Včelařská konference

Radku já jen popsal lekolity které mám kousek od svého bydliště
co tu je původem toho stavu po tom jsem nepátral. Prostě stalo se.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 18. 2. 2013
Předmět: Netýkavka láznatá Re: Re: Tůbingenska smeska

"Netýkavku žláznatou jsem sázel ke včelám do přírody už pomalu před 40 lety,
v době, kdy termín invazivní rostliny ještě nikdo ani neznal.
V postředí blatouchu, rákosí, sítiny a podobně, tedy v prostředí vlhkém až
mokrém s malým množstvím dusíku se netýkavku vysadit vůbec nepodaří. Buď
prostě neporoste anebo pokud poroste, místo jednoho, dvou metrů výšky
vyroste tak do 30 - 50 centimetrů a vyprodukuje úměrně tomu jen pár semen.
A druhý třetí rok je zahlušena konkurencí, která v tomto prostředí
nedostatku dusíku roste rychleji a víc.
V prostředí vlhčího kraje lesa a pole, kde jsou nashromážděny živiny z
rozloženého listí z lesa plus nějaké živiny splavené z pole netýkavka
prvních 5 - 10 let zabere asi 90 % prostoru, přitom původní rostliny díky
dostatečnému množství světla pod sebou pouze více méně omezí v růstu. Po
cca 15 letech začne netýkavky na tomto místě výrazně ubývat. Úbytek se
zastaví, až netýkavka zabere pouze 5 - 10 % plochy a začne dorůstat místo
výšky dvou metrů výšky maximálně metr. Na zbývající ploše se opět rozšíří
původní rostliny. Situace se změní pouze když tam někdo naveze novou zeminu
- třeba odpad nebo když přilehlý les vykácí, druhý rok se na tato místa
netýkavka rozšíří a rychle zabere zase až 90 % toho prostoru.
Pýr pod netýkavkou jako jediná rostlina být nemůže, protože pýr roste na
příliš suchých stanovištích s malým obsahem dusíku, kde netýkavka nedokáže
prosperovat. Pokud má stanoviště s pýrem dostatek dusíku, je na tomto
stanovišti pýr zatlačen kopřivou, případbě rostlinami typu bršlice nebo
obecně hlavně miříkovitých rostlin, potom tam o místo budou soutěžit tyto
rostliny a netýkavka. A zase, pokud se přísun dusíku a čerstvé zeminy
nebude obnovovat, po pár letech netýkavka žláznatá zase ustoupí.
Netýkavka žláznatá taky nemůže potlačovat porost česneku medvědího. Jednak
česnek medvědí roste typicky uvnitř listnatých lužních lesů, kde bývá tak
málo světla, že tam nětýkavka žláznatá prostě neprosperuje. Tyto rostliny
by si mohly konkurovat jen na okrajových oblastech výskytu, na krajích lesa
nebo v místech řídkého lesa nebo polomů. Jedině tam má netýkavka už dost
světla a česnek medvědí nemá ještě tak silnou konkurenci rostlin
nesnášejících stín.
A potom česnek medvědí vypučí v dubnu, vykvete na začátku května a usychá a
zatahuje se někdy v polovině června, kdy netýkavka žláznatá teprve začíná
pořádně růst. Takže tyto rostliny se vzájemně míjejí i v čase a nemohou se
v podstatě téměř nijak ovlivnit.

Jediná místa, kde netýkavka žláznatá trvale prosperuje, jsou místa vlhká a
s vysokým obsahem dusíku, kde je pravidelně ten dusík nějak dodáván.
Dříve to bývaly obecně všechny vodní toky, kde se z pole splavovala
hnojiva, kde zemědělcům tekla močůvka z kravína nebo z hnojiště, všelijaké
skládky hnoje nebo výsypky organických materiálů. A potom plochy
přihnojované lidmi znečištěnými toky, to znamená všechny plochy aspoň občas
zatopené řekou nebo potokem, do kterých ústí odpady.

Dneska ubyli ti zemědělci, protože dneska šetří živinami, ale zůstaly ty
plochy "přihnojované" lidmi znečištěnou vodou. Plus nějaké, dneska už asi
jen černé skládky hlavně organických odpadů na vlhčích místech. Tam
netýkavka skutečně roste pořád a prosperuje."

Já zase, kdyby měla být netýkavka žláznatá skutečně tak agresívní, jak se píše, tak podle toho, jak jsem ji v minulosti vysazoval, polovina mého okolí do 4 - 5 kilometrů daleko by byla jen samá netýkavka a skoro nic jiného. Ale ono to není ani náhodou. V současnosti se drží řídce na 2 - 3 místech na vlhčích krajích lesa a u mně na zahradě a jinak nikde.
"Přirozeným" způsobem, bez mého přičinění, se jinak ještě trošku vyskytuje v korytu místní říčky a občas ji zahlédnu v korytech místních znečištěných potoků.

Jinak podle mně by se mohla hodit coby včelařská rostlina na osázení pasek po listnatých nebo smíšených lesích. Rychle a s relativně malou pracností by se dala rozšířit, snadno se dá mechanicky zlikvidovat v blízkosti sazenic a po pár letech dobrého přínosu pylu a nektaru v podletí by přirozeně zmizela zahlušena rostoucími stromky.

Radime vaše teorie o doplňování dusíku, aby netykavky prosperovaly jaksi naráží na prostředí chráněného území a vodního zdroje pitné vody kde je naprostá absence jakéhokoliv zdroje "přihnojování" a jsou tam dvoumetrové porosty a bez mačety neprostupné zarostlé pěšiny. Natož, aby se netykavka po čase sama vytratila je jaksi mimo realitu co tu máme a stejně je na tom i to, že netykavka ostatní rostliny jen utlumí. Pod netykavkou nic jiného než pýr neroste, to nemám vyčtené, to je fakt se kterým se potkávám a původní medvědí česnek a jiné lužní rostliny dostávají zabrat.

Nějaký zdroj dusíku tam být musí. Všechny netýkavky jsou nitrofilní rostliny. A jak už jsem napsal níže, moje pozorování toto potvrzují.

Které chráněné území to je?

Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není.

"Jde o chráněné území Zástudánčí. Je to stejné jako Chko Litovelské pomoraví, ale menší a rozkládá se od soutoku Moravy s Bečvou cca 8km po proudu. V pravo je ohraničeno jezery a vlevo několika desítek hektarovou bažantnicí. Zdroj dusíku bude jen v rostliných zbytcích. Je to v podstatě rozdělené na záplavové území oddělené protipovodňovou hrází a nezaplavovanou oblast výskytu jezer s písečným podložím jako zdroje pitné vody. A rozdíl mezi zamořením netykavkou v záplavovaném a nezaplavovaném území není."
Vždyť tam máte úplnou rovinu! Na kilometr daleko, od Troubek, výškový rozdíl tak 2 - 4 metry a nejspíš ani to ne. To musí být všechno kompletně zatopené minimálně jednou za 10 let, ne li častěji. A to by mělo stačit. Možná tam máte dole v podloží písek, ale určitě všude, kde rostou ty netýkavky, černou na živiny bohatou půdu.
My tady všude, kde jsem strkal ty netýkavky, máme v podloží žlutý nebo šedý jíl anebo pískovcový štěrk. Pokud je někde tmavší půda, mimo les je tak 5 - 10 centimetrů trochu tmavší půdy k tomu jílu, v lese je tak 5 - 10 centimetrů rozkládajícícho se humusu a pod tím všude žlutý jíl. Kromě polí, tam to je orbou trochu promícháno.
Jedině v zátopové oblasti té naší říčky je černá tmavá na živiny bohatá půda. Tam jsem ale netýkavky nerozšiřoval, tam rostly samy. Tam bude ta černá na písek bohatá půda, pozůstatky po velkých vodách v minulosti, tak 20 - 40 centimetrů silná , pod tím bude tak 1,5 - 3 metry silná vrstva pro vodu propustného velkozrnného štěrku a to bude na skalním podloží , řekou srovnaná přeměněná zvrásněná břidlice z karbonu, nějaké pískovce a vápenité jílovce.

Rovina tu je, ale jsou tu nějaké to století ochrané protipovodňové hráze. Já mám stanoviště u paty této hráze a když teče v Moravě při rozvodnění cca do 1000m3/s tak mám stanoviště, relativně v suchu včely nepřevážím, ale je tak 2,5m pod úrovní hladiny co je za hrází. Větší záplavy byly v 97 roce, průtok 1200m3/s a jedna hráz to nezvládla a smetlo to v podstatě všechny obce na levém břehu toku, ikdyž se mluvilo jen o Troubkách, tak byly menší vesničky které prakticky zmizely pod vodou celé. Pravý břeh je za hrází bez záplav, tam jsou ty jezera na pitnou vodu a hlídají to vodohospodáři, jinak by byla velká část okresu PR bez pitné vody. A netykavky rostou hojně i na té nezaplavované části kde žádný přísun dusíku ze zemědělství určitě není.Jen to co tam naroste, uhyne a rozloží. Tady je pro netykavky ráj, Ocůny na podzim už také není moc vidět, netykavky je vytlačují.

Pánové, teď se ještě poprat. Co se mne týče, tak netykavka Royleova, je pěkná kytka. Všimnul jsem si jí již dávno, když se jedu podívat domů. Aleš ví kde to je. Tam se tato netykavka vyskytuje ve značném množství v korytě a náplavech čůrku, kterému se říká Rumza. Že by byla medonosná, velmi silně pochybuji, ještě jsem na ní včelu neviděl, a to je to proč se oni neotírámm a tam kde bydlím teď, jsem ji ještě neviděl(koukám se na Darkov II).
Pana Bernarda, bych prosil, aby své příspěvky, když už je tady šoupne, tak v češtině!!! Postřiky na řepce mi nevadí, protože agronom společnosti, která prasí pronajaté pozemky, seje již dávno nějakou potvoru, co k vytvoření semene, nepotřebuje hmyz!!!!! Vadí mi spíše, to, že rozšiřuje nádorovitost kořenů brukvovitých, a neni na to metr. Jak to vypadá je zde: http://leteckaposta.cz/403621989. Já už 15, 20let neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem a napěchované medníky řepkovým medem a pylové desky.

J.P.

Ale zase biotop ocúnů jsou sekané nebo málo spásané extenzívní vlhké louky, kde se u nás taky těm netýkavkám nedaří, protože tam v extenzívním travnatém porostu je málo živin a silná konkurence trav. I když možná kolem lužního lesa to je s takovými travnatými porosty jinak.
Já jsem je ještě zažil, když jsme s otcem daleko v lese kolem našich včel jako poslední vysekávali trávu. A kdy jsme museli nasekanou trávu vždy pečlivě vybrat, aby jsme ocůny neotrávili králíky. Sekali jsme travnaté okraje kolem potoka a lesa a potom štěrbák a bršlici na bývalé obecní pastvině, kterou někdy v 50 nebo 60 letech zalesnili topolovými pruty.
Později už ocůny vymizely, protože je zahlušila vyrostlá vysoká buřeň v nesekané trávě a zastínění těmi topoly.

Nase louka je vetsinu roku sucha,dari se chrpine lucni,chrastavci lucnimu,rdesnu,zvonkum,stirovniku,jitrocelum,uz otavy nestoji za nic.Ale na podzim je ocunu plna,a to uz ani nema cenu je z travy vybirat,rostou tam od jakziva.Ted jsem si nechal svest vodu z nove silnice na louku,tak uvidim jak se zmeni skladba rostlin.Navic k samcim jivam planuju malou pylovou linku(lykovcova,krehka,usata),tak jsem zvedavy jak pokus dopadne.JosPr

Na loukách co sečou myslivci na seno je ocůnů plno, tam se jim daří líp. Volně pod stromy se vyskytují jen tam kde roste tráva a ty jsou druhem tak do 20 cm růstu, takže ocůny prorostou. A také v tomto prostředí roste Áron Karpatský, údajně roste pouze na Moravě. Tohle je podrost za hrází mimo záplavové území v záplavovém území je hlavně v podrostu Medvědí česnek.
V lužním lese není v podrostu taková tma, takže netykavka prorůstá i do středu lesa a starousedlíky tak vytlačuje.