76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Martin (89.103.60.159) --- 28. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41528) (41533) (41534)

R.Polášek k likvidaci úlů napsal:Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.
------------------
Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom? Komu posluží, mladým včelařů? Na těchto úlech nikomu nemůžete vykláddat o efektivitě a modernosti chovu včel a lákat mladší generaci včelařů. Je to stejné, jako byste je lákal na Trabant a vedle něj stála Octavia, jak budete asi úspěšný? Budeme pořád jen tlachst o tom, že populace včelařů stárne a budeme jen o nástavkových úlech číst?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41542


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 28. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41539)

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
---------------------
Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že už si nikdo nekoupí nové a mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu nutit.

Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou těch starých nějak inteligentně zbaví.
Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.

Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s polystyrénu, na to jsem letos nepřišel.
Nemám venku vhodné místo na podpal :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41541


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 28. 2. 2010
Re: Materiál podložky (41536)

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
----------------

prodyšnost sololitu, umělé hmoty nebo plechu je vzhledem k množství vlhkosti co produkuje včelstvo srovnatelná.
Takže je to z hlediska prodyšnosti "mimo".
Je to o konstrukci úlu a jeho odvětrávání.

Podle mě je neljlepší plech. tisk. folie - je lesklá, dá se odevzdat do sběru, lehce otíratelná, a vydrží vlhko.

Osobně ji dávám v zimě dovnitř, tak aby byla jen lehce nad dolním sítem, pokud jej ve dně mám.

Použitá se dá sehnat v tiskárně za med, či cenu šrotu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506)

Řešení jsem tady už jednou nastínil přes recyklační vůz určený pouze
na úly. U olejů, baterií, spotřební elektroniky, žárovek atp je to
vyřešeno. Pokud někdo chápe pojem povinný zpětný odběr nebezpečného
odpadu předepsaným způsobem a to posledním článkem v obchodu s úly.
Bohužel ale není v seznamech podle zákona, tak nemá význam dál
rozpitvávat tuto otázku!

Je to problém směrovaný směrem k výrobcům potažmo obchodníkům s úly.
Pokud jsou schopni úl vyrobit nebo prodat, tak hned u prodeje musí být
zpětně, schopni starý úl i zlikvidovat. Mít rozvoz a k tomu recyklační
prostostor navíc jako přívěsný vozík pouze na kontaminovaný odpad,
kterým spálením třeba vysuší nové řezivo, je řešením schopným do
výroby a provozu. Ne? A jestli dělá čoudíky? Snad to je problém toho
co recykluje jaký má na komíně separátor a ne haldy včelařů nebo zde
konferujících "expertů" na ekologii.

_gp_

26.2.10, J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>:
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503) (41516) (41535)

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kroky (213.151.250.4) --- 28. 2. 2010
Re: Materiál podložky (41536)

Keďže všetka úľová vlhkosť odchádza cez zasieťované dno, je vhodné ho mať otvorené. Na nevyhnutnú dobu - preliečenie, kontrola spadu klieštika je však vhodnejšie mať plastovú podložku - materiál HPS (používa sa v potravinárstve). MDF, HDF, preglejka veľmi sajú vlhkosť, časom sa krútia....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Cerny (78.110.208.166) --- 27. 2. 2010
Materiál podložky

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503) (41516)

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41528) (41533)

"Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)"

Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41528)

Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41533


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.177.146) --- 27. 2. 2010
Re: WEB (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41526) (41530) (41531)

Klikejte na první díl, druhý díl, doznání, fotky hospodářství

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.177.146) --- 27. 2. 2010
Re: WEB (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41526) (41530)

Zdravím p. Václavek,
Jeden velký včelař se mi zde na diskusi nabídl, že mi stránky zřídí, když to neumím. Dnes jsem je rozeslal známým. Je tam MOJE ZKUŠENOST DÍL I, MOJE ZKUŠENOST DÍL II, DOZNÁNÍ, FOTKY MÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. V budoucnu tam chci ukázat a fotit každých 14 dnů, kdy a jak zakládám oddělky a jak dlouho mi trvá, než z oddělku vypěstuji hotové kmenové včelstvo. Dále rozšiřující se chov a jistě nějaké změny v metodice chovu včel a systému léčení, pokud mi to nákazová situace dovolí a SVS nenařídí něco jiného. Jsou tam na mě kontakty, můžete mi napsat vaše dojmy. Název stránky byl zvolen trochu sarkasticky, to už se s tím nedá nic dělat, nechám to tak, jen jsem nechal upravit nějaké nadpisy, takto to vypadá lépe.
WEB: www.ocistnakura.borec.cz

CHtěl jsem se ještě zeptat, kdo to Norské zimování dal opět na diskusi? Já už se nebudu hádat, týden jedu od znova, žádné urážky ode mě už doufám neuslyšíte, ikdyž jisté náznaky mě do toho opět vtáhnout zde byly. Ale já se nedám. Jste jením z lidí zde na diskusi, koho beru.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41526)

Streit Pavel:
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky.

___________________________________________________________

Jaké stránky?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41526)

Něco jiného jsou rozpadající úly nebo včelíny na nevyužívaném stanovišti, o kterém nikdo s jistotou neví, jestli ty zbytky nejsou zamořeny morem a něco jiného je výkup starých úlů. Není žádý reálný důvod, proč by se nemělo včelařit ve starých úlech, pokud v nich někdo včelařit chce, s výjimkou těch s nerozebíratelným dílem, protože rozebíratelné dílo je pro chov včel předepsáno veterinou.. Naopak je spíš důvod, proč staré úly z dřevěného masívu nevykupovat a takzvaně ekologicky nelikvidovat, ale v případě potřeby prostě spálit doma v kotli. Protože i barvami natřený dřevěný masív při spalování doma produkuje výrazně méně škodlivin než dnes povolená paliva - hnědé a černé uhlí, tady udělali "zelení soudruzi" chybu.
Zatímco při takzvané ekologické likvidaci je to zvlášť nebezpečný odpad, který se draze likviduje na náklady daňových poplatníků.... něco jiného jsou plastové úly a úly vyrobené z různých překližek a sololitů.....
Co se týká nákazové situace třeba konkrétně toho moru, likvidace bezprizorních stanovišť může odstranit "časované bomby", kdy kvůli postupu rozkladu toho zařízení a náhodě může jednou dojít k masivnímu uvolnění spor a propuknutí kliniky na nějakém blízkém stanovišti, ale jinak nic víc. Likvidace starých úlů bezpečně uložených mimo dosah včel nákazovou situaci nijak neovlivní. Pokud někdo zase vytáhne starý schovaný úl, neočistí a nedenzifikuje ho a on byl zamořený a vznikne ohnisko, není to problém starých úlů, ale problém toho konkrétního člověka. Stejně tak jako třeba když včelaři v jednom včelstvu propukne klinika a on z neznalosti či hlouposti se snaží včely léčit a udržovat počet včelstev, dokud mu nepomřou všechny a není propuknuta klinika i u sousedů.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41529


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525)

KaJi mimojiné napsal: Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?
------------------------
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (62.169.188.254) --- 27. 2. 2010
Re: Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41523)

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.89.113) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525)

Zdravím vás,
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky. Kdyby to šlo, tak u mě KM v podletí, Varidol na podzim. Dle nařízení SVS či potřeby aerosol. Pokud by to nebylo nutné, včely by byly o.k a SVS by to nenařídila plošně, předjarní ošetření bych nedělal taky. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522)

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora ....

---------------------
No myslelo jsme to v nadsázce, ale fakticky je to jediná možnost. Nikdo jiný to neudělá.

Druhá logická možnost je známa pravděpodobně bude fungovat a je skoro systémová.
Právě proto že je tak systémová ji nikdo nikdy neudělá. :-)

A není z mé hlavy. :-(

Slyšel sjem ji na přednášce Ing. Titěry o moru.

Něco jako v Americe, výkupu nelegálních zbraní za peníze.
Výměna starých úlů za nové v nějakém poměru.

No a jak to realizovat?
Tady to zjednosušeně řeknu takto:

Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?

No a milion korun po 15 tiscích na včelaře, asi tak 70 včelařů by mohlo přinést asi tak po deseti starých úlech, no rok po roce, a začne být po starých opuštěných včelínech sháňka:-)

No a začínající příbuzní budou včelařit alepoň v čistčím okolí. Jak k těm starým úlům přijdou to už je jejich věc. Můžou je ve vhodném kurzu oi vykupovat. :-)

A máme 14 krajů, tolik starých úlů snad ani v ČR není. 10 000 by jich takhle mohlo mizet ročně.

No a když někdo chce dotaci, tak ať prokáže, že je ochoten něco pro včelaření udělat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41523)

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 27. 2. 2010
Vize o nové strategii boje proti včelím nemocem (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478)

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519)

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

Pan Polášek Vám v předchozím příspěvku velmi rozumně popsal postup, pod který bych se podepsal i Já. Stanoviště možná majitele nemá, ale zcela jistě naleznete vlastníka pozemku (viz nahlížení do katastru nemovitostí na webu). Toho oslovte a myslím, že budete mít již jasno co dále. A proč SVS nemá statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , to asi proto, že tato stanoviště jsou opuštěná a SVS o nich oficiálně ani neví (jak by se to dozvěděli, když jim to žádný včelař ze ZO nesdělí) a pokud by tam mor byl, tak věřte, že tam ty úly již nejsou.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519)

"Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci. "
Hm, nejrozumnější bude přesvědčit místní ZO včelařů, aby se v tom angažovala. Jako organizace mají lepší vyjednávací pozici na úřadech a i u většiny jednotlivců - majitelů těch zařízení.
Přeji hodně štěstí, majitelé těchto nepoužívaných zařízení budou nejspíš různí samorosti a vyjednávání s nimi bude muset být občas velice asertivní a citlivé, nemají li se naštvat, zaseknout se a nespolupracovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503) (41516)

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Chramosta (82.99.167.249) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517)

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506)

"Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu? "
Nebuďte s prominutím právní diletant. Stanoviště se mohou jevit jako opuštěná, ale na 99,9 % opuštěná nejsou, mají jmenovitého majitele nebo v případě úmrtí a zatím nevypořádání dědictví správce. Jejich svévolné ničení je potom trestný čin nebo přestupek, podle způsobené škody a dalších věcí.
Právní postup, jak tomu rozumím já, je takový, že se nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistí majitel pozemku a kontakt na něho a ten už musí vědět, jestli ty úly na jeho pozemku jsou jeho nebo ten pozemek někomu na včelaření pronajal. Legální a korektní řešení je potom nabídnout odkoupení takových ulů či včelstev nebo finanční či osobní podporu při likvidaci. V případě dřevěných materiálů s největší pravděpodobností tyto nebudou pajcovány toxickými prostředky pro ochranu dřeva, tudíž z likvidace bude vítané palivo na zimu, 1 - 2 nátěry barvy zvenku na dřevě jsou z hlediska vzniku toxických látek při spalování v kotli absolutně zanedbatelné.
Pak taky existují určité veterinární předpisy. A ty říkají, že neprovozované včelařské zařízení musí být zabezpečeno proti volnému přístupu včel z okolních včelstev. Pokud bude známý majitel, není tedy problém rozumným způsobem na něho zatlačit, aby ty úly, plásty a další zabezpečil, případně si vypomoct veterinou.... Jak to bude zabezpečeno, je pro okolní včelaře potom úplně jedno, jestli to byl kdysi včelín nebo něco jiného.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513)

To je to správné řešení při kterém nenarazíš na žádné zákony a omezenía také se nemusíš obracet na žádné orgány
Také je možné získat darem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 26.2.2010 22:29:38
> ----------------------------------------
> Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503)

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.171.62) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41514)

Zdravím, tak tady jsem vás předběhl

Nabízel jsem odkup včelstev za dobrou cenu, pomoc při zaléčení, i provozu včel. Nezabralo nic, ani přemlouvání.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.235.30.9) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511)

A začnem u tebe.Co ty nato.Demokrate.Člověk To zní hrdě

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vasilisa (78.99.199.116) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511) (41512)

Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.171.62) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508) (41511)

Je to sice dobré řešení Karle, i já bych se u sebe za něj přimluval, ovšem já osobně bych to nedokázal. Jsem sice hodně otrlý, ale sahat někomu na jeho včely a likvidovat, na to jsem strašpytel, Takové štěstí bych třeba nemusel mít a patále by to byla taková, že bych to nemusel ustát. Proto SVS. Uvidíme, co mi přítel ze SVS poradí, jak na to. Pak vám to pošlu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508)

> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
-----------------------
Důležité je nenechat se chytit a nepodpálit to okolo.

Počasí je akorát, sníh, mokro, déšť. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.60.159) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506)

J.Chramosta napsal:
Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu?

Chápu Vaše pohnutky, ale musím Vás upozornit, že tento postup není zákonný. Žádný zákon Vás neopravňuje z vlastní vůle, i když v dobrém úmyslu, komukoliv a cokoliv pálit (až na drobné výjimky uvedené občanském zákoníku, ale ty by se zřejmě na tento případ nevztahovaly). V rámci tohoto dobře míňěného skutku, se sám a velmi reálně dostáváte do nebezpečí možného trestního stíhání a to za poškozování cizího majetku. Tímto jsem i odpověděl na druhou otázku tedy, pochybuji, že nějaký státní orgán bude oficiálně podporovat Vaše konání, které by minimálně šlo kvalifikovat jako přestupek a od určité škody, jak jsem již uvedel, jako trestný čin. Nahlašte tato stanoviště SVS, maximálně pokud jste si jist, že v úlech včely nejsou tak zadělejte česna popř. očka.


Vážení chápu,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.134.233) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506) (41508)

Zdravím vás, udejte sem váš mail a já vám to zjistím. Vyjádření SVS vám mailem pošlu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475) (41506)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 26.2.2010 15:37:30
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: PlonX vyetXenX na mor (41474) (41502)

>Výše uvedené doplňuji o upřesnění. Pozitivní detekce spor Paenibacillus
larvae ve včelstvu nemusí být výhradně předklinickým stavem uvnitř
zkoumaného včelstva, nýbrž může jít o následek infekčního tlaku z okolí,
který s klinikou nemusí nutně souviset.<
------------------------------------------------------------
Dovolím si také malé doplnění. To znamená, že by se při pozitivním detekci spor Paenibacilus larvae, měla veterina vypravit do terénu. Popřípadě uzavřít smlouvy o dílo s vyškolenými prohlížiteli včelstev protože na mnohých pracovištích KVS nejsou odborně dostatečně zdatní pracovníci, říci: "hledej šmudlo" a provést prohlídku na veškerých satnovištích v okolí na kliniku. Odněkud se ty spory musí šířit. Je to však o penězích a pohodlnosti. Proto se to neprovádí. Možná se ale mýlím a peníze nejsou tím hlavním důvodem. Proto někteří postižení včelaři, kde se klinika projeví mohou v klidu zatloukat, zatloukat a dále šířit mor do okolí. To je ale zase o včelařích. Pokud se nevyhledá a nezničí zdroj onemocnění, je jakákoli detekce opět pro kočku, tedy zbytečná. Jen víme, že to v okolí někde je. Každá práce by se měla dotáhnout do konce. Detekce je pouze její pohodlnější a výdělečná polovina.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Chramosta (82.99.167.249) --- 26. 2. 2010
Re: Mor (41475)

Dobrý den.
Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
Díky za náměty,J.Chramosta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501)

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501) (41503)

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497) (41501)

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: PlonX vyetXenX na mor (41474)

BT>Znát stav počáteční - předklinický, až je
BT>klinika, to je již pozdě.

Výše uvedené doplňuji o upřesnění. Pozitivní detekce spor Paenibacillus
larvae ve včelstvu nemusí být výhradně předklinickým stavem uvnitř
zkoumaného včelstva, nýbrž může jít o následek infekčního tlaku z okolí,
který s klinikou nemusí nutně souviset. To však jistě nemění nic na významu
mikrobiologického rozboru částí hnízda včel - tedy v daném případě měli.
Nebezpečná je pouze následná dezinterpretace získaného výsledku či nevhodný
následný postup při likvidaci nákazy, za kterou nelze považovat preklinické
projevy či zvýšený infekční tlak.

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]


----- Original Message -----
From: B.TichX
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Thursday, February 25, 2010 9:31 PM
Subject: PlonX vyetXenX na mor


Minulý týden byla řečena věta v Nasavrkách na poradě KVS a OV ČSV / po
stížnostech na některé chovy/, že se již uvažuje o plošném vyšetřování
zimní měli na mor včelího plodu - vždyť to stojí jen asi 4 kg medu. Bylo by
to asi velmi prospěšné, určitě to narazí na řadu nepochopení, U nás jedna
ZO si nechala měl na mor vyšetřit, nemají ji v Zo, ale chodí dokola či
jen od východu, ale vytrvale. Znát stav počáteční - předklinický, až je
klinika, to je již pozdě.
Dnes byl u mne prvý hromadný prolet, v minulých dnech jen sem tam
některé.Většina včelstev má zásob ještě na jednu zimu, ale některé již
berou z posledního, vše proplodovaly a proto ty rozdíly v množství VD v
meli
Přečtěte si více o poradě v Nasavrkách na Fascinovaném včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492) (41497)

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493) (41495)

"No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H."
Severní předhůří Beskyd.
My tady máme na vrby jívy asi vhodné klimatické i prostorové podmínky, stačí trochu uvolnit půdu od nějakého hustšího porostu a z přivátých semen tam během pár let začne růst křoví jív. A mimo les se čeká, až jívy pořádně narostou, než se vysekají, nejspíš na topení, takže během té doby si vesele kvetou a dál šíří semena. Takže jív je u nás všude dost, ať už vyjdu jakýmkoliv směrem, podél cest, v lesích , kolem řeky a potoků, u města v nepoužívaných prolukách, na železničních a silničních náspech... , všude tam najdu desítky jív a z toho vždy nějaké samčí kvalitně kvetoucí. Jíva je u nás obyčejný plevelný keř, kterého je zatím všude dost a který za nějaké složité manévry nestojí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.167.240) --- 26. 2. 2010
Díl I

Zdravím vás, nyní jsem se kouknul na web, Je to tam pro vás. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488) (41492)

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41472) (41494)

No já jsem vybíral ze souvislého břehového porostu keřových vrb, ne z nějaké osamělé vrby. Tam je identifikace fotografií a navíc něčím přesně označené větve důležitá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493)

> Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na
> druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.

No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jet? jednou ... j?va (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41472)

Koukám, že nás podobných bláznů je víc. Já už jsem značky a fotografie naštěstí nahradil
turistickou GPS. Takže si ten svůj strom spolehlivě najdu. Dělám to přesně jako vy -
jeden rok jdu v květu a druhý pro rouby. Díky za postřeh s tím kmínkem - nemám dlouhodobé zkušenosti
a tak jsem také přemýšlel na které vrbě to bude nejvitálnější a dlouhověké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 21:01:23
> ----------------------------------------
> No, já jsem jívy nikdy neřízkoval. Mně stačilo, že klacíky jívy ve vázách
> sice rozkvetly, případně i vyrašily, ale kořeny nikdy nepustily a tak jsem
> řízkování jív nikdy nezkoušel. Na rozdíl od vrb, včelařských i okolních.
> Pokud šlo o rozmnožování jívy, tak jsem vždycky rouboval. Na jívy a na
> řízky včelařských vrb a to jívu obyčejnou i jívu převislou. Na včelařské
> vrby se jíva uchytila, ale tam mám špatné zkušenosti s kmínkem z té vrby,
> docházelo k jeho rychlému odumírání.
> Kdysi jsem řízkoval vrby. Zhruba v tuto dobu jsem kolem řeky tipoval keřové
> vrby, původně vysazené ke zpevnění břehu řeky, samčí kvetoucí identifikoval
> pověšeným kapesníkem a fotografií a další rok po novém roce v lednu, kdy se
> podle literatury mají řízky vrby řezat, jsem s fotografiemi v ruce vrby
> hledal a šmidlal z nich řízky....Vyšlo to.
> Letos budu zkoušet, pokud mně to vyjde, zelené roubování, samčí verzi
> javoru jasanolistého zkusím na javor klen nebo možná i babyku a pokud se
> někde dostanu k mladé rostlince jívy, zkusím i tu jívu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456)

Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu - na druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod. Donutilo mě to k celoročnímu množení - tj. roubování, očkování na očko spící i bdící apod. Neustále mám na zahradě pár rostlin připravených na štěpování materiálu. Klony samozřejmě mám, ale to víte ... pokud je tolik nadšenců-včelařů kolem ... říkám si, třeba znají nějaký krásný kousek, který by byl hřích nemnožit. Tkhle mi přivezla známá náhodně ulomený výhon z Francie a je to velice zajímavý druh (zatím neurčený). Ale už jsem to jednou řekl - do české kotliny chci dát české kousky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: jet? jednou ... j?va
> Datum: 25.2.2010 17:30:36
> ----------------------------------------
> S panem Poláškem musím souhlasit. Dělal jsem to také tak. Prošel jsem v
> květu okolí a vybral nejlepší, nařezal řízky (v květu :-)) a zapíchal do
> země. Asi jen desetina se chytla a zdárně rostou.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487) (41488)

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41481) (41483)

Gabon je ochrana zimní generace před poškozením. Pozdější zabití kleštíka již nic neřeší a lze jej nahradit jen odpařovači K:M: a to je již nebezpečnější při práci hlavně u starších lidí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 08:13:03
> ----------------------------------------
> NitraM:
> S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon
> vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší
> prostě oznámit.
> ------------------
> no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu
> pravděpodobné.
>
> Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě,
> ba po celých okresech a každý rok.
>
> Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to
> pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít
> příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41090)

Přátelé!
Je to jednoduché!Panenské proto,že ještě nerodící.V našem případě
tedy takové dílo,ve kterém ještě nebyl plod.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Vorja" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
Datum: 15.2.2010 - 13:13:44

> Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené
> plásty, mohou být
> vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny,
> jiný termín není.
> -----------------------------------------------------------
> Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují
> neposkvrněné. O
> vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486) (41487)

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470) (41486)

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466) (41470)

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41457) (41459) (41466)

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Jarn? l??en? (41462) (41465)

Plošně lze nařídit tak akorát druh léčiva pro celou republiku. Nic víc.
1) Co stanoviště tak jsou jiné podmínky a s toho také vycházejí ta různá čísla.
2) Na jednom konci republiky se již krmí a na druhém je snůška v plném proudu.
3) I na jednom stanovišti jedna matka ještě klade a druhé včelstvo je již bez plodu.
4) Ještě by pak bylo nutné pro včelaře vyhlásit nějaký národní den léčení a zařídit jim na to vhodné počasí.
5) pro zajištění by pak bylo nutné mít pověřené lidi kteří by to provedli nebo alespoň na to dohlédli
6) Ještě je nutné počítat s tím, že to jde dělat tak hodinku nebo dvě v daný den
Takže nakonec s toho vyjde jen plošné ošetření v termínu od 17.7 do 15.8 první, v případě gabonu. Pak v říjnu podle počasí při použití fumigace. Jediný možný termín plošného ošetření by byl jedině prosinec při použití aerosolu . Tam je to naprosto zbytečné protože již včely nelétají.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jarn? l??en?
> Datum: 25.2.2010 19:50:17
> ----------------------------------------
> Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už
> také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech
> jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl.
> Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se
> teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si
> o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze
> zdát. Nemyslím si, že je to dobře!        Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478) (41481)

NitraM:
S tím Gabonem - kdo ze sebe dělá včelaře, který vzorně léčí, když Gabon vyndavá až na jaře, tak je blb, a měl by mu to v jeho ZO někdo znalejší prostě oznámit.
------------------
no neměl jsme tam to jaro tahat. Myslím si že je to prostě u Gabonu pravděpodobné.

Ale myslel jsem, že je nemoudré aplikovat pravidelně a plošně Gabon v létě, ba po celých okresech a každý rok.

Je to sice pohodlné, a i kdyby se gabony skutečně vyndavaly ven. Je to pohodlné a spoléhýá s ena to při podzimním léčení. Když vím, že budu mít příští léto určitě Gabon, tak to klidně můžu flákat a nic se nestane.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41455) (41477) (41478)

>Problém všech plošných metodik je v tom, že musí být nastaveny na nejblbějšího včelaře s nejhorším úlem.
A kdo pak používá hlavu, dopouští se porušení vyhlášky a ke všemu se o něm říká, že nadává na léčení.<
------------------------------------------------------------
A bohužel, to jinak nepůjde alespoň do té doby, pokud budou nejblbější včelaři s nejhoršími úly chovat včely.

>Třeba tím, že se ptám, k čemu je vyšetření zimní měli, když jsme teď byl okouknout včely jak létají, nadzvedl si nástavky abych rovnou zkontroloval zásoby a mezi mnoha nástavyk je shluk mrtvolek včel, které zacpávají uličky a na nich měl, měl je na horních loučkách atd.<
------------------------------------------------------------
To, že jarní monitoring je nastaven na klasickéhé zimování včelstev v jednom prostoru, nástavku, plodišti... nebo jak to chceme nazvat, a její výsledky jsou kočkám pro srandu při zimování včelstev ve více nástavcích je všeobecně známo. Kritika tohoto stavu je každoročním tématem nástavkových včelařů. Bohužel stavu, který se pravidelně opakuje aniž by zodpovědní, tedy ti co to mají pod palcem, s tím cokoli dělali. Podle mého názoru, daleko přesnější zjištění stavu napadení včelstev dává letní monitoring po použití léčiva Gabon nebo Formidol či jiné aplikace kyseliny mravenčí. Ovšem i zde je to odvislé od výše "blbosti" včelaře.
Hezký den JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41482 do č. 41542)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu