74494

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 30401 do č. 30521

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 9. 7. 2008
Re: Haragsim


> O. Haragsim má už nějak k 80 letům ...
viz. článek v posledním Moderním včelaři č. 3 (www.modernivcelar.cz)

> dovedu si představit, že když se u nás
> nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje

Na poslední Letní škole nástavkového včelaření pořádané PSNV-CZ přednášel
problematiku producentů medovice student lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy univerzity v Brně Michal Počuch. Pokud by někoho tato problematika
zajímala a byl z okolí Drahanské vysočiny, kde tento student působí, jistě
bude rád, když se s ním spojíte (www.is.mendelu.cz).

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 7. 2008
Re: jak komu libo (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400)

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha. Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horák (e-mailem) --- 10. 7. 2008
RE: jak komu libo (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402)

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: jak komu libo

Hořčice bílá
Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
plodinách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 13:12:39
> ----------------------------------------
> Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
aby
> jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
řepky
> a seje se na jaře.
>
> Pepan
>
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 10. 7. 2008
Re: jak komu libo (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402)

Nejvíce nektaru dává v poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost 24,3%.
______________________________________________________________

Správně má být: produkce nektaru 0,45 mg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2008
RE: jak komu libo (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402) (30403)

Přesně je to rostlinná výroba ale jelikož je to salátové vydání které jsme používaly ve škole v roce1960 tak tyto údaje tam již nejsou
Ale podobné údaje o hořčici jsem našel i v knize včelí pastva r.v. 75 autor Drašar - Kodoň

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: RE: jak komu libo
> Datum: 10.7.2008 08:30:13
> ----------------------------------------
> Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
> učebnice o polních plodinách? Bohouš
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:38 PM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: jak komu libo
>
> Hořčice bílá
> Používá jako léčivé rostliny upadá. V potravinářství se využívá na výrobu
> pochutin a částečně jako olejnina. V zemědělství jako zelené hnojení a
> pícnina. Vyniká rychlím růstem a ke sklizni píce je hotová za 6 týdnů
> sklízí se na začátku kvetení a výnosy zelené hmoty dosahují až 200q/ha.
> Včelám poskytuje nektar a velké množství pylu Nejvíce nektaru dává v
> poledních hodinách Denní produkce nektaru je 0,45g z květu a cukernatost
> 24,3%. Seje se 20 kg osiva na ha. Tolik stručně učebnice o polních
> plodinách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: jak komu libo
> > Datum: 09.7.2008 13:12:39
> > ----------------------------------------
> > Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
> > zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
> > považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
> > Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
> > zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
> > Subject: Re: jak komu libo
> >
> >
> > Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka
> aby
> > jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba
> řepky
> > a seje se na jaře.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3256 (20080710)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 10. 7. 2008
rostlinna produkce - ucebnice (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402) (30403) (30405)

Bohouši,

moderni ucebnici pro rostlinnou produkci asi jen tak nesezete (bavim se o urovni vysokych skol). Tiskem se vydavaji specialni knihy o jednotlivych plodinach (repka, psenice, jecmen - viz http://obchod.agroweb.cz/project/section.php?ids=1), levnejsi variantou je zavitat do skriptarny jedne ze tri ceskych zemedelskych fakult (Brno, Praha, Budejovice) a sehnat si skripta pro specialni produkci rostlinnou. Nekdy jsou poucne i katalogy jednotlivych dodavatelu osiv a postriku (je treba ale umet filtrovat informace :-)

Nejsnazsi ale je vyhledat si moderni on-line studijni zdroje. Obecne texty (i o repce, horcici) najdete napr. na
http://etext.czu.cz/php/skripta/skrhttp://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30405&reply=30405&(30355)%20(30373)%20(30381)%20(30385)%20(30389)%20(30397)%20(30399)%20(30400)%20(30402)%20(30403)
Diskuzeiptum.php?titul_key=4

Neni to uplne vycerpavajici text, protoze jak autori v uvodu uvadi, je urcen predevsim pro studenty bez specializace na agronomii.

S pozdravem

radek k.

Zdravím z Ostravy, mohl by jsi mi prosím napsat přesně titul a autora
učebnice o polních plodinách? Bohouš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 10. 7. 2008
Re: rostlinna produkce - ucebnice (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402) (30403) (30405) (30406)

Ten druhy odkaz se mi nepovedl.

Tady je oprava:

http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4

radek k.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2008
hoďte oko

kdo jste neviděli

www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 10. 7. 2008
Re: hoďte oko (30408)

Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou, pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)

Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost krátkozraké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 10. 7. 2008
Re: jak komu libo (30355) (30373) (30381) (30385) (30389) (30397) (30399) (30400) (30402) (30403) (30405)

Tak jsem včera do noci vytáčel.
Teď jsem koukal ve včelíně ani včelka, všechny to berou na vyšší letovou hladinu a někam pílí.
Tak aby nám to vydrželo.

Hořčce jak jsem koukal z kopce na kopec už je zelená. Na kvetoucích lipách spousta breberek, takže kdyby se trochu oteplilo...

Med je podstatně tmavší, než před 14 dny.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409)

Zanechávalo to na mne stejný dojem


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 15:36:25
> ----------------------------------------
> Pominuli to zčernalé dílo v Praze a debata o znečištění medu, a které vidno
> při vybírání a vkládání do medometu je typicky pospravované včelou,
> pominuli to, že se včela nepěstuje ,ale chová a pominuli fakt, že kvalitní
> zboží může mít cen více v penězích i nízkou např. velkoobchodní a tak také
> vysokou konečnou a vůbec při kvalitě medu nerozhoduje to, jestli je koupen
> ze supermarketu nebo přímo od včelaře, (desetitisíce kg tekutého sirupu z
> průmyslového cukru lijí i včelaři) tak takový filmový pokus o vyvrácení
> dogmat a omylů je stále jen pokus. (viz první texty)
>
> Bohužel. Záměr o propagaci "českého včelařství" dobrý, ale jako propagace
> spotřeby medu v národě který nakupuje hlavně v obchodních řetězcích dost
> krátkozraké.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411)

Pánové, zkuste někdy "z fleku" (bez přípravy) odpovídat plynule, bez zaškobrtnutí, přeřeknutí či drobných chyb na zvídavé dotazy redaktora.
A navíc na kameru.

Příspěvky na konferenci si v klidu připravíte, přečtete před odesláním, opravíte nesmysly - to je neporovnatelné. A i tak se tu vyskytují perly - ať gramatické nebo obsahové...

Projev pana Podroužka jistě není bez šmouhy - ale chtěl bych vidět Vás...

Medomet a plásty jsou věc jiná, i když ... určitě nemáte ve svých včelách podobný plást, který po medobraní půjde na vytavení...???

Kritizování je tak snadné...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412)

JD:>Kritizování je tak snadné... <
........

Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?

Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů, tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.

Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda, kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných jednotlivců a profesních záchranářů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30413)

A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ho?te oko
> Datum: 10.7.2008 19:54:31
> ----------------------------------------
> JD:>Kritizování je tak snadné... <
> .......
>
> Hodnotím, nekritizuji, kritika je něco jiného. Jako celek jsem stručně
> napsal že dobrý, ale dominantní efekt by mohl být vždy takový, aby se
> vědělo jak se med dělá (zpracovává) a jeho pozitiva při zpracování v
> domácnostech. Ten medomed z katalogu Švarce před 90 lety nebo nutnost
> vykupovat med abych se mohl vůbec včelařstvím uživit ... ?
>
> Já bych pana redaktora klidně provedl třeba výkupem medu, měřením a
> analýzami, které musí být v pořádku, skladem medu, rozehříváním
> homogenizací nebo pastováním medu, a hlavně plněním medu do skla, medvědů,
> tub, šampónovek, ... paletizací a expedicí. To je můj pohled na včelařství
> které je potřeba mít, protože nějaké příštipkaření nikoho moc neuživí a tím
> to moc ani oboru jako takovému moc neprospěje. Toť můj názor.
>
> Nechtějte po mě pozitivní dojem, jestli celé dny nevidím nic jiného než
> včely a ... med, který je potřeba prodávat zpracovatelům a výkupcům za
> slušné ceny stále. A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med
> po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to? Můj dojem
> je dobrý, ale pochybuji o ostatních , je to zajímavý jak dopravní nehoda,
> kde ze stovek zvědavců pomůže (koupí si med) málokdo vedle akceschopných
> jednotlivců a profesních záchranářů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30413)

GP:>
...A to začíná u poptávky potažmo posluchače, který si med po takovém zhlédnutí pořadu připíše na nákupní seznam. Udělá to?...
------------------------------

Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30414)

Pepan:>A co tak Gustíku jim to sám nabídnout jako reakci na tento poměrně slušný pořad. I ty redaktory je nutné pozvat neb oni se v té problematice nevyznají a berou co jim kdo nabídne (Je to vlastní zkušenost z našeho muzea)<

..........

Já ale nemám co ukázat. Mám jen pár strojů na zakázku a pár zatím zdravých rukou a ty prodej medu moc nezvednou. Až se přestane veřejně a mediálně hanit med u nás, možná se k něčemu odhodlám.

Dost zajímavý jsou pořady typu "Jak se to dělá" nebo jiné vzdělávací encyklopedické naučné pořady. Například taková výroba brusinek mne naprosto fasinuje. (viz například brusinky: http://www.zkouknito.cz/video-jak-se-to-dela-brusinky?m=61d1977457 )

Umí naše včelařství ukázat now how jak se dělá Český med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415)

JD:>Je potřeba umět rozlišovat mezi reklamou na med a pořadem o včelařích...<
........

Pořady o včelařích patří včelařům. Pořady o spotřebě medu patří spotřebitelům medu. A to jsou asi u někoho těžko oddělitelné dvě naprosto odlišné představy o propagaci prodeje medu.

