Včelařská konference

 
JosPr (217.77.165.49) --- 21. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60535) (60543) (60547) (60548)Komisielni leceni je zvracenost,ktera vychovala velkou skupinu pasivnich majitelu vcelstev,kteri nejsou schopni sami odlecit.Jeste muze nejakou osvicenou hlavu napadnout komisielni rozsirovani vcelstev,komisielni toceni medu a komisielni krmeni na zimu pro udrzeni kdejakeho lajdaka.Uspesne odlecit musi byt schopnost kazdeho vcelare!!!JosPr
-------
 
Kapoun (212.96.187.90) --- 22. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60535) (60543) (60547) (60548) (60549)1. Neléčená, nebo špatně léčená včelstva jednoho včelaře na varoázu, ohrožují sousední včelstva. Pokud by neohrožovala, bylo by komisionelní léčení zvrácenost. Je to tedy určitá ochrana schopných včelařů. 
2. Včelstva si má ošetřovat včelař sám, člen komise pouze v případě, že včelař je "neschopný" a je o to požádán. Souhlasím s tím, že takovýto včelař by už neměl včelařit. Jak mu to ale "zakázat"? 
3. Představte si, že v okrsku je více včelařů max. s 5-ti včelstvy. Jedna lahvička varidolu stačí pro jedno ošetření 
asi 50-ti včelstev (pokud se jedná o 2 kapky na jedno včelstvo). Je věcí důvěrníka, jak si to zorganizuje. Nejjednodušší řešení provedení fumigace, pokud s tím důvěrník, či někdo jiný souhlasí, je domluvit ošetření na jeden vhodný den a lahvičku si včelaři nemusí předávat, donese ji příslušná osoba. I to je již komise. Podobně je to u aerosolování. 
Nevím, proč jste zásadně proti komisionelnímu ošetření když to situaci nezhoršuje a včelaři si mají možnost popovídat. Rozhodně bych od toho nikoho neodrazoval. 
 
-----------------------------------------------------
 
 Komisionální ošetření se vztahuje pouze na členy čsv. Vzešlo z marxistických hlav komunistických práčat. Papírově, opakuji slovo papírově, komisionálně pro SVS plní všechny ZO v Čr na 100%, ale jsou mezi nimi i také ZO , které plní na 100% v reálu reálně.
T.P

Rád bych podotkl, že jsem kritizoval vyšetření měli z velkoobjemových úlů ne
směrem k trendům, to je v pořádku, ale s cílem umožnit včelařům, kteří
provedou aerosolové ošetření před v zimním období )nejčastěji prosinec, aby
nemuseli v případě pozitivního výsledku vyšetření měli natírat plod, protože
je to pouze důkazem, že během sběru měli došlo k oteplení a včely začaly
čistit neobsazené spodní nástavky. Hlavním důvodem, proč nenatírat v takovém
případě plod je zbytečné vnášení léčiva do zdravého včelstva, které může
vést pouze k urychlení vzniku rezistence roztoče na použité léčivo. Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 22. 2. 2013

Předmět: CUI BONO


" 



CUI BONO <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/news/qui-bono/>Považuji za
potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství
důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší
opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího
plodu.

Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr.
Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za
předkladatele ).

V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací
hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v
nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této
době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na
podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky
získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných
veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu
ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.

Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání
vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato
formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a
doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez
konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného
Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky
varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly
praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách
oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v
časopise Včelařství vloni.

Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska,
která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p.
MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické
použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného
PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze
upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na
až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i
kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší
okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím
validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává
otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli
pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly
prakticky použitelné.



Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli
existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje
relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž
máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát
ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.

Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která
o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v
prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby
vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě.
Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě
odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti,
že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto
jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že
při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR
konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako
zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání
zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálníc

h včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento
požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.

Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu
v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické
napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento
požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na
změně vyhlášky začalo pracovat.

SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na
zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším
vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s
prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %.
Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá
žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno.
Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření
je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá
význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o
skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při
nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc
vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci
existují i sta

noviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné
podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona
jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování
pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení
v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev
bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této
nebezpečné nákaze.

Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický (
rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen
jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.

Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného
počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu
následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení
klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev
stanoviště.....

Více na webu Švamberk/ Blog"

 
Kapoun (212.96.187.90) --- 22. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60550)"Ano, máte na mysli servis 1. D, tedy servis kterým se vyšší složky čsv zavázali Mze poskytnoput servis všem včelařum. Pochopitelně bez vědomí- konzultace svých neplacených podřízených složek a hlavně bez vědomí nečlenů čsv. Tedy pokud s tímto jako jednatel nesouhlasíte, dejte svou funkci k dispozici ,jinak projevujete tichou podporu nadřízeným složkám čsv a tedy nemáte nárok si stěžovat na servis 1.d pro nečleny. 
Jiný servis mezi Zo a nečlenem je na dohodě, nýbrž není shora direktivně podřízeným složkám nařízen. 
T.P" 
Já jsem zde vždy vyjadřoval otevřeně podporu nadřízeným složkám ČSV, demokraticky zvoleným. To ovšem neznamená, že nemám nárok si "stěžovat" na servis pro nečleny. A už vůbec ne k vůli tomu pokládat svou funkci. Můžete mi věřit, že pokud jsem měl nějaké výhrady vůči nadřízeným složkám, kde jsem byl schopen přijít s konstruktivním řešením, tak jsem vždy uspěl. 
----------------------------------------
 
Vy jste jeden s těch ,kteří místo toho aby složil funkci když nesouhlasí s nadřízenými složkami čsv v tomto případě se servisem pro nečleny (1.D), raději tichou podporou ve funkci setrvává,... tak jako za bolševika.
Že jste nepřišel s konstruktivím řešení pro nečleny čsv ?  Jistě by jste opět uspěl. Komunikoval -telefonoval jste vůbec kvuli tomu na Mze a se svými nadřízenými složkámi v Praze?
T.P

"Ano, máte na mysli servis 1. D, tedy servis kterým se vyšší složky čsv zavázali Mze poskytnoput servis všem včelařum. Pochopitelně bez vědomí- konzultace svých neplacených podřízených složek a hlavně bez vědomí nečlenů čsv. Tedy pokud s tímto jako jednatel nesouhlasíte, dejte svou funkci k dispozici ,jinak projevujete tichou podporu nadřízeným složkám čsv a tedy nemáte nárok si stěžovat na servis 1.d pro nečleny.
Jiný servis mezi Zo a nečlenem je na dohodě, nýbrž není shora direktivně podřízeným složkám nařízen.
T.P"
Já jsem zde vždy vyjadřoval otevřeně podporu nadřízeným složkám ČSV, demokraticky zvoleným. To ovšem neznamená, že nemám nárok si "stěžovat" na servis pro nečleny. A už vůbec ne k vůli tomu pokládat svou funkci. Můžete mi věřit, že pokud jsem měl nějaké výhrady vůči nadřízeným složkám, kde jsem byl schopen přijít s konstruktivním řešením, tak jsem vždy uspěl.
Otázky na Vás již nepokládám, abyste nemusel činit o mně unáhlené soudy.

 

CUI BONO <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/news/qui-bono/>Považuji za potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího plodu.
Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr. Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za předkladatele ).
V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.
Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v časopise Včelařství vloni.
Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska, která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p. MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly prakticky použitelné.

Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.
Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě. Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti, že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálníc
h včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.
Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na změně vyhlášky začalo pracovat.
SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %. Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno. Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci existují i sta
noviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této nebezpečné nákaze.
Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický ( rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.
Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev stanoviště.....
Více na webu Švamberk/ Blog

1. Neléčená, nebo špatně léčená včelstva jednoho včelaře na varoázu, ohrožují sousední včelstva. Pokud by neohrožovala, bylo by komisionelní léčení zvrácenost. Je to tedy určitá ochrana schopných včelařů.
2. Včelstva si má ošetřovat včelař sám, člen komise pouze v případě, že včelař je "neschopný" a je o to požádán. Souhlasím s tím, že takovýto včelař by už neměl včelařit. Jak mu to ale "zakázat"?
3. Představte si, že v okrsku je více včelařů max. s 5-ti včelstvy. Jedna lahvička varidolu stačí pro jedno ošetření
asi 50-ti včelstev (pokud se jedná o 2 kapky na jedno včelstvo). Je věcí důvěrníka, jak si to zorganizuje. Nejjednodušší řešení provedení fumigace, pokud s tím důvěrník, či někdo jiný souhlasí, je domluvit ošetření na jeden vhodný den a lahvičku si včelaři nemusí předávat, donese ji příslušná osoba. I to je již komise. Podobně je to u aerosolování.
Nevím, proč jste zásadně proti komisionelnímu ošetření když to situaci nezhoršuje a včelaři si mají možnost popovídat. Rozhodně bych od toho nikoho neodrazoval.

Jak je to s dlouhodobým odpařovačem FORMIDOL? Kdy bude už k dispozici pro běžné včelaře. Byl by vhodnější i pro víkendové včelaře. Děkuji předem za odpověď. H.

 
4.  V okamžiku, kdy projevíte zájem o chov včel, je vhodné stát se členem Českého svazu včelařů. V místní organizaci naleznete lidi, kteří Vám budou moci poradit na místě, případně nad vámi převzít „patronát“, znají situaci v místě a to jak možnosti umístění včelstev, tak třeba to, zda někdo ze včelařů neprodává včelstva, případně některé pomůcky. Jako člen ČSV také začnete dostávat odborný časopis Včelařství, budete se moci účastnit různých kurzů a přednášek, pořádaných organizací, pomohou Vám s léčením včelstev, bude se na Vás vztahovat svazové úrazové pojištění a svépomocný fond. Adresu na Vám nejbližší´základní organizaci Vám rádi sdělí na sekretariátu RV ČSV, Křemencova 8, 115 24  Praha 1, tel. 224 934 082, e-mail: info/=/vcelarstvi.cz <info/=/vcelarstvi.cz> .


Příteli, je přece i na základní organizaci, aby vytvářela takové podmínky, že včelaři budou mít zájem v ní setrvat. Myslel jsem, že jsme se shodli, že ČSV je a má být především servisní organizací a poskytovat svým členům služby.
Více zde: http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/newscbm_481509/10/ <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/blog/newscbm_481509/10/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2Fnewscbm_481509%2F10%2F>
Vytvořte si vlastní stránky zdarma: http://www.webnode.cz <http://www.webnode.cz/?utm_source=copy&utm_medium=paste&utm_campaign=copypaste&utm_content=http%3A%2F%2Fvaclav-svamberk.webnode.cz%2Fblog%2Fnewscbm_481509%2F10%2F>
Plně souhlasím, že poskytování servisu členům je hlavním úkolem ČSV dávajícím smysl jeho dlouhodobé existenci.


Český svaz včelařů, o.s Český svaz včelařů je ve světě velmi uznáván za vynikající výsledky dosažené v oblasti zajišťování zdraví včelstev a za propracovanou metodiku jednotného preventivního postupu proti šíření nemocí včel.Kapoun (212.96.187.90) --- 21. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60535) (60543)T.P.: ....každý člen svazu má právo na plný servis dočehož spadá plný nárok na léčivo,SF atp." 
Bohužel částečně tento servis mohou využívat i nečlenové. Jinak dovedete člověka "potěšit". 
-----------------------------
Ano, máte na mysli servis 1. D, tedy servis kterým se vyšší složky čsv zavázali Mze poskytnoput servis všem včelařum.  Pochopitelně bez vědomí- konzultace svých neplacených podřízených složek a hlavně bez vědomí nečlenů čsv. Tedy pokud s tímto jako jednatel nesouhlasíte, dejte svou funkci k dispozici ,jinak projevujete tichou podporu nadřízeným složkám čsv a tedy nemáte nárok si stěžovat na servis 1.d pro nečleny.
Jiný servis mezi Zo a nečlenem je na dohodě, nýbrž není shora direktivně podřízeným složkám nařízen.
T.P

Komisielni leceni je zvracenost,ktera vychovala velkou skupinu pasivnich majitelu vcelstev,kteri nejsou schopni sami odlecit.Jeste muze nejakou osvicenou hlavu napadnout komisielni rozsirovani vcelstev,komisielni toceni medu a komisielni krmeni na zimu pro udrzeni kdejakeho lajdaka.Uspesne odlecit musi byt schopnost kazdeho vcelare!!!JosPr

Každý má nárok ny léčivo v počtu kolik hompiřebuje k ošetřování včelstev, ne k dalšímu prodeji.
U některých ZO je problém : vybírají členské příspěvky na včelstvo v určité výši na př. 25 Kš a pak má každý nárok na určité množství léčiva zdarma
Tři objednávky jsou se 70% slevou, ale nic nebrání k dalším objednávkám, ale ty musí OV zaplatit v plné výši a faktury zaplatit, zaslat faktury v srpnu, žádaost podat v červnu tak jako u všech jiných dotací a vlistopadu dostane OV peníze.
My vybíráme členský příspěvek na člena a léčivo podle požadavku každý dostane a při vyzvednutí zaplatí těch předepsaných 30 % Nikdy okres neměl problém s dostaečným množstvím léčiva a také neměl problém s většími úhyny a varroazou ani morem Žádný funkcionář se do ničeho neplete, poskytne servis jak má být - v tom vidím .především komisielní léčení

T.P.: ....každý člen svazu má právo na plný servis dočehož spadá plný nárok na léčivo,SF atp."
Bohužel částečně tento servis mohou využívat i nečlenové. Jinak dovedete člověka "potěšit".

Pokud si někdo koupí léčivo sám a chce na to žádat dotaci, tak žádost posílá na ČSV do Prahy, tam berou peníze za vyřízení dotace na Mze. U ZO ani OO jednotlivec žádost o dotaci nepodává.

Uz vidim nateseneho funkcionare ZO,jak ceka,az se vrhne na vyrizovani dotaci pro kazdeho,co si koupi formidol na vlastni triko..Pokud ZO nedoda vcelari co si objednal,je reseni na snade,jit jinam kde to funguje....Ps:jednou nas tohle pitome papirovani znici.JosPr

Uz vidim nateseneho funkcionare ZO,jak ceka,az se vrhne na vyrizovani dotaci pro kazdeho,co si koupi formidol na vlastni triko..Pokud ZO nedoda vcelari co si objednal,je reseni na snade,jit jinam kde to funguje....Ps:jednou nas tohle pitome papirovani znici.JosPr

 
 
 
Kapoun (212.96.187.90) --- 21. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60535)"Pěšák tj nejnižší substance podává požeadavek na léčivo u svého důvěrníka. 
T.P" 
 Ale co dál, jak to postupuje u vaší ZO?
Ani Alešovi jste neodpověděl. Aleš:"Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.? 
Děkuji za radu i odpověď. Aleš". 
Jenom jedovatá slina na adresu vyšších složek ČSV. ¨
-------------------------------
 
 
Je to stejná věc jako kdyby jste se mě ptaln na toaletní papír na mém záchodě. A chápu, že jednatel při vaší inteligenci se ptá na toaletní papír už jen proto, že si myslí že mu rozumí.
Pěšák tj nejnižší substance podává požeadavek na léčivo u svého důvěrníka , ten jej předá další substanci ve své ZO, která jej předa na okres.Jen s tím rozdílem ,že co si člen v zo HO objedná do ks přijde. Předpokládám ,že se mě na stejnou otázku při vaší inteligenci v dalším komentáři zeptáte do třetice znovu.
 V. Kapoune jste informován jako průměrný český jednatel tedy špatně, jinak by jste věděl ,že takové nařízení neexistuje, každý člen svazu má právo na plný servis dočehož spadá plný nárok na léčivo,SF atp.
Tedy Alešovi a V.Potužníkovi bych doporučil ze svazu vystoupit, jelikož základní servis ,který je jim vyššími složkami ČSV slibován není svazem ani zdaleka naplněn. 
T.P
 
 

Pokud si včelaři objednají léčiva prostřednictvím OO (dříve OV), platí cenu
již sníženou o dotaci. Jinak musí zaplatit plnou cenu, a o dotaci žádat jako
o každou jinou dotaci z EU. Takže první způsob to výrazně zjednodušuje :-).
Dobrá zpráva v druhém případě je ale ta, že se na dotaci může spolehnout,
protože na rozdíl od ostatních dotačních titulů se ani při překročení
celkového předpokládaného objemu financí tato dotace nekrátí.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Antonín Podhájecký
Sent: Thursday, February 21, 2013 2:25 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Dotace na Formidol

Protože nikdo pořádně neodpoví, odpovím. Je to bohužel výmysl některého
funkcionáře vaší ZO. Léčiva si můžete objednat kolik chcete. Pokud ho ale
chcete s dotací, musí jít objednávka přes OV. Ten smí žádat o léčivo s
dotací VÚ DOL maximálně (pokud se nepletu 3x zarok). To je jediné omezení.
Takže pokud si u své ZO na jaře objednáte třeba 200 kusů formidolu, nebo
gabonů, musí Vám je ZO objednat a s dotací dodat. Můžete si je objednat i
sám, ale budou bez dotace.
Tonda

>Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let
praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a
to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu
dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně
matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal
100 (2x50) destiček.
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s
odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na
počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně
využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č.
197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď.

Dne Thursday 21 of February 2013 14:25:14 Antonín Podhájecký napsal(a):

> gabonů, musí Vám je ZO objednat a s dotací dodat. Můžete si je objednat i
> sám, ale budou bez dotace.
> Tonda

a nema to byt: muzete si je objednat sam a zaplatit plnou castku a o 70%
dotaci si pozadat prostrednictvim ZO na konci roku (nebo urcenem datu) ?



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím, nevím jestli jsem to správně pochopil, je zde smícháno ze tří
soudků:

- léčivo získat, protože jsem je loni vyzvedával mohu podat info jak to bylo
u nás - první část formidolu 29.6. druhá až 12.9. odebíráno v den závozu,
mám to k doktorovi kousek.

- jako každá dotace má i tato svá pravidla a ta zná finanční úřad, protože
je kontroluje. Mě to nezajímá, protože by se mě to už do hlavy nevešlo.
Pokud to někoho zajímá, ať si to zjistí. Například užití dotace, rozuměj
dotovaného formidolu v jiném roce, než na který byl určen, je zcela jistě
neoprávněné užití pod sankcí, česky pokutou. Pravidla určuje poskytovatel
dotace a na příjemci je, zda pravidla přijme a dotaci využije, nebo ji nechá
ležet.

- jsou jedinci, kteří žádná pravidla nedodržují, buď z principu, nebo proto,
že jim to vyhovuje. Vždyť jsou ty kontroly jednou, častěji nulkrát za
padesát let.

Dopsal jsem až sem a nenalezl místo, kam zamontovat ČSV. Jsou pravidla
dotace, tj kolik léčiva na včelstvo, nejsem si jist, ale zřejmě to vyplývá
doporučení veteriny a ty u nás ZO a OV dodržují. Jediné co mě napadá, když
to po sobě čtu je to, že protože si někteří objednali víc než potřebovali,
na nás nezbylo a proto nám padají včelstva. A teď do mě kamenem.
Vašek.

Protože nikdo pořádně neodpoví, odpovím. Je to bohužel výmysl některého funkcionáře vaší ZO. Léčiva si můžete objednat kolik chcete. Pokud ho ale chcete s dotací, musí jít objednávka přes OV. Ten smí žádat o léčivo s dotací VÚ DOL maximálně (pokud se nepletu 3x zarok). To je jediné omezení. Takže pokud si u své ZO na jaře objednáte třeba 200 kusů formidolu, nebo gabonů, musí Vám je ZO objednat a s dotací dodat. Můžete si je objednat i sám, ale budou bez dotace.
Tonda

>Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček.
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď.

Avšak jen nepatrná část skončí ve tvých včelstvech.
Rovněž tě však patří velká pochvala za tuto bohulibou činnost od sousedních
včelařů. Ponejvíce však  také za udržování populací jiných druhů hmyzu jen
pyl a nektar používají. To je pak ta největší zásluha.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
Datum: 20. 2. 2013
Předmět: Re: Tůbingenska smeska

"Jenom pro zajimavost,mnozstvi pylu poskytovane 1000 m ctverecnym osetym
vcelarskym osivem:svazenka 15-25 kg,komonice 6-15 kg,pohanka 6-8 kg
pylu,horcice 5-10 kg pylu.JosPr"

Samozřejmě, že může využít tuto dotaci, ale pokud vedení jeho ZO není schopno, nebo spíš ochotno mu objednat víc léčiva, tak je na zvážení zda-li má smysl s takovým spolkem ztrácet čas, když si stejně bude vyřizovat všechno sám za sebe. A stěžovat si nahoře?? Není komu si stěžovat na nefungující ZO :-D

"Pěšák tj nejnižší substance podává požeadavek na léčivo u svého důvěrníka.
T.P"
Ale co dál, jak to postupuje u vaší ZO?
Ani Alešovi jste neodpověděl. Aleš:"Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď. Aleš".
Jenom jedovatá slina na adresu vyšších složek ČSV.

 
Kapoun (212.96.187.90) --- 21. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60530)
"Zo musí dodržetb požadavek na léčivo. Toho jedince, který tvrdí opak vystřídejte ve funkci. 
Vydržujete si ze svých příspěvků a účelových příspěvků tajemníka, předsedu ,Machovou ad., tedy jedince kteří tvrdí že svaz je servisní jednotkou. Tedy pokud nejsem spokojen telefonuji ,mailuji,skypuji případně je navštívím v neděli na oběd. 
T.P" 
Té první větě nerozumím. 
Účelové příspěvky slouží pouze pro potřeby ZO. 
U nás veškerá léčiva pro povinné i dobrovolné oštření objednává ZO u OV ČSV. Jsou stanoveny termíny objednávky. 
Jak to funguje ve vaší ZO pane T.P? 
-----------------------------------
 Pěšák tj nejnižší substance podává požeadavek na léčivo u svého důvěrníka.
Tedy kolik si Aleš u své Zo objedná ,tolik má dostat i kdyby se na formidoly měl doma v krabici před spaním jen dívat, přes to nejede vlak. Pokud se task neděje ,měl by se ozvat a to přímo u lidí které si svým členstvím platí. tj v první řadě by si měl uvědomit, že si platí nahoře někoho kdo má jednat a činit eventuální nápravy svých podřízených jednotek.
Zatím mám z vás členů svazu pocit ,že polidbiro jetam na to ,aby jedli v nasavrkách párky a zdravicemi Vás jednou za rok z časopisu pozdravilo.
T.P

"Zo musí dodržetb požadavek na léčivo. Toho jedince, který tvrdí opak vystřídejte ve funkci.
Vydržujete si ze svých příspěvků a účelových příspěvků tajemníka, předsedu ,Machovou ad., tedy jedince kteří tvrdí že svaz je servisní jednotkou. Tedy pokud nejsem spokojen telefonuji ,mailuji,skypuji případně je navštívím v neděli na oběd.
T.P"
Té první větě nerozumím.
Účelové příspěvky slouží pouze pro potřeby ZO.
U nás veškerá léčiva pro povinné i dobrovolné oštření objednává ZO u OV ČSV. Jsou stanoveny termíny objednávky.
Jak to funguje ve vaší ZO pane T.P?

Jenom pro zajimavost,mnozstvi pylu poskytovane 1000 m ctverecnym osetym vcelarskym osivem:svazenka 15-25 kg,komonice 6-15 kg,pohanka 6-8 kg pylu,horcice 5-10 kg pylu.JosPr

Dne Wednesday 20 of February 2013 08:04:52 Ale napsal(a):
> Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let
> praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a
> to vždy po vytočení (cca 15. červenec)       a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu
> dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně
> matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal
> 100 (2x50) destiček.
> Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s
> odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na
> počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
> Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
> Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně
> využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č.
> 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
> Děkuji za radu i odpověď.

vse ohledne dotaci je primo na portalu zemedelskeho intervencniho fondu.

http://kuc.cz/v4x19s

osobne prilis nechapu bod 9. - obnova vcelstev.

jsou dve - matky a 2 uly . Po uhynu jsem mel ulu az moc a matky neni problem
F1 vychovat v potrebnem mnozstvi , problem byly vcely, ktere nechapu, KDE
vcelar pri obnove sezene. A nebo mela byt jeste cast 3 - inkubator + klicky
na matky :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

 
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 2. 2013
Re: Dotace na Formidol (60525) (60526)A stojí za to kvůli tomu nějak zvlášť moc šachovat? Kolik ta otace ušetří, 15 kč za jeden formidol? 
Při dvou deskách to je 1 kilo medu na 4 včelstva.
---------------------------------------------------------
 
Jde o princip. Poku d Aleš platí příspěvky, oprávněně očekává nějaký servis byt minimální. 
T.P

Aleš (91.235.183.14) --- 20. 2. 2013
Dotace na Formidol (60525)Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček. 
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou. 
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus. 
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.? 
Děkuji za radu i odpověď. 
----------------------------------------
 
Zo musí dodržetb požadavek na léčivo.  Toho jedince, který tvrdí opak vystřídejte ve funkci. 
 Vydržujete si ze svých příspěvků a účelových příspěvků tajemníka, předsedu ,Machovou ad., tedy jedince kteří tvrdí že svaz je servisní jednotkou. Tedy pokud nejsem spokojen telefonuji ,mailuji,skypuji případně je navštívím v neděli na oběd. 
T.P
 
 
 

Jako první bych se zeptal kdo tu cenu dotuje a až potom pátral po nějakém nařízení. Ona to může být také dotace od ZO pro členy.

A stojí za to kvůli tomu nějak zvlášť moc šachovat? Kolik ta otace ušetří, 15 kč za jeden formidol?
Při dvou deskách to je 1 kilo medu na 4 včelstva.

To bude nějaká ,hloupost, neznalost nebo šikana. Organizace může klidně legálně obědnat více léčiva něž je ůředně potřeba na všechna její včelstva.Celá organizace může mít abnormálně silná včelstva a mít dvojnásobnou spotřebu léčiva.A za další i záložní oddělky a včelstvíčka musejí být ze zákona léčeny!!

Včelařím 12 let jako víkendový včelař s cca 30 včelstvy. Již 6 let praktikuji dvojí preventivní letní léčení kyselinou mravenčí (Formidol) a to vždy po vytočení (cca 15. červenec) a po nakrmení ( cca 1. srpen). V tu dobu mívám cca 30 kmenových včelstev a cca 20 oddělků (používám k výměně matek a posilování před zimou) a tak jsem si u své organizace vždy objednal 100 (2x50) destiček.
Poslední 2 roky mi však organizace tento požadavek sníží na 30 destiček s odkazem na nějaké nařízení, že se dotace na Formidol poskytuje pouze na počet kmenových včelstev a to pouze jednou.
Zbývajících 70 ks si musím zakoupit v prodejně za cca 30,- Kč kus.
Skutečně takové nařízení existuje? A kde bych jej našel. Mohu individuelně využít v případě nákupu v obchodě žádost o dotaci dle Nařízení vlády č. 197/2005 Sb. pokud ji podám před 20.6.?
Děkuji za radu i odpověď.

 
(e-mailem) --- 18. 2. 2013
Re: Re: Re: TĚŝbingenska smeska (60502)Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své 
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to 
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano.  
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny 
dobrými úmysly. 
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
---------------------------------------------
 
Zlatý fond v osevu, pastevních odborech, rad a agitace na osev je v každém čísle Včely Moravské přehršel. Jen obsah osevu za celý ročník tisknutý milimetrovým písmem vydá na jednu stranu. Taká je realita a nynější propast propagace osevu v časop. včelařství za 70 - 80 let 
T.P
 
 
 
 

Na loukách co sečou myslivci na seno je ocůnů plno, tam se jim daří líp. Volně pod stromy se vyskytují jen tam kde roste tráva a ty jsou druhem tak do 20 cm růstu, takže ocůny prorostou. A také v tomto prostředí roste Áron Karpatský, údajně roste pouze na Moravě. Tohle je podrost za hrází mimo záplavové území v záplavovém území je hlavně v podrostu Medvědí česnek.
V lužním lese není v podrostu taková tma, takže netykavka prorůstá i do středu lesa a starousedlíky tak vytlačuje.

Komonici mame nasetou na pozemku asi 200x100 uz peknych par let.Roste na plose byvale obalovny,kde se po demontazi zarizeni rozhrnuly zbytky sterku,drti a pisku,a dari se ji tam vyborne.Bohuzel ma pozemek noveho majitele,ktery se jej pokousel oplotit(do tydne byl plot ukraden),ale doslo k pokaceni a vytrhani kolem stovky jiv a francouzskych jiv,coz pro vceli pastvu je rana jako hrom.Nastesti mu komonice nevadi,jenom ulozil penize.JosPr

Nase louka je vetsinu roku sucha,dari se chrpine lucni,chrastavci lucnimu,rdesnu,zvonkum,stirovniku,jitrocelum,uz otavy nestoji za nic.Ale na podzim je ocunu plna,a to uz ani nema cenu je z travy vybirat,rostou tam od jakziva.Ted jsem si nechal svest vodu z nove silnice na louku,tak uvidim jak se zmeni skladba rostlin.Navic k samcim jivam planuju malou pylovou linku(lykovcova,krehka,usata),tak jsem zvedavy jak pokus dopadne.JosPr

"Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna"

Když je tam kamení a sucho, tak by se tam mohlo dařit komonici bílé nebo i lékařské. Akorát se musí zasít ve správný čas, asi nejspíš poházet semena tak v srpnu a září, aby přes vlhké zimní měsíce dokázaly rostlinky dotáhnout kořeny až dolů do vlhka. Zaseta na jaře by to asi ani komonice nestihla. To byl asi taky problém těch uschlých vrb jív.
.
Já jinak u nás pro včely rozšiřuji lopuch, dává hlavně pyl v podletí. Akorát se musí respektovat, že je to dvouletá rostlina, co kvete až druhý rok. A že vyžaduje vlhčí stanoviště s trochu holou půdou. Semena se dají snadno sbírat v pozdním podletí a na podzim. Lopuch asi taky pomáhá ptákům, protože jeho semeny se často krmí.
A potom na vlhčí místa časně na jaře rozšiřuji oddenky divoký maliník.
A nově připravuji k šíření komonici.

Ale zase biotop ocúnů jsou sekané nebo málo spásané extenzívní vlhké louky, kde se u nás taky těm netýkavkám nedaří, protože tam v extenzívním travnatém porostu je málo živin a silná konkurence trav. I když možná kolem lužního lesa to je s takovými travnatými porosty jinak.
Já jsem je ještě zažil, když jsme s otcem daleko v lese kolem našich včel jako poslední vysekávali trávu. A kdy jsme museli nasekanou trávu vždy pečlivě vybrat, aby jsme ocůny neotrávili králíky. Sekali jsme travnaté okraje kolem potoka a lesa a potom štěrbák a bršlici na bývalé obecní pastvině, kterou někdy v 50 nebo 60 letech zalesnili topolovými pruty.
Později už ocůny vymizely, protože je zahlušila vyrostlá vysoká buřeň v nesekané trávě a zastínění těmi topoly.

Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na 
hektary a ne na metry. 
----------------
Proboha Pepane ve svazu je vás 50.000, v organizovanosti jste předběhli i Čínu, tak včem je problém. Vytáhněte jzdkům z nájmu polnosti tak jako já a osazujte.Víš jak se to říká kapka ke kapce i střízlivý se etc. Nikdo jiný to za nás neudělá.
T.P

Pepane,ten val je samo kameni,v zivote tam drn nebyl,jenom koprivy a koprivy,mimo kousku,kde jsem zasel hadinec.Vetsinu roku je tam tak sucho,ze tam uschly i jivy a dokonce neznicitelna skumpa ocetna.Ale svazence to nevadi,je nizsi,min rozvetvena,ale je tam modry pas.Az se na podzim budete nudit,prijedte juknout na cesna kolik vcel taha pyl z hloupych 1500m2 a jak nadherne modre pylove desky dokazi vcelstva ulozit pod sebe do spodniho nastavku(tam kde zimuju na 3 VN)....JosPr

Pánové, teď se ještě poprat. Co se mne týče, tak netykavka Royleova, je pěkná kytka. Všimnul jsem si jí již dávno, když se jedu podívat domů. Aleš ví kde to je. Tam se tato netykavka vyskytuje ve značném množství v korytě a náplavech čůrku, kterému se říká Rumza. Že by byla medonosná, velmi silně pochybuji, ještě jsem na ní včelu neviděl, a to je to proč se oni neotírámm a tam kde bydlím teď, jsem ji ještě neviděl(koukám se na Darkov II).
Pana Bernarda, bych prosil, aby své příspěvky, když už je tady šoupne, tak v češtině!!! Postřiky na řepce mi nevadí, protože agronom společnosti, která prasí pronajaté pozemky, seje již dávno nějakou potvoru, co k vytvoření semene, nepotřebuje hmyz!!!!! Vadí mi spíše, to, že rozšiřuje nádorovitost kořenů brukvovitých, a neni na to metr. Jak to vypadá je zde: http://leteckaposta.cz/403621989. Já už 15, 20let neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem a napěchované medníky řepkovým medem a pylové desky.

J.P.

Rovina tu je, ale jsou tu nějaké to století ochrané protipovodňové hráze. Já mám stanoviště u paty této hráze a když teče v Moravě při rozvodnění cca do 1000m3/s tak mám stanoviště, relativně v suchu včely nepřevážím, ale je tak 2,5m pod úrovní hladiny co je za hrází. Větší záplavy byly v 97 roce, průtok 1200m3/s a jedna hráz to nezvládla a smetlo to v podstatě všechny obce na levém břehu toku, ikdyž se mluvilo jen o Troubkách, tak byly menší vesničky které prakticky zmizely pod vodou celé. Pravý břeh je za hrází bez záplav, tam jsou ty jezera na pitnou vodu a hlídají to vodohospodáři, jinak by byla velká část okresu PR bez pitné vody. A netykavky rostou hojně i na té nezaplavované části kde žádný přísun dusíku ze zemědělství určitě není.Jen to co tam naroste, uhyne a rozloží. Tady je pro netykavky ráj, Ocůny na podzim už také není moc vidět, netykavky je vytlačují.

"Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není."
Vždyť tam máte úplnou rovinu! Na kilometr daleko, od Troubek, výškový rozdíl tak 2 - 4 metry a nejspíš ani to ne. To musí být všechno kompletně zatopené minimálně jednou za 10 let, ne li častěji. A to by mělo stačit. Možná tam máte dole v podloží písek, ale určitě všude, kde rostou ty netýkavky, černou na živiny bohatou půdu.
My tady všude, kde jsem strkal ty netýkavky, máme v podloží žlutý nebo šedý jíl anebo pískovcový štěrk. Pokud je někde tmavší půda, mimo les je tak 5 - 10 centimetrů trochu tmavší půdy k tomu jílu, v lese je tak 5 - 10 centimetrů rozkládajícícho se humusu a pod tím všude žlutý jíl. Kromě polí, tam to je orbou trochu promícháno.
Jedině v zátopové oblasti té naší říčky je černá tmavá na živiny bohatá půda. Tam jsem ale netýkavky nerozšiřoval, tam rostly samy. Tam bude ta černá na písek bohatá půda, pozůstatky po velkých vodách v minulosti, tak 20 - 40 centimetrů silná , pod tím bude tak 1,5 - 3 metry silná vrstva pro vodu propustného velkozrnného štěrku a to bude na skalním podloží , řekou srovnaná přeměněná zvrásněná břidlice z karbonu, nějaké pískovce a vápenité jílovce.

Před třiceti lety, byly vyrobeny první geneticky modifikované rostliny. Nyní kreslit genetického inženýrství odborné Christoph pak pokračovat - výsledky jsou ohromující!

http://www.oekonews.at/index.php?mdoc_id=1077321

něco víc v medu, http://www.youtube.com/watch?v=jv-4rv0I4dw&feature=youtu.be

Kde jsou ti ekohipisáci, když se na odstavené koleji objeví vagon s jedovatým odpadem nebo hořící haly s tunami textilu.
 
Když k nám netýkavka putuje z Německa , my je zase na revadž zásobujem kurovcem ,taková malá příhraniční spolupráce.
Copak příroda je nějaký zakonzervovaný stav.
T.P

Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není.

Které chráněné území to je?

Nějaký zdroj dusíku tam být musí. Všechny netýkavky jsou nitrofilní rostliny. A jak už jsem napsal níže, moje pozorování toto potvrzují.

Radime vaše teorie o doplňování dusíku, aby netykavky prosperovaly jaksi naráží na prostředí chráněného území a vodního zdroje pitné vody kde je naprostá absence jakéhokoliv zdroje "přihnojování" a jsou tam dvoumetrové porosty a bez mačety neprostupné zarostlé pěšiny. Natož, aby se netykavka po čase sama vytratila je jaksi mimo realitu co tu máme a stejně je na tom i to, že netykavka ostatní rostliny jen utlumí. Pod netykavkou nic jiného než pýr neroste, to nemám vyčtené, to je fakt se kterým se potkávám a původní medvědí česnek a jiné lužní rostliny dostávají zabrat.

Jinak podle mně by se mohla hodit coby včelařská rostlina na osázení pasek po listnatých nebo smíšených lesích. Rychle a s relativně malou pracností by se dala rozšířit, snadno se dá mechanicky zlikvidovat v blízkosti sazenic a po pár letech dobrého přínosu pylu a nektaru v podletí by přirozeně zmizela zahlušena rostoucími stromky.

Já zase, kdyby měla být netýkavka žláznatá skutečně tak agresívní, jak se píše, tak podle toho, jak jsem ji v minulosti vysazoval, polovina mého okolí do 4 - 5 kilometrů daleko by byla jen samá netýkavka a skoro nic jiného. Ale ono to není ani náhodou. V současnosti se drží řídce na 2 - 3 místech na vlhčích krajích lesa a u mně na zahradě a jinak nikde.
"Přirozeným" způsobem, bez mého přičinění, se jinak ještě trošku vyskytuje v korytu místní říčky a občas ji zahlédnu v korytech místních znečištěných potoků.

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."

Já se osobně snažil odpovědět na na tu část otázky kdy Josef obvinil své
kolegy  dědky, že bez dotace to dělat nebudou,
Má pravdu nebudou, takových akcí jsme zažili již nespočet a nic to
nezměnilo. ty dotace na to nemají žádný vliv, Nýbrž jejich zkušenost ano. 
Druhým aspektem  je vlastně na co je určena  ta směska.
Tato směs je z letniček, ale i ty které jsem popsal byly také dlážděny
dobrými úmysly.
Na včelí hospodářství to pak má vliv, jen když budeme rozlohu počítat na
hektary a ne na metry.
Jestli pak tím osévá nějaký protipovodňový val, tak to také je špatné. Ten
aby plnil svou funkci dobře, musí jeho těleso být spojeno pevným a
nerozrušovaným drnem. 

pepan
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: vcelka1978/=/centrum.cz
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Re: Re: TĹŻbingenska smeska

" 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v
medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné
svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou,
černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po
Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV
vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,
komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím
jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 "

Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety, v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen. A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu - třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje.

 

Skus se podívat na to z jiné stránky
setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá  Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe  před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný  vliv  a to ani na ty
tvoje včely.  
--------------------------------
 
Pepane, těším se na zlatý věk ,až tyto medařky v krajině splevelí a v medárně místo měsíce, strávím měsíce čtyři. Lesíky a větrolamy budou plné svazenky, měsíčku a pohanky, remízky a náspy obrostou brutnákem ,chrpou, černuchou a slézem a jezédákům v pšenici poroste po krk vysoká komonice. Po Číně se staneme druhou největší velmocí v produkci pylu načeš si v ČSV vyhrnou rukávy a zařídí dotace na pylochyty 
Už aby to bylo, zatím snůšce napomohu tak ,že osadím v pásech 3 ha svazenky,komonice etc. pro včelaře ekohypisáky, kteří budou raději dumat nad tím jestli svazenka zaplevelí krajinu nebo ne.
T.P
 

Pod Netykavkou žlaznatou roste jenom Pýr nic jiného a rozlézá se tak, že vytlačuje původní druhy např. Česnek medvědí. Jediný co z Netykavky je, tak pylová snůška na podzim pro včely a čmeláky, jinak je k ničemu a všechno živé faunu i floru odpuzuje. A pylová snůška jde nahradit jinými rostlinami ze kterých budou mít užitek nejen včely. Mám Netykavky kolem stanoviště víc než dost a projít pěšinou kolem Netykavek je nad snesitelné možnosti čichových buněk. Smrad z kafilérky je podle toho rajský plyn. Netykavka je podobné svinstvo jako Bolševník, který jsem už bohužel našel v okolí také.

"setím nepůvodních rostlin do krajiny pokud nezajistíme další činnost může
nadělat víc škody jak užitku. Takových příkladů máme nespočet. Př. Tam kde
jsem vidíval porosty blatouchů je dnes netykavka žláznatá Místo porostu
česneku medvědího tam dnes vidím netýkavku žlutou. Lesy jsou dne zamořeny
akátem severoamerickým, protože jeho dřevo dnes nikdo nevyužívá. Zrovna tak
negativní důsledky nese i ochranářská praxe před léty zakázali třebas
jednomu pánovi vyrábět košťata z janovce protože se stal chráněný. Po 10
letech, kdy se na tom úhoru přestal janovec řezat tam místo janovce je jen
šípek a černý bez. Je třeba proto dbát o udržení celého rázu krajiny a
nějakých pár kilo nějakého osiva na nic nemá podstatný vliv a to ani na ty
tvoje včely. dřívější úhory které sloužily jako pastviny dnes zarostli
kopřivami nebo bezinkami a je tak zničeno druhové složení porostů v celé
krajině. Stejné je to i s okrasnými trávníky dříve se využívaly pro dobytek
a bylo tam spoustu květů i pro včely, dnes je to jen zelené. "

"Na to je jediný argument "bez práce nejsou koláče" nebo spíš snůška pro včely. Před nějakým časem tu někdo prodával mulčovač i s návodem, že tím každý rok svazenku mulčuje, aby znovu vzešla. S netykavkou mám takovou zkušenost, že ji stačí v létě když jsou vedra pokosit a cca do třech let se vytratí. Nemá ráda sluníčko na oddenku. Ono není problém navrátit do krajiny původní byliny, ale stojí to každý rok trochu toho lidského sádla a nebo práci svěřit strojům."

Tu vzdálenost určuje v každém případě soused. Když to bude nepřející člověk, tak potom vzdálenost určuje soud.

J.P.

At se na to divam,jak se divam,byt je svazenka nepuvodni rostlina,nevidel jsem,ze by nekde zplanela.Vymrzne a nevyroste.Ted mam zrovna za stanovistem nove vedeni elektriky na valu proti privalove vode,nejakych 300x5 m.Nevidim duvod,proc ten val neosit,kdyz tam stejne nic nez koprivy neporoste a kdyz seti nacasuju mezi repku a malinu,a les a starcek hajni,tak mam misto snuskovych prestavek zabavu pro vcely na cely rok.Snad se to povede domluvit i s majitelem solarni odpornosti.Od lesaku mam prislib vyseti pohanky na zorana luka v dezolatnim stavu.Sedet na prdeli a fnukat,ze neni zadna snuska,to neni pro mne.Jak pise Ales"bez prace nejsou kolace" nebo spis zasoby medu a pylu na zimu..Ze s koncem chovu dobytka dostala vceli pastva(jetele,smesky se slunecnici a bobem) na frak je skutecnost,a je na vcelari,jestli s tim neco provede,nebo klasicky rekne "melo by se udelat" a vic nic..JosPr