorka patriaca do rodu múch sa u mňa od čias boja s VD, nevyskytuje. Výskyt brauly v úli sa nejak na kvalite včelstva neprejaví, ale pretože kradnú potravu kŕmenej matky včelami, čím vyrušuje matku a jej najčastejší výskyt vidíme na samotnej matke. Raz dávno som oslobodil matku od 16 ks včelomoriek.
Pri snímaní včelomoriek z matky si pripravíme sklený 2 dcl pohár a jednu cigaretku. Matku vychytíme opatrne vložíme na papier pod pohárom a jemne 2-3x fúkneme pod pohár a necháme niekoľko sekúnd pôsobiť. Parazity začnú odpadávať a keď odpadne posledný matku oslobodíme a vrátime do včelstva. Stalo sa mi, že som matku vystavil dlhšiemu pôsobeniu dymu, tak skolabovala ale dokázala "ožiť".
Ako som v úvode napísal, braula by sa pri chemických ošetreniach včelstva nemala vyskytovať, ale čert nikdy nespí. Anton

Václavek:
Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru
----
No než o názory, já se spíše v takovýchto případech zajímám o fakta. Jak se k došlo většinovému názoru? :-) Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

______________________________________________________________

Je třeba s léčením nespěchat. Jsou organizace, které lečení dodělají v listopadu. Jsou organizace, které nemají vyvíječe. Naštěstí u nás máme vyvíječ aerosolu, tedy bez problému provádíme třetí léčení v prosinci, kdy není ve včelstev plod nebo je ho jen minimální množství. Nicméně nedá se tvrdit, že vše probíhá řádně.

S pozdravem...M. Václavek

Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
J.Tulkan

Nevím, zda sakury poskytují nějaký užitek včelám. Ale domnívám se, že je to
druh třešně, a z toho důvodu bych si myslel, že by mohly být sakury pro
včely užitečné jak pylem, tak nektarem. Ale chtěl jsem spíš v souvislosti s
tím, že jste na nich žádnou včelu neviděl, napsat toto: byl jsem v ZOO v
Plzni. Mnoho rozkvetlých akátů, pampelišek a dalších lákadel pro včely. Co
ale zaskočilo nejen mne jako včelaře, ale taky mého všímavého 13ti letého
syna bylo, nikde žádná včela!

pf

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 12:52 PM
Subject: Sakury - poskytují snůku?


> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem
> parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>

Sakury včelám neposkytujú ani peľ, ani nektár, pretože kvety nemajú nektárie a peľnice. tento mutant je vyšľachtený Japoncami v dávnych dobách a rozmnožuje sa štepením do podpníka čerešne plánky. Dívať sa na kvitnúce stromy sakúr je neopakovateľné. Preto im odpustime, že včelám neodovzdávajú úžitok. Anton

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů. Emča

- pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička, do ktorej sa dajú postaviť tak ako v úli, rámik popri rámiku. Zdôrazňujem kolmo, lebo tento systém zabezpečí najlepšie prirodzený odtok vosku s pomedzi košieľok. Pomáha k tomu i stavba buniek, sú pod uhlom ku kolmej Ms 6 až 8˚.Pod rámikmi treba podložiť vodorovnú sieť s okami 3 mm, aby zachytili košieľky pri náhonom rozpade taveného plásta. Pod sieť vložte nádobu na zachytávanie vosku. Získaný vosk je najlepšie prečistiť v slnečnom tavidle.

- výkonný vyvíjač pary musí mať zdroj tepla 2x 1 200 W, so samostaným vypínaním, po zohriatí vody na 100˚ som jednu špirálu vždy vypínal. Vyvíjač produkuje paru mimo bedňu a do prioestoru s rámikmi sa privádza hadicou, najlepšie zhora.

- čo ako dlho budete na plásty vháňať paru, v zbytkoch ostáva značná časť vosku, ktorý som separoval v začiatkoch v parákoch s lisom, pozdejšie som si zhotovil odstredivku.
Všetko to je ale náročné na techniku, energiu a čas.

Preto Vám radím, čím skôr vyrežte súše z rámikov a behom do výrobni, kde vám vosk za slušný peniaz vytavia a to bez starostí, so slušným ziskom vosku. Anton

-pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička(...)

______________________________________________________________

Nedochází k poškození nástavku ( pojem ,,úľová debnička,, chápu jako nástavek ) vlivem páry? Určitě se nástavek musí nechat pořádně vysušit, když ho necháte několik minut ,,v páře,, , což je v případě vytavení díla nezbytné. Na druhou stranu pára každopádně nástavek dobře dezinfikuje. Jaké mate v tomto směru zkušenosti? Vloni jsem si pořídil parní vyvíječ.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

pyl v žádném případě u rostlin plnokvětost vzniká přeměnou prašníků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sakury - poskytuj? sn?ku?
> Datum: 11.5.2008 12:52:44
> ----------------------------------------
> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>
>
>

Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych se ještě zeptat, kdy vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování prvních matečníků, jiní tvrdí zas že až po vylíhnutí první matky.
Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 16:52:47
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
>
>
>

Úplně nejlepší je zeptat se v nejbližších organizacích, jestli ještě není
někde k půjčení spolkový vařák vosku. Pokud je k dispozici nějaký pecek neb
oaspoˇnějaká plotna, pod kterou se dá na zahradě zatopit, je to pro větší
množství rámků nejlepší varianta. Vyvíječ páry , pokud je k němu nějaká
hadice, se potom z výhodou napojí na otvor pro nalévaní vody do vařáku a
urychluje potom vytavování vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emča" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 10:42 AM
Subject: Tavení souí pomocí vyvíječe páry


> Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi
> zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
> Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
> ale zajímají mne 2 detaily :
> 1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode
> dna? Podložit ?
> 2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou
aby
> nevytékaly současně i zbylé košilky
> a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi
> poradili,děkuji Vám za každou radu...

Na podzim jsem ji našel u sebe (Rakovnicko) a teď po všem léčení a nátěru u kamaráda. Ve spadu jí bylo skoro víc než roztočů. Asi ji to léčení nelikviduje úplně.
Ivan

10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.

Václavek:
Je třeba s léčením nespěchat. ....
-----
To je trošku o něčem jiném.-) Ne jak léčíte, ale o faktech - kolik procent VD je na včelách a kolik na plodu v zimě. O tom snad byla řeč.

Karel

to si zaslouží gratulaci

pf

----- Original Message -----
From: "Mojmír" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 7:45 PM
Subject: Re: Snůka.


> 10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil
> jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.
>

... bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
-----
Protože po dvou víkendech budu nyní napjatě asi dva dny čekat až vosk vystydne a zjistím, kolik ta práce hodila.

Hlavní účel to splnilo, plásty jsou bez voští a drátky zůstaly (a dokonce skoro čisté) :-). Vosk má dnes cenu medu, takže výtěžnost mě zajímá spíše akademicky.

Protože jsem ještě před pár lety voští z NN vyřezal a dával zpracovat, tak s voskem mám málo zkušeností a dost dlouho jsem to teoreticky řešil. Po loňské akci vyvařování voští ve vaně a pak prohánění směsy ždímačkou jsem se rozhodl jít jinými slepými uličkami.
To vyvařování celkem šlo, ale musel jsme u toho stát a rámky byly špinavé od té břečky. Ždímačka sice ždímala, ale je malá a pro chladné období by potřebovala zdroj tepla.

Teď jsem se inspiroval Radimem - odšťavňovací hrnec a taky J.Jindrou.

Vyvíječ páry je podle mě dobrý tam, kde potřebuji nějaký přístroj prohřát - chybí mi u té ždímačky.
Ale jinak je podle mě dobrý leda tak, pokud člověk používá el. energii. Pokud byc měl pod nějakým vyvíječem topit, tak přicházím o teplo spalin. Dají se použít k vytápění vyhřívaného prostoru.

Já jsem z nerezové vany, původně na parafinování udělal parníček na napařování knedlíků :-)
Dolů jsem dal síto, na hranoly asi 10 cm nade dno. Na dno asi tak právě těch 10cm vody a na to dával rámky a přikryl.
Topil jsem PB vařičem Zeus (snad se tak jmenuje)
Když to řádně bublalo, tak jsme měnil náplň po 15-30min.
15 langstrotů.
Zjistil jsem, že je to dobré pro tzv. Hofamanovo rámky. Ty jsme vyndaval pěkně čisté.
Rámky musí být svisle a musí se zajistit oboustraně přístup pro páru. Vodorovně to dávalo nejhorší výsledky. Voští se prohlo a slepilo, bránilo přístupu páry.
Jakmile jsme přešel na rámky s mezerníky, tak radost byla tatam a pokud bych někdy měl likvidovat (doufám že už vždy budu mít Hofmany) asi bych si udělal nějaký hřeben, nebo šel jinou cestou. I když jsem je dával na svislo, tak jsem je musel přerovnávat sklepávat atd.

Asi půjdu dál touto cestou. Vanu jsem měl nízkou (50*60*50cm) a tak se tam nedalo moc machrovat.

Lepší je, když odpadlé košilky leží ještě jednu várku na sítě a rámky jsou na dvou latích nad ním, kam se to rovná. U 24cm jsem tak postupoval a šlo to, u 30cm už vadilo, že rámky dosedají na síto.

Nevím, jestli to udělám na topení dřevem, nebo na PB (jedna 10kg asi na jeden den - cca 400Kč).
Vodu podle mě můžu vařit i v obyčejném sudu, nerez potřebuji na vanu, co bude zachytávat vosk a možná na síto nad ní.
To síto je podstatné, já měl z drátů cca 2mm, oka asi 3-4mm.
Zbytek může být z překližky atd. Taková zahradní udírna.
Takže tohel byly mé slepé uličky.
---
Taky jsem trochu machroval se slunečním tavidlem. Tavil někdo dneska v tavidle? Tady u nás bylo nebe samý mrak a myslím, že málokdy tady máme bezmračno. Tak si chci porovnat, jestli to nešlo jen mě. Dík.

Karel

Najdi si to na internetu Karlíčku, a hned budeš vědet kdo má pravdu.

stačí napsat do prohlížeče do řádky:

http://www.google.com

heslo "včela čechy"

a uvidíš, to si počteš

Přítel dětí a jejich odnože


----- Original Message -----
From: "karlik" <www.karlicek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 4:52 PM
Subject: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik


> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Souše musí být kolmo. Můžou ležet na dně, ale budou částečně od vosku, pokud nebude nádoba dost šikmo. Lepší je mít na dně nízký rošt.
Výtok se dělá hned u dna. Košilky se drží spíše na rámcích. Něco spadne při vyjímání, ale do vosku to nejde. Stejně se musí vosk ještě jednou povařit na vyčištění. Není tak ucelený. Výtěžnost se zdá lepší než u lisu.
Tonda

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

S vylétnutím prvoroje je to asi složitější a někde mezi bude pravda.
Záleží to určitě i na počasí. Podle mé zkušenosti je to někde
mezi obdobím líhnutí (resp. těsně před) a vylíhnutím první
rojhové matky. Stalo se mi kolikrát, že se mi matky líhli do ruky
a ještě se nerojilo a kolikrát se vyrojilo a byly ještě zavíčkované
matečníky. Určitě hraje roli i síla včelstva, momentální snůška,
případně nemoc apod.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Rojeni
Datum: 11.5.2008 - 16:43:48

>
> Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych
> se ještě zeptat, kdy
> vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování
> prvních matečníků, jiní tvrdí
> zas že až po vylíhnutí první matky.
> Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Rád by som sa spýtal, ako je najlepsie aplikovať kyselinu mravenciu a kde sa dá kúpiť. Dakujem

Kyselina se aplikuje spis na podzim nebo z jara. Navod i pripravek ke koupi najdes zde: http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou) a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka a jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen matecnik, aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene :-)

Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 17:41:59
> ----------------------------------------
> Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > ----------------------------------------
> > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> >
> >
> >
>
>
>

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan

Radek Hubac:
A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Michale na podzim v současné situaci VD je pozdě a na jaro je předčasné.To se řešilo nátěrem plodů přípravkem M1. Na aktívu vedoucích chovů v Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj. 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že to bude ve druhé polovíně června a počátkem července. K doporučení p. ing. Veselého by neměl mít nikdo žádné výhrady jak už je zvykem na těchto stránkách VN.Když se to opakováně vloží, výsledky jsou srovnatelné s Gabony. Rezidua kyseliny mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Gabon /ani Gabon 92/v tu dobu veterináří nepovoli, fumigace varidolem v červenci, případně počátkem srpna nemá smysl.

J.Šefčík:
jasny, diky za info, ale ja se na tu kyselinu neptal :-)

KaJi:
Taky sem z jara zanamenal, ze vcely byli takovy nastvanejsi. Myslel sem ze bych mel vymenit matku, ale ted jsou zas hodny. Ale to asi bylo tim, ze nebyla jeste poradna snuska, ne? Mozna to je tak nejak normalni. Podle me zas budou takovy nastvanejsi az se zacne zkracovat den.. To uz mam vypozorovany z jinych let.Budou se bat o zimni zasoby :-)

Jsem malovčelař s několika včelstvy..Je velmi podivné a zajímavé,že na rozdíl od okolních včelařů neaplikuji kys.mrav.,neprovádím jarní nátěry a také už třetím rokem jsem upustil od zimního aerosolového ošetření a na rozdíl od nich mě nikdy ani jedno včelstvo neuhynulo
a ba ani nijak razantně nezesláblo.Okolní úhyny převyšují 50-70 procent i více. Mám je všechny
ve velmi dobré kondici a síle.Jarní snůšku výborně využívají.Nejvyšší nástavky takřka zaplněné.Jak je to možné,dá se to nějak vysvětlit?Omlouvám se,že se nemůžu z důvodů výše uvedených podepsat a aby jste tenhle můj příspěvek nebrali jako samochválu,ale možnost k diskuzi.
P.

Mně uhynulo ještě před týdnem jedno včelstvo. Přes veškerou snahu o
desinfekci, zúžení, přeléčení vysokými dávkami kyseliny mravenčí atd. A to
předesílám, že jsem se poctivě staral o zvládnutí prvních projevů akutní
nosemózy již od konce února ( kdy jsem o mnou pozorované situaci psal zde v
konferenci).

Žádost o vyšetření obsahovala i mé podezření na CCD, protože prudký nástup,
akutní průběh a neúčinnost mně známých léčebných postupů při N.A. se mi
jevily vzhledem k známým projevům Nosemy Apis netypické.

Právě došlé výsledky z VÚVč však neprokázaly u mých včelstev výskyt Nosema
ceranae.
Nemusí to však znamenat, že v ČR není.

Některé podrobnosti o N.A. doporučuji nastudovat na
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0711/neviditelny-a-zakerny-skudce-vcel-nosema
A souvisejících článcích.

Ještě k tomu dodávám:
Z 16 ti včelstev na stanovišti poblíž Plzně uhynulo 14. Včelstvo č.5
uprostřed všeho přežilo v relativně dobré kondici, včelstvo č. 8 se konečně
chytlo až minulý týden nepochybně současně s rozkvětem řepky a tedy přínosem
pylu.
Závěrem:
Pro mne je jedním z podstatných poučení z letošního ataku chorob a
chorobných projevů včelstev: využít toho na selekci genetické výbavy
odolných včelstev, nebo lépe: nakoupit matky, jejichž chovatelé preferují
hygienické chování před silou sběracího pudu.
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivan
Sent: Monday, May 12, 2008 4:42 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úhyny pokračují

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan


__________ Informace od NOD32 3060 (20080428) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Kala:
Možná také přehodnotit něco, co bych nazval časovou úživností stanoviště.
(Mé čistě lesní stanoviště zřejmě neposkytuje v předjaří dostatek dostupného
čerstvého pylu, aby včelstva mohla doplnit zvýšenou spotřebu zásob bílkovin
přes mírnou zimu. Při klasickém průběhu zimy bylo vše OK, následný výnos
květového i spadkového medu vždy vynikající). Stanoviště asi měnit nebudu,
jen se více začnu zajímat o možnost osázení raně kvetoucími vrbami a pod.
Josef Kala
-----------
Tady u řeky je to s vrbami, jívami a lískami perfektní.
Ale i když bylo brzy jaro, tak skutečně dobrých letových dní bylo pomálu. Navíc tady mám malou dobu slunečního ozáření.
Dřív, když tady do konce března ležel sníh to bylo dobré. Suchá a tuhá zima je O.K. A pak ani tak nezáleželo na osvitu, protože v květnu už na tom tolik nezáleží. Sluneční svit má intenzitu.

Časná jara mě asi donutí umisťovat včely na osvícené a chráněné stráně.

Spíš bude problém zajistit dobrou (pylovou) pastvu v červenci a srpnu.
Už jsem testoval jednoho agronoma, na jeho názor na zelené hnojení - ani nebyl proti, jen to dotáhnout do konce.

Jinak tady doma, kde jsem měl úly určené k likvidaci nebyla tak intenzívní obměna díla. I tomu přikládám důležitost.Navíc loni mi tady ani moc nestavěli.
To směřuji k Petrovi - štěstí začátečníka, má asi všechno nové. A taky asi přikrmoval, jestli dělal oddělky atd. Tak ať mu to vydrží. :-)
Karel

Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec pocítili ? Dáky Luboš

Na aktívu vedoucích chovů v
> Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj.
> 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že
> to bude ve druhé polovíně června a počátkem července.


Kdyz jsme u toho tak kdy aplikovat bylo receno, ale ted je na rade otazka jak??

Bavime se o formidolu a o vcelstvu, ktere ma plodiste min ve 2 nastavkach. Kde myslite, ze je to nejvhodnejsi? Vlozit primo mezi plodove nastavky, nebo nad plod? Ja bych a daval jsem mezi, ale necham se presvedcit i jinak. Predpokladam, ze medniky jsou nasazeny a ze se nezuzuje. Do podmetu, kde je to samozrejme nejjednodussi to neni ucinne... :-(


Jeste k tomu kdy aplikovat - jak s vytacenim? Za kolik dni od aplikace zhruba dojde k "vycichnuti" medu?. Rika se, ze kyseliny ve formidolu je malo a nemelo by to medu vadit a vlastne i termin aplikace v cervnu kyselost v podstate vylucuje - ale pro jistotu ?

Diky za odpovedi

T.H.

Ivane nosema vypadá přesně naopak, napřed se ztrácí včely, až zbyde jen chomáček včel s matkou. Mně se napřed většinou ztratila matka a pak včely neměli ani snahu narazit matečníky...
S nosemou je to podle oka podobné jako jiné roky, bylo celkem teplo, proletů dost, mikroskopicky jsem se ještě nedíval, ale viz výše.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 12.5.2008 16:42:20
> ----------------------------------------
> Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více
> faktorů.
> Jak jste na tom s Nosemou?
>
> Ivan
>
>
>

Dle doporučení výzkumníků by se měly desky formidolu vkládat mezi nástavky a nikolik na dno. Když je položíte na dno, včely dokážou úsměrnit výpary kyseliny a ta se nedostane do celého úlu. Kdy to vkládat,asi nejlépe po vytočení a nebo nějakou dobu před vytáčením. Vložit tyto desky těsně před vytáčením by asi nebylo moc vhodné. Včely na výpary reagují podrážděně.

Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MichalHc23 <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: uhyny pokracuji
> Datum: 12.5.2008 16:59:32
> ----------------------------------------
> Radek Hubac:
> A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na
> mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?
>
>
>

R.Hubač:>Jsem prohlížitel včelstev, na mor byly včely vyšetřeny s neg. výsledkem, nosema a Varoáza to taky není....Viry se prakticky nedají diagnostikovat....<
.........

A nafotit se to dá? (plod, pohled po otevření úlu, plásty po uhynulých včelách-sedlisko včel, atp) Děkuji.

gupa/=/seznam.cz pozn./=/ je zavináč

> Ivane nosema vypadá přesně naopak...
Tak to jsem s rozumem v koncích. Při CCD většinou zbyde matka s chomáčkem včel. Nelze vyloučit, že Nosema + viry způsobí divné příznaky.
Nebo kontaminované plásty. Asi bych zkusil některá včelstva přesypat na mezistěny, nebo radši ani ty ne. Na divoko a do čistého dřeva.
Ivan

Na zavíječe, pokud v úlech a včelínech v posledních týdnech nebyly včely,
bylo až doteď hlavně díky noční teplotě moc zima. Teprve nyní se zavíječi
šíří a tak ke konci května budou ponechané rámky hromadně napadeny larvami a
zničeny. Pokud se mají zachovat plásty, je třeba je nyní uložit. V nastavku
na 10 nechat jen 6 a prohlížet je. Plásty s pylem nějak využít, ty se přes
léto uchovat nedají, zavíječi se v pylu rozmnoží i když je plást v nastavku
jediný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 4:19 PM
Subject: úhyny pokračují


Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely
únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18
prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za
třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač

MF DNES
Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
10. května 2008 14:27
Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá mírná zima v pořadí.

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

chtělo by to podrobněji rozepsat v čem ta nová metoda spočívá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 14:15:07
> ----------------------------------------
>
> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27
> Děsivých 672 ohnisek smrtící varroázy včel zjistila v 239 obcích Zlínského
> kraje Státní veterinární správa. V pondělí proto vydala mimořádné nařízení
> ke zdolání této nebezpečné nákazy. K jejímu rozšíření přispěla už druhá
> mírná zima v pořadí.
>
> Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v
> Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na
> světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při
> včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní
> výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji
> jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a
> náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v
> médiích.
> B.V.
>
>
>

Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
zpátky do stodoly. :)

pf

----- Original Message -----
From: "MichalHc23" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2008 3:55 PM
Subject: Rojeni


> Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou)
> a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka
> a
> jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se
> domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen
> matecnik,
> aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem
> jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene
> :-)
>

Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím

Luboš

> MF DNES
> Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> 10. května 2008 14:27

Mohl by jste pane Bernátku podrobněji popsat tu novou metodu z Hřivínova Újezdu?Nebo kde se dá o tom něco dovědět?
Dík Míra

Varoáza přece pochází z Indie

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lubomír Hanuš <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: úhyny pokračují
> Datum: 13.5.2008 19:26:09
> ----------------------------------------
> Co si pod tím můžeme představit, přibližte to prosím
>
> Luboš
>
> > MF DNES
> > Včely decimuje roztoč z Indie, na vině je teplá zima
> > 10. května 2008 14:27
>
>
>

Pro Vaši informaci mám i pozitivní zprávy z oboru včelařství. Je to právě v Hřivínově Újezdě , kde vznikl nový systém včelaření, který zatím nikde na světě neexistuje. Je to využití nových technologií a techniky při včelaření, které více respektují původní život včel v dutém stromě. Hlavní výhodou tohoto systému včelaření je, že umožňuje včelařit pro svoji jednoduchost, jak starším včelařům, tak i dětem a taky respektuje nové a náročnější požadavky na včelaření vzhledem ke zmiňované nákaze včel v médiích.
B.V.

_______________________________________________________________

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech s užasnými vlastnostmi, či o podivných metodikách ošetřování včeltev v dvouprostorových úlech za nulového rojení a podobných věcech, které nám nikdy důkladněji nepopíšete a nevysvětlíte.

Prosím Vás, udělejte si čas a seznamte nás s Vaší metodikou včelaření bez tajemností, abychom ji mohli zhodnotit. Rádi bych se to dozvěděli. Na Vašem webu se o metodice skoro nezmiňujete. Stále dokola vyzdvihujete výhody daného systému, který však dostatečně nepopíšete.

Prosím piště. Předem děkuji.


S pozdravem...M. Václavek

Úspěch včelaření tkví v metodice, úl medu nepotí, pouze případně omezuje včelstvo v rozvoji a zabraňujeme mu dosažení biologicky daného plného maxima a maximální produktivity.

Na stránkách Pokusného včelínu Pekařov ( www.pvpekarov.cz ) lze si přečíst zajímavý posudek o Metodě nadbytku trubců.
_____________________________________________________________
S autory studie o "genetické teorii rojení" Dr. Linhartem a prof. Bičíkem jsem byl několikrát v osobním i písemném kontaktu. Snažil jsem se jejich studii publikovanou ve Včelařství nejen důkladně přečíst, ale i pochopit. Ve studii jsem však našel celou řadu nepřesností a svoje výhrady k ní jsem opíral o dostupnou literaturu. Bohužel, vzájemná diskuse nevedla nikam a autoři na moje konkrétní připomínky odpovídali povrchně nebo nijak.

Předem musím zdůraznit, že moje výhrady nebyly namířeny proti chovu trubců. Včelstva s velkým množstvím trubčího plodu a trubců se zřejmě opravdu méně rojí. Podle mého názoru je však efekt stejný, jako když včelstvu odebereme zavíčkovaný plod nebo včely- tedy odčerpávání energie a vytváření prostoru pro další činnost.
(...)
______________________________________________________________
Více na:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm

Zastávám podobný názor. Jak jsem již dříve psal, dokazování účinnosti MNT přes genetiku je nešťastná cesta. Dokonce se začíná ukazovat jako neschůdná.

Pravidelný odběr zavíčkovaných plodových plástů ( v intervalu 3 týdnů od rozkvětu třešní do konce června v množství zhruba 10 000 buněk plodu ) by mohl mít stejný, spíše jistější účinek, než vložení 2-3násobného počtu stavebních rámků a očekávání, že včely všechny vystavějí a zakladou trubčinou.


S pozdravem...M. Václavek

Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

V knihách je udáváno u nejlepších snůškových rostlin, řepky, javoru klenu,
malin atd vydatnost 500 - 1000 kg cukrů z hektaru, což je 0,05 až 0,1 kg z m
čtverečního. Pravděpodobně po celou dobu kvetení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Hanuš Lubomír" <lubomir.hanus/=/atlas.cz>
To: <Vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 13, 2008 12:42 AM
Subject: Pastva pro včely


Mám 3 včelstva a rád bych jim dopřál trochu pastvy nějakou medonosnou
kytkou. Kolik plochy - stromů musí být oseto - osázeno, aby to včely vůbec
pocítili ? Dáky Luboš

Me by docela zajimalo zda je nebo neni rojivy rok??

loni tu litali reci uz v dubnu ze roje budou litat dedinou a nakonec to bylo opacne - dle toho co jsem cetl na konci sezony a i dle prubehu u me

letos s rojenim bojuju mnohem vic - je to urcite mou nezkusenosti ale myslim ze i holky tomu vydatne pomahaji :-)

Zajima me jak to vypada jinde??

T.H.

> Dnes dva roje. Oba se vrátily zpět do svých úlů. Jeden byl s matkou se
> střiženým křídlem, vylétly, matka zřejmě spadla hned pod leták, zalezla
> zpátky, a včely za ní. Druhé se rojily z úlu, kde jsem včera shledal
> obrovské matečníky, byly zavíčkované, takže už bylo na jakýkoli zásah pozdě.
> Odebral jsem nicméně pro oddělek plást s několika napdrůměrnými matečníky a
> nechal to osudu. Dnes vylétly a vrátily se zpět. Tu schoval jsem žebřík rád
> zpátky do stodoly. :)
>
> pf
>

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

Vlastne jsem to ani netusil ze kvalita vosku mezisteny rozhoduje o takovych vecech - az ted ve vcelarstvi sem si vsimnul zminky u clanku pana Kolomeho, ale na vic jsem zatim nenarazil nebo jsem to vzdy prehledl.
Vite o tom nekdo vice?

Diky


> Také se mi zdá, že s tím voskem v poslední době něco je. Včely sice
> mezistěny vystaví, ale matka je už nechce zaklást. Není to tím, že vyvážíme
> čistý vosk a naopak dovážíme kdejaký šmejd?
>
>
>

Jako začátečník ty mezistěny potvrzuju. Jako by se jim do toho vůbec
nechtělo, divočinu klidně vytáhnou celý rámek. Asi se poohlédnu po systému
bez mezistěn, nadrátkuju a nechám vystavět. Jak se ujme trubčina v medníku
?

J8 se blbě vyjádřil měl jsem na mysli právě jen oblast kde žije včela květná a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 13.5.2008 22:16:45
> ----------------------------------------
> Varoáza přece pochází z Indie, Pepan
>
> Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
> destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
> poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.
>
>
>

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká)
modifikace z Varroa Jacobsony.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
A.Turčáni
Sent: Tuesday, May 13, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: [Spam] Re: úhyny pokračují

Varoáza přece pochází z Indie, Pepan

Toto počujem po prvýkrát. Varroa jacobsony pochádza z ostrova Jáwa a Varroa
destruktor, pochádza zo štátov juvýchodnej Ázii - Japonsko, kórejský
poloostrov, Thajsko, Laos a Barma.

Prosim přítele Hubače, aby se mi ozval mailem na
holy/=/fme.vutbr.cz. V současné době sbírám informace
o podobných případech, které se vyskytly i u nás.
Děkuji.
M. Holý, OV Brno venkov

Varoa destruktor je už "vyšlechtěná" (zmutovaná) naše (evropská, česká) modifikace z Varroa Jacobsony.

Ale,ale p.kolega, nejedná sa o žiadnu mutáciu, V.D. je naozaj endemický druh potvrdený aj geneticky. V.J. na včele medonosnej nedokáže sa rozmnožovať. Pri pomenovaní varroa, ktorý bol prenesený do Europy došlo k omylu, ktorý napravili vedci až po r. 2002.

Dovolím si vás trochu opravit
Český název: Roztoč včelí
Lat/En název: Varroa destructor (nikoliv Varoa destruktor, často se odstraňuje jedno "r" a "c! mění na "k")

Až do roku 2000 se užíval název Varroa jacobsoni a roztoči se nerozlišovali (je mezi nimi minimální rodíl v DNA, velikosti - cca 0,2 mm a cyklu rozmnožování).
Od roku 2000, kdy se katalogizoval Varroa destructor by se u nás měl používat tento název nebo roztoč včelí.

Blíže i s vysvětlením původu a rozdílu:Global database
http://www.issg.org/database/species/ecology.asp?si=478&fr=1&sts=

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)

No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred plodoveho hnizda.

______________________________________________________________

Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do míst původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i rojová nálada.


S pozdravem...M. Václavek

Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
Pán múdry, to nebola moja nevedomosť, bola to len moja zbrklosť.

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
Mezistěny jsou studenější než tmavé plásty, matka proto kladla přednostně do
plástů. Teprve zhruba od teďka, když se oteplilo, nebude matkám vadit
studenější mezistěna a budou do nich klást.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2008 8:16 PM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> No tenhle problem pozoruju take, malo ktera matka mi klade do vystavene
> mezisteny, vetsinou ji nabouchaj nektarem i kdyz je vlozen do prostred
> plodoveho hnizda.
>
> ______________________________________________________________
>
> Myslím, že výše psané je dost kontroverzní teorie. Když včely mezistěnu
> vystavějí, znamená to, že ji přijali a nevadí jim. Pokud nastane silná
> snůška, není neobvyklé zanesení vystavěné mezistěny nektarem i přesto, že
> se nachází v plodovém tělese. Souvisí to s tím, že včely nemají místo v
> úle, kde jinde by moli rozložit přinesený nektar, a tak ho ukládají do
míst
> původně určených k zakladení. Následkem toho je omezení plodování, často i
> rojová nálada.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto, hlavně
noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece severní
vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
_______________________________________________________________

U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již odkvetly.


S pozdravem...M. Václavek

Je to teplota jako po polovině srpna, kdy matka už taky dávno neklade do
vystavených mezistěn. Uvidí se tak za 14 dní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 6:56 AM
Subject: Re: Uhyny pokracuji


> Já bych řekl, že v uvedených případech bylo mezistěn přidáno na tuto,
> hlavně
> noční teplotu moc a hodně brzo. Poslední snad dva týdny vanul přece
severní
> vítr, v noci bylo pár stupňů nad nulou, ve dne ve stínu tak 15 st C.
> _______________________________________________________________
>
> U nás ( okolí Hradce králové, nadmořská výška +/-250 m.n.m. ) je už přes
> týden v kuse denní teplota přes 20°C. Je u nás teď poměrně dost sucho, tak
> doufám, že dneska nebo zítra zaprší ( hlásí studenou frontu ).
> Řepka, kaštany a jabloně jsou v plném květu. Třešně a pampelišky již
> odkvetly.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Mohl byste nám prosím popsat tento ,, nový systém včelaření ,,? Vychvalování něčeho, co ostatní neznají, je zbytečné zaplňování konference.
Já se omlouvám, že zbytečně zaplňuji konferenci. Chtěl jsem smutné téma změnit, protože mne zajímají jiné postřehy na konferenci i v tisku než opakování statistiky úhynů pořád kolem dokola.
.Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody..Nedělal jsem to pro sebe, ale pro jiné, tak hodnocení nechám na uživatelích, které by bylo nejvhodnější ve Včelařství.

Z některých Vašich příspěvků tady na konferenci mám pocit, že jste tak trochu ,,mimo realitu,,. Stále dokola píšete o jakýchsi skleněných úlech……… Začal jsem využívat sklo ve včelaření. Jednoduchá výroba úlu. Odpadá opracování a natíraní, nečerná na dešti, je trvanlivé, snadno se řeže atd. Dříve jen na pozorování, dnes už z těchto úlů vytáčím med.V pátek jsem byl s úlem i se včelami ve škole.Další výhoda celého systému.Ekologická výchova hrou , vyšel článek v sobotním Zlínském deníku.Sklo má jednu nevýhodu, že je těžké, ale na to je technika.Včely dřevo impregnují. U skla jim tato práce odpadá. Další varianta využití materiálu. Stříbrná hmota je hliníkový plech, ne nátěr, jak se někteří domnívají. Ověřování je prvním rokem.
B. V.

Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za informaci.
Děkuji
Petra

Tedy 12g baleni jsem nevidel, ale 20g dodava a ma internetovy obchod Vcelpo http://www.vcelpo.cz/doc/katalog2007.pdf
Frantisek


Dobrý den,
zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem jsme
v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
já je nikde nemohu sehnat.
Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
informaci.
Děkuji
Petra

12 gramů medu je asi 8 mililitrů. Balení nevím, ale určitý nápad by byl. V
lékárnách se dá zakoupit injekční stříkačka o objemu až asi 50 militrů. Do
té by šel nalít tekutý med a potom odměřovat po těch 8 mililitrech,
stříkačky mají na sobě stupnici. Nabízí se koupit u včelaře hned po vytočení
medu tekutý med, doma ho rozlít do nějakých malých sklenic a hned jako
tekutý zamrazit do mrazničky. V mrazniččce med sice ztuhne, ale po
rozmražení je potom několik dnů tekutý, než definitivně zkrystaluje. Nabízí
se ten med po rozmražení tou stříkačkou nadávkovat všechen na takových 20 -
50 dávek, než zkrystaluje a po jejich spotřebování zase z mrazničky vytáhnut
další skleničku. Výhoda je ta, že to bude zaručeně čerstvý med od včelaře a
ne nějaký zahřívaný a přefiltrovaný, jako v tom prodávaném balení. Jen mně
nenapadá, do čeho těch 8 mililitrů dávkovat, jestli by byly k sehnání nějaké
malé skleničky s víčkem či malé plastové obaly pro vícenásobné použití nebo
něco takového. Mraznička proto, že to je mnohem šetrnější, i když dražší
uchovávání medu než ho nechat zkrystalizovat a potom rozehřívat. Taky mně
připadá, že med, pokud je někde i ve správných podmínek skladován po
vytočení týdny, už tolik nevoní jako med zmražený v mrazničce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petra" <page-it/=/quick.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 15, 2008 1:34 PM
Subject: Med v sáčcích


> Dobrý den,
> zdravím všechny včelaře a malinko se Vám vtírnu do diskuze. Před rokem
jsme
> v supermarketu NORMA nakoupili med v sáčcích od firmy Medoprodukt,s.r.o. a
> jelikož je syn diabetik a balení 12g přesně odpovídá jedné výměnné
> jednotce, tak jsme je nakoupili všechny co měli. Teď nám dochází zásoba a
> já je nikde nemohu sehnat.
> Kdyby někdo věděl, kde takto balený med po 12g seženu, budu ráda za
> informaci.
> Děkuji
> Petra

(...)
Změněno bylo všechno. Zde jen stručně o co jde.U nás jsou většinou včely umístěny ve svahu. „Tady ukaž co umíš“, mi bylo řečeno pochybovači, aby se včelaření zjednodušilo. Nic není dokonalé tak , aby se nedalo pokračovat ve vylepšování. Každý si může vybrat co mu vyhovuje. Je to jen jedna z možností řešení, která umožňuje např. včelařit dětem. Ostrovní včelaření je název metody.
(...)
______________________________________________________________

Nemohl byste být prosím trochu konkrétnější a spíše než na umístění úlu a konstrukci úlu se zaměřil na práci se včelstvy během roku? Stačilo by stručně projít tématické okruhy typu: způsob rozšiřování, mateří mřížka, protirojová opatření, způsob zužování a podob.

Děkuji.

S pozdravem...M. Václavek

Znovu si dovoluji připomenout, že se naše ZO Příbram zůčastní průmyslové výstavy malou expozicí na Zimním stadioně v Příbrami,která proběhne ve dnech 23.5.2008 až 25.5.2008. Kdo to máte v dosahu, přijďte popovídat. Těšíme se na vás! Na výstavě živé včely, školní úlek, videa s včelařskou problematikou a pod.
Emil

Vážení nemáte někdo kontak na včelaře, sháním oddělky - přišel jsem o velkou část včel Varroáza. Jižní Čechy. Díky za zprávu nebo upozornění . Franta Bechyňsko

ý720 252 813
č.budějovice

Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k diskutovanému rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva není rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces se dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování , skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem komplikovalo.
Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
B.V.

To je sice pěkné, že někdo někde nějak vyřešil jakýsi problém. Jenže to, že
někdo nějak vyřešil určitý problém ve skutečnosti nic neznamená, protože
ostatní ten problém řeší dál. Vyřešený nějaký problém je tedy teprve tehdy,
když to nové řešení je pečlivě popsáno a zdokumentováno a ta dokumentace je
rozšířena a dostupná ostatním včelařům. Je jedno, jestli úplně volně nebo
třeba je to komerční řešení formou nějakého patentu nebo průmyslového vzoru.
Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 16, 2008 9:30 AM
Subject: Re: úhyny pokračují


> Nemám čas se zabývat věcmi, které už fungují. Vyřešený problém je už pro
> mne zastaralý. Přestává mne zajímat. Děti byly pro mne iniciátorem nových
> řešení. Je to jejich zásluha. Zase jen stručně např. pořád k
diskutovanému
> rojení.Nepoužíváme mřížku. Matku nemezujeme v kladení, rozvoj včelstva
není
> rušen ani omezován, přesto se nerojí.Na každém vysokém rámku je dole
> proužek vynechaný i na trubčinu, kterou si včely tvoří přirozeně.Rámek
> zanesený medem a dole ještě larvy trubců se vytočí. Po vytočení se jinou
> vidličkou než na odvíčkování medu vytáhnou trubčí larvy. Ozdravný proces
se
> dělá současně při vytáčení medu. Některé larvy zkontroluji na kleštíka
> včelího.Ještě dostatek trubců v úle zůstane.Je známé cílené vyřezávaní
> trubčiny, které někteří včelaři praktikují.Rozšiřování ani zužování ,
> skladování třeba nástavků se nedělá.To by jednoduché včelaření dětem
> komplikovalo.
> Posílám Vám fotku jak rámek s trubčinou před vytočením vypadá..
> B.V.

Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?

Děkuji za nějakou radu

Pavel
__________________________________________________________________

Mám na každém stanovišti, základní vybavení, úly jsem taky používal odděleně, když jsem byl v pásmu já a druhé stanoviště mimo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:46
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

Zeptej se na veterině

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Předmět: ochranné pásmo
> Datum: 16.5.2008 14:27:47
> ----------------------------------------
>
> Chtěl bych se zeptat zda má někdo zkušenosti se včelařením v ochranném pásmu
> včelího moru. Jde mi o to, že bych si chtěl zřídit ještě jiná stanoviště,
> která nejsou v ochranném pásmu.Jde to či to nejde. Je mi jasné, že tam
> nemohu přesunout včelstva z ochranného pásma.Jde přesunout včelstva na jiné
> stanoviště v ochranném pásmu. Jak jsem četl to nařízení tak asi ne. Co ale
> ta věta že je zákaz přesunovat včelařský materiál?
>
> Děkuji za nějakou radu
>
> Pavel
> __________________________________________________________________
>
>
>
>

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy, když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže mu, že má jiný původ:)
---------------------------------------------------------
Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem hesla: "je to blbý ale naše"?

Ono to máte prašť jak uhoď
I v těch latinských názvech je neskutečný zmatek Ve skutečnosti to je tak, že 3 botanici popíší jednu rostlinu a máte hned 3 názvy a používají se všechny :-))
To za prve .
A podle nových pravidel českého jazyka se připouští u cizích slov psát tak jak je slyšíte :-O

Pepan

> ------------ P ůvodní zpráva ------------
> Od: Kritik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: [Spam] Re: ?hyny pokra?uj?
> Datum: 16.5.2008 18:27:12
> ----------------------------------------
> To jen tak na okraj, štve mě, když někdo míchá počešťuje latinské názvy,
> když existuje český. Pro Antona T. to platí také (mění c na k) a nepomůže
> mu, že má jiný původ:)
> ---------------------------------------------------------
> Mně zase rozčiluje a štve, že si kde kdo vymyslí najaký debilní český
> název, který není kompatibilní s žádnou řečí. Právě z tohoto důvodu se na
> celém světě uplatňuje pro rostlinnou a živočišnou říši včetně doktořiny
> výhradně a jen latina, aby každý věděl, o co se jedná. Anebo si zastáncem
> hesla: "je to blbý ale naše"?       
>
>
>

Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec.
Včera jsem mluvil s jedním komerčním včelařem z Litoměřic a ten mi potvrdil podobnou zkušenost. Jeho včelstva na vozech se chovají podobně.
Řepka nám do týdne asi skončí a zatím je do akátu daleko. To je dobře, nebude žádná honička s vytáčením a stěhováním.
Honza

Nějakou dobu jsem natom dumal a co se týká bodavosti, tak je možné to, že mohou zato i mravenci, ale i také mám obavy, že to menší zlo - bodavost je oproti otravám přijatelnější. Řepky a nejen ony se nějakou dobu ošetřují přípravky na bázi neonicotinoids (správně česky neonikotinoidů :-) )

Jeden významný zemědělec je v okolí používá a aplikaci přípravků jsem zjistil přímo od něho telefonicky na základě mého kontaktu na území jedné z obcí kam podávám hlášení o tr. stanovišťích.

Jde o stovky ošetřených hektarů v dosahu a stovky mých včelstev.

V souvislosti s CCD

(viz.¨http://www.youtube.com/watch?v=lH9mpHNawSs )

jsem koleraci (souvislosti) s úhyny na CCD ani v nejmenším nepozoroval! Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.


Mám také slabé stanoviště, ale tak, aby byla o tři týdny opožděná ne. U mne zato může natom jednom stanovišti slabá snůška, protože viditelně les je 1500 daleko a kolem významně nic v dosahu stanoviště nekvete.

Řepku nemám rád, protože se musí důrazněji zasáhnout navíc (vícepráce) proti ztrátám kvůli rojovce. Včelstva dají med, ale o který není mezi obchodníky důstojný zájem (cena cca 40-42 Kč u baliče) a proto se orientuji na hlavní snůšku a její medy. Řepku tím, že nezimuji na cukru ale na podzimních snůškách a tím je "promíchanější", je med úplně jiné kvality. Dobře se homogenizuje.

_gp_


......
Honza Jindra:>Přátelé z jiného soudku. Letos pozoruji obrovskou nevyrovnanost mezi včelstvy. Nejen, že včelstva, která jsem zimoval v lese jsou nejméně o 3 neděle přibržděna. Zároveň byla ze začátku značně zlá. To bylo zřejmě způsobeno silným obtěžováním lesními mravenci hned od brzkého jara. Nevyrovnané jsou ale i včelstva zimované na slunné zahradě. Řepka už kvete třetí týden a mám asi polovinu včelstev která přinesla 30 až 40 kg medu ale zároveň druhou polovinu, která si sotva doplnila mednou komoru a do dalšího nástavku se jim nechce a stavět na mezistěnách už vůbec. <

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Velmi doporučuji všem si přečíst článek na:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/
( autoři článku: RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. Jiří Vagera, CSc. )
Sláva............konečně něco nového na světě o čem se dá diskutovat!!
Prosím, přečtěte si to.

V krátkosti okomentuji:
Úvod je dle mého soudu poměrně dost nepoutaví. V průběhu četby jsem razantně změnil názor na článek. Jde zde soustu podnětných postřehů. Nedá se říci, že bych se vším souhlasil, nicméně článek jako celek mě velmi zaujal. Například bych se nesouhlasil s tvrzením, že šlechtění včel na čistící pud je zbytečné. Souhlasím s tím, že intenzivnější obměna díla podstatně(!) snižuje pravděpodobnost infekčních nákaz.

Pár zajímavých citátů:_____________________________________________________________
(...)
Ponaučení je tedy takové, že divoce žijící včely se na panenské dílo přesouvají až 2x ročně, nejméně však jednou ročně. Poprvé v zimním období, kdy hrozen opustí plodové těleso a vydá se za zásobami vzhůru, podruhé pak před rojením v květnu, kdy je matka zásobami tlačena dolů na nově podstavené panenské dílo. Včely intenzivně plodují od dubna do října tedy 7 měsíců v roce. Za tuto dobu divoká včelstva ve vertikálních dutinách (jejichž obdobou jsou naše úly stojany), 2krát přejdou na dílo panenské. Průměrně tedy na stejném díle plodují 3,5 měsíce, tj. asi 105 dnů. Dělnice se vyvíjí 21 dnů a tak se zde vylíhne skoro přesně 5 generací včel (105 : 21 = 5). U plástu který slouží v plodišti chovaného včelstva třetí rok, je těch generací 30. Divoká včelstva jsou tedy zhruba 6krát čistotnější, než my, včelaři.
(...)
Zamysleme se nyní nad tvrzením, že panenské dílo je pro zimování včelstev studené. Každý kdo měl v ruce hořící svíčku z čistého včelího vosku ví, že vosk přijaté teplo používá ke změně svého skupenství. Zahřátý vosk v okolí plamene měkne a případně se roztéká. Určitě ale žádné teplo nikam (dokud je v pevném stavu) nevede. Proto nás také tepelná energie z hořícího knotu nespálí. Pokud budeme mít zavázené oči a budeme v jedné ruce držet svíčku hořící a v druhé nezapálenou, nepoznáme podle teploty svíčky, která hoří a která nikoli. Vosk je výborný tepelný izolant a není třeba jeho termoizolační vlastnosti košilkami larev zlepšovat. To je zásadní poznatek. Pokud je tmavé dílo přece jen o něco málo lepším izolantem, je to rozdíl pro život včelstva bezvýznamný.
(...)
V dutinách stromů staví včely panenské dílo vždy mimo plodové těleso, a to buď pod ním nebo vedle něho, podle tvaru dutiny, data a podmínek. Vůbec v něm od letního slunovratu neplodují, ukládají sem pouze zásoby. Pak se na ně v zimě přesunou a špinavé loňské dílo trvale opustí. Říkejme této stavbě panenského díla stavba přírozená, protože včely nikdo ke stavbě nových plástů nenutí. Pokud však nutíme včely do stavby nového díla násilným vkládáním mezistěn do plodového tělesa, pak nové plásty vznikají v těsné blízkosti plástů promořených zárodky chorob. Je to vynucená stavba díla. Ta se v přírodě uplatňuje pouze tehdy, pokud dojde ke zřícení některých plástů plodového tělesa. Tehdy zde včelstvo staví nejčastěji trubčinu a jak jsme již dříve uvedli (Včelařství 2007/5 a 2007/10), trubci se výrazně podílejí na potlačení rojové nálady včelstev. Vynucená stavba velkého množství díla rozhodně není přirozeným jevem, včelstva ruší a nezajistí jim možnost zimního přesunu na panenské dílo.
(...)
_______________________________________________________________________________

Opravdu stojí za to si tento článek přečíst! Doufám, že tento článek vyvolá vlnu ohlasů ( ať kladných či záporných ) a oživí konferenci.


S pozdravem...M. Václavek

Aplikace neonikotinoidů tedy z mého pohledu za úhyny a oslabení nemůže, ale může dle mého názoru za zvýšenou bodavost což řeší rukavice a citlivější a důmyslnější přístup při zásazích do včelstev.

Ještě dodám. Účinnost neonicotinoidů je systémová velmi. A to tak, že dle mého názoru a zdrojů o těchto látkách dokonce může mít vliv na DNA matek, živených v období ochran.( účinnost se infiltruje do rostliny posléze i do jejich genetativních orgánů.

Takže se může stát, že naruší řetězec dobrých vlatností (bodavost) mnohem dříve, než může mít vliv křížení negativních genů z okolí.

Mne osobně bodavost už až nevadí, používám ochranné prostředky.

Zkrátka pokud nějaký problém někdo někde "vyřešil", ale nezveřejnil řešení,
tak nevyřešil a neudělal nic. Už taky proto, že je určitá nezanedbatelná
pravděpodobnost, že ten problém byl "vyřešen" jen na papíře nebo obrazovce
počítače, kde to dokáže každý.

V Brně se kluci domluvili s ing. Přidalem, že napíší článek jak včelaří do časopisu, protože měli k přednáškám výhrady.
Jestli se to uskuteční jde mimo mne.Včelaří už samostatně každý na své zahradě.
B.V.

Článek jsem si přečetl dvakrát a doufám, že bude zveřejněn v časopise Včelařství stejně jako jejich předchozí "dílo",
protože zdůrazňuje význam obnovy díla (oproti předchozímu, kdy tato byla na začátku zavrhnuta jako něco, co výrazně a zbytečně snižuje medný výnos - to byla voda na mlýn včelařů v Budečácích a pod., co ročně vkládají 2 -3 mezitěny).
Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.

Dobry den,
s usazovanim roju jiz mam nekolikalete zkusenosti, tedy chyceni > zavreni do
rojaku a sklepa (pri primem usazeni roj nekdy uletl), za 1-2 dny do ulu.

Letos jsem poprve jak pri usazovani roje, tak pro udrzeni pouzil zakladeny
trubci plast a funguje to. Druhy den jsem ale pozoroval,jako by roj chtel
uletet - cca 2 hodiny krouzil kolem ulu (prumer krouzeni cca 30m) , potom
se znovu usadil a normalne stavi - vzhledemk tomu,ze roje obvykle nepozoruji
(toto byla nahoda) a v literature si toto take nepamatuji,je tonormalni ?
Nebo se roj proste pouze chtel uletet a otevrana trubcina hovratila ?

Honza

Jenom by mne zajímalo, kdo je platí, protože pokud bych zákazníkovi vnucoval metodiku, a za rok mu sdělil, že ta původní byla téměř správná, tak bych asi dost brzy skončil.
------

Pokud to někdo otiskne, tak ten za to platí.

Po té, co letos vyřazuji všechny "skvělé úly z polystyrénu", na které jsem četl mnoho oslavných vědeckých článků, platím to především já.
Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.

Od té doby se vždy zajímám jak dlouho a v jakých podmínkách bylo to, co mi někdo doporučuje, zkoušeno a ověřováno.

A taky se ptám, jakých výnosů v jeho podmínkách dosahuje. Množství lidí co mi radí od té doby značně pokleslo :-))

U metody "Trubců" jsem nenašel jedinou zmínku jak dlouho a s jakým úspěchem byla metoda zkoušena.
U té nové, mě při prvním letmém čtení mě zarazilo, že jako novum je tam "oproti všeobecně doporučovanému prohazování nástavků" neprohazovat.
Někdo to doporučuje, ale znám spoustu metodik, které neprohazují nástavky a strkají nové prázdné, nebo s mezistěnami dolů.
Ovšem podstrkovat mezistěny,atd pod těleso, to taky nejde vždycky.

Článek je to zajímavý a jako všechny takové i kontroverzní.

Karel

KaJi:>Blbě jsem naletěl a předpokládal, že někdo z redakce se tehdy zeptal, zda autor při všech korelacích a jiných statistikách taky porovnal izolované a neizolované.<
.........

Pokud vím, p. Smělý je pamětník a o meteorologii a úlech z polystyrenu publikuje asi od roku 1975.

Porovnání dělal podle Mor. universálů, které před nedávnem ještě prodával přes inzerci Včelařství.

Takže porovnáno - vyzkoušeno to je, spíše to chce, jestli se nenajde ten správný grif, navštívit ho osobně a starého pána slušně požádat o exkurzi. (jestli ji ještě provádí) Samozřejmě, že se dá říci, že snůškové podmínky jsou u něj lepší než jinde, ale to je více méně zavádějící, jestli při snůškách, a i slabých jde především o létavky.

Také je velký rozdíl, jestli se používá i dobře zateplené dno. Bez dokonalého okopírování celého Smělého utepleného úlu není co porovnávat, protože se potom porovnává úplně něco jiného než p. Smělý vysvětluje.

Ano, je to další problém, ke kterému dochází. Když už porovnávat, tak porovnávat pokud možno co nejpřesnější kopii metodiky.

Systém včelaření pana Smělého je založen na vytvoření slabého včelstva ve pro včely těsném ,,polystyrénovém termoboxu,, , kde ( světe, div se :-)! ) včely mají relativně velmi malou spotřebu zásob. Na jaře pan Smělý musí včelám vytvořit ideální podmínky k plodování, aby zesláblá vyzimovaná včelstva dohnala kategorii silných až velmi silných včelstev. To lze jedině v dokonale utepleném prostoru s intenzivní péčí při rozšiřování. Vzniká při tom velký risk vzniku rojové nálady v případě pozdního rozšíření.

,,Pane Směly, děkuji za nabídku, nechci! Vystačím si s nízkonástavkovými úly, kde při vhodné péči dosáhnu toho samého jako Vy. Akorát u včel nestrávím tolik času.,,


S pozdravem...M. Václavek

Vadí mi ale, že objevují už objevené (viz. Nástavkové včelaření, Kalmer, Oliva, Ptáček 1998)
______________________________________________________________

Je to podobné, nikoliv stejné, co popisují výzkumníci Linhart, Bičík a Vágner. Klasické teorie dynamiky včelí populace ve vztahu k pohybu plodového tělesa se nezmiňují ( nebo alespoň nezdůrazňují ) tendence ke skokovitému přemístění plodové plochy.

Při pročítání článku jsem došel k názoru, že tento systém uspořádání včelího obydlí je logičtější než klasická představy. Když jsem nad tím uvažoval, zjistil jsem, že tento cyklus je úzce spojen s rojovou náladou, což autoři neuvádějí...

Situace v roji druhým rokem na základě teorie v článku ( http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ):

V předjaří včely založí plodové hnízdo v panenských plástech nad místem, kde se původně nacházelo v podletí loňského roku ( obr.2. ). Začátkem jara započne stavba nového díla na spodku plástů. Včely ukládají med jak nad plod ( do již bývalých plodových nebo do panenských buněk ) tak pod ním do panenských souší ( zde probíhá převážně zrání medu. Po vyzrání ho transportují nad plod...samozřejmě pokud tam je místo ). Jelikož včely zpravidla průběžně neposunují plodové těleso na nově postavené panenské, respektive vlivem nárazové snůšky nestačí matka zaklást spodní panenské buňky před jejich částečným zanesením sladinou, čímž dojde k jejich zablokování. V závislosti na snůšce a prostoru v místě sediska dojde k obklopení plodového tělesa zásobami. Matka je nucena omezit kladení, čímž se odstartuje rojová nálada. Včely přestanou stavět, tím rojovou náladu podpoří.

Proběhne vyrojení a plodové těleso zanikne. Nová mladá matka začne klást pod zaneseným panenským dílem, ke kterému se po zániku rojové nálady začne přistavovat další dílo ( obr.3.). V průběhu zimního klidu se včelstvo přemístí na zanesené panenské plásty a cyklus se opakuje ( obr.4. ) Pokud je dutina zastavěna, staré horní dílo dle autorů zanikne a včely začnou přistavovat dílo od spoda nahoru, tedy cyklus se opakuje ,,vzhůru nohama,,.


S pozdravem...M. Václavek

Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose

Někdo ano, jiný ne. Nejlépe se domluvit se svým lékařem. V žádném případě
ale nepřehánět ....
S pozdravem Petr
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 17, 2008 3:01 PM
Subject: Med vs cukrovka


Dobrý den.

Velmi by mne zajímalo, jak moc mohou med jíst cukrovkáři? Máte nějaké
poznatky??

Díky

Jose


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3106 (20080516)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Myslým, že účinné látky z postřiku se už dávno rozpadly a také bodavost se postupně ztratila. Nejednalo se ale o plošnou vlastnost u všech včelstev na stanovišti, ale pouze u těch, která jsem přivezl z lesa. Z ochranných pomůcek, které pravidělně používám, je to dýmák. Kuklu si nasazuji jen když pospíchám a rukavice jsem musel letos použít poprvé snad po pěti letech.

Článek jsem četl a nutno dodat že opět hromada námětů k přemýšlení a k pokusům. Takhle podané obnově plodiště rozumím a zřejmě nás ani v budoucnu s autory žádná nuda nečeká. Pro majitele nízkonástavkových úlů příležitost ihned s pokusy začít, my Dadantisté / nebojím se říct s trochou nadsázky plodištní humusáci / si svojí cestu budeme muset najít. O pár drobnostech mám menší pochybnosti, ale budoucnost ta mrcha neovlivnitelná skutečně ukáže. Samozřejmě autoři předpokládají bezchybnou kvalitu mezistěn a tu já vidím nic moc. Jinak metodu LBV plošně testuji u všech svých cca 60 Dadantů a jsem nadšen i když se jedná prakticky o 1/2 sezony. Každopádně ani jeden roj, neuvěřitelné výnosy i na stanovištích cca6 km od řepky a znamenitá vyrovnanost produkčních včelstev. Jsou i včelstva mizerná, která sedí, ale tam dochází v tuto dobu k TV matek. Dopadne li tak i druhá polovina sezony, kupuji flašku kvalitního pití a zasílám autorům jako lék proti trudomyslnosti, myslím, že za to co pro nás, běžné včelaře dělají si ji určitě zaslouží. Zdraví R. Stonjek

Výzkumné trio L-B-V by mělo se své nápady prezentovat na konci sezóny, nikoliv v její půlce. Letos už asi těžko někdo tuto metodu vyzkouší. Možná někteří ve vyšších polohách ještě medníky nemají. U nás za dva týdny řepka již dokvete.


S pozdravem...M. Václavek

Prosím, nezná někdo postup na získání (doma dostupným způsobem) včelího pylu "Perga" z medových plástů? Jedná se o jeden z výrazně léčebných produktů včel s léčebnými účinky na mnoho a mnoho nemocí. Děkuji