Jak jsem napsal, mne na pořadech o včelařích často překvapují jen ty doslova archiválie co ukazují. Oproti tomu pořady o medu dokážou zvednout jeho prodejnost. Nábory na včelaře je zbytečné dělat, protože včelařů by podle srovnávání statistik odjinud ze světa měl být velký u nás velký přebytek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 10. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30414) (30416)

43. minuta

minuta 23:40

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2008
Silikonový tmel Re: hoblovka

Před několika dny jsem zrovna lepil neutrálním silikonem, konkrétně
transparentním neutrálním sanitárním silikonem Soudal díry v hliníkovém
parním hrnci na vyvařování vosku a můžu řict, že tento silikon bude pro
potažení válce hoblovky nejspíš příliš málo pevný a měkký. Při posuvu desek
do hoblovky by se nejspíš rychle odrolil. Možná kdyby se silikon podrobil
nějaké tepelné úpravě, třeba doma v troubě při 100 - 150 st C, tak by možná
zpevnil... Jinak se ale ideálně hodí na těsnění, třeba kovových nádob.
Myslím, že by se pomocí toho silikonu mohly dělat nádoby třeba na vyvařování
vosku a možná i vana na parafínování nastavků, teplotní odolnost tohoto
silikonu je podle technických listů až 180 st C. Plech by se ohnul do
potřebného tvaru a nádoba by se potom snýtovala, štěrbiny by se těsnily
silikonem jako levná domácí alternativa k nerezovým nádobám svařovaným.
Podobným způsobem by šlo opravit prorezlé vařáky na vosk. Dneska jsem na
díry nanášel tmel podruhé, potom bude několik dní tmel vytvrzovat a za pár
dní budu vyvařovat. Jak se oprava povedla a jak bude silikon po několika
vyvařováních na hliníku držet dám vědět.
Když jsem prohlížel technický a bezpečnostní list, našel jsem zajímavé věci.
Píše se tam o tom, že tmel obsahuje ve vodě rozpustné fungicidy a o půl
listu dále se píše, že výrobek odpovídá požadavkům zákona a vyhláškám na
výrobky přicházející do přímého styku s potravinami a pitnou vodou. Třeba by
šel ten silikon použít i do medometu nebo třeba do nádob na med, vzhledem k
těm ve vodě rozpustným fungicidům ? Myslím těsnění spár a tak podobně, na
nátěr je silikon měkký.
Silikon je typ 673000 transparent, stránka tmelu je na
http://www.soudal.cz/cz/product-detail.php?evc=1239200

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 10:24 AM
Subject: Re: hoblovka


> Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování
válců"
> a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky
by
> se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
> kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
> některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
> mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
> polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
> nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným
smirkovýcm
> papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 11. 7. 2008
ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417)

Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re:?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420)

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 07:34:34
> ----------------------------------------
> Gusto a někteří další. Myslím, že by jsme měli být rádí za to co tam
> bylo. Díval jsem se na ten pořad na internetu a nezdá se mi tam nic
> závadného z pohledu spotřebitele. Pořád o včelách je běžným asi náučným
> pořadem, ale o medu už je to asi svým způsobem reklama. Za reklamu se platí
> staticíce za cca jednu minutu a jste ochotní to investovat? Ona ta kritika
> je síce někdy dobrá, ale domnívám se, že v tomto případě trochu zcestná. Je
> zvykem na těchto stránkách VN, že někteří kritizujete vše co má nějaký
> podtext ČSV.Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své
> občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o
> včelách a medu. Nikdo vám v tom nebrání.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420)

Pepa:
....Nechcí tvrdit, že vše co dělá ČSV je dobré. Založte si své občanské sdužení nečlenů ČSV a pak skuste nabídnou ČT nějaký svůj pořad o včelách a medu ....
-----
To byl pořad z podnětu ČSV?

-----
Já osobně sleduji v posledních letech zvýšený zájem o med, lepší informovanost lidí o medu a včelách a podle mě se to i obráží i v kvalitě a nabídce medu v obchodech.
Testy a kontroly až na určité vyjímky nezaznamenávají nějakých závad. Viz poslední test MF.
Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420)

Pepa:>...ale o medu už je to asi svým způsobem reklama.<
......

Pepo a podobně chapající. Nekritizuji. Pokladám si ale vždy otázku. CO včelařství potřebuje nejvíc? Potřebuje stabilní odbyt produktu - medu. Nejde o reklamu ale o pořady kde se ukazuje med a se jako produkt nepomlouvá.

Např. se mi líbí velmi životopisný přehled vlastními slovy od tajemníka ČSV a nakonec ukáže na stole na své chalupě sklenici Český med a nabere a dá si do čaje. To je pořad. kterých by mělo být mraky. Produkt a jeho demonstrace používání, proces jak se dělá, jak se zpracovává, a nakonec možná nějaké problémy co včelařství unás má. V médiích mám často pocit, že je to přesně obráceně.

Dobrý jsou dva odkazy: příspěvek konference číslo 30418

(je pěkně také u těchto dvou pořadů vidět, že jako včelaři otevřou úl a ukazují po otevření úlu nové čisté dílo )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421)

Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích "JAK SE TO DĚLÁ,,.
______________________________________________________________

Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412)

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412)

Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj. Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a vos. Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412)

Zajímavý pořad.

Docela k smíchu ( spíše k pláči ) je to, že dotyčný včelař vytáčí ze starých ( možná i plesnivějících ) plástů v rezivějícím zaneřáděným medometu ( prase ten, kdo v něčem takovém vytáčí, či přechovává med ) a při tom hovoří o čistě medu. Tomu říkám pokažená propagace ( hlavně co se týče bystřejších diváků )

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30426)

Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 10:54 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Plásty se mi taky nelíbily, ale i ten medomet ,který jsem již vyřadil byl
> lepší, než byl v pořadu. Je to jako když byla reportáž ze včely Předboj.
> Tam jsem viděl otevřenésudy s medem a na něm napadaná vrstva bordelu a
vos.
> Takový pořad může dost uškodit. Jinak ale si myslím, že byl pořad v
> podstatě dobrý. Dobré se musí veřejnosti dávkovat pomalu a častěji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30426) (30428)

Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém konzument koupí meda otom je tu řeč.

Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí to kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.


.......
R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete propagovat med, co vám
brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o těch
správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné servery.
Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30422)

Karel Jiruš:>Aź na to HMF několikrát nad limit:-)
Jak to s tím Gusto dopadlo?<
........

Zkus si vykupovat a zpracovávat med ve velkém. Jak by jsi řešil HMF? Včelař ti to strčí na váhu a kouká tě hned zkasírovat. HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30330) (30331)

On Sunday 06 of July 2008 07:18:54 J. efčík wrote:

> příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí
> také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na
> druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob
> je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel
> mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat
> způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: Přemístění oddělku (30293) (30300) (30301) (30302) (30330) (30331) (30431)

Vždy záleží na Inspektorátu SVS, pod kterou patříte. Tam je dobré se informovat a jestli není aktivní ochranné pásmo a je diagnóza u Vašich včel na mor negativní, nemělo by bránit přemístění dle dalších regulí nic.(ohlášení na obci a eventuálně souhlas majitele pozemku a vhodnost umístění)
..........
Dobry den,

tusim v predposlednim vcelari byl metodicky navod, kde bylo psano, ze v ramci
kraje muze chovatel, ktery ma vice stanovist sve vcely v ramci techto
stanovist presouvat, nebo jsem to pochopil spatne ?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30422) (30430)

HMF bych osobně jako nějaké měřítko kvality omezil, protože chuťově pro mne nejlepší jsou jako u vína právě starší a na té které sezoně sezoně závislé medy.
______________________________________________________________

Jenže HMF je dobrým ukazatelem, jak bylo s medem nakládáno ( např. zahříváno nad 45°C, čímž ztratí svoje léčivé vlastnosti, tím i hodnotu ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30426) (30428) (30429)

To je dneska nesmysl. V natáčení videa dneska probíhá podobná revoluce, jaká
před mnoha lety proběhla v počítačích s nástupem Windows. Před nástupem
Windows bylo prostředí počítačů uživatelsky nepřívětivé a složíté, nárok ho
ovládat měl prakticky jen nadprůměrně inteligentní jedinec po delším
školení. Windows způsobila, že dneska může smysluplně ovládat počítač téměř
každý, i ten prakticky úplně hloupý si ve Windows najde něco, co může
ovládat a co je pro něho a zaujme ho. Úplně stejně to je nyní v natáčení
videa v oborech, kde se natáčí dokumenty, kde nejsou třeba herci, kompars a
vůbec nějaký složitý štáb. Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb,
mimochodem zprávy do zpravodajství točí taky jen dva lidi, redaktor, co
mluví a kameramam, co natáčí redaktora nebo příslušnou událost a sestříhává
se to na notebooku někde na sedadle v autě, v redakci už vůbec nebo málo.
Jak si myslíš, že se natáčí venkovní scény takových pořadů jako je třeba
Receptář, Kluci v akci nebo třeba o rybách s Jakubem, příjmení teď nevím a
podobné. Z televize tam přijedou v jednom autě jen moderátoři, jeden
kameraman a možná ještě nějaký podržtaška, co moderátorům nosí kafe, aby jim
nevyprahlo, jinak nikdo. Záběry se točí napoprvé nebo napodruhé, za půl
hodiny je hotovo, sedne se do auta a jede se x kilometrů dál na natočit
druhou schůzku. Prostě dneska točit se štábem, scénářem a miliónovým
nákladem už vůbec není třeba, podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají. Je to totéž
jako s fotkami. Doba, kdy fotograf musel mít v první řadě kvalitní drahé
aparáty a mnohaleté zkušenosti, aby vůbec mohl udělat jen technicky
koukatelnou fotku a teprve když toto uměl, ukázalo se, jestli dokáže udělat
umělecky kvalitní fotky je pryč. Dneska stačí průměrný amatérský aparát za
levný peníz na fotku kvalitou srovnatelnou s profesionální fotkou. V
posledních letech dokonce profesionální fotosoutěže vyhrávají amatérští
fotografové, rozhoduje jen nápad a štěstí být tam a zmáčknout v pravou
chvíli spoušť než řemeslo.
Kromě toho taky přibývá profesionálních kameramanů a dalších pracovníků, v
každém trochu větším městě je nyní městská kabelová televize, kolem které se
tito lidé soustřeďují, je mezi nimi velká konkurence a tak pokud se osloví
kvůli natočení něčeho lidi z těchto okruhů, jdou náklady za tyto služby
podstatným způsobem dolů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 11:28 AM
Subject: Re: ho?te oko


> Aby to k něčemu bylo, musel by jsi to mít jako profesi a mít i štáb scénář
> a hlavně vybavení a náklady na jeden film nebo seriál do 90 minut tak
> počítám rozpočet milion. Na vybavení a zkušenostech hodně záleží. Výsledek
> musí takový film mít, aby to k něčemu bylo, jako dojem po kterrém
konzument
> koupí meda otom je tu řeč.
>
> Desítky kamer v rukou včelařů jsem viděl např. na výstavě v Praze
> Letňanech cca před dvěma lety a kolik se toho dostalo na web?? Dal jsem to
> v nesestříhaném - surovém stavu Google. Odvažuji se říci, že jsem byl
> jediný ovážlivec. V produkci filmů jsem amatér. A hodně lidí se za svůj
> amatérský přístup stydí a nezveřejní. Hodně lidí také jen natočí a pustí
to
> kolegům např. na schůzi a smaže to, protože se to zdá bezcenné.
>
>
> ......
> R.Polášek:>Já to dělat nebudu, ale když tak kritizujete a chcete
propagovat
> med, co vám
> brání sehnat za 10 tisíc videokameru nebo si ji půjčit, natočit video o
> těch
> správných včelách, medu , rámcích a medometu a poslat ho příslušné
servery.
> Video je dneska pomalu stejně dostupná možnost projevu jako fotografie,
> statísíce lidí takovým způsobem natáčí videa a umisťuje je na internet.
> Stačí k tomu jen ta kamera, střihací program, některé jednodušší jsou i
> zdarma a počítač, který není starší než cca 2 - 3 roky.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30423)

Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: ho?te oko (30408) (30409) (30411) (30412) (30426) (30428) (30429) (30434)

R.Polášek:>To je dneska nesmysl. ...<
.........

To tedy není nesmysl. Díval jsi se naco se takové pořady natáčí? To jsou standardy, které se kvůli kvalitě přenosu vyžadují. Pokud tomu tak není, musí se to přepočítat znovu na standartizačních mašinkách, ktreré vůbec nejsou zadarmo. A to vše stojí peníze. Nějací lokální nadšenci také nejdou zadarmo, protože moc dobře znají ceny za produkci. Jinak. Podržtaška je většinou zvukař.

Chtěl jsem pro vyšší stupeň se na FAMU přihlásit a zrovna toho podržtašku studovat, ale včely zvítězily. Mám výběrové vzdělání. ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 11. 7. 2008
Re: ČT vysílání-přad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30423) (30435)

Pepo to je jen Váš problém co si o mě myslíte. Já měl bohužel vždy jakýsi odstup komusi stranit a přivírat jedno oko a druhým si něco namlouvat že jsem naté "dobré" straně. Hodnotím situace a to má od kritiky nebo soudu hodně daleko. Mícháte hrušky s jablkama a tím zbytečně nade mnou plýtváte svou energii. Mějte se.


.........
Pepa:>Gusto jednou si zajděte s tajemníkem někde na pivo a vyříkejte se vše. Stále útočíš na svaz a vše co má hlavičku ČSV. Je to pouze Tvoje věc, že nějseš členem ČSV. I kdyby tam seděl na místě Peroutky někdo jiný, současný stav českého včelařství by to nějak nezměnilo. České včelařství dožívá a za několik let /cca 10/ bude stačit jedina organizace na celký kraj i kdyby VD to nějak neovlivnil. Mladí o to moc zájem nemají a že by nám výkupci v budoucnu platili slušní peněz za med, to asi nehrozí.Provatizace Včely Předboj dopadla stejným způsobem jako stovky jiných. Myšlenka byla dobrá, ale podvodníci mají vždy navrh. V ČR se rozkradlo, zničilo co se dálo a nějaký Předboj, to je ta poslední maličkost. Doma mám 20 akcií Včely Předboj, asi je nalepím na včelníci na stromy.
Tak se milý Gusto nerozčíluj nad nějakým pořadem v ČT a nech v klidu dožit funkcionáře ČSV. Stejně o tyto funkce nemá nikdo zájem. Je to obdobné jako o funce v ZO OV atd.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424)

Jak se to dělá je pořad na Spektru. A ukazují tam výrobní procesy všeho možného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 10:39:12
> ----------------------------------------
> Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích
> "JAK SE TO DĚLÁ,,.
> ______________________________________________________________
>
> Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu
> vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je
> schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o
> to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad
> sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v
> televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vavrušová (89.102.181.240) --- 11. 7. 2008
barvy Antirezin

Dobrý večer,



dovolte, abychom Vám nabídli barvy Antirezin. Barvy Antirezin jsou na dřevo (AktiKolor, AktiLazur(dříve AktiDřevin, UNI)- vhodné i na dětský nábytek, hračky, železo AkvaMetal- výborné na rez, skvělé také na střechy...) Barvy Antirezin mají vrchní i základní barvu v jednom, lesklá. Výborně kryje,Dlouhá životnost nátěru.Obsahuje UV filtr. Cca za méně než poloviční cenu (1kg barvy nabízím za 100,--Kč). Platba až po obdržení zboží !!! Barvy jsou nové, originální. S případným vrácením zbožím není problém. S dopravou zboží také není problém

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re[2]: hodte oko - podekovani protagonistum (30408) (30409) (30411) (30412) (30426) (30428) (30429) (30434)

Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html

Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a
zajímavý pořad.

Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

-----------

Jen takovou poznámku na okraj té debaty o videomateriálech k propagaci
včelařství (ale vše v dobrém):

> Jak si myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb

Opravdu nevím, jestli by propagaci českého včelařství pomohly
videosnímky, které by byly na úrovni těch statisíců videí na You Tube.
Myslím, že by nám publikování takového amatérismu spíše uškodilo.

> Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
> koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
> Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
> myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa,

Když se řekne, že je na těchto videích "poznat, že jsou to amatérská
videa", tak je to řečeno velice jemně. Na drtivou většinu takovýchto
amatérských videí se totiž nedá koukat (resp. podívá se na to jen ten,
kdo má k němu nějaký osobní vztah: zná ty lidi, co jsou tam
nafilmovaní, anebo ho extrémně zajímá předmět, který tam je natočený).
Pořad připravený na úrovni amatérských videí, jakých jsou tisíce na
You Tube, by žádná seriosní televize neodvysílala. (Snad jedině když
takový amatér nafilmuje UFO nebo obnaženou herečku či opilého politika
apod. - tam pak na kvalitě snímku nesejde.)

K natočení kvalitního snímku je potřeba jakž-takž kvalitní technika a
hlavně to musí dělat člověk, který to umí. A musí být schopen napsat
si scénář atd. K tomu nestačí přečíst si návod k videokameře, pak
namířit kameru na objekt a točit a točit a točit... :-)

> podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
> některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají.

Ano, to je právě to, co dělá profesionála. Musí sehnat dobrý nápad a
vyvarovat se amatérismu. Většina těch, co si zrovna přinesou domů
kameru za 10.000 Kč, nemají to první a nedokážou to druhé. A nevědí,
že mezi nápadem a filmováním stojí práce na scénáři, který je potřeba,
aby výsledek měl vůbec nějakou "hlavu a patu".

Takže z této strany bych průlom ve včelařské videopropagaci nečekal.
:-)

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: Re[2]: hodte oko - podekovani protagonistum

No, doba se mění. Čím dále méně bude takových pořadů, co se na ně měsíce
píšou scénáře, co se na ně rok shání milión a co se točí s jakýmsi obrovským
štábem, pokud to nebude hraný film, který na to bude muset vydělat vstupným
v kinech nebo pořad, který může majitel prodat do x světových televizí a tím
na velký štáb vydělat. Čím dále více se budou prosazovat pořady, kde borec
přijede, dva dny, týden točí, večer to na pokoji sestříhá, po týdnu pořad
odevzdá a jde zase točit něco jiného. Nechápu, co je na tom složitého,
ukázat jak se rozebírá včelstvo, jak se vybírají rámky, jak se vytáčí med
atd, na to není třeba žádný obrovský štáb, pokud se nemá hrát nebo kašírovat
skutečnost, prostě se jen natočí, jak se to normálně dělá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan" <baudis.konference/=/or.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 10:22 PM
Subject: Re[2]: hodte oko - podekovani protagonistum


Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-prid
ej-se.html

Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a
zajímavý pořad.

Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

-----------

Jen takovou poznámku na okraj té debaty o videomateriálech k propagaci
včelařství (ale vše v dobrém):

> Jak si myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí
dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa, že to netočil nějaký profesionální televizní štáb

Opravdu nevím, jestli by propagaci českého včelařství pomohly
videosnímky, které by byly na úrovni těch statisíců videí na You Tube.
Myslím, že by nám publikování takového amatérismu spíše uškodilo.

> Dnešní videokamery jsou dělané tak, že stačí
> koupit, přečíst stručně návod a rovnou začít točit to, co mám před sebou.
> Podobně jsou dělané programy, kde se ty natočené záběry stříhají. Jak si
> myslíš, že vznikly ty statisíce, třeba i půlhodinových videí dostupných na
> You Tube a dalších podobných serverech ? Přirozeně je poznat, že to jsou
> amatérská videa,

Když se řekne, že je na těchto videích "poznat, že jsou to amatérská
videa", tak je to řečeno velice jemně. Na drtivou většinu takovýchto
amatérských videí se totiž nedá koukat (resp. podívá se na to jen ten,
kdo má k němu nějaký osobní vztah: zná ty lidi, co jsou tam
nafilmovaní, anebo ho extrémně zajímá předmět, který tam je natočený).
Pořad připravený na úrovni amatérských videí, jakých jsou tisíce na
You Tube, by žádná seriosní televize neodvysílala. (Snad jedině když
takový amatér nafilmuje UFO nebo obnaženou herečku či opilého politika
apod. - tam pak na kvalitě snímku nesejde.)

K natočení kvalitního snímku je potřeba jakž-takž kvalitní technika a
hlavně to musí dělat člověk, který to umí. A musí být schopen napsat
si scénář atd. K tomu nestačí přečíst si návod k videokameře, pak
namířit kameru na objekt a točit a točit a točit... :-)

> podstatné je mít dobrý nápad a vyvarovat se
> některých chyb, které amatérští začínající kameramani dělají.

Ano, to je právě to, co dělá profesionála. Musí sehnat dobrý nápad a
vyvarovat se amatérismu. Většina těch, co si zrovna přinesou domů
kameru za 10.000 Kč, nemají to první a nedokážou to druhé. A nevědí,
že mezi nápadem a filmováním stojí práce na scénáři, který je potřeba,
aby výsledek měl vůbec nějakou "hlavu a patu".

Takže z této strany bych průlom ve včelařské videopropagaci nečekal.
:-)

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438)

Jak se to dělá, třeba lízátka
http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna delší
exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen by
mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 11, 2008 6:38 PM
Subject: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?


Jak se to dělá je pořad na Spektru. A ukazují tam výrobní procesy všeho
možného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?
> Datum: 11.7.2008 10:39:12
> ----------------------------------------
> Chtělo by to v naší televizi pořad který lze zhlédnou na jiných stanicích
> "JAK SE TO DĚLÁ,,.
> ______________________________________________________________
>
> Bylo by to hezké, ale jsou s tím nemalé problémy. Kde sehnat skupinu
> vhodných lidí, kteří by byli ochotni dlouhodobě se tímto zabývat? Kdo je
> schopný a ochotný něco takového zřídit? Vyplatí se to televizi? Bude mít o
> to zájem? Jakou sledovanost bude mít takový pořad? Pokud budou tento pořad
> sledovat jen včelařské rodiny, sledovanost bude hodně malá. Spíše než v
> televizi je něco takového pravděpodobnější na internetu.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438) (30442)

Radime raději o tomto hereckém oboru nefilozofuj. Aby se někdo prosadil, musí vědět jak to udělat a sčím dojít. Typuji, že vybavení mají vypůjčené z divadel včetně toh parádního mikrofonu co ve svých reportážích drží v ruce.

Musí takový mladí nadšenci mít hlavně způsob jak přežít jestli nemaj sponzory nebo bohatý a hodný rodiče. Přesně takto rostou budoucí herci posléze třebas - profesní redaktoři a odborníci pro média a na streamu.cz mají k tomu prostor. A to je o růstu osobnosti a profesionality jednotlivce nebo týmu.

Včelařství je ale obor koumlesů a tajnůstkářů a co včelař, to jiný pořad "Jak se co dělá". ;-)

Paní, (slečna)Jana Bridget Hadrbolcová je mi velmi svým stylem pojetí práce (zakousnout se a nepustit) blízká a ví jak se vypracovat aby jak jsem na začátku řekl - přežila. Je nezávislá.

Ano, jestli má ČSV nějaké finanční rezervy ať ji osloví a zkusí ji navrhnout co by se mohlo zkusit. Má nato udělat v oboru včelařství za pomoci např. Cechu dobrou reportáž pro veřejnost třebas přes stream.cz. V republice je již vybavení odpovídající nauce o produkci medu. Viz:

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=31

Blíže o osobnosti Jana Bridget Hadrbolcová:
http://www.kulturnicentrum.cz/prehlidky/data/popelka3.pdf

............
Radim Polášek:
>Jak se to dělá, třeba lízátka
http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna delší
exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen by
mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438) (30442) (30443)

Já nevím, co je v tom za filozofování. Prostě technické možnosti pokročily
natolik, že je možné přijít a prakticky na počkání v dostatečné kvalitě
takový pořad natočit. A pokud má člověk nápady a umí to, tak ten pořad stojí
za to. Kdo by to chtěl dělat postaru, zdlouhavě to připravovat, dávat
dohromady jakýsi mnohohlavý štáb a utratit na to statisíce a milióny, tak
ten ať se připraví, že v konkurenci neobstojí, případně že ty peníze vyhodil
oknem. Obávám se, že vedení ČSV bude to, co bude peníze vyhazovat oknem.
Vybavení asi nebudou mít půjčené z divadla, protože kameraman René Melichar
podle internetu pracoval předtím delší dobu na Nově, nyní je kameraman na
volné noze, točil taky Hvězdu mého srdce na ČT, takže asi točí na svoje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 12, 2008 1:53 AM
Subject: Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ?


> Radime raději o tomto hereckém oboru nefilozofuj. Aby se někdo prosadil,
> musí vědět jak to udělat a sčím dojít. Typuji, že vybavení mají vypůjčené
z
> divadel včetně toh parádního mikrofonu co ve svých reportážích drží v
ruce.
>
> Musí takový mladí nadšenci mít hlavně způsob jak přežít jestli nemaj
> sponzory nebo bohatý a hodný rodiče. Přesně takto rostou budoucí herci
> posléze třebas - profesní redaktoři a odborníci pro média a na streamu.cz
> mají k tomu prostor. A to je o růstu osobnosti a profesionality
jednotlivce
> nebo týmu.
>
> Včelařství je ale obor koumlesů a tajnůstkářů a co včelař, to jiný pořad
> "Jak se co dělá". ;-)
>
> Paní, (slečna)Jana Bridget Hadrbolcová je mi velmi svým stylem pojetí
práce
> (zakousnout se a nepustit) blízká a ví jak se vypracovat aby jak jsem na
> začátku řekl - přežila. Je nezávislá.
>
> Ano, jestli má ČSV nějaké finanční rezervy ať ji osloví a zkusí ji
> navrhnout co by se mohlo zkusit. Má nato udělat v oboru včelařství za
> pomoci např. Cechu dobrou reportáž pro veřejnost třebas přes stream.cz. V
> republice je již vybavení odpovídající nauce o produkci medu. Viz:
>
> http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?idx=31
>
> Blíže o osobnosti Jana Bridget Hadrbolcová:
> http://www.kulturnicentrum.cz/prehlidky/data/popelka3.pdf
>
> ...........
> Radim Polášek:
> >Jak se to dělá, třeba lízátka
> http://www.stream.cz/video/84452-jak-se-co-dela-lizatka . Tento soubor
> videí je, co se týká obsahové kvality, pro propagaci včelaření úplně
> dostačující a v žádném případě to nedělal nějaký štáb s půlmiliónem v
> rozpočtu, ale odhaduji 2 - 3 lidi, natočit to trvalo pár hodin, jedna
delší
> exkurze v závodě, příprava taky pár hodin, střih hodinu, dvě hodiny. Jen
by
> mohli mít kvalitnější kameru, na videu je množství vypálených detailů. No,
> díval jsem se na další díly, někde ta příprava musela trvat déle.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2008
Re: ?T vys?l?n?-p?ad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438) (30442) (30443) (30444)

R.Polášek:>Prostě technické možnosti pokročily
natolik, že je možné přijít a prakticky na počkání v dostatečné kvalitě
takový pořad natočit.<
.......

A kdo ho natočí? Já těžko. Hypoteticky amatérským způsobem někdo jiný ze včelařů? Jediná lepší produkce od našich včelařů na internetu pro veřejnost byl dokument vloni - "Proč hynou včely", který určitě prodejnost medu nezvýšil. Také to financovalo MZe v rámci dvou projektů s VÚ Dol. Takže jaká konkurence a o jaké kvalitě to mluvíš, jestli tu nic jako video od včelařů pro propagaci lepší prodejnosti medu není?

Technicky - neznám moc včelařů co mají lepší kameru. Ale znám moře včelařů, co určitě nic nenatočí pro druhé včelaře nebo veřejnost a navíc neuveřejní to už jako vůbec jako dokument na internetu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 12. 7. 2008
Re: ?Tv. vysílání-pořad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438) (30442) (30443) (30444) (30445)

Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2008
Re: ?Tv. vysílání-pořad a nebo reklama ? (30408) (30409) (30411) (30412) (30413) (30415) (30417) (30420) (30421) (30424) (30438) (30442) (30443) (30444) (30445) (30446)

Pepo Ty máš nějaké zkušenosti v oboru umělecké a mediální produkce že mě tu poučuješ? Z tohoto jobu jsem dávno odešel do včelařství, protože uchytit se a živit se uměním nebo filmem je velmi nejistý a tvrdý chleba a pochybuji, že by se nějakým nezajímavým amatérismem zabývalo např. Min. kultury nebo měli umělci nějaký soubor nebo kolektiv, jejíchž produkce ve výsledku by se kvůli chybám nedala poslouchat. Omlouvat chyby v umění nefunguje. Nebo to tak funguje ve včelařství?

A omlouvat kupříkladu včelaře citovým vztahem k přestárlému včelařskému vybavení se na MZe také opravdu nenosí jak p. tajemník činí.

(viz. 43:00 http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1095889602-barvy-zivota/208562221200020-13.06.2008-11:00.html?streamtype=WH )

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf






.........
Pepa:>
Gusto. Jak Ti někdo "šáhně" na tvůj názor, okamžitě útočíš. Nemyslíš, že také jiní mohou mít na věc zcelá jiný názor a může být mnohdy i lepší než ten tvůj. Zamyslí se trochu nad tím ! Uděláš lépe když nebudeš okamžitě reagovat.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

E.M. (88.100.95.205) --- 12. 7. 2008
propagace medu pomocí videa

A kdo ho natočí? Já těžko. Hypoteticky amatérským způsobem někdo jiný ze včelařů? Jediná lepší produkce od našich včelařů na internetu pro veřejnost byl dokument vloni - "Proč hynou včely", který určitě prodejnost medu nezvýšil. Také to financovalo MZe v rámci dvou projektů s VÚ Dol. Takže jaká konkurence a o jaké kvalitě to mluvíš, jestli tu nic jako video od včelařů pro propagaci lepší prodejnosti medu není?

Technicky - neznám moc včelařů co mají lepší kameru. Ale znám moře včelařů, co určitě nic nenatočí pro druhé včelaře nebo veřejnost a navíc neuveřejní to už jako vůbec jako dokument na internetu.
----------------------------------------------------------
Plně souhlasím,nejde o kameru,to vůbec ne,tu má dnes kde kdo.Spíše jde o to,aby se ty natočené šoty dostaly do televize.A to je ten hlavní problém a bezplatně to určitě nepůjde.Jenže kdo má z těch soukromých kameramanů možnost
aby ten jeho šot byl na obrazovce? Myslím že nikdo.
Je zapotřebí buď konat těmi,kteří to dokáží a nebo ještě lépe toto téma opustit jako neuskutečnitelné.Bylo by samozřejmě ideální,kdyby po zaslání šotu do televize toto
bylo prezentováno na obrazovkách.To ani náhodou.Nezbývá nic jiného,než doufat,že peníze které proudí do svazu neskončí někde v nedohlednu a více budou proudit na propagaci medu,i když se mi to taky moc nelíbí,jenže jiná cesta pomoci včelařství u nás asi není,prozatím...
Takže nastolte jiná témata,která budou k něčemu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 7. 2008
Re: propagace medu pomocí videa (30448)

A co tohle?
http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Re: propagace medu pomocí videa (30448) (30449)

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
Subject: Re: propagace medu pomocí videa


> A co tohle?
> http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirí Cafourek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Fw: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 12. 7. 2008
Re: Re[2]: hodte oko - podekovani protagonistum (30408) (30409) (30411) (30412) (30426) (30428) (30429) (30434) (30440)

Byl to pořad ,,Přidej se", tedy určen pro nevčelaře. Byly dva díly. Ve čtvrtek a v pátek. Po prázdninách má být pokračování. Jestli jste si všimli, bylo to natočeno v roce 2005. Myslím taky, že účel to plnně splnilo. Vytýkám také ukazování tmavých rámků a starých medometů, ale taková je praxe. Já nové zařízení mám a taky bych do toho raději nešel. Hlavně, když čtu tady tu kritiku. Pokud by si ji přečetli oni, už by raději do toho taky nešli. Před kamerou taky není jednoduché mluvit. Dělal jsem předsedu AMK a jezdili jsme ME v motokrosu. Řeknou vám otázky, máte chvilku na promyšlení a jedou. Můžeme být rádi, že to někdo odvysílal. Já bych tam snad doplnil jenom pro nevčelaře, co to ta alergie je. Myslí si, že je to klasický otok. Jenomže v té rychlosti se toho zapomene hodně.
Jsem teď po operaci prostaty a hned mně to připomělo jak je med zdravý a denně ho k snídani vyžaduju, abych se rychle vyléčil.
Tonda

>Díval jsem se ten pořad "Přidej se", na který tu byl internetový link:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10.07.2008/205562248410007-12:45-2-pridej-se.html
Myslím, že z hlediska oslovení a poučení veřejnosti je to dost dobrý a zajímavý pořad.
Ti dva stateční včelaři, kteří tam "nesli kůži na trh", odvedli
pořádný kus práce při propagaci včelařství na veřejnosti.

Chci jim zde za to poděkovat. Já sám bych tu odvahu do toho jít neměl.
(Jedině snad pokud bych zrovna měl čerstvě koupené kompletní medařské
vybavení kompletně z nerezu a nově udělané úly Langstroth a všechny
plásty v úle čerstvě vystavěné ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2008
Re: Fw: [quarksnews] Warum sterben die Bienen? (30451)

Nápodobně na ČTV.

http://www.ceskatelevize.cz/program/port/tema/316-budoucnost-vcel/

chat
http://www.ceskatelevize.cz/chat/chat.php?id=711

Ale to jen informuje o nemocech. O medu je osobní zmínka jen v chatu.

..................

Jirí Cafourek (e-mailem) --- 12. 7. 2008
Fw: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


----- Original Message -----
From: quarks/=/wdr.de
To: undisclosed-recipients
Sent: Friday, July 11, 2008 5:40 PM
Subject: [quarksnews] Warum sterben die Bienen?


Quarks & Co Newsletter vom 11.07.2008


Liebe Zuschauer,

am nächsten Dienstag, 15.07., sehen Sie um 21.00 Uhr im WDR Fernsehen:

Warum sterben die Bienen?

Seit Herbst 2006 verschwinden in den USA Millionen von Bienenvölkern. Quarks & Co begibt sich auf die Spur dieses unheimlichen Phänomens und sucht nach Antworten auf die Fragen: Warum sterben die Bienen? Welche Folgen hat das Verschwinden der Honigbienen für den Menschen, denn ein Drittel der menschlichen Nahrung ist direkt oder indirekt von ihnen abhängig. Mehr unter: http://www.wdr.de/tv/quarks/sendungsbeitraege/2008/0717/000_bienen.jsp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 7. 2008
Re: propagace medu pomocí videa (30448) (30449) (30450)

Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.

R. Polášek
-------
To byl takový hec. :-))
Video opravdu nestojí za nic, ale to co je na něm.

Kdysi jsme to napsal, že problém s malou propagací je pouze ve včelařích.

Než nějaký pořad v TV mimo hlavní čas, a tam je většina takových pořadů, je jednoduší to valit osobně lidem do hlavy.

50 000 včelařů, každý osloví 10 lidí, ...

Ale tady u počítače je mi líp, než se někde na veřejnosti ztrapňovat:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 7. 2008
Re: propagace medu pomocí videa (30448) (30449) (30450)

Pořád je to lepší než to prázdné mlácení slámy ktré tady poslední dobou probíhá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: propagace medu pomocí videa
> Datum: 12.7.2008 17:07:06
> ----------------------------------------
> Obávám se, že tohle ne. Stačí se podívat, kolikrát to bylo zhlédnuto.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, July 12, 2008 3:04 PM
> Subject: Re: propagace medu pomocí videa
>
>
> > A co tohle?
> > http://www.stream.cz/video/7/87395-vcely-a-med
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2008
Kolíček na Gabon

Tak na mě došlo a už tam peru Gabon. Prvně v životě jsme viděl varoozu a je to síla. :-(( (www.varroamonitoring.cz)

Už jsem se po tom sháněl. Kdysi ve Včelařství někdo popisoval, jak upevňuje pásek s Gabonem mezi rámky pomocí kolíčku na prádlo. Mělo to výhodu, že ten pásek byl dobře vedený a nehrozilo jeho přilepení na jednu stěnu plástu.
Jen si nedovedu vzpomenout, jak byl ten kolík zajištěný proti propadnutí. To bylo dávno a po Gabonu jsme tehdy ani nevzdechl.

Neznáte to někdo?

Díky.

Karel

PS.
Samozřejmě ten dementní for s Gabonem mezi dva kolíčky a do česna znám a nemusíte jej posílat:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (77.48.34.144) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456)

Tak to já se musím pochlubit,že snad poprvé co včelařím,jsem varoázu ve svých včelstvech nepotkal.Přičítám to tomu,že okolním včelařům letos uhynula převážná většina včelstev,tudíž reinvaze je pravděpodobně na nízké,snad zanedbatelné úrovni.Ale do podzimu ještě daleko.
S pozdravem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.200.48.239) --- 13. 7. 2008
Kolíček na gabon

Jednoduché. Používá se dřevěný kolíček. Ve vodorovné poloze se ve středu kolíčku pod péro zasune dráek /asi 1mm průměr a délka 50mm/, který zabrání proadnutí kolíčku do rámkové mezery.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30457)

Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456)

Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!

Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30457) (30459)

Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 7. 2008
Re: Kol (30456) (30460)

Já ty háčky mám o drobek delší než jsou v balení abych jej dostal přibližně do středu plodového hnízda v nástavku

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol
> Datum: 13.7.2008 11:39:52
> ----------------------------------------
> Karle kašli na kolíčky a podobné nesmysly. Gabon když funguje, tak zavěšený
> v PLODOVÝCH uličkách A NA HÁČKU PODLE VZORU!
>
> Háček znamená vázací 1 - 1.5 drát a Gabon se tím sníží pod zásobní věnec.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2008
Re: Kol (30456) (30460) (30462)

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm , ale to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to, že to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při minulé aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl jsem za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by tam Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbav (77.48.30.130) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456)

Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího. Je to dobré pro informovanost o jeho další možném místě výskytu a jeho event. možnosti šíření. Nebo zadej info na "Varroamonitoring". Moc Ti jménem svým i ostatních včelařů děkuji. Nezbav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30457) (30459) (30461)

>Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz) uveřejnil nedávno na toto téma článek "Proč nemůžu najít roztoče?" K tomuto článku jsem připojil komentář, který vkládám také sem:

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Broněk Gruna

PS: Myslím, že o populační biologii a strategii šíření roztoče ještě nevíme vše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464)

Neberte to jako chlubení, ale u nás jako kdyby roztoč nebyl. Na včelách jsem ho neviděl na rozrýpaném trubčím plodu také ne a podložky jsou rovněž bez něj. Přesto ale už tam mám pár dní Gabon. Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Mezi severní a jižní strání Berounky je tak asi 1,5 km. V loňském roce došlo na jižní stráni k totálnímu odvčelení, na severní většina včelstev přežila bez léčení. Takže kdyby např Ing Sejk, co má severní expozici napsal, že je bez roztoče a někdo o 2 km dál na jihu se tím řídil, to by to dopadlo!!! Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu. Příznivou situaci v roztoči vidím v kompletním jarním plošném přeléčení, kdy naše ZO to provedla v jednom dni. Uvidíme jak na podzim. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík - registrovaný chov (88.101.12.73) --- 13. 7. 2008
Oddělky

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Danihlík - registrovaný chov (88.101.12.73) --- 13. 7. 2008
Re: Oddělky (30467)

Nejlépe osobní odběr do vlastních přepravek, úlů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466)

Něco jako háček jsem řešil černým drátem na jedno použití. Prakticky se zpětně nevrací do úlu kvůli možným nemocem a proto jsem ho nechával s polu s impregnovaným dřevem rozložit mimo úly (zakopal) nebo ho popřípadě spálím.

Varroamonitoring nezavrhuji naopak, ano, doporučuji ho každému kdo má problémy s vyzimováním zdravých včelstev. Takže. Jednak to je dobrá cesta pro začínající včelaře naučit se sledovat a rozhodovat nad roztočem a druhak je to projekt, který uchovává určitá data a ty mohou po vyhodnocení ukazovat na další aspekty, které by jinak nešlo spozorovat. Nad tím by se v ČSV měli zamyslet a plně tento projekt podpořit. (i spoonzorsky)





...........
Stonjek:>Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné.

Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464)

Nezbav:
Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem kleštíka včelího
-----
Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
------
Stonjek:
Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné-
-------
Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje - v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.

Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on, zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.

Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali, tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon :-)
Tam já momentálně vidím smysl.

Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.

Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je trochu dopředu.

Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali by jsme dva měsíce. :-)
K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou padat včely?


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 7. 2008
Re: Kol??ek na Gabon (30456) (30464) (30470)

My máme nařízeno 6 týdnů s přesunutím po 4 týdnech do místa kde se aktuálně nachází plod A JEDNÁ SE O GABON 92, NAŘÍZENÍ 4 TÝDNŮ SE TÝKÁ GABONU 90

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Kol??ek na Gabon
> Datum: 13.7.2008 17:35:52
> ----------------------------------------
> Nezbav:
> Příteli, Karle. Prosím o sdělení místa Tvého stanoviště s vysokým výskytem
> kleštíka včelího
> -----
> Na varroamonitoring.cz svítí červeně :-))
> ------
> Stonjek:
> Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi
> téměř nepoužitelné-
> -------
> Pokud by to mělo sloužit k tomu, co se teď v některých krajích organizuje -
> v každé ZO dva signalizátoři, sběr za okres a kraj následně pokyny dolů jak
> a kdy léčit, tak tam smysl nevidím.
>
> Pokud mi to umožní se podivit, že já spad mám, soused ne, jak léčí on,
> zimuje, má stanoviště atd a umožní mi se "zlepšit", tak určitě ano.
>
> Všeobecně se má za to, že to vypukne v nějaký měsíc. Což není úplně tak
> pravda. Pokud toto bude varování pro sousedy, aby s podložkami neváhali,
> tak to taky smysl má. Možná to i některé pohne a začnou objednávat Gabon
> :-)
> Tam já momentálně vidím smysl.
>
> Pro mě osobně VMS být nemusí, já když měl čas, tak jsem na podložky chodil
> koukat už několik let. Kolik lidí ale má podložky?
> Já tipuji, že jsou stále ZO kde ani ani jeden.
>
> Takže tam ta nařízené monitorovací stanoviště i VMS smysl mají. Posunou je
> trochu dopředu.
>
> Jsme závislí na okolí. Gabon může být ve včelách 3 (4) týdny. A potřebovali
> by jsme dva měsíce. :-)
> K čemu mi moje léčení je, když v srpnu musím Gabon vyndat a okolo začnou
> padat včely?
>
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (88.146.7.98) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456)

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách. Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná. Většina včelařů ještě ani nevytočila med, takže samozřejmě Gabon vložit nemůže, proto se mi jako vhodnější jeví použití KM. Právě pro takový přístup ztráci systém monitorování vypovídací hodnotu. Všichni too známe kolik je výkladů jak se má provádět fumigace. Pouze jeden postuj je však správný. Možná jsem to špatně pochopil a nebo vy jste se špatně vyjádřil. Dle mého názoru je potřeba uvádět čísla spadu na podložkách.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30472


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30472)

V metodice varoamonitoringu je napsáno že se sleduje spad na podložkách.
-----
Ano je to tam. A zatím tam není sledování napadení trubčiny a děl. plodu atd. Takže jsem rozsvítil červenou zadáním "99". Nic mi to snad nezakazuje.:-)
-----
Vy ovšem uvádíte že jste si v podstatě toto číslo vymyslel jelikož jste objevil napadený plod. Zajímalo by mne jak se tyto hodnoty můžou lišit. Gabon se do včelstev vkládá po nařízení SVS právě proto aby bylo zajištěno plošné nasazení nevím nakolik je taková sólová akce účinná.
------
0 plošném nasazování Gabonu nic nevím. Podle mě je to fáma, co šíří neinformování.
Přesvědčte mě citací platné vyhlášky SVS.

Ve vyhlášce co platí je zhruba toto:

1) varroamonitoring je povinnen dělat každý včelař.
2) Gabon se nasazuje v červenci či v srpnu co nejdříve hned po vytočení medu.

Podle mě jsem postupoval v naprostém souladu s platnou vyhláškou, jedině jsem váhal s tím, zda to zveřejnit. A to byla asi opravdu chyba.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (88.146.7.98) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30472) (30473)

Ano máte pravdu, můžete vyplnit jakékoliv číslo chcete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 13. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30472) (30473) (30474)

Nejde o to číslo, tady jde spíše o to tradované tvrzení, že Gabon se má dávat plošně najednou. To podle mě způsobuje značné problémy, když ne škody.

Tady zaznělo od znalých funkcionářů, že Gabon, Formidol atd. si objednává včelař u své ZO a ta mu to má do 30.6. zajistit.
V tomhle se neorientuji, to je vnitřní záležitost ČSV-SVS, ale podle vlastních zkušeností (nejen s naší ZO) je to poněkud problematické. Funkcionářům se nechce nechat zodpovědnost včelařům a mají snahy je ochránit od omylů.

Proto jsem tak vyjel, vloni dost včelařů a včel odneslo to, že museli čekat, až dá někdo bumážku.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466)

Stonjek: > Do Varroa monitoringu přispívat nebudu, protože jeho výsledky jsou v praxi téměř nepoužitelné. Myslím, že důležité je roztoče si každý monitorovat sám a věnovat se tomu.

Nic nemůže nahradit vlastní sledování podložek. Společný monitoring může varovat ty, kteří nesledují spad a monitorujícím dát větší jistotu v rozhodování. Loňské úhyny dokládají, že k přemnožení roztoče došlo na rozsáhlém území, i když jistě existují místní rozdíly. Kdyby loni fungovaly stránky VMS, jistě by mnoho včelařů mělo šanci zachránit svá včelstva. Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému. Přes vaši skepsi si myslím, že se na stránky VMS občas podíváte.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466) (30476)

Pokud sledujete spad, je škoda nevložit vaše data do systému.
Spad sleduji u každéhu úlu, ale zatím jsem ani jednoho kleštíka nenašel.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30477


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466) (30476)

Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 14. 7. 2008
Pastování medu


Přátelé,

zajímalo by měm, co si myslíte o možnosti pastovat med pomocí vibračního stolu. Myslím tím, zjednodušeně, připevnit celou konev na vibrační stůl, přidat časový spínač a několikrát denně ji protřepat.

Zkoušel už to někdo?

Vím samozřejmě o všelijakých metodách pastování, ale nic mi nevyhovuje. Potřebuji něco bezobslužného a vhodného pro plastovou konev.

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30479


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 7. 2008
Re: Pastování medu (30479)

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli. Mohlo by to snad fungovat. Budu rád za informace o pokusech.

Letos jsme to pastovali klasicky, spirála ve vrtačce Narex.
A protože jsem se k vytáčení dostal pozdě, med byl hodně připravený, vrtěli jsme jen asi 4x během týdne a pak pořádně během stáčení.
Ono to sice zatuhne, ale dobrá a výkoná vrtačka to rozhněte do lívancového těsta. Takže to mi taky nakonec přišlo dost bezobslužné. Udělali jsme dvě vytáčení, poprvé dva 35l hoboky a podruhé 3. Řekl bych, že při tomto množství výrobu udělátka zatím odkládám. Výhodu by to mělo, že by nádoba byla uzavřená.
Ale doufám, že příští rok bude lepší.:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 7. 2008
Re: Pastování medu (30479)

Zajímavé řešení vymyslel pan Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 14. 7. 2008

http://www.sweb.cz/JJVCELA/Michadlo_soubory/michadlo.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30482


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 14. 7. 2008

Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30483


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466) (30476) (30478)

Myslím, že každý včelař by měl v zájmu zdraví včelstev na každém svém stanovišti provádět varroamonitoring. Kvůli reinvazi se situace může nečekaně vyvíjet, proto se vyplatí aktuální stav zamoření v rizikových měsících ( červen-září ) stále sledovat. Včasným přeléčením ( Gabon, kyselina mravenčí ) se předejde možné zkáze. Nelze se spoléhat na ostatní včelaře, kteří monitoring provádějí. Množství roztočů na jednotlivých stanovištích ( i jednotlivých včeltev ) se mohou znatelně lišit, i když jsou relativně blízko sebe.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466) (30476) (30478) (30484)

Navazuji na můj předchozí příspěvek.

Nechci znevažovat, ale také nadhodnocovat význam VMS. Včelaři by si měli uvědomit, že i když mají v blízkosti včelnice pozorovací stanici VMS neznamená to, že u vlastních včeltev nemusí provádět monitoring. VMS je pouze prvním varováním. Druhým a rozhodujícím varováním je zvýšený nález u vlastních včeltev, což je teprve argument k mimořádnému léčebnému opatření. Bylo by zbytečné léčit zdravé včely, mino jiné proto každý rozumný včelař varroamonitoring provádí.

VMS je významným přínosem pro řešení situace zamoření varroázou. Doufám, že vzbudí vyšší zájem o provádění monitoringu i z řad včelařů, kteří jsou líní, a tak dosud ( jak jim mimo jiné nařizuje zákon ) nečiní. Mnohé starší typy úlů znesnadňují sledování spadu, což znatelně přispívá k jeho neprovádění. Mladší včelaři by se takových úlů měli bez milosti zbavit a pořídit si racionální úlový systém. Varroadno je nejen pro monitoring velkým přínosem.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30485


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: (30483)

Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
hliníkové a házelo by to?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM


> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (80.188.167.194) --- 14. 7. 2008

Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při otáčení by to bylo ještě horší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: (30483) (30486)

myslím že by byl problem s tesnosti vika... navic jsou ty plastove
kyble vetsinou do "kónusu" tak by to asi sjizdelo z kolecek dolu.....
(ale to by slo vyresit)

petr j.

Radim Polášek napsal(a):
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
>
>> Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30488


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 14. 7. 2008
Re: Kolíček na Gabon (30456) (30464) (30466) (30476) (30478)

Stonjek napsal:
>Milý Bronislave, dovolím si s tebou nesouhlasit. V loňské situaci by byl VMS úplně k ničemu. Jednoduše proto, že drtivá většina včelařů Internet nepoužívá, ve Včelařství, které dostává téměř každý, bylo dostatečně silné varování a v dostatečném časovém předstihu a co to bylo platné!!! Navíc situace s VD se lišila již v malých vzdálenostech. VMS jsou prostě zajímavé, možná nějak použitelné informace, ale pro včelaře, který chce zdárně vyzimovat platí pouze jediná rada" spoléhat pouze na sebe a hlavně něco o tom vědět. Tenhle společný "svazácký" přístup mě prostě nic neříká. Zdraví R. Stonjek

VMS je především pro včelaře, kteří spoléhají hlavně na sebe a chtějí o tom něco vědět. Má jim poskytnout doplňkové informace k vlastnímu rozhodnutí. Pokud vidím, že roztoči začínají padat v míře vyšší než obvyklé v různých částech ČR, můžu např. zvýšit počet monitorovaných vlastních včelstev, zkrátit interval sledování nebo si dát práci s důkladnějším sledováním trubčího plodu. Zatím jsme tu měli systém léčení založený na rozhodování v centru. Včelaři jsou zvyklí pasivně čekat na pokyny shora. To já považuji zas "svazácký" postup.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: (30487)

Já mám pod víko ještě polyetylénové vložky, které těsní. Kolečka by asi
musela být gumová, protože povrch těch konví není na rozdíl od hliníkových
úplně rovný. Nebo by se musela konev chytit do držáku s ložiskem a otáčení
dělat přes ten držák, ne kolečky přímo na konev. Ale to jsou všechno jen
teorie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 11:05 AM


> Nepoužitelné především proto, že víko při převrácení konve netěsní. A při
> otáčení by to bylo ještě horší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30490


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 7. 2008
Re: Pastování medu (30479) (30480)

Přemýšlel jsem o tom, mimo jiné vyrábíme "vibrátorky", tedy el.motorky do ABS s excentrem na hřídeli.

Taký "vibrátorík" je šikovná vec, ale ten sa používa na radostnejšie veci.

Všelijaké "udelátka" sa dajú používať na krémovanie- pastovanie vhodného medu, ale podstata krémového medu spočíva v jeho jemnej konzistenci, ktorú dosiahneme len v tekutom mede, ktorý naočkujeme a postupne premiešavame do nádoby s tekutým medom, v ktorom kryštáliky naberajú na seba ďalšie, až kým nevznikne pastová konzistencia medu. Technologický postup premiešavania medu je dôležité z hľadiska rozbíjania väčších kryštálikov na úplne malé, čím dosiahneme lahodný, jemný a netečúci krémový med. A to žiadnym vibrátorom a točením celej kaňvy nedosiahneme. Prirodzene skryštalizovaný med nemôžem považovať za krémový med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 14. 7. 2008
Re: Pastování medu (30479)

Míchačky typu vibrační roviny s úchytem se velmi osvědčily pro promíchávání barevného pigmemtu v základech pro míchání barev. Míchačky tohoto typu ale i přesto, že jsou technicky ne nerez, pro jeden obal a tím celkem nic převratného, drahé. (přes 100 tis. Kč bez DPH) Dražší používají točivý pohyb bez vibrace nebo s vibrací a mají již zabudovaný i frekvenční měnič.

Samotné rovnoměrné rozmíchání pigmetu by mohlo znamenat, že lze řízenou krystalizaci provést.

1)Vibrační deska je něco jiného než právě tato míchačka, desku jsem si pokusně sestrojil výrobce Stavostroj s 1250 - 5000 N odstředivé síly. (nastavitelný excentr na obou stranách mororu) Používá se na třídičkách a u starších způsobů vibrace betonu atp.

Výsledek. Je vhodný pro odloučení vzduchu a vzduchových kapes. Není vhodný pro dlouhodobé studené rozbíjení zkrystalizovaných kusů, ale na "vlažnou" řízenou krystalizaci (očkování tekutého medu) v objemu asi do 1 tuny(záleží i na výkonu motoru) s odpovídající stolicí a nádoby ano. Nepočítat stím ,ale že by to šlo provádět někde v budově nebo poblíž, protože jde o dopravdy vibrace, které dokážou bez protivibračního prvku na kterém celý stroj leží narušit i základy domu.

2)Něco jiného tak vibrační míchačka jak jsem napsal v úvodu. Ta má zařízení ztlumující vibrace a jde o přesné upnutí, zavěšení a utlumení vibrace. Utlumení se řeší jako s tlumiči v autě nebo u automatických praček. To jsem plně ale netestoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: (30483) (30486)

Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: Re: (30483) (30486) (30493)

Nevylije se. Když ty vložky udrží při kvašení v konvi přetlak, třebas
mírný, tak se voda nevylije. Jestli se ale dneska ty vložky vyrábí a jestli
ty dnešní konve mají tak silné stěny jako ty moje staré. Obávám se, že pokud
budou stěny plastové konve tenčí, pod hmotností medu při otáčení by stěna
mohla pracovat a po mnohonásobném průhybu po delším otáčení povolit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 4:33 PM
Subject: Re:


Jde o pevné uzavření víka Skus plastovou konev naplnit vodou a kutálet ji po
zemi jestli se nevylije tak to půjde

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.7.2008 10:35:04
> ----------------------------------------
> Proč je to nepoužitelné pro plastové konve? Jako že jsou méně přesné než
ty
> hliníkové a házelo by to?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 14, 2008 9:34 AM
>
>
> > Ano, to je známé řešení. Pro plastové konve ale nepoužitelné.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30494


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 14. 7. 2008
Doatce na medomet.

Na dotaci na medomet už je asi pozdě, ale asi bych ji nemohl dostat, jestli se mýlím opravte mě. Pokud bych zakoupil nový medomet za cenu cca 5000,-od firmy Sedláček viz. odkaz http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelarsky_obchod.php?id=1203620684 tak by se to asi na to nevztahovalo , protože je dotace určena jen pro nákup zboží pro celkovou cenu cca 20000,- nemýlím-li se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30495


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 14. 7. 2008
Re: Doatce na medomet. (30495)

Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 7. 2008
Re: Doatce na medomet. (30495) (30496)

Jen bych doplnil, že těch dvacet tisíc nemusí být cena přímo toho medometu,
ale celkové faktury, takže například (vymyšlené cifry) medomet za 17 000 +
odvíčkovací nerez zařízení za 4 000 již podmínky pro dotaci splňují...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Martin" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 14, 2008 6:55 PM
Subject: Re: Doatce na medomet.


Nemýlíte se v té části týkající se finanční výše. Pokud chcete medomet, tak
dle NV jeho cena musí být alespoň 20.000 Kč. Dotaci stihnete dostat ještě
letos. Pokud můžu poradit, kupte si již medomet nový a moderní s použitím
zmiňované dotace /cena 5000 Kč o modernosti nesvědčí/.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3266 (20080714)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (82.117.156.243) --- 14. 7. 2008
Re: Doatce na medomet. (30495)

A jaka je ta cena te dotace je presne urcena nebo se pocita procentualne z ceny. No na 1-2 včely ten za 5000 staci ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30498


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 14. 7. 2008
vytáčení

Okres Jindř.Hradec ,630 m v neděli jsem skončil s vytáčením.Pro sucho nebyla skoro žádná medovice.Výnos za sezonu v průměru 20 kg.Od 5.června nebyla žádná snůška,jen paběrkování a váha ubývala.Na rámkách 39x28 nad plodem všechny zásoby vybrané,ale zakladeno ze 14 rámků 12 skoro u všech včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 14. 7. 2008
Re: vytáčení (30499)

...za sezonu v průměru 20 kg.

U mně taktéž. 30 kg v průměru a z toho asi 8kg tmavého. NV asi 300 m.n.m. Plodu dostatek. Asi bude tuhá zima. Začnu přikrmovat a léčit. pt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelT (81.25.21.1) --- 14. 7. 2008
Re: Pastování medu (30479) (30492)

Když je řeč o pastování medu, nemá někdo zájem o hliníkové konve s hliníkovým petlovým víkem? Za lidovou cenu v kraji Mladé Boleslavi na emajl : tvpohoda/at/volny.cz jsou k dispozici asi 4 ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30501


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499)

Taká jsem tento víkennd vytočil a zahájil zazimování(krmení a vložení gabonů - pojištěno mravenčí). (Liberecko 330m/m).
Již 3 rokem nic moc - průměr 25 kg (v 2005 jsem měl 47 kg).
Šel jsem na to, protože jsem minulý týden nenašel žádné stopy po medovici, předpověď hlásila 14 dní chladno a včelstvo na váze ubylo za týden o 3,5 kg. (Tak raději vytočit a co nejdříve začít léčit, aby se to neprošvihlo jako loni).
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
1/4 - velmi silná, výnos cca 60kg, plodu přes 2 nástavky.
1/2 - slabší či slabá, výnos 10-20 kg, plodu 3-5 rámků.
Co mne na stávající situaci štve je, že se nám poslední dobou stále zkracuje sezona - ze 3,5 měsíce byla letos jen cca 2,5 měsíce a k tomu od půlky května do půlky června sucho.
Pokud to tak půjde dál půjdu do dvojáků (už nějaké pokusy činím) - protože snůška na trvalém stanovišti bude jen v květnu a kočování mne zatím neláká.
Pozn.: Nevím jestli jste si toho také někdo všiml - měl jsem poprvé 100 m od včel řepku, tak jsem jásal, jak se poměju, ale chodil jsem se na ní koukat a neviděl sem na ní ani včelu !! a v jarním medu také nebyla (charakteristická vůně ani rychlá krystalizace se nedostavila)- prý stávající odrůdy včely nelákají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30502


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502)

Aleš:
Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
---------------------
Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá (situace velmi podobná).
Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen jednoletá zkušenost.

A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly a včely to fičely kolem květů někam do dáli...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30503


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 15. 7. 2008
Re: Doatce na medomet. (30495) (30498)

Dotace je 50 %.

Pro Martina - ten malý medomet za 5.000 je naopak super záležitost (tak do ± pěti včelstev): je nerezový, sladný, lehký, ... a hlavně relativmě levný. Chce to k němu udělat podstavec a přikurtovat ho ráčnou, aby neházel (Flakatoši - kdyžtak pošli mejl - ukážu Ti fotky).

Jen bych trochu zapochyboval o možnosti udělat z něj stáčecí nádobu - ve spodku má "ďůlek" nahrazující dolní ložisko osy. A to je namazané vazelínou - tudíž med se nesmí dostat do jeho úrovně. Dno je konické při vytáčení to není problém. Při stáčení by se to muselo vymýt a pak zase namazat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: vyt??en? (30499) (30502) (30503)

Jak ty viry uvidíš strč úl do auta a odvez k panu doktorovi

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JD <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyt??en?
> Datum: 15.7.2008 08:27:41
> ----------------------------------------
> Aleš:
> Nepříjemně mne překvapila velká rozdílnost včelstev.
> ---------------------
> Podívej se u těch slabších zda tam nemáš nějaký vir - u nás to na to vypadá
> (situace velmi podobná).
> Loni v prosinci jsme některá včelstva spojili s oddělky - až na vyjímku to
> byla pak ta silnější, bez stop viróz s lepším výnosem. Ale je to jen
> jednoletá zkušenost.
>
> A pokud jde o nektarodárné rostliny, o kterých to včely zjevně nečetly a
> tudíž na ně nelétaly - stalo se nám totéž, ale s lípou... 10 metrů před úly
> a včely to fičely kolem květů někam do dáli...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30505


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 15. 7. 2008
spad kleštíka včelího po Formidolu

Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou, nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup. Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt. Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
Za odpověď předem děkuji. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30506


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: spad kletíka včelího po Formidolu (30506)

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=27587
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=27619&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Josef Křapka napsal(a):
> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30507


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: spad kletíka včelího po Formidolu (30506)

Zdravím,
kyselinu mravenčí lze objednat u fa Eurošarm, mailová adresa :
ceralova.helena/=/eurosarm.cz. Dodávají min. množství v kanystru 20 l,
přivezou, cena i s dopravou cca 1 300,- Kč.
HaF


----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 8:59 AM
Subject: spad kletíka včelího po Formidolu


> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou
> formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli
> přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3267
> (20080714) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30508


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502)

Škoda, že se počasí zkazilo.
Před týdnem jsem zaznamenal producenty medovice v okolí mého stanoviště a také silnější přínos. Teď vlivem deště a chladného počasí medovicová snůška zmizela a včely už jen paběrkují na jeteli. Příští týden jdu vytáčet a krmit.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30509


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30509)

Polabí - Pečky
U nás právě rozkvetla slunečnice, včelky intenzivně létají a vracejí se celé
žluté od pylu. Tak čekám, jaká bude snůška ze slunečnice. HaF


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 12:01 PM
Subject: Re: vytáčení


> Škoda, že se počasí zkazilo.
> Před týdnem jsem zaznamenal producenty medovice v okolí mého stanoviště a
> také silnější přínos. Teď vlivem deště a chladného počasí medovicová
> snůška
> zmizela a včely už jen paběrkují na jeteli. Příští týden jdu vytáčet a
> krmit.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3268
> (20080715) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30510


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 7. 2008
Re: spad kletíka včelího po Formidolu (30506)

Kyselina mravenčí je chemikálie, tudíž ji prodávají prodejci chemikálií. Dá
se objednat přes lékárníky, ti obvykle kontakt na prodejce chemikálií mají,
nebo rovnou u prodejců. Ti se najdou na internetu pod heslem prodej
chemikálií a podobnými hesly. Obvykle ale se na rozdíl od lékáren pro
kyselinu musí osobně zajet, je problém chemikálie posílat poštou. S kontakty
bývá problém, pokud jsou starší než tak dva roky, hodně často už pak
neplatí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 15, 2008 8:59 AM
Subject: spad kletíka včelího po Formidolu


> Letos jsem poprvé instaloval podložky pod zasíťovaná úlová dna a počal
> pravidelně sledovat spad kleštíka. Po aplikaci desek Formidol jsem měl
> podložky plné vaty z rozkousaných desek a podložka byla tím pádem
> nečitelná. Nabízí se dvě možnosti. Aplikace kyseliny mravenčí jinou
formou,
> nebo desky formidol uzavřít do "klece" tak, aby k nim včely neměli
přístup.
> Zvažuji obě formy použití. Na stránkách této konference se v minulosti
> objevila zmínka o dodavatelích kyseliny mravenčí. Nemohu to ale nalézt.
> Může to někdo zopakovat?? Prosím, prosím, smutně koukám.
> Za odpověď předem děkuji. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30511


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

chech (212.20.74.126) --- 15. 7. 2008
Re: spad kleštíka včelího po Formidolu (30506)

Kyselinu mravenci (KM) kupuju normalne v lekarne, litr za 200,- (byl za 100).
Do desek formidolu naperu injekcni strikackou KM do vsech der co se tam vejde, az KM z toho skoro kape. A desky tam nenecham rozezrat, vyndam je vcas nez to zacnou zrat. Po opetovnem doliti KM muzu znovu pouzit. Uz jsem pouzil 4x.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30512


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 15. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502)

Dobrý večer.
Již mám také vytočeno a první dávku krmení odbytou.Některá včelstva se vytáhla, ale jinak nic moc, horší než bída.
Výpočet průmšrů vytočeného medu je v podstatě jasný. Sleduji však, že většina včelařů uvádí číslo které vytočil od mnohých včelstev, možná i od většiny nebo opravdu uvádí průměr ze včelstev, které vytáčel Domnívám se však, že skutečnost je trošku jiná. Průměr /aspoň na podzim pro úřady/ by se měl vypočítávat ze včelstev, které v minulém roce krmil pro snůšku v příštím roce nebo které aspoň zazimoval. Když spojím silný oddělek se včelstvem, je vytočený med z jednoho nebo dvou včelstev? Když vytvářím dvou či vícematečné včelstvo /jak doporučuje Farrar/ a vytočím např. 100 kg, je to jen od jednoho včelstva? Oddělek zbaštil nejméně 10 kg cukru a včelstvo 15, tak 30 kg medu nic moc. A letos hodně včelařů, řekl bych většina, měla snůšku jen z poloviny včelstev,ostatní se ani nedostala do medníku, když byla snůška.Někdy to vyjde a jindy zase ne, jsou léta rekordní jindy ne, zase jen průměr Snad by se měl počítat průměr -cukr: med - 1 : 2 nebo 1 : 4.
Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30513


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 16. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513)

Chlubme se velkými čísly, FÚ bdí!!
-------------
Svobodu slova si cením víc, než pár korun daní co FÚ za včely posílám. Oproti jiným podstatným částkám. :-)
Nesměšujme výnos ze včel pronásobený nějakou cenou s příjmem, natožpak se ziskem. Tedy po odpočtu nákladů.
Zatím snad se počítají náklady pušálem 80%.
Takže i když vytočím tunu a neprodám ji, tak se nic neděje.

Pokud by FÚ zajímaly peníze okolo včel, tak navštíví výkupce medu.
Ze své pravomoci je může požádat o informace za několik let nazpátek. A podle zjištěných informací může poplatníky zpětně dodanit a případně i penalizovat.

A pokud jsem si všiml, tak většina výkupců, po té co vykoupily všelijaký med, si velmi pečlivě eviduje od koho lije med do kterého sudu.

Takže spíše by pak varování mělo znít: "Pozor, neprodávejte tam, kde si vás poznamenají!" :-)
Takže bacha, nezanechá stop, mlčí jako hrob.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 16. 7. 2008
Re: spad kleštíka včelího po Formidolu (30506)

Děkuji všem přispěvatelům za podnětné návrhy jak kyselinu získat. Uspěl jsem u fy Eurošarm s.r.o., zašlou 20 l kanystr i s dopravou za cca 1600,- Kč
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30515


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.164.130) --- 16. 7. 2008
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1892

Ustredni spolek pro kralovstvi ceske pristoupil za clena -Hospodarske spolecnosti-.Zalozen fond pro zalozeni vzorneho vcelinu a vlastniho domu.Od posledni schuze(3mes.)pristoupilo k ustredi 19 vcelarskych 12 hospodarskych spolku.Stezovano ze ze 400 spolku hospodarskych pristoupilo pouze 12 ac v prvni rade na rozkvetu vcelarstvi jim zalezeti musi.

Zemrel Josef Mikulas Boleslavsky ve veku 62veku sveho. Spolecnikem nakladatelske firmy Mikulas a Knnap.Zalozili casopis Vcelar,redaktorem do r.1883.Bohuzel okolnosti prinutili jej vzdati se se verejne cinnosti i ucastenstvi pri vydavani-Ceskeho Vcelare-

Sjezd a vystava v Chrudimi se i v nepriznive dobe nebezpeci cholery nade vse ocekavani vydarila,nikoliv vsak recene sjezdy.Konstatujeme to s politovanim.Bylo by chybou velikou,kdyby ututlali to meli.Nepritomnost svou omluvili pisemne dp.Buchar a jednatel ustr.spolku V.Svarc.

Sjezd 37. nem-rak-uherskych vcelaru v Pesti,vznikl spor v otazce parthenogenese.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 7. 2008
Re: vytáčení (30499) (30502) (30513)

Zprůměrňování všech včelstev je dost relativní. Nelze směrodatně uvádět oddělky a produkční včelstva společně v jednom souboru statistických vzorků. Spíše než průměr všech včelstev je zajímavější a přínosnější střední hodnota jednotlivých skupin včelstev ( produkční včelstva, oddělky, kombivčelstva ). Já preferuji uvádění průměrných nákladů a výnosů souvisejících s provozem jednoho kombivčelstva.

KOMBIVČELSTVÍ ( dříve jsou používal pojem souvčelství ) je pojem označující běžně soustavu dvou včelstev ( produkční (kmenové) včelstvo + oddělek ) vzájemně na sobě závislých ( produkční včelstvo na jaře poskytne materiál na tvorbu oddělku, který na podzim poslouží k posílení a výměně matky včelstva kmenového ).

Já včelařím jen s kombivčelstvy, tím pádem každým rokem vyměním všechny matky. Netvrdím, že plné kombivčelstevné včelaření má tak velký efekt na zvětšení výnosů, aby to převážilo zvýšené časové náklady ( souvisejících s chovem matek ). Já jsem malovčelař a můžu si tento luxus dopřát, protože času k chovu matek mám dostatek ( nehledě na to mě výchova matek baví, přináší mi velký prožitek ze včelaření... chov matek je poezie včelaření ). Každopádně mám s jednoročními matkami jistější snůšku a nemám komplikace s nečekanými tichými výměnami. Ale kdybych byl velkovčelař, během daného roku bych kombi-chov udržoval u první poloviny včelstev, další rok u poloviny druhé ( = půlené kombivčelaření ). Tříleté matky se vyznačují poklesem plodnosti a to si u velmi silných včelstev nemůžu dovolit.

Oddělky nekrmím, po vytočení na ně nasadím medné komory z produkčních včelstev. Zpravidla na celé kombivčelstvo spotřebuji 24 kg cukru. Kdybych bych měl uvést průměrné množství zkrmeného cukru na všechny včelstva, jedná se tedy o 12 kg cukru na jedno včelstvo. Průměrně jednomu kg zimních včel ( = 10 000 včel ) poskytnu 5 kg cukru. Na každé 1 kg vytočeného medu zakrmím v průměru 0,3-0,2 kg cukru. Nemyslím si, že mám velkou spotřebu cukru.

Jindřich Boháč v ČR zavedl dvoumatečné včelaření, stal se jeho hlavním propagátorem. Boháč včelařil dvoumatečně kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků a vyrojením, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... tento jev se díky chovu ,,nerojivých,, včel objevuje v současnosti poměrně dost hojně ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva ( pokud se nedostanou do rojové nálady ) mají opravdu více jak dvakrát větší medný výnos ( podle roku a snůšky i 2-3x zvětšený oproti standartu slabších včelstev ). Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho na jaře nejsou krmičky tolik zatížené výchovou plodu jako u slabých včelstev, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku, tedy vytvoření i početnějšího společenství. To společně s efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněného větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Dvakrát silnější včelstva při správném vedení poskytnou více jak dvakrát tolik medu.
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Dvojvčeltva mají dvakrát větší plodovou plochu než je obvyklé. Při rozvoji je třeba na ně nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují. A právě proto dojde k urychlenému růstu plodových ploch, nicméně čímž se však vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší než je tomu tak u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva valnou většinu předjarní a časně jarní snůšku proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva v tuto dobou vyprodukují i přes 20 kg medu ( a při řepce minimálně dvakrát tolik ).

Dvoumatečné včelaření nevede ke zvýšení rentability a efektivity provozu. Dle mého názoru se vyplatí jen v při vytváření nového produkčního včelstva, kdy je potřeba větší množství plodu, které dvoumatečné včelstvo bez problému poskytne.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30517


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jojo (91.127.36.63) --- 16. 7. 2008
zaciatok

Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30518


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 7. 2008
Re: zaciatok (30518)

Včelařit se dá v ledasčem. Úl medu nepotí, ale významně ovlivňuje efektivitu včelaření. V různých úlech se dá vyprodukovat stejné množství medu ale z rozdílnou složitostí a nákladovostí ( odlišný počet včelstev, množství zásahů do včelstva, délka zásahů, charakter zásahů, produktivita včelstev ).

Pokud chcete včelařit racionálně, tedy efektivně, s minimem zásahů a maximem medu, s nízkými náklady, velkou rentabilitou, se silnými a zdravými včelstvy... doporučuji si pořídit nástavkový úl. Pokud chcete včelařit opravdu s velmi silnými včelstvy, pak uděláte nejlépe, když si pořídíte tenkostěnný nízkonástavkový úl ( Optimal, Langstroth ). Zadovák je spíše jen taková ,,hračka,, pro staré včelaře.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30519


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 7. 2008
Re: zaciatok (30518)

Vývoj zadováků skončil před 20 - 30 lety s nástupem nástavkových úlů. Pokud
by se v nich mělo dneska s dnešními včelstvy včelařit, musely by se upravit.
Za prvé by se musel zvýšit jejich objem, až na dvojnásobek, na minimálně 40
rámků 39x24, jinak většinu času v létě by se nedělalo nic jiného než
opatření proti vyrojení z nedostatku prostoru. Za druhé musely by se upravit
pro potřeby dnešního léčení a diagnostiky, aby bylo možné sledovat spad
roztočů bez kontaktu se včelami, léčit formidolem atd. Muselo by se vymyslet
a zavést velkoobjemové krmítko, aby krmení na zimu se nemuselo dělat na
dvacetkrát 0,7 litrovou lahví. A velké problémy v současné době dělají v
tepelné izolaci úlů mravenci.

Takto upravené zadováky by se hodily buď jako okrasné úly na nějakou
parkovou zahradu, třeba zvenku upravené jako kláty případně v nějakém
okrasném včelíně. Nebo v případě, kdy včelař má problémy se zdviháním
těžších věcí a s chůzí, u dobře umístěných zadováků se při ošetřování
včelstev jen sedí a manipuluje jen s jednotlivými rámky. To je sice možné i
u nastavkových úlů, ale připadá mi, že tak trochu oklikou, nástavky s rámky
se stejně musí nějak z úlu sundávat, včelař pracovat vestoje nebo vstávat a
zase sedat. Sice nízkonastavkové úly mají i zaplněné nastavky s rámky
poměrně lehké.... U nástavkových úlů v případě špatného zdravotního stavu
vychází jako nejlepší varianta zvedání nastavků pomocí nějakého mechanického
hejblete, jeho položení někde na pracovní plochu a teprve tam pohodlné
manipulování s jednotlivými rámky.

Jinak ošetřování včelstev v zadovácích je časově 5 - 10 x náročnější než
ošetřování včelstev v nastavcích, nehodí se tedy v případě, kdy se po
včelaření požaduje ekonomická návratnost a v případě většího počtu včelstev.
Nehodí se taky varianta vyučit se včelaření na levně získaných starých
zadovácích a potom přejít na nové nástavkové včelaření, protože ošetřování
je odlišné a spousta návyků z včelaření v zadovácích je při včelaření v
nastavcích zbytečná, jen zdržuje nebo dokonce mírně snižuje výnosy.

Takže zadováky ano, ale jen v málo případech a potom s hodně upravenými úly.
V převážné většině případů je dneska mnohem vhodnější začínat včelařit s
nastavkovými úly než s zadováky, třeba i darovanými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jojo" <jozef.kultan/=/post.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 16, 2008 2:12 PM
Subject: zaciatok


> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30520


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 16. 7. 2008
Sundání z medníku

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku. Nemám udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30521


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 74494 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 30401 do č. 30521)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu