| | - R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
"takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let."
Jaképak možná zabijí kleštíka?
Ty věci jaou jasně statisticky dané.
Stejně tak jako je dané, že má li se šíření nějakého parazita, jako je varoa, zastavit, musí se léčením dostat do takového stadia, kdy jich je tak málo, že už samotné množení je pro ně problém a omezuje je.
A to je stav, kdy na včelstvo je výchozí stav, v předjaří, kdy začíná plodování, něco mezi nulou a jedním roztočem.
Účinnost léčení pyrethroidy a Amitrazem by měla být něco kolem 95%, pokud se provádí za optimálních podmínek a správně. Při nátěru plodu, kdy se současně natírá pyrethroidem a fumiguje Amitrazem, ještě vyšší.
a.
Výsledek je ten, že ve včelstvech, kde byl předtím spad do měli za měsíc těsně pod tři mrtvé roztoče a kde proto bývá tak kolem deseti živých roztočů, je po nátěru plodu žádoucí stav, žádný roztoč nebo v menšině až polovině včelstev maximálně jeden roztoč. Geneticky tam ten roztoč nemá diverzitu a proto se ze začátku pomalu a obtížně množí a ta populace je v létě potom dobře zasažitelná pomocnými přípravky, jako je kyselina mravenčí nebo třeba ten thymol.
a.
To je podle mně optimální hranice léčení, která dává dostatečnou účinnost proti vzrůstající odolnosti roztoče na léčiva. Menší intenzita léčení znamená, že se roztoč snadněji množí a snadněji získává odolnost a vyšší intenzita léčení už by znamenala příliš velké vnášení reziduí do úlu a za to příliš malý přínos.
a.
Statistika má významnou úlohu, protože kdyby například se podobné množství roztočů mělo zlikvidovat třeba kyselinou mravenčí, jejiž účinnost je tak k 60 %, na stejně spolehlivou likvidaci v průměru 10 roztočů v jednom včelstvu by se muselo léčit nejméně třikrát.
a.
Ale jak už jsem napsal dříve, je už dost možná pozdě. Roztoč je už dnes dost možná tak odolný, že během pár let tyto léčiva možná úplně ztratí účinnost. A náhradní nejsou, takže dost možná už brzy přijde doba, kdy jediná ochrana před varoa budou ty náhradní léčby s nízkou účinností 60 - 80 %. Neboli nakonec stejně dojde k potřebě hledat takové včely a takové provozní metody, i za cenu podstatného snížení současných vysokých medných výnosů, kdy včelstva budou odolná na varou přirozeným způsobem. Bez léčení nebo jen s nějakou podpůrnou léčbou.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 66364
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |