76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky. Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání výsledků zima 2007 vs. zima 2008).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

"""""Je zajímavé, že mnohým, kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi zkoordinovat a vyzkoušet..."""

Jasně, ještě se to tu za 25 let nezkoordinovalo a už nikdy nezkoordinuje a pořád se to zkouší, že :-)))). Vymýcení varroozy koordinovaným postupem léčení je snad nejlépe praxí prověřená utopie. V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama."
_____________________

Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na pochopení stačí a změnil jsem názor.
Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "...Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme..."
_______________
Já s Vámi souhlasím, že stávající léčba je provizorium a mně taky vůbec netěší pumpovat chemii do včelstev. Věřte, že bych byl první, kdo by se tomu nejraději vyhnul a dal bych mnoho za to, kdyby se k nám kleštík vůbec nedostal a my nemuseli třetinu zásahů ve včelstvách věnovat udržování nějakého modus vivendi s roztočem. Avšak v této situaci, kdy jsme si sem dopravili varroazu a sami si tak zadělali na problém, a za stávající hustoty zavčelení krajiny a podoby včelaření na stanovištích s průměrně přibližně deseti včelstvy, je otázka, zda se lze bezezbytku inspirovat u přírodních procesů. Nevím, sám v tom nemám jasno. Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

"Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ..."

Problém vidím v tom, že oficiální místa žádnou alternativu nepřipouští a ani neuvažují o tom, že by v budoucnu připustila. Zde je uzákoněn chov a to je asi tak, jako bych choval brojlery a pak je vypustil do přírody a živte se jak umíte. Co se stane? bude více lišek. To je zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit. Jako druzí by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části hynul i ten roztoč.
Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k jejich vyřazení z včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
PaveN (88.101.19.249) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Vorja (78.108.145.2) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Přátelé!
Četl jsem něco o "očkování proti varroáze".Někde v Německu,či
kde se prý o něco takového s úspěchem pokusili.Víte o tom někdo
něco!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
Datum: 26.2.2010 - 9:14:38

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka
> totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy
> proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet
> i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě
> období bez plodování by měl
> být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-15T13%3A43%3A00%2B02%3A00&max-results=7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (85.71.94.235) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv. lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny přežijí..."
_______________

>To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí.
..................

Toto ještě není teoretická úvaha.
To je zatím pouhý konstatovaný fakt.
A fakt by to nebyl pouze v případě, že by neexistoval přírodní výběr. :)
Není to ani výzva k tomu, že je nutné, abychom si nechali kolabovat včelstva, když chceme nechat přežít ty odolnější.
Je to konstatovaní smutného stavu našeho přístupu k problematice roztočů - ignorujeme přírodní zákony - přírodní výběr (naopak se stavíme proti nim).
A když už si přírodní zákony najdou ta nejslabší včelstva u těch kdo léčit neumí nebo nechtějí nebo jim přes léčení včelstva uhynou, ještě si chceme namlouvat, že přírodní zákony pro včelaře neplatí? :)
RK


NitraM napsal:
>Platila by totiž pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev.
>Jak to ale bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští rok postupovat?
>Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy.
.....................
Přírodní zákony platí, i když si to někdy nechceme přiznat.:)
Buď se probudíme, nebudeme se tomu bránit a naopak sami budeme vyhledávat a spojovat ta nejméně odolná včelstva s rozchovávat ta odolnější, nebo nás přírodní zákony jednou stejně dohoní a učiní to za nás. :)
To že množství roztočů ve včelstvu můžou ovlivňovat i další vlivy nikdo nezpochybňuje.
Ale jde tu o změnu smýšlení.
Chceme jít proti přírodním zákonům - šlechtit roztoče a o odolnost včel se nezajímat, nebo jsme ochotní si přiznat, že takový přístup je pouze příprava na budoucí kolaps vlastních včelstev a od někud s tím začneme něco dělat? :)
RK

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
.................

No, já jsem si nevšimnul že by se na léčení nadávalo.
Tady na konferenci je ale spousta lidí s často úplně odlišnými názory, takže vždy se najde někdo, kdo na něco nadává. :)
Jen taková poznámka - to že budeme léčit jednou za dva roky když zkoordinujeme léčení je podle mě právě ta teoretická úvaha, která nevychází z pozorované skutečnosti.
Počet nařízených léčení od doby kdy sem došel roztoč stále stoupá a je to logické. Od té doby si roztoče šlechtíme, přežívají jen ty super odolné a vitální kousky. :(
Také tato úvaha předpokládá, že mezi včelstvy nejsou rozdíly, že se všechny včely rozotoči brání stejně, a počet rozotočů při zajistění stejnýchpodmínek (stejném léčení) bude ve včelstvech zhruba rovnoměrný. To zřejmě také odporuje pozorované skutečnosti.
RK


NitraM napsal:
>Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy.
...........
Já bych problém viděl truchu jinak.
Pokud si budu namlouvat, že tomu rozumím a zvolím špatnou taktiku v chovu mých včelstev, sám sebe diskvalifikuji a o včelstva přijdu.
Je v našem zájmu, abychom si nenamlouvali něco nepravdivého, protože jde o naše včely. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM napsal:
>Zde na konferenci se neustále nadává na léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
-----------------------------------
No, možná. Ale vzhledem k tomu že jsou okresy, kde se Gabon neordinuje jako vitamín C, tak je prokázáno, že někde stačí léčit pořádně v zimě.

Jenže s tím Gabonem je to tak jednoduché. V létě to tam nastrkám, na jaře vyndám a je to v pohodě a ještě ze sebe dělám vzorného včelaře nebo dokonce okres.

Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.

Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.

Jestli je tam od podzimního léčení , je v ní zřejmě mnoho VD.
Taky když jsem vyklepával podložky, tak tam kde jsem měl oddělky, jsem na podložce VD neviděl, tam kde je komín nástavků, jich bylo dost. Takže jsou dvě možnosti. Buď odevzdat měl a roztoče si nechat, nebo riskovat, že někdo dojde k závěru, že by se mělo natírat.

Kolega se dopočítal, že v jednom včelstvu mu po léčení zůstalo v úle přes 40 mrtvých VD.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
NitraM (94.113.10.72) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

KaJi:"...k čemu je vyšetření zimní měli, když ... měl je na horních loučkách"
_____________

Souhlasím, že vyšetření měli je problematické a naprosto neprůkazné. Snažím se proto si sám odečítat stav z podložek, diferencovaně, podle jednotlivých včelstev.
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit. Zde by tak bylo vhodné, kdyby se nařídila povinnost v ZO vybírat použité gabony zpět jako prošlé léčivo (zase by to trochu pomohlo, aby se udržela kontrola nad léčivy), čímž by se mohla udržet kontrola nad jejich odstraněním z úlů před zimou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
a.turčáni (62.169.188.254) --- 27. 2. 2010
Re: Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Jakpak by jsi ctěl léšení lépe koordinovat? navrhni toalespoň tady.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 17:23:25
> ----------------------------------------
> Radek Krušina: "...Včelaři, kterým hynou včely na varroázu (ti tzv.
> lajdáci), jsou v současné době (téměř) jediní, kteří šlechtí včely na
> odolnost proti roztočům. Čím víc včelstev jim uhyne, tím lepší geny
> přežijí..."
> _______________
>
> To je typická teoretická úvaha, která ale v praxi neplatí. Platila by totiž
> pouze v případě, kdyby zde byl nějaký konstantní počet včelstev. Jak to ale
> bude vypadat příští sezonu? Jak si myslíte, že tito včelaři budou příští
> rok postupovat? Vždyť ani zamoření roztočem není téměř jistě jen odrazem
> genetických vlastností včelstva (také vliv stanoviště, ale třeba i umístění
> včelstva na paletě, ale také ještě kdovíco, o čem nemáme potuchy. Vždyť
> každý stav vědeckého poznání se vždy pohybuje pouze v určitém
> paradigmatickém rámci, který dnes sice platí, ale vedle tohoto dnes
> platného se již může rozvíjet rámec odlišný, který se v budoucnu může
> dostat do postavení normální vědy). Zde na konferenci se neustále nadává na
> léčení (to už je takový trend), ale já si skutečně myslím, že kdyby se
> léčení lépe koordinovalo v rámci celé republiky, nemuseli bychom ve finále
> aplikovat léčiv tolik a stačilo by ošetřovat třeba i jednou za dva roky.
> Jenže problém je, že si u nás každý myslí, že všemu rozumí nejlépe sám a
> nemá zapotřebí dodržovat žádné metodické postupy. Je zajímavé, že mnohým,
> kteří se odvolávají na experimentální výzkum v praxi, nevadí, že takovéto
> koordinované celoplošné léčení se vlastně nikdy nepodařilo v praxi
> zkoordinovat a vyzkoušet... (... i když přeci jen něco napovídají porovnání
> výsledků zima 2007 vs. zima 2008).
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu