78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Streit Pavel (78.136.151.21) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček

To se ve vašem případě nedá nic dělat.
Souhlasím s vámi: "Ale jako včelař. Slušně k ostatním"
Máte pravdu, ale i ten druhý se musí chovat také důstojně. Musí včelařit tak, aby neohrožoval chovy ve svém okolí. Pokud je to včelař, který míchá měl na vyšetření zimní měli ze stanovišť dohromady, pokud neví, co je to podmet, neobměňuje dílo, nedělá protirojová opatření a v léčebné otázce ani nemluvím, potom se nikdo nemůže divit tak ostré reakci. Navíc pokud ZO za sezónu udělá pro toho dotyčného hodně málo. Pak se starnoucí včelařská obec nemůže divit, že se mladí do tohoto oboru jen tak nehrnou. Pokud ano, po vystřízlivění utíkají pryč. ZO v zemi nechtějí, nebo neumějí spolu se svazem řešit ožehavá témata. To je kámen úrazu. Potom ty mladé do oboru jen těžko dostanete. Zdělím vám zkušenost jednoho kolegy. Stal se členem svazu a v ZO mu hned nabízeli odkup starých nepotřebných věcí. Když jim zdělil, že nerozezná trubce od dělnice, potřeboval by pomoci, všichni od něj v ZO dali ruce pryč. Musel se protloukat sám. Zdělil, že by se dnes hodně rozmýšlel, zda do toho jít znova, takových lidí, co mi napsalo je mnoho. Začínajícím včelařům staří včelaři dokonce radí, aby při zimování ve dvou nástavkách zaměnili v říjnu nástavky sezení ze spodního nástavku na vrchní, včely stejně zimují navrchu, tak jim to dopřejme. Mohu psát další případy. To je myšlení. Je to skutečný obraz svazu a jejich starých členů, jak moc mezi sebe chtějí pustit mladé. Neporadit, neporadit, kdyžtak špatně, aby se ten začínající člověk trápil a třeba i toho nechal. Po těch zkušenostech z mailů si troufám zdělit, že je to minimálně 20% ZO. V obchodě, kde nakupuji včelařské potřeby tam není slyšet nic jiného než nadávky mladých na staré včelaře. Mladí se pozastavují nad jejich podlostí, závistí, neochotou pomoci, někdy i sobectvím, žárlívostí nad jejich vzkvétajícím provozem. Narozdíl od jiných, já se snažím o těchto věcech mluvit, dostat myšlenky mezi včelaře k zamyšlení, v tom je ten rozdíl. Proto mě mnoho z vás nemusí. Toto je zkutečný obraz mladých o včelařské obci a ČSV jako celku. My mladí jsme si i vědomi, že jsou ZO, kde je úroveň řízení úplně jiná, kvalitní, výborná, precizní, výjimečná, kde i staří včelaři ZO, mazáci bezvýhradně podporují a příjimají mladé. Přednášky jsou na tak výborné, výjimečné a kvalitní, že až s úžasem sledujete přednášejícího včelaře ze zdejší ZO a jste na něj očima nalepený jako magnet. Zapojujete se do debaty a klidně se vede rozprava v celé ZO. Takovou ZO jsem nyní poznal, jíž jsem já členem. Jedna vedená přenáška dotyčným mistrem v oboru mi dala více, jak všechny přednášky prošlé v ZO bývalé. Tady je ten velký rozdíl. Od nízké úrovně až po maximální úroveň. Toto jsou přednášky, na které se mladí těší, tyto předané zkušenosti je ženou stále vzhůru, tak se vychovává nastupující generace. Dva protipóly. Takovým mistrům patří od nás mladých včelařů bezmezný, bezmezný dík a neochvějná podpora ZO a mistrů oboru jako takových. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Soused nepořádný včelař.

Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita. Co jsem kdysi dělal důvěrníka i co jsem teď mluvil se současným důvěrníkem, tak včelstva v katastrofálním nepřijatelném stavu měli lidi vesměs končící. Myslím takový stav, kdy nedochází k obměně plástů, kdy nedochází k výměně matek a kdy produktivita včelaře je minimální. Protože do včel cpe klidně třeba i mimořádné množství cukru a dalších věcí, ale protože se jinak o včely špatně stará, prostě jeho medné výnosy jsou velice malé. Takový včelař potom během krátké doby, jednoho, dvou let dochází k závěru, že už mu včelaření za to nestojí a prostě sám končí. Mně se to stalo, když jsem coby důvěrník chodil k jedné staré paní s dvěma a potom jedním včelstvem, která už fyzicky neměla na to v těch včelách pracovat a skutečně potom skončila. Totéž současný důvěrník, ten dokonce někomu takovému asi dva roky chodil se o včely starat. Ale jinak všichni, co včelařili stabilně zhruba stejně aspoň několik let, měli ty včely vždy relativně v pořádku. Třeba používali staré úly a starší plásty, třeba měli na stanovišti trochu nepořádek a všelijaké ošuntělé hnusné rezavé věci atd, ale včelařili tak, že za práci a cukr, co toho vložili, měli dostatečné množství medu a jiných produktů a tak automaticky udržovali včelstva relativně v dobrém stavu přípustném z hlediska šíření nemocí pro sousedy. Dokonce i včelař, který v době, kdy jsem dělal důvěrníka, intenzívně bumbal, se o ty včelstva staral docela dobře. A ještě než skončil, stihl ty včelstva prodat zas někomu jinému, který se o ně taky staral docela dobře....
Mně připadá, že v tomto případě došlo k určitému nadsazení "katastrofálnosti chovu" toho včelaře, protože tento stav je podle př Streita beze změny hodně let.
Nevím, je to jen můj názor daný mýma zkušenostma s pasivnějšími včelaři plus k tomu způsoby psaní souboru příspěvků př Streita o medu z vystavených nezakladených mezistěn a jeho tvrdé odsuzování jakýchkoliv jen trochu zakladených plástů v medníků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

R. Polášek napsal:
>Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
...............................

Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním závěrům.

Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.

Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již kolabujících včelstev).
A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.

A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří neléčí.

Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké době vymýtit většinu ohnisek moru.
A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen hudba budoucnosti.

Kdo ví? :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Velmi pekne zamysleni, palec nahoru, mozna jste prave opet zaklepal na dvirka redakce :-)

priznavam, ze to neni prilis davno co jsem v tom mel uplne jasno jak je to spravne, kdo je bily a kdo cerny...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
nezmar (e-mailem) --- 25. 2. 2010
ještě jednou ... jíva

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných, krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

U nás je jív v okolí na různých málo ošetřovaných plochách, tolik, že stačí teď, jak pokvetou, se projít půl dne v okruhu 1 - 3 kilometrů a najdu intenzívně kvetoucích takových 10 - 30. Akorát, že spousta z nich bude mladá, protože to jsou buď výrostky na jednou za pár vyřezávaném křoví kolem cest nebo jívy vyrostlé na pár let neudržovaných plochách, které ale za nějaký rok budou nejspíš vysekány. Ověřené kvalitně kvetoucí jívy, znám dvě, jedna je v lese, druhou před cca 40 lety sázel ke svému včelínu strýc, ale přiznám se, že už několik let jsem se na jednu ani druhou nedíval, jestli vůbec ještě existují.
Jinak já mám pro svoje včely pro časný pyl klon vrby S021, ten je stejně dobrý jako nejlepší jívy a pokud můžu posoudit, zdravý.
Co se týká roubování, je ještě možnost roubování zelenými rouby, to je záležitost tak května. Snad to s vrbou jívou jde, s jinýma mně to šlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních. Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby, docházelo k jeho rychlému odumírání.
Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va

Koukám, že nás podobných bláznů je víc. Já už jsem značky a fotografie naštěstí nahradil
turistickou GPS. Takže si ten svůj strom spolehlivě najdu. Dělám to přesně jako vy -
jeden rok jdu v květu a druhý pro rouby. Díky za postřeh s tím kmínkem - nemám dlouhodobé zkušenosti
a tak jsem také přemýšlel na které vrbě to bude nejvitálnější a dlouhověké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 21:01:23
> ----------------------------------------
> No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách
> sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem
> řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních.
> Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na
> řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské
> vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby,
> docházelo k jeho rychlému odumírání.
> Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové
> vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval
> pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se
> podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby
> hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
> Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi
> javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se
> někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va

No já jsem vybíral ze souvislého břehového porostu keřových vrb, ne z nějaké osamělé vrby. Tam je identifikace fotografií a navíc něčím přesně označené větve důležitá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod. Donutilo mě to k celoročnímu množení - tj. roubování, očkování na očko spící i bdící apod. Neustále mám na zahradě pár rostlin připravených na štěpování materiálu. Klony samozřejmě mám, ale to víte ... pokud je tolik nadšenců-včelařů kolem ... říkám si, třeba znají nějaký krásný kousek, který by byl hřích nemnožit. Tkhle mi přivezla známá náhodně ulomený výhon z Francie a je to velice zajímavý druh (zatím neurčený). Ale už jsem to jednou řekl - do české kotliny chci dát české kousky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 17:30:36
> ----------------------------------------
> S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v
> květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do
> země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

> Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na
> druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.

No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

"No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H."
Severní předhůří Beskyd.
My tady máme na vrby jívy asi vhodné klimatické i prostorové podmínky, stačí trochu uvolnit půdu od nějakého hustšího porostu a z přivátých semen tam během pár let začne růst křoví jív. A mimo les se čeká, až jívy pořádně narostou, než se vysekají, nejspíš na topení, takže během té doby si vesele kvetou a dál šíří semena. Takže jív je u nás všude dost, ať už vyjdu jakýmkoliv směrem, podél cest, v lesích , kolem řeky a potoků, u města v nepoužívaných prolukách, na železničních a silničních náspech... , všude tam najdu desítky jív a z toho vždy nějaké samčí kvalitně kvetoucí. Jíva je u nás obyčejný plevelný keř, kterého je zatím všude dost a který za nějaké složité manévry nestojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
nezmar (e-mailem) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Jsem od Mělníka

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 26.2.2010 11:33:03
> ----------------------------------------
> > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu -
> na
> > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
>
> No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 08:12:49
> ----------------------------------------
> Jsem od Mělníka
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > ----------------------------------------
> > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu
> -
> > na
> > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> >
> > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
J. Matl (213.151.87.2) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

www.vrbovna.cz
ještě to možná půjde objednat.
Klidný den. Jiří


-----------
Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Martin Peterka (e-mailem) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Na vrbovna.cz jsem je objednával na konci minulého týdne, dnes mi přišel balík.
Jen pro přestavu; řízky (S-008, S-021) vypadají takto:
http://picasaweb.google.com/martin.peterka/RizkyVrb#
S-102 již prý začala kvést a o S-430 byl prý letos velký zájem, takže
ve Vlachovo Březí je už vyprodaná.
S pozdravem
Martin Peterka

2010/3/2 J. Matl <e-mail/=/nezadan>
>
> www.vrbovna.cz
> ještě to možná půjde objednat.
> Klidný den. Jiří
>
>
> -----------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické
> podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách
> které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
a.turčáni (94.229.32.130) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Naša príroda poskytuje celú radu krov s jahňadami poskytujúce peľ a nektár, jedným z nich je Vŕba ušatá Salix aurita L., vyskytuje sa i blízo môjho stanovišťa.
Svoj názov dostala od vzhľadu listov ( ako u rakyty), pri základni listov s malými prílistkami v tvare obličky, preto druhový názov ušatá, kvety jahňady sú trochu menšie, ale podobajú sa kvetov rakyty salix caprea. Je to ker vyhľadávajúci vlhkejšie miesta npr, v priekopách, na okrajoch rybníkov, priehrad a močarísk (preto ju aj volajú vodná rakyta), má schopnosť ponárať konáre do zemi, kde zakoreňuje (na rozdiel od rakyty) a postupne vytvára bohaté kry vysoké až 3 m s priemerom aj niekoľko metrov, včely ju navštevujú pre nektár. Táto vŕba sa dobre rozmnožuje odrezkami, u rakyty som to nedokázal. Peľových a medonosných krov v prírode nikdy nie dosť, len prebytok kvetov môže poskytnúť nektár. Pozná niekto tento ker?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
nezmar (e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. Spolužák je producent okrasných vrb a je to zajímavé i hezké. Většinou to
ale nejsou jívy, ale podobné druhy a jejich včelařské kvality jsou také sporné. Hledám v
našich podmínkách přirozeně vyselektované jedince.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 12:07:11
> ----------------------------------------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky
> tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou
> zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 02.3.2010 08:12:49
> > ----------------------------------------
> > Jsem od Mělníka
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > > ----------------------------------------
> > > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti -
> jsem
> > > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový
> najdu
> > -
> > > na
> > > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> > >
> > > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > > T.H.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva

"Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. "
Já bych byl taky pro neroznášet cizí kultivary. Sice leckde už je po desetiletí až staletí území "zamořeno" cizorodými vrbami používanými kdysi třeba pro zpevnění říčních a potočních nebo rybničních svahů atd. Včelařské vrby mám na zahradě a kdysi jsem nějaké i dával do volné krajiny, o jedné vím, že tam pořád roste, ale dnes si taky dávám pozor.
Ale na druhé straně třeba klon S021 se díky odolnosti a rychlému růstu krásně hodí i do suchších podmínek na produkci biomasy. Pokud by bylo někde kvůli tomu výhodnější nasázet tento klon než současné vrby či topoly vyšlechtěné na produkci biomasy, neváhal bych....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 25. 2. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím květů i zdravotním stavem - vitalitou???


karel.jirus na seznamu.

Jednu jsem právě trochu zmenšil. Roubů dost.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

Příteli Nezmare!
Pro stanoviště s nadmořskou výškou nad 400m mám
k dispozici vrbu Jívu.Během roku je možno si odebrat rostliny
v kontejnerech.Akorát nevím kolik a jak.
Zdravím.Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "nezmar" <nezmart/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: ještě jednou ... jíva
Datum: 25.2.2010 - 16:13:00

> Chtěl bych ještě jednou poprosit ...
> Přece jen si myslím, že jste všímaví lidé a
> je nás tu dost - nevíte někdo o jívě která by
> byla opravdu mimořádná svou velikostí, bohatstvím
> květů i zdravotním stavem - vitalitou??? Je posledních
> pár dnů kdy by se dal vzít roub. Mluvím o jívách
> prověřených časem - tj. 10-15m vysokých, mohutných,
> krásně stavěných. Určitě bych byl vděčný
> a revanžoval se případně nějakou mladou rostlinou.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(86.49.49.84) --- 8. 3. 2010
Re: ještě jednou ... jíva

Je možno napsat kontakt na tu Jívu? Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

tak tohle byl velmi dobrý myšlenkový rozbor.
Právě ti co cpou léky do včel horem i dolem by se nad svojím konáním měli zamyslet. A platí to i pro včelaře kteří se snaží každého slabocha posilovat. Za normální se považuje 10% ztráta včelstev po zimě a spíše je záhodno brakováním nevyhovujících rojů toto% ještě zvětšit.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 15:05:43
> ----------------------------------------
> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného včelaře od př Streita.
> ..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím, jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou, přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá" a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky. Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání výsledků zima 2007 vs. zima 2008).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

"""""Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet..."""

Jasně, ještě se to tu za 25 let nezkoordinovalo a už nikdy nezkoordinuje a pořád se to zkouší, že :-)))). Vymýcení varroozy koordinovaným postupem léčení je snad nejlépe praxí prověřená utopie. V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama."
_____________________

Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na pochopení stačí a změnil jsem názor.
Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "...Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme..."
_______________
Já s Vámi souhlasím, že stávající léčba je provizorium a mně taky vůbec netěší pumpovat chemii do včelstev. Věřte, že bych byl první, kdo by se tomu nejraději vyhnul a dal bych mnoho za to, kdyby se k nám kleštík vůbec nedostal a my nemuseli třetinu zásahů ve včelstvách věnovat udržování nějakého modus vivendi s roztočem. Avšak v této situaci, kdy jsme si sem dopravili varroazu a sami si tak zadělali na problém, a za stávající hustoty zavčelení krajiny a podoby včelaření na stanovištích s průměrně přibližně deseti včelstvy, je otázka, zda se lze bezezbytku inspirovat u přírodních procesů. Nevím, sám v tom nemám jasno. Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

"Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ..."

Problém vidím v tom, že oficiální místa žádnou alternativu nepřipouští a ani neuvažují o tom, že by v budoucnu připustila. Zde je uzákoněn chov a to je asi tak, jako bych choval brojlery a pak je vypustil do přírody a živte se jak umíte. Co se stane? bude více lišek. To je zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit. Jako druzí by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části hynul i ten roztoč.
Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k jejich vyřazení z včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
PaveN (88.101.19.249) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Vorja (78.108.145.2) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Přátelé!
Četl jsem něco o "očkování proti varroáze".Někde v Německu,či
kde se prý o něco takového s úspěchem pokusili.Víte o tom někdo
něco!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
Datum: 26.2.2010 - 9:14:38

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka
> totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy
> proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet
> i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě
> období bez plodování by měl
> být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-15T13%3A43%3A00%2B02%3A00&max-results=7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

>To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí.
..................

Toto ještě není teoretická úvaha.
To je zatím pouhý konstatovaný fakt.
A fakt by to nebyl pouze v případě, že by neexistoval přírodní výběr. :)
Není to ani výzva k tomu, že je nutné, abychom si nechali kolabovat včelstva, když chceme nechat přežít ty odolnější.
Je to konstatovaní smutného stavu našeho přístupu k problematice roztočů - ignorujeme přírodní zákony - přírodní výběr (naopak se stavíme proti nim).
A když už si přírodní zákony najdou ta nejslabší včelstva u těch kdo léčit neumí nebo nechtějí nebo jim přes léčení včelstva uhynou, ještě si chceme namlouvat, že přírodní zákony pro včelaře neplatí? :)
RK


NitraM napsal:
>Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev.
>Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat?
>Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy.
.....................
Přírodní zákony platí, i když si to někdy nechceme přiznat.:)
Buď se probudíme, nebudeme se tomu bránit a naopak sami budeme vyhledávat a spojovat ta nejméně odolná včelstva s rozchovávat ta odolnější, nebo nás přírodní zákony jednou stejně dohoní a učiní to za nás. :)
To že množství roztočů ve včelstvu můžou ovlivňovat i další vlivy nikdo nezpochybňuje.
Ale jde tu o změnu smýšlení.
Chceme jít proti přírodním zákonům - šlechtit roztoče a o odolnost včel se nezajímat, nebo jsme ochotní si přiznat, že takový přístup je pouze příprava na budoucí kolaps vlastních včelstev a od někud s tím začneme něco dělat? :)
RK

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
.................

No, já jsem si nevšimnul že by se na léčení nadávalo.
Tady na konferenci je ale spousta lidí s často úplně odlišnými názory, takže vždy se najde někdo, kdo na něco nadává. :)
Jen taková poznámka - to že budeme léčit jednou za dva roky když zkoordinujeme léčení je podle mě právě ta teoretická úvaha, která nevychází z pozorované skutečnosti.
Počet nařízených léčení od doby kdy sem došel roztoč stále stoupá a je to logické. Od té doby si roztoče šlechtíme, přežívají jen ty super odolné a vitální kousky. :(
Také tato úvaha předpokládá, že mezi včelstvy nejsou rozdíly, že se všechny včely rozotoči brání stejně, a počet rozotočů při zajistění stejnýchpodmínek (stejném léčení) bude ve včelstvech zhruba rovnoměrný. To zřejmě také odporuje pozorované skutečnosti.
RK


NitraM napsal:
>Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy.
...........
Já bych problém viděl truchu jinak.
Pokud si budu namlouvat, že tomu rozumím a zvolím špatnou taktiku v chovu mých včelstev, sám sebe diskvalifikuji a o včelstva přijdu.
Je v našem zájmu, abychom si nenamlouvali něco nepravdivého, protože jde o naše včely. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
-----------------------------------
No, možná. Ale vzhledem k tomu že jsou okresy, kde se Gabon neordinuje jako vitamín C, tak je prokázáno, že někde stačí léčit pořádně v zimě.

Jenže s tím Gabonem je to tak jednoduché. V létě to tam nastrkám, na jaře vyndám a je to v pohodě a ještě ze sebe dělám vzorného včelaře nebo dokonce okres.

Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.

Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.

Jestli je tam od podzimního léčení , je v ní zřejmě mnoho VD.
Taky když jsem vyklepával podložky, tak tam kde jsem měl oddělky, jsem na podložce VD neviděl, tam kde je komín nástavků, jich bylo dost. Takže jsou dvě možnosti. Buď odevzdat měl a roztoče si nechat, nebo riskovat, že někdo dojde k závěru, že by se mělo natírat.

Kolega se dopočítal, že v jednom včelstvu mu po léčení zůstalo v úle přes 40 mrtvých VD.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.72) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

KaJi:"...k čemu je vyšetření zimní měli, když ... měl je na horních loučkách"
_____________

Souhlasím, že vyšetření měli je problematické a naprosto neprůkazné. Snažím se proto si sám odečítat stav z podložek, diferencovaně, podle jednotlivých včelstev.
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit. Zde by tak bylo vhodné, kdyby se nařídila povinnost v ZO vybírat použité gabony zpět jako prošlé léčivo (zase by to trochu pomohlo, aby se udržela kontrola nad léčivy), čímž by se mohla udržet kontrola nad jejich odstraněním z úlů před zimou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
a.turčáni (62.169.188.254) --- 27. 2. 2010
Re: Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Jakpak by jsi ctěl léšení lépe koordinovat? navrhni toalespoň tady.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 17:23:25
> ----------------------------------------
> Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na
> odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny
> přežijí..."
> _______________
>
> To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž
> pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale
> bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští
> rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem
> genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění
> včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť
> každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém
> paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes
> platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může
> dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na
> léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se
> léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále
> aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
> Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a
> nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým,
> kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto
> koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi
> zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání
> výsledků zima 2007 vs. zima 2008).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Vážený příteli Krušino!
To jsou slova do pranice!Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam
všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli. A aby s tím taky něco
mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused neporadny vcelar.
Datum: 25.2.2010 - 15:05:38

> R. Polášek napsal:
> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného
> >včelaře od př Streita.
> >..............................
>
> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím,
> jaké je lepší mít včelaře v
> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento
> uhyne vlivem roztočů, nebo
> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro
> asi většinu včelařů k paradoxním
> závěrům.
>
> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné
> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely
> na odolnost proti roztočům. Čím
> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení
> včel proti roztoči je
> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet
> nějakou vyhlášku a
> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když
> nepoužívá chemii k léčení :))
> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou,
> přežívají i včelstva
> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí
> svými geny a kazí těm
> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>
> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů
> a mít přehled o množství
> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat
> dobu, kdy nejlépe aplikovat
> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba
> nakoupením od již
> kolabujících včelstev).
> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
>
> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve
> kterých se mi množí roztoči
> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná
> či roztočem poškozená
> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>
> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy
> včelaře kteří neléčí nebo léčí
> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou
> o nějaké procento včelstev, než
> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do
> včel pro jistotu dá
> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá"
> a nadává na lajdáky, kteří
> neléčí.
>
> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva
> proti varroóze a
> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření
> zimní měli i na mor
> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo
> v čem chová včely. Varroóza
> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo
> vyhledat a zřejmě i v krátké
> době vymýtit většinu ohnisek moru.
> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření
> měli.
> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské
> science fiction, možná jen
> hudba budoucnosti.
>
> Kdo ví? :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

>Vážený příteli Krušino!
>To jsou slova do pranice!
>Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
vůbec všimli.
>A aby s tím taky něco mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!
...............

Ale to neměla být slova do pranice. :)
Pouze zamyšlení nad tím, jaké včelaře sousedy bych si přál a proč?

Jinak na tu část co je kam potřeba protlačit, bych zkusil malé zamyšlení.

Podle mě jde hlavně o vlastní hlavu.

Pokud chci nad probémem přemýšlet a do vlastní hlavy se snažím protlačit strategii ošetřování včelstev, která je v souladu s přírodními zákony, potom jsem udělal první krok.

Druhý krok může být ověření, zda má strategie není nesmyslem. Tady může dobře posloužit třeba tato diskuse, protože takový opoziční materiál na téměř každou myšlenku, co se tu člověk dozví, by člověk sám nikdy nevymyslel. :)

No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen.
Nebo u nás máme v historii tradici mírného pokroku v mezích zákona (tady můžeme myslet třeba přírodního).
Pokud budeme chtít přemýšlet a nějaká myšlenka má hlavu a patu, potom o ní mluvme. :)
Když to nebude nesmysl, proč by se neměla prosadit?
Otázka je jak velký proud vody bude na ten kámen muset působit :)

V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu: místo nařízení dávat doporučení.
Ale pokud se to nestane, bude tu stav, který popsal jeden moudrý včelař asi takto:
Kdo o tom přemýšlí a má přehled o svých včelách, musí se často cítit buď jako blbec (pokud léčí včely, ve kterých nemá roztoče), nebo jako zločinec (pokud je neléčí).
A taková včelstva se v době nařízených léčebných zásahů zřejmě najdou téměř na každém stanovišti.

Takže se omlouvám za spam a zkusme třeba tu cestu mírného pokroku v mezích přírodního zákona (revoluce nemám rád).
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.173.211) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Radek krušina napsal:V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha na změnu - místo nařízení dávat doporučení.
.................................................................................................................................................................................Víte co je p. Krušina nejhorší, že na tom asi něco bude. Ovšem je třeba to brát z jiné stránky. Myšlení českého včelaře a občana je nemožné. Uvedu příklad. U nás musí být na každou maličkost zákon. Máme o třetinu více zákonů, než vyspělé západní země. V čem to je? Že západní evropané umějí normálně přemýšlet. To co my musíme mít nařízeno zákonem, oni nemusí, protože státy a zákonodárná moc v nich spoléhá na zdravý selský rozum. V severských státech stačí do zákona napsat jednoduše zákaz lobingu jednou větou. U nás těch zákonů musí být 20, na každou volovinu zvlášť. Český občan, pokud nemá něco striktně nařízeno a je vše jen doporučeno, tak se na to zpravidla vyprdne a řekne, pokud to nemám nařízené, tak mi každý může.........Z toho vychází i SVS. Pokud nedojde ke změně myšlení lidí dole, nemůže dojít ke změně myšlení lidí nahoře. Stejné je to s parlamentem. Všichni na něj nadáváme. Nemáme proč nadávat. Poslanci jsou tvořeni průřezem naší společnosti, tedy charakterem naším. My jssme vizitka parlamentu, ať chcem , nebo ne. To stejné je to se SVS. Pokud tato instituce vidí, že pokud by to nenařídila, doporučení by se minulo účinkem, raději bude neustále nařizovat. Bude ještě 10ky let trvat, než se naše myšlení ke všemu změní, než vyhraje selský rozum, i já bych si přál léčit co nejméně, však jsem to aké napsal na svůj web, bohužel všichni víme, že v okolí stačí jeden špatný soused a bez chemie bychom se neobešli, pokud nechceme o hospodářství přijít. Na západě lidé na doporučení jednají zodpovědně, u nás na doporučení.....

Teď jsem se tady rovnou za tento příspěvek rovnou mohl odstřelit, ale je to můj názor. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
J. Matl (213.151.87.2) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.


R. Krušina:
"... No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v Umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen."
xxxxxxxxxxxxxxxx
Pravda pravdoucí: byl to Ovidius, jenom to napsal ve vyhnanství v Listech z Pontu (Epistulae ex ponto, kniha 4, list 10, verš 5.) Ten hexametr zní: Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo (Kapka vyhloubí kámen ne silou, leč padá-li často.)
Pardon, omlouvám se, profesionální deformace ...:-)
Ale jinak naprostý souhlas. I s touto metodou ...
Klidný večer. Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
kovarpe (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

>
Ale to neměla být slova do pranice.
Pouze zamyšlení nad tím, jaké včelaře sousedy bych si přál a proč?

Jinak na tu část co je kam potřeba protlačit, bych zkusil malé zamyšlení.

Podle mě jde hlavně o vlastní hlavu.

Pokud chci nad probémem přemýšlet a do vlastní hlavy se snažím protlačit
strategii ošetřování včelstev, která je v souladu s přírodními zákony,
potom jsem udělal první krok.

Druhý krok může být ověření, zda má strategie není nesmyslem. Tady může
dobře posloužit třeba tato diskuse, protože takový opoziční materiál na
téměř každou myšlenku, co se tu člověk dozví, by člověk sám nikdy
nevymyslel.

No a třetí krok je jak zesouladit naše právní prostředí s přírodními
zákony.
Tady bychom se mohli poučit třeba z historie.
Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda
stálým působením obrousí i tvrdý kámen.
Nebo u nás máme v historii tradici mírného pokroku v mezích zákona (tady
můžeme myslet třeba přírodního).
Pokud budeme chtít přemýšlet a nějaká myšlenka má hlavu a patu, potom o ní
mluvme.
Když to nebude nesmysl, proč by se neměla prosadit?
Otázka je jak velký proud vody bude na ten kámen muset působit

V otázce roztočů stále chybí a možná ještě nějakou dobu bude chybět odvaha
na změnu: místo nařízení dávat doporučení.
Ale pokud se to nestane, bude tu stav, který popsal jeden moudrý včelař asi
takto:
Kdo o tom přemýšlí a má přehled o svých včelách, musí se často cítit buď
jako blbec (pokud léčí včely, ve kterých nemá roztoče), nebo jako zločinec
(pokud je neléčí).
A taková včelstva se v době nařízených léčebných zásahů zřejmě najdou téměř
na každém stanovišti.

Takže se omlouvám za spam a zkusme třeba tu cestu mírného pokroku v mezích
přírodního zákona (revoluce nemám rád).


Radek Krušina
--------------------------------------------------------

Teda příteli Krušino, čím déle se účastním této konference, tím více jsem potěšen, že jsou lidé s podobným, či stejným smýšlením, jako já.
Pěkný večer
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

>Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen. <
------------------------------------------------------------
A myslíte příteli, že nepořádní včelaři budou úspěšnější než příroda za 40 mil let?? Nezlobte se na mne, to je na Bohnice, případně jiný blázinec.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Josef Křapka napsal:

>Myslím, že to byl Ovidius v umění milovat, kdo si všimnul, že i měkká voda stálým působením obrousí i tvrdý kámen. <
------------------------------------------------------------
A myslíte příteli, že nepořádní včelaři budou úspěšnější než příroda za 40 mil let?? Nezlobte se na mne, to je na Bohnice, případně jiný blázinec.
JK

Možná je to nepochopení.
Tou vodou na kámen jsem nemyslel přírodní výběr, ale způsob prosazování případných smysluplných postupů do právního řádu.
Jako opak revoluce, která sebou smete i to, co funguje.

Nepořádní včelaři nebudou úspěšnější jak příroda,ale v současném stavu přírodě nejméně brání.
Když už člověk se svými možnostmi na selekci rezignuje, protože jí nevěří, tito včelaři jsou jediní, kteří jí nebrání.

A právě těch 40 miliónů let je argument pro to, že příroda je v přežití včely úspěšná. :)
Teď je otázka, jestli se chceme tomuto zjištění bránit, nebo se podle toho řídit.
Vím, že jste v otázce varroatolerance skeptický, ale myslím, že jste na tuto myšlenku stejně úplně nerezignoval. :)
Pokud je alespoň minimální šance, že se to může povést, stejně nic jiného nemá smysl, protože hledání zázračného prostředku na vymýcení roztoče je stále víc v nedohlednu.
A smysluplné postupy s minimem chemie spolu se šlechtěním na varroatoleranci v zahraničí jsou známy.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

No já myslím, že první duben ještě není Radku. Sorry. Ale. Takové
básnické kratochvíle se velmi vzdalují od reality.

1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý
nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly
jsou přeci logicky neinfekční materiál. Pásmo nepásmo. Hlavně, že se
mele. Nepřipustí si často včelaři, a to ani v pásmech moru to, že by
se mělo ještě více než obvykle obnovovat. Naopak, je obrovská sháňka
po strarých úlech, z nich se staví ještě větší úlohrady a čeká se
takticky na divadýlko a na spálení a penízky z MZe. Pár chudáků co si
koupí nové úly a reinvazí se dačkají od takových bordelářů mor, tak ti
to odnáší do začátku coby začátečníci obdarovaní "roji" nebo
sousedskou infikovanou sladinou nejvíce těžce. Protože se na dakový
infekční stav okolí mohou vykašlat dělat nějakou obnovu a mít pěkný
chov.

2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.

3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.

4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.

5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu". Takže tě tento nápad asi přežije když problém
s úhyny nezanikne.

(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )

_gp_





8.3.10, nasepenze/=/volny.cz <nasepenze/=/volny.cz>:
> Vážený příteli Krušino!
> To jsou slova do pranice!Jen si myslím,že bychom ještě měli probrat,kam
> všude bude potřeba je protlačit,aby si jich ti rozhodující činitelé
> vůbec všimli. A aby s tím taky něco
> mohlo býti učiněno.Takže jen houšť a větší kapky!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Soused neporadny vcelar.
> Datum: 25.2.2010 - 15:05:38
>
>> R. Polášek napsal:
>> >Mně přiznám se trochu nesedí ten popis nepořádného
>> >včelaře od př Streita.
>> >..............................
>>
>> Když se v posledních letech zamýšlím nad tím,
>> jaké je lepší mít včelaře v
>> okolí, zda ty, kterým každoročně nějaké procento
>> uhyne vlivem roztočů, nebo
>> ty, kteří poctivě léčí, potom docházím pro
>> asi většinu včelařů k paradoxním
>> závěrům.
>>
>> Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
>> lajdáci), jsou v současné
>> době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely
>> na odolnost proti roztočům. Čím
>> víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí.
>> Když se to tak vezme, tak největší lajdák v léčení
>> včel proti roztoči je
>> příroda - neléčí vůbec. Měli bychom na ni vymyslet
>> nějakou vyhlášku a
>> zakázat jí, aby v ní mohla žít včelstva, když
>> nepoužívá chemii k léčení :))
>> Těm, kteří "poctivě" léčí, včely jim nehynou,
>> přežívají i včelstva
>> absolutně neodolná, která ovšem zamořují okolí
>> svými geny a kazí těm
>> "lajdákům" jejich geneticky prošlechtěný materiál.
>>
>> Snažím se sledovat v létě od června spad roztočů
>> a mít přehled o množství
>> roztočů ve svých včelstvech, učím se vysledovat
>> dobu, kdy nejlépe aplikovat
>> léčivo kdyby hrozily kolapsy vlivem roztočů (třeba
>> nakoupením od již
>> kolabujících včelstev).
>> A učím se být v klidu, ať už mám sousedy jakékoliv.
>>
>> A připravit si nějaké oddělky od včelstev, ve
>> kterých se mi množí roztoči
>> nejméně, abych mohl spojovat ta nejméně odolná
>> či roztočem poškozená
>> včelstva a nahrazovat je těmi odolnějšími.
>>
>> A zjišťuji, že bych si spíš přál za sousedy
>> včelaře kteří neléčí nebo léčí
>> málo, a matku přírodu, a každoročně přijdou
>> o nějaké procento včelstev, než
>> někoho, kdo odolnost proti roztoči nesleduje, do
>> včel pro jistotu dá
>> "trochu" chemie navíc, aby měl včelstva "čistá"
>> a nadává na lajdáky, kteří
>> neléčí.
>>
>> Kdyby se ještě tak podařilo zrušit dotaci na léčiva
>> proti varroóze a
>> nahradit ji dotací na celoplošné republikové vyšetření
>> zimní měli i na mor
>> včelího plodu, už by mi bylo úplně jedno, kdo
>> v čem chová včely. Varroóza
>> mi vadí čím dál míň a takhle by se podařilo
>> vyhledat a zřejmě i v krátké
>> době vymýtit většinu ohnisek moru.
>> A navíc by se zvýšila smysluplnost zimního vyšetření
>> měli.
>> To už je ale trochu jiné téma, nožná včelařské
>> science fiction, možná jen
>> hudba budoucnosti.
>>
>> Kdo ví? :)
>>
>> Radek Krušina
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Pod to, co jste p. Pazderka bych se i podepsal. Co jste řekl je pravda. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

GP napsal:
1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly jsou přeci logicky neinfekční materiál.
............
Podle mě med zajímá nejen bordeláře, ale i Tebe, který se včelami živíš.
Staré úly a souše logicky nejsou opravdu automaticky zdrojem nákazy jen proto, že jsou staré.
Podle mě se přítel Přeslička vyjádřil jinak a zcela logiky správně.
RK

GP
2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.
...............
Může být.
Ale to, co mu neuhyne, je odolné.
Takový včelař provádí to, co tu téměř nikdo nedělá - selekci.
Nesměšoval bych tu mor a varroázu, protože toto vlákno je o varroáze.
RK

GP
3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.
...........
Nevím zda mám téměř totální kolaps jednoho stanoviště považovat za to že jsem něco takového zakusil nebo ne.
Ale právě od té doby mi začíná být jedno, jestli okolní včelaři proti roztoči léčí nebo ne.
Co mi není jedno je, zda okolní včelaři podceňují mor.
RK


GP
4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.
...............
Ale já jsem amatér. :)
A spojování neodolných včelstev proti přírodě asi je. Normálně by uhynula, takže logičtější by bylo brakovat.
Mám na to sám pro sebe takovýto argument:
- spojit dvě neodolná včelstva, a využít s nimi snůšku, nahradit jedním oddělkem s matkou od odolnějšího, je lepší než je nespojit, nevyužít s nimi snůšku a nechat šířit víc neodolných genů.
RK

GP
5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu".
................
Tady se asi neshodneme.
To jestli je rýma nebezpečná nákaza nebo vážná choroba nezáleží na tom, co strana a vláda dají do vyhlášky či směrnice. :)
RK

GP
(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
.............
To víš, zima je už dlouhá.
:)))

Ahoj
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

A co jsi tím medem chtěl jako říci? Konstatuješ? Jako tak, že mne
zajímají podobně jako Tebe holky, a na né kluci a tp? ??

Přítel Přeslička si jako já může v diskuzi napsat co si myslí a já
tvrdím, že dílo a včelí příbytek nese otisk historie. Pokud včela
zvýší invazí přínosu nemockého materiálu do úlu infekční tlak, je
otázkou mnoha aspektů spíše náhod, jestli nemoc propukne a jestli ho
člověk roznese po stanovišti dále. Co není náhoda je profylaxe a
protiopatření v karanténě. Do doby dokud se nezruší opatření, je
považováno vše v pásmu za eventuální zdroj infekce.

Všude se coby protiopatření v PÁSMECH doporučuje něco dělat, dokonce
i tč. v příloze Včelařství když jsem ho odebíral. Já to dodržuji.
Bádám také a používám jiné prostředky k udržení co nejvyšší možné
čistoty jako uzavřený voskový hospodářství, nezkrmuji med, souše
třídím po celou sezonu a vařím zároveň s medem atp.

Ale asi jsem staromódní a moc blbej když diskutuji asi moc odborně,
když dodržuji taková doporučení s obměnou a s postupy zbytečně,
protože jsem zatím ještě prý podle posledních výsledků stále kupodivu
až se divím čistej. No nevím. Mor je potvora a nějaké plkání na peci
moru neublíží. Tak asi. Musím mít jasnou a proveditelnou strategii v
případě nákaz a je mi volné jestli ji druhý ignoruje. Není mi ale
jedno mít takového volnomyšlenkáře za souseda. To je problém pokud se
stále tápe v nemocech.


_gp_





> Podle mě med zajímá nejen bordeláře, ale i Tebe, který se včelami živíš.
> Staré úly a souše logicky nejsou opravdu automaticky zdrojem nákazy jen
> proto, že jsou staré.
> Podle mě se přítel Přeslička vyjádřil jinak a zcela logiky správně.
> RK
>
> GP
> 2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
> poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
> matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
> jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.
> ..............
> Může být.
> Ale to, co mu neuhyne, je odolné.
> Takový včelař provádí to, co tu téměř nikdo nedělá - selekci.
> Nesměšoval bych tu mor a varroázu, protože toto vlákno je o varroáze.
> RK
>
> GP
> 3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
> Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
> chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
> třeba hlavně varroázy může nastat.
> ..........
> Nevím zda mám téměř totální kolaps jednoho stanoviště považovat za to že
> jsem něco takového zakusil nebo ne.
> Ale právě od té doby mi začíná být jedno, jestli okolní včelaři proti
> roztoči léčí nebo ne.
> Co mi není jedno je, zda okolní včelaři podceňují mor.
> RK
>
>
> GP
> 4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
> tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
> záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
> let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
> (sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
> vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
> nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.
> ..............
> Ale já jsem amatér. :)
> A spojování neodolných včelstev proti přírodě asi je. Normálně by uhynula,
> takže logičtější by bylo brakovat.
> Mám na to sám pro sebe takovýto argument:
> - spojit dvě neodolná včelstva, a využít s nimi snůšku, nahradit jedním
> oddělkem s matkou od odolnějšího, je lepší než je nespojit, nevyužít s nimi
> snůšku a nechat šířit víc neodolných genů.
> RK
>
> GP
> 5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
> nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
> stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
> úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
> nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
> Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
> prohlásit VD za "rýmu".
> ...............
> Tady se asi neshodneme.
> To jestli je rýma nebezpečná nákaza nebo vážná choroba nezáleží na tom, co
> strana a vláda dají do vyhlášky či směrnice. :)
> RK
>
> GP
> (Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
> ............
> To víš, zima je už dlouhá.
> :)))
>
> Ahoj
> Radek
>
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.145.238) --- 8. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Ještě na doplnění p. Pazderka, to máte pravdu s tou reinvazí nemocí. Víte proč já musím likvidovat celý plod viz Včelařství 2/2010, nebo můj web? Protože když v červenci vezmu dílo s plodem a odvíčkuji jej, najdu tam na 80 roztočů, proto jsem tak nemilosrdný a vše likviduji. Nic jiného mi nezbývá. Vylíhnout to nenechám. Včelstvo bez plodu zafumiguju a vyřídím varoa. Proto mě takový lajdácký soused štve. Něco mu uletí, něco uhyne, něco se do prázdných úlů nastěhuje. To mě štve, ta bezohlednost k okolí a ke kolegům. Bezohlednost, bezohlednost, bezohlednost. Nejde jen o mě, ale o včelaře v celém okolí.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Domnívám se, že si mnozí podceňují význam imunity včelstva, tedy přirozené odolnosti k chorobám. Mě zatím stačila běžná obměna díla 3-5 mezistěn za rok + stavební rámky a také nemám závažné problémy s chorobami včel.

Ke keždé nemoci je třeba přistupovat odlišně:
1. Nosematóza (Nosema apis) je zvládnutelná chovem silných včelstev. Radikální obměna díla je na místě jen při výskytu pokálených včelstev, což pozoruji jen jako projev úhynů na varroózu.
2. Zvápenatění lze zvládnout výměnou za mladou matku z chovu s dobrým čistícím pudem. V posledních 10 letech zvápenatění nacházím jen výjimečně (odhaduji do 1 %).
3. Varroózu třeba řešit komplexně – selekcí varroatolerantních včel, užitím biologických metod redukce populace kleštíka, aplikací vhodných akaricidů aj. Radikální obměna díla má v tomto případě pravděpodobně jen malý vliv.
4. Mor plodu je jediná choroba, kde mě zajímá, co se děje u sousedů včelařů. Radikální obměna díla je v tomto případě účinná a účelná, ovšem pokud neprobíhá účinné dohledávání a eradikace ohnisk, dlouhodobě nemusí pomoci. Věřím, že také vrozená imunita včelstev zde má význam.

Uvažování některých včelařů ve vztahu k chorobám včel má blízko k duševnímu onemocnění zvanému obsedantně kompulzivní porucha. Projevuje nejčastěji nadměrným strachem ze špíny a infekce, což nutí postiženého jedince např. k chorobnému mytí rukou. Určitá úroveň hygieny je zdraví prospěšná, ovšem nutit včely každý rok stavět 15 mezistěn je projevem chorobné úzkosti z včelích nemocí. Pokud to př. Pazderkovi, Streitovy aj. přinese pocit úlevy, ať tak činí. Ať se ale nesnaží své extrémní jednání vydávat za normu. Včely mají svoji imunitu.

------------------------------------------

Gustimilián Pazderka:

No já myslím, že první duben ještě není Radku. Sorry. Ale. Takové
básnické kratochvíle se velmi vzdalují od reality.

1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý
nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly
jsou přeci logicky neinfekční materiál. Pásmo nepásmo. Hlavně, že se
mele. Nepřipustí si často včelaři, a to ani v pásmech moru to, že by
se mělo ještě více než obvykle obnovovat. Naopak, je obrovská sháňka
po strarých úlech, z nich se staví ještě větší úlohrady a čeká se
takticky na divadýlko a na spálení a penízky z MZe. Pár chudáků co si
koupí nové úly a reinvazí se dačkají od takových bordelářů mor, tak ti
to odnáší do začátku coby začátečníci obdarovaní "roji" nebo
sousedskou infikovanou sladinou nejvíce těžce. Protože se na dakový
infekční stav okolí mohou vykašlat dělat nějakou obnovu a mít pěkný
chov.

2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.

3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.

4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.

5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu". Takže tě tento nápad asi přežije když problém
s úhyny nezanikne.

(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_


> Uvažování některých včelařů ve vztahu k chorobám včel má blízko k duševnímu
> onemocnění zvanému obsedantně kompulzivní porucha. Projevuje nejčastěji
> nadměrným strachem ze špíny a infekce, což nutí postiženého jedince např. k
> chorobnému mytí rukou. Určitá úroveň hygieny je zdraví prospěšná, ovšem
> nutit včely každý rok stavět 15 mezistěn je projevem chorobné úzkosti z
> včelích nemocí. Pokud to př. Pazderkovi, Streitovy aj. přinese pocit úlevy,
> ať tak činí. Ať se ale nesnaží své extrémní jednání vydávat za normu. Včely
> mají svoji imunitu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Dobrý den p. Gruna,

Tvrdíte, že nechávat včelám stavět 15 mezistěn je projev chorobné úzkosti. Já včelám nechávám vystavět 33 rámků r.m 39/24, jsem začínající,mladé dílo nemám, vedle mě je bordelář, mám snad barevné dílo jak briketa někde od někoho kupovat? Ne. Včely jsou od toho, aby stavěly. Vystaví 3 N. Jednoleté dílo na kterém rok plodovala matka všechno odstraním, předělám včely jen do do 2 N s panenským dílem, zakrmím a z každého včelstva mi zbude ještě 11 rámků. Ty použiji do vložení do rozšíření oddělků na 2N.Podpořím je. Nevystrojím to třeba celé, jen část, podle množství oddělků, zbytek MS vystaví s přehledem. Nic na tom není a když to hodně rozšiřujete, nic jiného vám nezbývá. Jen ať staví, dílo bude mladé čisté. Zrovna včera tu p. Holý psal, jak to vypadá s MVP, že je tu hodně stanovišť, co má 10na2. Věřím, že tak jak Norské zimování a Rašova metoda, dokáží minimalizovat, tlumit spory nemocí mosema a zvápenatění, dokáží to i s MVP, prevence nemocí na včelnici je pro mě prioritou. Med? tak jej trochu oželím, ale budu mít svoje včelky. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Libor (62.168.45.106) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Člověče Pavle víš, co mi ještě pořád není úplně jasný? Jak Ty to dílo vlastně obměňuješ a jak často....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Streit Pavel (78.136.134.230) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Ahoj Libore, odkážu tě na svůj web, tam se dočteš vše.

www.ocistnakura.borec.cz

Tam si najdeš vše. Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

První rozumné rozhodnutí.Díky.Jen tak dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji úspěšnou sezónu. Broněk
---------------------------------
Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Broňku nevím proč tu vytváříš stále větší konflikt v této diskuzi mezi
náma. Kolik máš na včelstvo vloženo těch stavebních rámků? Ty je podle
tvých slov zákonitě používáš jako převažující standard na kterém
chováš včely a ty mezistěny vlastně máš pro zájemce na oddělky.

Do cizích včelstev bez vědomí majitele nelezu. Nemusíš ze mne dělat
extrémistického blba a šmejdila co dělá v pásmech moru možné i nemožné
maximum proto, abych se moru vyvaroval. Že máš nějaký jiný pracovní
postup? Já to dělám to v rámci běžných doporučení a doufám, že se mi
za extrémismus, protože obnovuji v průměru kolem třetiny včelího díla
v úlech za rok omluvíš. Extrémismus v chovech včel a ve vztazích mezi
lidma ve včelařství vypadá úplně jinak.

_gp_

10.3.10, Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>:
> Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel
> nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn +
> stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
> Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách.
> Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako
> konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i
> matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji
> úspěšnou sezónu. Broněk
> ---------------------------------
> Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
> zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
> známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
> pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
> bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
> včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
> cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
> jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
> Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Streit Pavel (78.136.169.166) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Zdravím p. Pazderka,

co činíte není včelí extrémismus, jen správný minimální postup obměny díla.
V knize " Včelaříme nástavkově - Kamler, Oliva, Ptáček " se jasně píše, že obměna díla za jeden rok v úle by měla být minimálně z jedné třetiny. Dodržujete tedy standardně tuto metodiku. Píše se to i v dalších knihách. To, pokud vyměníme za sezonu díla ve včelách více, včelám naopak jen prospěje.

K p. Grunovi. Potkali jsme se loni na sněmu PSNV v Telči. Mluvil jste, že máte tachováky a něco jsem zaslechl letos, že zkoušíte i polonástavky. Níže jste uvedl, že vkládáte ročně do včelstva 3-5 mezistěn plus stavební rámky. Přemýšlel jsem o tom. Rád bych se optal, kolik stavebních rámků vkládáte do plodiště, jak velké máte plodiště, včetně stavebních rámků, jak početný máte medník. Vím, že jste chovatel a včely oslabujete pro chov oddělků, takže zajisté mít 6 patrové N úly nebudete, něco spolknou oddělky. Děkuji P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(83.208.196.187) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar.

Doplnit za 5. Viry,viry a zase viry o nich se nikdo z vás nrezminuje, ale to je to zakletí, které ani zkušení včelaři neberou vážně a proto se uviví ty teorie!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PavelN (193.179.220.250) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček

Možná jste si jen spletl fórum. Tady to není o včelařích, ale o včelách.
V každé obci jsou včelaři špatní i dobří, bordeláři i puntíčkáři, sdílní i tajemní. Kvalita činnosti ZO je velice různorodá. Rozdíly jsou jen v pár lidech, kteří se toho chopí, nikoli v mlčící většině.
z toho plyne, že z problémů se včelaři, které tady pořád dokola omíláte si můžete pomoci sám. Zapojte se aktivně do činnosti ZO, aby ubylo včelařských lajdáků, nebo si prostě zřiďte stanoviště v některé z obcí, kde se o vás perou, jak píšete ve svém článku. Hlavou zeď neprorazíte, nesnažte se celou včelařskou obec uvést na nějakou pravou cestu - žádná taková není.
Pokud chcete, můžeme si tady dál psát o včelách. O lidech toho bylo napsáno už dost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Streit Pavel (94.241.79.136) --- 25. 2. 2010
Re: PaveN

Mě stačilo vynést na světlo tu myšlenku. Nyní jsem dorazil z včelnice. Krásný den, pěkné prolety, holky už rostáhly křídla a za chvíli bude opět medobraní. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček

P.Streit napsal:

Toto jsou přednášky, na které se mladí těší, tyto předané zkušenosti je ženou stále vzhůru, tak se vychovává nastupující generace.
.......................

Takový termín - zkušenosti nás ženou vzhůru by možná stál za zamyšlení.
Co to znamená v poznání života včel, že nás zkušenosti ženou vzhůru, když za posledních x stotisíců let je včela medonosná v podstatě stále stejná?
Možná k tomu sestoupit z výšin, dívat se kolem sebe a uvědomit si, že v životě včel nic nového nevymyslíme, můžeme se maximálně učit život včel pochopit, a podobně jako naši předci toho využít i pro sebe.
A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: P.Zajíček

"A podle mě nebyli naši předci žádní hlupáci a mohli být v porozumění životu včel prakticky i dál než jsme my. "
Předkové byli v poznání včel vlastním pozorováním určitě dál. Už z podstaty práce v zadováku nebo univerzálu, kde se práce nedala v uvozovkách ošidit přehazováním celých bedniček, nástavků, ale muselo se pěkně do úlu do jednotlivých rámků. Taky to, že běžný včelař má dneska 20 - 40 nástavkových včelstev vyšlechtěných tak, že jsou víceméně jedno jako druhé a na pozorování pro tunovou roční produkci medu nemá čas , zatímco dříve měl 5 - 10 včelstev, každé z nich dost odlišné a při produkci 100 - 200 kilo dostatek času na zastavení u včel....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu