76582

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "V takové Africe si s tím nikdo hlavu nelámal, nic nekoooordinoval, příroda si to naordinovala sama."
_____________________

Problém možná bude v tom, že já (a nevím jak Vy) nechovám stejné včely jako v Africe... Nejsem ale v téhle věci odborník, takže dále již v této věci raději pomlčím, protože opravdu nejsem ten, který se dokáže vyjadřovat ke všemu. Ale na přesvědčení, že by se minimálně na základě jednotlivých krajů mělo léčit v přesných termínech, si dovolím trvat. Problém by to nevyřešilo, to je jisté, ale účinnost léčení (resp. omezení reinvaze kleštíka) by tím mohlo být dosaženo. Jedná se mi přitom samozřejmě zejména o první fumigaci, kdy mají již všichni včelaři vytočený med a včely často ještě létají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na pochopení stačí a změnil jsem názor.
Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
NitraM (94.113.10.72) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

Pavel Holub: "...Přitom té přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium, trvající 25 let, tak si to přiznejme..."
_______________
Já s Vámi souhlasím, že stávající léčba je provizorium a mně taky vůbec netěší pumpovat chemii do včelstev. Věřte, že bych byl první, kdo by se tomu nejraději vyhnul a dal bych mnoho za to, kdyby se k nám kleštík vůbec nedostal a my nemuseli třetinu zásahů ve včelstvách věnovat udržování nějakého modus vivendi s roztočem. Avšak v této situaci, kdy jsme si sem dopravili varroazu a sami si tak zadělali na problém, a za stávající hustoty zavčelení krajiny a podoby včelaření na stanovištích s průměrně přibližně deseti včelstvy, je otázka, zda se lze bezezbytku inspirovat u přírodních procesů. Nevím, sám v tom nemám jasno. Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

"Na každý pád podle mne nemáme v stávající situaci příliš mnoho alternativ..."

Problém vidím v tom, že oficiální místa žádnou alternativu nepřipouští a ani neuvažují o tom, že by v budoucnu připustila. Zde je uzákoněn chov a to je asi tak, jako bych choval brojlery a pak je vypustil do přírody a živte se jak umíte. Co se stane? bude více lišek. To je zákon přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 25. 2. 2010
Re: Soused nepořádný včelař.

No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit. Jako druzí by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části hynul i ten roztoč.
Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k jejich vyřazení z včelaření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 20:49:35
> ----------------------------------------
> No, že by měl nějaký nepořádný včelař kladný vliv na to, že by šlechtil
> včely odolné varaóze, to podle mně nehrozí. Případná nějaká vyšlechtěná
> odolnost proti varaóze bude v takovém případě spolehlivě překryta náhodnými
> vlivy, že třeba zrovna toto včelstvo bude tím nepořádným včelařem podrobeno
> nějakému náhodnému problému, třeba tam při prohlídce zamáčkne matku nebo
> zrovna toto včelstvo bude léčit jeden rok pořádně nebo včelstvo prostě
> nechá vyrojit nebo mu nedodá zásoby a včelstvo v zimě uhyne.....V krajním
> případě budou geny včelstva odolnějšího na varaózu překryty oplodněním
> trubci od okolních včelařů od nějaké chovné matky....
> Intenzita léčení proti varaóze by se musela snížit plošně a musela by být v
> celé oblasti všude úplně stejná. Potom by o včelstva jako první nejvíc
> přišli ti méně pořádní a horší včelaři, jejich efektivita včelaření by se
> tak stala ještě nižší, protože by furt museli počet včelstev dohánět
> oddělky a tito včelaři by z tohoto důvodu přestávali včelařit.       Jako druzí
> by přišli o včely taky včelaři s největším výnosem medu, protože jejich
> technologie včelaření by byla nejspíš velice jednostranně zaměřena na co
> největší produkci medu na úkor životaschopnosti včelstev a rychlosti
> rozmnožování roztoče. Tito včelaři by upravovali technologii a kvůli větší
> pracnosti asi i snižovali počet chovaných včelstev.
> Potom by hynula včelstva, ve kterých by se kvůli něčemu roztoč vyšlechtil
> na vyšší agresivitu ke včelstvu než je obvyklé, tím ale by z největší části
> hynul i ten roztoč.
> Takže by celkově docházelo k pomalejšímu růstu agresivity roztoče ke
> včelstvu, k pomalejšímu růstu odolnosti roztoče na léčiva a k rychlejšímu
> ukončení včelaření horších včelařů. Případně taky k identifikaci těch
> provozních technologií, které urychlují množení roztočů ve včelstvu a k
> jejich vyřazení z včelaření.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.

Pepan"
----------
Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.

Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky varroatolerance.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Když to tak domýšlím tak i vlastně časté výměny matek vedou ke zvyšování populace kleštíků mladé matky totiž kladou mnohem déle jako ty staré,. Pak ti nepořádní včelaři protože mají bůhví jak staré matičky mají menší potíž s kleštíkem. Není to proto že by napadl ty sousedovy včely ale tím , že si ho tak intenzivně nemnoží.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:59:23
> ----------------------------------------
> > "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> > klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> > vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
> > ----------
> > Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> > matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> > být podobný.
>
> Mozna ale to je slozite reseni, oba zpusoby, v praxi pri vetsim poctu vcelstev
> temer neproveditelne. Asi mnohem dulezitejsi a mozna i dostatecne muze byt
> vcasne prestani plodovani v zari a urcite alespon drobne znamky
> varroatolerance.
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

T.H.
Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100 včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným, nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

pepan
mladé matky kladou více, ale nová matka stimluje hygienické chování včelstva, k tomu období bez plodu, asi jen pokus ukáže, co to s kleštíkem udělá.
Napadá mě takové přirovnání, i když vzdálené. Když jedete autem po cestě plné výmolů, snažíte se jet velmi pomalu, aby auto bezpečně výmoly projelo bez utržených kol a přidat plyn vám připadá nemožné. Můžete ale také jet tak rychle, že výmoly prostě přeskočíte a neřešíte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.

Jde o to mit take vhodnou vcelu pro svuj zpusob vcelareni, stanoviste a dalsi...

K otazce zda to pomuze ta prestavka, tak myslim, ze ted moc nekecam kdyz budu tvrdit, ze se vi, ze jakakoliv prestavka plodovani pomuze.

Navic toho lze vyuzit, roztoc je nadrzenej na mnozeni a proto po vynucene prestavce nabehne vetsina roztocu do prvnich bunek, ty kdyz se odstrani (1plast) tak to zdrejme bude velmi ucinne opatreni.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PavelN (193.179.220.250) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Náročnost na práci by tady určitě byla. Nechtěl bych hledat matky ve 100
> včelstvech. Otázkou je, zda a jak taková výměna matky (ať už otevřeným,
> nebo zralým matečníkem) přispěje ke snížení populace kleštíka.
> s chovem včel ve velkém je to jako s každým jiným velkochovem. práce se
> musí minimalizovat a životní podmínky zvířat dohánět uměle a léky.

Vzpomel jsem si na p. Dvorskeho, asi by s posledni vedlejsi vetou nesouhlasil. A ja take ne i kdyz to nemam podlozeno ani velikosti chovu ani zkusenosti.
-----------------------------------
Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů, třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně časovat rozšiřování, nebo chov matek.
Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy, kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké ohlídat zdarvotní stav je více
--není mnoho času na sledování každého včelstva
--nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
--s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se přenést i na jiná stanoviště

Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

> Myslím to tak, že s pár včelstvy můžete během roku udělat více zásahů,
> třeba jako takovouto výměnu matky, nebo norské zimování, můžete si přesně
> časovat rozšiřování, nebo chov matek.
> Jako velkovčelař už musíte zásahy ve včelách minimalizovat a jejich neduhy,
> kterým nedokážete předejít, musíte napravit léčbou. Důvodů proč je těžké
> ohlídat zdarvotní stav je více
> --není mnoho času na sledování každého včelstva
> --nelze u všech včelstev provádět složitější preventivní operace
> --s větším množství včelstev na stanovišti se nemoc snadněji šíří, může se
> přenést i na jiná stanoviště

> Netvrdím, že velkovčelaři perou do včel chemii, ale myslím si, že kdyby měl
> velkovčelař se svými zkušenostmi ošetřovat třeba jen 10 včelstev, budou
> jeho včelstva zdravější i bez léčení.

Ja bych se bal tvrdit opak :-)) ted trochu popichuju, samozrejme to nevim.

Uvedomuju si ten rozdil mezi 10ti a nejakou tou stovkou vcelstev a chapu jak to myslite. Ale jde jen o to co je priorita, vydelat momentalne nebo mit zdrava vcelstva = investice do budoucna. Take musime myslet na to, ze u vcel plati cim mene zasahu tim lepe.

Napr. na vms v Brne p. Gruna oznamil, ze monitoroval vsechna sva vcelstva (kolem 300), a je mimo jine i chovatel matek. Pro me docela nepredstavitelne :-)) Pan Cermak to bude mit obdobne atd. Takze jak je videt je to jen o chuti a zodpovednosti za sva vcelstva...
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Stonjek (90.179.161.201) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
PaveN (88.101.19.249) --- 27. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41543


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Nějaká taková metoda je známa, chtěl jsem to zkusit, ale nebyl čas. Je to hraní a je to pracné. Matka se zaklíckuje cca koncem června na týden až deset dnů a pak se pustí do izolátoru s jedním trubčím plástem umístěným v plodišti, zase tak na tři dny až týden se nechá zaklást trubčina, pak se vypustí a trubčí plod se po zavíčkování vyřeže. Jestli to někdo budete zkoušet, tak na trochu více napadeném včelstvu a stálo by za to sledovat denní spad před a potom. Dejte vědět :-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To by byl pak ještě lepší otevřený.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 26.2.2010 09:14:45
> ----------------------------------------
> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě období bez plodování by měl
> být podobný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Vorja (78.108.145.2) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

"I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka totiž musí přestat klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy proti rojení jsou vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
--------------------------------------------------------
U včely indické je rojení přirozený způsob bavení se roztočů. Včely při tom zvýšily svou teplotu, který roztoč nesnesl a uhynul. Pokud by se naše včely vyšlechtily tak, aby při rojení také zvýšily svou teplotu, pak by se mohly roztočů také samy zbavit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

Přátelé!
Četl jsem něco o "očkování proti varroáze".Někde v Německu,či
kde se prý o něco takového s úspěchem pokusili.Víte o tom někdo
něco!
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "PavelN" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
Datum: 26.2.2010 - 9:14:38

> "I to rojení je vlastně bojem proti kleštíku, matka
> totiž musí přestat
> klást aby mohla letět. Uvědomujete si to? Pak zásahy
> proti rojení jsou
> vlastně vytvářením vhodného prostředí pro škůdce.
>
> Pepan"
> ----------
> Zajímavá myšlenka. Myslím, že by to šlo vyzkoušet
> i bez rojení - vyměnit
> matku pomocí zralého matečníku. efekt v podobě
> období bez plodování by měl
> být podobný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 8. 3. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

http://fcelar.blogspot.com/search?updated-max=2010-01-15T13%3A43%3A00%2B02%3A00&max-results=7

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 26. 2. 2010
Re: Soused nepo??dn? v?ela?.

To je ono. Jedimě tudy vede cesta. A to hodně dlouhá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Soused nepo??dn? v?ela?.
> Datum: 25.2.2010 19:56:01
> ----------------------------------------
> Nejsem odborník ohledně varroozy stejně, jako většina z nás zde
> diskutujících. Jen chci ubrat plyn těm, co tu opakují zásadní pravdy, které
> dobou (25 let) vyprchaly a nemají oporu v praxi.
> Před těmi 25 lety jsem se také jako mladý angažoval v hubení kleštíka a
> zastával jsem radikální přístup vůči mým svěřeným 15ti včelařům v ZO. Tvrdě
> jsem dohlížel na postupy a vyžadoval disciplínu. Myslím že 1/4 století na
> pochopení stačí a změnil jsem názor.
> Tzv. "reinvaze" v podzimu se u mne zatím nikdy neprojevila, byt se u nás (v
> mém okolí) léčí naprosto nekoordinovaně. Sleduji pečlivě spad a nic
> takového jsem zatím neměl možnost vidět. Neznám ani případ, v našich
> podmínkách (českých), který by takový úkaz věrohodně prokazoval. Stále
> opakujeme vyčichlé pravdy a hledáme mezi námi viníky této situace, ale
> viníky jsme my všichni, co "pomáháme" přírodě něco napravit. Přitom té
> přírodě nedáváme žádnou šanci, nesnažíme se její zákonitosti alespon
> napodobovat, prostě ji ignorujeme. Stávající "léčba" je provizorium,
> trvající 25 let, tak si to přiznejme. Z této bryndy nás může dostat bud
> nové naprosto odlišné metody založené na jiném principu hubení kleštíka
> nebo vyšlechtění varroatolerantní včely a případné hubení měkkými
> akaricidy. A my, místo toho, abychom se na tuto cestu alespon připravovali
> (osvěta, legislativa), tak urputně zdokonalujeme nezdokonalovatelné.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu