78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Bronislav Gruna (109.81.211.243) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398) (66408) (66409) (66413)

Zrušení zimní měli bez náhrady je podle mého názoru nejlepší rozhodnutí, které za současných odborných poznatků může být učiněno.Znamená to učinit včelaře zodpovědné za svá včelstva i "de jure", když "de facto" již zodpovědní jsou (platí ztráty ze svého).
Broněk
-----------------
Proto se zeptám. Navrhujete zrušit bez náhrady? Nebo máte připravené lepší
řešení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.75.0.10) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398) (66408) (66409) (66413)

Navrhuji aby tento vliv někdo objektivně posoudil a pak rozhodl zda u vícenástavkového zimování má smysl se řídit podle zimní měli.
Zatím je spousty zpráv, že ty mrtvoly po léčení tam jsou a že se dostávají do zimní měli. Tím, že někdo snad úmyslně blokuje skutečnost toto ověřit napomáhá spekulacím o tom, že jde o čistě ekonomické zájmy laboratoří a firem vyrábějící VLP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398) (66408) (66409)

> Ale přečti si příspěvek tady:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vysetreni-zimni-meli?pid=103620#pid103620
> Toto jsou praktické zkušenosti a žádné keci.

To jsem samozřejmě četl, čtu asi až moc a málo sbíjím rámky. Jen mě tam
chybí to nejdůležitější, kolik jich bylo na loučkách, samozřejmě pokud jsou
rámky přesně nad sebou. A kolik v buňkách. Z toho by se dalo odhadnout co
včely shodí "náhodou" svým pohybem a co vyhází až při úklidu pro zakladení.

Já se snažím zde pomáhat hledat chybovost vzorku, která samozřejmě
nějaká být musí. Už jen nevysušený vzorek dá při flotaci jiný výsledek, než
vzorek správně připravený. A je zcela jedno, kdo v měli hledá informaci. Zda
včelař nebo laboratoř.

Pokud má být diskuze o nepředávání vzorků nebo jejich falšování, pak
jsem tu špatně.
Proto se zeptám. Navrhujete zrušit bez náhrady? Nebo máte připravené lepší
řešení?

Proč se ptám se ZDE??? No od anonima se to snad dozvím!
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 3. 2015
Re: poÄ?????et roztoÄ?????Ă???Ä?? ve vzorku (66411)

Pepan:
Nad takovými věcmi není radno přemýšlet. Než se vzorec pro výpočet stanovil trvalo drahnou dobu. Ber ho takový jaký ti oznámí.

---------------
A ten vzorec je jaký? Nebo pokud jej neznáš ty, kdo?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: poÄ?????et roztoÄ?????Ă???Ä?? ve vzorku

Protože se odpočítávají i vlivy spadu z léčby a i jiné vlivy což je dáno v
předchozími výzkumy tak je číslo úplně jiné než si sám nasimuluješ. Nad
takovými věcmi není radno přemýšlet. Než se vzorec pro výpočet stanovil
trvalo drahnou dobu. Ber ho takový jaký ti oznámí. Důležité je, že ti
nezašlou oznámení k nátěru. Alespoň tak se to u nás praktikuje. Když nám nic
do konce března nepřijde je to OK.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 3. 2015 7:49:34
Předmět: Re: poĂ????et roztoĂ????Ä??Ă? ve vzorku

"Již to tady bylo Flotací se zjistí počet ve vzorku a podělí včelstvy a máš
statistický výpočet stanoviště popsáno to bylo již mnohokrát jak ve
včelařství tak v moderním včelaři.
viz.;http://www.vcelaristruharov.cz/flotace-vzorku-meli/


-----------------
Děkuji, ale to umím a na to jsem se neptal.
Výpočet průměru se učí už na obecné škole.

Ale k čemu ten vypočtený podprůměr (asi tak 2-10x nižší než skutečný počet
ve vzorku) je?

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (93.99.186.213) --- 16. 3. 2015
Re: pocet roztocu ve vzorku (66404)

Cílem kontroly měli by mělo být zjištění pravděpodobného zamoření včelstev na stanovišti. Na základě tohoto zjištění potom navrhnout způsob deratizace. Úmyslně píši deratizace, jelikož o žádné léčení nejde. K tomu je vypracována metodika jak měl odebírat (jak připravit vzorek) a metodika jak provést měření. Obecně je to zcela běžný postup v každém oboru. Ale stejně jako v jiných oborech je problém v tom, zda vypracované metodiky nakonec nevedou ke zcela nesmyslným výsledkům. Všichni kdo pracují v profesích týkajících se měření a kontroly kvality mi jistě dají zapravdu, že by ani jedna z těchto metodik neobstála před žádným auditem. Metodika přípravy vzorků měli vůbec neeliminuje jak rozmanitosti ve včelařských technologiích a provozních metodách, tak rozmanitosti vyplývající z různých průběhů zimních období, navíc na různých stanovištích. Dle této metodiky máme sice připravené vzorky, ty však o skutečných živých roztočích ve včelstvech nevypovídají zhola nic, respektive jen s velmi malou pravděpodobností. Avšak i kdyby vzorky s pravděpodobností blížící se jistotě vypovídaly o počtech živých roztočů ve včelstvech, metodika jak spočítat roztoče ve vzorku (flotace) má nepřijatelnou a opakovatelnost a reprodukovatelnost. O tom jsme se mnozí z nás přesvědčili, když jsme předložili ke kontrole stoprocentně čisté vzorky nebo vzorky s předem zjištěným počtem roztočů. Za sebe mohu konstatovat, že se odmítám podřizovat nesmyslným nařízením odkazujících se na nesmyslné metodiky. Skutečný stav svých včelstev znám a zásahy do nich provádím dle svého uvážení. Nepotřebuji k tomu jakoukoliv instituci žijící z nesmyslných nařízení, dotací a grantů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.75.0.10) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398) (66408)

Oni jsou nejen v buňkách ale i na horních loučkách spodních nástavků a pokud je jeden den teplo jako bylo letos v lednu tak to pak včely poshazují.
Ale přečti si příspěvek tady: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Vysetreni-zimni-meli?pid=103620#pid103620

Toto jsou praktické zkušenosti a žádné keci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398)

> A jelikož i členové RV ve včelařství potvrzují vyklepání stovek roztočů ze
> spodních nástavků, tak mi vychází, že nařízení natírat plod ...

Datumy dále uvedené prosím považujte jako přibližné!

Vyklepání předpokládám při první jarní prohlídce koncem března. Protože
v buňkách roztoči v březnu jsou, zákonitě zároveň tito VD nevypadli na
podložky v lednu a tedy nezkreslili přirozený spad.

V buňkách nějací uhynulí VD být musí, protože buňky jsou skloněné
směrem ke středu plástu. Ven nevypadnou, ani pokud včely po plástech chodí.
Ven se dostanou až když včely tyto oblasti plástů čistí, tedy připravují k
zakladení, nebo uložení sladiny či pylu. Tyto roztoče včely postupně (v
březnu, dubnu???) vyhází na podložku. A celoroční varoa-monitoring je
započte do přirozeného spadu??? Ale to může zkreslit statistiku.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 3. 2015
Re: poĂ????et roztoĂ????Ä??Ă? ve vzorku (66406)

Již to tady bylo Flotací se zjistí počet ve vzorku a podělí včelstvy a máš
statistický výpočet stanoviště popsáno to bylo již mnohokrát jak ve
včelařství tak v moderním včelaři.
viz.;http://www.vcelaristruharov.cz/flotace-vzorku-meli/


-----------------
Děkuji, ale to umím a na to jsem se neptal.
Výpočet průměru se učí už na obecné škole.

Ale k čemu ten vypočtený podprůměr (asi tak 2-10x nižší než skutečný počet ve vzorku) je?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: poĂ????et roztoĂ????Ä??Ă? ve vzorku

Již to tady bylo Flotací se zjistí počet ve vzorku a podělí včelstvy a máš
statistický výpočet stanoviště popsáno to bylo již mnohokrát jak ve
včelařství tak v moderním včelaři.
viz.;http://www.vcelaristruharov.cz/flotace-vzorku-meli/


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 3. 2015 7:14:00
Předmět: Re: poÄ???et roztoÄ???Ă?Ä ve vzorku

"Pepan:
Již jsem to nezvládl.
Někteří rádi kontrolují správnost výsledků aniž znají metodu a výpočet
zamoření. Jde o statistickou metodu.

----------------
Se nediv, že to nikdo neví. :-)
Asi je tajná. Mluvíš o ní jen ty tady a nikdy jsi neprozradil ani kdo a jak
tu statistiku dělá a k čemu je.
Tedy k čemu její vyhodnocení slouží.

Tak už to letos vyzraď. Co vím, chci to po tobě nejmíň 4 roky. :-)

Zatím jedinou statistiku (pokud mluvíme o matematické metodě a ne věštbě)
udělal B.Gruna - ze zimní měli se dá přesně určit to co včelař co sleduje
včely ví už půl roku - vloni bylo hodně roztočů. :-)
http://www.modernivcelar.eu/clanky/potrebujeme-povinne-vysetreni-zimni-meli
.html
Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 16. 3. 2015
Re: poÄ???et roztoÄ???Ă?Äš ve vzorku (66404)

Pepan:
Již jsem to nezvládl.
Někteří rádi kontrolují správnost výsledků aniž znají metodu a výpočet
zamoření. Jde o statistickou metodu.

----------------
Se nediv, že to nikdo neví. :-)
Asi je tajná. Mluvíš o ní jen ty tady a nikdy jsi neprozradil ani kdo a jak tu statistiku dělá a k čemu je.
Tedy k čemu její vyhodnocení slouží.

Tak už to letos vyzraď. Co vím, chci to po tobě nejmíň 4 roky. :-)

Zatím jedinou statistiku (pokud mluvíme o matematické metodě a ne věštbě) udělal B.Gruna - ze zimní měli se dá přesně určit to co včelař co sleduje včely ví už půl roku - vloni bylo hodně roztočů. :-)
http://www.modernivcelar.eu/clanky/potrebujeme-povinne-vysetreni-zimni-meli.html
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: poÄ???et roztoÄ???Ă?Äš ve vzorku

Již jsem to nezvládl.
Někteří rádi kontrolují správnost výsledků aniž znají metodu a výpočet
zamoření. Jde o statistickou metodu.
Já osobně vzorky neupravuji, ale pečlivě si měl z každého úlu prohlédnu a
letos jsem nenašel jediného  roztoče.
Přesto bych se neodvážil tvrdit, že letos nemusím preventivně léčit. Ono již
to poslední slovo, které se užívá, je zavádějící. Mělo by se používat
"ošetřovat", to lépe vyjadřuje tu potřebnou činnost. Jakmile, ale již
léčíme, jsme v průšvihu.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jirka <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2015 19:58:18
Předmět: Re: poĂ??et roztoĂ??ÄĹ ve vzorku

""Jsi hlupák. Ze vzorku se dělá propočtena jedno včelstvo. Zkus si těch 8
roztočí podělit počtem včelstev = 0,47. Tedy nula ve vzorku."

Na výsledku vyšetření měli bývá celkový počet roztočů ve směsném vzorku a
dále přepočet na včelstvo, tedy dva údaje. Pisatel asi měl obě hodnoty
nulové, z čehož plyne jeho rozčarování. Správně měl mít uvedeno 8 roztočů a
0,5 roztočů na včelstvo. K výpočtu jaký popisujete Vy 8/17=0,47 tj. 0,
nevím co dodat. Napadá mě jen to, že jste tyto výsledky asi nikdy neviděl.
Ptát se na to, kolik jste odevzdal roztočů v měli Vy už nemám ani odvahu.
Ale to byste, pepane, jako zkušený včelař přece všechno vidět a vědět měl
ne?

Ale nechci se do Vás dál navážet, jen bych uvítal kdybyste své výrazy a
styl příště mírnil. Někdy je méně více. Není přece třeba reagovat na vše.

Jirka"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2015
Re: JarnĂ­ podnÄ?covĂĄnĂ­ vÄ?el

Já zase hlavně dbám na to aby hrozen byl v horním. ne vždy tak tomu na jaře
je.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2015 19:01:49
Předmět: Re: Jarní podněcování včel

"Jarni podnecovani je podle mne zbytecna prace,i bez nej jsou vcelstva
schopna nosit z tresni do medniku nejen pro sebe,ale par kg taky pro
mne.Nejlip je podniti dostatek zasob a pylu z podzimu,tesne prilehajici
folie na strupku kvuli srazeni vody.Jedine co provadim,je premisteni
plodoveho telesa do stredu nastavku,pokud nesedi proti ocku a doplneni
mednych a pylovych plastu na zhruba 10 kg,maji li min,o zbytek se postara
oslunene chranene stanoviste.JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2015
varaózy Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398)

"A jelikož i členové RV ve včelařství potvrzují vyklepání stovek roztočů ze spodních nástavků, tak mi vychází, že nařízení natírat plod M1-aer (tau-fluvalinat) na základě výsledků zimní měli takto zkreslené mrtvolami po podzimním léčení je nejenom plýtváním prostředků,"
Podle mně jsou toto účelové pohádky. Stačí počkat s vyčištěním podložky až po aspoň jednom proletu po ošetření a všichni mrtví roztoči zachycení posledním třetím ošetřením jsou na podložce.
A když mám vyčištěné podložky, stačí odebírat měl před předpokládaným proletem.
A kromě toho třetí ošetření je třetí ošetření, před třetím ošetřením se ve včelstvu nachází tak od 10 po maximálně 50 - 100 roztočů v případě, že jedno z předchozích ošetření nevyšlo. Toto ošetření zabije cca 10 až 90 roztočů , z toho skoro všichni spadnou na podložku a na plástech tak zůstanou v nejméně přiznivém případě jednotky roztočů. Které jsou následujícícm proletem strženy na podložku.
A mnohem spíš je reálné, že těch roztočů před třetím ošetřením bude tak 10 - 30.
100 roztočů před třetím ošetřením ( 95 % účinnost) odpovídá cca 2000 roztočů před druhým ošetřením a to zase teoreticky odpovídá 40 tisícům roztočů před prvním ošetřením neboli pokud všechny tři ošetření probehly správně, je to nesmysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389)

"stačí ten začátek a dál již ani ten váš výplod nečtu. jeto konspirační
blábol"
Bane, je to obyčejná matematická statistika aplikovaná na epidemiologii varaózy.
To mnohem víc je tvůj názor politika a populismus, omluva selhání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 16. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392) (66398)

Taková práce je brak, dám si pět včelstev k léčení, tři bez léčení jako kontrolní, ty tři se nedočkaly podletí, pět přežilo za pomoci fluvalinatu. Jestli to dělali vedle sebe, tak to co v práci vidí jako zajímavý element vyššího podílu viru v léčených včelstvech, já vidím jako reinvazní záležitost, z těch třech kontrolních do pěti kontrolních. Létavky nejsou blbý, zalétají tam kde to žije a ne kde to chcípá. Proto se DWV drží na výši osmi včelstev ale v prostoru v pěti včelstev, vědci se podivují nad zvýšením infekčního tlaku. Diskuze je jasná, síla infekčního tlaku VD se snížila akaracidy ale nesnížila se výše infekčního tlaku virů, protože akaricid není antivirotikum. To dá rozum, jeto práce podobná rozbíjení atomu kladivem s nulovou hodnotou pro praxi. Prostě nanic.
Škoda datového prostoru. ...
_gp_
..........
(109.108.117.88) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392)

Já se cítím dobře informován. Třeba tady v té vědecké studii (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3255632/ )
píší toto :
"On the contrary, our results showed a significant increase in DWV titers coinciding with the onset of the tau-fluvalinate treatment application in adult honey bees, mite-infested pupae, and uninfested pupae."
Přeloženo - "Naopak, naše výsledky ukazují významné zvýšení úrovně napadení virem deformovaných křídel DWV v souvislosti s aplikací léčením tau-fluvalinatu v dospělých včelách,v roztočem napadeném plodu a v nenapadeném plodu"

A jelikož i členové RV ve včelařství potvrzují vyklepání stovek roztočů ze spodních nástavků, tak mi vychází, že nařízení natírat plod M1-aer (tau-fluvalinat) na základě výsledků zimní měli takto zkreslené mrtvolami po podzimním léčení je nejenom plýtváním prostředků, ale také cesta k oslabení imunity včel a podpora viru deformovaných křídel, která později vede k hromadným kolapsům na podzim. Možná by bylo dobré informaci o této vědecké studii poskytnout i SVS jelikož se mi zdá, že oni jsou špatně informováni o možných důsledcích jejich nařízení.
Souhlasím - informací je dostatek, je potřeba studovat i zahraniční zdroje.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (88.100.203.139) --- 15. 3. 2015
Re: po�?et rozto�?Ěŝ ve vzorku (66388)

"Jsi hlupák. Ze vzorku se dělá propočtena jedno včelstvo. Zkus si těch 8 roztočí podělit počtem včelstev = 0,47. Tedy nula ve vzorku."

Na výsledku vyšetření měli bývá celkový počet roztočů ve směsném vzorku a dále přepočet na včelstvo, tedy dva údaje. Pisatel asi měl obě hodnoty nulové, z čehož plyne jeho rozčarování. Správně měl mít uvedeno 8 roztočů a 0,5 roztočů na včelstvo. K výpočtu jaký popisujete Vy 8/17=0,47 tj. 0, nevím co dodat. Napadá mě jen to, že jste tyto výsledky asi nikdy neviděl. Ptát se na to, kolik jste odevzdal roztočů v měli Vy už nemám ani odvahu. Ale to byste, pepane, jako zkušený včelař přece všechno vidět a vědět měl ne?

Ale nechci se do Vás dál navážet, jen bych uvítal kdybyste své výrazy a styl příště mírnil. Někdy je méně více. Není přece třeba reagovat na vše.

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.108.117.88) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389) (66392)

Já se cítím dobře informován. Třeba tady v té vědecké studii (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3255632/ )
píší toto :
"On the contrary, our results showed a significant increase in DWV titers coinciding with the onset of the tau-fluvalinate treatment application in adult honey bees, mite-infested pupae, and uninfested pupae."
Přeloženo - "Naopak, naše výsledky ukazují významné zvýšení úrovně napadení virem deformovaných křídel DWV v souvislosti s aplikací léčením tau-fluvalinatu v dospělých včelách,v roztočem napadeném plodu a v nenapadeném plodu"

A jelikož i členové RV ve včelařství potvrzují vyklepání stovek roztočů ze spodních nástavků, tak mi vychází, že nařízení natírat plod M1-aer (tau-fluvalinat) na základě výsledků zimní měli takto zkreslené mrtvolami po podzimním léčení je nejenom plýtváním prostředků, ale také cesta k oslabení imunity včel a podpora viru deformovaných křídel, která později vede k hromadným kolapsům na podzim. Možná by bylo dobré informaci o této vědecké studii poskytnout i SVS jelikož se mi zdá, že oni jsou špatně informováni o možných důsledcích jejich nařízení.
Souhlasím - informací je dostatek, je potřeba studovat i zahraniční zdroje.
JK

> ----------------------------------------------
StandaPe (217.117.209.107) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389)
Metodika léčení proti varoáze je vypracovaná, bohužel chovatelé stále mluví o špatné metodě, špatné práci VÚ, špatné informovanosti atd. Ale informací je dostatek, chce to přemýšlet a léčení přizpůsobit svým podmínkám, svému systému včelaření a také svému volnému času. Metodika za to nemůže ta je vypracovaná rámcově pro celou republiku, ve které jsou tak rozdílné podmínky, že o tom musí sám chovatel velmi přemýšlet co a kdy uskutečnit. Ono ani použití různých odpařovačů není nelegální, pouze nelze zaručit v široké praxi, že aplikace bude bezpečná a to je základ celého problému, jinak to chovatelé mohou bez problému používat, protože kyselina mravenčí je mezi schválenými veterinárními příravky. Nesvádět vše na metodiku, na svaz, na SVS a VÚ ty Vás za ruku vodit nebudou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 15. 3. 2015
Re: Jarní podněcování včel (66396)

Jarni podnecovani je podle mne zbytecna prace,i bez nej jsou vcelstva schopna nosit z tresni do medniku nejen pro sebe,ale par kg taky pro mne.Nejlip je podniti dostatek zasob a pylu z podzimu,tesne prilehajici folie na strupku kvuli srazeni vody.Jedine co provadim,je premisteni plodoveho telesa do stredu nastavku,pokud nesedi proti ocku a doplneni mednych a pylovych plastu na zhruba 10 kg,maji li min,o zbytek se postara oslunene chranene stanoviste.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlach Lubomír (90.182.58.114) --- 15. 3. 2015
Jarní podněcování včel

Jarní podněcování

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlach Lubomír (90.182.58.114) --- 15. 3. 2015
Jarní podněcování včel

Jarní podněcování

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

StandaPe (217.117.209.107) --- 15. 3. 2015
Re: Vcely Digest, Vol 103, Issue 29 (66391)

Nátěr není žádná věda, připravíš roztok 5 kapek M-1 AER do 50 ml vody (velký panák), vezmeš štětec s jemným vlasem šířky 30 - 40 mm a natíráš víčka, přetřeš 2 - 3x a plást vložíš zpět do včelstva. Dej pouze pozor na matku. Opakuji, žádná věda pouze to chvíli trvá. K večeru až přestanou včely létat provedeš fumigaci varidolem. Toť vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

StandaPe (217.117.209.107) --- 15. 3. 2015
Re: Vcely Digest, Vol 103, Issue 29 (66391)

Nátěr není žádná věda, připravíš roztok 5 kapek M-1 AER do 50 ml vody (velký panák), vezmeš štětec s jemným vlasem šířky 30 - 40 mm a natíráš víčka, přetřeš 2 - 3x a plást vložíš zpět do včelstva. Dej pouze pozor na matku. Opakuji, žádná věda pouze to chvíli trvá. K večeru až přestanou včely létat provedeš fumigaci varidolem. Toť vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

StandaPe (217.117.209.107) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66389)

Metodika léčení proti varoáze je vypracovaná, bohužel chovatelé stále mluví o špatné metodě, špatné práci VÚ, špatné informovanosti atd. Ale informací je dostatek, chce to přemýšlet a léčení přizpůsobit svým podmínkám, svému systému včelaření a také svému volnému času. Metodika za to nemůže ta je vypracovaná rámcově pro celou republiku, ve které jsou tak rozdílné podmínky, že o tom musí sám chovatel velmi přemýšlet co a kdy uskutečnit. Ono ani použití různých odpařovačů není nelegální, pouze nelze zaručit v široké praxi, že aplikace bude bezpečná a to je základ celého problému, jinak to chovatelé mohou bez problému používat, protože kyselina mravenčí je mezi schválenými veterinárními příravky. Nesvádět vše na metodiku, na svaz, na SVS a VÚ ty Vás za ruku vodit nebudou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Vcely Digest, Vol 103, Issue 29

"
Message: 2
Date: Sun, 15 Mar 2015 12:59:07 +0100 (CET)
From: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Subject: Re: Parlamentni listy
Message-ID: <16IL.sMG{.nGnCGopea5.1L1NGB/=/seznam.cz>
Content-Type: text/plain; charset=utf-8

Jak provézt natírání zavíčkovaného plodu? Někde jsem četl že ty víčka se
musí téměř promočit, nebo je štětcem jen potřít. Standa
"






Návod jak provádět ošetření včelstev(nejen) nátěrem plodu 

https://www.youtube.com/watch?v=66vuQ9jVqsA

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Samozřejmě, že to po letech přestane účinkovat Je to přírodní proces výběru.
Nikdy nic nebude  na 100% účinkovat.
Všechno na světě se vyvíjí, snaží se přežít a obsadit nová území. včetně nás
lidí. Jde jen o nastolení rovnováhy.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2015 10:12:51
Předmět: Re: Parlamentni listy

"S tou ucinnosti to tak jednoznacne nebude.U nas treba porad funguji
gabony,o varidolu nemluve.Gabon do vcelstev nedavame kazdy rok.Ztratili
jsme za zimu 6 vcelstev z 540,nektera dalsi prijdou vyradit na jare,ale
prezimovani v sile a pohode,prezimovala zdarne i vcelstva osetrena jen
nalitim KM do NH odparovacu(dle Dolu nelegalnich-neuveritelny nazor v
dnesni dobe) bez gabonu (snuska do 15.8.).Rada oblasti hleda spasu v
testovani gabonu Flum,a zacnou ho tam mastit rok co rok,az to dopadne
naprosto stejne.Komu neni rady,tomu neni pomoci...JosPr"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

 stačí ten začátek a dál již ani ten váš výplod nečtu. jeto konspirační
blábol

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2015 8:19:26
Předmět: Re: Parlamentni listy

""Šlechtění na to odolnější včelstvo je otázkou mnoha desítek let a určitě
tomu nepomůže ta úvaha o povinném nátěru.
Včela medonosná na to nemá podmínky jako původní Včela květná a indická.
Tam
to funguje úplně jinak. Snad se tomu více méně podobá právě to zatracované
rojení."
Je docela sranda, jak kolem toho furt chodíš dokola, jen aby ses netrefil
do podstaty problému.
Dobře, tak já ji za tebe řeknu.
Po dlouhé roky, nejméně 10 - 15 let nebyly stran léčení varaózy dodržovány
základní epidemiologická pravidla. Ve včelstvech byl schválně ponecháván
rezervoár, ze kterého se po další roky šiřili roztoči, zbytečně
životaschopní a zbytečně odolní na léčivo.
Odpovědní za to, že se v léčení, respektive potlačování varaózy nadstavila
dlouhodobě taková linie, jsou všichni, kdo se toho zúčastnili. Nejvíc asi
včelařští výzkumníci v Dolu a včelařští funkcionáři v ČSV.
Veterináři a státní správa ne, protože to jsou dnes v podstatě odborní
úředníci, kteří v podstatě jen plní požadavky veřejnosti. Samotní včelařim
kteří podle nejnovějších názorů jako jediní mají mít odpovědnost za léčení
a zdravotní stav svých včelstev taky ne, protože nejsou v léčení a v
epidemiologii odborníci a jsou tak odkázáni na to, co se jim řekne.
Ale včelařští výzkumníci v Dolu a včelařští funkcionáři v ČSV ano. Protože
ti v posledních 15 letech způsob léčení proti varaóze v podstatě určovali.
A protože ti místo toho , aby plnili své povinnosti a nadstavili s
dostupnými léčivy skutečně optimální způsob léčení, šli snadnou cestou
líbivého politického či lidového oportunismu. Místo toho, aby přesvědčili
lidi o správném způsobu léčení, šli na ruku současnému nazelenalému myšlení
a současným nazelenalým dobroserům, kteří sice o léčení a epidemiologii
nevěděli zhola nic, ale byli stoprocentně přesvědčeni o své nazelenalé
pravdě. A ječeli nesmysly typu "Přece nebudeme do včelstev zbytečně cpát
jedy!!!" "To je škodlivé a škodí to všem....."
No a teď díky tomu, že tito lidí neplnili své povinnosti, brzo už skutečně
žádnou chemii do včelstev cpát nebudeme, protože nebude účinná."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: po�?et rozto�?Ěŝ ve vzorku

doslovně Napsal PONECHAL JSEM 8 z čehož vyplývá, že ano.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 15. 3. 2015 8:07:14
Předmět: Re: poÄ?et roztoÄ?ĹŻ ve vzorku

"to,že má někdo spočítané roztoče neznamená, že vzorek falšuje. Já je mám
spočítané vždy a potvrzuji,že asi v polovině případů mám 0,i když tam
jednotky měly být.
Jinak silná slova sem nepatří. Taková diskuse moudré jen odrazuje. J."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2015
Re: NĂĄtÄ?r plodu Re: Parlamentni listy (66386)

Já jen popisuji, jak mně to dělá důvěrník. Tuším loni nebo předloni jsem to takhle dělal sám poprvé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: NĂĄtÄ?r plodu Re: Parlamentni listy

Díky . Dodnes jsme to dělali šoatně. Asi jsme měli kliku a neměli velké
uhyny Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 15. 3. 2015 13:19:37

Předmět: Nátěr plodu Re: Parlamentni listy


"Součástí léčiva je vedle účinné látky taky povrchově aktivní látka -

saponát. Na víčkách i přesto napoprvé roztok neulpí, musí se natírat

několikrát, aby byla roztokem smáčená. Včely se předtím částečně otřepou,

aby víčka nekryly. Hledá se matka a ta se předá na jiné plásty ještě před

otřepáním, aby se nesetřepala někde do chladného rohu úlu, kde by ztuhla a

zahynula.

Na nátěr se u nás nepoužívá štětec, ale vata namotaná na špejli. Po nátěru

se zahazuje."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2015
Nátěr plodu Re: Parlamentni listy (66384)

Součástí léčiva je vedle účinné látky taky povrchově aktivní látka - saponát. Na víčkách i přesto napoprvé roztok neulpí, musí se natírat několikrát, aby byla roztokem smáčená. Včely se předtím částečně otřepou, aby víčka nekryly. Hledá se matka a ta se předá na jiné plásty ještě před otřepáním, aby se nesetřepala někde do chladného rohu úlu, kde by ztuhla a zahynula.
Na nátěr se u nás nepoužívá štětec, ale vata namotaná na špejli. Po nátěru se zahazuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Jak provézt natírání zavíčkovaného plodu? Někde jsem četl že ty víčka se
musí téměř promočit, nebo je štětcem jen potřít. Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 15. 3. 2015 10:50:42

Předmět: Re: Parlamentni listy


""S tou ucinnosti to tak jednoznacne nebude.U nas treba porad funguji

gabony,o varidolu nemluve.Gabon do vcelstev nedavame kazdy rok.Ztratili

jsme za zimu 6 vcelstev z 540,nektera dalsi prijdou vyradit na jare,ale

prezimovani v sile a pohode,prezimovala zdarne i vcelstva osetrena jen

nalitim KM do NH odparovacu(dle Dolu nelegalnich-neuveritelny nazor v

dnesni dobe) bez gabonu (snuska do 15.8.).Rada oblasti hleda spasu v

testovani gabonu Flum,a zacnou ho tam mastit rok co rok,az to dopadne

naprosto stejne.Komu neni rady,tomu neni pomoci...JosPr"

S tím bych i souhlasil. Když se kyselina mravenčí použije dostatečně

vícekrát a roztoč nebyl předtím přemnožený, klidně by to i mohlo stačit.

Ovšem za cenu znatelně vyšší pracnosti. Já zas roky používám pouze klasické

léčení , fumigace, aerosol a na jaře vždy nátěr plodu , kyselinu mravenčí a

všechny ty podpůrné prostředky ne.

Jak se to začne skrz nárustu odolnosti varoa lámat, tak to vždy nastoupí

bodově. Někde bude ta účinnost mizivá a někde bude stále stoprocentně

dostatečná.

Klíčové bude poznat okamžitě ten případ, kdy ta účinnost je nedostatečná a

okamžitě provést nějaká opatření, aby se ti odolní roztoči nepřemnožili a

nerozšířili tam, kde to stále funguje. A tak to aspoň zpomalit.

Každopádně nyní nastává období nejistoty, kdy si nikdo nemůže být jistý

účinností stávajícího ošetření. jenže kdyby se to dělalo pořádně, ještě to

mohlo klidně nějaké desetiletí vydržet.

Gabon Flum používá Flumetrin, což je zase další pyrethroid. Bude to o něco

lepší než používat pořád stejný Gabon, ale nějaká ta neopominutelná křížová

rezistence tam stále bude a určitě ne zanedbatelná.

A.

Stále bych viděl jako podstatně lepší variantu ten jarní nátěr plodu, který

za předpokladu, že během léta nedojde k masívní reinvazi z neošetřeného

včelstva, umožní vychovat zimní generaci včel i bez Gabonu, ( který

vyvolává rezistenci 30 - 60 x rychleji než klasické ošetření fumigací nebo

aerosolem ) a při podzimním ošetření v říjnu návrat ke klíckování matek,

aby bylo zaručeno že ve včelstvech není plod. Tváří v tvář hrozícím

totálním úhynům swvých včelstev to snad včelaři začnou konečně dělat."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Kyselina štavelová, rebarbora neboli reven, kysala , roste na lukach ,
štavel kyselý aj. Tyto rostlinky mají obsah této kyseliny a jsou nebespečné
na vyvolání žaludečních vředu. Ne že by po požití se něco stalo, ale časté
požívání škodí Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 15. 3. 2015 10:23:01

Předmět: Re: Parlamentni listy


"> Nejvíc asi včelařští výzkumníci v Dolu .....



Já bych s dovolením nesouhlasil, zejména v případě amitrazu a fumigace.

Já ing Veselému budu vděčný až do konce svého života. Velmi nízké množství

léku a velmi jemné rozptýlení. Nesrovnatelně lepší než v případě aerosolu,

kde je navíc ještě podmínkou perfektní stav a správné seřízení vyvíječe.



S účinností KM to také nebude tak špatné, jak se někde píše. Jen se

musí dodržet podmínka, rychlé změny množství par KM v úlu. Kdo se chce

přesvědčit, tak zde je návod:

http://www.pv.sk/vcely/varroa_clanky009.asp



V roce 2013 jsem po vložení jedné desky formidolu "naostro", tj zcela

bez obalu, zaznamenal spady cca 100 VD. Teplotu jsem si nezapsal (cca 25 st.


C). Dále 10 včelstev x 3 fumigace = celkový spad nula VD.

V loňském roce (2014) opět jeden formidol naostro, teplota 24, ale

druhý den 32. Výsledek ale horší, po první fumigaci spad ve stovkách VD, ale


i tak výsledek dobrý.

Chci zdůraznit, že nikoho nepřesvědčuji aby můj způsob praktikoval. Úly

jsou zateplené zastíněné ve včelíně. Na přímém slunci asi bude výsledek

jiný.



Protože je neděle a počasí nic moc, tak kdo má zájem si něco přečíst:

http://www.pv.sk/vcely/varroa_podkontrolou.asp a zcela dole "Zbraziť všetky

strany"



Opět doplňuji, nabízím k přečtení, k zamyšlení, ale ne k bezhlavému

následování. Já například považuji kyselinu šťavelovou nevhodnou pro včely,

stejně jako pro lidi. Špatně se odbourává. Například známý bylinkář a

léčitel pan farář Ferda před ní varoval aktivní sportovce (jablka, ....).

VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Hájek (82.117.130.25) --- 15. 3. 2015

Nabízím 6 ks úlů+ 6 ks medníků z důvodu přechodu na jinou rm. Jedná se o uteplené úly rm 39x24, 16 rámků v plodišti na teplou stavbu a 16 rámků v medníku. Úly jsou nejméně 10 let nepoužíváné, vyrobené kolem r. 1978 v Chomutově a používané Chomutově a okolí, kde nebyl nejméně 40 let výskyt MVP. Úly byly byly umístěny ve včelíně, takže nemají stříšky. Ve velmi dobrém stavu. Jen komplet, cena 1000,-Kč. Nejlépe okolí Chomutova. K dispozici budou cca za 14 dnů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66375) (66377) (66379)

"S tou ucinnosti to tak jednoznacne nebude.U nas treba porad funguji gabony,o varidolu nemluve.Gabon do vcelstev nedavame kazdy rok.Ztratili jsme za zimu 6 vcelstev z 540,nektera dalsi prijdou vyradit na jare,ale prezimovani v sile a pohode,prezimovala zdarne i vcelstva osetrena jen nalitim KM do NH odparovacu(dle Dolu nelegalnich-neuveritelny nazor v dnesni dobe) bez gabonu (snuska do 15.8.).Rada oblasti hleda spasu v testovani gabonu Flum,a zacnou ho tam mastit rok co rok,az to dopadne naprosto stejne.Komu neni rady,tomu neni pomoci...JosPr"
S tím bych i souhlasil. Když se kyselina mravenčí použije dostatečně vícekrát a roztoč nebyl předtím přemnožený, klidně by to i mohlo stačit. Ovšem za cenu znatelně vyšší pracnosti. Já zas roky používám pouze klasické léčení , fumigace, aerosol a na jaře vždy nátěr plodu , kyselinu mravenčí a všechny ty podpůrné prostředky ne.
Jak se to začne skrz nárustu odolnosti varoa lámat, tak to vždy nastoupí bodově. Někde bude ta účinnost mizivá a někde bude stále stoprocentně dostatečná.
Klíčové bude poznat okamžitě ten případ, kdy ta účinnost je nedostatečná a okamžitě provést nějaká opatření, aby se ti odolní roztoči nepřemnožili a nerozšířili tam, kde to stále funguje. A tak to aspoň zpomalit.
Každopádně nyní nastává období nejistoty, kdy si nikdo nemůže být jistý účinností stávajícího ošetření. jenže kdyby se to dělalo pořádně, ještě to mohlo klidně nějaké desetiletí vydržet.
Gabon Flum používá Flumetrin, což je zase další pyrethroid. Bude to o něco lepší než používat pořád stejný Gabon, ale nějaká ta neopominutelná křížová rezistence tam stále bude a určitě ne zanedbatelná.
A.
Stále bych viděl jako podstatně lepší variantu ten jarní nátěr plodu, který za předpokladu, že během léta nedojde k masívní reinvazi z neošetřeného včelstva, umožní vychovat zimní generaci včel i bez Gabonu, ( který vyvolává rezistenci 30 - 60 x rychleji než klasické ošetření fumigací nebo aerosolem ) a při podzimním ošetření v říjnu návrat ke klíckování matek, aby bylo zaručeno že ve včelstvech není plod. Tváří v tvář hrozícím totálním úhynům swvých včelstev to snad včelaři začnou konečně dělat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66375) (66377)

> Nejvíc asi včelařští výzkumníci v Dolu .....

Já bych s dovolením nesouhlasil, zejména v případě amitrazu a fumigace.
Já ing Veselému budu vděčný až do konce svého života. Velmi nízké množství
léku a velmi jemné rozptýlení. Nesrovnatelně lepší než v případě aerosolu,
kde je navíc ještě podmínkou perfektní stav a správné seřízení vyvíječe.

S účinností KM to také nebude tak špatné, jak se někde píše. Jen se
musí dodržet podmínka, rychlé změny množství par KM v úlu. Kdo se chce
přesvědčit, tak zde je návod:
http://www.pv.sk/vcely/varroa_clanky009.asp

V roce 2013 jsem po vložení jedné desky formidolu "naostro", tj zcela
bez obalu, zaznamenal spady cca 100 VD. Teplotu jsem si nezapsal (cca 25 st.
C). Dále 10 včelstev x 3 fumigace = celkový spad nula VD.
V loňském roce (2014) opět jeden formidol naostro, teplota 24, ale
druhý den 32. Výsledek ale horší, po první fumigaci spad ve stovkách VD, ale
i tak výsledek dobrý.
Chci zdůraznit, že nikoho nepřesvědčuji aby můj způsob praktikoval. Úly
jsou zateplené zastíněné ve včelíně. Na přímém slunci asi bude výsledek
jiný.

Protože je neděle a počasí nic moc, tak kdo má zájem si něco přečíst:
http://www.pv.sk/vcely/varroa_podkontrolou.asp a zcela dole "Zbraziť všetky
strany"

Opět doplňuji, nabízím k přečtení, k zamyšlení, ale ne k bezhlavému
následování. Já například považuji kyselinu šťavelovou nevhodnou pro včely,
stejně jako pro lidi. Špatně se odbourává. Například známý bylinkář a
léčitel pan farář Ferda před ní varoval aktivní sportovce (jablka, ....).
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66375) (66377)

S tou ucinnosti to tak jednoznacne nebude.U nas treba porad funguji gabony,o varidolu nemluve.Gabon do vcelstev nedavame kazdy rok.Ztratili jsme za zimu 6 vcelstev z 540,nektera dalsi prijdou vyradit na jare,ale prezimovani v sile a pohode,prezimovala zdarne i vcelstva osetrena jen nalitim KM do NH odparovacu(dle Dolu nelegalnich-neuveritelny nazor v dnesni dobe) bez gabonu (snuska do 15.8.).Rada oblasti hleda spasu v testovani gabonu Flum,a zacnou ho tam mastit rok co rok,az to dopadne naprosto stejne.Komu neni rady,tomu neni pomoci...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66375) (66377)

A navíc je teď směr, kdy včelařští funkcionáři dávají od léčení varaózy ruce pryč.
"Vždyť za stav svých včelstev a jejich léčení je odpovědný v první řadě vcčelař"
Takže funkcionáři ČSV něco pomrvili a teď to samotní včelaři budou horko těžko a po desetiletí dávat dohromady.
Budou se hledat metody, jak nejlépe proti varaóze využít ty látky s nízkou účinností na varaózu, které ještě zbyly, jak ošetřovat včely, aby samotné způsoby ošetřování, logicky mnohem pracnější a hodně snižující výnosy medu, které se dříve proto vůbec nepoužívaly, nyní ale kvůli varaóze nabudou na významu a aktuálnosti a nezbude než je používat.
A to všechno budou muset zkoušet samotní včelaři, bez potřebných znalostí a informací a na své náklady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66375)

"Šlechtění na to odolnější včelstvo je otázkou mnoha desítek let a určitě
tomu nepomůže ta úvaha o povinném nátěru.
Včela medonosná na to nemá podmínky jako původní Včela květná a indická. Tam
to funguje úplně jinak. Snad se tomu více méně podobá právě to zatracované
rojení."
Je docela sranda, jak kolem toho furt chodíš dokola, jen aby ses netrefil do podstaty problému.
Dobře, tak já ji za tebe řeknu.
Po dlouhé roky, nejméně 10 - 15 let nebyly stran léčení varaózy dodržovány základní epidemiologická pravidla. Ve včelstvech byl schválně ponecháván rezervoár, ze kterého se po další roky šiřili roztoči, zbytečně životaschopní a zbytečně odolní na léčivo.
Odpovědní za to, že se v léčení, respektive potlačování varaózy nadstavila dlouhodobě taková linie, jsou všichni, kdo se toho zúčastnili. Nejvíc asi včelařští výzkumníci v Dolu a včelařští funkcionáři v ČSV.
Veterináři a státní správa ne, protože to jsou dnes v podstatě odborní úředníci, kteří v podstatě jen plní požadavky veřejnosti. Samotní včelařim kteří podle nejnovějších názorů jako jediní mají mít odpovědnost za léčení a zdravotní stav svých včelstev taky ne, protože nejsou v léčení a v epidemiologii odborníci a jsou tak odkázáni na to, co se jim řekne.
Ale včelařští výzkumníci v Dolu a včelařští funkcionáři v ČSV ano. Protože ti v posledních 15 letech způsob léčení proti varaóze v podstatě určovali. A protože ti místo toho , aby plnili své povinnosti a nadstavili s dostupnými léčivy skutečně optimální způsob léčení, šli snadnou cestou líbivého politického či lidového oportunismu. Místo toho, aby přesvědčili lidi o správném způsobu léčení, šli na ruku současnému nazelenalému myšlení a současným nazelenalým dobroserům, kteří sice o léčení a epidemiologii nevěděli zhola nic, ale byli stoprocentně přesvědčeni o své nazelenalé pravdě. A ječeli nesmysly typu "Přece nebudeme do včelstev zbytečně cpát jedy!!!" "To je škodlivé a škodí to všem....."
No a teď díky tomu, že tito lidí neplnili své povinnosti, brzo už skutečně žádnou chemii do včelstev cpát nebudeme, protože nebude účinná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (88.100.203.139) --- 15. 3. 2015
Re: poÄ?et roztoÄ?ĹŻ ve vzorku (66331) (66374)

to,že má někdo spočítané roztoče neznamená, že vzorek falšuje. Já je mám spočítané vždy a potvrzuji,že asi v polovině případů mám 0,i když tam jednotky měly být.
Jinak silná slova sem nepatří. Taková diskuse moudré jen odrazuje. J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Šlechtění na to odolnější včelstvo je otázkou mnoha desítek let a určitě
tomu nepomůže ta úvaha o povinném nátěru.
Včela medonosná na to nemá podmínky jako původní Včela květná a indická. Tam
to funguje úplně jinak. Snad se tomu více méně podobá právě to zatracované
rojení.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2015 17:31:49
Předmět: Re: Parlamentni listy

""Tomu nevěř

pepan"
Co tím myslíš?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2015
Re: poÄ?et roztoÄ?ĹŻ ve vzorku (66331)

Jsi hlupák. Ze vzorku se dělá propočtena jedno včelstvo. Zkus si těch 8
roztočí podělit počtem včelstev = 0,47. Tedy nula ve vzorku. A vlastně se
přiznáváš že vzorky falšuješ! Musí to u tebe vypadat, když se k tomu
uchyluješ? Raději to nikomu neříkej, jsou za to postihy.

pepan
.

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2015 21:54:13
Předmět: počet roztočů ve vzorku

"každý rok dělám zkoušku. Letos jsem nechal ve vzorku 17 včelstev 8 roztočů.
Kolik si myslíte, že jich přišlo z rozboru- O. Nemusím komentovat. Zkuste
si tento test sami a uvidíte jak to funguje."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66372)

"Tomu nevěř

pepan"
Co tím myslíš?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Tomu nevěř

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2015 16:57:24
Předmět: Re: Parlamentni listy

""To již nejde, ten je taty všady. Tak se o tom mluvilo právě před těmi 30
lety. Dnes již lze mluvit o redukování aomezování škod.
Před 30 lety ho chtěli zastavit "
Já jsem neříkal zastavit ve smyslu se ho zbavit, To nejde, to je dnes
jasné.
Ale každé šíření parazita, jako je varaóza, má nějakou mezní hranici, za
kterou se už nešíří nebo šířit nemůže.
V případě, kdyby se neléčilo, je touto hranicí hromadné vymírání včelstev
za několik let po nakažení a následně pokles jejich počtu snad na tisícinu
současného stavu nebo ještě méně.
V případě, kdy se léčí jako dosud, hledí se maximálně rok dopředu a omezuje
se jen množství roztoče, ale skrz té hranice cca 10 roztočů na jedno
včelstvo přes zimu nechává roztoče šlechtit na odolnost a bláhově se
očekává, že stávající vysoce účinná chemická léčiva budou účinná pořád nebo
někdo prostě objeví nová účinná léčiva je mezní hranicí hromadné vymírání
včelstev po cca 15 - 20 letech léčení. To zrovna nastává teď, kdy končí
účinnost stávajících léčiv, včelaři jsou léčením unaveni či vymýšlejí
nesmysly místo léčení atd či se prosadily díky trvalé přítomnosti roztočů
ve včelstvech nějaké další vlivy jako třeba masívní virové nákazy.
Minimálně pokud se neobjeví správná příčina úhynů, budou ty úhyny čím dále
častější. Nebo možná budou pořád, jen se budou neustále stěhovat z oblasti
do oblasti či z nížin budou stoupat do hor.
A jen říkám, že kdyby se už před nějakými lety prosadil povinný nátěr plodu
na jaře pro včelstva, kde se v zimní měli najde aspoň jeden roztoč a
všelijací "vynálezci" to toho nežvanili nesmysly o zbytečném vnášení jedů
do včelstev, jako nyní podle všeho spousta včelařů sabotovala i současné
nařízení u nátěru při nálezu víc než 3 roztočů na včelstvo, tak by se
šíření varaózy zastavilo a mezní hranice nadstavila úplně někde jinde.
Nadstavilo by se to na takové úrovni, že by ještě hodně let hynuly včelstva
na varaózu pouze skutečným lajdákům a lenochům a všichni ostatní včelaři by
byli po hodně dalších let v pohodě. A mohli by nerušeně ždímat ze včel těch
minimálně 50 kg medu za rok bez strachu, že příští rok budou mít prázdné
úly."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček (94.113.218.94) --- 14. 3. 2015
Včely bez matky.

Zdravím, přátelsky, vážení a nmilí.
Na Mendelově včelíně v Brně mám jedno včelstvíčko, kde přezimovala matka a hrstka včel. Pokud byste měli více včelstev a nějaké z nich náhodou bez matky a nepotřebovali ho spojit, rád bych pouhé včely odkoupil pokud jsou zdravé. Brno a okolí. Dík předem a vše dobré.
Mob: 728 100 687
Vladimír Ptáček

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66368)

"To již nejde, ten je taty všady. Tak se o tom mluvilo právě před těmi 30
lety. Dnes již lze mluvit o redukování aomezování škod.
Před 30 lety ho chtěli zastavit "
Já jsem neříkal zastavit ve smyslu se ho zbavit, To nejde, to je dnes jasné.
Ale každé šíření parazita, jako je varaóza, má nějakou mezní hranici, za kterou se už nešíří nebo šířit nemůže.
V případě, kdyby se neléčilo, je touto hranicí hromadné vymírání včelstev za několik let po nakažení a následně pokles jejich počtu snad na tisícinu současného stavu nebo ještě méně.
V případě, kdy se léčí jako dosud, hledí se maximálně rok dopředu a omezuje se jen množství roztoče, ale skrz té hranice cca 10 roztočů na jedno včelstvo přes zimu nechává roztoče šlechtit na odolnost a bláhově se očekává, že stávající vysoce účinná chemická léčiva budou účinná pořád nebo někdo prostě objeví nová účinná léčiva je mezní hranicí hromadné vymírání včelstev po cca 15 - 20 letech léčení. To zrovna nastává teď, kdy končí účinnost stávajících léčiv, včelaři jsou léčením unaveni či vymýšlejí nesmysly místo léčení atd či se prosadily díky trvalé přítomnosti roztočů ve včelstvech nějaké další vlivy jako třeba masívní virové nákazy. Minimálně pokud se neobjeví správná příčina úhynů, budou ty úhyny čím dále častější. Nebo možná budou pořád, jen se budou neustále stěhovat z oblasti do oblasti či z nížin budou stoupat do hor.
A jen říkám, že kdyby se už před nějakými lety prosadil povinný nátěr plodu na jaře pro včelstva, kde se v zimní měli najde aspoň jeden roztoč a všelijací "vynálezci" to toho nežvanili nesmysly o zbytečném vnášení jedů do včelstev, jako nyní podle všeho spousta včelařů sabotovala i současné nařízení u nátěru při nálezu víc než 3 roztočů na včelstvo, tak by se šíření varaózy zastavilo a mezní hranice nadstavila úplně někde jinde. Nadstavilo by se to na takové úrovni, že by ještě hodně let hynuly včelstva na varaózu pouze skutečným lajdákům a lenochům a všichni ostatní včelaři by byli po hodně dalších let v pohodě. A mohli by nerušeně ždímat ze včel těch minimálně 50 kg medu za rok bez strachu, že příští rok budou mít prázdné úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeňka Kocourková (85.135.10.2) --- 14. 3. 2015
CD

Dobrý den, pane Škreta,

chtěla bych se zeptat, zda je možné zakoupit video s Vaší metodou vyřezávání
trubčiny.

Děkuji,
Kocourková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

>>>>má li se šíření nějakého parazita, jako je
varoa, zastavit,<<<<
To již nejde, ten je taty všady.  Tak se o tom mluvilo právě před těmi 30
lety. Dnes již lze mluvit o redukování aomezování škod.
Před 30 lety ho chtěli zastavit
1) Pálením
3) vyřezáváním
3) Zimním postřikem všeho v úlu
4) cukrováním
5) Likvidací plodu při fumigaci
nic ho nezastavilo až dnešní technologie prevenceho drží v mezích únosnosti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2015 8:02:55
Předmět: Re: Parlamentni listy

""takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let."
Jaképak možná zabijí kleštíka?
Ty věci jaou jasně statisticky dané.
Stejně tak jako je dané, že má li se šíření nějakého parazita, jako je
varoa, zastavit, musí se léčením dostat do takového stadia, kdy jich je tak
málo, že už samotné množení je pro ně problém a omezuje je.
A to je stav, kdy na včelstvo je výchozí stav, v předjaří, kdy začíná
plodování, něco mezi nulou a jedním roztočem.
Účinnost léčení pyrethroidy a Amitrazem by měla být něco kolem 95%, pokud
se provádí za optimálních podmínek a správně. Při nátěru plodu, kdy se
současně natírá pyrethroidem a fumiguje Amitrazem, ještě vyšší.
a.
Výsledek je ten, že ve včelstvech, kde byl předtím spad do měli za měsíc
těsně pod tři mrtvé roztoče a kde proto bývá tak kolem deseti živých
roztočů, je po nátěru plodu žádoucí stav, žádný roztoč nebo v menšině až
polovině včelstev maximálně jeden roztoč. Geneticky tam ten roztoč nemá
diverzitu a proto se ze začátku pomalu a obtížně množí a ta populace je v
létě potom dobře zasažitelná pomocnými přípravky, jako je kyselina mravenčí
nebo třeba ten thymol.
a.
To je podle mně optimální hranice léčení, která dává dostatečnou účinnost
proti vzrůstající odolnosti roztoče na léčiva. Menší intenzita léčení
znamená, že se roztoč snadněji množí a snadněji získává odolnost a vyšší
intenzita léčení už by znamenala příliš velké vnášení reziduí do úlu a za
to příliš malý přínos.
a.
Statistika má významnou úlohu, protože kdyby například se podobné množství
roztočů mělo zlikvidovat třeba kyselinou mravenčí, jejiž účinnost je tak k
60 %, na stejně spolehlivou likvidaci v průměru 10 roztočů v jednom
včelstvu by se muselo léčit nejméně třikrát.
a.
Ale jak už jsem napsal dříve, je už dost možná pozdě. Roztoč je už dnes
dost možná tak odolný, že během pár let tyto léčiva možná úplně ztratí
účinnost. A náhradní nejsou, takže dost možná už brzy přijde doba, kdy
jediná ochrana před varoa budou ty náhradní léčby s nízkou účinností 60 -
80 %. Neboli nakonec stejně dojde k potřebě hledat takové včely a takové
provozní metody, i za cenu podstatného snížení současných vysokých medných
výnosů, kdy včelstva budou odolná na varou přirozeným způsobem. Bez léčení
nebo jen s nějakou podpůrnou léčbou."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.81.211.237) --- 14. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66348) (66351) (66366)

Já tvrdím, že prevence varroózy začíná prevencí rojení. Přezimovaní kleštíci z rojů se totiž v následující sezóně vrací do našich včelstev jako bumerang.

Takže pokud "držitel" včel dlouhodobě prosperuje z chytání rojů, má minimálně spoluvinu jiný včelař, který roje produkuje.

Také nevidím zásadní rozdíl mezi zdravotním rizikem roje v dutině stromu a opuštěném úle. Pokud "držitel" včel roj vytočí a nakrmí na zimu, stává se chovatelem ze zákona a má povinnost registrovat se v Hradišťku. Takže má být v evidenci přístupné inspektorovi veterinární správy. Pokud nesplní povinnost registrace, musí přijít citelná sankce, aby systém fungoval.

To je důležité pro případ, že nastane vaše fáze č. 3 a objeví se mor. Veterinární inspektor provádí místní epizoozologické šetření a v tomno případě je podle mého názoru na místě důsledný dohled nad každým včelařem. Pokud se zjistí neregistrovaná včelnice, měla by následovat pokuta na horní hranici sazby (50 000 Kč) a v případě prokázání viny na rozšíření moru i náhrada škod.

Pořád ale nenacházím smysluplný důvod, proč by měli veterináři nebo místní včelaři dohlížet na běžné léčení tak běžného onemocnění, jako je varroóza.

Broněk Gruna
---------------------
Potužík Václav:
Zdravím,
ano, je to jedno z možných řešení a funguje i v praxi. Včelstvo uhyne a VD
uhyne s ním, tedy ten zbytek, který neprošel reinvazí do loupících včelstev.

Nastává fáze číslo dvě. Tento "také včelař" ví, že dobrý, časný roj dá slušný výnos medu. Proto nekoná dle veterinárního zákona, který ukládá znepřístupnit neobsazené dílo. O způsobu, jak zajistit, aby staré souše
nepoškodila motýlice v otevřeném úlu, sem návod psát nebudu. Občas se poštěstí a nějaký cizí roj se mu usadí sám. Vytočí nějaký med, nakrmí cukrem, zafumiguje pokud má zbytek léčiva, nebo si jej sežene.

ALE pokud nastane fáze číslo tři a objeví se mor je to pro okolí peklo. Pokud navíc je(jsou) úl(y) mimo dohled a časté úhyny jsou běžný stav, není šance toto ohnisko identifikovat a nějak odstranit. A když už k tomu dojde,
nastává něco, co nazýváme "LEPŠÍ". Lepší včelstva se odvezou k příbunému,
lepší úly se dají do stodoly. V hospodě se probírají zlý veterináři a
zaručení autoři udání. A kolotoč se točí dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66348) (66351)

> držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal
> bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci.
> Broněk Gruna

Zdravím,
ano, je to jedno z možných řešení a funguje i v praxi. Včelstvo uhyne a VD
uhyne s ním, tedy ten zbytek, který neprošel reinvazí do loupících včelstev.

Nastává fáze číslo dvě. Tento "také včelař" ví, že dobrý, časný roj dá
slušný výnos medu. Proto nekoná dle veterinárního zákona, který ukládá
znepřístupnit neobsazené dílo. O způsobu, jak zajistit, aby staré souše
nepoškodila motýlice v otevřeném úlu, sem návod psát nebudu. Občas se
poštěstí a nějaký cizí roj se mu usadí sám. Vytočí nějaký med, nakrmí
cukrem, zafumiguje pokud má zbytek léčiva, nebo si jej sežene.

ALE pokud nastane fáze číslo tři a objeví se mor je to pro okolí peklo.
Pokud navíc je(jsou) úl(y) mimo dohled a časté úhyny jsou běžný stav, není
šance toto ohnisko identifikovat a nějak odstranit. A když už k tomu dojde,
nastává něco, co nazýváme "LEPŠÍ". Lepší včelstva se odvezou k příbunému,
lepší úly se dají do stodoly. V hospodě se probírají zlý veterináři a
zaručení autoři udání. A kolotoč se točí dál.

Vím o čem píšu, kolegové asi 2 km ode mne pozitivní na spóry, příští
měsíc se bude hledat klinika.

Chtěl bych zde poděkovat za rady a pomoc při hledání potencionálního
ohniska a jeho odstranění. Bylo nalezeno, ale stav neumožnil odebrat
použitelné vzorky. I tak to považuji za velký úspěch.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pastor Chris (41.220.69.214) --- 14. 3. 2015
nabídka úvěr žádat o 2%

Ahoj,

Hledáte podnikatelský úvěr, osobní půjčky, dům, auto úvěr,
studentské půjčky, půjčky konsolidaci dluhu, nezajištěných úvěrů, rizikového
kapitál, atd. .. Nebo jste byl odepřen úvěr od banky nebo
Finanční uspořádání jednoho nebo více reasons.You spíše jejich cti
řešení! Jsem Pastor, soukromý věřitel, úvěry podnikům a
jedinci v nízké a cenově dostupné úrokové sazby ve výši 2%. Máte zájem?
Kontaktujte nás a léčit úvěru následovat převod do 48 hodin.
KONTAKT: pastorchrisben/=/gmail.com
Podrobnosti aplikace

název:
Datum narození:
Pohlaví:
Rodinný stav:
Adresa:
umístění
Status:
PSČ:
Země:
Telefon:
E-mail:
Stav Účel úvěru:
Výše úvěru:
Půjčka Doba trvání:
Měsíčního čistého výdělku.

Zpět ke mně co nejdříve se výše uvedené informace pro více informací.
Doufám, že to slyším od vás.
Díky a Bůh vám žehnej,
Pastor Chris Ben

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66360)

"takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let."
Jaképak možná zabijí kleštíka?
Ty věci jaou jasně statisticky dané.
Stejně tak jako je dané, že má li se šíření nějakého parazita, jako je varoa, zastavit, musí se léčením dostat do takového stadia, kdy jich je tak málo, že už samotné množení je pro ně problém a omezuje je.
A to je stav, kdy na včelstvo je výchozí stav, v předjaří, kdy začíná plodování, něco mezi nulou a jedním roztočem.
Účinnost léčení pyrethroidy a Amitrazem by měla být něco kolem 95%, pokud se provádí za optimálních podmínek a správně. Při nátěru plodu, kdy se současně natírá pyrethroidem a fumiguje Amitrazem, ještě vyšší.
a.
Výsledek je ten, že ve včelstvech, kde byl předtím spad do měli za měsíc těsně pod tři mrtvé roztoče a kde proto bývá tak kolem deseti živých roztočů, je po nátěru plodu žádoucí stav, žádný roztoč nebo v menšině až polovině včelstev maximálně jeden roztoč. Geneticky tam ten roztoč nemá diverzitu a proto se ze začátku pomalu a obtížně množí a ta populace je v létě potom dobře zasažitelná pomocnými přípravky, jako je kyselina mravenčí nebo třeba ten thymol.
a.
To je podle mně optimální hranice léčení, která dává dostatečnou účinnost proti vzrůstající odolnosti roztoče na léčiva. Menší intenzita léčení znamená, že se roztoč snadněji množí a snadněji získává odolnost a vyšší intenzita léčení už by znamenala příliš velké vnášení reziduí do úlu a za to příliš malý přínos.
a.
Statistika má významnou úlohu, protože kdyby například se podobné množství roztočů mělo zlikvidovat třeba kyselinou mravenčí, jejiž účinnost je tak k 60 %, na stejně spolehlivou likvidaci v průměru 10 roztočů v jednom včelstvu by se muselo léčit nejméně třikrát.
a.
Ale jak už jsem napsal dříve, je už dost možná pozdě. Roztoč je už dnes dost možná tak odolný, že během pár let tyto léčiva možná úplně ztratí účinnost. A náhradní nejsou, takže dost možná už brzy přijde doba, kdy jediná ochrana před varoa budou ty náhradní léčby s nízkou účinností 60 - 80 %. Neboli nakonec stejně dojde k potřebě hledat takové včely a takové provozní metody, i za cenu podstatného snížení současných vysokých medných výnosů, kdy včelstva budou odolná na varou přirozeným způsobem. Bez léčení nebo jen s nějakou podpůrnou léčbou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re:

Měl jsem v obvodu jednoho takového lajdáka, ale brzo ho to přešlo. Dnes je
na něj spoleh - stačily 2x prázdné úly po zimě.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: MartinP <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 15:54:14
Předmět: Re:

"Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim
včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv
"vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým
způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí,
takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak
bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak
neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k
velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři.

......................................................
Brinislav Gruna
A pak je tu skupina včelařů, kteří na vše kašlou a když nebude vyšetření a
léčení povinné, tak nic dělat nebudou. Tady se asi neshodneme, ale tyto
držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal
bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci.
Podle mého názoru úhyn je nejlepší učitel. Z hlediska dlouhodobého se to
asi vyplatí."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66360)

Podle mne problém ale uplynulém  podletí a podzimu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 17:17:04
Předmět: Re: Parlamentni listy

"Dne Friday 13 March 2015 09:29:18 jste napsal(a):
> Tak se vrátíš o 30 led zpět a zjistíš zase, že to stále nefunguje§
>
> pepan

takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let.

ps: nejsem skalni priznivec p. Smolika , snazim se jen jit na vec logicky"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (109.81.211.14) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66348) (66351) (66353)

Hledejme tedy způsob, jak mít páky na "držitele včel" a přitom zbytečně neobtěžovat odpovědné včelaře. Podle mého názoru má takové případy řešit veterinární inspektor, ale až při zjevném zandebání péče. Např. při probíhající reinvazi je dohledán zdroj - kolabující včelstva.

Jinak pokud chcete mít "svůj" rajon plně pod kontrolou, zakažte včelám rojení. Podle méno odhadu se rojí některý rok až 30 % včelstev. N některých regionech s pozdní snůškou mohou roje úspěšně přezimovat a to je potom další rok veselo. Co s tím?

Mylím si, že by každý včelař měl být vybaven metodami, aby úspěšně zvládl masivní reinvazi kleštíků. Běžně je potřebovat nebude, ale má mít připravený krizový scénář. Rok 2014 je ukázkou, že ani dohled nad každým včelařem takové krizové situaci nezabrání.

Broněk Gruna
-------------------------
Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv "vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí, takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re: Parlamentni listy

Dne Friday 13 March 2015 09:29:18 jste napsal(a):
> Tak se vrátíš o 30 led zpět a zjistíš zase, že to stále nefunguje§
>
> pepan

takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let.

ps: nejsem skalni priznivec p. Smolika , snazim se jen jit na vec logicky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 3. 2015
odvčelená krajina na Karvinsku?

http://infoportaly.cz/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/17688-vcelari-biji-na-poplach-karvinsko-je-bez-vcel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 13. 3. 2015
roztoči Re: (66355)

"Ta první je nařízení jarního ošetření při vysledku vyšším jak 3 roztoči na
včelstvo. Toto nařízení bych ponechal i s vědomím, že výsledek spadu může
být ovlivněn různými vlivy (druhotným spadem mrtvých kleštíků po léčení,
nevyčištění podložek vcelařem atd)."
Takové léčení je už prakticky zbytečné. Je jedno, že třeba v desetině nebo polovině včelstev jsou ti tři roztoči nalezeni ve spadu staří roztoči z fumigace nebo aerosolu. Zbytek, kde je živých roztočů na včelstvo až do cca 10 živých nejodolnějších roztočů zajistí, že po pomnožení odolní roztoči zalétáváním včel obsadí i včelstva, kde přes zimu nebyli. Takové léčení sice zajistí, že tento rok nebudou s namnoženými roztoči větší problémy, ale do příštího roku půjdou roztoči kvalitně pomnožení a o tu odolnost posílení. Ono je už pozdě i z toho hlediska, že pyrethroidy a Amitrazem se léčí už pomalu 30 let a nejméně 10 let se už mělo šlechtění odolných roztočů zastavit nátěrem plodu každého včelstva, ve kterém se v zimní měli objevil asdpoň jeden roztoč. I kdyby se to teď zavedlo, je otázka, kolik let ještě zbývá, než se Amitraz a obecně i pyrethroidy stanou neúčinné tak, že budou úplně nepoužitelné. Možná je to otázka jenom 2 - 5 let.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re:

>>>  doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) <<<<
Aby nebyl problém úhynů právě v těch kupovaných. Chovatelé je sekají jak o
závod a včelaři ve víře výborné kvality  dále nekriticky rozchovávají.  Již
dávno neplatí to o těch špatných rojových matečnících. Záleží to jen na
zkušenostech a znalostech včelaře.

pepan
                              
---------- Původní zpráva ----------
Od: MartinP <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 15:54:14
Předmět: Re:

"Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim
včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv
"vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým
způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové
matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí,
takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak
bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak
neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k
velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři.

......................................................
Brinislav Gruna
A pak je tu skupina včelařů, kteří na vše kašlou a když nebude vyšetření a
léčení povinné, tak nic dělat nebudou. Tady se asi neshodneme, ale tyto
držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal
bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci.
Podle mého názoru úhyn je nejlepší učitel. Z hlediska dlouhodobého se to
asi vyplatí."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re:

jeden z nich je! Formidol.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 14:16:39
Předmět: Re:

"Je jedno, některé na předpis veterinárního lékaře, některé bez předpisu. To
je dáno spíš obecnou legislativou o veterinárních léčivech.
Podstatné je, aby včelař mohl v případě potřeby sehnat léky v horizontu
dní.
Broněk
----------------

> Kdyby byly léky dostupné normálně v lékárnách, bylo by to jiné.

Volně??? Bez receptu???
VP"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re:

>>>Tímto směrem bychom měli přemýšlet místo toho jak ji zrušit.<<<
Hloupost, nerušit ale přepracovat od základu a nahradit zcela.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: MartinP <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 13. 3. 2015 11:56:58
Předmět: Re:

"Pane Gruna
Myslím, že v tom jak jste to nyní popsal můžeme najít velkou porci shody.
Co se týká vlastní metodiky a nařizováni plošného léčení na základě
výsledků vyšetření zimní měli, tak zde bych to rozdělil na dvě roviny.
Ta první je nařízení jarního ošetření při vysledku vyšším jak 3 roztoči na
včelstvo. Toto nařízení bych ponechal i s vědomím, že výsledek spadu může
být ovlivněn různými vlivy (druhotným spadem mrtvých kleštíků po léčení,
nevyčištění podložek vcelařem atd). Osobně bych doporučil další sledování a
monitoring a podle něj teprve reagovat.

Co se týká nařízení letního ošetření na základě výsledků vyšetření zimní
mělí tak to si otevřeně řekněme, že jde o nesmysl takže zrušit.

Jinak plný souhlas s tím, že odpovědný je především chovatel. Metodika či
nařízení nemůže suplovat odpovědnost chovatele.
Ovšem pravda je i ta, že ne všichni včelaři jsou natolik samostatní a pokud
jim někdo tedy SVS něco nenařídí, tak to prostě neudělají.
Já osobně jsem tedy zastáncem určité metodiky, ale takové která bude
alespon v obecném principu smysluplná a ktera povede vcelaře k vlastní
odpovědnosti. Tímto směrem bychom měli přemýšlet místo toho jak ji zrušit."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78400 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 66355 do č. 66415)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu