Archiv Včelařské konference

Hm, kdyby se Amitraz neodpařoval, tak by fumigace byla na jednu věc.
Dole je napsáno, pokud si pamatuji, že Amitraz je ( za běžné teploty ) pevná krystalická látka. Tudíž v lahvičce je rozpuštěna v nějakém oleji. A to odpařování zvýšenou teplotou od knotu nevylučuje.

Zapálením knotu a pozorováním té průhledné kapičky na papírku dojdu k tomu, že toho mastného se moc neodpaří a shoří v plameni.

Jsou "mastnoty" které "zmizí". Tedy ten jejich průvodní efekt - zprůhlednění papírku.

Když tu všichni používají termín odpaření - pořád bych čekal že o tom procesu něco ví, ne jen, že není vyloučen.

Ale nepravděpodobný je. :-)


Já si spíše myslím že dojde k jeho uvolnění do prostoru s kouřem, amitrázu i tím co z něho zbyde po jeho expozici vysokým teplotám v hořícím papírku.

Karel

v tom máš sice pravdu, proto je rozpuštěn v éterickém oleji který ho roznáší
do včelstva.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 26. 10. 2014 8:25:35
Předmět: Re: Navod Varidol

"Vojto, kdyby jsi četl tady dole, tak amitráz se neodpařuje.


:-)

Karel"

v tom máš sice pravdu, proto je rozpuštěn v éterickém oleji který ho roznáší
do včelstva.

pepan


Přesně tak, proto se nezdržuji odpařovánm na papírku ale peru jej tam v eterickém oleji přímo a rychleji.
A díky tomu oleji a jeho výparnému teplu si myslím, že ten amitráz zůstane "v celku" a olejový aerosol = dým skutečně včely rozmáchávají křídly ven z úlu a dostane se ke všem v chomáči.

Karel

To by mě zajímalo, kde jste přišli na ty "éterické oleje".

Zní to tak pěkně neškodně voňavě, tak jsem se přidal. :-)


Samozřejmě to musí být olej s podobným pH atd co se v něm olej ve Varidolu pěkně promísí.

Karel

Vojto, kdyby jsi četl tady dole, tak amitráz se neodpařuje.

Karle,
proč nahoře ploška vyschne, když pod ní je vysoká teplota? Kde se ztratí při zkoušce např. kapka vody. Z toho jsem vycházel. Snažím si to zefektivnit.

http://www.youtube.com/watch?v=lOCBXK-dajU

To ale není uspořádání podle návodu? :-)

Kdysi než se objvil tady Grifin jsem se snažil zjistit co a jak s páskem, aby byla snadná manipulace.

Cíl byl nezvedat střechu, nejlépe zasunout mírně šikmo mezi uličky z očka na čele.

Tak jsem si vzal termokameru a koumal a koumal.

Nejlépe vyšel slovenský způsob, do V a zapálení obou konců. Tam komínový efekt udělal nejdřív vysokou teplotu ve špičce.

Ale při pozorovná pásku klasicky proti světlu jsem zjistil, že tam ta mastnosta zůstává až do "ohně".

To si každý může udělat pokus, pokud má zbytečný paásek a nedostal to na příděl.

Takže jsem zjistil, že s tím odpařováním amitrázu nám krmí uši a když se to neodpařuje ale jen rozptyluje tak to rozptyluji daleko účiněji a rychleji aerosolem vytvořeným teplem. Protože to je fyzikálně to samé jako na tom pásku.
A skutečně to zaplní prostor úlu tak že se včely naserou a větrají a vatrají adostane se to do chomáče spolehlivěji.
Na tomhle je práěv založena vyšší účinnsot aerosolu - že se nalakují včely vyrušené minutovou expozicí a kropením mlhou.

Karel

To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse. Problémem
je tu počasí
U aerosolu je potřebný zdroj vzduchu. Vyvíječ a dostupná energie. Což
představuje značnou část financí a času s jejich dopravou. Výhodou je
nezávislost na počasí.
U grifinu je to podobné a také je to závislé na počasí jako u fumigace.
Je pak otázkou co se více vyplatí při minimálním rozdílu účinnosti uvedených
metod.

pepan





---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 9:21:53
Předmět: Re: Navod Varidol

"To ale není uspořádání podle návodu? :-)

Kdysi než se objvil tady Grifin jsem se snažil zjistit co a jak s páskem,
aby byla snadná manipulace.

Cíl byl nezvedat střechu, nejlépe zasunout mírně šikmo mezi uličky z očka
na čele.

Tak jsem si vzal termokameru a koumal a koumal.

Nejlépe vyšel slovenský způsob, do V a zapálení obou konců. Tam komínový
efekt udělal nejdřív vysokou teplotu ve špičce.

Ale při pozorovná pásku klasicky proti světlu jsem zjistil, že tam ta
mastnosta zůstává až do "ohně".

To si každý může udělat pokus, pokud má zbytečný paásek a nedostal to na
příděl.

Takže jsem zjistil, že s tím odpařováním amitrázu nám krmí uši a když se to
neodpařuje ale jen rozptyluje tak to rozptyluji daleko účiněji a rychleji
aerosolem vytvořeným teplem. Protože to je fyzikálně to samé jako na tom
pásku.
A skutečně to zaplní prostor úlu tak že se včely naserou a větrají a
vatrají adostane se to do chomáče spolehlivěji.
Na tomhle je práěv založena vyšší účinnsot aerosolu - že se nalakují včely
vyrušené minutovou expozicí a kropením mlhou.

Karel"

"To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse. Problémem
je tu počasí"

O tom se tady diskutovalo už před hodně lety.
Fumigace šetří náklady a je spíš pro drobného včelaře s málo včelstvy. Který večer vyjde z baráku a na zahradě to tam strčí do úlů.
Aerosol šetří čas a je spíš pro ošetřování velkého množství včelstev. Protože stačí jen fouknout do česna, nemusí se s ničím manipulovat a těch 15 minut jako minimální doba , kdy jsou úly uzavřeny, se dělá papírování nebo tak nějak.

Co takkhle obrátit se s dotazem na VÚVč Dol?

Popsal jsem všechny  aplikace a je na každém jakou použije. To pak platí pro
každého.
 Fumigace byla vyvinuta v době kdy krom Tachova a Třeboně tady nebyl žádný
větší provoz.
Mně spíše vadí to zpochybňování stávajících metod a vymýšlení proč je to
špatné i když ve  valné většině  to funguje dobře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 10:55:43
Předmět: Re: Navod Varidol

""To že aerosol je lepší je jisté. To ti nikdo nebere.
Problém je v nákladnosti provedení.
Právě fumigace se jeví tou nejpohodlnější a nejdostupnější. Nepotřebuješ
nic
než hřebík pásek a zápalky a to všechno dopravíš na místo v kapse.
Problémem
je tu počasí"

O tom se tady diskutovalo už před hodně lety.
Fumigace šetří náklady a je spíš pro drobného včelaře s málo včelstvy.
Který večer vyjde z baráku a na zahradě to tam strčí do úlů.
Aerosol šetří čas a je spíš pro ošetřování velkého množství včelstev.
Protože stačí jen fouknout do česna, nemusí se s ničím manipulovat a těch
15 minut jako minimální doba , kdy jsou úly uzavřeny, se dělá papírování
nebo tak nějak."

Co takkhle obrátit se s dotazem na VÚVč Dol?


-------

S jakým dotazem?

Karel

Ten pán se jmenoval HaraGsim a dlouhá léta byl zástupcem Ing. Veselého. Jinak to byl Rusín původem od Mukačeva.

Již se stalo, čekám na odpověď (prodloužený víkend), kterou zveřejním:
Zde je otázka na Ing. Titěry:
Dobrý den pane inženýre,
ve včelařských diskusích se přetřásá otázka správného použití Varidolu. Zajména doba mezi jeho nakapáním a zapálením knotu. Uvádím jeden názor:
"Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty, tz. pokud něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být celý impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání pálíte a potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji ještě jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše návod vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a ihned zapalovat."
Bylo by možné abyste se vyjádřil konkrétněji k času který má uplynout?
Děkuji az odpověď.

Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek.
Nebo: "Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty"
znamená, že kapky musí být vsáknuty a ne že musí být nasycen celý knot.
Navíc - ještě dřív, než po nakapání odložím lahvičku s přípravkem,
sebesilnější třepání knotem nezpůsobí odstříknutí žádných kapek - jsou tedy
již vsáknuty.
Včelaři povětšinou nejsou žádní "akademici" a nehloubají nad fyzikálními a
chemickými aspekty návodů - nejjednodušší výklad je správný. Je jim jedno,
jestli se účinná látka odpařuje, nebo se odpařuje médium a její molekuly
strhává s sebou, hlavně že se dostane kam má.
No flame, please :-).
S přátelským pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Monday, October 27, 2014 3:26 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re:

Již se stalo, čekám na odpověď (prodloužený víkend), kterou zveřejním:
Zde je otázka na Ing. Titěry:
Dobrý den pane inženýre,
ve včelařských diskusích se přetřásá otázka správného použití Varidolu.
Zajména doba mezi jeho nakapáním a zapálením knotu. Uvádím jeden názor:
"Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty, tz. pokud
něco má být vsáknuto do papíru, chápu to tak, že papír musí být celý
impregnovaný Varidolem. Protože vím, že nečekáte a ihned po kapání pálíte a
potom diskutujete otom jak se ta kapička odpaří, tak Vám sděluji ještě
jednou, že je mnohem lepší, pokud se nechá papírek opravdu jak píše návod
vsáknout den i dva, zabalené do toho igelitového pytlíku, než kapat a ihned
zapalovat."
Bylo by možné abyste se vyjádřil konkrétněji k času který má uplynout?
Děkuji az odpověď.

Znal jsem se s ním osobně léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: VL <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 27. 10. 2014 13:15:20

Předmět: Re: Navod Varidol


"Ten pán se jmenoval HaraGsim a dlouhá léta byl zástupcem Ing. Veselého.

Jinak to byl Rusín původem od Mukačeva."

Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

Hovoříte mi z duše.



Josef



---------- Původní zpráva ----------
Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 27. 10. 2014 15:56:25
Předmět: Re:

"Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek. Atd.
................"

Protože se tu řeší varidol a fumigace jež delší dobu, tak jsem zalovil v
paměti a na webu. Zde je výsledek:

mol amitrazu je 293, mol nosné látky je přibližně podobný (nafta 200, oleje
300-400)

http://www.firebrno.cz/uploads/uo_vyskov/dokkstaz/PT_zdolavani_pozoaru_F.pdf

Teplota vznícení je nejnižší teplota horkého povrchu, při které se za
stanovených zkušebních podmínek hořlavý plyn nebo hořlavá pára ve směsi se
vzduchem nebo směsi vzduchu s inertním plynem vznítí

Teplota vznícení rostlinných olejů je cca 350 stupňů celsia. Protože
odpařený olej, který je součástí léčiva nezahoří, teplota par je tedy nižší.

Páry jsou
a) odváděny proudícím teplým vzduchem nahoru, směrem od nejteplešího místa
na pásku
b) okamžitě jsou také ochlazovány okolním prostředím, molekuly se částečně
shlukují, stejně jako to známe u mlhy vznikající z vodní páry, proto olejové
páry dobře vidíme.

Velikost částic v aerosolech (Aerosol je heterogenní směs malých pevných
nebo kapalných částic v plynu) je v obrovském rozsahu, vezměme například
cigaretový dým. Nejmenší částice jsou vlastně jednotlivé molekuly ( 1nm tj
miliontina milimetru).

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/aerosol.html

Dvě kapky Varidolu na nástavek je na jedné straně nepatrné množství, ale
počet molekul amitrazu v něm obsažených je číslo nepředstavitelné 2,5E19 (25
a 18 nul). Pro jakousi představu: pokud se léčivo rovnoměrně rozptýlí v
nástavku, pak v každé krychli o velikosti strany rovné průměru lidského
vlasu (4 mikrometry) je asi 40 tisíc molekul amitrazu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že naprosto nejdůležitější je co nejjemnější
rozptýlení léčiva v prostoru úlu, ideálně po jednotlivých molekulách, kdy by
léčivo jakoby nakynulo milionkrát, tedy vzdálenost jednotlivých molekul by
se vzvětšila 100x ve všech směrech.

Dost bylo teorie, teď trocha praxe. Obětoval jsem jeden pásek, nakapal jedlý
olej a zapálil shora. A výsledek?

a) pásek doutná mnohem pomaleji
b) odpařující se olej doutnání téměř zastaví
c) doutnající místa oblast s olejem jakoby obejdou a vrátí se tam odspodu
d) ani v tomto případě nedojde k vznícení (či vzplanutí) par

Často je slyšet mýtus, že při fumigaci značná část léčiva shoří. Není tomu
tak. Teplo, které je potřeba k odpaření roztoku amitrazu v oleji zpomalí
doutnání a tak nedojde k přímému styku doutnající části pásku s neodpařeným
roztokem.

Poznámka závěrem: Nutné podmínky jsou nenavlhlé pásky, nekapat na jedno
místo a nekapat k spodnímu okraji či k otvoru pro hřebík.

VP.

Stručné, přesné a přitom tak jednoduché. Někdo může ale dělat problém z čehokoliv.
Tonda

>Při vší úctě k nemalým zkušenostem a vědomostem většiny včelařů, kteří zde
diskutují, jsem nemálo překvapen úspěšným vyhledáváním problémů tam, kde
nejsou. Například:
Nakapat těsně před použitím nemůže znamenat dva dny předem pod záminkou
nechat dost času na dokonalé vsáknutí kapek.
Nebo: "Návod jasně hovoří, že kapky musí být před zapálením vsáknuty"
znamená, že kapky musí být vsáknuty a ne že musí být nasycen celý knot.
Navíc - ještě dřív, než po nakapání odložím lahvičku s přípravkem,
sebesilnější třepání knotem nezpůsobí odstříknutí žádných kapek - jsou tedy
již vsáknuty.
Včelaři povětšinou nejsou žádní "akademici" a nehloubají nad fyzikálními a
chemickými aspekty návodů - nejjednodušší výklad je správný. Je jim jedno,
jestli se účinná látka odpařuje, nebo se odpařuje médium a její molekuly
strhává s sebou, hlavně že se dostane kam má.
No flame, please :-).
S přátelským pozdravem Petr.

Kapoun:
Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

-------------

Málokdy, ale souhlasím.

Zrovna tak když je v návodu mezera 4cm tak pak je otázka zda tam musí být.

V instruktážním videu co nám bylo jednou promítali v NASA to rvali mezi plásty co nejblíž chomáči.

A pak je z toho chaos.

Hlavně když přednášející nechápal, proč by tam měla být mezera 4cm a kde jsem na to přišel. Že se to normálně dává do uličky. :-)

Karel

Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

nepleteš si to s gabonem? Vždyť je to přece oheň. Mockrát jsem videl
roztavené plásty, či zlehka očadlé  i při té mezeře když jsme včelařili v
budečácích, nebo i žárem prasklé sklo.  A mezi plásty je mezera jen10 mm.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 10. 2014 19:22:48
Předmět: Re:

"Kapoun:
Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto
směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

-------------

Málokdy, ale souhlasím.

Zrovna tak když je v návodu mezera 4cm tak pak je otázka zda tam musí být.

V instruktážním videu co nám bylo jednou promítali v NASA to rvali mezi
plásty co nejblíž chomáči.

A pak je z toho chaos.

Hlavně když přednášející nechápal, proč by tam měla být mezera 4cm a kde
jsem na to přišel. Že se to normálně dává do uličky. :-)

Karel"

Pythagorova věta 24 slov , Otčenáš 66 slov , Archimédův zákon 67 slov , Desatero 179 slov , Americká deklarace nezávislosti 1300 slov , Ústava USA + 27 dodatků 7818 slov , VYHLÁŠKA EU O PRODEJI ZELÍ 26911 SLOV !!!!!!!!!!!!!!!! (počítáno v angličtině). :-)
Bude následovat návod na použití VARIDOLU? :-)

Já bych se přimlouval za jednoduchý návod, který ale bude uživateli jednoduše chápán. Nedělejme z jednoduchých věcí komplikovanosti. Není snad třeba definovat termín "těsně", který snad každý chápe jako rozmezí několika max minut,nebo ještě blíže specifikovat jak moc jsou 4 cm. Ne?



nullnapsal/a:

>Právě proto, že mnozí včelaři nejsou žádnými akademiky a odborníky v tomto
>směru, spíše novátoři a "zlepšovatelé",
>by měla být v návodu přesněji definována doba vsáknutí.

uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c78009eb08.doc

V registračních souhrných informacích slovo těsně je jen v příloze coby příbalová informace. Proto jsem ho neměl v hlavě. A když jsem otevřel ten papír co je vložen k Varidolu, hlavní slovo je promne vsáknout.

No pepan může vykuřovat jen papírem s kapkou nevsáklou, já mám dojem, že je vykuřování jako takové lepší když je látka k odparu rozložena pokud možno rovnoměrně.

Třebas to neprovádím, ale vím, že je lepší například narkotizovat včely dusičnanem s rovnoměrně nasákou a usušenou hadrou nebo uhlíkem. On i ten papírek k léčbě je vlastně nasáklý dusičnanem aby lépe hořel.

Ale do řemesla vykuřovacího jsem se více nemontoval, jsou opravdoví mistři kteří navodí kouřem člověku nebo zvířeti cokoli. Vykuřuje se asi tak dlouho co je člověk člověkem. Třeba i kuřák tabáku si myslí, že kouří jen tabák ale moc se mýlí, vykuřování je věda a celý průmysl.

Ale včelaři v ČR jsou asi chytřejší a potřebují ke své jednoduché logice rovnoměrného odparu jen kapnout a vložit do úlu. Nějaké vsáknutí je blbost, přeci když se trefím na papírek, kapka je podle příbalové informace vsáklá. To že zapaluje někdo papír s dusičnanem bez rovnoměrně vsáklého Varidolu je mu jedno, hlavně že léčí podle návodu.

No uvidím co odpoví p.Titěra Kapounovi, protože to Dol musel nějak hodntit a já to vyhodnotil den a dva pro vsáknutí Varidolu, jako "lepší" variantu.



_gp_
..........
Já bych se přimlouval za jednoduchý návod, který ale bude uživateli jednoduše chápán. Nedělejme z jednoduchých věcí komplikovanosti. Není snad třeba definovat termín "těsně", který snad každý chápe jako rozmezí několika max minut,nebo ještě blíže specifikovat jak moc jsou 4 cm. Ne?

nullnapsal/a:

nepleteš si to s gabonem? Vždyť je to přece oheň. Mockrát jsem videl
roztavené plásty, či zlehka očadlé i při té mezeře když jsme včelařili v
budečácích, nebo i žárem prasklé sklo. A mezi plásty je mezera jen10 mm.

pepan

Pokud si vzpomínm, tak odpáčili plásty a šoupli to tam, žádný nevyndali.
Vím že tenkrát jsem tomu co psalo Včelařství /tedy o VD atd/ věřil doslova a tak mi to udivilo.

Já dle návodu /ono to bylo lepší/ vždycky při poslední prohlídce vyndaval plást aby to bylo kam dát, dělal si na úle značku abych zbytečně nenadzvihoval strop jinde než na správné straně a těsnilo to a taky řešil to "těsně před ošetřením" jelikož by tehdy pro mě bylo daleko jednodušší to nakapat na papírky přišpendlené hřebíky do polystyrenové desky najednou než u každého úlu zvlášť, ale z toho "těsně před ošetřením" jsem měl dojem, že je to těkavé a snížil by se obsah účinné látky.

No, byl jsem tam před přednášejícím z DOlu 2x za vola.:-) Proč by se to nemohlo strkat mezi plásty a co vám brání to nakapat už doma?

Později jsem pochopil, že jsem deformovaný profesí kde návod je návod a je to zdůvodněné a vyzkoušené a tak se to dělá. :-)

Karel

V zadovácích už od začátku dávám pro fumigaci poslední rámek prázdný. Pokud se nedával, byl problém v tom, že okýnko občas šlo až na doraz a potom pásek blízko studeného skla zhasínal Anebo tam bylo jasně vidět v okolí knotu na studeném skle sraženou kapalinu , určitě i s léčivem. Ale tehdy to bylo skoro jedno, protože roztoči ještě skoro nebyli.
V nástavcích mám na strůpku silonovou síťovinu nebo někdy igelit a v obojím hořící pásek spolehlivě udělá díru. Proto nad hořící pásek už hodně let dávám vložku z tenké dřevěné destičky nebo tetrapacku a podobně.
Co se týká plástu, pokud se hřebík zapíchne do místa, kde v plástu nejsou zásoby, teplem z pásku se buňky poškodí téměř vždy.
Jinak už jsem se mnohokrát divil, jak je z hlediska vzniku požáru ten pásek spolehlivý. Každý rok se fumiguje dohromady tak asi miliónkrát a zatím jsem po těch pomalu 30 letech nikdy neslyšel ani o jednom požáru úlu způsobem knotem z fumigace. přitom jsou v úlu hodně hořlavé látky, vosk, dřevo, občas i papír .....

Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo srozumitelnější.
Ale, diskuze je to zajímavá. Sám dávám do mezery po vyjmutém plástu neprosleně po nakapání.

Právníci budou vášnivě debatovat o rozdílu mezi pojmy "neprodleně" a "bez zbytečného odkladu". Tady, ve včelařské diskuzi bych to vpravdě nečekal.

Ale použil bych důkaz ad absurdum, tedy dovedením do absurdních závěrů. Pokud v návodu na použití pánské ochrany je psáno "nasaďte před pohlavním stykem" (a dokonce ani nepoužívají slova "těsně před.... " ), pak podle výkladu na tomto fóru by mnozí včelaři používali ochranu, při pověstných středách, již od pondělí.

Prudérním přátelům se omlouvám, ale nevím jak lépe to říci. :-):-)

Josef

stanislavpe/=/atlas.cznapsal/a:

>Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá
>vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe
>vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo
>srozumitelnější.
>Ale, diskuze je to zajímavá. Sám dávám do mezery po vyjmutém plástu
>neprosleně po nakapání.

A kdo se nechce otravovat s delanim mezery,slozi papirek do vecka,vrazi jej do plechovky od rybicek,zapali oba konce,strci to do podmetu a ma klid...Navzdory navodu to funguje stejne jako shora.JosPr.

A kdo se nechce otravovat s delanim mezery,slozi papirek do vecka,vrazi jej do plechovky od rybicek,zapali oba konce,strci to do podmetu a ma klid...Navzdory navodu to funguje stejne jako shora.JosPr.
----
Paradoxně to při mých testech s termokamerou dávalo nejlepší výsledky :-)
Na Slovensku je to "oficiální aplikace",
Logicky, kouř jde pod chomáč a dostane se snadněji do všech uliček. A na Slovenku zatím nemají větší úhyny jak my, možná zatím menší.

Karel

Čeština je bohatý jazyk a proto se dá lehce použít slovo, které se dá vysvětlit různě. Asi by v návodu k Varidou pro fumigaci mělo být lépe vyjádřeno "po nakapání neprodleně zapálitl a vložit do úlu". Asi by to bylo srozumitelnější.
Ale, diskuze je to zajímavá.

-----
Tady jde spíše o to se dozvědět zda autor chtěl naznačit, že se to nemá skladovat od loňska nakapané, nebo chtěl vyloučit častý způsob distribuce, kdy důvěrník rozdává pokapané knoty a nebo skutečně amitráz po nakápání mizí z papírku významně rychle, takže je třeba to brát v úvahu, zda si nakapat ráno, pro celý včelín a anebo až těsně před vložením do úlu.

Největší srandu z takových debat pak mají "fundamentalisti" co na schůzích nabádají k přesnému dodržování návodu, který ani moc neznají. A hlavně se děsí z nelegálních aplikací. :-)

Karel

Používám jak vložení po vybraném plástu, tak i vložení do podmetu, papírek podélně ohnu do stříšky, nakapu a položím na podložku z včelařského pozinkovaného pletiva, které mám na protilehlých stranách ohnuté , aby to bylo ve vzduchu, zapálím a úl je za pár vteřin ošetřen. Mohu potvrdit, že účinek u obou způsobů je naprosto stejný. No jo, ale držitel osvědčení VÚVč stále trvá na zavěšení do mezery vytvořené v úlu. Asi by to chtělo revizi.

Jelikož mám vysoké podmety tak jsem vždy skládal papírky do "A" kapky rozdělil na obě strany, zapálil oba konce, vložil na obrácené víčko od omniovky zasunul do podmetu a uzavřel česno.Za půlhodinky jsem včelky otevřel a bylo vystaráno.
Už 3 roky jsem neměl jediný zimní úhyn. I ted jsou včelstva v kondici a vypadají v pohodě.Účinnost takovéhoto způsobu ošetření je podle mých zkušeností bezproblémová což potvrzuje každoroční poslední fumigace aerosolem, a jak bylo uvedeno, tak i já sdílím názor, že je podle mne i vhodnější, než umístění mezi rámky, kde to má ten efekt, že výpary stoupnou v úzkém komínu vzhůru a až poté díky ochlazení klesají. Pokud se odpar děje již z vysokého podmetu tak šíře záběru je větší a dojde podle mne celkově k většímu rozptýlení účinné látky.
Tímto způsobem léčily již moji rodičové a nikdy neměli výraznější problém.

Dobrý večer,
v jedněch novinách(Deník/ 23.10)jsem si přečetl zprávu,že nějaký velmi mladý středoškolský vědec dostal zvláštní cenu(ne na hradě,asi to není patolízal),projektu "České hlavičky" za to,že navrhl nějakou novou, neznámou metodu ke zjištění morového onemocnění plodu včel.Vše se zatím testuje a ověřuje v praxi a k nám ostatním by se to mělo dostat do jednoho roku.Děkuji za případnou podrobnost.

Tímto se ještě musím dodatečně pro pořádek omluvit za obdržené vyznamenání padlým vojákům a angličanovi za záchranu těch několika set židovských dětí.Ti mužové se jistě nepoklonkovali současné vrchnosti.

http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/mlady-vedec-pomaha-chranit-vcelstva-pred-morem-20140624.html

https://www.google.cz/search?q=Daniel+%C5%A0tipl


_gp_

................


Petr (78.102.198.94) --- 29. 10. 2014
Mor

Dobrý večer,
v jedněch novinách(Deník/ 23.10)jsem si přečetl zprávu,že nějaký velmi mladý středoškolský vědec dostal zvláštní cenu(ne na hradě,asi to není patolízal),projektu "České hlavičky" za to,že navrhl nějakou novou, neznámou metodu ke zjištění morového onemocnění plodu včel.Vše se zatím testuje a ověřuje v praxi a k nám ostatním by se to mělo dostat do jednoho roku.Děkuji za případnou podrobnost.

Vyse 1.D pro rok 2014 je 126 kc. Zdroj vcelarstvi.cz

Tak už mě to potkalo taky.
Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.
Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů ultrafialovým zářením?
Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny na ostré slunce.
Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají na vytvrzování laků na nehty.

a co takhle formalín a hypermangan . Dnes ti nepovím poměr a množství. To
nemělo chybu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 10. 2014 13:26:29

Předmět: Desinfekce UV zářením


"Tak už mě to potkalo taky.

Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na

okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky

vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.

Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů

ultrafialovým zářením?

Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude

slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny

na ostré slunce.

Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají

na vytvrzování laků na nehty."

Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření.Také by jsi nemusel schovávt ani ty
prázdné rámky. ( Dokázali tím podpálit i kravíny).

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 30. 10. 2014 16:03:44
Předmět: Re: Desinfekce UV zářením

"a co takhle formalín a hypermangan . Dnes ti nepovím poměr a množství. To
nemělo chybu. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 30. 10. 2014 13:26:29

Předmět: Desinfekce UV zářením


"Tak už mě to potkalo taky.

Dvě včelstva, kde jsem nevyměnil matky, jsou hin. V jedněch jsem našel na

okraji plodu mrtvou matku s dvěma včelami, plásty od zásob prakticky

vyčištěné, v druhých živá matka mezi asi 20 včelami a začímající loupež.

Chtěl jsem se zeptat, má někdo zkušenosti s desinfekcí plástů a úlů

ultrafialovým zářením?

Zvažuju, že až se ještě víc ochladí, zlodějky přestanou létat a bude

slunce, že bych ty plásty vystavil každou stranu tak 20 minut, půl hodiny

na ostré slunce.

Anebo druhá možnost mám možnost získat zářič z UV zářivek, co se používají

na vytvrzování laků na nehty.""

"Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:

 Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.
Vysvětlení.
Když  by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině  v létě, 
nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?
Tuto metodu využívají  doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek
a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního
slunovratu a hlavně na plísně.
Tím druhým způsobem bylo zaplynování  pomocí směsí formalínu a 
hypermanganu.  Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v
JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy
zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k
velmi prudké reakci a tato se vzňala.  Vyhořelo tak několik kravínů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 10. 2014 9:11:58
Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m

""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani
nebudeš
muset schovávat (roztaví se).
U té druhé dojde snadno k zahoření."
Zajímavé stanovisko.
Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!
Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!
:lol: :lol: :lol:"

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem. A UV záření, jak známo, produkuje slunce i v zimě, nejenom v létě.
Co se týká oné desinfekce formalínem, smícháním roztoku formaldehydu a manganistanu draselného jakožto oxidačního činidla dojde k oxidaci formaldehydu, prudkému zahřátí a tím k úniky nezreagovaného formaldehydu a tím zaplynování prostor. Prostor zaplynovaný formalínem se potom odplynovává vstřikováním čpavkové vody, kdy čpavek s formaldehydem vytváří tuhý a neškodný urotropin.
Jestli si dobře pamatuji, tato desinfekce je ve starých knihách doporučena taky k desinfekci plástů a jiných včelařských věcí. Kdesi byl dokonce popsán způsob, jak to dělat v polních podmínkách, kde byl uzavřený prostor vytvořen překrytím hromad plástů igelitovou fólií.
Uvolňování formaldehydu z roztoku manganistanem draselným bylo později kvůli účinnosti nahraženo tepelným vývinem formaldehydu zahříváním na elektrickém vařiči.
Jinak nebezpečné to bylo, protože jednak pokud se s manganistanem draselným ocitly v roztoku nějaké odpadní tuhé organické látky, papír, sláma, piliny atd mohlo při vyvaření formaldehydu dojít k jejich oxidaci a vzniku teplot nad hranicení hoření běžných hořlavin. Formaldehyd je navíc hořlavý plyn, při určitých koncentracích tak mohlo dojít k výbuchu.
Dneska se to už nepoužívá. Možná že ta účinnost není nejlepší a potom formaldehyd je dneska karcinogen a jako takový je obtížně dostupný.

UV jsem viděl jen na mašině co dělá mezistěny. Já bych takové nástavky s plásty dal na igelit a zalil cca 1/2 - 1 litrem kyselinou mravenčí 80% na 5-6 nástavků a zadělal igelitem a dekl. Taková konzervace je mnou ověřená i na dva roky bez zavíječe. Pro myši pro jistotu nasypat okolo granule plus posypaný trvanlivý salám pro rejsky. (pro zelenáče - je chráněný pouze rejsek horský)_gp_
...........

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 31. 10. 2014
Re: Desinfekce UV zÄ?ĽĚ?enÄ?­m (65014)

Já jsem měl na mysli desinfekci UV zářením a ne teplem.

Tříve se používaly horská slunce : http://aukro.cz/kommbinovany-zaric-horske-slunce-sirius-i4742923528.html

Když se to zamnulo v místnosti tak to vypálilo plísně na stěnách a ozón v místnosti pěkně smrděl - myslím že postavit ty plásty/souše a pustit to na ně by fungovalo.

Na Moravě jsme v ohnisku, tak ověřujeme vše. Cheopsova pyramida 1:500 jako střecha. Zatím možná působení energií lepší, ale nelze vyloučit vliv matek a další ovlivnění vlastností včel, imunity...
Ověřování využití slunce pro klima, desinfekci v úle atd...

http://nd06.jxs.cz/670/461/84520393ae_99171691_o2.jpg

B.V.

Pepane , tam desinfikuje jen hypermangan. Může se rozředit vodou a odpařit
třeba na vařiči. Ten formalin je místo vařiče. Při reakci vznikne teplota
ktera vznikne. Máš pravdu že může dojít k zahoření. U syrných knotů taky.
Hypermangan nezabije jen živé tvory ale i vývojová stádia. Před použitím je
třeba asi půl hodiny vyvětrat. Nebudu se o tom dál rvýjadřovat je to dobře
popsané ve včelařství aj. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 31. 10. 2014 9:42:10

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m


" Já pak pochopil že jsem to asi nešikovně napsal.

Vysvětlení.

Když by se měly plásty dezinfikovat na prudkém slunci tak jedině v létě, 

nebo jsi již někdy viděl v zimě prudké slunce?

Tuto metodu využívají doposud drobní chovatelé k desinfekci různých krmítek

a pomůcek k chovu různých zvířat. Je to ale účinné v době kolem letního

slunovratu a hlavně na plísně.

Tím druhým způsobem bylo zaplynování pomocí směsí formalínu a 

hypermanganu. Již ani nevím jaký jed z toho vznikal. Toto se používalo v

JZD na desinfekce chlévů, někdy koncem šedesátých let. Ta metoda byla brzy

zastavena pro možný vznik požárů. Při špatném poměru směsi, totiž došlo k

velmi prudké reakci a tato se vzňala. Vyhořelo tak několik kravínů.



pepan





---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 10. 2014 9:11:58

Předmět: Re: Desinfekce UV zĂĽĹ?enĂ­m



""Ta první varianta má tu výhodu že ty plásty z ostréhu slunce již ani

nebudeš

muset schovávat (roztaví se).

U té druhé dojde snadno k zahoření."

Zajímavé stanovisko.

Plásty se roztaví!!! V zimě!!!!

Dojde k zahoření!!!! Ze zářivky 7 nebo 9 watt!!!!

:lol: :lol: :lol:""

Zase o trochu víc začínám chápat tu lidovou tvořivost při léčení.

Hypermangan je jen taková slabá dezinfekce povrchu a to nic moc. Formaldehyd je naproti tomu velmi účinný ale také pro lidské zdraví nic moc. Přisuzují se mu i silné karcinogení účinky. Hodně se používal k dezinfekci např. žampionáren zahradnických substrátů, rovněž na pitevnách. Jak je to teď netuším, ale nejspíš pro negativní působení na lidské zdraví bude zakázaný. Takže je to přesně opačně! Zdraví R. S.

Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45 včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě vyzkoušené.

...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

Záleží na počítání na 1pásek 2 kapky
 těch 50 kapek po 2,  je na 8 včelste,v při třech ošetřeních, cca po 10
dnech.
Nelze to dávkovat podle pásků v balení ale podle kapek v lahvičce.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef Šamalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 11. 2014 20:38:24
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"...cca 25 včelstev.
j.


Dne 2.11.2014 19:57, pepa napsal(a):
> Jakou máte zkušenost s počtem ošetřených včelstev z jedné lahvičky
> Varidolu? Mám dojem, že pokud je počet pásků v balení 50 ks, pak by mělo
> být na 50 včelstev. Jakou máte zkušenost Vy??????????????? Já dělám 40-45
> včelstev, někdo hovoří o 20 včelstvech. Není to zásadní rozdíl??????
>


---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je
aktivní.
http://www.avast.com"

Přesně tak. v lahvičce je 125ml teoretitcky tedy 125 kapek mínus ztráty na 3
ošetření a je to přibližně tak.
Já z lahvičy dělal 30.
Pokud však se objednává pro včelaře tak je lepší počítat nejméně lahviku na
včelaře.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 11. 2014 20:26:55
Předmět: Re: Varidol- počet kapek

"Zkoušel jsem, a napočítal jsem 120 kapek v jedné lahvičce. Když objednávám
pro organizaci počítám lahvičku na 33 včelstev. Je to přibližně počet
včelstev ve dvou nástavcích po čtyřech kapkách. Mám to dlouhodobě
vyzkoušené."

Na: http://www.beedol.cz/dotazy-a-odpovedi/zakaleny-varidol/ se uvádí:
Složení přípravku je stále stejné a přísně se kontroluje v každé šarži.
Včelaře můžete informovat, že nová kapátka dělají poněkud větší kapky, přičemž to stále odpovídá schválenému množství účinné látky pro ošetření včelstva, které je postačující pro slabá i silná včelstva.
Pro naprostou většinu včelstev je správná dávka právě 2 kapky z nového kapátka.
Někdy včelaři dávali 3 kapky, když měli včelstvo ve dvou nástavcích, ale včelstvo jen zřídka kdy obsedá celé dva nástavky. Pokud obsedá jeden a kousek, dvě kapky zase stačí.
Věříme, že výsledky ošetření budou zcela podle očekávání (pokud se ošetřuje bez plodu!).
p.s. : Pokud při kapání na pásek budeme mít nízkou teplotu Varidolu (např. 10°C), budeme mít kapky ještě větší a tím nakapeme z lahvičky méně pásků. H.

V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev.

Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s teplotou nad 10°C.

Poučte mne o cyklech a přebíhání samiček varoa po buňkách?

Při aplikaci Varidolu má být minimum plodu. Pokud je nějaký zavíčkovaný, a do třech dnů vyběhne, vyběhnou oplozené samičky v počtu od dvou do někdy i více jak pěti ks od více samiček. Plodné, hledají další larvy před zavíčkováním, takže jak chcete obhájit nějakou mezeru 14-21dní, když i 10 dnů je příliš?_gp_
.......
>stanislavpe/=/atlas.cz
       
21:06
              
komu: Včelařský
Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C.

Podzimní a zimní ošetření je nejdůležitější pro likvidaci roztoče.
Samotná reprodukce roztoče varoa je omezena trváním vývoje včely v zavíčkovaném plodu 12 - 14 dní pro dělnice a trubce. Při druhém ošetření má být včelstvo bez plodu, proto tam je těch 12 - 21 k vyběhnutí zbytku plodu. Já vím, že v praxi se to doporučené rozpětí nedodržuje, ale samozřejmě nejdůležitější je likvidace nejlépe všech roztočů a to po 10 dnech prodlení není teoreticky možné. Jsou prováděny rozsáhlé pokusy a z nich jsou potom doporučení pro praxi. Ale jsme pouze lidé se svými zkušenostmi a názory, tak to je a bude i budoucnu. Bohužel roztoč bude útočit na naše včelstva dál a dál vnášet do včelstev další choroby.

Tak ti to osvětlím
To není o >>>Opět si někdo dělá svůj plán ošetření.<<< ale o možnostech!
 V té délce máš pravdu, >po 14 - 21 dnech<, ale je v doporučení také
uvedeno, "Nejdříve však po 10 dnech" s tím aby se poslední ošetření dělalo v
polovině prosince, a že první ošetření  se provede nejdříve po 10 říjnu.
Ten rozptyl je tak velký aby si každý mohl stanovit termín  podle počasí v
místě včelnice. Důležité je hlavně to, aby včelař nevykřikoval na konci září
že má odléčeno, nebo aby se neléčilo podle toho kdy má důvěrník čas, ale kdy
je vhodný čas.
Z toho pak vyplývá to, že fakticky pak musí každý včelař mít svůj plán
ošetření podřízen počasí v místě.
Také si někde zaměňují termín "Ve stejnou dobu" kdy je tím myšlena doba mezi
10. X. - XII. a zamění za pojem "stelný den".
Při fumigaci je to někdy opravdu velmi obtížné, najít vhodný den. Při
použití aerosolu však to jde dělat téměř kdykoliv tam je snadné dodržet
uváděný termín.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 21:06:50
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"Opět si někdo dělá svůj plán ošetření. V příbalovém letáku je druhé
ošetření po 14 - 21 dnech a ne po 10 dnech. Stačí se podívat na vývoj plodu
a vývoj roztoče a potom přijdete na to proč nejdříve po 14 dnech. Vhodnější
je 21 dní, ale v tom rozpětí se dá najít vhodný den k ošetření fumigací s
teplotou nad 10°C."

Já to samozřejmě vím , ale nějak vypadla část textu. a s tím již nic
neudělám, když je to na netu.
Je spousta  diskusí kdy to jde vzít zpět, a asi by to stálo za to, ale tady
jsou možnosti omezené.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 11. 2014 20:58:36
Předmět: Re: Varidol- poÄ?et kapek

"V lahvičce je 5 ml Varidolu a obsah účinné látky amitrazu 125mg/ml. 125 ml
je více než desetina litru a bylo by to přibližně pro 875 - 1250 včelstev.
Je to jednoduché 1 ml je pro 7 - 10 včelstev."

Musím se mluvit, sloučil jsem totiž nařízení SVS s příbalovým letákem ošetření. Všechna léčebná opatření týkající se včel nařizuje SVS. K tomu vydávají pokyn jak postupovat. Pravda je, že v příbalové informaci k Varidolu je uvedena pouze aplikace léčiva do včelstev 1.října do 15.dubna. To doporučení 14 - 21 dní je v nařízení SVS Exm 340 varoáza - podzimní ošetření. Nic to, ale nemění na tom, že je vše potřeba udělat poctivě, ošetřujeme přece vlastní majetek.

Hřebíček na hlavičku.


Takže vlastně SVS nařizuje to co je povinné, ale pokud včelař do 15.dubna postupuje nadále podle návodu tak je to O.K.

Ano nebo ne?

SVS vlastně omezuje aplikaci nařízením odběru zimní měli omezuje aplikaci v době největší šance na úspěch - tedy v zimě. Takže SVS brání účinné aplikaci. :-)

Ono to není tak striktní, metodika ošetřování včelstev od SVS je pod těmito kódy.
Exm 110-mor včelího plodu
Exm 310-varoáza-O
Exm 320-(letní preventivní ošetření)-O
Exm 330-varoáza (letní preventivní ošetření)-kočující včely
Exm 340-varoáza-O (podzimní ošetření)

Povinnost léčit vychází z vyhlášky.
Samozřejmostí je možnost použít alternativní schválené prostředky k likvidaci roztoče.
Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na jeho rozhodnutí.

-------

No mně spíš šlo o opak.

Tedy jestli je legální ještě do jara třeba 5x aplikovat Varidol navíc. Zda je toto legální nebo ne.


A na druhé straně jsem chtěl upozornit, že z hlediska návodu a logiky by bylo nejlepší ošetření provádět v období bez plodu, tedy prosinec, leden a pokud by byl spad tak ještě na konci ledna po druhé, nebo v únoru.
Bylo by to v nejlepším souladu s návodem a aplikace by byla s největší pravděpodobností bez plodu = maximálně účinná.

A tomu paradoxně veterina brání nařízením o odběru měli.

I když je to, jak letos opět již hodně včelařů ví, na nic.

Skvělé výsledky měli bez roztočů na jaře 2014 a za půlroku podzim bez včel. Opravdu skvělé výsledky vyšetření zimní měli.

Já ještě nezačal ani pomýšlet na ošetření a co tak slyším, leckde je již hotovo. Někde úplně. :-)
Karel

Těžko soudit co je ještě legální a již nelegální. Všechno je v metodice pod kódem Exm 340 a Nařízení státní veterinární správy na to odkazuje, toť vše. Samozřejmě si k tomu každý přidá svoji zkušenost nebo také nevíru v navrhnutou metodu, nasází to tam od 10.října po deseti dnech a potom se nestačí divit. (Stačí na schůzi tiše sedět a naslouchat rozhovorům kolegů). Nejúčinější je ošetření v pozdím podzimu s aerosolem v prosinci. Pokud to má být opravdu účinné, tak musí být včelstva bez plodu. Přemýšlím o tom, jak je možné, že již na jaře někteří píší o desítkách až stovkách spadlých roztočů. Něco je asi špatně, ale co? Metoda, termíny, léčivo nebo alternativní léčivé přípravky nebo nevhodná aplikace nebo všechno dohromady?

Co je špatně?

Především nevhodná doba ošetřování. Spěch.

Ne podzim, zima je nejlepší.

Je to všeobecně známo - BEZ POLODU.

Takže jednoduchá diagnoza. Ošetření s plodem jako kdyby nebylo.

Karel

HLEDÁME NOVÉ VÝKUPCE MEDU NA ROK 2015
Nabízíme Vám zajímavou možnost přivýdělku bez živnostenského listu během několika měsíců v roce. Vhodné pro včelaře i nevčelaře! V posledních letech ubývá počet výkupců medu z důvodu jejich stárnutí a ukončení činnosti. Pro včelaře je tak stále obtížnější najít vhodného výkupce medu ve svém okolí. Výkup medu je tak vhodnou příležitostí pro vás, jak si zajistit další sezónní přivýdělek. Na výkup medu dodáme obaly, měřicí přístroje a finanční hotovost. Z vaší strany se očekává zajištění vhodných prostor a váhy na výkup medu. Na zajištění výkupny vám poskytneme v prvním roce výkupu příplatek k výkupní ceně 1 Kč/kg oproti platné výkupní ceně pro běžné výkupce. Vykoupený med si sami naložíme a odvezeme. V případě zájmu volejte, nebo pište na:

MEDOEXPORT s.r.o.
Sv. Čecha 367
551 01 Jaroměř
Tel.: +420 491 815 226, 724 360 460
info/=/medokomerc.cz

firma prohrála boj s vlastní arogancí..........................................

NO, myslím, že hlavně není co vykupovat. :-)

http://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=2327&lang=cs&design=default&archive=actual&listtype=tiles

Co je špatného? v ošetření aerosolem je špatný jenom včelař, který ošetřuje dříve jak 20.11. Po tomto termínu až do vánoc není na 99% plod. Do této doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého

Je to jasné i mně, proto držím kompresor pod zámkem do začátku prosince. Některým se to moc nelíbí, ale zatím vydrželi. Zatím jsme zvládali 1 400 bez problému. Jsou u nás 2, kteří 3x fumigují a aerosol odmítají. Stále ještě včely mají. Faktem je, že v naší oblasti k nějakým několikatisícovým spadům roztočů nedocházelo a to ani letos. Počet po prvním ošetření od 13 do 520 kusů.

To se nedivím, protože fumigace je z principu účinější jak aerosol. Ten má několikanásobně větší částice jak částice kouře.

Takže fumigace i mě vycházela jako spolehlivá.

Ale proč fumigují před prosincem když je to zbytečné? Spíš zadělávání na rezistenci.

Nebylo by rozumnější fumigovat 2x v prosinci a aerosol v lednu, když už se musí nějak zdůvodnit ta dotace na kompresor?

A tomu brání jen funkcionáři ČSV (v podstatě už jen ze zvyku a ne ze zmocnění SVS) a nařízení SVS?

(mimochodem, jeden kolega nyní vyřezal několik decimetrů plodu - takže je možné předpokládat, že letos i loni to bylo ošetření na nic)

Karel

>>>Do této
doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého<<< ale nikdo to
nezakazuje                       
v případě nepříznivého počasí je přec možné ho použít. Je to jen na uvážení
včelaře.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: 177406754.261607349.1368463365.1384957503.1385246345.27; vcely_identify
<e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 4. 11. 2014 21:52:17
Předmět: Re:

"Co je špatného? v ošetření aerosolem je špatný jenom včelař, který ošetřuje
dříve jak 20.11. Po tomto termínu až do vánoc není na 99% plod. Do této
doby ošetřovat aerosolem je zbytečné podle př.Ing.Veselého"

"Nebylo by rozumnější fumigovat 2x v prosinci a aerosol v lednu , když už se musí nějak zdůvodnit ta dotace na kompresor?"
Mlčeti zlato, mluviti hrob a tady jsme u toho problému jak dokazuje tento příspěvek. Tento včelař nezná podstatu proč se aerosoluje a ne fumiguje v listopadu a prosinci. Fumigace je pochopitelně lepší a jde provádět jen do teploty 10 stupňů a pak už nemá účinnost. Včely pod 10 st. jsou stažené a do tělesa se dým nedostane. Fumigaci je nejelépe provádět když pár včel se objevuje na česně. Jakmile tam nejsou je pak nutné použít aerosol a to buď vodní emulzi nebo acetonovou do -5 st.U vodní pod +5 už zamrzají trysky. Vodou 2 minuty, acetonem 30 vteřin na nástavek. Jakýkoliv aerosol včely roztahuje a oni reagují na vlhkost nebo na aceton. Dalo by se o tom diskutovat, ale diskutující musí znát problematiku a ne mlátit pantem prázdnou slámu. Doporučuji si přečíst návod k fumigaci a k aerosolování vydaný Dolem Felix

Tento včelař to umí a oproti jiným co jen opakují to co slyšeli prováděl hodně pokusů, počítal roztoče a zkoušel.
Navíc má pár zkoušek z fyziky a proto nechápe proč všichni papouškují tvrzení, která nikdo nikdy neověřil. A nemají fyzkální opodstatnění. :-)
Třeba to že aerosol proniká do chomáče. Proč by to proboha dělal lépe jak kouř, když částice aeroslu jsou mnohokrát větší jak molekuly amitrázu rozptýlené do prostoru - viz příspěvek o hodně níže o 25000000000000000000 molekulách vzniklých spálením varidolu na pásku.

Karel

Na jaře by měli včely padnout. Červencové včely v zajetí stovek roztočů
dlouho nevydrží. 25 včelstev a po gabonu , ted varidol a někde 15 až 20
rostočů a u trojích vrchovatá polévková lžíce. Jak budu ošetřovat podruhé
nevím, Tady snad 10 stupnů nad 0 bude tak v březnu. To je naše krásná
vysočina. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 11. 2014 19:27:38

Předmět: Re: Varidol- poĂ??et kapek


"Takže chovatel včel má jistou volnost a Varidol používat nemusí je to na

jeho rozhodnutí.



-------



No mně spíš šlo o opak.



Tedy jestli je legální ještě do jara třeba 5x aplikovat Varidol navíc. Zda

je toto legální nebo ne.





A na druhé straně jsem chtěl upozornit, že z hlediska návodu a logiky by

bylo nejlepší ošetření provádět v období bez plodu, tedy prosinec, leden a

pokud by byl spad tak ještě na konci ledna po druhé, nebo v únoru.

Bylo by to v nejlepším souladu s návodem a aplikace by byla s největší

pravděpodobností bez plodu = maximálně účinná.



A tomu paradoxně veterina brání nařízením o odběru měli.



I když je to, jak letos opět již hodně včelařů ví, na nic.



Skvělé výsledky měli bez roztočů na jaře 2014 a za půlroku podzim bez

včel. Opravdu skvělé výsledky vyšetření zimní měli.



Já ještě nezačal ani pomýšlet na ošetření a co tak slyším, leckde je již

hotovo. Někde úplně. :-)

Karel"

Zřejmě se aerosol usadí na povrchu chomáče a jelikož včely mění svoji místo
v chomáči tak léčivo zanesou dovnitř ale nemám důvod to zkoumat tak jako
nezkoumám proč aspirin tlumí bolest MĚ STAČÍ PRO BĚŽNÝ ŽIVOT VĚDĚT, ŽE TO
TAK JE.

pEPAN


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:22:32
Předmět: Re:

"Tento včelař to umí a oproti jiným co jen opakují to co slyšeli prováděl
hodně pokusů, počítal roztoče a zkoušel.
Navíc má pár zkoušek z fyziky a proto nechápe proč všichni papouškují
tvrzení, která nikdo nikdy neověřil. A nemají fyzkální opodstatnění. :-)
Třeba to že aerosol proniká do chomáče. Proč by to proboha dělal lépe jak
kouř, když částice aeroslu jsou mnohokrát větší jak molekuly amitrázu
rozptýlené do prostoru - viz příspěvek o hodně níže o 25000000000000000000
molekulách vzniklých spálením varidolu na pásku.

Karel"

a co mladé matky , ty kladou snad celou zimu. Tam neošetřovat Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 4. 11. 2014 21:22:24

Předmět: Re:


"Co je špatně?



Především nevhodná doba ošetřování. Spěch.



Ne podzim, zima je nejlepší.



Je to všeobecně známo - BEZ POLODU.



Takže jednoduchá diagnoza. Ošetření s plodem jako kdyby nebylo.



Karel"

Nevím, ale fumigace v prosinci nemá tu účinnost kterou od ní očekáváme, obvykle jsou nižší teploty než 10°C. A po zimní rovnodennosti již počínají včelstva sice málo, ale přece jen plodovat. Takže, ty termíny nejsou vycucané s prstu, ale ověřené praxí.
Účinnost podzimnho a zimního léčení závisí na:
1) včelstvu bez plodu
2) řádném provedení aplikace léčiva Varidol fumigací nebo aerosolem
3) v bezletovém období.
4) odpovědnosti chovatele

K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to zpochybňovat.

Asi jo Pepane, proto padají roztoči i týden po aplikaci, zatímco po fumigaci jen max. jeden den.

Ale přesto se pořád traduje to o pronikání a další neodůvodněná tvrzení.

Ale poslední zimy máme problém právě proto že je teplý podzim a zima a dá se tedy bez problémů s teplotou fumigovat normálně celou zimu, protože teploty nad nulou byly celé zimy.

Ale i když byly mrazy tak dobrý včelař vystihne rozvolnění chomáček které se koná i za mrazů, stačí když po vánocích přijde obleva.

POkud jsou úly na slunci, tak bývají v zimě snad i prolety - to snad nikdo nepopírá, a to se snad chomáč rozvolní aby byla fumigace účinná - takže podstatné je dovolit včelaři aby měl lahvičku s Varidoleme doma a neposílat ji kolovat s důvěrníkem z ruky do ruky.


Takže ještě jednou - proč by nešlo v zimě dvakrát fumigovat a jednou aerosolovat, nebo jen 3x fumigovat?

Oč je fumigace s plodem v říjnu a listopadu účinější jak fumigace o proletech v zimě bez plodu?

Karel

V jakém stavu máte nyní včelstva?

Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).

Varroáza a virózy, Bez Nosemy.

Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a pomalá loupež.

Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!

Je to hrůza.

Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.

Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.
I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.

Opavsko 235m.

K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to zpochybňovat.


-------------------

ANo, souhlasím - je to v návodu - aplikovat od listopadu do dubna.
Pokud by to ing. Veslý myslel jen v listopadu bylo by tam napsáno v LISTOPADU. Předpokládám, že on ajko ředitel věděl co jeho ústav dělá.

Nevkládejte mu do úst věci které nenapsal ani neřekl i když se vám hodí.
Pokud máte někde citaci že in Veselý řekl, že se má fumigovat jen na podzim, sem s ní.

Karel

To me vzdy fascinuje jina vec,10 stupnu a zaroven bezletove obdobi,protoze to by muselo byt tak leda v noci.Navic se pri 8 nebo 9 stupnich mrknete pod folie.Co tam bude?Vcely v celem nastavku nebo zimni chumac?Samozrejme vcely vsude a spousta jich bude venku.Viz moje prvni fumigace v sobotu,kdy jsem pri 9 stupnich musel prestat pro mnozstvi letajicich vcel a pokracovat az po treti hodine u 9 a pak 8 stupnu.Jinak souhlas s Karlem,cim pozdeji,tim ucineji.JosPr

Ono jednak když člověk utěsnil česna, tak zjistil, že tam čeká nakonec jen pár včel. A pravděpodobnost, že by tam při další fumigaci byly opět ty samé :-)

Ale já fumigoval v podvečer po skončení proletu, včely po takovém proletu nejsou rozhodně v chomáči, pokud byla předtím delší dobu zima, tak kutají a přenášejí zásoby atd.

Nikdy jsme nechápal co ti teoretici pořád melou o 10°.

To je berlička por pitomce, proto že návod musel být i pro naproté pitomce.
Mírně rozum nému včelaři by tam stačilo napsat - když nesjou včely pevně semknuty v chomáči.

Pokud někdo sledoval včely a teploměr, a porovnával různé úly (izolace, tepelnou setrvačnost stěny i úlu i stanoviště) , tak musel dojít k tomu, že to nelze tak jednoduše napsat.

Tedy je nad 10°a můžete fumigovat = včely nejsou v chomáči.

Leckdy je nad 10°a promrzlý a těžký úl plný zásob s izolovanými stěnami je jako ledová jeskyně.


Karel

Brožurka Veselí Kamler "Proti varroaze celý rok"

Brožurka Veselí Kamler "Proti varroaze celý rok"


-----

Tak tu sibudu muset někde půjčit, od 2008 nic z této dílny dalšího nečtu.

Nehodlám bojovat celý rok, zatím mě stačila právě jen jednou zima a někdy léto.

Včely zatím mám, úhyny pod průměrem okolí.

Karel

 Máš sice pravdu.
 Ale jako vždy se najde nějaké ale, Tím je odběr měli cca od ledna. Chceš-li
pak v očích kolegů nevypadat jako lajdák tak se musíš přizpůsobit části
návodu ,kde se praví o jednotné době provádění v oblasti. tu si pak
stanovují včelaři sami. Tím ale nejsou myšlení jednotlivci ale společenství.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:43:46
Předmět: Re:

"K tomu doporučené termíny, o kterých včelařská veřejnost vede živou
diskuzi. Způsob léčení vypracoval ing. Veselý a nemyslím, že je třeba to
zpochybňovat.


-------------------

ANo, souhlasím - je to v návodu - aplikovat od listopadu do dubna.
Pokud by to ing. Veslý myslel jen v listopadu bylo by tam napsáno v
LISTOPADU. Předpokládám, že on ajko ředitel věděl co jeho ústav dělá.

Nevkládejte mu do úst věci které nenapsal ani neřekl i když se vám hodí.
Pokud máte někde citaci že in Veselý řekl, že se má fumigovat jen na
podzim, sem s ní.

Karel"

>>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<
To asi bude ten důvod úhynů.

Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v
zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,
že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické
vlastnosti svého chovu.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 11. 2014 17:42:53
Předmět:

"V jakém stavu máte nyní včelstva?

Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).

Varroáza a virózy, Bez Nosemy.

Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední
síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a
pomalá loupež.

Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez
včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!

Je to hrůza.

Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.

Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.
I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.

Opavsko 235m."

Bavíme se dvou záležitostech. Příbalová informace přiložená k Varidolu a Nařízení o způsobu použití. Stejně tak postupuje lékař, když předepisuje lék. Také rozepíše dobu a množství jaké má člověk použít.
Je tam sice všobecná informace o použití od 1.října do 15.dubna, ale to je zřejmě kvůli tomu, že to je období kdy včelstva nenosí med.
Byl bych opatrný s názorem, že použít do jara 5x atd. Ono to 3x je pravděpodobně podloženo výzkumem a tím, aby do včelstev bylo zanášeno minimální množství léčiva, které je ještě účinné a tím eliminace reziduí, které v každém případě z léčiva jsou přecházejí do vosku. Ono je to přece jenom složitější než jednoduché uvažování. 2 kapky nic nejsou, ale rezidua jsou i z těch dvou kapek. Ke sběru zimní měli toto, navrhl někdo jakým nejjednodušším způsobem zjistit stav varoázy po léčení. Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.

Celý rok proti varoáze autorů F.Kamlera, V.Veselého a D.Titěry je vhodná pro každého a je tam téměř vše co výzkum zjistil a dopručuje. Byla sice vydána v roce 2008, ale vyhovuje. Jde stáhnout z internetu a nebo objednat ve VÚVč v Dole.

Ke sběru zimní měli toto, navrhl někdo jakým nejjednodušším způsobem zjistit stav varoázy po léčení. Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.


----------------

To asi jo, po loňských skvělých výsledcích zimní měli by jsme měli být v létě i nyní v naprosté pohodě.

Nebo:
Všechno to je mnohem a mnohem složitější než se jeví.

Karel

Pepan:
tak se musíš přizpůsobit části
návodu ,kde se praví o jednotné době provádění v oblasti.

------

V návodu nic o jednotě není.

Karel

Dobrý deň. Som včelár začiatočník srdečne Vás pozdravujem a mal by som na Vás jednu otázku. Na českých stránkach

http://www.orfideus.cz/vcelareni/vcelareni.php

http://www.bee.cz/index.php?route=product/product&product_id=632

- som našiel produkt Novopax na varraozu včiel. Čo si o tom myslíte.


Novopax je zakuřovací prostředek vyrobený na čistě přírodní bázi, bez použití jakýchkoliv chemických produktů. Je určený k desinfekci včelích úlů a k omezení včelích chorob a parazitů, zejména pak zastavuje rozmnožování roztočů Varroa dectructor, který napadá včely medonosné. Jedná se granulát, který se přidává do včelařského dýmáku. Velikost balení je 50 gramů. Prostředek je schválen pro používání HVS ČR pod číslem VTP/008/10-c.

Návod k použití:
Vyrobí se směs prostředku a troudu v poměru 1:3 a vloží se do včelařského dýmáku. Směs se zapálí a rozdmýchá obvyklým způsobem. Úl se zakouří česnem tak, aby dým zaplnil celý úlový prostor. Množství dýmu musí odpovídat velikosti úlu, tj. typu, počtu nástavků atd. Úl se po zakouření ihned částečně uzavře tak, aby některé otvory v úlu zůstaly otevřené, aby nemohlo dojít k přehřátí včelstva. Doba uzavření úlu musí být minimálně 5 hodin (nejlépe přes noc). Uvedený proces je nutné opakovat 1x za 5 týdnů, neboť vliv Novopaxu vyprchá a roztoč se začne opět rozmnožovat. Na konci včelařské sezony (září – listopad) je vhodné aplikaci opakovat častěji, např. 1x za 3 týdny. Směs lze používat i při běžné práci se včelstvy.
Novopax zamezuje i rozmnožování roztočů přinesených do úlu včelami až po zakouření.
Při aplikaci Novopaxu kontrolujte stav včelstva a dbejte zvýšené opatrnosti proti vzniku požáru.
Doba účinku Novopaxu je minimálně 60 měsíců od data výroby.

Pepane proč ten pyl je jen na hřbitově. Kvetou astry na mokřinách břečtan
jen hučí , nezaorané hořčice taky nezmrzli aj. Včely dou na vodu jak diví.
Nechci vydět jaro to bude hrůza . Dříve jsen krmil 10 - 12 kg. Tenhle cukr
je podstatně horší tak dávám 15 - 18 kg. Letos to bude málo. Ted se na mě
vrhnete jak to je málo , jenže tady nám běžně mrzne od září tak matky dřív
přestávají klást . Poslední teplé zimy máme větší spotřebu. No uvidíme
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 6. 11. 2014 9:50:44

Předmět: Re:


">>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<

To asi bude ten důvod úhynů.



Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v

zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,

že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické

vlastnosti svého chovu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 11. 2014 17:42:53

Předmět:



"V jakém stavu máte nyní včelstva?



Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).



Varroáza a virózy, Bez Nosemy.



Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední

síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a

pomalá loupež.



Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez

včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!



Je to hrůza.



Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.



Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.

I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.



Opavsko 235m.""

Když jsem se zdokonaloval a chodil do školy kvůli včelařině, odborník a špička ve včelařství u nás učil, že roztoč varoa reaguje na každou, sebemíň čistou sloučeninu, protože je to roztoč. Otázkou je koncentrace a samotná citlivost na tu kterou směs něčeho.

Takže pokud bych měl věřit tomu, že pelety z borovice sibiřské (Novopax) fungují když se dají do dýmáku a zakouří se jimi, tak tomu věřím. Ten název si výrobci mohli dát jiný, protože jde o shodu s jedním herbicidem.

_gp_
........
miroslav (90.64.80.59) --- 6. 11. 2014
Novopax

Dobrý deň. Som včelár začiatočník srdečne Vás pozdravujem a mal by som na Vás jednu otázku. Na českých stránkach

http://www.orfideus.cz/vcelareni/vcelareni.php

http://www.bee.cz/index.php?route=product/product&product_id=632

- som našiel produkt Novopax na varraozu včiel. Čo si o tom myslíte.


Novopax je zakuřovací prostředek vyrobený na čistě přírodní bázi, bez použití jakýchkoliv chemických produktů. Je určený k desinfekci včelích úlů a k omezení včelích chorob a parazitů, zejména pak zastavuje rozmnožování roztočů Varroa dectructor, který napadá včely medonosné. Jedná se granulát, který se přidává do včelařského dýmáku. Velikost balení je 50 gramů. Prostředek je schválen pro používání HVS ČR pod číslem VTP/008/10-c.

Návod k použití:
Vyrobí se směs prostředku a troudu v poměru 1:3 a vloží se do včelařského dýmáku. Směs se zapálí a rozdmýchá obvyklým způsobem. Úl se zakouří česnem tak, aby dým zaplnil celý úlový prostor. Množství dýmu musí odpovídat velikosti úlu, tj. typu, počtu nástavků atd. Úl se po zakouření ihned částečně uzavře tak, aby některé otvory v úlu zůstaly otevřené, aby nemohlo dojít k přehřátí včelstva. Doba uzavření úlu musí být minimálně 5 hodin (nejlépe přes noc). Uvedený proces je nutné opakovat 1x za 5 týdnů, neboť vliv Novopaxu vyprchá a roztoč se začne opět rozmnožovat. Na konci včelařské sezony (září – listopad) je vhodné aplikaci opakovat častěji, např. 1x za 3 týdny. Směs lze používat i při běžné práci se včelstvy.
Novopax zamezuje i rozmnožování roztočů přinesených do úlu včelami až po zakouření.
Při aplikaci Novopaxu kontrolujte stav včelstva a dbejte zvýšené opatrnosti proti vzniku požáru.
Doba účinku Novopaxu je minimálně 60 měsíců od data výroby.

Také Opavsko,

konkrétně Podvihov, zatím žádné úhyny, tedy u mě doma na stanovišti a kolegové rovněž nic nehlásí, takže OK.

P.

Jak vidím tak jsi to nepochopil ? Byl to jen vtip.
Jinak je samozřejmé, že pokud tu bude slunečné počasí a nepřijdou mrazy tak
pyl vždy nějaký donesou.
Podle mne dlouhé kladení souvisí spíše ze stářím matky. Čím starší matka tím
dříve ukončuje kladení a o to později jej začíná. Proto včelaři
upřednostňují ve včelstvu na zimu nové matky, aby na jaře lépe využily rané
snůšky . Důsledkem je pak to dlouhé plodování a větší spotřeba zásob. S tím
ale musí počítat.
K té kvalitě cukru kvalitní cukr u drobnějších krystalů se jeví bílý a u
velkých čirý.  Ten méně kvalitní má nažloutlou barvu a vůbec se nehodí na
krmení včel. obvykle jde o cukr který pochází z konce cukrovarnické kampaně
a z namrzlých bulev nejde již dobře vyčistit. obvykle pak putuje do
zpracovatelského průmyslu k výrobě potravin atd. takový by pak mohl být i
příčinou úhynů v době kdy se včely nemohou vyprášit. 
1 kg cukru tak jako dříve obsahuje stejné množství sacharózy jako dříve.
Mnohdy však balíček cukru tj, námi zažité kilo, není ale kilo, ale třebas
jen 900 G. tak nás zase šidí výrobci. Je to v poslední době velmi častý jev
u výrobků všeho druhu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 11. 2014 18:12:39
Předmět: Re:

"Pepane proč ten pyl je jen na hřbitově. Kvetou astry na mokřinách břečtan
jen hučí , nezaorané hořčice taky nezmrzli aj. Včely dou na vodu jak diví.
Nechci vydět jaro to bude hrůza . Dříve jsen krmil 10 - 12 kg. Tenhle cukr
je podstatně horší tak dávám 15 - 18 kg. Letos to bude málo. Ted se na mě
vrhnete jak to je málo , jenže tady nám běžně mrzne od září tak matky dřív
přestávají klást . Poslední teplé zimy máme větší spotřebu. No uvidíme
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 6. 11. 2014 9:50:44

Předmět: Re:


">>>I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.<<<

To asi bude ten důvod úhynů.



Jinak já stavy do konce února nekontroluji. držím se staromódní zásady v

zimě do včel nevrtat. stejně jim nijak nejde účinně pomoci. Výhodou je pak,

že mohu odchovávat nová včelsta z těch přeživších a tak podpořím genetické

vlastnosti svého chovu.



pepan



---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 5. 11. 2014 17:42:53

Předmět:



"V jakém stavu máte nyní včelstva?



Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).



Varroáza a virózy, Bez Nosemy.



Nyní už padají i velké včelstva na 3 nástavcích, 3 týdny zpátky střední

síla, tak 7 uliček při pohledu do hnízda. Nyní bez včel, ani mrtvolky ! a

pomalá loupež.



Včely se tratí z týdne na týden, většina včelařů vůbec neví, že jsou už bez

včel, dokonce i léčí prázdné úly, neboť před týdnem byl na česně provoz!



Je to hrůza.



Mám zprávy z okolí, že mají ztráty i celých stanovišť.



Počasí taky nepřeje, opakuje se již 3 teplý podzim.

I pyl některé včely nosí, asi ze hřbitova.



Opavsko 235m."""

Mohu se zeptat, jaké spady roztočů jste měl po první fumigaci? Předpokládám-vzhledem k datum příspěvku, že první fumigaci jste dělal.

"V jakém stavu máte nyní včelstva?
Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20). "

Nevykuřuje se včelstvo, ale prostor ve kterém je zimováno. Takže počet kapek by měl být takový, aby účinná látka byla v dostatečné koncentraci. Je to úplně totéž, když vám lékař předepíše jeden prášek ráno a v příbalovém letáku je napsáno, že se tento přípravek podává tolik a tolik mg na kilogram hmotnosti a celkovou dávku je nutné rozdělit na celý den.A zapomínáte také na eventualitu jarního ošetření, pro kterou by mělo být léčivo připraveno, či objednáno na podzim předcházejícího roku. Tolik let se to dělá a pořád špatně. Je to zřejmě český kolorit - nic neni dotaženo a domyšleno až do konce. Toto se netýká jen Varidlou. Stále tu funguje systém DODOS, ale všude ho nelze uplatnit

Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen 900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to nemá vliv.

A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.


Pepan

---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 7. 11. 2014 21:07:39
Předmět: Re:

"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a
nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je
pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve
třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o
třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak
řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý
odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen
900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s
tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to
nemá vliv."

Něco o léčení na: http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=15731

Mohu se zeptat, jaké spady roztočů jste měl po první fumigaci? Předpokládám-vzhledem k datum příspěvku, že první fumigaci jste dělal.

"V jakém stavu máte nyní včelstva?
Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20). "
-------------------------------------------------------------

Po první fumigaci padaly maximálně stovky roztočů, to není tak hrozné. S dlouhodobými odpařovači kyseliny mravenčí, nasazené v podletí, ale padaly tisíce. Kyselina měla tedy vysokou účinnost (mitegone - 14dní). Předtím ještě, po řepce jsem dal Formidoly na ostro na 1 denní odpar, mizivý účinek, skoro nic nespadlo - naprosto zbytečné léčení, nesplnilo ani účel diagnostiky.

Změny v metodice chovu včelstev na příští rok budou pro některé nutné. I já uznávám,že jsem podcenil varroázu, hlavně diagnostiku.

pepane proč tedy dříve rostok 3 kg cukru a 2 díly vody po lití lžící
řetízkoval , pškně se táhl a dnes tam dej i o kg navíc a teče to jako voda.
Taky se mě stalo že v 5 kg balení byli hroudy jak pěst a po rozpuštění to
nebylo sladké. Asi nějakej vápenec , nebo čím se to rafinuje. Znám ledacos
ale o cukru vím že od okopávání řepy bolí záda a ruce. Díky za odpověd.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 11. 2014 10:18:58

Předmět: Re:


"A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.





Pepan



---------- Původní zpráva ----------



Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 11. 2014 21:07:39

Předmět: Re:



"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a

nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je

pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve

třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o

třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak

řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý

odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen

900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s

tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to

nemá vliv.""

Právě při té saturaci se všechny nečistoty  v lehké šťávě srazí s tím vápnem
a pak to jde do kalolisů kde se to filtruje.
Kdysi se ty kampaně táhly přes Nový Rok a to byl již ten cukr podstatně
horší. Jak dlouhé jsou dnes, to nevím. Vysvětlení na tvůj dotaz spíše vidím,
že Kilový balíček jak jsme zvyklí. již není kilem! Již jsem se s tím setkal.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 11. 2014 12:55:40
Předmět: Re:

"pepane proč tedy dříve rostok 3 kg cukru a 2 díly vody po lití lžící
řetízkoval , pškně se táhl a dnes tam dej i o kg navíc a teče to jako voda.
Taky se mě stalo že v 5 kg balení byli hroudy jak pěst a po rozpuštění to
nebylo sladké. Asi nějakej vápenec , nebo čím se to rafinuje. Znám ledacos
ale o cukru vím že od okopávání řepy bolí záda a ruce. Díky za odpověd.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 8. 11. 2014 10:18:58

Předmět: Re:


"A dělals někdy na kampaní,: Já ano. U saturací.





Pepan



---------- Původní zpráva ----------



Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 11. 2014 21:07:39

Předmět: Re:



"Tak k tomu cukru. Je cukr rafinovaný býlý, afinovaný lehce hnědý a

nerafinovaný hnědý až tmavě hnědý, oba obsahují zbytky melasy. Rozdíl je

pouze ve stupni rafinace. Afinovaný cukr se dal kdysi sehnat ve

třicetikilových pytlích. Krmil jsem s ním a bylo vše v pohodě a byl o

třetinu levnější. Dnes je v obchodech pouze kvalitní rafinovaný cukr jak

řepný, tak třtinový, ale žádný rozdíl mezi nimi není. Řepný cukr má hnědý

odstín a třtinový nazelenalý. A úvaha o tom, že v balení cukru je také jen

900 gr. cukru, proč když se s tím setkáte nejdete reklamovat? Já jsem se s

tím nestetkal. I ze zmrzlé cukrové řepy se vyrábí kvalitní cukr, mráz na to

nemá vliv."""

Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení, okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy, přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda.

Rád kdybych neměl pravdu. Za 46 let včelaření jsem pár tun pokrmil a proto
jsem to napsal co se tam taky dalo najít. Co to tedy bylo v těch 5 kg
sáčcích . Já to napsal jako otázku , že to nesladilo voda zůstala bílá. A to
okopávání? Vyučíl sem se zahradníkem , tak že sem si za soudruhů zažil
motyčky o čem se ti nni nezdá. I když to byla krásná léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 11. 2014 21:10:06

Předmět:


"Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina

a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po

stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít

bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto

někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem

krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme

nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných

částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení,

okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy,

přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda."

Taky si myslím, že to jsou nesmysly. A pokud ne, byl to ojedinělý exces a cukr se měl reklamovat.
Za tu dobu, co mám včely, jsem rozpustil taky hezkých pár tun cukru a nikdy jsem se s něčím takovým nesetkal. Jediné, s čím jsem se setkal při rozpouštění rafinovaného cukru bylo to, že roztoky některých kupovaných cukrů měly znatelně nahnědlý tón. Což o vhodnosti pro včely neříká vůbec nic.
Sladkost cukru je věc relativní a zvláště dneska, kdy jsou k dispozici náhražky cukru s mnohem vyšší sladivostí, může být posouzení sladkosti cukerného roztoku obyčejným ochutnáním chybné. Podle mých zkušeností se sladkost roztoku musí posuzovat až po nějakém, třeba půldenním odstání roztoku, až se ten cukr v roztoku "usadí" . Právě rozpuštěný cukr mívá tu sladkost všelijak kolísavou.
A při rozpouštění cukrů probíhají různé procesy souvisící možná s přechodným srážením třeba látek, které způsobují tvrdost vody nebo možná s uvolňováním drobných bublinek vzduchu uzavřených při výrobě cukrů do hmoty cukru nebo něco takového. Nebo to možná souvisí s tím, že některé nečistoty z výroby cukru jsou povrchově aktivní látky a tudíž i ve velmi malém zbytkovém množství při rozpouštění pění.
Každopádně je cukerný roztok ke konci rozpouštění a nějakou dobu po rozpuštění , tak hodinku často mírně mléčně zakalený. To ale po nějaké době , hodině atd zmizí a roztok cukru je potom úplně čistý.

Pokud byly v cukru nějaké vzhledově jinak vyhlížející hrudky, pokud bych cukr nereklamoval, tak bych je zkusil rozpustit zvlášť. Rozpuštěný cukr nechat stát do druhého dne a potom by se vidělo. Jestli to je třeba to vápno.

Taky podobný případ Jednou ZO měla možnost získat za nepatrný peníz cukr pro
včely jenž pocházel z úklidu skladu V tom se opravdu NACHÁZELO NAČ SI JEDEN
VZPOMENE. ale to jsme věděli předem. Do krmítek jsme to museli lít přes
cedník. VÍCE VŠAK JIŽ NE!!!
O krmení včel na zimu se začalo hovořit krátce před I. světovou válkou, mezi
včelaři k tomu byl však odpor. Tehdy se klasicky zimovalo na medu a med se
odebíral až na jaře. Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 8. 11. 2014 22:55:07
Předmět: Re:

"Rád kdybych neměl pravdu. Za 46 let včelaření jsem pár tun pokrmil a proto
jsem to napsal co se tam taky dalo najít. Co to tedy bylo v těch 5 kg
sáčcích . Já to napsal jako otázku , že to nesladilo voda zůstala bílá. A to
okopávání? Vyučíl sem se zahradníkem , tak že sem si za soudruhů zažil
motyčky o čem se ti nni nezdá. I když to byla krásná léta. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: stanislavpe/=/atlas.cz

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 8. 11. 2014 21:10:06

Předmět:


"Uvědomujete si vůbec, jaké nesmysly tady o cukru píšete. Cukr je potravina

a podléhá před distribucí přísné kontrole jak po chemické stránce, tak po

stránce nečistot a sladivosti. Pokud by tam zbytkové vápno, tak budete mít

bílý povlak na sklenici nebo na dně rozpouštěcí nádoby. Pokud se toto

někoho dotkne, tak ať promine, ale nevydržel jsem a musel reagovat. Cukrem

krmíme protože tam je minimum pevných částic (popelovin) a med jim bereme

nejen kvůli vlastnímu prospěchu, ale protože tam je daleko víc pevných

částic než v cukru. Ono od pěstování řepy kdysi záda bolela, jednocení,

okopávání, ruční osekání chrástu to bylo něco oni to obvykle dělaly ženy,

přidělili jim řádky a starejte se. Dnes je to pohoda.""

 Několikrát jsem tam byl a i na jiých, ale tohle fórum je pořád i přes jeho
nedostaky nejlepší. Velmi dobré také bylo na LIDÉ. cz ale vlastně jej
zničily vylepšováním.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: včelák <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 21. 8. 2014 20:24:23
Předmět:

"Pokud by někoho zajímala možnost nemoderovaného včelařského fóra, buďte
vítáni na www.vcely.org
Nemohu se tam za boha přihlásit"

Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan

Mám pocit, že letopočet 2000 nesedí.

Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.
Tehdy (socik) 35Kč/7,3=4,8 kg cukru, letos 127/14,9 (cena na paletě)=8.5kg a 127/13,9 (supermarkety)= 9 kg cukru.

Co je třeba rozlišit je válečný "příděl" v lístkách a peněžní příspěvek, jindy to zase byla "vratka" daně z přepychu uvalená m.j. na cukr (1.republika).
Karel

>>>Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.<<<
Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku
jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.  Napřed nám Klasova vláda zdanila příjmy ze včel a od
roku 2000 byl zrušen i příspěvek na zimování. Sice nám již před několika
lety zrušili to zdanění včelařů do 30 včelstev a dnes 40. avšak příspěvek na
zimování již není. Údajně je přesunut do dotací na vzdělávání včelařů.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 11. 2014 10:38:46
Předmět: Re:

"Změnu v myšlení způsobil vlastně císař, nařízením
dodávek medu pro válčící vojáky spolu z nařízení příspěvku na nákup cukru
pro včelaře. Velmi brzy pak včelaři zjistili, že včelstva na cukru zimují
mnohem lépe a stalo se to pak všeobecnou praxí. Příspěvek na zimování nám
pak byl zrušen až v roce 2000.

pepan

Mám pocit, že letopočet 2000 nesedí.

Z mého pohledu je jedno jak se peníze vyplácené na podzim nazývají.
Tehdy (socik) 35Kč/7,3=4,8 kg cukru, letos 127/14,9 (cena na paletě)=8.5kg
a 127/13,9 (supermarkety)= 9 kg cukru.

Co je třeba rozlišit je válečný "příděl" v lístkách a peněžní příspěvek,
jindy to zase byla "vratka" daně z přepychu uvalená m.j. na cukr
(1.republika).
Karel"

Limit osvobození od daně z příjmů zájmových včelařů se od 1. 1. 2014 zvyšuje

U příležitostných příjmů podle § 10 zákona o daních z příjmů se od r. 2014 zvedl limit osvobození u zemědělské výroby nebo pronájmu na maximálně 30 000 korun ročně, obdobně byl zvýšen limit z hlediska od daně maximální počet včelstev u příjmů z chovu včel z dosavadních 40 na 60. Příjem na jedno včelstvo je stanoven jako dosud stejnou částkou 500 korun.

Konkrétně příslušná ustanovení platného zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP) zní:

§ 10

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 60, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

Tato změna byla schválena již v souvislosti se zákonem č. 458/2011 Sb. o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa. Zákon byl v průběhu let 2012-2013 několikrát měněn. V současné době je předmětem diskusí, zda finanční správa takový gigantický úkol, jakým je zřízení jednoho inkasního místa pro odvody a daně, vůbec zvládne.

Výše uvedená změna se dostala do novely zákona o daních z příjmů pro rok 2014.

Ovšem je třeba si uvědomit, že letos se ještě bude podávat daňové přiznání za r. 2013 podle znění ZDP k 31. 12. 2013, tj. že se bude počítat s úhrnem příjmů ze zemědělské výroby prováděné nepodnikatelem do 20 000 Kč včetně, přičemž počet včelstev nepřesáhne 40. Paušální částka příjmů na jedno včelstvo 500 Kč se nemění.

Ta práce mi celkem nic neříká. Ale pohled na mapu rozšíření, mne pozvedl ze židle. Varoa v Evropě byl prvně zjištěn v roce 1977 v Dojčlandu. Takže do Česka ta potvora přišla ze západu a ne odněkud z Indočíny. Jak se tam dostal?, když v okolních zemích nebyl. Tam někde na jihovýchodě žil na včele zlaté, možná miliony let, bez toho, aniž by se rozšiřoval a najednou se objeví v Dojčlandu. Jak je to možné! To nám ho tady indočíňani poslali balonem (prý se tímto dopravním prostředkem rozšířila ze západu mandelinka).Osobně si myslím, že na obrovské rychlost rozšíření, mají nemalý podíl různé vědecké instituce.

> Hlasím, že mi uhynuly téměř všechny oddělky (přes 20).
> S dlouhodobými odpařovači .... padaly tisíce.

Nějak tomu nerozumím, nebo si to špatně vykládám. Pro mne je oddělek
několik obsednutých plástů s plodem a matečník. Počítám - vylíhnutí,
prolety, snubní prolety, prodleva před počátkem kladení, otevřený plod. Na
konci této doby je oddělek bez zavíčkovaného plodu, fumiguji. Poznámka,
pokud je tam trubčí plod, ten samozřejmě zruším Vidličkou otevřu a vytahám.
A samozřejmě také zjistím stav jeho napadení. Kde se vezmou tisíce VD???

Druhý dotaz mám na koncentraci KM v dlohodobém odpařovači. A také na
dobu, kdy byl použit. Pokud velká koncentrace zničila vajíčka a otevřený
plod v době vývoje zimní generace, nebo dokonce poškodila matku, je
zeslábnutí až ke kolapsu pochopitelné.

VP.

Uvědom si jednu věc; před rokem 2000 jsme dostávali příspěvky 2.. Za sociku
jednu vyplácel svaz jako příspěvek na zimování a druhou vypláceli JZD nebo
Státní Statky přímo včelaři. Po rozpadu těchto subjektů obě převzal stát
prostřednictvím ČSV.
Pepan

Pepane, jak vy jste tam rozkrádali majetek v socialistickém vlastnictví nevím. Tedy jestli jste si rozdávali družstevní peníze - to možná ani nebylo soc. vlastnictví. :-)

Tady u nás od JZD nikdo nic nedostal, ale pamatuji si že tehdy byly odpovědi ve Včelařství včelařům, kteří se dožadovali odměny, když měly za zahradou řepku, že se nejedná o odměnu za opylování ale úhradu nákladů spojenou s přesunem včel.
Možná Radim ti poví víc, ale nikdy jsem neslyšel, že by někdo dostal od JZD za opylyení bez přísunu = kočování.

Takže u mě čísla mluví, plus něco na nové vybavení od EU, můžeme tomu říkat klidně Peníze na vánoce, název mě nezajímá. Jen částka a co si za ni koupím.

Karel