78083

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re:Norsk? zimov?n?

> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n?

Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 8:51 AM
Subject: Re:Norsk? zimov?n?


> Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že
by
> popsané způsoby mohly vcelku fungovat.
>
> R. Polášek
>


Take od stolu :-) k teto tematice je vice na:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=9
http://jjvcela.sweb.cz/Premeteni_soubory/premeteni.htm
http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501

a zminovani panove to uz maji vyzkousene, jinak by o tom asi nepsali :-).
Jejich duvodem pro tento postup sice nebyla varoaza, ale to neva, aspon je
to proslaple :-))
Pan Sedlacek pise, ze to spojuje i s vymenou matky.

Zbyva jen to zkusit :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norsk? zimov?n?

Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))

A fungovat by to snad melo, jestli se ted hodne moc nepletu, tak tusim, ze vcela indicka pri velkem napadeni opousti svuj domov a tim se zachrani - ale to mam jen z doslechu, nebo mozna spis ze cteni, takze prosim berte s rezervou a klidne me opravte :-))

T.H.

> Postupy vyzkoušené jsou, už dlouho, není ale vyzkoušené v praxi, jak to
> ovlivní varaózu. To je třeba vyzkoušet.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (82.117.130.2) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

"Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy, kdyby se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to nejde nebo není zvládnuto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Kala (e-mailem) --- 10. 1. 2008
RE: Re:Norské zimování

S Norským (Finským) "zimováním" mám převážně dobré zkušenosti. Článek, který
jsem cca před 4roky napsal do Včelařských novin měl být především popisem
některých událostí, které mne ( resp. včelstvo ) při tom potkaly. Např.
zkušenost, že kvalitně zadrátkované mezistěny jsou podmínkou, protože
hmotnost včelstva je příliš velká na nevystavěnou mezistěnu a ta se může
přetrhnout ( to ukazuje obr.2). Vystavěný plást má pevnost několikanásobně
větší. Obavy o nedostatek pylu a kvalitní výživy pro plod na jaře se mi
zatím nepotvrdily. V srpnu provedený zásah zatím obvykle poskytl včelstvům
dostatek příležitostí, jak nasbírat pyl pro výživu dlouhověkých včel i
dostatek pylových zásob pro jarní rozvoj. Na každý náhlý nedostatek přece
včely reagují zvýšenou činností - tedy při nedostatku pylu v úlu zvýší
intenzitu pátrání po pylu přírodě. A pokud včelař ví, že pyl mají šanci
najít, nemá proč mít obavu, že krátkodobý nedostatek pylu včely poškodí. Ani
omezení vyzimované síly včelstva ( jinak řečeno výpadek jedné generace
dlouhověkých včel) jsem nepozoroval. I to dokáží včely hravě nahradit. Tyto
poznatky nemám ze žádných objektivních měření, ale jen ze včelařsky
zasvěceného porovnání se včelstvy přezimujícími na původním díle.
Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit). Kdo si to na vlastní kůži zažil a umí včelkám
naslouchat mi to asi potvrdí.(Platí jen pro dobře provedený zásah). Kdybych
to měl vyjádřit jinak: včelky se chovají jako kdyby konečně dostaly
jednoznačný úkol, který s radostí zvládají.( Jsem si vědom, že emoce nepatří
do korektního popisu včelařových pozorování - volím jen proto, abych to pro
vnímavé autenticky popsal). Pouhý dotyk dlaně na včelstvo vás přesvědčí o
zvýšené teplotě v celém prostoru úlu, než je u včelstev sedících na
původních plástech ( dokonce i proti včelstvům v normální snůšce, nebo
krmení a zpracování zásob). Asi to zvýšení teploty nestačí na eliminaci
varroázy, ale stačí velmi pravděpodobně na potlačení nosemózy.

Není to metoda všespásná. Tento zásah, stejně jako každý zásah do včelstva
představuje především včelařovo umění posoudit, který ze zákonů minima (viz.
např. zákonitosti života včel O. Brennera) způsobí nerovnovážnost - tedy
vliv, který už včelstvo nemá sílu bez stresu a následné újmy zvládnout. To
jsou zákonitosti vzájemně pevně propojené. To je princip, který platí pro
všechna období života včelstva. A včelař buď pochopí a umí ve svůj prospěch
aplikovat a tím včelstva podnítit k přirozené činnosti, ale jen tak, aby
výkyv jednoho z "parametrů" způsobený včelařovým zásahem nebyl nad
momentální síly včelstva a nad jeho schopnost doladit rovnovážnost ostatních
kritérií.
Pan Brenner nic nevěděl o varroáze, málo o importovaných virózách. Většina
včelařů by asi dnes přidala k jím formulovaným zákonitostem i další. Ty by
se netýkaly jen varroázy, ale odolnosti vůči "kokteilu" chorob a parazitů.
Dovolím si formulovat závěr své úvahy: neznám dost závažný důvod, proč by
zvláště včelaři s menším počtem včelstev neměli metodu "norského zimování"
vlastní praxí ověřit ve vazbě na své zažité metody ošetřování včelstev.
Sám za sebe se kloním k přesvědčení, že včelstvům to víc pomůže, než ublíží.
Je to zásah, kterým včelař pouze probudí přirozené schopnosti včelstva.
Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Wednesday, January 09, 2008 10:10 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re:Norské zimování

> "Tomáš Heřman, Jasne, sem zapomel zminit ze doplnuji postup o odkazy,
kdyby
> se to nekomu zdalo moc drasticke :-))"
> To, že jsem označil "norské zimování" za poněkud drastické je třeba brát v
> kontextu k původnímu příspěvku př. R.Poláška. Problém úhynu není jen v
> napadení VD, ale i nižší odolnosti včelstva vůči infektcím, které se
> promítá do celkového stavu "vitality včelstva" což může výrazně ovlivnit
> způsob ošetřování včelstev. Právně v tomto kontextu mi připadne norské
> zimování zcela nepřirozený zásah včelstvo určitě do určité míry značně
> stresující (zcela přišlo o plod, zásoby i veškeré dílo. Neříkám že to
nejde
> nebo není zvládnuto.

Ale taky zatímco na původním díle dochází k kontaktu včel se starým
zamořeným voštím, případně různě opravovaným voštím, na novém díle nic
takového není. Stres, že včely přišly o plod, zásoby a dílo trvá maximálně
prvních několik hodin. Potom naopak včelstvo intenzívně mobilizuje svoje
síly a dostává se do pozice usazeného roje, kde stres není a taky první dny
se ani jedna včela nemusí starat o plod, což se dá taky považovat za určitý
stres.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 09, 2008 3:02 PM
Subject: Re: Re:Norské zimování




__________ Informace od NOD32 2764 (20080103) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Vojtěch (85.13.78.2) --- 10. 1. 2008
Re: Re:Norské zimování

…..Dále si dovolím sdělit poznatek, že pozorovat intenzivně pracující včelstvo
při výstavbě nového díla je silný pozitivní zážitek pro mne jako včelaře.
Protože jasně vnímám, jak v úlu náhle probíhá perfektně organizovaná
činnost, z úlu "zní harmonie činorodosti bez falešných tónů" (odpusťte, ale
jinak to neumím vyjádřit).Napsal hezky Josef Kala.

Ještě větší zážitek je sledovat včely ve skleněném nástavku. Jak postupují při dostavování mezistěny.Nebo taky rozebírají při nedostatku vosku. Čistění buněk. Jak celá včelka vleze do buňky a po vylezení ji další včela celou očistí, či zkontroluje. Taky jak zavíčkovaný med rychle vyberou, spotřebují a jak je omezuje mřížka, které jsem přestal používat.
Roztoč jak propade sítem/lozí delší stranou dopředu/ a převrátí se na záda, zpět se nedostane atd.Leták pomáhá spadlým roztočům dostat se do úlu, proto je ruším.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu