76384

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (88.103.157.154) --- 20. 2. 2007
testovaní kvality medu

ČT 1 19.2.2007 Testoviny

http://www.ct24.cz/vysilani/?rychlost=high&typ=rams&id=148709&datum=&porad=


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr J. Borský (212.158.131.28) --- 20. 2. 2007
Medomety MiNeli?

Přátelé,

má někdo z Vás zkušenost s medomety fy. MiNeli?

Předem díky za reakce.

Zdraví

Petr Borský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Chvála medu (14649) (20884)

Dekuji, potesil jste mne, hned se na web CSV musim podivat, ani Vam nebudu
licit kolik korespondence jsme museli poslat aby se to podarilo. Mne nejde o
me jmeno, dulezite je ze se to zase dozvi dalsi vcelari a udelame kus
poradne propagace ceskemu vcelarstvi a produktum. To bychom si meli uvedomit
vsichni, ze delit vcelare na hodne a zle nikam nevede. Ja jsem zatim porad
ten zly, ale asi ne zase tolik, kdyz uz jsem ta soukroma vcel. firma. Tak
snad jednou take budu i tim Loffelmannem. A az jim budu tak podle toho
poznate, ze je konec starym casum...................
PS. Nabizime na akci Chvala medu vsem vcelarum moznost vystavovat sve
vyrobky a produkty ZDARMA, pokud budete mit zajem, tak se ozvete a nebo jen
vemte rodiny a prijdte se podivat na hrad...........................
jan
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:57 PM
Subject: Re: Chvála medu


>Z webu ČSV:
> Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností
> nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v
> Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v
> akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na
> úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se
> jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data
> 28. července. Autor: Petr Prokeš
>
> Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel
> vyzvednout poštu:-)
> Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde
> najednou.
> Karel
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908) (20910)

Co jsem pozoroval já, tak mně připadá, že obvykle dovnitř nelétají.
Přistanou venku, přes česno projdou pěšky a většina potom jde ze dna pěšky
šikmo ke stěnám a po stěnách nahoru. Někdy při vysokém dnu projdou pěšky
přes česno a uvnitř krátce vzlétnou na rámek. Dovnitř do úlu létají jen
pokud je česno snad vysoké minimálně ty 2 cm a není tam provoz. Letící včela
totiž potřebuje kolem sebe mnohem více prostoru než lezoucí. Co jsem se tím
zabýval, tak jsem uvažoval do širokého česna s výškou 2 cm a vyšší vyrobit
ještě další vložku, kde by v té výšce česna cca 2 cm byla co pár centimetrů
tenká svislá dřevěná přepážka, po které by včely mohly i z prostředku česna
přelézt vevnitř na čelní stěnu a jít po ni nahoru k rámkům. Ale za nějakou
příliš velkou prioritu to nepovažuji. Ve starých úlech ten problém není,
protože tam většinou česna nejsou příliš široká, včely prostě při průchodu
česnem jdou šikmo nalevo nebo napravo a nemají problém se dostat ke stěnám.

R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908)

Tak to se omlouvám. Pokud jde o štěrbinu a jak se včely dále pohybují v ůle to jsem dosud nesledoval. U vysokých den jsem měl zato, že když nechtějí pěšky, můžou si k plástům popoletět. A leckdy jsem to viděl.
Pro výšku 8mm by podle Vás hovořilo to, zda
se při zastrčeném klíně a nízké výšce česna 8mm včela otočí a chytne stropu a pokračuje pěšky po čelní stěně.
Je to jen můj názor, ale pro plně naloženou včelu to bude při výšce 8mm docela akrobatický výkon. Na boku česna to včely dělají. Že při opouštění úlu přijdou zevnitř po čelní stěně přes strop česna na stěnu nad česnem a odlétají to také je pravda.
ALe jestli při širokém česně a výšce česna 8mm (tedy nikoli dna) přecházejí na čelní stranu, tak to jste mě nasadil brouka do hlavy. Ale odpovědět bude muset někdo z univerzály, budečáky atd, který to mohl zadem pozorovat. Samotného by mě to velmi zajímalo.
Já jsem dosud byl toho názoru, že pro včelu je nejlepší v plné snůšce vletět do úlu a přistát na plástu. A tam někde předávat sladinu mladuškám. A k tomu je dle mých pozorování výška 2cm málo.
A nebo je dole nechat stavět trubčinu do výšky jaké chtějí a po té si včely vylezou.
Jeden čas jsem ohýbal hliníkovou podložku tak, aby vzadu dosahovala k plástům, domnívaje se, že při 7cm dně včely po ní dojdou pěšky k plástům, ale velký provoz na ní vzadu nebyl. Z toho jsme usuzoval, že pro létavky bylo jednoduší po prolezení se dostat hned nahoru. Asi letem. Nezkoumal jsme jak.
Jsem zvědav na ostatní zkušenosti.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Seničan (e-mailem) --- 20. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895) (20908)

V každom prípade výška letáčového otvoru má byť 2 cm. . Do otvoru sa dáva letáčová vsuvka- vložka s výškou 8 mm. Tá je spravidla otočná univerzálna na štrbinu po celej dlžke, na zúženie otvoru pri zimnom zakrmovaní a pokiaľ ju otočím o 90 cm , na zakrytie letáčového otvoru po celej dlžke, pri pálení pásikov avartínu.
Hlavne v lete za veľkých horúčav, letáčovú vložku vyberám a nechávam otvor vysoký 2 cm a to aj v prípade celoročne zasieťovaného dna. Konštrukcia odnímateľného dna rôznych typov, konštrukcii používa letáčovú vložku so štrbinou.
Mišo Seničan


< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: M. Krokavec <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Dno
< Dátum: 19.2.2007 23:02:57
< ----------------------------------------
< Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
< A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia
< medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými
< stenami.
< Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa
< včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú
< sezónu, nie delenie leto/jeseň.
<
<
<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.64.54) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893) (20895)

Ja som chcel vedieť Váš názor na výšku "česnového otvoru".
A to kôli tomu, že jedna skupina preferuje, aby bola dodržaná včelia medzera t.j. aby včely po vojdení do úľa nemuseli liezť len bočnými stenami.
Druhá skupina preferuje výšku 2cm, aby bol lepší priechod včiel. Aby sa včely na dne netlačili - hlavne pri výdatnej znáčke. Myslím teda letnú sezónu, nie delenie leto/jeseň.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdAA¸e (20898) (20899) (20902) (20903)

Aha. Duté sedlářské nýtky.


----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 19, 2007 3:18 PM
Subject: Re: Re:ZdAA¸e


> Radim Polášek napsal:
>
> >Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
> .........
>
>
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky
> -a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/
>
> Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
> Od té doby je nepoužívám.
> Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá
> vynaložené práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899) (20902)

je to kovová výstuha sloužící k upevnňování dalších předmětů nebo k jejich provlékání. PŘÍKLADNĚ komínová zděř složí k upEvnění kouřovodu do komína Na botách jsou zdířky k protahování tkaniček Na opasku jsou zdířky k jeho zapnutí

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zd??e
> Datum: 19.2.2007 15:15:41
> ----------------------------------------
> Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: (no subject) (20900) (20901)

a stejným spůsobem se ti vytáhne při čištění šídlem a napínání drátku až se zařezává do rámku nebo ohýbá loučky taky není k ničemu jakmile ho zahřejete při zatavení trafem tak se stejně povolí a zůstane tam stejný napnelizmus jako bez napínání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: miro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: (no subject)
> Datum: 19.2.2007 14:38:18
> ----------------------------------------
> Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne
> zasuniem
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re:ZdÏøe (20898)

nejlepší je, je nepoužívat není to k ničemu Drátek seti povolí teplem tak jak tak při zatavování a ušetříš si další provlémy kolem čištění

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:35
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899) (20902)

Radim Polášek napsal:

>Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?
..........

http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/03-ramky-a-potreby-k-priprave-ramku/0360-zdere/

Kdysi jsem to použil asi na 100 rámků.
Od té doby je nepoužívám.
Přijde mi, že efekt (menší zařezávání drátků do dřeva rámku) neodpovídá vynaložené práci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Re:ZdÏøe (20898) (20899)

Co je to zděř? Jaký to má název ve spisovné češtině?

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

miro (213.81.186.47) --- 19. 2. 2007
Re: (no subject) (20900)

Naberiem na hrot obuvnickeho sidla(alebo zabruseny skrutkovac) a pohodlne zasuniem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 19. 2. 2007
(no subject)


Kdysi tady někdo radil a já jsem to zkusil, dělat kolem dírky kancelářskou
sponkovačkou zábranu, drátek se nezařeže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re:ZdÏøe (20898)

nechal jsem si na soustruhu vytočit přípraveček o průměru 8 mm s hrotem, na který jde nasadit suvně zděř, celé to dám do dírky a přiklepnu. nejlépe to ukázat soustružníkovi, on to pochopí a udělá

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: Zd??e
> Datum: 19.2.2007 14:09:34
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým
> způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám
> velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety
> a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení
> děkuji.
> Vlasta
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 19. 2. 2007
Zděře

Přátelé prosím poraďte. Do vyvrtaných děr v přířezech dávám zděře. Jakým způsobem je nejsnáze zatlouct. Zděře kupuji v Ještědu. Zatím používám velice pracný způsob při kterém každou zděř zvlášť beru do zahnuté pinzety a malým kladívkem ji zaklepnu do přířezu. Za případné podněty na zlepšení děkuji.
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlastimil V. Protivínský (89.24.5.51) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivnich vcelaru (20863) (20873)

> JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.


Já bych s tím nesouhlasil. Má-li být KAV záležitostí včelařů spíše aktivních (jak to zatím z diskuse pozoruji), pak to bude maximálně pro nějakých 5-10 tis. včelařů v celé ČR. Ti ostatní
- v tom opět uvidí snahu rozbít svaz
- to budou považovat za zbytečnost.

Ona těžkopádnost by se tak klubu mohla vyhnout. (A to že většina pasívních bude stát vně, ničemu neuškodí, spíše naopak.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiti (20882) (20885) (20888) (20889)

Mě by trochu zajímalo schéma toho regulátoru nebo aspoň foto toho provedení.
Mají tam být podle internetové nabídky prodejce regulátoru dva Mosfety BUZ11
, ty mají katalogové hodnoty odpor 40miliohmu při proudu 15 ampér, tudíž je
tam při těch 15 ampér ztrátový výkon na jednom jen 9 wattů a jsou tam dva.
Maximální proud jednoho BUZ11 30 ampér, maximální výkon 75 wattů Přitom ten
impulzní regulátor s dvěma Mosfety tattak stačil uregulovat motorek s
proudem 3 ampér. Mělo by to být správně víc.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891) (20893)

To je pravda, včely tady u nás spíše bydlely v kmenech a tudíž byly zvyklé
na svislou plochu u česna než kdyby bydlely třeba v skalních dutinách a
norách , kde se předpokládá spíše vodorovná plocha. Možná někde v tropech,
kde je tepleji. Vodorovnou plochu na "přistávání" zavedli staří zkušení
včelaři, obtížené zásobami nebo zesláblé včely třeba na jaře, kdy je moc
zima anebo při silné snůšce nebo při náhlém dešti na svislé ploše sedaly
příliš nízko a třeba už potom neměly sil vylézt nahoru k česnu a do úlu a
byly ztraceny. Takže cílem bylo hlavně neztratit ty včely na konci
životnosti a hlavně zásoby, co přinesou. Bylo to výhodné hlavně ve včelínech
nebo obecně v úlech, kde bylo velkým přesahem střechy zajištěno, že při
dešti na česno nepršelo, protože pokud na takovou vodorovnou nebo mírně
svislou plochu pršelo, mohlo to být horší místo na přistávání včel než
svislá plocha, navíc odstříkáváním kapek se dostávala voda česnem do úlu.
takže pokud není česno chráněno před deštěm a obecně nepřízní počasí, jako
je u dnešních nastavkových úlů, skutečně není moc velký důvod mít tu
vodorovnou plochu. Spíše šikmou. Jinak z fotek je vidět, že typická poloha
těla "přistávajících" včel je šikmá, jsou tedy připraveny přistat i na
svislé ploše i na vodorovné ploše.
Co se týká zalétávání, včely pokud mají k dispozici více otvorů do úlu,
létají nejvíce do těch, které jsou v blízkosti plodu. Asi i automaticky se
vracejí do otvoru, odkud vyletěly. A do blízkosti plodu proto, protože
stejně zásoby ukládají k plodu a v případě česna ve dně, které je kolikrát u
nastavkových "věžáků" poměrně daleko od plodu by musely pěšky uvnitř úlu
absolvovat hodně dlouhou trasu než uloží sladinu do buněk. Raději ji uletí
vzduchem a vrátí se do otvoru, který je místu ukládání zásob nejblíž. Mně
připadá, že včely první snad dny výletu létají tím otvorem, na který se
zalétají. Ale během několika dnů (desítek, stovek výletů?) se přeorientují
na jiný otvor, pokud je pro ně výhodnější.
Co se týká výšky 2 cm a nízké výšky 6 - 8 mm jen jako dvou možností, je to
asi určeno konstrukcí dna s česnovým klínem, na jedné straně česnového klínu
je ten výřez 2 cm vysoký pro letní česno a na druhé straně je ten nízký
zimní výřez, aby do úlu nepronikli hlodavci.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872) (20890)

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...
.............
Asi ano, ale to je vnitřní věc ČSV jak si to udělá. Byl sjezd, zvolili se lidi, a ty převzali odpovědnost.
Nebo by alespoň měla být od nich požadována. A jak jsem tak třeba četl zprávu UKRK, tak asi není, ale to je věc ČSV a jeho funkcionářů. Neslyšel jsem o žádném předsedovi, místopředsedovi, tajemníkovi, členovi PUV, UV kterého by museli ostatní přesvědčovat a prosit, aby to vzal. A i kdyby - vzali funkci, vzali zodpovědnost. A že je to většině putna, hlavně když jim na výročce chutná, tak já to řešit nehodlám.
Pro mě je KAV zajímavý vtom, že by to měla být taková nějaká komunikační rovina včelařů na stejné vlně. S podobnými názory, ochotných se podělit o informace i je přejímat atd. A možnost nacházet takové i v okolí.

Pokud někdo chce dělat politiku, tak je o tři roky pozadu. To měl podepsat I2J, nebo udělat jinou iniciativu a nechat se urážet, že mu jde o koryta. Teď jsou "koryta" rozdělena, takže je na čase aby se včelaři věnovali včelaření a funkcionáři funkcionaření.
Jinak si myslím, že analýza V.Protivínského je bohužel pravdivá a prognoza pravděpodobná.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.53) --- 19. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887) (20891)

Řešení dna atd. mi mnohdy přijde, že si pleteme včely s letadlem. Tedy že přistávají na podvozek a k tomu potřebují rovnou dojezdovou plochu.
Když jsem si koupil digiťák a mohl si fotit podle libosti (bez finančních nákladů) tak jsme si potvrdil svoji teorii, že vodorovné česno je pro včely absolutní blbost. Až na vyjímky se s takovouto přistávací plochou ve svém vývoji nesetkali. Pro včely je přirozené přistávat na svislé nebo šikmé kůře, skále atd. nebo vlétat dovnitř a přistávat přímo na plásty - tedy zavěšovat se na jejich okraje.
Kdybych se někdy vracel k vysokým dnům, tak na čele udělám česnový klín jako dosud a nad ním větší otvor (asi 5cm), který by se dal asi posunem regulovat a v době snůšky bych jej otvíral tak aby včely mohly vlétnout dovnitř pod plásty. Nebo bych to alespoň zkusil, abych se mohl kouknout kudy včely létají nejvíc.
Pozorování je zkreslené asi i tím tím, že včely preferují ten vchod na který se zalétávaly. Takže těžko říci, jestli když mám velký provoz v očkách to je tím, že včelám víc vyhovují, nebo se tam jako mladušky zalétaly.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 19. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872) (20890)

Výzva nebyla přeci uzavřena. KAV je podle mé představy zcela mimo téma "Výzvy". O peníze tu jde až v poslední řadě.

Připomínám, že například formou dotací na kompresory se peníze aktivním včelařům vracejí. EU dobře ví, proč stanovila pravidla na výplatu dotací tak jak jsou v NV 197. A já to schvaluji. Bohužel se to nevyužívá tak, jak by se mohlo.

-------------
>A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.64.52) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879) (20887)

No pokiaľ ide o dno stretávam sa s dvomi názormi:
Jedni tvrdia, že vchod pre včely by mal byť minimálne 2cm vysoký a po celej šírke, iní zasa, že by mala byť dodržaná včelia medzera a výška stačí cca 8 mm.
Celkom dobre nechápem, prečo má byť vstup vysoký 2cm a potom dnu už len 8 mm? A hlavne ak je zasieťované dno....vetranie zabezpečené...

Ďalšia vec - pri odbere peľu.keď je zasunutá peľová mriežka - povedzme medzi sieťovinou a peľ. mriežkou je 8-10 mm a tiež medzi peľ. mriežkou a spodnou latkou rámika. No keď sa neodoberá peľ a peľ. mriežka je vonku - už nie je dodržaná včelia medzera a včely aj tak musia liezť po bočných stenách kým sadostanú na rámiky.

Kde je pravda :-)) ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(147.230.173.92) --- 18. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866) (20872)

> Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
> Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
> stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
> "veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
> léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
> reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
> dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
> bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
>
>S přátelským pozdravem Petr

A co znovu otevřít v rámci obrody Výzvu ZO Třešť.

Po přečtení předchozích příspěvků myslím, že přidání pravomocí a monožstí aktivním ZO by celkovou situaci zlepšilo...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tom (88.101.214.141) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882) (20885) (20888)

Pokud počítám 12V x 3A = 36W . To je příkon. Při účinnosti
80% je výkon motoru asi 29W.

Kolik myslíte,že by měl stát profi pohon na
čtyřrámkový medomet, který by byl učinný - 120W, brzdil a
byl bezpečný zhlediska úrazu elektrickým proudem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882) (20885)

Mechanická část není až tak jednoduchá. Zpomalení se děje řemenicemi 1:5. Koš by měl být založiskován a když už se s tím zabývám, tak pohon pod medometem, což znamená, prodloužit osu a trochu si s tím vyhrát. Řemínek by měl být z polyuretanu, aby nebral moc energie na ohýbání, nebo plochý. Brzděním se nezabývám, protože mi při medobraní nikdy nechybělo. Daleko důležitější je osvětlení vnitřku při stěně. To už je vysloveně luxus, na který se rychle zvyká. Přeji úspěch !!! Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Zdravím přátele včel,
moje pořekadlo:
Máš-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíš-li.
Podle mě tím nic zkazit nemůžete:
Vysoký podmet můžete zužit vnitřním dnem ( popřípadě máte-li nízké dno kombinované s polonástavkem...můžete oddělat polonástavek ), drátěné dno můžete zadělat, tenkostěnný úl mužete obalit polystyrénem...můžete uteplit, nástavkový úl...znak racionalizace č. 1.
Není-li tomu tak, pak mohou vznikat problémy:
Pevné dno těžko předěláte na drátěné, Polystyrénový úl těžko odteplíte, bez nástavkového úlu se racionálně včelařit nedá ( nebo jen velmi-velmi-velmi obtížně ).
Vysoké drátěné dno má spoustu výhod:
1/Dobře provětrává úl ( v zimě provětrává ,,až moc dobře,,...omezuje plodování...což je nesporná výhoda, proto je dobré mít přes zimu plně otevřená drátěná dna ( silným a silnějším včelstvům to vadit nemůže...naopak prospívá...omezení nepotřebného zimního plodu. Taková včelstva mají znatelně rychlejší rozvoj něž včelstva, která v zimě ve větší míře plodovala ))( v létě chrání před přehřátím a urychluje zrání medu ).
2/Pokud-li není zastaven divočinou ( doporučuji používat stavební zábrany ), tak složí jako únikový prostor při medobraní ( včely z medníků )popřípadě během kočování.
3/Během růstu včelstva složí jako prostor dočasného vyvěšení včel. Podle chumáče včel v podmetu poznáme, že máme rozšířit.
4/Včelstvo má stálý přívod vzduchu, i když zavřeme česno a očka
.........určitě by se našli ještě další výhody
Nevýhody:
Já žádné nepozoruji. Mám stavební zábrany, včely nenechávám dlouho tísnit v podmetu, nemám problémy s divočinou v podmetu.Možná u slabých včelstev zpomaluje vývoj ( to se dá snadno napravit...stačí kus folie a překrýt potřebnou část drátěného dna...přizpůsobit drátěné dno síle včelstva...předjaří, jaro )
Včelařil jsem ( vloni jsem musel kvůli moru zlikvidovat chov )a včelařit v dohledné době budu s celo-drátěným dnem a 10 cm vysokým podmetem....Optimal.
Vysoký podmet mít ani nemusíme. Stačí kombinace nízkého dna a polonástavku a efekt bude stejný. Každý si něco vybere.
Máte-li
vysoký podmet, drátěné dno, tenkostěnný úl, nástavkový úl,
nic nezkazíte-li....vřele Vám a ostatním doporučuji.

zdravím..........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????
....
Asi neexistuje objektivní a univerzální odpověď, odpovím jen svůj subjektivní názor.
A) dělal jsem je a už je standardně dělat nebudu. Na trubčinu atd budu dávat na nízké dno nízký nástavek se stav. rámky. Asi budu mít mezi st. rámky větší rozteč než 35-38mm. Výšku budu mít asi 2,5cm
B) to řeším česnovým klínem - hranolkem - má vyfrézované drážky výšky jen 6mm. Šíře je dobrá přesně tak, aby se do nj vešla hubice aerosolového vyvíječe - pokud to není řešeno jinak.
Klín vyndávám na jaře podle počasí a letové aktivity, vracím nejpozději při krmení /snůšková situace, slídění atd/. S velikostí /větrání/ si nemusím dělat starosti, právě proto, že mám síto ve dně.
C/ Zůžování česna je dle mě důležité jen z důvody obrany - slídění, hlodavci, vosy,...
Průvan, vítr atd. Jednak to musí řešit dispozice před úly - stromky, keře a. zábrany, případně výška úlu ( mám taktéž světový unikát dle p.Prokeše a Včelařství :-) = úly na paletě ) u země je minimální vítr. Další stupeň obrany před větrem mají včely - jsou to plásty pod plod. tělesem. Plásty s buňkami - dole většinou prázdné, nebo ploprázdné (pyl) - to je účinná aerodynamická brzda. Právě přes síťované dno a labyrint podložky pod úlem - paleta atd. se tam vítr přímo nedostane.
Poslední konstrukce dna, které jsem vyzkoušel, byla klasická Langstroth atd. Podložka, latě do "U" a v předu klín. Asi 2,5cm. Větrání mi zajišťuje síto vzadu - pruh přes celou šíři asi 10cm. Ve spojitosti s očky a česnem vpředu i s nasazenou podložkou nedoléhající k zadní straně mi zajišťují dostatečné větrání a odvod vlhkosti v zimě. Stejné, jako dřívější dna i celosítová diagnostická (VD).

Sítované dno mám z následujících provozních důvodů.
- V případě loupeží atd. mám volné ruce při uzavírání a zužování česen, při tvorbě oddělků taktéž můžu věznit, případně převážet.
- Hlavně zima - v kombinaci s umístěním na paletách a úlech ve dvojicích atd. se mi nestalo, že by došlo k takovému zasněžení, že by se včely dusily. - to je u mě hlavní důvod.
- Síto vytváří včelám v létě náročnější podmínky, lepší výběr dobrých včelstev do příští sezony.

Ale je to osobní názor a zkušenost a nedělám si nárok na přesvědčování jiných o jeho jediné správnosti.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (88.102.214.94) --- 18. 2. 2007
Re: Zprávy z bojiště (20882)

Dobrý den,
k vašemu příspěvku ohledně pohonu medometu, by mě zajímala mechanická část....bude přenos síly na osu koše nějak zpřevodován? Pokud ano jak? Jak se u takovýchto pohonů řeší dojezd? tj. Jakým způsobem se přejde z max. otáček do úplného zastavení. Řeší se to nějakou brzdou? Je mi jasné, že se koš zpomalí snížením otáček, ale nevím jaký vliv má setrvačnost na toto zpomalení..Doteď točím klikou a ani jsem neviděl žádný el. medomet v akci...ale nyní se zabývám myšlenkou vytáčení medu zmodernizovat :-)Děkuji za odpověď
Tomáš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 2. 2007
Re: Chvála medu (14649)

Z webu ČSV:
Soukromá včelařská firma se rozhodla ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, základní organizací Českého svazu včelařů v Karlových Varech a tamějším okresním výborem svazu i letos pokračovat v akci poprvé uspořádané vloni na Hauenštejně (Horním hradě) stojícím na úpatí Krušných hor – a tak založit novou včelařskou tradici. Akce se jmenuje Chvála medu. Podrobnosti najdete v oddělení Akce (klikněte) u data 28. července. Autor: Petr Prokeš

Je vidět, že věci se nějak mění. Přítel Loefelmann si zřejmě byl u včel vyzvednout poštu:-)
Jméno jeho firmy ještě není dost dobré aby bylo vysloveno, ale nic nejde najednou.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Banýr (88.102.157.168) --- 17. 2. 2007
Různé názory.


Pro přítele Madru 20880
je mi jasný,že si pár lidí tam nahoře z toho udělala velice dobře placenej a jistej flíček,kde se nenadřou a můžou si tam bejt i když jsou v důchodě.Toť Vaše slova.
Vážený příteli,jako začínající včelař máte jistě dobré rádce,když můžete suvereně hodnotit práci v Křemencově ulici.Když pominu Vaší Češtinu,Vaší rádci,by Vám mohli alespoň poradit,že včely se napěstují.Co se týká př.Řeháčka, mám zase já dojem,že tam dává články jen pro honorář.Mám namysli o slivoních,myších a z odborného žánru o pochybném návodu včelaření v budečáku.Cenu brožur,30-50Kč v Křemencově porovnejte s návodem př.Řeháčka o včelaření v Dadantech asi za 300Kč.Tím jsem nechtěl ani zdaleka říci,že př. Řeháček je naprosto včelařský neodborník spíše naopak,ale jenom to,že s ním nemusí také každý vždy souhlasit.Co se týče př.Smělého,nejenže nedovedete napsat ani jeho jméno,radil bych Vám,hovořit o př.Smělém s úctou.Vaší rádci zřejmě neradi slyší jeho názory a na to mají samozřejmě právo.Horší je,že využívají takové lidi jako jste Vy k jeho hanobení.Až si někdy poslechnete jeho přednášku,nemusíte samozřejmě se vším souhlasit,ale určitě si získá Vaší pzornost a bezpochyby i úctu.Zmiňujete se také o tom,že Vaši sousedé stejně Váš chov zdevastují špatným léčením a.t.d.Zamyslete se nad tím,jestli si oni také totéž nemyslí o Vás.Možná,že nejste sám kdo má zájem chovat silná a zdravá včelstva?
Hodně úspěchu. V.B.










Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 17. 2. 2007
Zprávy z bojiště

Před několika týdny jsem psal o modernizaci pohonu náhradního medometu a použití návrhu př. Havrlíka. Dnes jsem zahájil zkoušky a tak se dělím o zážitky. Místo motorku z chladiče z Favorita/55W 2800ot/ jsem za 2 lahve medu získal téměř nový z Fabie. Jako napájení jsem použil starý zdroj z počítače z něhož jsem si vytáhl 12 V. Ze zásilkové služby Elektronic Obecnice, tel 318635650, mě zaslali za 287 Kč impulsní regulátor TO25MS a chce to posílený typ a když už jsem rozhazoval, tak jsem si vyhodil z kopýtka a za 27 Kč jsem si nechal poslat hezkou krabičku. Jinak kdo už zápasí se sklerozou jako já, tak jsem si nechal přibalit za 191 kč hlídač světel k autu. Nejen že upozorňuje na nerozsvícená světla před jízdou, ale i na nezhasnutá po jízdě. Komponenty jsem nanečisto zdrátoval,/ je to velmi jednoduché / a ono to velmi dobře funguje. Regulace funguje od 0 do max. otáček spolehlivě a plynule. Na prázdno motorek odebírá 1 A , když se mu dá soda tak asi 3 A.Jinak kdo chce nový motorek z Fav. tak stojí 500 kč. Takže teď už jen zbývá dodělat mechanickou část a bezkonkurenčně nejlevnější pohon medometu může za pár měsíců fachčit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: Dno (20879)

Vysoká dna jsou vhodná pro kočování - včely se mají kde vměstnat a pokud se
nehýbá se dnem a nastavkem nad ním přes léto, tak jsou dobrá pro stavění
divoké trubčiny. Na konci srpna, v září se včely z té trubčiny stáhnou a
potom se trubčina dá bez rozrušení včel vyřezat. Nízká dna se dají bez
problémů použít na stabilním stanovišti a včely tam prakticky nestaví nic,
co by se muselo za rozdivočení starých včel létavek v létě vyřezávat. Síto
je dobré pro zimování, kdy umožňuje studené zimování a dobré větrání úlu od
vodních par v zimě a taky dobré pro přívod vzduchu při kočování a při
setřepávání včel smykem rovnou do úlu místo do rojáku při vytváření umělých
rojů nebo při sbírání nízko sedících rojů, kde hmotnost úlu nevadí.
Nízké dno je vhodné pro jarní rozvoj slabších včelstev a oddělků v malém
prostoru úlu, třeba jednom nadstavku 39x24, případné síto se snadno
utepluje.
Česno aspoň dva cm vysoké po celé šířce úlu nebo odpovídající plochy širší
než zhruba polovina, třetina úlu je zapotřebí při silné nárazové snůšce, to
je hodiny až dny ročně, menší česno může imtenzitu takové snůšky omezovat.
Naopak v době krmení a slídění včel může tak velké česno současně s nějakou
chybou nebo poklesem počtu včel v úlu a v kombinaci s vysokým dnem usnadnit
vyloupení včelstva.
Dřív jsem dělal vysoká dna,nyní dělám nízká zasíťovaná dna, pokud potřebuji
v úlu prázdný prostor třeba nad dnem, řeším to polonastavkem.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865) (20867) (20871) (20876) (20877)

Podle mne se musí začít od ZO, Jsem registrovaný v Dlouhý Vsi a musim říct,
že sice se tam nejaky přednašky nedelají (aspon o tom nevím bydlím o 160 km
dale :-)) ), ale je to hlavne i věkem včelařů, ale pokud zajdu za předsedou
a i dalšíma lidma jsou ochotný mne jako začátečníkovy pomoci a poradit,
připadně i poskytnout pomoc ukazat a tak. Popravdě, mne poplatek za členství
ve výši 150 kč + neco za včelstva moc netrápí, pokud pujdu do hospody tak se
za to ani nevožeru. + aspon mam časopis, ze ktereho čerpám aspon malo
informací (+ ješte čtu moderní včelař). Chodim nakupovat do křemencovy,
takže se tam občas potkaj lidi z vedení a musim řict, že vypadaji velice
dobře živeně. Nepoznal jsem hukot kolem včely protože když sem se stal
členem zrovna zkrachovala.

Ale řeknu to jednoduše, je mi jasný, že si par lidi tam nahoře z toho
udělala velice dobře placenej a jistej fliček, kde se nenadřou a mužou si
tam bejt i když jsou v duchodě. Štvou mne, že brožury ktere prodavaji v
prodejně za 30 - 50 kč nejsou na internetu, protože za tu cenu pisatele asi
na autorských poplatcich moc nezbohatnou, ale mne jako začatečníkovy by to
hodne pomohlo jak zdroj informací. Že s časopisem dělají tajnosti a přitom
co jsem si pujčil starší vydaní, tak se obsah každej rok otáčí stale dokola.
Že o pěstování včel tam píše jedine pan Řeháček a pak se tam motá pán Smělí,
který tam jen cpe svoje polystyrenovy úly jako by to byl jedinej možnej
zpusob včelaření. (pana Řeháčka si vážim, aspon neco je tam k věci. To se o
panu Smělím řict neda). a bla bla bla.... da se toho najit hodně určite to
víte lip než já.

Ale at se udělá jakákoliv další společnost, bude chyba v tom, že se budete
snažit jak o život řádne léčit, mít včelstva skorodokonala, tak stejnak
dostanete veš nazpatek reinvazí od člověka co je sice jinak registrovanej v
CSV, ale jinač je to prase na entou co nelečí. Co tam dotahne mor a bude mit
i vy prd následně.

I kdybych vstoupil do psnv, do jakykoliv jiné organizace, tak tam bych byl
stejnak odkazanej na pomoc tech kterych znam a co jsou v CSV. To bych pak
nemusel byt registrovaný nikde. I to lečivo by mi sehnaly, nebo bych si ho
nechal od veteriny napsat. O dotace bych si taky požadal přes ně a tak. Je
to smutný, že to řikám takhle, ale tim že bych byl od dalších členu par set
kilometru bych si nepomohl.

To jsem radši pro to svinstvo udělat teplej bonz a požadat statní orgány o
prošetření stavu ČSV jako poživatele státních dotací, ale bojim se že by to
nakonec neodnesly ty nahoře, ale řadový členove, kteří i chodí do práce a
nemájí tolik času na spolkovou činnost.

Madra
----- Original Message -----
From: "Pepa" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 5:05 PM
Subject: Re: KAV klub aktivních veelaou


> Hezká myšlenka, ale to asi nic nedonese. České včelařství to stejně nějak
> nezechrání. Kdyby to bylo celoplošné a jako organizace, musely by být
> nějaké stanovy atd. Pak nějaké placené funkce a tedy další Český svaz
> večalařů i když pod jiným názvem. Byly by to další zbytečné funkce, které
> by tak nebo onak odčerpávaly finanční prostředky. Ono to stačí ten počet
> "chudáků" v parlamentu a odložených zcelá zbytečných politiků v senátu.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Dno

Zdravim vás všechny, chtěl bych se Vás zeptat na názor jake dno je k nastavkum nejlepší (teda aspon Vaše mínění).
Teď budu dělat dna a při četbě informaci jsem narazil pro mne par detailu.
A) je lepší dno vysoké, nebo nízké a mimo vystavovaní trubčiny jaky je v tom rozdíl???
B) česlo po cele šířce a vyšce nastavku, nebo udelat přes jaro a začatek leta klasickou škviru a proč???
C) souvisí s B. pokud česlo zůžené, aby tam neměli průvan, proč se preferuje zasítované dno, když jim tam stejnak potom tahne spodem????

Jsem pomalu rozhodnutej zasítovat dno, aby bylo otevřené i přes zimu (mimo sběr měli) a odtekala voda a dostaval se tam vzuch při zapadáni česla sněhem.

diky Madra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863) (20870)

Omlouvám se ten e-mail je: pepah/=/vodafonemail.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863) (20865) (20867) (20871) (20876)

Hezká myšlenka, ale to asi nic nedonese. České včelařství to stejně nějak nezechrání. Kdyby to bylo celoplošné a jako organizace, musely by být nějaké stanovy atd. Pak nějaké placené funkce a tedy další Český svaz večalařů i když pod jiným názvem. Byly by to další zbytečné funkce, které by tak nebo onak odčerpávaly finanční prostředky. Ono to stačí ten počet "chudáků" v parlamentu a odložených zcelá zbytečných politiků v senátu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865) (20867) (20871)

Až se to dost rozroste, bude čas se poohlédnout i po nějaké té , samozřejmě dobře honorované , funkci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních vèelaøÚ (20863) (20873)

F.Skalsky:
Porady sjezdovych delegatu :
Tajemnik vysvetlil proc se porady vubec konaji.Stavalo se,ze predlozen navrh,ktery se zdal rozumny a byl prijat.Druheho dne se vsak ukazalo,ze nevyhovuje. Byl predlozen Nekym kdo zrovna nepatri mezi nejlepe informovane.Vysledek byl zadrhel v jednani SJEZDU. Smyslem PORAD je predchazet temto situacim.(soustredene obliceje delegatu naznacovali ze poradu povazovali za uzitecnou redaktor ).

Setkani s delegaty prinasi namety na zmenu ve svazu na jine metody prace svazovych slozek....avsak az na vyjimky,jsme se od techto lidi nedovedeli,kdo navrhovanou cinnost bude delat,kdo ji ekonomicky zabezpeci a co prinese ke zlepseni stavu naseho vcelarstvi. Znam jednoho clena ustredniho vyboru.Jeho hlucha slova,doplnena-Svaz by to mel udelat-...Kdo je Svaz ?Jsme to My-s nebyvalou moznosti se sdruzovat,debatovat,pracovat pomahat si a prinaset uzitek. Chytraci,Chytrolini.Hlavouni. I mezi cleny svazu je par takovych jednotlivcu,kteri se schovavaji za moderni vcelarstvi a obcas vykrikuji sve napady a myslenky.
..............
Pepan: ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS CO BUDETE V MÍSTĚ PODNIKAT NIC SE TOTIŽ NEZMĚNÍ NEBUDOULI LI LIDI CHTÍT ZADARMO DĚLAT NĚCO PRO DRUHÉ nesmí se čekat co vám svaz zařídí on vás může podpořit jen rámcově
...........................
Ono je asi místo a místo. Včelaři jsou různí a myslím, že současné komunikační technologie dokáží dát skutečně svobodu sdružování.
Pokud to dobře chápu, tak tady nejde o žádný trucpodnik. Podle všeho to vypadá, že včelaři co chtějí včelařit se zdravými včelami, léčit jak se má, dozvědět se něco nového a jsou i ochotni se podělit o svoji provozní metodu atd. jsou většinou v menšině.
Samozřejmě, včelař ze ZO, která si za zimu udělá pár přednášek a besed, v létě zorganizuje pár praktických ukázek pro nové včelaře, společně nakupuje ins. matky, přelarvuje těm co to neumí nebo již nevidí, objednávají společně sklenice, mají společnpu stáčírnu, tisknou si etikety atd, tak tito šťastlivci nic nepotřebují.
Pak je ovšem několik málo ZO kde tento názor není ve většině, jejím členům prosím dopřejte právo si domlouvat co chtějí. Prostě jsou v jejich ZO v menšině, ostatním situace vyhovuje, tak proč by se nemohli sdružovat mimo?
Kydž si to chtějí dělat sami, nikoho k tomu zřejmě nepotřebují.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních vèelaøÚ (20863) (20866)

samozřejměž e je jich moc a každém který se oštěpí je ten jeden aktivní který to táhne a kdyby se dali do hromady tak bude těch tahonou hned osm ale on se kažý hned načepíří jak krocan a trhne se od toho druhého a založí si svůj odbor a nakonec zůstane stejně osamocen a nespokojen začne dštít síru a oheň, než by začal hledat jinou cestu

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: KAV klub aktivních v?ela??
> Datum: 17.2.2007 10:20:57
> ----------------------------------------
> Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?
> ČSV,ZOČSVOS,PSNV,Cech profesionálních včelařů ČSV,Optimal klub,Dadant
> klub,...
> Většinou to vypadá tak, že pár lidí se snaží něco dělat a ostatní se
> ,,vezou,,.
> Chtělo by to provést nějaké radikálnější změny( očistu ) v ČSV jinak se
> stakového stavu nedostaneme.
> Ale, jak na to?
>
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re:KAV klub aktivních vèelaøÚ (20863)

klub je něco malého ,
JAKMILE SE TO ZAČNE ZVĚTŠOVAT DO VELKOPLOŠNÉHO ROZMĚRU STANE SE Z TOHO NĚCO STEJNĚ TĚŽKOPÁDNÉHO JAKO JE CELOSTÁTNÍ SVAZ.
Přístup by měl být obrácený pod zastřešením svazu každá organizace by se měla chovat jako samostatná jednotka ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS CO BUDETE V MÍSTĚ PODNIKAT NIC SE TOTIŽ NEZMĚNÍ NEBUDOULI LI LIDI CHTÍT ZADARMO DĚLAT NĚCO PRO DRUHÉ nesmí se čekat co vám svaz zařídí on vás může podpořit jen rámcově

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: KAV klub aktivních v?ela??
> Datum: 17.2.2007 07:32:32
> ----------------------------------------
> Dobře padl tady návrh s tímto názvem,přiznám se nenapadá mě nic
> lepšího.Máte-li někdo lepší název tak sem s ním.Jinak moje původní
> představa byla klub okresního formátu,ale vidím,že by mohl být krajský a
> možná i pro celou ČR proč ne? Uzavřená společnost jen pro členy ČSV nevidím
> důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc
> příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem. Díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20866)


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 17, 2007 10:20 AM
Subject: Re: KAV klub aktivních veelaou


...
> zdravím....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
Nevím, nechtěl bych chladit ničí nadšení pro udělání něčeho v dobré víře...
Jen uvažuji o tom, jestli by vyčlenění nějaké skupiny lidí v rámci
stávající organizace nevedlo k odtržení od zbytku, který se sice jen
"veze", ale bez těch aktivních by se asi snížila jeho úroveň péče o včely a
léčení. V konečném důsledku by na to zase doplatili i ti aktivní - dík
reinvazím roztočů i jiných nákaz... (Ono to tak vlastně bývá skoro všude, že
dobrý chod jakékoliv organizace bývá vykoupen pílí několika "tahounů", ale
bez nich by to bylo všelijaké :-)...).
S přátelským pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865) (20867)

Já vás budu zpovzdálí pozorovat.Za rok za dva se podívám,
.......
Přesně tak. Stát opodál a pozorovat, hodnotit,.... a nic nedělat.
To chce trpělivost. Většina lidí ji má dost a vydrží pozorovat celý život. Zvláště když pozorují z nějaké funkce.
Doporučuji nejen pozorovat, ale i pečlivě si zapisovat. Jeden nikdy neví, k čemu to za pár let bude užitečné.
Viz dnešní "žhavé" stbaférky, které nejvíc zajímají právě ty nezůčastněné pozorovatele.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863)

Jsem rád ,že jsou tady lidé a diskuse na toto téma.Příští sobotu máme VČS naší ZO a tak začnu tam zkoumat jaký bude zájem,ale jak to znám žádná sláva to nebude.Někde se přece musí začít.
Kdo chce může se předběžně přihlásit u mě na e-mailu: pepikh/=/vodafonemail.cz Napište jen jméno okres č.mobilu a e-mail, můžete přidat počet včelstev stačí řádově v desítkách.To pro začátek stačí,žádná osobní data nepotřebuju!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863) (20866)

Kolik je to dost spolků? Jak pozoruji, tak se členové ZO dělí do 3 skupin. Jedni jsou formální členové, nechají si pouze přes plnou moc přinést zbytek z dotací a léčiva. Druzí se zúčastní aspoň jedné schůze a snaží se v rámci možností být v kontaktu a mít věci v pořádku a část si jich přečte i včelařství. Třetí skupina čte Včelařství pravidelně, chodí na schůze, jezdí na zájezdy, na výstavy, účastní se aktivně různých akcí. Mezi nimi jsou důvěrníci a funkcionáři. Jsou to 3 spolky? Ne.

Važme si ale všech co dávají včelám šanci ke zdravému životu a opylování rostlin.
Jestli si někdo uvnitř spolku vytvoří klub nadšenců, co se budou scházet každý měsíc a vyměňovat si poznatky - novinky, půjčovat si knížky, překlady, promítat si videa, rozchovávat šlechtěné matky, aerosolovat si včely, organizovat si prodej medu, ochutnávky medoviny, nákup mezistěn, cukru, sklenic a víček, prohlížet systematicky včelstva některých pasivních a neznalých včelařů, aby jim tam nekvasil mor 3-4 roky, atd. atd. to je jejich věc. Bez průkazů, známek, příspěvků, revizních komisí, voleb. Vše spojeno jen komunikační sítí: SMS, email, telefon, auto, kolo, pošta; dostatkem času a chutí něco víc dělat. Ti by měli v ZO vytvořit jakýsi imunitní systém, proti nemocem, úpadku a marasmu.

-------------------------------------------
>Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865) (20867)

Jeden člověk moc neudělá....na to je potřeba alespon nějakou větší skupinu lidí.

zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863) (20865)

Správně, udělejte revoluci, sbořte staré a založte nové.Já vás budu zpovzdálí pozorovat.Za rok za dva se podívám, kdo a proč to založil a kdo to pak povede, za kolik a kam. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863)

Není těch svazů, organizací, spolků,... už dost?
ČSV,ZOČSVOS,PSNV,Cech profesionálních včelařů ČSV,Optimal klub,Dadant klub,...
Většinou to vypadá tak, že pár lidí se snaží něco dělat a ostatní se ,,vezou,,.
Chtělo by to provést nějaké radikálnější změny( očistu ) v ČSV jinak se stakového stavu nedostaneme.
Ale, jak na to?

zdravím....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních veelaou (20863)

Záleží, jestli bude mít nějaké vrstevnicové členění, to jest jestli bude
celorepublikový a pod ním nějaké místní nebo ne. Kvůli léčení, kontaktům,
podobným podmínkám atd si myslím, že místní by měly být něco mezi okresním a
krajským. Třeba na území severomoravského kraje by si myslím mohly být tři.
Jedna severní stranu Beskyd a jejich podhůří až někde k Ostravě, druhá
rovina cca od Ostravy k hranicím a třetí kolem Jeseníků. Jinde jsou třeba
menší kraje, mohly by být jen dvě nebo jedna.Ale nemuselo by to kopírovat
hranice krajů, i když by to bylo výhodné z organizačního hlediska, léčení,
nákazové situace atd. Co se týká členů, je třeba podle mně stanovit
minimální a maximální počet členů. Minimální počet, aby byli schopni
zajistit funkce organizace 5 - 6 členů nebo klubu a maximální, protože po
překročení určitého počtu už je spousta členů, co se jen vezou, 30 - 40
členů.

R. Polášek



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (84.244.110.98) --- 17. 2. 2007
Re: KAV klub aktivních včelařů (20863)

Myslím si, že v dobách zakládání včelařských spolků před 100 lety měli všichni nadšení a ideály, včelařit co nejlépe. Postupně se to nějak pokazilo. Tak jako degenerují živočišné druhy, tak degenerují i včelaři a jejich organizace. V přírodě jsou slaboši sežráni a vývoj jde dál. Tady jsou slaboši a paraziti všestranně podporováni nejen ve včelařství. Gauneři mají větší ochranu, než slušní lidé - to už jsem ale někde jinde.

Vymýšlím manifest KAV. Nic to neznamená, jen bych rád zviditelnil správné zásady. Založil jsem si zatím "Společnost přátel včel" (i pro nevčelaře). Principy KAV by měly být dohodnuty na širší základně.

-------------------------------
nevidím důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (212.158.145.2) --- 17. 2. 2007
KAV klub aktivních včelařů

Dobře padl tady návrh s tímto názvem,přiznám se nenapadá mě nic lepšího.Máte-li někdo lepší název tak sem s ním.Jinak moje původní představa byla klub okresního formátu,ale vidím,že by mohl být krajský a možná i pro celou ČR proč ne? Uzavřená společnost jen pro členy ČSV nevidím důvod,proč nezapojit všechny aktivní včelaře možná i nevčelaře tak říkajíc příznivce./zahrádkáře, myslivce atd/Kdo máte nápad napište ho sem. Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pravda (195.39.100.66) --- 17. 2. 2007
Re: Ještě jednou Dadant (20858)

Mám šestirámkový zvratný medomet do kterého se vejde 6 rámků 42x36 nebo 12 rámků 42x17. Výrobce - Havlíčkova Borová. Do medníkových nástavků používám samozřejmě jen nízké rámky. To jen v minulosti, kdy jsem potřeboval rychle velké množství dobře vystavěných velkých rámků, jsem to u pár včelstev provozoval. Oddělky mi tyto mezistěny špatně stavěly a potřeboval jsem už další rok mít z těchto oddělků plnohodnotná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 16. 2. 2007
Re: Ještě jednou Dadant (20858)

K vyskokým medníkovým plástům:
Pro odvíčkování nízkých plástů používám vidličku a rámky mám nabodnuté na hrotu. Jde to rychle od ruky - na jedno upnutí lze udělat obě strany bez odkládání vidličky. Na vysoké panenské souše to ale dost dobře nejde, chce to mít souš pěkně podloženou a to přináší komplikace při odvíčkování. Otáčet se musí oběma rukama a přitom odkládat vidličku. Vysoké souše také nezaručují rovnoměrně uzrálý med v celé ploše. Proto, ale nejen proto jsem rád na nízkých medníkových nástavcích. Ať se vám daří
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Seryn Petr (e-mailem) --- 16. 2. 2007
Re: Jeti jednou Dadant (20858)

Také jsem přešel z optimálu na vysoký rámek,který je 42x35. Nepoužívám nízký
rámek v medníku .Aby medníkové nástavky nebyly příliš těžké,tak používám
bedýnky ,do kterých se vejde 6 rámků.Ty stavím na plodiště na teplou nebo
studenou stavbu. Do plodiště vkládám panenské souše a staré souše vložím do
jednoho nástavku ,pod který dám mřížku,aby ho matka nezakladla.Aby se
panenské souše nebortily,takdrátkuji 4x svisle a 2x vodorovně.
Hodně úspěchu Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 16. 2. 2007
Re: Ještě jednou Dadant (20858)

Pravda: Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.
......
Jaký typ, výrobce, nebo konstrukční řešení se osvědčilo?
Děkuji
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pravda (195.39.100.66) --- 16. 2. 2007
Ještě jednou Dadant

Dva typy Dadantů testuje i výzkumák. Dr. kamler již nějaké výsledky zveřejnil (Lysá n.L., Letňany). Jeho závěr je, že tento systém je velice perspektivní pro profesionální včelaře.
Já jsem přešel před léty s části včelstev na tento systém z nízkonástavkových Optimalů právě z důvodu jednoznačně vyšší produktivity práce.
Ještě jedna poznámka k borcení panenských plástů v medometu.Vytočil jsem už stovky panenských plástů této ohromné rámkové míry (42x36) a dosud se mi žádný nezbortil. Přikládám to jednoznačně kvalitě medometu. Dříve se mi ve tří a čtyřrámkových tangenciálních medometech často zbortily i rámky 42x17.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.195.230.1) --- 16. 2. 2007
Re: dadant- nevhodné rieenie (20738) (20758) (20763) (20780) (20783) (20789) (20792) (20800) (20801) (20805) (20808) (20812) (20818) (20821) (20823) (20829) (20830) (20831) (20833) (20854)

No, jestli výsledky budou skvělé asi hodně záleží na tom, do jaké míry budu schopen pochopit a využít přednosti vysokého nástavku, ale už se na to těším. Ohledně výběru úlu jsem dal před lety na instinkt, vyrobil si pár nízkonástavkových úlů a během dvou let jsem všechny úly 39x24 rozdal a přešel na ty 39x17, že to byla dobrá volba svědčí to, že mám ze včelaření větší radost. Snad to tak dopadne i s Dadantem.
Musím ale říct, že když jsem vytahoval z úlu tuhle velkou rámkovou míru plně zaplodovanou, byl to krásný pohled ....
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 16. 2. 2007
Re: Výsledky vzorků a klub (20844) (20852) (20853) (20855)

Nevidím v tom nejmenší problém a navíc by mě tvoje výsledky zajímaly jak D. dopadly v porovnání s jinými úly. S napájením žádné zkušenosti nemám. Včely mají do 100 m přírodní vodu, mají křídla, tak ať se snaží.
Přeju skvělé výsledky!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 16. 2. 2007
Re: Výsledky vzorků a klub (20844) (20852) (20853)

Samozřejmě, takoví jsou nejvíc vítáni a dostávají náborový příspěvek :-).
-----------
...může se vnutit i nečlen ČSV?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.195.230.1) --- 16. 2. 2007
Re: dadant- nevhodné rieenie (20738) (20758) (20763) (20780) (20783) (20789) (20792) (20800) (20801) (20805) (20808) (20812) (20818) (20821) (20823) (20829) (20830) (20831) (20833)

Zdravím Radima, takhle jsem se k Dadantu dostal i já, loni na jaře jsem nechal včely vystavět tři Dadanty, letos jsem poprvé zimoval bez komorování, letos ho rozhodně chci vyzkoušet pro získání zkušeností. Protože mám nástavky 39x17, spojil jsem dva k sobě a vyrobil rámky 39x36. Loni je včely krásně vystavěli, chci si ty tři Dadanty (nebo jak to nazývat) nechat alespoň 5 let, pak uvidím, jak mi budou vyhovovat.
Pro přítele Stonjeka: Nechci ti vyhrožovat, ale pravděpodobně se s nějakými dotazy obrátím (možná v konferenci DADANT), až se mi vykrystalizujou otázky ke krmné komoře a k napájení.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 20854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76384 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 20854 do č. 20914)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu