Včelařská konference

Pokud se dělají oddělky, jde to i bez komorování. Tím neříkám, že komorování nepřináší další výhody (tlumení nosemózy, jarní rozvoj). Ale je pravda, že při nějakých 150 či více včelstvech je asi vše jinak. Komorování je zásah do včelstva navíc a oddělky se nedělají ze všech včelstev. Pak je tu ještě metoda př. Čermáka, tj. doplňování mezistěn v podletí, tj. v rámci posledního vytáčení před zahájením krmení.
S pozdravem.

No teoreticky by to tak šlo, ale praxe vypadá hodně jinak. Odďělky spojené s chovem matek jsou dobrá věc, ale vyplníme li díru po něm v plodišti mezistěnami, později, až ho budeme vracet není kam./dvě rozdílné míry/ Musíme připočíst hledání matky a spoustu vercajku navíc. Způsob ing Čermáka jsem pár sezon zkoušel, ale po "objevu komorování" jsem od něj radostně utekl. Provádí se v době kdy včely začínají být protivné a je hodně pracný. Prostě komorování je zatím to nejlepší co známe a stojí zato ho vyzkoušet. Ještě 3 týdny a jdu na to. Zdraví R. Stonjek

Hovoří se zde o Brennerech a o komorování. To jsoui věci o kterých nevím
skoro(vůbec) nic. Kde bych našel něco podrobnějšího.

Prostě komorování je zatím to nejlepší co známe a stojí zato ho vyzkoušet. Ještě 3 týdny a jdu na to.
.......
Dotaz:
Jestli to dobře chápu, tak účelem akce je aby si včely odnesly zásoby z plástů za přepážkou. Jak moc spolehlivě je vyprazdňují. Kdysi dávno jsme to podle jednoho návodu zkoušel v podletí a to moc nefungovalo.
Děkuji.
Karel

proč to komorování není práce na víc a co nám přináší za užitek?

s těmi dvěmi r.mírami mi to nějak nejde do hlavy?snad když vytáhnu rámek s plodem na oddělěk tak ho snad nahrazuju tím samým stejně velkým rámkem s mezistěnou....a vrátit je není až takovej problém,nebo snad máte všechny včelstva tak silný a spolehlivý ,že vám vystaví perfektně všechny mezistěny?navíc mi připadne rozumný,aby velký r. z plodiště pasoval do dvou nízkých,nechápu,ale spíš chápu,že pořád dookola bez praxe omýláte ,že výměna díla u sys.dadant apod je náročná a těžko se provádí -čirej nesmysl.

Oddělky na velkých rámcích se dělají jen pro zvýšení počtu včelstev. Oddělky na prodej a výměnu matek dělám jen z prvního NN. Jinak skutečně nemohu pochopit, co je obtížného natom, vytáhnout za sezonu 2,4,6 rámků z plodiště, strčit je třeba do slunečního tavidla a nahradit je mezistěnami nebo panenskými soušemi.

pokud děláte oddělky z NN tak chovejte pár včelstev,nebo celé jedno stanoviště nízkonástavkově,tam uplatníte oddělky i budete mít NN souše pro dadanty

O komorování teď píše ve Včelařství Ing Řeháček a tak by snad nejlepší bylo si to před jakoukoliv diskuzí přečíst.Hlavní význam komorování je v tom, že cca 1 týden v dubnu máme vytvořen prostor pro vložení 3 - 4 mezistěn.Kdybychom nekomorovali, tuto dobu už by to nešlo, protože plodiště by bylo plné. V tuto dobu vytvářet pod plodištěm prostor pro odložené velké plásty je pracné a plodiště bychom ochudili o zásobní plásty, pylové desky nebo zavíčkovaný plod a podsunuli je na místa zcela nevýhodná. Pyl je nepřístupný a plod nemusí mít tu správnou teplotu. Navíc vše by se muselo za pár dní zrušit, protože 2 polom. pod plodištěm je nesmysl. Vše je možné provádět později nad plodištěm. Včelstva musí teplem zvládnout dva polomedníky, musí se v nich vytvořit kapsa pro velké plásty. Matka na velké plásty okamžitě přeleze a začne klást a to je dost velká komplikace. Vyndaly by se ven z každé strany 2 velké plásty, vybereme včelám pyl a zásoby, někdy i trochu plodu, přičemž zásoby jsou převážně z cukru. Pak by se mohly plásty někde nechat vylízat a také by to šlo. Ale vybrat včelám plodištní zásoby a pyl? Pro mě nepředstravitelná prasárna. A ta práce se zaplodobvanými medníky, velké plásty není kam dát, protože plodiště je plné atd. atd. Takže kdo má rád komplikace vysokou pracnost a spousty žihadel i tyto způsoby jsou možné. Vše jsem vyzkoušel a tak dobře vím, proč jdu za 3 týdny svých 60 včelstev komorovat. Zdraví R. Stonjek

Promiňte, zapoměl jsem. Zásoby za přepážkou se musí rosškrábat vidličkou. Bez rozškrabání/pečlivého/ přenos zásob přes otvor nefunguje. Zdraví R. Stonjek

Promiňte, zapoměl jsem. Zásoby za přepážkou se musí rosškrábat vidličkou. Bez rozškrabání/pečlivého/ přenos zásob přes otvor nefunguje. Zdraví R. Stonjek

pane stonjek můžete prosím uvést vámi zjištěné výhody proti tomu kdybyste nepuužil tu přepážku,škrábání plástů apod....

I saw http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=20811&reply=20811&(20738)%20(20758)%20(20763)%20(20780)%20(20783)%20(20789)%20(20792)%20(20800)%20(20801)%20(20805)%20(20808) and wanted to mention a useful site: http://www.FreePatentsOnline.com

It provides free patent searching, free PDF downloading, allows annoting documents and sharing them, and free alerts for new documents.

If you have a spot, a link to let your users know abou the site would be great.

někdy je i mřížka dobrá ,je to pomůcka ne nutnoust....
jinak na začátku dubna jsou snad i bez komorování některé plásty prázdné,nebo máte na všech r. plod od kraja do kraja,nanosený pyl,atd.

Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Doteraz na týchto stránkach prevládala diskusia o úli Langstroth - s výškou rámika od 159 po 228 mm ako o najlepšom riešení úľovej otázke a zrazu tým najlepším úľom je úľ Dadant s vysokým plodiskom a nízkymi nadstavkami.

Moja poznámka:svetové včelárstvo už dávno pochopilo a preto do praxe presadzuje, úľ jednotný, ľahký, jednoduchý, lacný a hlavne aby včelárenie bolo postavené na včelárení s celými nadstavkami ( npr. obnova diela medstenami s celým nadstavkom, zámena deb. len s debničkou, tvorba odložencov len s celou debničkou, vytáčenie medu - odviečkovanie naraz celú debničku atď.) a toto Dadant v žiadnom prípade nedovolí. Ing Čermák už niekoľko rokov skúša na ústavnej včelnici úľ Dadant (stále nie je doporučený hromadne do praxe), raz vyhlásil, že tento úľ pre moderné včelárenie je problematický, len také vymieňanie starších a poškodených plástov, je už vyriešené.

Môj názor: je to najnemodernejší (i keď môže niekomu vyhovovať) úľový systém na svete. Nebudem vysvetľovať prečo, lebo neprijateľné sa nedá prijať. Ešte i tie vaše "almárky" majú lepšiu technológiu včelárenia, ako ju má Dadant.
Ja osobne nepreferujem ani nízkonadstavkové Langstrothy, ale spĺňajú všetko to, čo som napísal vyššie. Anton

Sice nemám svoje úly plnokrevné Dadanty, ale rozhodně nesouhlasím s tvým názorem Antone. Chovám v současnosti pouze 115 včelstev při zaměstnání a to, že mám jinou rámkovou míru pro med a jinou pro matku považuji ve svém chovu za zásadní a správné rozhodnutí. Zejména nyní kdy zimuji 100% na medu si cením toho, že moje panenské plásty pro med nebudou už nikdy v kontaktu s žádnými léčivy ani s plodem. Využívám to spolu s absencí cukru v mém chovu při marketingu v obchodu s medem. Komorování mě neoslovilo, protože dílo v plodišti vyměňuji při tvorbě oddělků. Ruda tady zmínil problém s oddělky - kam s nimi. Pokud je nepoužiji přímo k náhradě zrušených včelstev spojuji je s jiným včelstvem posazením přímo na plodiště spojovaného včelstva. Úplně navrch posadím mednou komoru. Oddělky mi běžně vystaví 6 vysokých mezistěn a kmenová včelstva 3 vložené po odejmutí oddělku, takže nemám problém s nedostakem nového díla. Na jaře je spodní vysoký nástavek opuštěný a vyprázdněný. Stačí jen souše probrat na likvidaci.
Co se týče nevhodností Dadantů pro velkochovy či praxi, jak píšeš, stačí nahlédnout na stránky PSNV z návštěvy u evropských včelařů a zjistíš, že v Itálii i Francii velkovčelaři v Dadantech včelaří.
Ať se Vám daří vše na co sáhnete
Honza

Chtěl bych se přidat k názoru přítele Jindry. Osobně to nenazývám Dadant, (protože to je pro mě zavádějící a zprofanovaný název), ale kombinovaný systém.
Protože budu mít teď na včely podstatně míň času, tak jsem objednal rámky 30cm a mám rozdělané na ně nástavky.
To proto, že komb. systém je podle mě nejmíň náročný na čas včelaře a včelám nechává naprostou volnost. Pokud bych si v v nové medárně pořídil teplou komoru, byl bych maximálně pánem svého času. To že se plodové těleso drží samo na vysokém rámku je možná ještě výhodnější, než NN systém. Alespoň já s tím umím lépe dělat při míň zásazích.
A pro mě bude asi jedno, jestli bude dole jeden nástavek 30cm, nebo dva 24cm jak je má třeba př.Přeslička. Rozhodující podle mě je možnost vytahovat a skladovat med v nízkých. Ty ještě nevyrábím, ale asi to bude ten "farrar" :-) 137/145 (rámek/nástavek). Tam vidím hlavní časovou úsporu a svobodu v "zootechnických" termínech.
Přeji šťastný let a trochu tolerance. Každá technologie musí odpovídat podmínkám, ve kterým je nasazena. Různé podmínky (i včelař) - různé výsledky.
Karel

prostě mi ta přepážka nejde do hlavy-proč bych měl včely i sebe zaměstnávat nějakým otvorem?
bude to dobrá pomůcka ,ale určitě ne nutnost-je to jako s tou mřížkou...včely ji chápou jako překážku a mi toho využíváme?nemá spojení dvou včelstev(oddělek+matečné) v předjaří ty samé účinky?

p.k. napsal:
>prostě mi ta přepážka nejde do hlavy-proč bych měl včely i sebe zaměstnávat nějakým otvorem?
>bude to dobrá pomůcka ,ale určitě ne nutnost-je to jako s tou mřížkou...včely ji chápou jako překážku a mi toho využíváme?
>nemá spojení dvou včelstev(oddělek+matečné) v předjaří ty samé účinky?
............

No, nechci do toho moc vstupovat, dadanty ani kombinovaný systém nemám.
Ale někomu třeba může vyhovovat dělat oddělky a tím si vyměnit dílo a zamězit rojení.
Pro někoho dělat odělky od všech včelstev může být možná zásah navíc a oslabování včelstev, a proto hledá jiné možnosti na obměnu díla, třeba Blinovu přepážku a komorování.

Tak já nějak ztrácím sílu odpovídat na otázky k čemu je tam ta díra ap. Prostě, kdo se chce dozvědět víc, musí číst pečlivěji Včelařství a ing Řeháčka. Přiznám se, že mě silně lezou krkem dadantovské dotazy, obzvl. konmorování apod a proto s odpověďmi na ně definitivně končím. Že je Dadant ten nejhorší úl jaký jsem si mohl zvolit je možné, ale v mých podmínkách dává nejvyšší výnosy a nároky na obsluhu včelstev jsou malé. Bezproblémové zimování, neexistence Nosemy je navíc. Než jsem je uvedl do provozu, tak jsem je pečlivě otestoval, spolu s ležany, nástavkovými úly 39 x 24 zateplenými i nezateplenými. Mými favority byly ležany, kterými jsem chtěl vybavit svoje včelnice a o kterých jsem se domníval,že budou vhodné na stáří uvěřiv přesvědčivě napsaným článkům ing Otčenáška a Hájka/ Včelařství/. Samozřejmě vše bylo jinak a to v době, kdy jsem ani nevěděl, že nějaký Ing Řeháček existuje. V téhle medné soutěži Dadanty naprosto přesvědčivě vítězily a mě neušlo, že kromě složitého a pracného vkládání mezistěn je ošetřování včelstev výrazně jednodušší. No a pak přišel Řeháček s komorováním a bylo vymalováno.Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu. Zdraví R. Stonjek

Nevím, jak na to budou zarytí nastavkáři pohlížet, ale napadlo mně, že
používání Blinovy přepážky v nastavcích znamená, že se v nich prosadil jeden
z principů dávno dříve používaný v zadovácích, konkrétně v předjaří zužování
úlového prostoru tak, aby rozvíjející včelstvo tento zúžený úlový prostor
dokázalo snadněji vyhřát. Akorát v zadovácích se to zužování jaksi provádí
už z principu zadováku, u nastavků je k tomu třeba tu přepážku. Na druhé
straně Blinova přepážka zaručuje průběžné automatické podněcování včelstva
simulující venkovní snůšku a tudíž ještě rychlejší rozvoj. Sám jsem pro
hodně slabá včelstva zmenšoval prostor nastavku vkládáním polystyrenu místo
krajních rámků.
Taky bych chtěl stihnout na jaře vyrobit 1 - 2 dadanty a vyzkoušet je.
Blinovu přepážku ale zatím neplánuji.
Ať to v dadantech lítá.

R. Polášek

Zdravím Radima, takhle jsem se k Dadantu dostal i já, loni na jaře jsem nechal včely vystavět tři Dadanty, letos jsem poprvé zimoval bez komorování, letos ho rozhodně chci vyzkoušet pro získání zkušeností. Protože mám nástavky 39x17, spojil jsem dva k sobě a vyrobil rámky 39x36. Loni je včely krásně vystavěli, chci si ty tři Dadanty (nebo jak to nazývat) nechat alespoň 5 let, pak uvidím, jak mi budou vyhovovat.
Pro přítele Stonjeka: Nechci ti vyhrožovat, ale pravděpodobně se s nějakými dotazy obrátím (možná v konferenci DADANT), až se mi vykrystalizujou otázky ke krmné komoře a k napájení.
Miloš

No, jestli výsledky budou skvělé asi hodně záleží na tom, do jaké míry budu schopen pochopit a využít přednosti vysokého nástavku, ale už se na to těším. Ohledně výběru úlu jsem dal před lety na instinkt, vyrobil si pár nízkonástavkových úlů a během dvou let jsem všechny úly 39x24 rozdal a přešel na ty 39x17, že to byla dobrá volba svědčí to, že mám ze včelaření větší radost. Snad to tak dopadne i s Dadantem.
Musím ale říct, že když jsem vytahoval z úlu tuhle velkou rámkovou míru plně zaplodovanou, byl to krásný pohled ....
Miloš

Stonjek napsal:
>Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
.........

V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Radek Krušina:
V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní části, kde matka neplodovala).

Ano, měřím, ale je to celkem jedno. Někdy je med hustší právě v nezavíčkovaných buňkách. Med se snažím odebírat ráno a vytáčím několik hodin po odebrání medu, někdy až druhý den. Nemám teplou medárnu ani termobox na nástavky, ale používám ohřev vzduchu v medometu. Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů. Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.

Honza

Honza Jindra napsal:
>Naučit medomet vytáčet panské souše je problém jen na začátku práce - volba otáček a časů.
>Pak již problém nenastane, i když občas nějaká souš "odletí". Je to prostý výběr toho co je špatně zataveno nebo postaveno.
........

Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí otáček a dobře si ho "vyladit".
Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?

I s ručním pohonem lze bez problému vytáčet panenské plásty - navíc
nedrátkované, jen musí být dobře podepřeny. Více v příspěvku:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=18400&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Milan Čáp

>Takže to chce asi elektrický pohon (kvůli rovnoměrnosti otáček) s regulecí
>otáček a dobře si ho "vyladit".
>Ruční pohon (víceméně nerovnoměrný) by zřejmě mohl potrhat dost souší?
>
>
>

nejde o procenta vody ale o teplotu rámků musí se vytáčet teplé a když se něco rozbije, nevadí i tyto rámky je trěba z hygienickýh důvodů měnit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: dadant- nevhodné rieenie
> Datum: 15.2.2007 11:02:21
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže přeji všem teoretikům i praktikům, aby jejich úly, které jsou jistě
> držiteli všech nej, jim jejich přání splňovaly a aby zažívali tu nádhernou
> euforii, jako já, když svážím do medárny vleky plné medu.
> ........
>
> V této souvislosti bych měl na majitele Dadantů a kombinovaných úlů dotaz.
> Když vytáčíte med z nezakladených souší, měříte refraktometrem obsah vody?
> Přijde mi to napříkld při 17% vody bez nějakého zvýšení teploty ve vytáčecí
> místnosti na rozbití rámků s nezakladeným dílem.
> Občas se stává že plně zavíčkovaný plást (i ten který byl již zakladený) je
> při nižším obsahu vody po vytáčení dost rozbitý (většinou rozlomení horní
> části, kde matka neplodovala).
>
>
>

V kombisystému ( dadant ) je jistě rychlejší jarní rozvoj. Je však otázka, zda to má význam?
Pro včelaře, kteří neumějí včelařit s neomezenými včelstvy ( v případě malovčelaře jsou neomezená včelstva jistě znak racionalizace!!!)a včelaří omezeně, může být dadant výhodný.
Kombisystém se mi jeví neuniverzální a komplikovaný ( obměna díla ).
Kombisystém může podpořit přiměřeně omezená včelstva ( cca 30 000 zimních včel ) a ty se mohou ve výnosu vyrovnat včelstvům neomezených ( 40 000 zimních včel ).
Pak záleží už jenom na koeficientech ( užitkovosti, produktivity práce, intenzity včelaření,...jejich hodnoty mohou být pro jednotlivé včelaře různé a taky různě hodnotné....např. malovčelař do produktivity nezapočítává čas...dělá to z lásky ke včelaření ), zda se rozhodnout pro ten či onen systém.
Já ( a doufám že to bude můj poslední názor...už jsem prodělal v posledních letech docela dost velké názorové převraty...ze Zenderů na ležan, z ležanů na Optimal a za x-let ( až my to časové možnosti dovolí...doufám že mě už nepotká MOR, vloni mi to už stačilo )plánuji přejít na MV-Farrar-multiuniverzal )preferuji nízkonástavkové úly ( Optimal, Farrar, Langstroth ).
Vřele je všem ( racionálním ) včelařům doporučuji.
( do nízkonástavkových úlů patří jen silná, lépe velmi-silná včelstva s dobrými matkami...neomezená včelstva )
Chci si udělat představu o síle Řeháčkových včelstev:
Chtěl bych se zeptat:
Jaká včelstva ing. ŘEHÁČEK zazimuje ( jeden vysoký nástavek + ???nízkých nástavků )???
Kdy zužuje úl na zimní velikost???
Děkuji za odpověd.

zdravím............M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
nezanedbatelné odchylky.

R. Polášek

Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: plánek 39x24
> Datum: 15.2.2007 10:16:54
> ----------------------------------------
> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
> nezanedbatelné odchylky.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Doporučené míry modernizovaného rámku 39 x 24 :

http://www.vcely.or.cz/files/nastavkove-vcelarstvi/nastavkove-vcelarstvi.htm


(dole na konci stránky)


> Mírou rámků se rozumí venkovní rozměr 39 × 24 + ouško 16 mm a
> šířka rámku včetně mezerníku 35 mm nebo 38mm pro medník

38 mm doporučuji nejen pro medník, ale i všude.


> Pepan

>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
>> Předmět: plánek 39x24
>> Datum: 15.2.2007 10:16:54
>> ----------------------------------------
>> Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na
>> plánek na rámky 39x24? Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
>> dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>> Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají
>> nezanedbatelné odchylky.
>>
>> R. Polášek
>>
>>
>>
>>

rámek 39x24 standart- dolní 0,8 boční 0,8 horní 1,2
-šířka 25mm,používá se až 28
-39x24 samozřejmě vnější rozměr
-vnitřní si odečti
-drátkování svislé 4x
-bez drážek a čehokoliv na víc

Radim Polášek napsal:

>Mám takový doplňující dotaz. Nemáte někdo po ruce odkaz na internet na plánek na rámky 39x24?
>Potřebuju porovnat rozměry dadantích rámků s 39x24,
dadantí jsem na internetu našel a rád bych našel i nějaké oficiální 39x24.
>Sice můžu změřit ty svoje, ale ty jsou z různých zdrojů a mají nezanedbatelné odchylky.
...................

Rámky jsou zobrazené v downloadu této konference, soubory ke ztažení, položka 38:
http://www.vcely.or.cz/files/ramiky.jpg

nikdy jsme komorování nepoužívaly ale pokud vím tak se používalo v zadovácích a je to pozůstatek jarního zužování včelstev kvůli teplotě hnízda. údajně to má mít léčebný efek na nosemu . Ke komorování právě sloužila Blínova přepážka která oddělila ten teplý prostor hnízda od zásob ale ty zůstaly přístupné včelám otvorem v přepážce u nástavkových úlů to považuji za blbost protože včely na jaře jsou již v horní části úlu a ta studená část je pod nimi a nemá vliv na teplotu hnízda Dále v případě nemožnosti přepážku včas odstranit můžete si býti jisti rojením. U Dadant systému Jsou teďˇplásty vedle plodu prázdné ty se přesunou na kraj a rámky ze zásobami se dostanou blíže plodu Později se prázdné rámky odstraní a do středu se vkládají mezistěny Tak se staré plásty dostávají na okraj odkud se vyřazují a aby jsme mohli vyřazovat vždy po dvou plástech je výhodná studená stavba při teplé nám první plásty zanesou včely pylem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dadant
> Datum: 14.2.2007 12:50:25
> ----------------------------------------
> O komorování teď píše ve Včelařství Ing Řeháček a tak by snad nejlepší bylo
> si to před jakoukoliv diskuzí přečíst.Hlavní význam komorování je v tom, že
> cca 1 týden v dubnu máme vytvořen prostor pro vložení 3 - 4
> mezistěn.Kdybychom nekomorovali, tuto dobu už by to nešlo, protože plodiště
> by bylo plné. V tuto dobu vytvářet pod plodištěm prostor pro odložené velké
> plásty je pracné a plodiště bychom ochudili o zásobní plásty, pylové desky
> nebo zavíčkovaný plod a podsunuli je na místa zcela nevýhodná. Pyl je
> nepřístupný a plod nemusí mít tu správnou teplotu. Navíc vše by se muselo
> za pár dní zrušit, protože 2 polom. pod plodištěm je nesmysl. Vše je možné
> provádět později nad plodištěm. Včelstva musí teplem zvládnout dva
> polomedníky, musí se v nich vytvořit kapsa pro velké plásty. Matka na velké
> plásty okamžitě přeleze a začne klást a to je dost velká komplikace.
> Vyndaly by se ven z každé strany 2 velké plásty, vybereme včelám pyl a
> zásoby, někdy i trochu plodu, přičemž zásoby jsou převážně z cukru. Pak by
> se mohly plásty někde nechat vylízat a také by to šlo. Ale vybrat včelám
> plodištní zásoby a pyl? Pro mě nepředstravitelná prasárna. A ta práce se
> zaplodobvanými medníky, velké plásty není kam dát, protože plodiště je plné
> atd. atd. Takže kdo má rád komplikace vysokou pracnost a spousty žihadel i
> tyto způsoby jsou možné. Vše jsem vyzkoušel a tak dobře vím, proč jdu za 3
> týdny svých 60 včelstev komorovat. Zdraví R. Stonjek
>
>
>