76631

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Leoš (213.19.51.58) --- 7. 1. 2008
K zamyšlení . . .


Dobrý večer,

rozhodl jsem se porušit novoroční předsevzetí, že už nebudu přispívat do této diskuze.

To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům, jako námět k zamyšlení.

1. Nerozumím tomu, proč se zde celá řada včelařů dopouští otevřené kritiky dotace D 1 z pohledu data sčítání včelstev. V době kdy jsem choval okolo osmdesáti včelstev, vědomě jsem zazimovával 15% - 20% rezervních včelstev. Tyto včelstva jsem na jaře spojoval se slabě vyzimovanými včelstvy tak, abych docílil vyrovnanosti všech včelstev. Tím jsem mimojiné dociloval trochu lepší ekonomiky už tak ztrátového provozu. Ano, pokud bude med ve výkupu vykupován za 90,- Kč , prodej v drobném za 140,- Kč čert vzal dotaci. Ale takhle ?
Tato dotace je snad poslední podpora od státu určená všem včelařům bez rozdílu.

2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,- Kč pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč by důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
Opět si dovolím malé srovnání. Vedle včel chovám také několik málo oveček na spásání zahrady. Papírování nesrovnatelně více než s chovem včel a NIKDO ho za mě neudělá. Dotace ? Ano, ale starám se sám. Léčení ? Ano, stejně jako u včel povinnost chovatele, ale musím povinně volat veterináře. Platím mu léčení, cestu, jeho čas a jeho zákrok pečlivě zapsuji do sešitu a nechávám potvrdit. Fajn, zavedeme to i u včel, ale doplatíme na to finančně všichni. Anebo zvolíme cestu Polska a Slovenska. Ať si každý dělá co chce, léčí - neléčí. Jenom si prosím o pár příspěvků níže pozorně přečtěte co napsal p. Čermák o VD.

Ještě k tomu aerosolu - podmínkou dotace není plošné ošetření ! ! !

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 7. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/szif.pdf

Strana 5 uprostřed. Pravidla jsou pravidla. ;-)

A jinak: Vitaj


.........
Leoš: >Ještě k tomu aerosolu - podmínkou dotace není plošné ošetření ! ! ! <


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (194.149.115.135) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Tentokráte máš Gusto pravdu.
"Sazba dotace činí 10 Kč na jedno včelstvo za jeden kalendářní rok na plošné ošetření včelstev aerosolem."

Já osobně s tím nemám problém, neboť jsem včely aerosoloval na celé ploše mého stanoviště.



---------------------------------
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/szif.pdf

Strana 5 uprostřed. Pravidla jsou pravidla. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.64) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

No to se nám za poslední dny urodilo příspěvků! Myslím, že o kvalitě některých to napsal dobře Honza. Když vše v distribuci léčiv funguje jak má, je to v pohodě a já znovu musím pochválit OV Praha západ. Jestliže ZO předly alespoň trochu snahy, léčiva byla včas. O letní léčení v naší ZO projevilo zájem asi 20% včelařů a všem jim včelstva žijí. Je to málo, navzdory tomu, že je už po několik let z nák. refer. k tomu přímo nutíme. Proto jsem silně skeptický,že takováto organizace léčení má smysl. Domnívám se, že do budoucna by bylo daleko výhodnější, aby zodpovědnost za svá včelstva měl každý sám tedy i v praxi. Výrazným pomocníkem k tomu už by byl prodej léků za cenu po odečtení dotace jak se o tom uvažuje a jejich distribuce např. z vybraných včel. prodejen nebo z Dolu. Prostě kdo léčit nechce, nemusí. Potíž by byla přežít první tři roky, ale pak by se Svaz zbavil všech lemplů lenochů, bordelářů a neschopných blbů a že jich v každé organizaci je!!! Rovněž ulétlých rojů by bylo výrazně méně. Pak by včelařina byla úplně o něčem jiném a já bych pro takovou strategii léčení určitě hlasoval.Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Taky bych hlasoval pro takovou strategii.
Myslím ale, že nám asi příležitost k hlasování nebude dána. Možná je to dobře, protože řešení nákazové situace nemusí být vhodné řešit demokratickou cestou.
Ale mohlo by to vyplynout z jednání mezi veterinou a vedením ČSV.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . .

Já bych byl vedle formidolu pro uvolnění prodeje Gabonů. Situace v léčení
důvěrníky ZO se mně jeví tak, že za současné špatné rentability včelaření
prostě se nedá sehnat potřebný počet spolehlivých lidí, kteří by ty
důvěrníky dělali a kteří by byli zárukou kvalitního léčení. Proto se musí
zodpovědnost za výsledky léčení aspoň částečně přesunout na jednotlivé
včelaře, kde soukromé léčení těchto včelařů by ochránilo aspoň jejich
včelstva před varaózou v těch ZO, kde ti spolehliví důvěrníci a funkcionáři
prostě nejsou. Formidol na takovou ochranu účinností nestačí, odpařovače
jsou poměrně drahé, nutné je uvolnit účinnější léčivo, jak je Gabon.
Výzkumníci si sice budou kvůli uvolnění Gabonu rvát vlasy, protože jeho
nekontrované používání znamená ve výsledku urychlení nástupu resistentních
roztočů ny pyrethroidy, ale bohužel, nedá se svítit.
Jinak tady na severní Moravě vypadá, že přežívají i včelstva letního léčení
proti varaóze. Ono taky u nás ta teplá zima byla výrazně méně teplejší než
ve zbytku ČR.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 10:15 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> No to se nám za poslední dny urodilo příspěvků! Myslím, že o kvalitě
> některých to napsal dobře Honza. Když vše v distribuci léčiv funguje jak
> má, je to v pohodě a já znovu musím pochválit OV Praha západ. Jestliže ZO
> předly alespoň trochu snahy, léčiva byla včas. O letní léčení v naší ZO
> projevilo zájem asi 20% včelařů a všem jim včelstva žijí. Je to málo,
> navzdory tomu, že je už po několik let z nák. refer. k tomu přímo nutíme.
> Proto jsem silně skeptický,že takováto organizace léčení má smysl.
Domnívám
> se, že do budoucna by bylo daleko výhodnější, aby zodpovědnost za svá
> včelstva měl každý sám tedy i v praxi. Výrazným pomocníkem k tomu už by
byl
> prodej léků za cenu po odečtení dotace jak se o tom uvažuje a jejich
> distribuce např. z vybraných včel. prodejen nebo z Dolu. Prostě kdo léčit
> nechce, nemusí. Potíž by byla přežít první tři roky, ale pak by se Svaz
> zbavil všech lemplů lenochů, bordelářů a neschopných blbů a že jich v
každé
> organizaci je!!! Rovněž ulétlých rojů by bylo výrazně méně. Pak by
> včelařina byla úplně o něčem jiném a já bych pro takovou strategii léčení
> určitě hlasoval.Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (88.103.157.154) --- 7. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Leoš:
2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,- Kč pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč by důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
--------
Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak. Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny, sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla slušně profitovat.

Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný poplatek za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva, důvěrníci je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů (v případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu, že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé čsv :-) )

A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Martin (89.103.58.195) --- 7. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Myslím, že systém léčení, tedy ten který je aplikován v naší ZO není špatný. Léčení provádí u všech členů ZO zdravotní referent a další osoby, kteří mu pomáhají (fumigace a aerosol). Tito dostávají od naší ZO peníze, které pokrývají náklady - doprava, nějaký ten telefon (13 Kč za včelstvo tj. rok 2007 cca 16.000 Kč - můžem si to dovolit umíme si sehnat peníze). Gabon a Formidol je distribuován od zdr. referenta přes důvěrníky přímo včelařům a musím říci, že včas - zde se tedy provádí aplikace přímo včelaři. Osobně bych nebyl za volný prodej léčiv a léčení. Tak jako všude, tak i mezi včelaři jsou šlendriáni a chytráci, kteří by nerespektovali nařízení SVS a návody k užití a nakonec by nám tito včelaři akorát zocelili roztoče. Ano, je pravdou, že každý by se měl starat sám, ale tomu lidskému šlendriaánu a roztoči by to jen nahrávalo.
Na léčení bez přítomnosti včelaře nevidím nic špatného, v naší ZO sami včelaři předávají klíče např. od zahrad pro volný přístup ke včelstvům. Ono totiž čekat na včelaře, který je téměř k nedostižení, to bychom také mohli léčit ještě v květnu. Kdo chce bude u léčení, kdo ne tak tam nebude.Zájemce si může sám zavolat zdr. referentovi na datum provedení léčby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Honza (83.208.196.187) --- 7. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Ano tak to mávypadat. Držím vám palce at to vydrží. Určitě nemáte takové úhyny jaké jsou popsány ve www. včelařaství.cz. Smekám před vašimi funkcionáři, kteří si umí zjednat pořádek. Vše je v lidech a to je to nejhorší, tam kde to nefunguje. Zkrátka se nechce a jsou to ti lajdáci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . .

No aerosol asi mimo Svaz bude sehnatelný jen velice těžko, veterináři
přístroj někde ve skříni asi mít nebudou. Ostatní léčení, hlavně gabon a
fumigaci bych považoval za docela možné dělat i mimo systém důvěrníků ZO,
pokud je skutečně možné ty léčiva objednat jako soukromník mimo ZO.
Každý systém má své pro a proti. Systém důvěrníků a zřejmě i ZO podle mně
zadrhává z ekonomických příčin. A to kvůli výraznému zhoršení rentability
včelaření. Dříve bylo ve výrazném plusu hospodaření třetiny až dvou třetin
včelařů v každé ZO. Těmto včelařům tedy velice záleželo na tom, aby léčení
všech ostatních včelařů v okolí proběhlo tak, jak má proběhnout, aby jejich
včely od nich nebyly nakaženy. Proto dělali důvěrníky a léčili ty včelstva v
okolí. Když nemohl dělat důvěrníka jeden, nastoupil na jeho místo bez
problémů druhý a všichni společně utáhli mrtvou váhu těch včelařů, co kvůli
stáří nebo jiným důvodům na to kašlali. Ztráty včelstev kvůli varoa
znamenaly ztrátu výdělku a takový systém léčení tedy šlapal. Dneska možná
existují ZO, kde ani jeden včelař nedosahuje nějakých výrazných zisků z
chovu včel. Ztráta včelstev u takových včelařů znamená v lepším případě
ztrátu malého množství peněz a získání volného času, v horším případě to
znamená i ztrátu prodělku, tudíž zisk. Je logické, že takoví včelaři coby
důvěrníci ztrácejí motivaci to léčení dělat pořádně, možná i ztrácejí
motivaci pracovat v nějaké funkci v ZO. Ochotni léčit kvalitně včelstva
okolních včelařů jsou dneska hlavně ti, které včely úplně nebo jen částečně
živí a těch zas tak moc není. Všichni ostatni důvěrníci jsou pečlivě
sledováni ve smyslu toho, aby se nenaštvali a nepraštili s tím, protože v ZO
by měli velký problém ukecat někoho dalšího (vola), kdo by to dělal místo
nich.

Jinak odebírat třeba sklenice přes základní organizace, o tom se tady už
diskutovalo. Pokud se pamatuji, nikdo neřekl, že by to u něho takhle přes ZO
fungovalo. Maximálně se dá dohromady několik včelařů samostatně bez ZO a
rozdělí se o jednu paletu sklenic. Problém bude asi v tom, že lidi nejsou
připraveni platit za takovou příležitostnou službu obchodní přirážku tak
velkou, aby se to ZO vyplatilo. A asi taky v předpisech, bude to nějaký
zisk, který by se musel nějak danit.

Co se týká důvěrníků, kteří léčí v nepřítomnosti včelaře, záleží jak kdy.
Když důvěrník zná včelařovy úly, ví, co kde má vyjmout a otevřít, aby třeba
ten knot nebo aerosol tam dostal, včelař to schvaluje, není problém. Když
důvěrník se třeba nemůže dočkat včelaře, nebo to s ním ani nedomluvil, vidí
česna, tak do nich třeba foukne aerosol a vůbec si třeba nevšimne, že ho
fouká pod podložku do síta ven z úlu nebo že horní nastavek není nastavek se
včelami, ale jen s uteplením, tak to je něco jiného.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 07, 2008 9:04 PM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Leoš:
> 2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro
> své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude
> jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,-

> pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč
by
> důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
> --------
> Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a
> třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj
> někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní
> přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak.
> Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny,
> sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla
> slušně profitovat.
>
> Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
> Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný
poplatek
> za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva,
důvěrníci
> je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává
> vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu
> šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů
(v
> případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem
> poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu,
> že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření
> chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé
čsv
> :-) )
>
> A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v
> nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Všechny tyto absurdnosti které se mohou sta jenž všichni uvádíte mohu mít zanedbatelný vliv na zdravotní stav celého okolí
Na zahradě mám třicet úlů tu se stane, že jsem do některého nevložil podložku nebo v něm na jaře najdu zapomenutý gabon Taky se mi již letos stalo že jsem po 14 dnech našel úl s pěti nástavky dokonale prázdný. za 50 let včelaření jsem to viděl poprvé

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> No aerosol asi mimo Svaz bude sehnatelný jen velice těžko, veterináři
> přístroj někde ve skříni asi mít nebudou. Ostatní léčení, hlavně gabon a
> fumigaci bych považoval za docela možné dělat i mimo systém důvěrníků ZO,
> pokud je skutečně možné ty léčiva objednat jako soukromník mimo ZO.
> Každý systém má své pro a proti. Systém důvěrníků a zřejmě i ZO podle mně
> zadrhává z ekonomických příčin. A to kvůli výraznému zhoršení rentability
> včelaření. Dříve bylo ve výrazném plusu hospodaření třetiny až dvou třetin
> včelařů v každé ZO. Těmto včelařům tedy velice záleželo na tom, aby léčení
> všech ostatních včelařů v okolí proběhlo tak, jak má proběhnout, aby jejich
> včely od nich nebyly nakaženy. Proto dělali důvěrníky a léčili ty včelstva v
> okolí. Když nemohl dělat důvěrníka jeden, nastoupil na jeho místo bez
> problémů druhý a všichni společně utáhli mrtvou váhu těch včelařů, co kvůli
> stáří nebo jiným důvodům na to kašlali. Ztráty včelstev kvůli varoa
> znamenaly ztrátu výdělku a takový systém léčení tedy šlapal. Dneska možná
> existují ZO, kde ani jeden včelař nedosahuje nějakých výrazných zisků z
> chovu včel. Ztráta včelstev u takových včelařů znamená v lepším případě
> ztrátu malého množství peněz a získání volného času, v horším případě to
> znamená i ztrátu prodělku, tudíž zisk. Je logické, že takoví včelaři coby
> důvěrníci ztrácejí motivaci to léčení dělat pořádně, možná i ztrácejí
> motivaci pracovat v nějaké funkci v ZO. Ochotni léčit kvalitně včelstva
> okolních včelařů jsou dneska hlavně ti, které včely úplně nebo jen částečně
> živí a těch zas tak moc není. Všichni ostatni důvěrníci jsou pečlivě
> sledováni ve smyslu toho, aby se nenaštvali a nepraštili s tím, protože v ZO
> by měli velký problém ukecat někoho dalšího (vola), kdo by to dělal místo
> nich.
>
> Jinak odebírat třeba sklenice přes základní organizace, o tom se tady už
> diskutovalo. Pokud se pamatuji, nikdo neřekl, že by to u něho takhle přes ZO
> fungovalo. Maximálně se dá dohromady několik včelařů samostatně bez ZO a
> rozdělí se o jednu paletu sklenic. Problém bude asi v tom, že lidi nejsou
> připraveni platit za takovou příležitostnou službu obchodní přirážku tak
> velkou, aby se to ZO vyplatilo. A asi taky v předpisech, bude to nějaký
> zisk, který by se musel nějak danit.
>
> Co se týká důvěrníků, kteří léčí v nepřítomnosti včelaře, záleží jak kdy.
> Když důvěrník zná včelařovy úly, ví, co kde má vyjmout a otevřít, aby třeba
> ten knot nebo aerosol tam dostal, včelař to schvaluje, není problém. Když
> důvěrník se třeba nemůže dočkat včelaře, nebo to s ním ani nedomluvil, vidí
> česna, tak do nich třeba foukne aerosol a vůbec si třeba nevšimne, že ho
> fouká pod podložku do síta ven z úlu nebo že horní nastavek není nastavek se
> včelami, ale jen s uteplením, tak to je něco jiného.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 07, 2008 9:04 PM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Leoš:
> > 2. Každý včelař si může samostatně, nezávisle na ČSV, obstarat léčení pro
> > své včely pokud mu z jakéhokoliv důvodu stávající systém nevyhovuje. Bude
> > jen poněkud dražší - pro srovnání. Gabon zakoupený přímo z prodejny 12,-
> Kč
> > pásek, od ZO 3,- Kč. Ale je to na každém z nás. Nevidím také důvod, proč
> by
> > důvěrníci ZO měli provádět někomu léčení.
> > --------
> > Tady jde zřejmě o to, že v Čsv jsou zažité asi dva různé systémy. Výše (a
> > třeba Pepanem) uvedený považuji za výborný. A docela rád bych se do něj
> > někde zapojil. A pokud by si k těm cenám ZO přirazila nějakou obchodní
> > přirážku, rád jim ji zaplatím, protože ji zaplatím tak jako tak.
> > Obchodníkovi, veterináři, ZO. Nejen za léky, ale klidně za mezistěny,
> > sklenice, ..., tohle klidně bych bral přes ZO a myslím že by z toho mohla
> > slušně profitovat.
> >
> > Jenže tady (a zřejmě i jinde) je zavedený jiný systém.
> > Při výplatě dotací se strhne nejen příspěvek člena, ale i takzvaný
> poplatek
> > za léčení, který živí ZO. A pak se z rozpočtu ZO nakupují léčiva,
> důvěrníci
> > je rozvážejí, někteří i sami léčí a to vše posvěcuje SVS, která vydává
> > vyhlášky o komisionélním léčení. Je samozřejmé, že takový systém má snahu
> > šetřit, nakupovat co nejmíň, léčivo se přiděluje podle nahlášených stavů
> (v
> > případě Gabonu loňských stavů) a když jsem si po zkušenostech s Gabonem
> > poslal peníze předem aby mi za ně poslali 6 lahviček léčiva a měl jistotu,
> > že nebudu šetřit a měl rezervu, tak to je považováno za revoltu, vytváření
> > chaosu (slušně napsáno) a snahu za rozbití fungujícího systému. (a celé
> čsv
> > :-) )
> >
> > A podle všeho systém důvěrníků, kteří objíždějí stanoviště, někdy léčí i v
> > nepřítomnosti včelaře je poměrně rozšířený.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Rád bych reagoval, protože tu vědomě jsou šířeny opět zavádějící a velmi známé problémy spjaté s 1D a dogmaty s dražšími léčivy bez členství v ČSV.

1) Datum sčítání včelstev jako staticky není vůbec napořadu dne. Problém nastává při pravidelném podporování šlompáků, kteří pro pár stokorun jsou schopni zazimovávat často v čemsi shnilém, cosi, co vypadá jako včelstvo, které nejenže nemůže opylovat po celou sezonu, ale protože uhyne, zvyšuje se reinvaze VD do okolních včelstev v podletí, které když přeroste je NĚKOLIKATIHODINOVOU ZÁLEŽITOSTÍ KDY VČELSTVO ZKOLABUJE. Nemluvím o invazích bakteriálních chorob.

Co si Leoši myslíš otom, proč pochybuji o takovém datumu? Ano. Zkus rozdávat kupony na dotace výměnou za nějaký roj nebo "výhodnou" koupi před zazimováním. To je panečku hrnoucích se pánů včelařů. Zkus ale chtít kvalitní a zodpovědně oceněný (dotovaný) přístup s vyzimovanými včelstvy, tak jsem buřič a nepřítel "včelařů" ČSV a kdoví koho a čeho ještě? Takový normální zodpovědný přístup není všude v každé ZO a OV a u větších včelařů kde se bere ošetřování na osobní bedro to platí také. Takový systém 1.9. - dotace 1D vloni (2007) ukázal OHROMNÉ NAŠE nedostatky a svou druhou stranu mince i když se dodržovaly dané metodiky léčení. Já jsem pro, aby se dotace vyplácela na základě vyzimovaných včelstev s termínem počítání včelstev rozhodující pro dotaci někdy začátkem dubna - najaře. To odfiltruje velkou část parazitů od opravdu zájmových a zodpovědných profesních včelařů věrných a zodpovědných svému hobby a chlebu. Také lze očekávat pokles výskytu VD v podletí. Nemůže to mít v žádném případě negativní vliv na počet skutečně vyzimovaných včelstev a opylování volně rostoucích entomofilních rostlin jak se může někdo domnívat.

Může dokonce docházet k výskytu lokalit, kde se bude roztoč pářit většinou inbredně a bude se tak přirozeně omezovat jeho vitalita.

Dodnes si Česká republika nepřímo takto podporuje na jedné straně dotací 1D roztoče VD a vlastně dotuje to aby existoval ve více variantách a byl vitální a na druhé vydává do toho samého systému ale do výzkumného odvětví další částky na jeho omezení.

2) Ano, mohu si objednat léčiva třeba i přes vydaný SVS recept. Ale nemáš pravdu, že je to dražší než přes ZO. Na vyplacení zpětné 70% dotace na léčiva a přípravky je nárok přes OV stejný. To tady opět zavádíš nepravdy a nějaké osobní zážitky.

Nevím proč lakuješ začátečníky.

........
Leoš:>To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům, jako námět k zamyšlení.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Leoš (213.19.51.58) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .


Pokusím se nelakovat začátečníky . . .

Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.

Každopádně termín plošné ošetření skutečně v nařízení vlády uveden je. Jde o výklad.

Nákup léčiva - pokud se týká konkrétně gabonu, normálně jsem ho kupoval v kamené prodejně za níže uvedenou cenu. Samozřejmě si můžete objednat léčivo samostatně, sehnat razítko SVS a pak žádat dotaci - iniciativě se meze nekladou. Někomu, kdo má 10 včelstev se to vyloženě finančně vyplatí. Ale dávám za pravdu Gustovi, jde to.

Dále klidně si můžeme prostřednictvím dotací zakoupit aerosolový vyvíječ a kompresor, nemusíte hledat veterináře, který ho bude mít náhodou ve skříni. Alespoň konečně někteří zjistí, že dotace nejsou jen o tom odevzdat důvěrníkovi dva papíry a pak si domů nechat donést peníze.

Až se nám tady "společně" podaří přesvědčit SVS, jak to léčení děláme blbě, předejme to soukromým veterinářům. Ale zapomeňte, že ti budou léčit včelstvo za 15 nebo 20 Kč.

Ale zase to oddělí zrno od plev podstatně učinějí než "termín" dotace D1.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.



.........
Eman:>Já osobně s tím nemám problém, neboť jsem včely aerosoloval na celé ploše mého stanoviště. <
.........
Leoš:>Takže - plošné ošetření aerosolem. Byl jsem loni v Nasavrkách na školení ohledně dotací prostřednictvím SZIF. Jeden z dotazů na pracovníka SZIF byl ono plošné ošetření. Kamenujte mě, bylo řečeno že se jedná o plošné ošetření - včelnice. Nebo snad plošně ošetříme území ZO, okresu , kraje, celé republiky ? Jasně, proč ne.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Pokud včelař léčil aerosolem, je podepsaný na seznamu, tak musí dotaci dostat. Pokud neléčil, vynechali ho, tak není na seznamu a dotace na něho nepřišla.
Slyšel jsem, že si někde odhlasovali, že tuto dotaci dávají důvěrníkovi, který aerosol provádí. Správně by ale měli dotaci vyplatit a pak ji zase se souhlasem včelaře vybrat.
Tonda

>Já také nemám s plošností problém a také se nesnažím zpochybňovat její výklad. Pokud ale někdo z pokladníků takovou dotaci vrátí zpět jako nevyplacenou, může se doopravdy dít problém, že úředníka napadne názor, že nebyl aerosol aplikován u žadatele (ČSV) plošně. Nejde přímo o něj (úředníka SZIF) jako zpracovatele, ale oto, že on sám podléhá kontrolním Unijním orgánům a musí to třeba i zdůvodnit proč se v nějaké lokalitě vrací nějaká částka - podle pravidel z plošné aplikace.

Pokud se částka 10,-/včelstvo na člena obdrží, myslím si, že ji z podstaty nevracet za žádnou cenu.

Doufám, že jsem se kvůli pochopení vyjádřil lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem? Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM- formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání, plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Já mám stále dojem že reinvaze VD je zdánlivá V době kdy se včelstvo připravuje na zimu Prudce snižuje svůj stav s obsednutých 40 rámků na pouhých 10 ať a zrovna stejný poměr je s plodem to znamená , že na nový zimní plod připadá tedy 4× tolik samiček než v předcházejícím období děláte co chcete Zvyšování výnosů pomocí velmi silných včelstev pochází z doby kdy tady ještě VD. nebyl zkuste si připustit , že právě tím problémem jsou ta příliš silná včelstva a neobviňovat ta slabší. Já to již delší dobu pozoruji že do problému se dostávají právě ta nejsilnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <vsusicky/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,, rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
Já bych se k Vašemu názoru také přikláněl nicméně nelze vyloučit ani osttaní zmíněné varianty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Karel (194.138.39.60) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

vsusicky:
Z předchozích příspěvků vyplynulo, že reinvaze je hotová věc, takže by bylo dobré nějak definovat. O to jsem se chtěl pokusit. Nevěřím že se dá o reinvazi hovořit v řípadě, že včelka potká včeku nebo že do úlu přinese roztoče loupící vosa. Tak masivní to asi v těchto případech nebude.
------------
Souhlasím. Jednou jsem měl včelstva ve svazence a pak jsem je musel náhle na začátku srpna odvést (postřik) a vzhledem k rozmáčenému terénu jsme je vzal domů a tam musela zůstat (opravoval se most). Spolehl jsme se na měření spadu (minimální) a neléčil jsem preventivně Gabonem.
Na konci září jsem léčil. Přihlásil jsme se mezi ty co zjišťují zda nevznikla rezistence. Vyčlenil jsme pro to právě skupinu co přišlA z kočování. Byly to vyrovnané včely jen ve dvou nástavkách. Zažil jsem šok, protože jsme si přitáhl tolik VD co jsem předtím nikdy neviděl a ještě jsem je musel počítat:-) Myslím že to byl průměr cca 700VD po prvním léčení, rekord u dvou byl kolem 1500. Včelstva (cca 60)stála v těsném sousedství vlastně 2 měsíce. Včetně krmení (a to byl hukot :-) ). Domácí včely nevykázaly nijak velký spad, ale větší než na druhém pevném stanovišti.
Takže zalétáváním se VD šíří, ale je to docela pozvolné.
Něco jiného je asi, když včelstvo padne a jiné ho vyloupí.
A taky jestli to začne v červnu, nebo v srpnu.
Tenkrát obě dvě skupiny měly vzorky někde pod jedním VD na úl. Takže léčení bylo účinné. Když jsem si to přepočítával, tak při střídání varidolu a M10 to bylo asi 97%.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . .

Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
starý člověk nebo vrcholový sportovec.
Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
podstatně nenarušuje snůšku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
Subject: Re: K zamylení . . .


> Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
včelstvo
> nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
v
> případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
rozlévání,
> plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Teˇmne napadá to přerušení plodování.
Včely ikdyž budou mít zásoby tk v podletí jakmile se snižuje snůška tak přestávají plodovat, jak víme. Tím se tedy přeruší i životní ciklus VD.
Jsou tady včelaři kteří okamžitě začnou běhat s kbelíky cukru aby se plodování nepřerušilo a včely opravdu toto krmení vnímají jako snůšku a tok si včelař sám VD poctivě chová aby asi o něj nedej Pán Bůh nepřišel . :-)Vždyť by tady pak neměl na co nadávat ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Ty včelstva nepadla výhradně vlivem varroa, to znamená "tvrdým" mechanickým
> poškozením většiny včel ve včelstvu. Padla narušením organismu některých
> včel ve včelstvu, tím oslabením vitality včelstva a následně doražením
> zbytku toho včelstva virovou nákazou. Já beru tyto virové nákazy u včelstva
> jako něco podobného jako je chřipka u člověka. Průměrný zdravý odolný člověk
> chřipku obvykle přežije bez nějakých problémů. Oslabený člověk, starý člověk
> nebo třeba vrcholový sportovec, u kterého chřipka přijde v době, kdy podává
> nějaký špičkový výkon, může zemřít. Otázka je, jako co jsou koho včelstva.
> Jestli jsou jako průměrný zdravý odolný člověk nebo oslabený člověk nebo
> starý člověk nebo vrcholový sportovec.
> Vedle léčiv je podle mně k věci dávat dohromady ty chovatelské zásahy, co
> zvyšují nebo aspoň nepoškozují vitalitu včelstev. Tak z místa mě napadá
> mladé matky nebo třeba přerušení plodování v podletí nebo i jinde formou
> norského zimování nebo formou aplikace umělých rojů atd všude tam, kde to
> podstatně nenarušuje snůšku.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 08, 2008 11:51 AM
> Subject: Re: K zamylení . . .
>
>
> > Na druhé straně je otázkou, zda ošetření by musel bezpodmínečně provádět
> > veterinář. Přikloníme-li se k teorii a vlastně i legislativní praxi, že za
> > stav včelstev a jejich stanovené léčení je odpovědný chovatel, proč by
> > léčení sám nemohl provádět. Může být třeba podmínkou, že absolvuje nějaké
> > školení. Pak je to ale cenově téměř stejné jako dosud. Je jen otázkou zda
> > je vhodné "až tak moc rozvrtávat" léčení i dotace dle "1D", protože to
> > klidně může dopadnout i docela špatně= dotace=0, léčení jen veterinář za
> > úplatu.Nevím pro koho z Vás je takovýto stav přínosem. Navíc podstata
> > problému je někde úplně jinde a to je tlumení VD již v průběhu snůšky a v
> > podletí. Jako velký problém je zde naznačována reinvaze. Z posledních
> > příspěvků je vidět, že k tomu dochází obvykle tak, že "silné řádně léčené
> > včelstvo" vyloupí "lajdákovi" sousedovi jeho neléčeného nebo slabé
> včelstvo
> > nebo dokonce že toto včelstvo opustí svůj úl a vloudí se do jinak zdravého
> > včelstva "spořádanému" sousedovi. Otázka tedy zní: pokud k tomu dojde v
> > podletí v době, když léčím svoje včelstva gabonem (soused "lajdák" by měl
> > léčit také, ale kašle na to) dokáže gabon zabránit nebo výrazně omezit
> > zamoření včelstva VD tak, aby přežilo do "podzimního léčení Varidolem?
> > Začnu léčit Gabonem kolem 20.července, končím v polovině srpna a pak je
> > opravdu hodně prostoru pro reinvazi. Jak postupovat potom? Prodloužit
> > ošetření Gabonem (nebo záměna G 90 za G92) a léčit další cyklus? Co dělat
> v
> > případě, že pro daný region se v tomto období Gabon není k dispozici? KM-
> > formidol, MiteGone, německé odpařovače? Lze použí fumigaci Varidolem ke
> > snížení zamoření= nelze využít je-li snůška? Letošní rok ukázal, že v
> > některých lokalitách padla včelstva i přes léčbu Gabonem v podletí a
> > některým chovatelům i přes provedení nátěru plodu v předjaří. Takže bude
> > nutné nějaké další ošetření např. po prvním medobraní? Zde pak mnoho
> > možností není, zbývá asi jen KM. To bychom asi měli aktuálně řešit. Zatím
> > uvažuji o variantě preventivního přeléčení v předjaří Formidolem, popř. o
> > dalším přeléčení Formidolem po (při) prvním medobraní. Do MiteGone ani
> > odpařovačů se mi nechce z důvodu nutné manipulace s KM (ředění,,
> rozlévání,
> > plnění desek a odpařovačů) Navíc přeléčení po prvním medobraní by asi mělo
> > být relativně krátké. Jaký ja Váš názor na další postupy léčení?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vsusicky (82.117.130.2) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylení . . .

Ano, ale z diskuzních příspěvků lze vyvodit, že právě napadení VD výrazně přispívá k porušení zdravotního stavu a celkové rovnováhy včelstva. Takže logicky je VD na prvním místě. Jinak si úplně nejsem jistý, zda "norské zimování" po snůšce je tou pravou cestou. Připadá mi poměrně hodně drastické. Také může být lokálně problematické doplnění dostatčné zásoby pylu v takto zimovaném včelstvu. Mohou být i jiné cesty k obnově díla v plodišti. Např. komorování v předjaří v kombinaci s tvorbou oddělků a obdnovou díla vymyšlenou ing. Čermákem pro DS. Ale tyto postupy nebudu příli vhodné NN úly.
Přerušení plodování např. klíckováním je určitě násilný zásah do včelstva, kerý má daleko k jejímu přirozenému životu. Ale to je odběr medu v podstatě také. Takže s tím ošetřováním to také nebude tak jednoduché.
Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Norské zimování

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Norsk? zimov?n?

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n?

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n?

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
vsusicky (82.117.130.2) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

"Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to nejde nebo není zvládnuto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Josef Kala (e-mailem) --- 10. 1. 2008
RE: Re:Norské zimování

S Norským (Finským) "zimováním" mám převážně dobré zkušenosti. Článek, který
jsem cca před 4roky napsal do Včelařských novin měl být především popisem
některých událostí, které mne ( resp. včelstvo ) při tom potkaly. Např.
zkušenost, že kvalitně zadrátkované mezistěny jsou podmínkou, protože
hmotnost včelstva je příliš velká na nevystavěnou mezistěnu a ta se může
přetrhnout ( to ukazuje obr.2). Vystavěný plást má pevnost několikanásobně
větší. Obavy o nedostatek pylu a kvalitní výživy pro plod na jaře se mi
zatím nepotvrdily. V srpnu provedený zásah zatím obvykle poskytl včelstvům
dostatek příležitostí, jak nasbírat pyl pro výživu dlouhověkých včel i
dostatek pylových zásob pro jarní rozvoj. Na každý náhlý nedostatek přece
včely reagují zvýšenou činností - tedy při nedostatku pylu v úlu zvýší
intenzitu pátrání po pylu přírodě. A pokud včelař ví, že pyl mají šanci
najít, nemá proč mít obavu, že krátkodobý nedostatek pylu včely poškodí. Ani
omezení vyzimované síly včelstva ( jinak řečeno výpadek jedné generace
dlouhověkých včel) jsem nepozoroval. I to dokáží včely hravě nahradit. Tyto
poznatky nemám ze žádných objektivních měření, ale jen ze včelařsky
zasvěceného porovnání se včelstvy přezimujícími na původním díle.
Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit). Kdo si to na vlastní kůži zažil a umí včelkám
naslouchat mi to asi potvrdí.(Platí jen pro dobře provedený zásah). Kdybych
to měl vyjádřit jinak: včelky se chovají jako kdyby konečně dostaly
jednoznačný úkol, který s radostí zvládají.( Jsem si vědom, že emoce nepatří
do korektního popisu včelařových pozorování - volím jen proto, abych to pro
vnímavé autenticky popsal). Pouhý dotyk dlaně na včelstvo vás přesvědčí o
zvýšené teplotě v celém prostoru úlu, než je u včelstev sedících na
původních plástech ( dokonce i proti včelstvům v normální snůšce, nebo
krmení a zpracování zásob). Asi to zvýšení teploty nestačí na eliminaci
varroázy, ale stačí velmi pravděpodobně na potlačení nosemózy.

Není to metoda všespásná. Tento zásah, stejně jako každý zásah do včelstva
představuje především včelařovo umění posoudit, který ze zákonů minima (viz.
např. zákonitosti života včel O. Brennera) způsobí nerovnovážnost - tedy
vliv, který už včelstvo nemá sílu bez stresu a následné újmy zvládnout. To
jsou zákonitosti vzájemně pevně propojené. To je princip, který platí pro
všechna období života včelstva. A včelař buď pochopí a umí ve svůj prospěch
aplikovat a tím včelstva podnítit k přirozené činnosti, ale jen tak, aby
výkyv jednoho z "parametrů" způsobený včelařovým zásahem nebyl nad
momentální síly včelstva a nad jeho schopnost doladit rovnovážnost ostatních
kritérií.
Pan Brenner nic nevěděl o varroáze, málo o importovaných virózách. Většina
včelařů by asi dnes přidala k jím formulovaným zákonitostem i další. Ty by
se netýkaly jen varroázy, ale odolnosti vůči "kokteilu" chorob a parazitů.
Dovolím si formulovat závěr své úvahy: neznám dost závažný důvod, proč by
zvláště včelaři s menším počtem včelstev neměli metodu "norského zimování"
vlastní praxí ověřit ve vazbě na své zažité metody ošetřování včelstev.
Sám za sebe se kloním k přesvědčení, že včelstvům to víc pomůže, než ublíží.
Je to zásah, kterým včelař pouze probudí přirozené schopnosti včelstva.
Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:10 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování




__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

…..Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit).Napsal hezky Josef Kala.

Ještě větší zážitek je sledovat včely ve skleněném nástavku. Jak postupují při dostavování mezistěny.Nebo taky rozebírají při nedostatku vosku. Čistění buněk. Jak celá včelka vleze do buňky a po vylezení ji další včela celou očistí, či zkontroluje. Taky jak zavíčkovaný med rychle vyberou, spotřebují a jak je omezuje mřížka, které jsem přestal používat.
Roztoč jak propade sítem/lozí delší stranou dopředu/ a převrátí se na záda, zpět se nedostane atd.Leták pomáhá spadlým roztočům dostat se do úlu, proto je ruším.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. R.P.

Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je to pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok je aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s následnou fumigáciou bez plodu.
Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a výsledok je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7 rokov som tento TP zmenil).

Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní, čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže nahradiť, atď, atď.
Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a zníženie nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj spôsob vylučuje.

Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku uskutočnil na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j. včiel a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť V.D.

Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie, sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky v září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme li to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem, připomínající baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Brzo a dobře udělané norské zimování na stanovišti s dostatkem pylu v srpnu,
to je většina stanovištť, nijak nesnižuje sílu zimní a přezimované generace.
Bylo to už vyzkoušeno mnohokrát.Je to asi podobný mýtus jako s pozdním
krmením.
Jak říkám, je třeba si vybrat, jestli do včelstev valit léčiva nebo za cenu
nějaké vyšší pracnosti těch léčiv valit míň.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:49 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Ach jo, proč je tak těžké naučit se myslet. Jestliže někdo klíckuje matky
v
> září až říjnu, tak toho moc nevyřešil a z hlediska letošní pohromy se
> snažil úplně zbytečně. Zásadní problém je, že musíme ochránit před
> reprodukčními roztoči dlouhověké, tedy zimní včely a to je plod od
> slunovratu do konce července /přibližně, přesně to neví asi nikdo/ Mám li
> zimní generaci už poškozenou v buňkách tak jsem v .... Nechápu, proč je to
> tak těžké pochopit. Takže norské zimování brzo, zapříčiní výpadek alespoň
> jedné generace a tím je to návod na dokonalého jarního slabocha, uděláme
li
> to v září, dlouhověká zimní generace je poškozená a to jsou důvody
> letošních ztrát. /Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu
> včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já
> spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi
> musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s
> jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez
> otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat
cca
> 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít.
Každý,
> kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne
> pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos
> bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu??? Za hrubé
> výrazy se omlouvám, ale jak přerušit to vaše pindání o ničem,
připomínající
> baby na trhu a ne rozkoukané včelaře.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
M. Václavek (213.29.160.5) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Průměrný včelař snadno docílí slabých včelstev, ale ne velmi-slabých včelstev, ať již krmí pozdně nebo zužuje. Tyto praktiky ale zabraňují vytváření silnějších včelstev než průměrný včelař zazimuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Já mám jen dotaz. Jak je možné, že děláš taková opatření, tj.používáš kyselinu, která prý jde pod víčka, používáš gabony, které vymyšleny tak aby fungovaly měsíc a přesto máš po víčky takovou úrodu?
.........



/Takže kdo je ochoten naslouchat a alespoň trochu včelařsky myslet, musí vyhlásit roztoči už válku od zač. července. Já spojím metodu LBV s vyřezáním trubčího plodu,a potom do konce medobraní mi musí stačit Formidol zezhora, no a pak přijde Gabon, možná také fumigace s jinou účinnou látkou apod. Současně odzkouším nárazové dávkování KM bez otevírání úlu, které nosím zatím v hlavě, takže včelnice by mohla trvat cca 1/2 hod. Prostě roztoč mě nasral a když chce mít válku, bude ji mít. Každý, kdo zažívá podobné pocity by měl nejdřív vše o roztoči nastudovat a ne pindat nesmysly a uvědomit si, že nejhorší průser je pod víčky, kde letos bylo klidně i 7 samiček x 4, dovedete si představit tu hrůzu???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Nojo, jenže můj původní příspěvek byl psán na ohlasy těch včelařů, co
naříkalí, že už předloni normálně léčili, loni v létě použili formidol nebo
kyselinu mravenčí nabo v srpnu Gabon a na konci září už měli prázdné úly. To
já vím, že hledání matky je pracné. Jemže pokud by ti včelaři takhle počkali
s tím klíckováním matek, už by prakticky neměli v říjnu co klíckovat a co
fumigovat.
Přirozeně je třeba si rozmyslet, co je při takovém tlaku varaózy přednější.
Jestli mít komerčně 100 včelstev, valit do nich neustále nová léčiva nebo
jestli zkusit ta léčiva omezit, přirozeně za cenu vyšší pracnosti. To se
taky uvidí časem, jak moc byl loňský rok výjimečný, nebo jestli bude hynutí
nejsilnějších včelstev na varaózu s virózou i přes léčení pravidlem.
Co se týká hledání matek, pokud by se objevila potřeba, časem by se objevily
metody, jak to hledání usnadnit. Dneska se to dělá třeba 1 - 2 mateřími
mřížkami, úl se dopředu rozdělí a za týden se prohledá jen ta část, kde je
mladý plod. Hodně by třeba pomohlo značení matek fluorescenčními barvami, ne
těmi obyčejnými. Před hodně lety byl ve Včelařství článek o jednom polském
velkovčelaři, ten používal úly a rámky, které neobsahovaly kov, zatímco
matku měl značenou kovovou značkou a hledal ji detektorem kovů. Říkám, jak
se objeví potřeba, objeví se i cesty, jak původně zdánlivě nemožnou věc
udělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 9:32 AM
Subject: Re: Norské zimování


> Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
> matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
> plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
> vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu -
provést
> norské zimování a zase ošetřit. R.P.
>
> Túto obrovskú prácu by včelár mohol robiť pri 10-20 včelstvách. Vízia je
to
> pekná, ale naozaj je napísaná pri stole, lebo prax by bola iná. Výsledok
je
> aj tak pochybný, pretože je to biologicko chemický technologický postup a
> potom je naozaj jednoduchšie už vyskúšaný TP uzatvárať matky v každom úli
> do vhodného izolátora na 21 dní v čase od 15.9 až 20.9 do 5.10 až 10.10 s
> následnou fumigáciou bez plodu.
> Aj toto je robota, ale zvládnuteľná, možno 10-15 krát rýchlejšia a
výsledok
> je excelentný. Toto všetko mám dokonale overené v praxi (posledných 7
rokov
> som tento TP zmenil).
>
> Npr. doporučuješ tento úkon už v polovici júna - červenca na 15 až 20 dní,
> čo je prakticky jeden plododkruh. Tento výpadok včiel v čase keď matka
> kladie vajíčka pre zimnú generáciu dlhovekých včiel už včelstvo nedokáže
> nahradiť, atď, atď.
> Severské zimovanie (Nórsko, Švédsko) je spojené s obnovou diela a
zníženie
> nozematózy vo včelstvách sa vykonáva v čase (9.mes.), keď zimné včely už
> dokončili vnútornú diferenciáciu z krátkovekých na dlhoveké, čo Tvoj
spôsob
> vylučuje.
>
> Pri mojom experimentovaní s nápadmi od stola, som vždy myšlienku
uskutočnil
> na včelnici, ak to bolo reálne a malo to význam v prospech veci- t.j.
včiel
> a ošetrovaní včiel, vtedy som s tým vyšiel pred verejnosť.
> Viem, že si asi v mojom veku (skôr máme rokov viac ako menej), predsa by
> som s myšlienku odskúšal na včelnici a získaný výsledok by som vyhodnotil
> aj s nákladmi, čosovým snímkom, a konečným efektom s ohľadom na zamorenosť
> V.D.
>
> Nie je nad prax. Moje slová sú myslené úprimne, pretože Tvoje myslenie,
> sloh a nápady obdivujem a vždy si ich rád prečítam.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
vorja (195.47.26.219) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po dobu 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli. Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to tak zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Norské zimování

O plodu nevím, jestli tu zvýšenou teplotu vydrží, obecně je plod citlivější
než včely. Tepelně se kdysi ošetřovaly včely, které by měly vydržet teplotu
do 50 st C, zatímco roztoč ne a plásty taky ne. Vlastně to je modelování
rojení indické včely, kterým se tato včela brání přemnožení varoa, uvádí se
pokud si pamatuji, že teplota těch rojů je právě taky vyšší a roztoč při
rojení opadá.. Tehdy ještě nebyly moc k dispozici léčiva, tak se vymýšlely
různé horkovzdušné vynálezy, elektrické i dokonce snad na propanbutan.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vorja" <vorja/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 4:36 PM
Subject: Re: Norské zimování


> Když si Vás tak hezký čtu, tak mě také napadá jedno řešení. Někde jsem
> četl, že rámky se zavíčkovaným plodem vystavené přesně teplotě 40°C po
dobu
> 3 hod. se zbaví VD. Plod se může poškodit v době svlékání kukly max. ve
> výši 10%. Z toho vyplývá, že zavíčkovaný plod můžeme přeléčit kdykoli.
> Otevřený plod se včelami (bez medu) Fomidolem prakticky také. Tak co to
tak
> zkusit. Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
vorja (195.47.26.219) --- 11. 1. 2008
Re: Norské zimování

Indická včela je chytrá včela, může nás i něčemu naučit. Je známá teplota v úle při rojení indické včely a naší kraňky?
Našel jsem ten článek. Je v časopise Včelár 11/1995 - Tepelné ošetrenie včelieho plodu proti klieštikovi, Dr. Ernest ALT, Levice.
Upřesňuji. Tato metoda spočívá v poznání, že všechny vývojová stadia roztoče, včetně dospělých samiček, hynou při 40°C po třech hodinách, přitom samotný plod je poškozen jen nepatrně (podle literatury asi 3%, a to hlavně ve stádiu svlékání). Některé kladné a záporné stránky.
Kladné:
Výsledek léčení je při plodu 100 %-ní. Ošetření je možné vykonat kdykoli i v době snůšky.
Záporné:
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Vojtěch (85.13.78.2) --- 12. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřev úlu.
Potřeba speciální, mimořádné přesně zkonstruované termokomory. Metoda je méně vhodná pro velkovčelaře. Pro malovčelaře je zase nákladná.
No, po 17-ti letech můžeme uvedené záporné stránky posuzovat i jinak.
Zdravím, Honza.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
vorja (195.47.26.219) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřev úlu.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

Také si myslím, že pokud se budeme snažit zvýšit teplotu v úlu na 40°C,tak se tomu včely budou bránit a budou ji snižovat na svých 35°C.
Termoterapii proti VD nepovažuji za hlavní metodu boje proti VD, neboť už by se dávno hromadně používala. Může to být ale metoda alternativní a proto ji chci v letošním roce u dvou včelstev vyzkoušet. Hledám proto informace k tomuto tématu.
OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám. Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
40°C se mi zdá přibližná teplota, kdy uhynou VD, ale plod to přežije. Chtělo by to upřesnit.
Zdravím všechny, které toto téma zaujalo. Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:

> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

a nebo predplatit, v prosicovém čísle včelařství na to byl "formulář" ....

Jan Cervenka napsal(a):
> On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:
>
>
>> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
>> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
>> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
>>
>
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Honza
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:

Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
Včelařství 5/1983, str. 105.
Včelár 1983, str. 136.
Včelár 1995, str. 173.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
(e-mailem) --- 15. 1. 2008
varoa

Všechny tyto metody které se tady uvádějí byly zkoušeny v počátcích výskytu varoázy, tehdy, Varoa Jakobsoni Tehdy se zkoušely různé metody které se ukazovaly málo účinné S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů. S tímto novým škůdcem který se již plně adaptoval v naších podmínkách musíme počítat a vývoj šlechtění včelstev se nutně musí ubírat směrem k jejich odolnosti nebo alespoň ˇk toleranci vůči tomuto škůdci.. Což vlastně by znamenalo hledat u těch proklínaných dědulů a přežívajících zalétlých rojů. A tam hledat nový vhodný materiál k novému šlechtění nových odolnějších kmenů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?
> Datum: 15.1.2008 17:41:01
> ----------------------------------------
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV.
> Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této
> konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:
>
> Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné
> ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
> Včelařství 5/1983, str. 105.
> Včelár 1983, str. 136.
> Včelár 1995, str. 173.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 15. 1. 2008
WEB

Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech zbytečná otročina a velký chaos.

........
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Zase jsem byl poučen ve Včelaři jak natírat rez v medometu. Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč.
Zase jsem se dozvěděl od odborníků, že úl medu nepotí.Dodávám k tomu a zdůrazňuji to mladým i s výpočtem , že pěkně potí včelaře. Pokud jsem včelařil jako velkovčelář, dokonce s polorámky, byly roje a polovina medu. Nelépe mi vyhovuje, jako Farmě u Cihlářů, taky rámková míra 27,5.Pracnost minimální.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Míra P. (213.192.0.246) --- 17. 1. 2008
ložisko na starý medomet

Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro vibrace.Koupil jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: loisko na starý medomet

No, na nerezový medomet bych doporučil na spodek klasické axiální ložisko s
určitým zachytáváním radiálních sil. Třeba ložisko se šikmými válečky. Na
pocínovaný bude asi nejjednodušší obnovit původní konstrukční řešení.
Axiální síly tam zachytávala ocelová kulička z ložiska průměr 1 - 2 cm v
prohlubni hřídele a spodku, radiální sily přídavné třecí ložisko kolem
hřídele. To bych doporučil obnovit z nějakého kluzného plastu, třeba silonu.
Třeba v pražském Řempu je velký výběr a dá se poměrně levně zakoupit i přes
internetové stránky. V nejjednodušším případě by mělo stačit kousek silonové
tyče provrtat na přesný průměr hřídele, navlíct na ni a upevnit do medometu.
Nebo udělat do silonu trochu větší díru, rozříznout silon podélně a potom
přitahovat šrouby, aby ložisko bylo vždy těsné. Hřídel musí být na silon
aspoň trochu hladká, pokud bude dole vykousaná třeba rzí, bude silon ničit.
Potom by tam musela být kovová nejlépe vysoustružená vložka a stejně by to
nebylo ono. Pokud medomet má pohon shora a koš vibruje, je to způsobeno i
vyběhaným ložiskem nahoře, to by se muselo taky spravit. Tam bude nejspíš
taky třecí ložisko - kluzná vložka z mosazi. Pokud je vyběhaná, bude asi
nejlepší dát udělat novou. Pokud by se to mělo nahradit plastem, muselo by
být ta vložka nejméně dvakrát delší, protože při tlaku, při kterém mosaz
spolehlivě klouže po namazané hladké ocelové hřídeli, se plastová vložka už
vymačkává a povoluje. Na druhé straně, pokud by se povedlo dát hřídel koše
dole i nahoře do plastových ložisek, plast na rozdíl od mosazi tlumí hluk i
vibrace, takže medomet by byl znatelně tišší. Navíc se běžně dají získat i
samomazné plasty vhodné pro styk s potravinami, pokud by byl takový plast
hlavně na horním ložisku, nemuselo by se mazat a hlídat, jestli vazelína z
ložiska nekape do medometu. Jak se to povede, hodně záleží na tom, jak je
kvalitní povrch hřídele koše v místech ložisek. Pokud tam je vyběhaná, nikdy
se úplně nepovede ty kluzné vložky udržet natěsno, vždycky se velice rychle
objeví vůle a nemá cenu s tím dělat nějaké složité a drahé věci. Totéž je s
povrchovou úpravou koše medometu, ta je velmi problematická. Už se o tom
tady diskutovalo. Třeba bude nejlepší řešení ty ložiska na 2 - 4 roky nějak
zflikovat, aby se s tím dalo vytáčet, za ty 2 - 4 roky se projeví, jak vůbec
je povrchová úprava koše kvalitní a pokud bude ten koš reznout a opadávat
barva, bude asi nejlepší dlouhodobé řešení koš medometu dát udělat z nerezu
včetně nové hřídele - hřídel je v podstatě obyčejná ocelová tyč s trochu
kvalitnějším hladším povrchem. A potom se zabývat i nějakým důkladnějším
řešením těch ložisek. Buben medometu, co se týká povrchové úpravy, není
problém, protože to je souvislá přístupná plocha, která se dobře čistí od
starých nátěrů i od povlaku včelího vosku, na rozdíl od koše, což je
důležitá podmínka na to, aby tam barva držela desítky let a ne jen 2 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:34 AM
Subject: loisko na starý medomet


> Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel
> vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro
> snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro
vibrace.Koupil
> jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík
> Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Honza Jindra (89.203.134.130) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Gusta:
Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je obecně znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:

- snesou hrubější provozní zacházení,
- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,
- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,
- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,
- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Já bych ještě dodal, že v případě malých včelařů a pokud je medomet
uzpůsobený přesně na používané nízké rámky, je potom takový medomet proti
současným na vysoké rámky o dost menšího průměru a tudíž mimo sezónu
podstatně skladovatelmější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 12:55 PM
Subject: Re: WEB


> Gusta:
> Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
> fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
> coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)
>
> No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval
> to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je
obecně
> znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:
>
> - snesou hrubější provozní zacházení,
> - umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné
> dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med,
> umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
> - jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z
> nástavku,
> - rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku,
> tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma
> tahy vidličkou,
> - plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
> - jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
> - rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
> - nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
> - rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem
nebo
> ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
> - lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
> - při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať
> teplým či chladným zubatým,
> - snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
> - včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování
> mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
> - omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost
> větší plástové ploše, atp.
> Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 1. 2008
Re: WEB

Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu.

- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,

odpoveď: už nejaký ten rok včelárim, ale ešte nikdy sa mi nestalo, aby som vytáčal nedozretý med (s plástami 27 cm vysokými), neviem čo je to "skysnutie medu", a v agátovej znáške mám záznamy o 7 až 11 kg dennými čistými znáškami, (po odparení až 3 kg vody na čistých 10 kg medu). Ak ja mám nasadené dve debničky, Vy 4-5 NN, včely do plástov nikdy neukladajú nektár prísne od hora dole, ale naraz plošne do všetkých plástov, tak aká je to výhoda a ako môžem priebežne odoberať zrelý med ktoý je zaviečkovaný? Je to pofiderná výhoda.

- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,

Odpoveď: aká je to výhoda, keď dva plásty s medom vyberiete jednou rukou, ale na dvakrát, ja vyberiem jeden plást dvomi rukami, ale len raz! Čiže je to remíza.

- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,

Odpoveď: tu znovu platí to čo v prvom bode, ja plný plást odviečkujem jedným rezom odviečkovacím nožom, Vy musíte tú istú plocha (2 plásty) robiť nadvakrát, váha medu je rovnaká, tak aká výhoda?

- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,

Odpoveď: ja nerozširujem ani nezužujem jednotlivými plástami, ale už 22 rokov celými nadstavkami bez zužovaniu priestoru, zásobné plásty zimujem in situ, teda na mieste kde zimuje včelstvo. Ja Váš TP (techn. postup) plynulejší? Pochybujem.

- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,

Odpoveď: ani tento argument nehovorí v prospech NN, včiel po každej znáške vo včelstvách býva nadmerne, predsa niekde musia byť a zmiesť s plástov musia.

- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,

Odpoveď: prečo sem zaraďujete tento argument, keď to argument nie je. Matku hľadať v každom preplnenom úli s včelami je problematické a načo hľadať matku v čase, keď je znáška?

- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,

Odpoveď: možno tu by mohla byť určitá výhoda pre NN, ale znáška tak často nebýva a ja rád dvíham plné nadstavky s medom, ale pri dobrej organizácii práce, vhodných pomôcok na odvoz a dovoz nadstavkom zvládnem (70 včel.), lebo 50 kg medu vo vysokých alebo nízkych, je vždy 50 kg.
Ak včelár dosiahne požehnaného veku, obyčajne nebude včeláriť ani vo vysokom nadstavku, ani v NN.

- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,

Odpoveď: i keď mám skoro 100 kg a vek 71 rokov, nie som nejaká väzba, rámiky miery B váhy 3-3,5 kg, robím presne tak ako Vy, teda pre mňa vysok. rámik nie je nevýhoda. Musím priznať, že vyfukovač odstráni včely z NN ľahšie, ale znovu musím pripraviť na vyfúknutie 4 debničky, ja len dve.

- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,

Odpoveď: to dokážem aj ja. Môžem Vám to predviesť., ak ma prídete navštíviť.

- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,

Odpoveď: Moje Béčka sú všetky s hornou a dolnou latkou široké 21 mm a odviečkujem plást pílonožom, jediným rezom. Môžete to vidieť na webe www.vcelárskenoviny.cz, čiže výhoda je na mojej strane.

- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,

Odpoveď: v našich podmienkach sa jednoruhové medy dajú získať (ak sú znášky výdatné): repkový, agátový slnečnicový a medovicový, aj to len vtedy, keď ich hneď po doznení znášky vytočíte. Ostatné nektáre sa zmiešajú, pretože sú málovýdatné. Tak v čom je výhoda NN?

- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,

Odúpoveď: táto výhoda je len dočasná, lebo plásty sa často
pri vytáčaní trhajú. ale je to možné.

- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp. Honza

Odpoveď: to len vtedy, keď keď včelár nepoužíva materskú mriežku. Ak áno, znovu to úplatí pri silných nárazových znášok, čo vždy nebýva, potom je jedno, aký je plást výhodný.

Ak moje argumenty považujete za relevantné na Vami prezentované argumenty, vidíte, ža absolutná pravda môže byť relatívna.

Anton


       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

To musí každý vyzkoušet sám.

"Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu."

Začínal jsem s rámkovou mírou 39 x 24. Přešel jsem na úly kvadrát 42 x 27, posléze jsem je kombinoval s 42 x 17. Skončil jsem u 42 x 17. Rámkovou míru 42 x 27 jsem opustil. Myslím přátelé, že jste se zapoměli zabývat ještě jednou důležitou věcí. To jsou snůškové podmínky v krajině ve které včelaříte a způsob jak včelaříte. Například použití mateří mřížky. Jedinou nevýhodu nízkonástavkového včelaření vidím ve vyšším obsahu dřeva které musím do úlu nacpat.
Co se hmotnosti týče, při výšce úlu o 6-ti nízkých nástavcích již stejně počínám vážně uvažovat o jednoduchém zdvihacím zařízení. Ono balancování horního nástavku o váze cca 30 kg na stoličce si koleduje o úraz.

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
(193.85.230.20) --- 2. 6. 2010
vyroba kose pro 4ramkovy medomed narucni pohon

prosim o radu,kde se vyrabi kose pro 4 ramkovy medomed na rucni pohon.Pouzejizni cechy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 44875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 1:53 AM
Subject: Re: WEB


Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech
zbytečná otročina a velký chaos.

.......
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního
včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gupa (80.78.146.248) --- 18. 1. 2008
Re: WEB

Zdravím.Nebudu to tu uz vyjmenovavat, jsem odsud odhlasen a tento mailsystem nema vedle mnoheho ani system soukromych zprav - PM. Prosim poslete mi takovouto otazku znovu na mail. (gupaseznamcz)

S pozdravem
..........
>Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

On Tuesday 15 of January 2008 19:25:36 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených
> metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových
> kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně
> žijících rojů.


toto je napriklad plemeno vcely z Primorskeho kraje (Rusko), z oblasti, kde se
prolina vyskyt apis cerana a melifera.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů.(26 785)

Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D., ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru včelieho plodu, no ony nie a nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
vsusicky (89.102.166.117) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog, ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel, respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych zcela jednoznačně nevylučoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa

On Tuesday 15 of January 2008 21:29:17 vsusicky wrote:
> Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem
> tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním
> změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog,
> ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel,
> respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych
> zcela jednoznačně nevylučoval.

dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :) .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

To preci podobne funguje i u Amcarnica. (ze streddomorske skupiny) Akorát jinak provadi ten unik. Jako by nevedely jak se vyrojit.(chybejici genom?) Proste zmizi a nikdo pry nevi kam. :-o

Pro p. Cermaka. Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
......
J.Cervenka:>dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :)<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                               
gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Vlastne ano, ale za jinych podminek a nemusi jit jen Afriku. Pokud je to teoreticky mozne a prakticky proveditelne (jak?) a potlaci nebo lepe vylouci se negativni vlivy ktere unas zkratka zvitezi pri selekci, tak je to furt lepsi nez tady psat o nejakem unas zapomenutem vcelstvu nejakeho vcelare nebo divokeho roje.
.......
gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Hlavně ty včelstva u špatně ošetřujících včelařů budou mít oproti intenzívně
chovaným včelstvům tak 2 přestávky v plodování. První v době, kdy se ty
včely vyrojí, druhou v podletí v srpnu. To už automaticky dává menší šanci
roztočům. Navíc není žádná záruka, že včelař třeba s 5 včelstvy neodchová
každý rok nejméně 3 oddělky, aby mu vůbec zůstal plný počet těch 5 včelstev,
klidně mu může každý rok podstatná část včelstev hynout a on to může tajit.
U divokých rojů taky může dojít v létě k úhynu přezimovaného roje na varaózu
a po třeba 14 denní přestávce, kterou včelař vůbec nezaznamená, se do té
dutiny nastěhuje jiný roj.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Stejně naivní je si myslet že léčiva nesnižují odolnost léčených organismů. Pomocí nich právě přežijí i ti méně odolní třeba s větším zběratelkým pudem . Které pak ty budeš dále rozchovávat???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:14:41
> ----------------------------------------
> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Pokud se včelař vykašle na opatření proti rojení a kontrolu, vyrojí se mu z
jednoho úlu jeden roj a několik porojů. Matka před rojením omezuje kladení,
v době prvního roje je v úlu malé množství- jednotky dm2 obvykle jen
zavíčkovaného plodu, během dalších odhaduji 14 dnů, kdy se vyrojí poroje, se
ten plod vylíhne, v úlu zůstane jen jedna neoplozená nebo právě se
oplodňující matka a poměrně malé množství včel. První zavíčkovaný plod se
objeví tak za 7 - 14 dní potom. Přestávka v plodování je potom 14 dní až
měsíc. Totéž je u divokých rojů.
V srpnu, i pokud mají dostatek zásob, když není snůška, hodně včelstev nemá
plod nebo ho má jen málo. Je to další omezení roztočů. To bylo tady v
konferenci probíráno.
Intenzívní včelař nedopustí to rojení, snaží se, aby v zájmu vysokého výnosu
matka plodovalal pořád. Pokud v té době mění matku, snaží se to dělat tak,
aby byla přestávka v plodování co nejkratší. V srpnu pere do včelstev cukr
jako zimní zásoby, tím vlastně prodlouží období intenzívního plodování, kdy
má roztoč ty nejlepší podmínky k množení. včelstva potom zazimuje, nahlásí
a ony mu odejdou třeba v listopadu. Včelař lajdák v srpnu nechá včely, aby
si donesly, tím mají tu plodovou přestávku a v ní včelstva hodně napadené
roztočem uhynou. Zbylé potom nahlásí a nakrmí na zimu a ty mu zimu třeba
přežijou. na jaře udělá o to více oddělků... A má opticky menší úhyn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2008 8:14 AM
Subject: Re: varoa


> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným
"někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Jsem o tom přesvědčený a netvrdím že to bude zítra je to práce na desítky let a musí se začít u těch které přežijí o půl roku déle nehonit se za kilogramy medu a všímat si jaké včelstva kolaps postihuje a proč to některá byť oslabená přežijí a i když nedají výnos mohou se stát základem k úspěchu V tomto boji pný úl včel a medu nutné nemusí být úspěch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 15.1.2008 21:03:34
> ----------------------------------------
> linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících
> rojů.(26 785)
>
> Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných
> včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov
> zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za
> naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
> Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych
> výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D.,
> ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera
> melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to
> vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru
> včelieho plodu, no ony nie a nie.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.

Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním túto dilemu nevyriešim.

Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná. Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.

Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.

Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej miere to, čo sa od nich očakávalo.

Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa

Tato informace o VJ aVD mne nějak minula. Je však jisté 4ím jednoduší a menší organismus tím l´épe a rychleji získává odolnost a snadněji se přizpůsobuje okolí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:24:59
> ----------------------------------------
> S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který
> se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen
> jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu
> medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.
>
> Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním
> túto dilemu nevyriešim.
>
> Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná.
> Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do
> Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na
> miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.
>
> Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy
> V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu
> severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v
> Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a
> typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.
>
> Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú
> vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v
> USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú
> uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej
> miere to, čo sa od nich očakávalo.
>
> Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské
> postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať
> vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
vorja (195.47.26.219) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam.

Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?
Děkuji. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
(e-mailem) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Všechny metody boje musí také být proveditelné na odlehlých stanovištích a bez složitého zařízení aby to mělo nějaký plošný význam .Ono samo zjištění , že je to funkční nestačí, on už ten kompresor je někdy problém když jak už to tady někdo psal , že se tomu pracovníkovi ho tam kvůli dvoum včestvů nechtělo táhnout. Aby to mělo plošný význam musí to být tak jednoduché jako když polkneš aspirin proti chřipce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 17.1.2008 10:26:31
> ----------------------------------------
> Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá
> velký význam.
>
> Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.
>
> Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po
> dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího
> plodu, principiálně správná?
> Děkuji. H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                      
Aleš (193.85.238.34) --- 17. 1. 2008
Stav včelstev - varoa

Již vánoční čištění podložek mne vystrašilo a včerejší prohlídka to potvrdila. Oblast Liberecko.
Sice zatím bez úhynu, ale všechna loňská produkční včelstva, která jsem zazimoval tak jak byla mi sedí na cca 3-4 uličkách (a to jsem si v srpnu myslel jak se mi daří, že jsou silná). Pouze loňské oddělky a všelstva koncem září posílená o oddělek jsou na 6-8 uličkách. Už teď to vidím na spojování 3 - 4 včelstev dohromady, aby s toho něco bylo a zahájení roku s cca 50% stavem.
A to jsem kyselinou začal léčit již 20.července a u produkčních jsem ji použil 2x + klasické podzimní léčení.
Pokusím se na schůzi přesvědčit ostatní o nutnosti jarního léčení (bez ohledu jak dopadne vyšetření měli) - když né natítání tak aspoň o 2x fumigaci a na doražení kyselinou, aby se ještě zachránilo co se dá (s velkou snůškou s těmi mrzáčky již počítat nelze). Škoda nemohu se zbavit pocitu, že se tu něco prošvihlo (a to jsem loni na jaře na schůzi apeloval, že se doporučuje jarní léčení i při méně než 3 roztoče - nikoho to nezajímalo - a to máme předsedu veterináře).
Všem přeji ať jsou na tom lépe.
P.S. přítel mi minulý týden vykládal, že kolega, jež jede na kšeft a v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky) a kyselinu nasadil až začátkem září šel čistit podložky na sběr měli a ze 120 včelstev jich má jen 16 jinak prázdné úly se 2 tunami cukerných zásob!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Stonjek (213.151.87.64) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Aleši je mi líto, ale nijak ti neporadím. U naší ZO to funguje přesně opačně, již přes tři roky nutím členy do léčení a výsledek je žalostný a přitom jsme jim schopni naservírovat léčiva včas. Nedávno mě dostal jeden Ing s velkým I, který mi sděloval jeko velkou novinu, že známá nevčelařka mu povídala, že prý jsou u včel nějaké virozy, jestli o tom nic nevím. To mě tedy dostal. Je středního věku, žádný senila. Takže s tímhle mančavtem nás žádné skvělé vítězství nečeká a bude se každý muset starat hlavně sám o sebe, alespoň já to tak vidfím. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
čárlí (89.235.30.9) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
čárlí (89.235.30.9) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                         
Nepovídej (88.100.95.205) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží.
Vždy si lidé mysleli,že existuje myslivecká latina a nyní
musí svůj názor opravit v tom smyslu,že již existuje i
včelařská latina.Jen tak dál přátelé a větší kapky...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                            
Neokřikuj (88.103.157.154) --- 17. 1. 2008
Re: Stav včelstev - varoa

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží

Aleš:.... v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky....

Hele Nepovídej, neokřikujou, vemou si kalendář a naučej se měsíce. Za rok až budou vytáčet a krmit, se jim to bude hodit. Nebo se jim za chvilku bude plést srpen s prosincem. Taky příliš mnoho podobných písmenek ve slově.

Ale s těmi úhyny to mají recht, to je jen řízená kampaň aby šli ceny medu a oddělků nahoru. Lidi schovaj včely do sklepů a jdou žádat o dotace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 1. 2008
Re: varoa

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?

Kolega, novší odkaz na boj s klieštikom na základe horúceho vzduchu +54˚C teplého za spolupôsobenia éterického oleja (Salycilmethylester pridávaný do žuvačiek), nájdete na stránkach OVP 2001 č.2 str.19

Určité riziká straty vajíčok a mladého plodu sú aj tu, nóvum je pridávanie éterických olejov, ale výsledky sú relevantné, ovšem i náklady pri nízkom úpočte včelstiev sú vysoké (získať ohrievač vzduchu a jeho vháňania, terba špeciálny vrchnák a dno. Tu pomôže len dobrá partia včelárov, ktorí sú ochotní aj niečo investovať. Ak na stanovišti nie je elektrický prúd, potom je to horšie alebo prikúpiť elktrocentrálu a to sú ďalšie tisíce. Dôležité je naučiť sa správny technologický postup, ktorý však umožňuje skoro biologické odstraňovanie V.D. bez zanechávania zbytkov liečiv v diele a v mede.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Zatím se mi daří včelstva udržet bez jediného roztoče na podložce do podzimu,a pak je začnou nosit a padat na podložku. Už 3 včelaři budeme zkoušet toto zlepšit integrovaným dnem, které má mimo jiného, taky vliv na teplotu v úle a porovnáme výsledky. Můžeme doufat, že si včely vytvoří odolnost? Pokud ne, je to pořád lepší, než pro to nic nedělat.Složité řešení je k ničemu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Kladivo (213.195.224.2) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Prosím o zaslání na vorja=seznam.cz. Děkuji.
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Aleš (193.85.238.34) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Jen pro zajímavost:
na jednom školení nám Titěta říkal, že včelstvo dokáže vyvinout energii 1,5 kw na což přišli právě u pokusu ohřát včelstvo na 40 stupňů. Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování

Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Dík. Ale jak je vidět, tak se nám ty včelky jen tak jednoduše nedají přehřát :-).
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

A nemůže být pravdou , že právě ti vyčuránci raději ze svazu vypadnou a tak se snadněji vyhli jakési , byť iluzorní kontrole a pak tam kde se provádějí léčení komisionálně tam kontrola přece je. Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Rád bych reagoval, protože tu vědomě jsou šířeny opět zavádějící a velmi
> známé problémy spjaté s 1D a dogmaty s dražšími léčivy bez členství v ČSV.
>
> 1) Datum sčítání včelstev jako staticky není vůbec napořadu dne. Problém
> nastává při pravidelném podporování šlompáků, kteří pro pár stokorun jsou
> schopni zazimovávat často v čemsi shnilém, cosi, co vypadá jako včelstvo,
> které nejenže nemůže opylovat po celou sezonu, ale protože uhyne, zvyšuje
> se reinvaze VD do okolních včelstev v podletí, které když přeroste je
> NĚKOLIKATIHODINOVOU ZÁLEŽITOSTÍ KDY VČELSTVO ZKOLABUJE. Nemluvím o invazích
> bakteriálních chorob.
>
> Co si Leoši myslíš otom, proč pochybuji o takovém datumu? Ano. Zkus
> rozdávat kupony na dotace výměnou za nějaký roj nebo "výhodnou" koupi před
> zazimováním. To je panečku hrnoucích se pánů včelařů. Zkus ale chtít
> kvalitní a zodpovědně oceněný (dotovaný) přístup s vyzimovanými včelstvy,
> tak jsem buřič a nepřítel "včelařů" ČSV a kdoví koho a čeho ještě? Takový
> normální zodpovědný přístup není všude v každé ZO a OV a u větších včelařů
> kde se bere ošetřování na osobní bedro to platí také. Takový systém 1.9. -
> dotace 1D vloni (2007) ukázal OHROMNÉ NAŠE nedostatky a svou druhou stranu
> mince i když se dodržovaly dané metodiky léčení. Já jsem pro, aby se dotace
> vyplácela na základě vyzimovaných včelstev s termínem počítání včelstev
> rozhodující pro dotaci někdy začátkem dubna - najaře. To odfiltruje velkou
> část parazitů od opravdu zájmových a zodpovědných profesních včelařů
> věrných a zodpovědných svému hobby a chlebu. Také lze očekávat pokles
> výskytu VD v podletí. Nemůže to mít v žádném případě negativní vliv na
> počet skutečně vyzimovaných včelstev a opylování volně rostoucích
> entomofilních rostlin jak se může někdo domnívat.
>
> Může dokonce docházet k výskytu lokalit, kde se bude roztoč pářit většinou
> inbredně a bude se tak přirozeně omezovat jeho vitalita.
>
> Dodnes si Česká republika nepřímo takto podporuje na jedné straně dotací 1D
> roztoče VD a vlastně dotuje to aby existoval ve více variantách a byl
> vitální a na druhé vydává do toho samého systému ale do výzkumného odvětví
> další částky na jeho omezení.
>
> 2) Ano, mohu si objednat léčiva třeba i přes vydaný SVS recept. Ale nemáš
> pravdu, že je to dražší než přes ZO. Na vyplacení zpětné 70% dotace na
> léčiva a přípravky je nárok přes OV stejný. To tady opět zavádíš nepravdy a
> nějaké osobní zážitky.
>
> Nevím proč lakuješ začátečníky.
>
> .......
> Leoš:>To co teď napíšu, bych chtěl směřovat spíše k začínajícím včelařům,
> jako námět k zamyšlení.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
-----------------------------
Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.

Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace "na zazimování" a ne "za opylení"
........
Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené peníze<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 8. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

Květnové oddělky nebo roje se ještě za příhodných podmínek vytáčejí , to si opravdu myslíš , že to opylení nevykonaly v dostatečné míře Uvědom si Američané po velkém úbytku včelstev dovážejí a rozmísťují po polích papírové úlky ve kterých je jen půl kila včel + mateří látka včelky něž umřou splní svoji opyl ovací povinnost a o odklizení úlku se postará již příroda sama.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G. Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V případě, že by byl požadavek - stav včelstev pro dotaci 1D hlášen zjara:
> -----------------------------
> Jestli by bylo viditelně nahlášeno na dotaci 1D z jara někde více včelstev
> než ve skutečnosti je, je to víc nápadné než když se to schová napodzim
> mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
> ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou
> nespokojenost s "přítelem" a jeho svědomím v pravou chvíli. Je opravdu
> lepší vizitkou včelaře mít najaře včelstva v pořádku a vypočítat dotaci z
> vyzimovaných včelstev, než napodzim 1.9. nějaké kolektivní a hromadné
> počítání nějakých bedýnek, vynásobeno částkou na včelstvo.
>
> Efekt je při počítání včelstev k 1.9 zastaralý a vychází z titulu dotace
> "na zazimování" a ne "za opylení"
> .......
> Pepan:>Je také iluzorní si myslet , že nse v e značné míře stává , že
> včelař rozmístí po zahradě spoustu bedniček kterým bude říkat úly kvůli
> stokoruně Tady by určitě náklady za kontroly byly vyšší jak ušetřené
> peníze<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef Kala (e-mailem) --- 8. 1. 2008
RE: K zamylen? . . .

Certifikovaných prohlížitelů včelstev je jen 403 ( viz stránky ČSV, seznam
odborníků - prohližitelé včelstev 2000-2005 ). Nevím, zda je tato ( jediná
dostupná ) databáze aktuální. Pokud ano, tak vychází více než 1200 včelstev
na jednoho prohližitele.
Při rozumné přípravě se dá aerosolem přeléčit cca 200 včelstev denně ( pokud
jako u nás se léčí ve složení prohlížitel, pomocník + vlastník včel). Nemám
zásadní negativní zkušenost v souvislosti s léčením aerosolem. Dokonce musím
uznat, že méně dbalí včelaři většinou na mé (jsem prohlížitel) slušně a
konstruktivně vysvětlené připomínky a návrhy k veterinárním prohřeškům berou
vážně a snaží se je napravovat.

Nevím, kolik je v ČR v provozu vyvíječů, spolehlivých zdrojů tlakového
vzduchu, kolik lidí kvalifikovaných k léčení ( nemusí to být jen
prohlížitel). To jsou asi limitující faktory, pokud se bude (a doufám v to)
léčit aerosolem i v časném jaru. A také je třeba se neorientovat na jeden
druh účinné látky (ale střídat Varidol a M1 v souladu s oficiálním
veterinárními nařízeními).

Jen na okraj poznamenávám ( a nechci nikoho poučovat, jen sděluji), že
jedním z úkolů pomocníka je i sledovat poslechem, zda právě přeléčená
včelstva "hučí". Tím máme kontrolu, že aplikace aerosolu zasáhla až do
včelstva, že neléčíme do prázdných "bedniček", ani že včelstvo bezprostředně
po komisionelně provedené léčbě nekolabuje. To vše se při troše zkušenosti
dá zjistit poslechem i odhadnout síla léčeného včelstva. Vše se odehrává za
spolupráce s vlastníkem včel a klidné věcné (a obvykle přátelské) komunikaci
s ním.
Josef Kala





GUPA napsal:
...
mezi ztráty. Nejen já jako certifikovaný prohližitel, ale také běžný člen
ČSV má možnost nějakým osobním a elegantním způsobem vyjádřit svou


__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: K zamylen? . . .

6ádat pak musíte čSV sám a datumy jsou pro vás TAKÉ ZÁVAZNÉ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: K zamylen? . . .
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(83.208.196.187) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
G.Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

No tak to funguje v ČR. Ale danou podporu z EU nevyužívá pouze ČR. Jestli doopravdy víte jak to funguje tedy u nás, zjistěte si a napište jiné varianty jak a kde to funguje jinde v jiných členských státech Společenství.

Seznamy a další Váš popis nezpochybňuji. Bez byrokracie dotace není.

........
bezejména:>Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva" do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Eman (77.236.212.66) --- 9. 1. 2008
Re: K zamyšlení . . .

To, co tady popisujete, je historie. Letos se budou nakupovat léky přímo za dotovanou cenu. Tak jsem to alespoň pochopil z nového NV 285. Seznamy a faktury spolu většinou souvisí jen teoreticky. V podstatě, co si kdo objedná ze schválených léčiv cestou ZO - OV, to dostane a zaplatí. Problém je v liknavosti včelařů a funkcionářů. Nechápu co v tom pořád vymýšlíte za problémy.

To co tady popisoval HOnza v příspěvku 26621 je mírně řečeno zcestné. Chodit jednotlivě za veterinářem pro předpis nikomu neradím. Raději přímo za někým ze ZO, případně sousední ZO, kdo dává dohromady objednávky léků. Jestli by ten nefungoval, bylo by postiženo 100 lidí z celé ZO, ale s tím jsem se dosud nesetkal.

-----------------------
> Pokud jsem nečlen,ale i člen a nejsem zahrnut do seznamu včelařú
> žádajících o poskytnutí dotace na "Boj púroti varroaze, pořízení léčiva"
> do 5.6. neni možné soukromé recepty proplácet. Pokud byh je do 15,8,jeho
> účtenky připojil k proplacení musel bych jemu dát peníze z mé kapsy. SZIF a
> komisaři EU si z toho nenechaji dělat holubník.Zkrátka to nejde.Do 15,6, se
> o prostředky na dotaci žádá a k žádosti se připojuje seznam zaslaný ZO kde
> jsou jména včetně data narození a po odeslání se nedá nic doplňovat a do
> 15,8 se posílaji faktruy. (§5,197/05)Źádá se přes ZO a do 1.6. Bohužel
> jinak to nejde. Podk víte, že to jde jinak, rád bych chtěl vědít jak.Tdíž
> žádné lakování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu