Včelařská konference

 

CUI BONO <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/news/qui-bono/>Považuji za potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího plodu.
Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr. Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za předkladatele ).
V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.
Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v časopise Včelařství vloni.
Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska, která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p. MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly prakticky použitelné.

Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.
Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě. Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti, že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálníc
h včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.
Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na změně vyhlášky začalo pracovat.
SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %. Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno. Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci existují i sta
noviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této nebezpečné nákaze.
Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický ( rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.
Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev stanoviště.....
Více na webu Švamberk/ Blog

Rád bych podotkl, že jsem kritizoval vyšetření měli z velkoobjemových úlů ne
směrem k trendům, to je v pořádku, ale s cílem umožnit včelařům, kteří
provedou aerosolové ošetření před v zimním období )nejčastěji prosinec, aby
nemuseli v případě pozitivního výsledku vyšetření měli natírat plod, protože
je to pouze důkazem, že během sběru měli došlo k oteplení a včely začaly
čistit neobsazené spodní nástavky. Hlavním důvodem, proč nenatírat v takovém
případě plod je zbytečné vnášení léčiva do zdravého včelstva, které může
vést pouze k urychlení vzniku rezistence roztoče na použité léčivo. Radek
Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: vcelka1978/=/centrum.cz

Datum: 22. 2. 2013

Předmět: CUI BONO


" 



CUI BONO <http://vaclav-svamberk.webnode.cz/news/qui-bono/>Považuji za
potřebné vysvětlit proč a jak probíhají jednání k novele pro včelařství
důležité vyhlášky 299/2003 Sb., byť to nebude čtení radostné. Vyhláška řeší
opatření přijímaná k tlumení nebezpečných nákaz - varroázy a moru včelího
plodu.

Co bylo řečeno 17. 1. v rámci připomínkového řízení se zástupci ČSV ( RNDr.
Švamberk, Dr. Ing. Kamler, Mgr. Machová - versus Ing. Přidal za
předkladatele ).

V diskusi byla nejprve zpochybněna přítomným MUDr. Hubačem vypovídací
hodnota zimního vyšetření měli v důsledku zimního záchytu spadu roztočů v
nástavcích pod zimním hroznem včel. Při náhodném rozebrání včelstva v této
době podle př. Hubače bylo vyklepáno z plástů 300 roztočů a ve spadu byl na
podložce zjištěn jen 1 roztoč. Z toho MUDr. Hubač dovozuje, že výsledky
získané vyšetřením zimní měli nemohou být podkladem pro přijetí mimořádných
veterinárních opatření. Kriticky se vyjádřil k výsledkům varroamonitoringu
ČSV, z něhož na okrese Pardubice nebyly poskytnuty SVS žádné výsledky.

Konstatoval jsem, že varroamonitoring ČSV nebyl vytvořen v rámci jednání
vedení ČSV a jeho poradních orgánů, především komise pro zdraví včel. Tato
formulace o varroamonitoringu založená na sledování denního spadu roztočů a
doplněná o kontrolu míry napadení trubčího plodu byla vložena SVS bez
konzultace s ČSV, byl ovšem informován VÚVč., který vyjádřením přítomného
Dr. Ing. Kamlera rovněž vyjádřil nespokojenost s řešením problematiky
varroamonitoringu ČSV v loňském roce, kdy se však pracoviště VÚVč. zabývaly
praktickou aplikací metody kontroly intenzity varroázy na živých včelách
oklepem s využitím práškového cukru - metody rovněž nově publikované v
časopise Včelařství vloni.

Za ČSV i osobně jsem vyjádřil zájem a připravenost konzultovat stanoviska,
která však byla dosud popravdě vždy od naprosté většiny odborníků včetně p.
MUDr. Hubače vysoce kritická jak k relevantnosti dat, tak i k praktické
použitelnosti varroamonitoringu původně vypracovaného a dosud provozovaného
PSNV. Také jsem ve shodě se stanoviskem přítomného Ing. Pondělíčka z Mze
upozornil na nedostatečnou hustotu sběru dat a skutečnost, že s ohledem na
až extrémně velké rozdíly intenzity varroázy zjišťované v terénu má i
kvalitně prováděný varroamonitoring vypovídací hodnotu jen pro nejbližší
okolí. O kvalitně prováděný letní varroamonitoring ovšem s využitím
validované metodiky zájem máme a na metodice pracujeme. Jinak totiž vyvstává
otázka, za co jsou již po řadu let prostředky ze státního rozpočtu (nikoli
pro ČSV) na tuto činnost vůbec vynakládány, jestliže by výstupy nebyly
prakticky použitelné.



Naše prezentované stanovisko naopak je, že chyba vyšetření zimní měli
existuje avšak z dlouhodobého hlediska je stejná a tudíž poskytuje
relevantní data minimálně o zlepšování či zhoršování situace plošně, o čemž
máme dostatek důkazů soustředěných za uplynulých více než 20 let a mnohokrát
ve Včelařství publikovaných ve formě map s velmi dobrou vypovídací hodnotou.

Dále byly projednány připomínky předložené ČSV - komisí odborníků ČSV, která
o věci navrhovaných změn v postupech tlumení moru včelího plodu jednala v
prosinci uplynulého roku. Předložený návrh nebyl s ČSV ve stádiu tvorby
vůbec projednáván, přestože se tato informace objevila v důvodové zprávě.
Při prvním seznámení s již paragrafovým zněním novely byl mnou okamžitě
odmítnut, stejně tak následně komisí odborníků ČSV. Připomenutí skutečnosti,
že ČSV reprezentuje 97 % chovatelů včel v ČR, jak jsem učinil i na tomto
jednání včetně adresy, kde ČSV sídlí, považuji za logický argument toho, že
při přípravě podobných změn nemá být od samého počátku obcházen.  Za SVS CR
konstatoval MVDr. Semerád, že na první jednání, na které byli pozváni jako
zástupci SVS a které se uskutečnilo u poradce pana ministra se jednání
zúčastnili jako původní předkladatelé zástupci Cechu profesionálníc

h včelařů a Pracovní skupiny nástavkových včelařů. Tam vznesli tento
požadavek, tam vzniklo to, proč se vůbec šlo do této vyhlášky.

Byl vznesen požadavek, aby se lišil postup při likvidaci moru včelího plodu
v případě, kdy je zjištěno více a kdy je zjištěno maximálně 25 % klinické
napadení včelstev na stanovištích. SVS následně dostala za úkol tento
požadavek zapracovat do novely vyhlášky a to byl hlavní důvod proč se na
změně vyhlášky začalo pracovat.

SVS přitom podle sdělení MVDr. Semeráda sdělila stanovisko založené na
zkušenostech z doby nedávné. V době vstupu do EU již byl vysloven tehdejším
vedením ČSV požadavek, aby se neutrácela všechna včelstva na stanovištích s
prokázanou nákazou morem včelího plodu a tehdy se používala hranice 50 %.
Jak konstatoval MVDr. Semrád, vývoj a zkušenosti SVS ukázaly, že to nemá
žádný efekt a na základě dalších zkušeností toto ustanovení bylo zrušeno.
Všechno toto bylo vyslyšeno avšak bylo konstatováno, že navrhované opatření
je požadováno nikoli pro všechny ale pouze pro velké chovy, protože nemá
význam limit 25 % uplatňovat v chovech do 20 včelstev avšak že se jedná o
skupinu profesionálních včelařů, pro které likvidace všech včelstev při
nákaze na více stanovištích by byla likvidační pro podnikání - navíc
vzhledem k často velkým počtům včelstev na stanovišti (v ústřední evidenci
existují i sta

noviště o 130 včelstvech). Uvažovalo se také o možnosti nastavit jiné
podmínky pro chovatele fyzické nebo právnické osoby, které mají ze zákona
jiné povinnosti např. z hlediska vedení záznamů o léčení včel či vypracování
pohotovostních plánů. Dodatečně byla úprava rozšířena i na možnost ozdravení
v chovech neprofesionálních včelařů se zdůvodněním, že ponechání včelstev
bez klinických příznaků v ohniscích umožní rozvoj rezistence vůči této
nebezpečné nákaze.

Nákaza je potvrzena ovšem jen tehdy, je li pozitivní nález jak klinický (
rozkládající se larvy a příškvary), tak  laboratorní. V případě, že je jen
jeden z těchto nálezů pozitivní, jedná se o podezření.

Vzhledem k tomu, že potvrzení nákazy se může týkat menšího než navrhovaného
počtu (procentuálního limitu), teprve po dalším vyšetření v průběhu
následujících 6 měsíců by se (opět teprve v případě opětovného potvrzení
klinicky i laboratorně) - přistoupilo k likvidaci všech včelstev
stanoviště.....

Více na webu Švamberk/ Blog"

Hodně často si říkám, jestli má význam na výroky předsedy ČSV o slovech co kdo kde řekl vůbec smysl nějak reagovat. Asi to nebude náhoda, že je to neustále předseda ČSV na jehož adresu se snáší kritika o tom, že nějaký výrok dotyčný člověk neřekl a předseda ČSV něčí slova převedl jinak a jinam.