Včelařská konference

>>>>má li se šíření nějakého parazita, jako je
varoa, zastavit,<<<<
To již nejde, ten je taty všady.  Tak se o tom mluvilo právě před těmi 30
lety. Dnes již lze mluvit o redukování aomezování škod.
Před 30 lety ho chtěli zastavit
1) Pálením
3) vyřezáváním
3) Zimním postřikem všeho v úlu
4) cukrováním
5) Likvidací plodu při fumigaci
nic ho nezastavilo až dnešní technologie prevenceho drží v mezích únosnosti.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 3. 2015 8:02:55
Předmět: Re: Parlamentni listy

""takze jestli to spravne chapu, pridani chemikalie , ktere "mozna" zabiji
klestika je spravne, rekneme pokud je ve vcelstvu 10 roztocu a tim naterem
vyselektujeme 2 poradny, ale pokud je zabiju vsechny i s plodem (tech cca 1
dm plodu, co tam ted je) je to spatne. Asi tomu nerozumim presne a uz vubec
ne tomu navratu o 30 let."
Jaképak možná zabijí kleštíka?
Ty věci jaou jasně statisticky dané.
Stejně tak jako je dané, že má li se šíření nějakého parazita, jako je
varoa, zastavit, musí se léčením dostat do takového stadia, kdy jich je tak
málo, že už samotné množení je pro ně problém a omezuje je.
A to je stav, kdy na včelstvo je výchozí stav, v předjaří, kdy začíná
plodování, něco mezi nulou a jedním roztočem.
Účinnost léčení pyrethroidy a Amitrazem by měla být něco kolem 95%, pokud
se provádí za optimálních podmínek a správně. Při nátěru plodu, kdy se
současně natírá pyrethroidem a fumiguje Amitrazem, ještě vyšší.
a.
Výsledek je ten, že ve včelstvech, kde byl předtím spad do měli za měsíc
těsně pod tři mrtvé roztoče a kde proto bývá tak kolem deseti živých
roztočů, je po nátěru plodu žádoucí stav, žádný roztoč nebo v menšině až
polovině včelstev maximálně jeden roztoč. Geneticky tam ten roztoč nemá
diverzitu a proto se ze začátku pomalu a obtížně množí a ta populace je v
létě potom dobře zasažitelná pomocnými přípravky, jako je kyselina mravenčí
nebo třeba ten thymol.
a.
To je podle mně optimální hranice léčení, která dává dostatečnou účinnost
proti vzrůstající odolnosti roztoče na léčiva. Menší intenzita léčení
znamená, že se roztoč snadněji množí a snadněji získává odolnost a vyšší
intenzita léčení už by znamenala příliš velké vnášení reziduí do úlu a za
to příliš malý přínos.
a.
Statistika má významnou úlohu, protože kdyby například se podobné množství
roztočů mělo zlikvidovat třeba kyselinou mravenčí, jejiž účinnost je tak k
60 %, na stejně spolehlivou likvidaci v průměru 10 roztočů v jednom
včelstvu by se muselo léčit nejméně třikrát.
a.
Ale jak už jsem napsal dříve, je už dost možná pozdě. Roztoč je už dnes
dost možná tak odolný, že během pár let tyto léčiva možná úplně ztratí
účinnost. A náhradní nejsou, takže dost možná už brzy přijde doba, kdy
jediná ochrana před varoa budou ty náhradní léčby s nízkou účinností 60 -
80 %. Neboli nakonec stejně dojde k potřebě hledat takové včely a takové
provozní metody, i za cenu podstatného snížení současných vysokých medných
výnosů, kdy včelstva budou odolná na varou přirozeným způsobem. Bez léčení
nebo jen s nějakou podpůrnou léčbou."

"To již nejde, ten je taty všady. Tak se o tom mluvilo právě před těmi 30
lety. Dnes již lze mluvit o redukování aomezování škod.
Před 30 lety ho chtěli zastavit "
Já jsem neříkal zastavit ve smyslu se ho zbavit, To nejde, to je dnes jasné.
Ale každé šíření parazita, jako je varaóza, má nějakou mezní hranici, za kterou se už nešíří nebo šířit nemůže.
V případě, kdyby se neléčilo, je touto hranicí hromadné vymírání včelstev za několik let po nakažení a následně pokles jejich počtu snad na tisícinu současného stavu nebo ještě méně.
V případě, kdy se léčí jako dosud, hledí se maximálně rok dopředu a omezuje se jen množství roztoče, ale skrz té hranice cca 10 roztočů na jedno včelstvo přes zimu nechává roztoče šlechtit na odolnost a bláhově se očekává, že stávající vysoce účinná chemická léčiva budou účinná pořád nebo někdo prostě objeví nová účinná léčiva je mezní hranicí hromadné vymírání včelstev po cca 15 - 20 letech léčení. To zrovna nastává teď, kdy končí účinnost stávajících léčiv, včelaři jsou léčením unaveni či vymýšlejí nesmysly místo léčení atd či se prosadily díky trvalé přítomnosti roztočů ve včelstvech nějaké další vlivy jako třeba masívní virové nákazy. Minimálně pokud se neobjeví správná příčina úhynů, budou ty úhyny čím dále častější. Nebo možná budou pořád, jen se budou neustále stěhovat z oblasti do oblasti či z nížin budou stoupat do hor.
A jen říkám, že kdyby se už před nějakými lety prosadil povinný nátěr plodu na jaře pro včelstva, kde se v zimní měli najde aspoň jeden roztoč a všelijací "vynálezci" to toho nežvanili nesmysly o zbytečném vnášení jedů do včelstev, jako nyní podle všeho spousta včelařů sabotovala i současné nařízení u nátěru při nálezu víc než 3 roztočů na včelstvo, tak by se šíření varaózy zastavilo a mezní hranice nadstavila úplně někde jinde. Nadstavilo by se to na takové úrovni, že by ještě hodně let hynuly včelstva na varaózu pouze skutečným lajdákům a lenochům a všichni ostatní včelaři by byli po hodně dalších let v pohodě. A mohli by nerušeně ždímat ze včel těch minimálně 50 kg medu za rok bez strachu, že příští rok budou mít prázdné úly.