Archiv Včelařské konference

Klást přepážky se vyplácí pokud rovnou nepřemisťujete celé stanoviště. LÉTAVKY z přemístěného včelstva zalétají do sousedních úlů.

Za 51 rokov pri včelách som urobil stovky odložencov a nikdy som letáč nezužoval a trávu do letáčov som nedával. Ak cudzie včely napadnú odloženec je nesprávne urobený, npr, je ponechaný napospas výchove novej matka NCH a včelár napcháva odloženec cukrovým roztokom, pričom včelstvo po odletení časti dospelých včiel, ostanú samé mladušky. No tých negatívnych príčin môže byť i viac.

Nie raz som podľa popísaného spôsoby premiestňoval jedno včelstvo ale i 10 a vždy to bolo to isté ako keď som premiestnil na vzdialenosť 450 metrov celú včelnicu (70 včelstiev). Viem o čom píšem a nepíšem to do vetra. Skúste raz premiestniť včelstvo tak ako to popisujem a istotne budete spokojný ako desiatky včelárov (i od Cás), ktorí my ďakovali za výbornú radu. Anton

To není uvedeno Jen se uvádí aby letáky nesměřovaly na sousedův pozemek nebo musí před nimi být zábrana která letovou hladinu zvedne nad výšku člověka. Nejednoduší je poučit vnoučata a seznámit je z následky nepřiměřeného chování v blízkosti včel Bude je to pak chránit provždy Včely se na vašem pozemku totiž budou vyskytovat i kdyby je soused odvezl 100 km daleko

Pepan

Včely napadají člověka jako pohyblivou překážku jenom v trase výletu včel z
česen úlu. Vzácně, v případě nepříznivého počasí, dusno před bouřkou, horko
a větrno a pokud to jsou méně klidné včely, tak jednou, dvakrát za dva roky
někdy hlídají plochu několik metrů všemi směry od úlů. Všude jinde, pokud
dojde k bodnutí včelou, je to jen pasivní obrana včely navštěvující květy
nebo sající vodu a ochrana před včelami by znamenala odstranit květy a vodu
z pozemku. Takže zezadu a z boku úlů je to několik metrů, zepředu cca 3 -
10 - 15 metrů. Závisí to na hodně okolnostech, na výškových dispozicích
pozemků, let včel se dá zvednout nějakou překážkou do výšky nad 2 metry, kde
už nevadí, prostor s úly se dá oddělit opticky keři nebo nějakým málo
průhledným plotem, dění za ním už včely nezajímá.
Jinak to je spíše o dohodě a dobrých vztazích se sousedem. Napadání včelami
se dá dneska dost snížit nákupem, výběrem a rozchováváváním klidných včel,
obtěžování včelami hledajícími vodu se dá snížit, když nějaké takové jezírko
bude mít na zahradě včelař. Děti se mají poučit, že nemají v žádném sahat na
včely a jiný bodavý hmyz nebo je jinak obtěžovat a že pokud se někde usadí
roj, že mu mají jít z cesty. Jinak asi v každé jen trochu přírodní zahradě
riziko bodnutí hmyzem vždy nějaké je. Když to nebudou včely, budou to vosy,
sršni , čmeláci.... Poměrně spolehlivý způsob, jak minimalizovat riziko
bodnutí na vlastní zahradě bude, když tam nebude nic jiného než každý týden
"hoblovaný" anglický trávník.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle

Jew třeba si uvědomit, že žijeme a přdpokládám, že i Vy v přírodě, kam patří i včela. A dnes si to všichni uvědomují podstatně více než kdy jindy. Aby jste včelu nepotkala, musíte se přestěhovat do nějaké betonové džungle, ale i zde se se včelou potkáte. Včelu neomezíte v pohybu. Každý by chtěl mít dokonale opylené porosty, díky tomu dobrou úrodu, Ale včely nechce mít v dosahu. Je naprosto žádoucí a potřebné, aby včely byly v přírodě, protože neopylují jenom kulturní plodiny, ale hlavně ostatní divoce rostoucí floru. Samozřejmě někteří egoističtí lidé radši by měli na zahradě pouze trávu bez "plevelných rostlin", větrosnubné keře a řady tůjí. Jak byste chtěla, pokud máte zahradu, posbírat semena jednoletých rostlin a příští rok je opět vyset, pokud by nebyla opylena? Opylování (všeho) tvoří 95% !!! činnosti a přínosu včely. Med tvoří oněch 5% a je to v podstatě vedlejší produkt opylování. Na 1 kg medu je potřeba navštívit 3 miliony květů. Můžu Vás ujistit, že pokud nebude mít soused včely, stejně na pozemku včely mít budete, pouze nebudete vědět odkud.

Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V plánu je i malé medobraní.
Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
přeje Vlasta

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vlasta <v.zemanek/=/post.cz>
> Předmět: foto v?el
> Datum: 03.7.2008 08:12:52
> ----------------------------------------
> Pokud se na této konferenci nachází někdo, kdo sbírá kuriosní fotky včelích
> příbytků ať se mi ozve na můj email. Jsem schopen dodat fotky vyzimovaného
> a zdárně se vyvíjejícího včelstva ve výsypce železničního vozu (vagónu). V
> plánu je i malé medobraní.
> Pozdrav všem co v těchto dnech tráví čas na včelnicích
> přeje Vlasta
>
>
>

EvaRandová (213.250.208.34) --- 2. 7. 2008
Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda (9531) (9532)
Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle
---------------------------------------------------------
Radimova rada je sice dobrá,ale trochu je ji třeba doplnit.Nepíšete ve svém dotazu trochu podrobností,které by upřesnily odpovědi na tento váš případ.
Většina lidí se včel bojí a včelaři si to mnohdy nepřipouští a také tak konají.Včely lze umistňovat na svém pozemku libovolně,ale s výletem na pozemek svůj.Jenže hraje v tom velkou roli světová strana.Takže již kvůli ní se někdo snaží umístnit včely na jih,jihozápad,jihovýchod
což je nejlépe.Zapomíná však na sousedy,kteří se včel bojí
a jsou se svojí zahradou zrovna v tom směru.Mnohdy to zkouší tak,že včely umístní nedaleko plotu souseda.
Takovouto věc zkušený včelař prostě nedělá,pokud má větší zahradu,dá si je o mnoho metrů dozadu a ne k plotu se sousedem.Dříve za RU platila zásada,že včely mohly být umistňovány ve vzdálenosti 35 metrů od sousedova pozemku.To dnes neplatí,protože od té doby uplynulo přes 100 let a taky včela se značně změnila,je o mnoho mírnější.
Co doporučit té paní : Pokud sousedovy včely jsou do 3 metrů od Vašeho plotu a výlet mají tam taktéž,žádná překážka aspoň 2,5m tam není zhotovená tím včelařem,podejte stížnost na obecní úřad a bude se to řešit.Pokud zmíněný včelař má na svém pozemku včely otočeny
jejich česny na pozemek svůj a vy máte jen ten strach z nich že je tam vidíte,je to bezpředmětné.Pokud podáte žalobu k soudu,když prohrajete,budete platit výlohy a advokáta,včelaře zastupuje spolkový právník zdarma.
O správnosti a nezávadnosti umístění včel u soudu rozhoduje soudní znalec v oboru včelařství a jeho verdikt
ve většině sporů také soud akceptuje.

> Odsavač:
> Jde o formu chovu při matce.
> Nad nejvyšší nástavek se položí mateří mřížka, na kterou přijde nástavek,
> do něhož se převěsí zásobní plásty a plásty s mladým plodem s napíchanými
> nalarvenými chovnými miskami.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.

Otazka je zda, na zavickovany plod prejdou vcely? Mely by - mladusky pokud si dobre pamatuji. Kazdopadne nahore uz by kladla matka a dole by se pockalo az bude vse zavickovano a pro jistotu by se vytrhaly nouzove matecniky a pak by se to spojilo.

To jen takova myselnka....

Fungovalo by to?

T.H.

Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
--------
Zákon to nestanoví, jak jistě víte, ale existuje obecná lidská slušnost.
Takže pokud váš soused má včely co nejdál od plotů co nejhlouběji na svém pozemku, udělal si na svém pozemku zábrany, aby včely létaly co nejvýše, zajišťuje jim vodu, aby co nejméně létaly na zdroje vody v okolí, tak nelze od něj více požadovat.
Pokud z toho něco chybí, tak víte, co můžete od něj požadovat. :-)

Karel

zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=
.........

Udělal jsem tam před nějakou dobou podtéma o dotacích a bylo to bez upozornění vymázáno. Prý téma bez zájmu přispívajících. Nakonek v tuto chvíly vidím, že se podtémata jsou zakázána. Takže nic co by šlo nějak kategorizovat. Vyhledávání tam také není.

Nedal by se odsavac pouzit i pro vymenu matky? Do nastavku jen uzavreny plod z prislusneho vcelstva, ten dat nad mrizku nasat vcely. Oddelit mezidnem a nahoru pridat matku, dole odstranit. A po prijeti spojit.
Nemuselo by se cekat az bude vsechen plod zavickovan aby to bylo na jistotu.
______________________________________________________________

Přidávání matky do prostředí, kde se vyskytuje otevřený plod, zpravidla vždy znamená jisté riziko. Některá včelstva si raději vypěstují vlastní nouzovou matku, než aby přijala cizí matku, i když ji přidáváme do oddělku. Záleží na individuálním projevu daných včel.

Odsavač funguje i na zavíčkovaný plod. Po oddělení odsavače, které je možné provést klidně již za hodinu od jeho vytvoření, lze do něj přidat matku. Ale opět existuje nebezpečí, které představuje otevřený plod. Hledání plástů pouze se zavíčkovaným plodem může být marné. Vyčkávání na úplné zavíčkování všeho plodu ( 10 dní...pro víkendové včelaře 2 týdny ) není vhodné, pokud se přidávaná matka nachází v klícce ( s doprovodem včel... přišla poštou ). Ku blahu matky je důležité zkrátit dobu v klícce na minimum.

Pro tuto situaci jsem vyvinul novou metodu přidávání matek určenou pro bezpečné přijetí bez použití klícek a jiných speciálních pomůcek určených pro tento zákrok.

-Metoda přidání matky mezi mokré včely-:

Vytvoří se oddělek ( ideální 2-4 plásty s převážně zavíčkovaným plodem + krycí zásobní plásty, vše by mělo být hustě obalené včelami,...při tvorbě je možné využít přesytí včel přes mateří mřížku ( = formou odsavače ), aby se předešlo případnému nechtěnému přemístění matky do oddělku, což by zkazilo celou operaci ). Nástavek s oddělkem se položí na nové dno, česno se ucpe smotky trávy a zhruba hodinu se nechají včely v klidu osiřet.

Po hodině následuje klíčový zásah. Pro jeho provedení je potřeba mít k dispozici vhodný rozprašovač ( nejlépe tlakový zahradnický ) s intenzivním tryskem ( kvůli zkrácení délky zákroku ). Jako plnidlo poslouží obyčejná pitná voda.

Celá metoda spočívá v tom, že se včely důkladně porosí tak, až voda z plástů přímo teče. Nejprve se zamlží rozrušené včely pod stropní fólií, aby zbytečně neuletěli. Potom se postupně každý plást vytáhne a z obou stran se včely řádně porosí. Nakonec se vezme matka, která se na pár sekund ponoří do vody ( aby byla rovněž namočená ) a vpustí se nejlépe přímo mezi mokré včely na plodě. Matka je vždy přijata.

Oddělek během dvou týdnů znatelně zesílí a matka ( pokud je oplozená ) se rozklade, což je znamení jejího úplného přijetí. Za dva týdny lze oddělek připojit přes novinový papír k produkčnímu včelstvu, ze kterého se odstraní stará matka, čímž dojde k vlastní výměně matky v hlavním včelstvu. Matka z oddělku je bez problému přijata ( její včelstvo ji ochrání ).

Účinek metody spočívá v tom, že namočené osiřelé včely nejsou agresivní, a tím pádem přijmou mezi sebe prakticky cokoli. V tomto případě je zcela zbytečné přidávat oddělku souš s vodou. Matka se namáčí proto, aby se omezila její pohyblivost a byl ji znemožněn let. Pokud by se mezi mokré včely přidala matka suchá, snažila by se opustit včelí chumáč, což by zkomplikovalo situaci.

Není třeba se obávat ztrátách včel a plodu. Včely vydrží i několik minut pod vodou. Plod namočení víček rovněž přežije ( jarní natírání víček v rámci ošetření proti varroáze představuje pro plod podobnou zátěž ). Po zásahu bude oddělek znatelně hučet, což je způsobeno tím, že včely větrají a topí, aby odpařili vodu. Během několika hodin ( v závislosti na venkovní teplotě ) jsou včely a plodové buňky zcela suché.

Výhody této metody jsou jednoduché provedení, jednorázové bezpečné přidání matky bez žádných speciálních pomůcek ( klícky, umělé matečníky, izolační rámky ... ) a nulový výpadek plodování v produkčním včelstvu. Rozprašovač běžně používám místo kuřáku v létě ( s výjimkou medobraní ) a po celé podletí. Nevýhoda metody je delší doba ( dva týdny ) než dojde k přímé výměně matky.


Tuto metodu jsem vyvinul letos, tedy ji nemám ještě plně vyzkoušenou. Zatím jsem dle ní přidal tři matky ( vždy úspěšně ) a jsem s ní naprosto spokojen.

S pozdravem...M. Václavek...

p. Randová. Jako vždy je několik návodů k umístění včel atd. V minulostí jsem dělal poměrně dost znaleckých posudků ve věci včel a sousedé. Napopírám, že návody, které jsou v této konferenci jsou špatné. Ovšem podle obč. zákonníku platí zásady, že chovem zvířat a tedy také včel nesmíme nádměrně obtěžovat sosedy. Pojem "nádměrně" je v právní řečí trochu složitý. Tedy platí všeobecné, že chovem včel nesmíme sousedům brábit vykonávát obviklou činnost. A teď konkrétně co je obviklá činnost ? Někomu vadí, že včely volně lítají přes jeho záhradu a jinému ne. Tyto spory na základě znaleckých posudků vždy řeší ve správním řízení Městský a nebo Obecní úřad a nebo soud. Žádný včelař a také žádný soudní znalec nemůže vám přímo určit zavinění. Včelař lze doporučit, aby vždy před umístěním včel tuto zálažitost projednali se sousedy a nezapoměli, že sklenička medu velíce dobře dokáže zahojit jedno včelí bodnutí souseda.

Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde o přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým kamarádům. Honza

Aho OTO,
Zamotal jsi hlavu i mně, nevím čeho chceš dosáhnout...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Otakar Neruda
Sent: Friday, May 23, 2008 1:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: přeléták

Mám dotaz:
Při akci "přeléták" zruší včely v mateřáku matečníky i když jsou ještě
nezavíčkované? Po kolika dnech mám provést zpětné spojení? Přelétak byl
realizován záměnou tří dolních OPTIMALových nástavků (plodových) za tři
horní (medníkové). S létavkami jsem žádný mladý plod nenechal.
Díky za odpověď.
Novic

Taky budu zakvašovat pro změnu pivovarskými kvasnicemi, s kvasnicemi
šamanského se mi to povedlo, ale musím jít dál...
Radek

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ren?
Sent: Thursday, May 29, 2008 12:17 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: medove pivo

Zdravím všechny včelaře, kteří mají rádi medovinu a chtějí se pokusit
udělat dobré medové pivo. Já doma vařím klasický český ležák z
Bernardovského sladu, směsí chmelu a pivovarských kvasnic buď ze Zubru
nebo
VUPS 95. S kupovaným pivem se to v žádném případě nedá ani srovnat,
dnešní
piva kolem poctivého 11°-13°kvasnicového ležáku pluly tak maximálně v
ponorce a to ještě byla pořádně kalná voda!!! Jednou jsem nechal
kvasnice
rozkvasit ne cukrovou vodou, ale medovou. Nevím přesně poměr vody a
medu,
bylo to přiměřeně-přiměřeně a nebyl tam ani vývar chmele. Když jsem po
týdnu ochutnal tu holou rozkvašenou sladinu, nevěři jsem svým chuťovým
pohárkům. Opravdu to nebylo špatné. V příštím týdnu se chystám uvařit
další
várku ležáku a chci zkusit i medové pivo.
Jak to dopadlo Vám napíšu.

Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma, ale moc si z ní už nepamatuji.

Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.

Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo, nebo spíše jako medovina?

Zdravím,
podle platných veterinárních předpisů je nutné na prodej mít laboratorní
vyšetření měli na mor včelího plodu, jde o test směsného vzorku
měli (teď nevím přesné číslo včelstev). Samozřejmě jde i o
schválení takovéhoto přesunu od SVS. Avšak měl teď vyšetřovat
je dost problém, je třeba se s ní domluvit (SVS) a u nás (jižní
Čechy) je nutné ještě přeléčit Gabonem, resp. povinnost.

Přeji hezký den

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Premisteni oddelku
Datum: 3.7.2008 - 19:35:37

> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní:
> Jak postupovat, když jde o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně
> léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

Viete niekto poradiť ako bojovať s virózou vodnatenia včelieho plodu - vreckovitosti? Uvedená viróza sa pomerne v hojnom počte začala roztrúsene vyskytovať na Slovensku (najviac na východe). Ako postupovať pri dezinfekcii, resp. aká teplota likviduje predmetný vírus?

Já dělám kvašený nápoj z medu nebo cukru. Svařím vodu, buďto ve vodě
vyvařím - bylinky, chmel, nebo zaliji horkou vodou - třeba bezové květy
nebo vsypu do vychlazeného rozkvašeného kvasu - třešně, rybíz. Dávám cca 2
polévkové lžíce medu nebo 1 - 2 polévkové lžíce cukru na litr, ochutím
kyselinou citrónovou plus někdy živnou sůl. Zakvašuji obyčejnými pekařskými
kvasnicemi při pokojové teplotě v pětilitrových PET flaškách, 1 cm3 kvasnic
postačí. Před koncem kvašení přeliji přes sítko tak, aby se nepřilil kal ze
dna do 1,5 litrových Petek, nechám znova kvašením natlakovat CO2 a potom
vychlazuji k nule v ledničce. Příprava trvá tak týden - 14 dní.
Na medové pivo jsem viděl v diskuzi domácích vařičů piva nepříznivé názory,
příměs sacharózy, glukózy a fruktózy do piva podle nich zhoršuje chuť piva a
je doménou spíše levných piv, kde se sacharózou šetří drahý slad.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 10:35 AM
Subject: Re: medove pivo


>
> Taky uvažuji o medovém pivě, viděl jsem i nějakou přednášku na toto téma,
> ale moc si z ní už nepamatuji.
>
> Rád bych přetvořil med v nějaký nápoj, který není příliš sladký ani příliš
> alkoholický. Zároveň by měl být hotový rychleji, než medovina.
>
> Splňuje tyto požadavky medové pivo? Jaké je chuťově? Spíše, jako pivo,
nebo
> spíše jako medovina?

Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit se včelařem bez
nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit včely, snad maximálně s
dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný včelař není v
nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun jen v rámci jednoho katastru,
nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt, že místní nabídka včel
bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně tito včelaři nebudou
sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký odělek nejdřív domluvit,
ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup nových včelstev nedat
místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně za nějaká osvědčení?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
Subject: Přemístění oddělku


> Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi proběhlo, ale tato
> záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času prohledávat archiv. Rád bych
> kamarádovi daroval několik oddělků a otázka zní: Jak postupovat, když jde
o
> přemístění do jiného okresu. Včelstva mám řádně léčena, nejsem a ani
> nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že je potřeba nějaké
> veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení na veterinu ? Děkuji za vaše
> reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří chtějí legálně pomoci svým
> kamarádům. Honza

V tomto případě dáváte návod na roznos moru :-) Resp. návod na
obcházení nařízení! Bez jakéhokoliv zásahu je to jen v katastru
obce, jinak se k tomu veterina vyjadřuje a mimo okres sice pořád
nemůže zakazovat, ale musí se udělat laboratorní testy na mor v
měli pro prodej oddělků (bez toho je nelze komerčně prodávat).
Je to novinka, stejně jako nařízení o sledování spadu roztoče
i přes sezónu a evidence tohoto spadu ZO atd.

M. Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Přemístění oddělku
Datum: 4.7.2008 - 14:03:31

> Já bych ten dotaz obrátil. Kde stačí jen se domluvit
> se včelařem bez
> nějakého vyřizování potvrzení, prostě jen koupit
> včely, snad maximálně s
> dotazem na veterinu nebo místní ZO, jestli ten příslušný
> včelař není v
> nějakém ochranném pásmu? Musí to být přesun
> jen v rámci jednoho katastru,
> nebo v rámci okresu nebo něco mezi tím? Je fakt,
> že místní nabídka včel
> bude omezená, jejich kvalita nebude na výši, případně
> tito včelaři nebudou
> sami od sebe prodávat a musel by se s nimi nějaký
> odělek nejdřív domluvit,
> ale když ty včelstva jsou, tak proč peníze za nákup
> nových včelstev nedat
> místním místo někomu kdesi jinde a neutrácet zbytečně
> za nějaká osvědčení?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. Glassner" <glessy/=/volny.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 03, 2008 7:35 PM
> Subject: Přemístění oddělku
>
>
> > Dobrý den, moc se omlouvám pokud toto témo v diskuzi
> > proběhlo, ale tato
> > > záležitost velmi spěchá a nemám dostatek času
> > prohledávat archiv. Rád bych
> > > kamarádovi daroval několik oddělků a otázka
> > zní: Jak postupovat, když jde
> > o
> > přemístění do jiného okresu. Včelstva mám
> > řádně léčena, nejsem a ani
> > > nesousedim s oblastí s morem. Předpokládám, že
> > je potřeba nějaké
> > > veterinární osvědčení, či stačí jen oznámení
> > na veterinu ? Děkuji za vaše
> > > reakce, třeba pomohou i dalším včelařům, kteří
> > chtějí legálně pomoci svým
> > > kamarádům. Honza
>

Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu. Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.- Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
konec kraje?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!

Pokud je ten soused v tvém katastru obce tak to není problém Ale předložím k úvaze jinou alternativu Náš katastr míjí těsně 3 ostatní obce a z toho v jedné je dům i se včelstvy katastrálně patří k nám ale správně spadá pod sousední obec. Jak to se řeší? Znám i jednu obec s 200 domů, která leží na 3 katastrálních územích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Přemístění oddělku
> Datum: 04.7.2008 17:34:01
> ----------------------------------------
> No, řekněme že mně z 10 včelstev zůstane po zimě jenom jedno. Tak zajdu za
> sousedem nebo známým včelařem v blízkosti, který jinak normálně neprodává a
> zeptám se ho, jestli by mi neudělal během května a června třeba 3 oddělky,
> přirozeně za úplatu. Nebo třeba soused má přes 80, končí se včelařením, tak
> proč bych ty jeho 3 včelstva nekoupil a nepřemístil k sobě? Místo aby soused
> dával inzerát kdesi kdovíkde, posílal a platil vyšetření na původce moru a
> třeba další potřebná, aby si potom někdo ty včely koupil a převezl na druhý
> konec kraje?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, July 04, 2008 5:19 PM
> Subject: Re: Přemístění oddělku
>
>
> > Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky
> > pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu.
> > Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.-
> > Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!
>
>
>
>

Aj ja som musel spojiť trubcokladné včelstvo s odielkom. Trubcokladné včelstvo išlo na nové miesto cca 5m pod oddielok. Z rána do poobedia sa trocha plietli, ale na večer už každé do svojho. A na pôvodnom mieste už nebolo vidieť žiadne poletovanie.

Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit VD, tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

"Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen veterinární právou." Mě by
zajímalo, jak to dělají ti, co mají více stanovišť, jestli se dovolují
veterinární správy pokaždé, když na nějaké stanoviště dovezou oddělek kvůli
nápravě včelstva. Asi to není přesun mimo stanoviště, ale přesun z jednoho
stanoviště na druhé stanoviště a o takovém se v nařízení nepíše.
Jinak jsem se jen zeptal, v jaké blízkosti musí být vedlejší včelstva, abych
mohl od toho včelaře koupit oddělek nebo třeba včelstvo a nemusel se zabývat
všelijakými povoleními a vyšetřeními. A už údajně chci zařízení obcházet a
kdovíco ještě.
Jestliže pro potřebu přesunu musím mít povolení veterináře a vyšetření na
mor a kdovíco ještě a přitom není stanovena minimální vzdálenost, na kterou
to povolení musí být, je to nařízení nesmyslné. Když přemístím oddělek od
včelaře půl kilometru daleko ke mně, pochybuji, že nějaké vyšetření bude mít
smysl. zdravotní stav obou stanovišť bude zhruba stejný.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 04, 2008 7:14 PM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Radíme jsme u celého problému. Každé nařízení se obchází a vždy se hledají
> nějaké únikové cesty, aby se nemuselo dělat to co se má. Pak se nesmíme
> dívit, že siuace ja taková jaká je. Pokud se tyto nařízení budou stále
> obcházet, budeme na to doplácet všichní. Když někdo nebude chtít tlumit
VD,
> tím lépe, bude od něj alespoň pokoj, ale nesmí si znovu pořízovat včely a
> chodit s pytlem a hledat roje. Další problém : Proč tací, kteř nechtějí
> léčit - tlumit VD mají nárok na nějakou dotací ? Neměli by jí mít !!!
> Stále se jenom o tom mluví, ale skutek utek.
> Všeobecně platí : Každý přesun mimo stanoviště by měl být povolen
> Veterinární správou. K povolení veterimnáří mj. požádují vyšetření na
> původce moru plodu. Cena směsného vzorku je kolem 50O.- Kč.

Rozhodl jsem se, že jedno včelstvo věnuji ZŠ, která chce obnovit včelstva. To mám zaplatit 500 , když vzorek mělí byl v pořádku. Včelstvo zatím nemělo ani jednoho kleštíká včelího na podložce? Snad by měli mít vyšetření a opatření tam, kde o včely přišli, aby se to neopakovalo. S hloupostí se nepokouší ani pánbůh bojovat. Je to jejich škoda , ale pokud máte zájem se podívat jak to včelstvo vypadá dnes, protože nelítaly, můžu Vás potěšit obrázkem. Tak by včelstvo mělo vypadat, když jsou včely doma.
B.V.

Děkuji za vaše dosavadní příspěvky. Jen chci zdůraznit, že oddělky a jedná se o pouhé dva oddělky, chci skutečně darovat, ne prodat kamarádovi, který v průběhu letošní zimy přišel, tak jako spousta jeho přátel o všechna včelstva. To abychom celou věc vyřešili řádně, je vlastně hlavně jeho přání, samozřejmě nechce zavařit sobě a okolním včelařům. Včelaření je především jeho koníčkem, tak jako mým a předem mi řekl, že bude hradit náklady na případné vyšetření. 500,- za to, že můžu s čistým svědomím pokračovat ve svém hobby není zas tak moc, ne ? Hezký večer. H.Glassner

Zdravíčko
Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu? Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
Díky Pepíno

Když jsem kolem toho hledal co je dostupné na netu, zaujaly mě tyto stránky:

http://www.agnet.org/library/pt/2003041/
asi nejednoznačnější návod

http://www.beekeeping.com/articles/us/saville/brood_disease.htm
výzkum SBV v zápaním Nepálu - některé poznatky

http://www.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2
stručný popis vč. léčby

http://www2.dpi.qld.gov.au/bees/4925.html
opět stručný popis vč. léčby

http://www.masterbeekeeper.org/B_files/disease1.htm
krátký odstavec o onemocnění (uprostřed stránky)

http://www.mdbka.com/Page534.htm
krátký odstavec na konci stránky

http://outernode.pir.sa.gov.au/livestock/industries/bees/disease_management/lcbexx2?SQ_DESIGN_NAME=printer_friendly
popis včetně léčby

======================================================
nejsofistikovanější postup z výše uvedených zdrojů říká:

Check the hive for sac brood once every two weeks. If sac brood is present, take the following actions.

* If the attack affects than 20% of the comb, remove the comb and burn it, or melt it in a Solar Wax Extractor.
* If more than 20% of the brood is infected, all adult bees must be destroyed with a household aerosol pesticide spray. To ensure all bees are dead, close the hive and spray it again after 24 hours.
* Separate the comb wax from its frame, and burn or melt the wax.
* The hive's frame should be fumigated with formalin. This can be done by putting the frame in a plastic bag together with a small cotton roll soaked with 40% formalin. Close the end of the plastic bag and leave it for 24 hours
* Isolate the hive box and sanitate it before reuse. Either fumigate it with formalin, or submerge it in 2% Clorox or Dettol solution.
* In a situation where 5-20% of the brood is infected, the colony can be helped to recover replacing the queen.
This may be either:
* Self recovery, where the colony produces a new queen.
* To old queen is removed from the hive, and a new, healthy and fertilized queen is introduced, 21
days later.
* Once the new queen is introduced, sugar syrup should be added to speed up the development of the
bee population.

In a situation where less than 5% of the brood in a hive is infected, two colonies from two hives can be
combined together. Sugar syrup as an additional food should be given to help the colony to recover rapidly.
===========================================================

jednodušší řešení navrhuje:

* Re-queening with a young vigorous queen.
* Strengthening any weakened hives by uniting with a disease free nucleus hive of young bees.
* Move bees to better conditions with a good honey flow.
* Feed bees a sugar solution and quality pollen if supplies are low.
* Pack the bees down into fewer boxes.
* Routine comb replacement.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/medova-limonada-sodovka

anebo originál v angličtině:

http://www.beesource.com/eob/hs.htm

Zdravím,

nemáte někdo nápad, jak:
* spolehlivě
* jednoduše
* levně
* rychle
zamezit mravencům přístup na podložku při sledování spadu roztočů?

Uvítám i neověřené hypotézy :-)

Díky.

Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když se tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

já proti mravencům úspěšně používám prášek do pečiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JD <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak na mravence odnasejici roztoce...?
> Datum: 05.7.2008 01:50:23
> ----------------------------------------
> Zdravím,
>
> nemáte někdo nápad, jak:
> * spolehlivě
> * jednoduše
> * levně
> * rychle
> zamezit mravencům přístup na podložku při sledování spadu roztočů?
>
> Uvítám i neověřené hypotézy :-)
>
> Díky.
>
>
>

jako poslední se obvykle dělají smetence. Plnohodnotná včelstva by na zimu měla mít nejméně 7 obsednutých rámků klasických měr. U NN více Já rezervní oddělky zimuji na 6 a i to stačí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odd?lky
> Datum: 05.7.2008 01:18:27
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Do kdy se dají dělat oddělky,aby ještě stihli zesílit a přečkat zimu?
> Myslím tím v normálních podmínkách při normálním a nezanedbaném
> léčení.Potřebuji ještě doplnit stavy.
> Díky Pepíno
>
>
>

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Takže když dám 5 zaplodovaných rámků optimal a plásty se zasobami,přidám z "lepších" včelstev 2 ještě nenaražené matečníky tak by to mohlo vyjít? Rojů bylo u nás letos málo tak nezbývá nic jiného než si udělat vlastní oddělky.Kupovat je nechci,protože včelařím pro radost.
Pepíno



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314)

Pozor, oddělky se nedají tvořit libovolně velké. Jak se dá dohromady příliš
moc rámků s plodem, první vylíhnutá matka se vyrojí a druhá vylíhnutá
zlikviduje ostatní matky a zůstane v úlu. Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Saturday, July 05, 2008 7:32 AM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno záleží na tom kolik se tomu včelstvu da zavíčkovaného plodu. Když
se
> tam teď vloží cca 5 rámků s plodem a kladoucí matkou, není co řešit.

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady
______________________________________________________________

Slovo ,,určitě,, bych v této větě nepoužíval. Ono hodně záleží na tom, kolik volného prostoru oddělek má k dispozici ( v tomto případě bych jim rovnou vložil 2 NN na dno ) a zda jsou včely v rojové náladě. Při tvorbě nových včelstev z odebraných plodových plástů se často chybou stává pozdní rozšíření (... chomáč včel visí v podmetu nebo v horším případě před česnem venku ). Pak není nic neobvyklého, že včely s první vylíhnutou matkou vyletí do roje ( je-li v oddělku více matečníků ).

Pokud včely nejsou v rojové náladě, pochybuji, že se při správném včelaření oddělek vyrojí ( včasné rozšíření, poskytnutí dostatku vzduchu nejlépe otevřeným drátěným dnem, postavení úlu s oddělkem do stínu ).

S pozdravem...M. Václaek

Je to sice ,,patlačka,, ,ale možná by stačilo kraje podložky natřít vazelínou ( potravinářskou ).

Určitě se vyrojí, když se dá 15 -
20 rámků s plodem a včelami dohromady. 5 rámků snad ani ne, 10 rámků možná.

Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát aj to preto, že na jednom pláste boli rojové včely s MB, čo sme nepostrehli. Aj v túto dobu vytvorený odloženec dosiahne do zimy plnú "zrelosť", ale treba dodržať určité zásady. Pri tvorbe odloženca bez matky,so spoľahnutím sa na náhradný chov je to zdĺhavé a riskantné, ak sa mladá matka neoplodní. Preto je celkom normálne, ak odloženec tvoríme s prevahou zaviečkovaného, ešte lepšie liahnúceho sa plodu, s primeranými vlastnými zásobami (podávanie krmiva v čase bez matky je vždy riskantné, rabovky), s pridaním na 6-8 oplodnenou M, mladou M prípadne s 12-13 dňovou MB. Väčšia istota pridať M do odloženca je na 8-9 deň.Získame tu určitý náskok, čo sa prejaví skorým plodovaním M a tým získaním viac dlhovekých včiel.
Ak nemáme pripravenú oplod. M, zav. MB, je elšie vytvoriť nový odloženec s M, od ktorej odoberáme plodvé rámiky s včelami. Matka po 2-3 dňoch kladie, zjednotí včelstvo a preto nemôže dôjsť k rabovke, i podávanie krmiva je dovolené skôr.
Kmeňové včeltsvo po odobratí M sa do 1-2 dní zjednotí, pripraví NCH a o 13 dní sa M vyliahne, o ďalších 10 dní ploduje (celkom je včelstvo bez M 23-25 dní, ale keďže sa v kmeňovom včelstve liahnu mladušky, včelstvo aj túto stratu dobehne a v nasledujúcej sezóne sú si obe včelstvá rovnocenné a schopné znášky. Anton

Prodám úl Langstroth osazený včelím rojem.

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

Kladoucí matku na víc nemám,tak mi nezbývá než se pokusit oddělek vytvořit s matečníkem. No a kdyby byl slabší rozvoj tak jim přidám ještě nějaký plod.Jinak oddělky jsem nedělal,vždy jsem sbíral prověřené roje a těm jsem pak jen vyměnil matky.Letos byl o roje větší zájem a moc jich nebylo,takže,chci stihnout udělat aspoň oddělky.
Zdraví Pepíno


J. Šefčík (90.176.2.8) --- 5. 7. 2008
Re: Oddělky (30310) (30314) (30317) (30318)

Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů. Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12 až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11 až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

>Za 50 rokov tvorby odložencov sa otcovi a mne vyrojil jedenkrát

Ne vzdy je jasne proc se roji. Minuly tyden se mi vyrojil jeden oddelek. Proc nevim. Byla tam mlada matka, kratce pred vyrojenim zakladla jeste dva plasty langstroth 159, byl tam nejaky med, nejspis i pyl a byl to velmi maly oddelek ze zacatku cervna. Klast bylo kam, mista bylo habadej, sousi i mezisten, navic sto metru odsud rozkvetala prave svazenka, proc se vyrojili nevim. Krmil jsem okolni silnejsi oddelky, mozna to bylo loupezi? Roj jsem nasel pet metru od ulu na jabloni. Byla to hrstka vcel tak jsem jen zuzitkoval matku a vytvoril novy oddelek podstatne silnejsi.

>Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby nám včely neohrožovaly vnoučata?
Tržek u Litomyšle

Vazena pani, uvedomte si, ze odstranenim vcel nic neziskate. I kdyby soused vcelstva uplne zrusil, budou na zahrade jine vcely. A kdyz ne vcely, tak budou vosy. Taky byvaji obcas zmije a klistata...

Vcely jsou uzitecny hmyz. Napriklad co jsem navysyl pocty vcelstev, zmizely ze zahrady uplne vosy.

>To není uvedeno Jen se uvádí aby letáky nesměřovaly na sousedův pozemek nebo musí před nimi být zábrana která letovou hladinu zvedne nad výšku člověka.

Uvadi, kde? Mate asi na mysli, ze se JEN DOPORUCUJE, lebo zakonne narizeni takove neni zadne.

Pokud jde o smer vyletu tak je jasne, ze pokud silne vcelstvo vyletuje smerem pres hranici pozemku k sousedovi tak to je spis provokace ze strany chovatele nez chov vcel. Na druhou stranu mam zkusenost, ze i kdyz mam vylety odvracene a jsou to slabe oddelky, obcas mne napadne vcela prave vzadu za ulem 2-3 metry od nej.
A jsou i ojedinele poblaznene vcely, co utoci radu metru od ulu, cert vi proc, staci se tam v tom prostoru objevit.

>Dříve za RU platila zásada,že včely mohly být umistňovány ve vzdálenosti 35 metrů od sousedova pozemku.To dnes neplatí,protože od té doby uplynulo přes 100 let a taky včela se značně změnila,je o mnoho mírnější.

To je zajimave, to mate odkud? 35 metru od hranice platilo za rakouska? To snad za rakouska mohl mit vcely jen velky sedlak s obrovskou zahradou? Ja myslim, ze to bylo jinak.
Kdo ze ma nebo tenkrat mel tak velkou vzdalenost od obou sousedu?

A pokud jde o mirnost ci bodavost to nevim vubec jak hodnotite. Nektera vcelstva jsou tak agresivni, ze na vcelare vyleti z ulu mracno utocicich vcel jen co otevre viko. Zvlaste pred bourkou. To se asi za sto let vubec nezmenilo.

>Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
vypočtené číslo

Priteli, poloz si otazku jak to cislo solidne vypocitat? To bys je musel spocitat. To nejde, jsou to jen odhady, blaboly a novinarske nesmysly.

Ale vazne, podivej se do internetu jsou tam fotky i video na cem v Americe vcely prevazeji. Jsou to obrovske trucks. Od plantaze k plantazi. A vynasi to vic nez nejaky med.

A pak se podivej na cem prevazeji vcely velkovcelari v cesku. Takove ty zdvihaci hydraulicke plosiny na dlouhem privesu a la Kolomy. Uly pridrzovane jen tak jednim popruhem, staci jedna kolize a je to vsechno na zemi. To je nebezpecny naklad a policajty to nezajima. Paradoxne ty stare maringotky byly na silnici mnohem bezpecnejsi, protoze vcely byly uvnitr a byl to stabilni vuz.

> Přátelé. Zbytečně polemizujete. Když chcete přesouvat včely, chovat matky pro jiné, musíte mít laboratorní vyšetření na původce moru včelího plodu. Jinak porušujete platné veterinární nařízení s možností pokuty až 50.000.- Kč. Je to nařízeno SVS a musí se to doržovat !!!


Muzete upresnit kde takove celostatni narizeni o povinnem vysetreni na mor pri presunu mimo morova pasma nalezt?
Ja mel za to, ze to plati pouze v nekterych krajich, kde to naridila prislusna KVS.

Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu. Každý přesun včel musí být povolen Krajskou veterinární správou, která vydává příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Moje včelaření je založené na oddělcích. Každý rok dělám pár pravých, to
znamená klasických, kdy se odloží rámky s plodem a včelami a ony si
vychovají matku a u většiny včelstev dalo by se říct nepravých, kdy vyberu
starou matku a v původním úlu nechám včely vychovat novou. Dělám to ale do
poloviny až konce května, takže z jednoho rámku s plodem s rojovým
zavíčkovaným matečníkem nebo se dvěma rámky plodu plus setřepanými včelami z
dalšího rámku, když si mají matečník založit a matku vychovat samy. S
vytvářením oddělku později nemám valnou zkušenost, kdysi jsem zkoušel
srpnové obří oddělky z cca 2 nastavků - 20 plástů 39x24 se včelami a plodem
tuším asi dvakrát, pokaždé se oddělek vyrojil, jednou jsem roj chytl, jednou
ne. Každopádně rozdíl mezi oplozenou kladoucí matkou přidanou do oddělku a
mezi matkou, kterou si včely v oddělku vychovají je časový rozdíl minimálně
3 týdny. Tolik se ušetří, když se zdárně přidá oplozená matka. Jinak ale
myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují
ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. Rozdíl je ten, že u
květnového oddělku se dá předpokládat, že až trochu zesílí, stihne se
zásobit ze snůšek v červnu a červenci, takže na trochu dobrém stanovišti
stačí do srpna, září takový oddělek jen kontrolovat, jak se zvětšuje a
kolik má zásob, případně přidávat nastavek. Červencový oddělek se musí
přikrmovat, jednak už v přírodě toho moc nenajdou, jednak se musí trvalým
malým přínosem sladiny simulovat mírná snůška, aby matka kladla co nejvíc a
oddělek stihnul na zimu co nejvíc zesílit. V srpnu a zvláště v září i mladá
matka v oddělku bez snůšky, i když tam je dostatek prostoru a rámků, omezuje
plodování podstatně rychleji než když je stále ta mírná snůška a množství
zimních včel je potom o dost menší. Zároveň, když se podněcuje, řekněme tak
celé září a matka v oddělku pořád intenzívně klade, potom když se konci září
krmení, respektive doplnění zimních zásob ukončí a odstraní se taky
uteplení, matka rychle přestává klást, zatímco matka, u které nebylo krmením
v září podněcováno plodování, ploduje obvykle i přes odebrání uteplení dál.
Jdou tam proti sobě dvě věci, nutnost zajistit oddělku pravidelný, nejlépe
každodenní malý přínos sladiny a nutnost, aby oddělek odolal tlaku zlodějek,
které v této době po ukončení snůšek intenzívně hledají další zdroje. Takhle
pozdní oddělky, zvláště když si samy vychovávají matku, je tedy nejlepší
podněcovat nějakým maloobjemovým krmítkem, každý den nebo každý druhý den
večer tak 0,2 - 0,5 litry roztoku, to je takovým množstvím, aby během pár
hodin stihly roztok odebrat a přes noc případně ještě trochu zahustit.
Velkoobjemové krmítko na několik litrů roztoku jednou za týden je pro
oddělek nepoužitelné, zpracování takového množství cukru přes více dnů by u
oddělků oslabilo ochranu před zlodějkami a ty by si zvykly do oddělku létat
pro cukr. Podněcovací krmítka, které by na jedno naplnění dávala po hodně
dnů malé množství cukru, třeba přes mač, nebyla nikdy moc spolehlivá a v
poslední době se prakticky přestala používat.
Takže já si myslím, že oddělky na 5 nebo až 10 rámcích s plodem i bez
oplozené matky ještě nyní mají smysl. Jsou jen mnohem pracnější a je těžší
je udržet před vyloupením. A je třeba pečlivě hlídat fumigaci, aby tam nebyl
v té době plod. Jinak vývoj oddělku se dá ještě urychlit pravidelným
přidáváním plástů nejlépe s zavíčkovaným plodem v době, kdy už je oddělek
stabilizovaný, to znamená v době, kdy je tam plod a nová matka už má kolem
sebe své vylíhlé včely a česno - očko je spolehlivě chráněno strážkyněmi. A
zase plodování produkčních včelstev, ze kterých jsou tyto plásty, se dá v
srpnu zvýšit rozložením krmení na zimu místo 1 - 3 jednorázových dávek cukru
co několik dní na menší dávky po 2 - 4 dny po dobu 3 - 4 týdnů, v srpnu
takové podněcování umožní odběr pár zavíčkovaných plodových plástů jako
dodatečná posila oddělku, přitom podněcované produkční včelstvo tuto ztrátu
nahradí bez nějakého snížení počtu zimních včel. V září už bych plod z
produkčních včelstev neodebíral, nemusely by už úbytek včel nahradit.
Přirozeně spotřeba cukru bude o nějaké kilo vyšší, bude prostě proplodován.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 05, 2008 6:49 PM
Subject: Re: Oddělky


> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch
komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca
12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude
se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na
11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.

To by možná mohl nějaký velkochovatel o tom třeba do Včelařských novin na
internetu napsat článek, jak toto provádí. Kdo má pár stovek včelstev,
určitě mu jeden katastr nestačí a má více stanovišť v více katastrech.
Přitom určitě odchovává matky v oddělcích jen na jednom nejvhodnějším místě,
takže je musí na stanoviště přivážet a možná i nějaké chycené roje usazené
jinde než byly chyceny by se našly. Asi se to dá dělat tak, že se převážet
nemusí, ale bylo by to dost velké omezení. Asi tam bude nějaká dohoda s
veterinou o nějakém hromadném schvalování přesunů nebo nějakém zjednodušeném
povolování takových přesunů. Pokud se vůbec bude takový velkochovatel
obtěžovat nahlásit všechny přesuny, pokud tam bude nějaké složité
papírování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 7:18 AM
Subject: Re: Přemístění oddělku


> Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny
> chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu
> přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu.
Každý
> přesun včel musí být povolen Krajskou veterinární správou, která vydává
> příslušné vyhlášky. Majitel stanovišť na několíka místech - obcích musí
> také dodržovat toto nařízení. Nemůže svévolně stěhovat včely z jedného na
> druhé. Výše pokuty je stanovena z veterinarního zákona. U soukromých osob
> je to do 50.000.- a u právnických osob je to asi až jeden milion. Žel
> mentalita včelařů je stále obcházet nějaká nařízení a vždy vyhledávat
> způsoby jak toto nařízení minimalizovat.

Jinak jsem viděl dost různých umístění úlů. Viděl jsem včelník na kolech s
4 - 5 úly umisťovaný přes zimu v městě v záhonu růží takových 6 metrů od
chodníku s česny umístěným souběžně s chodníkem, znám stanoviště, kde včelař
má včelstva na malém dvorku nějak 4 x 4 metry umístěná tak, že když včely
přeletí asi 3 metry dvorku a 1,5 metrů vysoký živý plot, tak jsou nad
frekventovanou silnicí, výpadovkou z města, kde třeba jezdí cyklisti, viděl
jsem stanoviště, kde byly včely metr od drátěného plotu umístěné česny k
tomu plotu a včely proletovaly plot do pole, kde nikomu nevadily nebo třeba
stanoviště, kde má včelař 10 včelstev u křižovatky na zahradě, která mezi
cestami tvoří něco jako rovnoramenný trojúhelník o délce stěny 8 - 10 metrů,
z toho jedna z těch cest je frekventovaná cyklisty i pěšími a tyto
stanoviště tam jsou dlouhodobě, takže to na problémy nevypadá.

R. Polášek

Jedna věc Jsou učebnicové příklady, druhá věc jsou zkušenost, třetí věcí a to nejdůležitější praxe. Za minimální velikost zimovaného včelstva se považuje těch 7 rámků Kdo někdy hospodařil v Budečácích tak běžně zimoval na 7 - 10 rámcích a to měl i med z řepky, Jen se to musí umět. Ale pro toho kdo potřebuje rychle co nejvíce doplnit stavy je tohle minimum řešením .
Dnešní nástavkové technologie nám odstraňu jí tubudečákovou pracnost ale není to zadarmo Je to za cenu vyšších nákladů a větší náročnosti na fyzickou sílu. Z vlastní zkušenosti vím že výnosy se nijak zvláště nezvýšily Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím. Veselého Včelařství mám doma také a jak ji všichni uvádíte jako A - ? včelařství, tak podle mne jsou lepší publikace zabývající se moderním včelařstvím. a to i v předválečné literatuře. O dnešním způsobu včelaření psal již Adamec a dnešní úly K 39 nejsou ničem jiným než jeho úly Hospodář. Které se dělaly jak s 1" prken tak i izolovanou stěnou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <J. ef>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 05.7.2008 18:49:56
> ----------------------------------------
> Pepíno. Vstupují do toho znovu když jsem si přečetl několik těch komentářů.
> Některým pokládám otázku : Kolik za svůj život udělali oddělků a s jakým
> výsledkem ? Těch 5 rámků se zavíčkovaným plodem v současné době je
> dostačující, ale za předpokladu, že tam přidáte již kladoucí matku z
> nějakého chovu. V současné době tam vkládat nějaký matečník z nějakého
> pozdního roje a nebo nějaký nouzový, nemá smysl. Po vylíhnutí úplyne cca 12
> až 14 dnů kdy nám táto navá matka začně klást. Zimovat na 7 rámcích
> klasické míry nějak moc nemá smysl. Na jaře budou tak na polovině a bude se
> jednat pouze jenom nějaký rezervní oddělek s kladoucí matkou. Než se ty
> včely dostanou do síly, bude po snůšce. Včely by měly zimovat nejméně na 11
> až 12 rámcích míry 39x24, ale opravdu obsazených rámcích.Doporučoval bych
> vám se podívat do účebnice Včelařství Vl.Veselý a kolektiv.
>
>
>

nad tím nesmíš tak uvažovat novinář myslí jinak. C o zní hrůzostrašněji 200 úlů nebo 12 000 000včel???

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 12 mili?n? v?el v kami?nu.
> Datum: 05.7.2008 23:46:36
> ----------------------------------------
> >Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
> vypočtené číslo
>
> Priteli, poloz si otazku jak to cislo solidne vypocitat? To bys je musel
> spocitat. To nejde, jsou to jen odhady, blaboly a novinarske nesmysly.
>
> Ale vazne, podivej se do internetu jsou tam fotky i video na cem v Americe
> vcely prevazeji. Jsou to obrovske trucks. Od plantaze k plantazi. A vynasi
> to vic nez nejaky med.
>
> A pak se podivej na cem prevazeji vcely velkovcelari v cesku. Takove ty
> zdvihaci hydraulicke plosiny na dlouhem privesu a la Kolomy. Uly
> pridrzovane jen tak jednim popruhem, staci jedna kolize a je to vsechno na
> zemi. To je nebezpecny naklad a policajty to nezajima. Paradoxne ty stare
> maringotky byly na silnici mnohem bezpecnejsi, protoze vcely byly uvnitr a
> byl to stabilni vuz.
>
>
>

Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích intenzívně plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.

Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek, do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné, v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.

Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam: mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť v každom prípade
u každého včelstva.

Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už nemá dostatok aktívnych spermií.
Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo sa.
Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.

>Bylo to také ve Včelařství zveřejněno. Je to na stránkách SVS. Všechny chovy na území ČR musí mít také vyšetření na původce moru včelího plodu přesto, že zatím nikdy nebylo zjištěno ohnisko moru v některým chovu.

Ja to nikde na strankach SVS nevidim, zadne narizeni celostatni SVS nikde nevidim, jenom narizeni vydana prislusnou KVS. Jestli jste si to nepopletl? Co bylo psano ve vcelarstvi je mi suma fuk.

Prosím znovu pána který mi již jednou posílal fotky Antes rámku o jejich opětovné poslání.Bohužel sem si je omylem smazal a teď bych potřeboval porovnat to co jsem vyrobil s těmi na fotkách.Předem moc děkuji Míra.
adresa-pupek73/=/seznam.cz

Pane "pepane".I já jsem důchodce a taky to v nástavcích už nezvládám.Sundavat je samotnému problém a tak jsem se letos patřičně naštval v květnu začal dělat nové úly.Plodiště na 14 rámků 39x28 což vydá za 2 nástavky 39x24 a medník na 11 rámků.Když ho 2x naplní tak je tam víc než 40 kg.Medník pouze překlápím, pokud potřebuji rámky překládat nahoru,takže už nic nezvedám.Jsou-li včely silné přídám ještě polovinu medníku.Teď už jen doufám, že když mají nový byt,budu jim také moci zvednout nájem.Některé mi po přeložení prostavěly pod mřížkou celý podmet 5cm vysoký.

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
---------------------------------------------------------
Těch 30 kg je skutečně pro budečáky ve velmi chudých snůšových poměrech. S fyzickou námahou mám již stejný problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet vhodné pohotové a snadno ovladatelné a lehké manipulační zařízení. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno a jsou i uvedeny snímky. Zkuste mrknout zda by Vám nevyhovovalo??
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Mám li dnes na stanovišti průměr na včelstvo v nástavcích 30 kg /včelstvo tak v budečácích jsem to měl taky jen to dnes dělám mnohem efektivněji Chci li dosáhnou vyšších výnosů musím přidat nástavky a více cukru na zimu. ale problémem pak je pro mne fyzická námaha kterou již jako in. důch. nezvládám. A teď poraď co s tím.
------------------------------------------------------------
Těch 30 kg na včelstvo je dnes málo i na budečáky. Ono se tam ale asi víc nevejde. S fyzickou námahou u nástavků mám také již problém. Chce to buď svalnatého černocha, ten ale moc žere, nebo vymyslet lehké, praktické a snadno manipulovatelné zvedací zařízení na nástavky schopné pracovat i v terénu. V OVP č. 2/2007 je takové popsáno i s fotodokumentací. Zkuste se juknout.
Pepča

Pane Zdeňku a ostatní.
Časopis Včelařství otiskl pouze zprávu z Metodiky kontroly zvířat pro rok 2008 vydanou jako součást Věstníku Mze Naš KVS OI celou vyhlášku zaslal na všechny OÚ k vyvěšení a ZO na vědomí. Včelařství ji otisklo proto, že Věstník Mze včelaři neodebírají a proto jsme mu za to vděční.
Že je Vám suma fuk ČSV pozoruji z celé diskuze. Neberu Ván Váš názor a respektuji ho. Ale náš okres má úhyny minimální, roztoče počítáme na stovky , spíše do stovky, mor tu nemáme a proto tisícovce včelařů s třinácti tisíci včelstvy není suma fuk zda k nám nějaký suma fuk něco nedovleče.

Když jsem neměl u posledních dvou včelstev aspoň skleněné integrované dno , tak už mi to vadilo, protože jsem neměl takový přehled jako u ostatních. Nevýhodou skla je jeho váha, ale to je vyřešeno jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg. Včelám se na zimu nemusí zmenšovat prostor , takže skladování nástavku mimo úl odpadá.Včelaří se s rámky větších rozměrů, tím se snižuje pracnost včelaření, protože se manipuluje s minimálním počtem rámků.Posílám zájemcům obrázek jak včelaří děti ve svahu. Je to vlastní řešení, které jsem nazval Ostrovním včelařením. Žádné zvláštní úpravy úlů a zařízení je jednoduché.
B.V.

Pokud má někdo zájem o slušný amatérsky vyrobený kompresor pro aerosolování, ať se ozve na mail aukcemp /zavinač/ seznam.cz. Kompresor se poháněn spalovacím motorem. Cena 2.000,-, včetně hadice. Severní Morava.

Pokud chces psat na forum, kde ti jen tak nic nesmazou, zkus tohle. http://vcelarske.nazory.cz/forum/index.php Je to moje, ale zatim nejsou lidi..

-----------------------------------------------------------------------
zde máte ještě jednu adresu včelařského fóra
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=12392&auth=
.........

Udělal jsem tam před nějakou dobou podtéma o dotacích a bylo to bez upozornění vymázáno. Prý téma bez zájmu přispívajících. Nakonek v tuto chvíly vidím, že se podtémata jsou zakázána. Takže nic co by šlo nějak kategorizovat. Vyhledávání tam také není.

p. Zdeňku. Byl jsem první, který Vám odpověděl jak je to s přesunem včel. Podrobně Vám odpověděl p. Tichý kde to lze najít. Konstatují, že je velíce smutné Vaše vyjádření s tím "šuma fukem". Když se najde ještě nějaká skupina dalších včelařů, kteří mají stejné stanovisko, pak se nesmíme dívit, že situace je taková jaká je zejména v moru včelího plodu. Tuto konferenci sledují pravidelně a znovu asi nastane situace jak v minulém roku. Budou asi zase velké úhyny včel na VD a mnozí budete opět psát, že jste použíli gabon, který je celostátně nařízen a přesto Vám včely úhynuly. V současné době je N U T N É preventívně léčit formidolem, který je volně k dostání a je na něj dotace, takže je "za babku". Nepodceňjte VD a tím, že vy odmítněte léčit a váš soused bude, léčení v okolí vašich včel bude takřka bez významu. Když echcete nekteří léčit i preventívně, zrušte včely předem i když s největší pravděpodobností o své včely stejně příjdete.

> že je velíce smutné Vaše vyjádření s tím "šuma fukem".

Nejaky svazovy casopis, ktery nelze koupit, mne nezajima.

K leceni.
Jsou mezi nami znami vcelari dnes i v minulosti, kteri lecili jak se dalo a melo a stejne prisli skoro o vsechno.
A naopak ja mam jedno stanoviste, kde jsem formidolem nelecil a roztoc neni premnozen vic nez je obvykle. Zadne uhyny.
Roztoc si dela co chce a na Vase fanaticke leceni kasle.

Naopak to odnese vcela.
Uvedomujete si vubec co se deje s povrchem vcely, kdyz ji neustale naleptavate kyselinou mravenci z formidolu?
To musi byt pro ni nesnesitelne.
Jasne, ze je pak nachylna k dalsim chorobam.
Kovove casti v ule brzy zrezivi a vcela, ktera neni ze zeleza ma zustat odolna?

>Časopis Včelařství otiskl pouze zprávu z Metodiky kontroly zvířat pro rok 2008

Psal jsem jiz, ze se nejedna o celostatni zakonne narizeni SVS, ale jen o dilci narizeni nekterych KVS, ktera plati pro dany kraj. Ale pan Sevcik z CSV ma jiny zpusob uvazovani.

Ostatni vcelari nedejte se zmast tim, co nekdo napsal ve "vcelarstvi", metodice atd.
Zavazne pro vsechny vcelare jsou jen narizeni krajske veterinarni zpravy. To by mel pan Sevcik vedet. Ale on to nejspis vi.

Z naší dřívější i pozdnější doby víme,že jsme vlastně národ
kacířů,rebelantů,oponentů,protestantů.To značí o tom,že v našem národě je již od pradávna skupina lidí,kteří se nemohou smířit se zaběhlým systémem,který akceptuje většina
lidí.Stále musí se zviditelňovat svými názory,které se velmi liší od zaběhnuté praxe.Těchto lidí nebývá mnoho,kolem nejvýše 5 - 10 %. Nejsou nebezpeční svými názory ostatním 90% lidí.Občas se najdou i tací,kteří na jejich nesmysly odpoví,ale převážně velká většina mlčí a myslí si své. A je to tak dobře,ať se vypovídají,ono je to stejně jednou přejde,když nebudou mít posluchače,kteří jim
budou odpovídat a v jejich názorech je podporovat.
Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.Doufejme že výpadek stavu včelstev ve velké míře byl nahrazen těmi včelaři,kteří to doposud nevzdávají a všechny peripetie s tím letos spojené chtějí překonat a táhnout tu včelařskou káru dál.Rojový rok letos nebyl,roje byly spíše vzácné.Tak
ještě zbývá jedna varianta doplnění stavu,ta poslední,asice
pomocí smetenců.Včel bude na to letos dostatek,nejsou moc upracované a tak je zapotřebí doporučit,udělejte si smetence,nebudete litovat a pokud je uděláte dobře,zajisté vám to v příštím roce vynahradí a budou ve snůšce jedničky.

Pleteš si pojmy a dojmy. Jak dlouho žije včela v době snůšky ? Proč se musí léčit a chránit dlouhověké včely ? Jak tyto léky fungují ve včelstvu, /naleptává snad ne !/ atd. P. Ševčík je zkušený účitel včelařství a také soudní znalec v oboru včelařství. Pokud vím také delší dobu spolupracuje s Výz. ústavem při kontrole léčiv. Ten ve svých příspěvcích nepsal nic špatného, ale naopak.

Z naší dřívější i pozdnější doby víme,že jsme vlastně národ
kacířů,rebelantů,oponentů,protestantů.

Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.

-----
Doufám, že nebudu upálen, kamenován, vyobcován, ....

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spusta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.

U mě teprveteď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to mají včely na zimu.

Takže vše je relativní. I ty pravdy.
Třeba u nás v HK bych například loni po 5.12. nesměl léčit včely aerosolem ani fumigací. Taková drobnost ve vyhlášce.:-) Takže nejen poslouchat absolutní pravdy, ale zapínat mozek.

Třeba tu o kyselině mravenčí - kdo to tady citoval odborníky z Dolu, že KM je sajrajt, před úly sežehnutá tráva atd. Ve Formidolu je jiná KM?

Karel

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.

U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v českých zemích pramálo .
------------------------------------------------------------------------------------------------------
U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co se týká hořčice,ta
musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14 dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený plat. Je to škoda,zdá
se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží. Přeji vše dobré.

Take sem kousek od HK a lipa uz opravdu konci a horcici nevim kde hledat a jedine ceho tu vazne kvete hodne je mak, takze letos tu bude pekne veselej med :-D

Sem se chtel optat, kde bych sehnal pevnou (pul cm sirokou) podlozku do ulu? Chtel bych ji pod zasitovane dno. Dneska sem v Horicich shanel a nic :-(

Take sem kousek od HK ...
-------
Tak pardon, to HK jsme myslel kraj a vyhlášku pro HK kraj. Já jsem z Podkrkonoší. Viz www.varroamonitoring.cz Tam mě snadno dohledáte, je nás tu jen pár.
Zřejmě většina ví, že letos roztoči škodit nebudou:-) a pokud budou, budou na to dotace. Proč si nepřilepšit.

Karel

Již dříve jsem požádal přítele Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený plat.
-----
Pokud nahlédnete do posledního čísla Moderního včelaře, zjistíte, že přítel Haragsim se v plném duševním zdraví ( zřejmě proto, že nesleduje tuto konferenci :-) ) dožil úctyhodného výročí. Na nástavkové škole PSNV minulý měsíc také nepřednášel, a tam to určitě nebylo kvůli penězům.

Karel

>P. Ševčík je zkušený účitel včelařství a také soudní znalec v oboru včelařství. Pokud vím také delší dobu spolupracuje s Výz. ústavem při kontrole léčiv. Ten ve svých příspěvcích nepsal nic špatného, ale naopak.

Aaaa, soudni znalec, zminene celosttani zakonne narizeni napsat nechtel nebo snad neumel? Spis mystifikator.
A ze to ceske soudnictvi je v teto zemi sajrajt jeden z nejvetsich a ani ceska vlada si nevi rady to asi take nebude od veci.

No nic, radeji se podivejte na nemecke video jak vcely smrti srsne.

http://youtube.com/watch?v=dw3M6rReJbc&feature=related

Ale snůška je v plném proudu.
Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spusta pylu, lípa malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice. Z.d.n

To, že niečo kvitne, ešte neznamená, že budú zanosené medníky medom. Facélia vratičolistá- svazenka, kvitne podľa toho kedy bola vysiata, O kvete lipy malolistej nie ja ani slychu. na váhe som počas jej kvitnutia zaznamenal denný úbytok O,3 kg (a váha stále klesá), mak siaty, aspoň u nás odkvitol, je využiteľný len ako bielkovinová potrava pre plod a medovica?, vhodné je použiť slovo "snáď" bude. Pri častých dažďoch však asi ťažko.
Facélia je rastlina, z ktorej včely odoberajú veľa peľu, ale nektáru je poskromne a veľa včelárov je z nej skôr sklamaných, ako nadšených. Prečo? Čakajú na zázrak a ten neprichádza, a to aj po iné roky.
Musím priznať, že ja som si už "zamakal" dvakrát pri vytáčaní medu, raz pri repkovom mede a druhýkrát pri agátovom mede. Spolu sú to tony medu a teraz čakám na nejakého "dobrého" výkupcu, ktorý ma prekvapí dobrou ponukou. Anton

Tak to je ta očesaná verze a podle mnenedosahuje kvality první

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Heřmánek <ZHermanek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 18:18:46
> ----------------------------------------
>
> > -Já mám Včelařství od Veselého z roku 2003.Zdeněk
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

co by chtěl u nás letos akát kvetl do zimy a 0 od 0 pošla. Teď dokvétají lípy a včely leží na česně a zase nic. akorát tak čekáme jestli ještě něco bude z lesa, asi těžko HOLT NENÍ VŽDYCKY POSVÍCENÍ.
VESELÉHO VČELAŘSTVÍ JE JIŽ Z 85. ROKU A OD TÉ DOBY VYŠLO JIŽ NĚKOLIK DALŠÍCH TITULŮ A ZA NEJLEPŠÍ POVAŽUJI PRO PRAKTICKÉ POUŽÍVÁNÍ titil včelaříme jednoduše . autor. G Liebig r. v. 1998, nebo Slovenskou učebnici Včelárstvo



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Než vzdálenost je důležetější výška plotu. Doporučeno je min 2m živého plotu
(nebo husté sítě) pro včely neprolétnutelného plotu. Jakmile včely naberou
výšku, už jste s velkou pravděpodobností v bezpečí a včelz nemají potřebu
bránit česno. Ještě lepší když by úly byly k vašemu plotu obráceny zády,
česnem na opačnou stranu. Co jsem měl já stačilo 1m a česnem na druhou
stranu. I když mně zuřivě pronásledovali (červenec, srpen), kupodivu za plot
neletěli.:-))

Pavel


----- Original Message -----
From: "EvaRandová" <evatrzek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 02, 2008 7:27 PM
Subject: [Spam] Re:bezpečné umístění úlů od plotu souseda


> Jak daleko nejméně musí mít soused umístěn včelý úl od našeho plotu,aby
> nám
> včely neohrožovaly vnoučata?
> Tržek u Litomyšle

> -Já mám Včelařství od Veselého z roku 2003.Zdeněk
> >
> >
> >
>
>
>

To odpovídá prostorem moravskému univerzálu Já má zkusmu jeden dva nástavky po 14 ale také mne to nenadchlo

Pepan


--------- Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: n?stavky
> Datum: 06.7.2008 19:27:45
> ----------------------------------------
> Pane "pepane".I já jsem důchodce a taky to v nástavcích už
> nezvládám.Sundavat je samotnému problém a tak jsem se letos patřičně
> naštval v květnu začal dělat nové úly.Plodiště na 14 rámků 39x28 což vydá
> za 2 nástavky 39x24 a medník na 11 rámků.Když ho 2x naplní tak je tam víc
> než 40 kg.Medník pouze překlápím, pokud potřebuji rámky překládat
> nahoru,takže už nic nezvedám.Jsou-li včely silné přídám ještě polovinu
> medníku.Teď už jen doufám, že když mají nový byt,budu jim také moci
> zvednout nájem.Některé mi po přeložení prostavěly pod mřížkou celý podmet
> 5cm vysoký.
>
>
>

Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
Subject: Re: Odd


> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
možností.

Za prvé, není jasné, co to znamená, že matky plodují nebo neplodují. Jestli
neplodují ty matky, co nemají ve včelstvu ani buňku plodu a ostatní plodují,
nebo ty matky, co mají třeba1 dm 2 plodu ještě neplodují a ty, co mají
jeden dm2 a 1 cm2 k tomu už plodují? V srpnu jsem viděl normální včely s
matkou bez plodu, ale v září nikdy. Za druhé pokud je na stanovišti v srpnu
a září nějaká snůška a nějaký přínos pylu, včely vždy plodují. Pokud snůška
není, pak možná některé neplodují, jiné plodují, tomu by odpovídal ten
výsledek zhruba půl na půl, ale pokud je aspoň pár dnů snůška nebo
pravidelný přínos sladiny, tak plodují. Pokud je slabá snůška, možná ji
některá včelstva nezachytí a potom spíše neplodují, pokud ji zachytí, potom
spíše plodují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 06, 2008 10:37 AM
Subject: Re: Oddělky


> Jinak ale myslím, že zas není tak pozdě, mladé matky v oddělcích
intenzívně
> plodují ještě v září a bohužel i v říjnu v době fumigace. R.P.
>
> Ja mám iné skúsenosti s plodovaním mladých a starých matiek koncom IX. a
> začiatkom X. mesiaca. Tri roky som hodnotil na pôzdne plodovanie matiek,
> do pokusu bolo zaradené 2x50 včelstiev. V prvej skupine jedno a viacročné,
> v druhej skupine boli mladé matky, boli to vlastne dvojvčelstvá s mladými
> matkami. Tieto výsledky mám presne zdokumentované a k dispozícii.
>
> Keď som pečlive vyhodnotil tento pokus, dostal som sa k zaujímavým číslam:
> mladé jedno a viacročné matky plodovali v počte 48,6% a skupina s mladými
> matkami 51,4%. Toto nie je základné pravidlo, že to tak u mňa a všade inde
> musí byť. Raz boli npfr. v prevahe staré matky, ktoré, ktoré percentuálne
> plodovali viac. Samozrejme, čo predpokladám, na iných stanovištiach môže
> byť aj inak, ale nie je možné jednoznačne tvrdiť, že a priori to môže byť
v
> každom prípade
> u každého včelstva.
>
> Čo je to stará či mladá matka. Každá matka riadne olodnená ploduje podľa
> mojich skúseností rovnako až do času, jej skutočnej staroby t. j., keď už
> nemá dostatok aktívnych spermií.
> Na jednom veľkom stanovišti mal včelár značenú matku, preto vedel jej
> presný rok. Táto matka udivovala svojou výkonnosťou (dobrý rozvoj, dobrý
> znáškový výsledok a NEROJILA sa) až 4 roky. V ten istý rok si matku
> odniesli pracovníci Ústavu včelárstva z Liptovského Hrádku ako plemenný
> materiál na rozchov matiek s tak vzorným "chovaním", v očakávaní, že jej
> vlastnosti sa prenesú na jej potomstvo. Po zazimovaní ako 5 ročná začal
> vzorne, plodovala mimoriadne skoro a silno. Na prekvapenie až na piaty rok
> prišlo to čo nik neočakával, včelstvo prišlo do rojovej nálady a vyrojilo
> sa.
> Tak kedy je matka "starou" a neschopnou? Matka môže byť skôr vo zmysle
> stará (nekvalitne oplodnená, postihnutá chorobou, poškodená npr. stačí
> nemať jedno tykadlo a matka nedokáže kontrolovať obsah bunky a pod.

Na tom něco bude Jelikož jsem ji čtvrtá generace včelařů tak mám rúzné úly a také se mi někdy zdá že právě ve slabších snůškách jsou univerzály se svými dvěma prostory lepší a naopak v sylné snůšce řpky se ve vysokých úlech včelstvo příliš rozroste a pak je u něj bída.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 22:50:15
> ----------------------------------------
> Mně připadá, že dříve jednak byla v přírodě, louky, lesy, plevele v polích,
> větší nabídka snůšky, snad až na řepku, jednak současná včelstva posbírají
> mnohem více sladiny. Jedno dnešní včelstvo v neomezeném prostoru
> nastavkového úlu přinese i spotřebuje jako 2 - 3 včelstva v zadovácích. Pro
> silnou snůšku, jako je řepka nebo maliny atd v květnu a červnu to je dobře,
> včely přinesou mnohem více než v zadovácích, pro slabou a slabší
> medovicovou snůšku třeba v červenci z lesa to je špatně, zatímco v
> zadovácích včely spotřebují jen část přinesené sladiny a zbytek zůstává
> včelaři, v nastavcích včely spotřebují všechno, co přinesou. Je tam ještě
> další věc, protože nastavkový úl se ošetřuje několikrát rychleji než třeba
> zadovák, někteří včelaři zaměření na množství produkce medu chovají 2 - 4 x
> více včelstev v nastavcích než kolik by dříve chovali v zadovácích. Znamená
> to tedy, že oproti době před 20 - 40 lety, kdy se včelařilo v zadovácích,
> nyní soubor všech včelstev jednoho nastavkového včelaře potřebuje pro
> dobrou snůšku až 4 - 8 x větší nabídku sladiny v přírodě než potřeboval
> jeho otec na dobrou snůšku v zadovácích.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "J. efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 06, 2008 12:59 PM
> Subject: Re: Odd
>
>
> > Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> > nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> > současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice
> možností.
>
>
>
>

u nás je bída těch 30 kilo dal řepka a pak je zatím konec


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odd
> Datum: 06.7.2008 12:59:15
> ----------------------------------------
> Pepane. Před válkou se chovaly zcelá jiné linie včel než dnes. Snad
> nechcete pochybovat o kvalitě účebníce Včelařství Veselý a kolektiv. V
> současné době výnos medu 30 kg ze včelstva je spíš spodní hranice možností.
>
>
>

Na jeden rámek se počítá kilo to platí všeobecně ale pro tak malý prostor se musí krmit v menších dávkách aby měly kde vychovávat zimní generaci včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Odd?lky
> Datum: 07.7.2008 07:07:43
> ----------------------------------------
> Já rezervní
> > oddělky zimuji na 6 a i to stačí
> >
> > Pepan
>
> Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu
> oddelku na 6-7 ramkach staci?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Snůška dá se říci skončila,alespoň pro letošek.
______________________________________________________________

Nevím jak u Vás, ale u nás snůška stále vytrvává. Když bych ji měl porovnávat s koncem června, letos začátkem července u nás došlo k jejímu znatelnému zesílení. Včera jsem projížděl okolí mého stanoviště. Lípy dokvétají, medovici jsem na nich nenašel, kvete jetel, vojtěška a luční květy. Slunečnice a svazenka v doletu není. Večer jsem se díval z boku úlů na přistávající včely u oček. Bylo krásně vidět, jak se létavky vracejí domů plné nasáty nektarem ( medovicí ). Les je ode mě vzdálen 3 km.


- Konec produkčního období ve vztahu k celému roku –

Přelom plného léta v podletí je významné období ve vztahu k výnosu v příštím produkčním roce. Valná většina zimních včel se tvoří v srpnu. Z toho bychom měli vycházet při zazimování tak, abychom jejich tvorbu podporovali, chceme-li vyzimovat silná včelstva, tedy včelstva perspektivnější pro předjarní a jarní snůšku.

S posledním medobraním rozhodně nespěchám. Poslední vytáčení dělám koncem července. Pro výnosy v příštím roce je u mého způsobu včelaření velmi důležité po medobraní ihned začít krmit a léčit proti varroáze, abych uchoval sílu včelstev na jaro, které pro mě představuje nejvýznamnější období snůšky.

Moje zásady zní:
V létě nezužovat, po posledním medobraní nástavky se starším dílem umístit jako spodní polovinu úlu, nástavky s novějším dílem umístit jako horní polovinu úlu. Ihned po vytočení medu podám první dávku krmiva. Zkrmuji 24 kg ( 3-4 kg na 1 NN ) ve třech dávkách v týdenním intervalu. Krmím cukerným roztokem 3:2 ( cukr:voda ), protože jeho zpracování vykazuje nejmenší ztráty. Koncem září ( začátkem října ) odeberu spodní nástavky, tím provedu obměna díla, a ke každému produkčnímu včelstvu připojím 2 NN oddělek, při čemž vyměním matku. Včelstva posilněná oddělem nechávám přezimovat na 6 NN, v produkčním období mají k dispozici 9 NN, v podletí a začátkem podzimu 8 NN. Včelařím v Optimalech ( drátěná vysoká dna, očka v nástavcích ), po celý rok je důležité zajistit dostatečné provzdušnění úlu. Uteplování nemá u velmi silných včelstev smysl ( v létě je vhodné stinné, v předjaří prosluněné stanoviště...umístit úly pod listnaté stromy ). Včelařím s mednými komorami, takže včely po celý rok mají alespoň 15 kg zásob stále k dispozici. Mateří mřížky se snažím nepoužívat, jde to dobře i bez ní. Snažím se co nejvíce omezit zásahy do včelstev a včelařit především jen s nástavkami ....

... Tyto rady mohou s úspěchem využít především nízkonástavkoví včelaři. Vloni jsem si konečně uvědomil, že u ostatních typů úlů ( vysokonástavkové, dadant, dvouprostorové ) nemá tato metoda včelaření takový vliv na výsledné množství zimních včel, protože včely se zpravidla početním stavem přizpůsobují jednomu vysokému nástavku, mají-li ho k dispozici. Včely reagují na mezeru mezi nástavky, i když se jedná o pouhých 8 mm a spodní loučka, případně i horní loučka rámků, je všemožně úzká a všelijak umístěná. Včelstvo raději vychová slabší zimní generaci odpovídající síle jednomu vysokému nástavku, na němž v zimě přednostně žijí. Včelstvo preferuje zimování na celistvé plástové ploše ve srovnání se zimováním přes více nástavků. Jedině zásoby umí z části vytlačit chumáč z vysokého nástavku do dalšího.

Podobné, i když ne tak znatelné, přizpůsobování včelstva vysokému nástavku lze pozorovat i ve zbytku roku ( na tomto principu je založen dadant-systém včelaření bez mateří mřížky ). Vysoký nástavek se zcela nehodí chovu velmi silných včelstev.

V případě nízkonástavkových úlů nelze úspěšně přezimovat pouze v jednom prostoru ( včelstvo by bylo příliš slabé a v horších zimách by hrozil jeho zánik ). To si včely uvědomují, a tak, pokud mají optimální podmínky ( zásoby, prostor, mnoho letních včel ), s chutí vytvářejí početnější generaci zimních včel než je ,,typické,,. Nízkonástavkový úl žene včelstva k vytváření velkého počtu zimních včel kompenzující hendikep nízkých nástavků ( spoustu mezinástavkových mezer ). V nízkonástavkových úlech jsou plně rozvinutá včelstva ( bez posilnění oddělkem ) v zimě tvořena 30 000-40 000 včel, což představuje obrovský potenciál pro dosažení velkého výnosu z jarní snůšky. Na jaře tyto včelstva dorůstají do síly 60 000-80 000 včel. Ale tento stav lze docílit a zužitkovat jedině vhodným ošetřováním zaměřeným na dostatek prostoru ( alespoň 1 NN na 10 000 včel ), zásob ( medná komora ), minimalizaci rojových nálad ( LBV metoda ). Upozorňuji, že bez umění včelaření bez rojových nálad hrozí během produkčního období vyrojení všech velmi silných včelstev, čímž se z nich stanou opět včelstva slabá. Rojové nálady vznikají, i když se jim poskytne prostoru a zásob sebevíce ( což v rojové náladě ( pro někoho překvapivě ) včely k rojení popuzuje ). Prostor a zásoby jsou jedním z faktorů ovlivňující vznik rojových nálad, ale to neznamená, že více tohohle znamená vždy méně támhletoho. Vliv prostoru a zásob na omezení rojových nálad s rostoucí sílou včelstva klesá.

Tvorba velmi-silných včelstev bez posilování oddělky je záležitost na dlouhou dobu ( trvá nejméně dva roky, než běžná včelstva dorostou, většinou se však výsledek dostaví až za tři a více let, což je pro nedočkavce neúnosně dlouhá doba ). Proto se vyplatí na jaře ( i když tím dojde k ztrátě snůšky ) začátkem května včelstva rozdělit na 3 díly. Nejvhodnější metoda je permanentní přeléták s matkou, odebrané plodiště se rozdělí na dvě poloviny, do kterých se přidají matečníky. V říjnu ( nebo začátkem předjaří ) se tyto trojsouvčelství, jejichž složky ( jednotlivé části kmenového včelstva ) během produkčního období dorostla v běžná včelstva, sloučí v jedno velmi silné včelstvo ( ponechá se mladá kvalitní matka ). Tímto způsobem se během roku docílí velmi silných včelstev, která si pak svoji sílu při správném včelaření udržují. Každoročně lze beze ztráty na medném výnosu v rámci protirojových opatření ze včelstev odebrat 4 plodové rámky ( 2 rámky v 6 týdenním intervalu ), jež se použijí na tvorbu manipulačního oddělku. Tyto oddělky slouží k posílení produkčních včelstev a tím přispívají k udržování jejich trvalého přesílení ( až 50 000 zimních včel v jednom včelstvu... to jsou včelstva jež využijí veškerou snůšku během roku ( můžete očekávat nástavky plné vrbového medu, pokud máte v okolí rozsáhlejší vrbové porosty... v takovém případě se vyplatí při rozkvětu vrby jívy nasadit na každé včelstvo rozšiřovací nástavek k zanesení medem ). Zaznamenávám výnosy v průměru 2-3x větší než při klasickém včelaření.

Tímto chci poděkovat RNDr. Romanu Linhartovi, prof. RNDr. Vítězslavu Bičíkovi, CSc., doc. RNDr. Jiřímu Vagerovi, CSc., autorům LVB metody ( metody nadbytku trubců ), která mi znatelně zjednodušila včelaření, protože nyní bez problému udržuji velmi silná včelstva stabilní, což mi před tím dělalo obtíže.

S pozdravem...M. Václavek...

Tady v podhůří Beskyd - 330 m nad m. lípa bohužel dokvétá, možná kromě
zvlášť pozdě kvetoucích stromů, jednotliví jedinci lípy mají tu dobu květu
vzájemně rozhozenou, ale každopádně hlavní část lípy je pryč, zbývají jen
paběrky spíše jako popora pro případ medovice než jako samostatná snůška.
Jenže na to to zas nyní nevypadá, protože následující týdny je hlášeno
počasí s hodně dešti, které mšice smyje. Pokud ale jsou někde lípy 500 - 900
m nad mořem někde v horách, mohou právě lípy malolisté rozkvétat. Obecně
letos lípa malolistá kvetla asi o 3 týdny dříve než jindy, zřejmě kvůli
teplému jaru. Co se týká hořčice a svazenky, jsou to rostliny seté, tudíž o
době, kdy kvetou rozhoduje jen doba, kdy je zaseto. Svazenka je výhradně
včelařtká záležitost, takže ji seje včelař na nějakém volném pozemku,
hořčice, která kvete nyní by musela být zaseta někdy na konci května,
nicméně myslím, že pokud by kvetla nyní, v pohodě by ještě stihla vyzrát,
takže porost hořčice na semeno by to ještě mohl být. Pokud někdy v druhé
polovině července nenastane suchší teplé počasí a přemnožení producentů
medovice, snůška na většině stanovišť už nebude. Zdroje běžné podletní
snůšky, v podletí kvetoucí rostliny a menší poměrně běžné medovicové snůšky,
dříve cca co druhý rok, dnešní včelstva v nastavkových úlech nedokáží
využít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "E.M." <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2008 4:17 PM
Subject: jak komu libo


> Ale snůška je v plném proudu.
> Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa
> malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.
>
> U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to
> mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v
> českých zemích pramálo .
> --------------------------------------------------------------------------
-
> ---------------------------
> U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co
se
> týká hořčice,ta
> musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14
> dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele
> Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani
> neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
> odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený
plat.
> Je to škoda,zdá
> se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží.
> Přeji vše dobré.

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

Ja osobne bez ohľadu na to koľko rámikov odloženec obsadí v zimných mesiacoch, podám toľko zásob z ohľadom na vlastné zásoby, aby ich celkové množstvo bolo 14-16 kg. Ja viem, že na prezimovanie včelstva stačí oveľa menej, ale príde jar a včelstvo k svojmu rozvoju musí mať zásoby. Z toho množstvo, ktoré včelstvu musím doplniť, dám v auguste 2/3 a 1/3 do 10.9, z dôvodu, že takto podané posledné zásoby sa dostanú na miesto kde bude zimovať včelí chumáč.

V čase keď začnem podávať zásoby, včely obsadajú všetky plásty v plodisku, čím potom dosiahnem, že tých skutočných 15 kg zásob (nie cukru) včely umiestnia na každý plást, čo oceníte na jar, keď včelstvo bez problémov (netrpí hladom) obsadí dokonale plodisko. AK na zimu zúžite zimujúce včely, prebytok zásob odložíte do komory a na jar použijete na rozširovanie alebo plodisko nezúžite, budú mať včely k dispozícii. Ja svoje včelstvá už 30 rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň si ušetrím zbytočnú prácu. Anton

O. Haragsim má už nějak k 80 letům, dovedu si představit, že když se u nás
nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje, tak se ho mohou na
medovici každý den ptát desítky až stovky včelařů. I člověk v produktivním
věku by měl problémy všem odpovědět. Navíc medovice je úzce místní
záležitost týkající se prakticky jednoho jediného porostu, na jednom místě
může medovice kapat, o kilometr dál nemusí být vůbec nic. Producentů
medovice významných pro včely je celkem asi k stovce a přemnožit během 14
dnů se může kterýkoliv z nich. Solidní předpověď na medovici se dá získat
jedině prohlídkou porostů na místě, kde se zjistí množství jednotlivých
producentů a podle toho na další týdny se předpoví, jestli se přemnoží nebo
ne a to ještě musí vyjít počasí. Jinak O. Haragsim se předpovídáním
medovicové snůšky věnoval někdy v 70 letech, kdy toto dělali pro kočovné
včelaře v červnu a červenci, případně v srpnu před srpnovou snůškou z jetele
na semeno. Školil dokonce lidi a chtěli zavést plošné hlášení výskytu
medovice v tehdejším Československu. Nakonec to nějak nevyšlo, jeden z
důvodů byla právě i nevyzpytatelnost medovice, druhý zřejmě vysoká pracnost
sledování medovice.

R. Polášek

Já bych to neuváděl přímo na kila. Pro přežití zimy je minimum na rámcích v
průměru 5 centimetrů vysoká plocha zásob od loučky k loučce rámku 39x24, to
je nějak necelé kilo na rámek. Ale musí to být tak v listopadu, kdy už
neplodují a část zásob ještě před zimou nevyberou. Pokud to je v srpnu, část
těchto zásob do zimy proplodují a ty potom v zimě chybí. V zimě potom berou
zásoby na plástech, které obsazují, pokud to je oddělek na 7 plástech,
obsazují v zimě tak 2 - 3 uličky. V předjaří a na jaře po oteplení berou
zásoby z krajních plástů, na které v zimě kvůli nízké teplotě nedosáhly.
Maximum zaplnění plástů 39x24 je zavíčkovaná celá plocha rámku kromě asi 1 -
2 dm2 na každé straně středního plástu, kde vyběhl poslední plod. Pro rámky
39x24 je to asi 2 kila cukru na plást. problém není v zimě ani v předjaří,
ale na jaře, kdy je omezeno plodování pro nedostetk volných buněk.
Takže kilo na rámek plus to, co spotřebují plodováním v září a teplém říjnu
plus nějaké kilo rezerva na špatné počasí v zimě a předjaří.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 07, 2008 7:07 AM
Subject: Re:Odd?lky


Já rezervní
> oddělky zimuji na 6 a i to stačí
>
> Pepan

Neco podobneho me bude cekat, pokud to nepospojuju. Kolik kilo na zimu
takovemu oddelku na 6-7 ramkach staci?

Diky

T.H.

jednoduchým a snadno vyrobitelným jeřábem a dostupným každému včelaři. Jeho výrobní cena se rovná 10 kg medu.Obsluhu zvládne i dítě. Snadno se přenáší a podle použitého materiálu nepřekročí váhu 15kg.
--------------------------------------------------------
Př. Vojtěchu, buď tak laskav a pošli snímky svého zvedacího zařízení. Jsem limitován terénem, prostorem za úly a též i prostorem před úly. Nevím kam se vrtnout a záda bolíííí.
e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
Předem dík Pepča

Dobrý večer.
Zcela souhlasím s panem Votrubcem ohledně sousedských vztahů. Doplním: Nehledejte žádná nařízení o vzdálenostech, umístění a pod. Nejsou, nesmím nikoho obtěžovat osobně ani včelami, psem, autem .., musím chovat včelstva, která neobtěžují nikoho na vlastní ani sousedních zahrádkách. Když z některého úlu občas některá včela zlobí, při otevření víka vyletí a musí se podívat, kdo vyrušuje, když travní sekačka při drbnutí do úlu probudí zvědavost, přiložená ruka na česno vyruší strážkyně a pod. nedej bože, že by bodaly - má matka vystaven úmrtní list. Mírná kraňka / ne každá je mírná/, šlechtěná, výběrová je budoucnost včelaření u nás. Ne bastardi o kterých se při tvorbě oddělků píše.
U nás snůška skončila, lípa nemedovala, pohanka nemeduje, svazenky si včely nevšimly, les nejde zato váha jde stále dolů. Snůškově to je jeden z nejhorčích roků mého dlouhého čtyřičetiletého včelaření /ale bylo i hůř/
Nástavky nízké i vysoké jsou pro pmne i poloprázdné příliš těžké, a pracovat s nějakou vysokou pyramidou na křivé zemi,na nebezpečných schůdkách jde přímo o život. Proto jsem se navrátil k vysokým rámkům a prascuji s jednotlivými. Včely na nich "jdou" výborně a z tříkilových odpoledene již také bolí záda.Proto nikdy nebudu doporučovat rámky nízké, vysoké, řiroké.. Ať si každý zvolí takové jaké mu vyhovují, ale navymýšlí si nějaké nové rozměry, máme jich až až a ať si uvědomí, že jednou nebude mladý.

Ja svoje včelstvá už 30
> rokov nezužujem, nie je potrebné s ohľadom na princíp nevyhrievanie celého
> priestoru úľa, som už vtedy som pochopil, že včelám tým neublížim a zároveň
> si ušetrím zbytočnú prácu. Anton
>

O zuzovani jsem ani nepremyslel, mam letos sve prvni vychovane matky v oddelcich, neodhadnu jeste jak se rozvinou, o nektere nemam obavu, spis mam problem, ze pro ne nemam dalsi nastavek :-( Ale asi dvoje jsou slabsi, nyni tak 5-6 ramku, vim ze lepe by bylo je spojit, ale na druhou stranu chci videt jak se poperou abych si udelal predstavu ....
Kazdopadne je pokrmuju prubezne tak verim, ze to dozenou

T.H.

Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita, pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno, že z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen program obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité, někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo tmelí.Za předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 07.7.2008 20:45:05
> ----------------------------------------
> Tady v podhůří Beskyd - 330 m nad m. lípa bohužel dokvétá, možná kromě
> zvlášť pozdě kvetoucích stromů, jednotliví jedinci lípy mají tu dobu květu
> vzájemně rozhozenou, ale každopádně hlavní část lípy je pryč, zbývají jen
> paběrky spíše jako popora pro případ medovice než jako samostatná snůška.
> Jenže na to to zas nyní nevypadá, protože následující týdny je hlášeno
> počasí s hodně dešti, které mšice smyje. Pokud ale jsou někde lípy 500 - 900
> m nad mořem někde v horách, mohou právě lípy malolisté rozkvétat. Obecně
> letos lípa malolistá kvetla asi o 3 týdny dříve než jindy, zřejmě kvůli
> teplému jaru. Co se týká hořčice a svazenky, jsou to rostliny seté, tudíž o
> době, kdy kvetou rozhoduje jen doba, kdy je zaseto. Svazenka je výhradně
> včelařtká záležitost, takže ji seje včelař na nějakém volném pozemku,
> hořčice, která kvete nyní by musela být zaseta někdy na konci května,
> nicméně myslím, že pokud by kvetla nyní, v pohodě by ještě stihla vyzrát,
> takže porost hořčice na semeno by to ještě mohl být. Pokud někdy v druhé
> polovině července nenastane suchší teplé počasí a přemnožení producentů
> medovice, snůška na většině stanovišť už nebude. Zdroje běžné podletní
> snůšky, v podletí kvetoucí rostliny a menší poměrně běžné medovicové snůšky,
> dříve cca co druhý rok, dnešní včelstva v nastavkových úlech nedokáží
> využít.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "E.M." <emca5/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 07, 2008 4:17 PM
> Subject: jak komu libo
>
>
> > Ale snůška je v plném proudu.
> > Hořčice dokvétá, svazenka v plném květu, z máku spousta pylu, lípa
> > malolistá rozkvétá a možná nějaká ta medovice.
> >
> > U mě teprve teď bude mít medomet makačku, to co přinesly včely doteďka, to
> > mají včely na zimu. Velmi vám fandím,takovýchto nezištných včelařů je v
> > českých zemích pramálo .
> > --------------------------------------------------------------------------
> -
> > ---------------------------
> > U Vás v HK že lípa rozkvétá? Tomu nelze věřit,již musí být odkvetlá. Co
> se
> > týká hořčice,ta
> > musí být také odkvetlá. Svazenka,ta jistě bude ještě kvést 14
> > dnů.Medovice,ta není nikdy jistá.Již dříve jsem požádal přítele
> > Haragzima,odborníka na tuto věc na těchto našich stránkách,bohužel ani
> > neodpověděl.Jak jsem se dozvěděl z blíže nejmenovaných zdrojů,tento
> > odborník na medovici/jediný v českých zemích/ pracuje jen za smluvený
> plat.
> > Je to škoda,zdá
> > se,že je ukřivděný naším vedením a podle mne si to určitě nezaslouží.
> > Přeji vše dobré.
>
>
>
>

Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.

http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html

S pozdravem...M. Václavek

Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan
-----
Tady se povídá, že jde na export do Rakouska.
Za semeno asi moc nedávají, takže se vyplácí jeho pěstování v podhůří. Tady ho občas někdo pár hektarů vyseje. A asi záleží na půdě a počasí.
Jednou jsem ji zažil v rámci dotačního titulu (už zaniklého) uvádění půdy do klidu, kde ji zaseli s hořčicí snad přes kilometr čtvereční. A to byl hukot. Ale ten titul umož'noval po 1.7. to zaorat, což zemědělci bohužel hned udělali, aby měli volné ruce na žně.
Tenkrát jsem tam odvezl oddělky a první včelstva v langstrotech a litoval jsem, že s Brennery se kočovat nedalo. :-)

Karel

Z 70 let si pamatuji obrovské rozdíly mezi včelstvy. Týkaly se vzhledu,
jarního rozvoje, citlivosti na různé počasí v zimě i rozdílného využívání
květových a medovicových snůšek. Podle vzhledu byla v některých včelstvech
zřetelná příměs včely italské. Dalo se tehdy říct, že pro jakékoliv počasí
a jakoukoliv kombinaci snůšky vždy některá včelstva dorostla velká a využilo
některou snůšku naplno, zatímco jiná se zase rozvinula za jiného počasí a
snůšky. Jestliže dříve byly rozdíly mezi včelstvy 100 %, dneska jsou tyto
rozdíly mezi včelstva a to i když se nekupují chovné matky a neodchovávají
od nich dcery, několik %. Například poslední dvě zimy by vyhovovaly včelám s
příměsí italek, ty jsou zvyklé na teplou zimu jen s krátkým obdobím mrazů
nebo vůbec žádným, ty by už na jaře akcelerovaly a využily by květnovou
snůšku nejspíš lépe než ty dnešní. Zase jak byla před několika lety zima,
kdy tady nasněžilo v prosinci a sníh roztál až na začátku dubna, tak v
takové zimě by ty italky měly problém vůbec přežít, vyšly by ze zimy
oslabené a půlku léta by jen sílily, než by něco přinesly. Zatímco včely s
příměsí kraňky a možná i černé zimní včely by přezimovaly silné stejně jako
dnešní včely. Potom není pravda, že kraňské včely využívají dobře všechny
snůšky. Kraňky, aspoň linie rozchovávané v 70 a 80 letech využívaly velice
špatně medovicovou snůšku, proti původní tmavé lesní včele. Kraňka je totiž
včela alpských, balkánských a karpatských horských a podhorských luk, kde se
medovice moc nevyskytuje. Současné linie jsou sice pokříženy tak, aby se to
využití medovice zvýšilo, asi tomu tak je, viz linie Vučko a jiné, ale na
druhé straně vymizela původní včela, takže není měřítko, jestli využití
medovicové snůšky je skutečně takové dobré, jako by mohlo být. Z té doby si
pamatuji, že jak se objevily pod stromy první lístečky zaprášené medovicí,
tak pokud následovalo pár nedeštivých dnů, byla medovicová snůška a
medovicový med. Ten byl tak 4 roky z pěti. Dneska lístečky zaprášené
medovicí absolutně nestačí, musí toho být mnohem více, aby v dnešních úlech
byla nějaká medovicová snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:16 AM
Subject: "před válkou se chovaly jiné línie"


> Tato část věty se objevila v několíka příspěvcích, povážují jí tedy
> doplnit, ale jenom krátce.Na území Čech převládala černá německá včela
> kromě části Moravy. V polovině 19 st. byla tato včela překřížena plemeny
> včely Italské, Kyperské a Kavkazké. Výsledky - malé výnosy, agresivita,
> pozdní rozvoj. V roce 1965 až 1966 byl proveden průzkum a bylo zjištěno,
že
> z původní černé včely nezůstalo takřka nic. V roce 1970 byl zahájen
program
> obnovy kraňské včely, která byla už tehdy v některých částech známá a
> zejména z výsledku Rakouska , Slovinska atd.Začátky byly velíce složité,
> někteří včelaří neměli pro to pochopení. Konstatovali "ta naše včela nán
> dává med, roj atd.", ale těch rojů bylo více než medu. Kraňská včela má
> zcelá jiné vlastností, než nějací kříženci. Dobře využívá ¨veškerou snůšku
> /délka sosáku/, snadno je ovládatelna k zamezení rojení, ale potřebuje
> velký úlový prostor, je mírná, dobře staví, vzdušně víčkuje a málo
tmelí.Za
> předpokládu dobrých snůškových podmínek, výnosy jsou mnoho násobně vyšší
> než to bylo do roku 1970 u kříženců.

Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
Subject: Re: jak komu libo


Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva

Pepan

Já jen vím, že v zadovácích staří včelaři včelařili do té doby, dokud byli
schopni unést v rukách jeden plný rámek, u míry 39x24 to byla dvě kila. Úl
byl 20 - 30 centimetrů nad zemí, včelař si k tomu sednul na stoličku a po
celou dobu práce se včelami seděl. Takže při takové práci včelař často
včelařil prakticky až do smrti.
Co se týká nastavků, to zobrazené hejble je samo od sebe neobratné a poměrně
těžké. Na nějaké kočovné stanoviště kdesi v lese nebo poli to stejně není.
Pokud by se mělo jednat jen o zahradu, já bych sázel na drážku nad úly.
Neměl by být nějaký velký problém vyrobit takovou drážku s nosností mezi
50 - 100 kily, pojízdný vozík na ni z nějakých koleček pod nábytek a nějakou
kladku s úchopem, který by nastavek uchopil za úchopové lišty, třeba takové,
jako je popsal Liebig ve své příručce "Včelaříme jednoduše"

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 10:21 AM
Subject: Re: Odd


> Chov silnějších včeltev obnáší problém zvedání těžkých nástavků.
> Nízký nástavek je řešení tak na 10-40 let ( podle věku, sil a množství
> včeltev ), pak je třeba si pořídit nějaké zvedací zařízení, máme-li v
> úmyslu setrvat s chovem silnějších včelstev.
>
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292228.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292221.jpg
> http://inerad.wz.cz/fotogalerie/zajimavosti/4292236.jpg
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/2.JPG
> http://www.vcely.kvalitne.cz/obrazky/4.JPG
> http://www.vcely.or.cz/files/fskalsky3/index.html
>
> S pozdravem...M. Václavek

Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Dobrý den,

dovolím si vstoupit do diskuzního příspěvku pana Poláška. Očividně Vám agrotechnika a termíny setí kulturních plodin nepadly do počtů, co vše by bylo pro Váš a Vaše včely milé.

Hořčice i svazenka se pěstují na semeno častěji než v 90.letech (hořčice i kvůli semeni na výrobu pochutin) - souhlas Pepanem. Velký díl ale mají na jejich rozšíření dotace na zelené hnojení, mírně posun v myšlení agronomů co se týče ochrany půdy. Na semeno se ale svazenka ve větším pěstuje na méně bonitních půdách, kde se to vyplatí a ne na polích, kde lze s větším ekonomickým ziskem pěstovat jarní ječmen, potravinářskou pšenici či cukrovku. Často sem vídával množitelské porosty svazenky na Vysočině, na Žambersku. Kousky do 1 ha co různě vidíte jsou porosty založené fandy - včelaři, ne pro ekonomiku zemědělského podniku/farmy. Případně si někdo dělá semeno samozásobitelsky.

Zaset semeno ještě do vzrostlého porostu obilí jen kvůli včelám je s prominutím pitomost - jednat technicky, druhak proč - jen kvůli včelám? Ty náklady zaplatí zemědělci kdo? Zelené hnojení se seje/rozmetá po sklizni jen tam, kde to dovolí technologie - většinou po sklizni pšenice či ječmene, kde v následném roce poroste cukrovka či jarní obilnina, příp. kukuřice. Tam, kde přijde řepka, tam se nic na zelené hnojení neseje i z důvodu, že je třeba aby vyklíčil výdrol(často ječmene) a ten se zaoral a stihla se naset ozimá řepka do konce srpna. Svazenka ani hořcice by tam stejně nestihla vyrůst, natož vykvést a medovat, druhak výdrolu po řepce je až dost.

Podzimní kvetoucí zelené hnojení je tedy jen paběrkováním a přilepšení pro včely, vzůstnost porostů a následné kvetení hodně závisí na průběhu roku, srážkách a termínu založení. Pro snůšku mají význam semenářské porosty a místně políčka fandů/cípy velkých polí o menší výměře. Kde si po dohodě s farmářem včelař naseje "co chce". Takových míst ale v úrodnějších oblastech moc není.

S pozdravem

radek k.


Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
proti varoa.

Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 08.7.2008 14:24:18
> ----------------------------------------
> Hořčici jsem viděl na polích jako zelené hnojení běžně, svazenku vůbec.
> Bohužel na zelené hnojení se tyto rostliny zaorávají v době na začátku květu
> nebo kvetou pozdě na podzim, v říjnu a listopadu, kdy to je včelám na nic.
> Význam mají jen porosty na semeno. Jedině kdyby teď se povedlo ukecat
> nějakého zemědělce, aby ihned po sklizení řepky nebo ječmene z pole, která
> nyní začala, by zasel na pole hořčici nebo svazenku a nechal je v září
> pořádně rozkvést, než by je zaoral. V září, hlavně v první polovině by se to
> včelám hodilo. Ideální pro včelaře i zemědělce by bylo, kdyby se třeba
> hořčici podařilo dosít do vzrostlého obilí tak, aby v době sklizně měla
> hořčice výšku tak do 10 centimetrů. Potom by rozkvetla v srpnu a to by už
> byla výrazná pomoc pro včely v době krmení na zimu, případně by se krmení
> odsunulo a vytěžila další várka medu. Pokud by do toho nezasáhlo léčení
> proti varoa.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 9:28 AM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Svazenka již není jen včelařská záležitost spolu s hořčicí se dnes hojně
> používá na zelené hnojení jako pokryvná rostlina proti růstu plevelů po
> sklizni a proto se nes hodně pěstuje na sklizeň osiva
>
> Pepan
>
>
>
>

... který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ....
-----
Samozřejmě zádům to je jedno. Ale ruce ocení dobře udělaný úchop.
Pár nástavků jsem vybavil lištami obdélníkového profilu (neměl jsem tehdy jednoduchou technologickou možnost srazit hranu) a když tento nástavek nesu, oproti těm s úchopovou lištou se o hodně víc nadřu.
U Langstrothů jsem nakonec zkončil na průřezu 50x22(+-) a hrany alespoň centimetr srazit. ABy se prsty za to pěkně dostaly. Pak se dá prázdný nástavek nést v pohodě v jedné ruce.

Jeřáb jsem ještě nevyráběl, ake protože mám teď docela dobrý přístup k paletám, a vzhledem k tomu, že jsem si pokusně vyrobil a včelám nechal stavět rámky výšky 30cm a chci si odzkoušet kompinovaný USAdadant - něco jako Eurodadandt, tam mám následující plán:

Úly teď stavím na palety tak aby prkna byly ve směru studené stavby. (Částečně jsem dal letos překližkové palety, ale není to ono, nevypadají na to, že by dlouho vydržely.) Prkna doplním, pokud tam nebudou, aby byly i vně boků.
No a k tomu co si dám pak svařit mě inspiroval Jindrův rudlík:
Rukojeť na šíři úlu a něco bokem. Dole větší ložiska. V tom místě budou v úhlu menším než devadesát stupňů jackly. Bude to stavitelné, ale podstatné je, že na konci budou nějaké packy, co zapadnou do boční lišty, nebo jiného držáku. Zatím to nemám rozhodnuto, podle dostupnosti materiálu asi tvrdší dřevo.
Takže vezmu tu ukojeť od kočárku, nasadím ji ze zadu těmi jackly do nějakého úchopu a rukojeť tlačím dolů. Podle toho co jsem zatím kdy páčil, soudím, že ložiska pojedou dopředu a nástavek asi o 2-5cm zvednu. Rukojeť dostanu až do vodorovné polohy, těžiště bude uvnitř. A podle situace popojedu s tou rukojetí dopředu v teplých, nebo přijdou na řadu dvě zadní ložiska.
Když bude na paletě dost místa vepředu, tak s medníky popojedu a plodiště je volné.
Kvůli polomedníkům to ani tak nedělám, ty nakonec snad zvednu po jednom, ale potřebuji zvednout plodiště, abych podhodil polonástavek a starý odebral, případně se dostal na dno. Proto chci mít ty jackly na boku stavitelné.
Ale to je řešení pro nízké výšky.

Takže zkusím, jak bude včelám vyhovovat široké plodiště.

Když to tady řešíte, tak ve Včelaárovi ukazovaly kdysi úl pro senirory. vysoké plodiště a o něco míň plástů v polomednících nad ním. Mělo to výhodu částečného příszupu do plodiště. Podle mě tomu chybělo obdobné zvedací zařízení.
Na boku paralelogramy svislá strana asi 10cm, dvakrát 2 ložiska, kolejničky. Zapáčím,nadzvednu medníky horní stranou paralelogramu odjistím a popojedu dopředu. K deseti včelstvům by se to dalo v pohodě udělat.

Karel

který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...

Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
B.V.

Neporadim, ale jestli se to deje na zacatku prkna tak je to zdrejme bezne, mame ocelovy valec a obcas se to take stane :-(
Holt se stim musi trochu pocitat a neprotahovat kratky prkna. Take tomu pomahaji tupe noze.

Vcelam to asi tolik vadit nebude ... :-)

T.H.

> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".
>
>
>

Dobrý den.Já jsem si udělal madla která jsou k vidění zde-http://vcnoviny.savana.cz/view.php?cisloclanku=2005033001
na včelařských novinách.Jsem s nima spokojenej.U nás na baráku měnili okna a parapety takže jeden hliníkovej starej parapet jsem zachránil a mám madla už i lakovaná bílou barvou.Drží perfektně a uchopení za ně je taky dobrý.Můžu jenom doporučit.Míra

Na uteplenych nastavkach mam madla z latky 2x2.5cm delka kolem 15 cm chycene dvema az trema vruty. Je to rychle a staci to bohate

T.H.

Pár firem to u nás dělá, stačí zadat do vyhledávače heslo "pogumování válců"
a potom oslovit firmy. Za stovku to pogumování ale nebude..... Kutilsky by
se dalo pogumování nahradit některými tmely určenými na tmelení kovů. Na
kovech a na hodně plastických hmot drží dobře neutrální silikon a potom
některé jednosložkové polyuretanové tmely. Silikon je levnější, ale
mechanicky měkčí, zase ke dřevu by mohl při podávání lépe přilnout než
polyuretan. Kov se musí zbavit mastnoty a zbytků pryskyřice ze dřeva
nejlépe důkladným odmaštěním a potom pořádným přebroušením jemným smirkovýcm
papírem tak od 500 výše, jinak tmely nedrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 3:35 PM
Subject: hoblovka


> Neporadil byste mi někdo , kde se dá sehnat, nebo nechat udělat pogumovaný
> unášecí válec na hoblovku? Na naší starší hoblovce tenhle válec proklouzne
> a pak je v jednom místě prkno "prohoblované".

Očka by musela být nejméně tři, aby se zavěšený nastavek nepřevracel. Ta
lišta se mně zdá lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 11:17 PM
Subject: Re: Odd


> který by nastavek uchopil za úchopové lišty, ...
>
> Není lepší na boky nástavku našroubovat dvě očka na které se před
> zvedáním zavěsí ucho jako je na kožené tašce, ale opatřené háčky? Nebo
> kousek řetízku s háčky. Ruce se tolik neunaví protože prsty mají pořádný
> úchop a když je jeřáb tak se očka použijí taky na zavěšení. Tím si můžete
> vybavit každý úl, nebo jakoukoliv bednu na nošení bez složitých úprav.
> B.V.

Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
ně toxickou hořčicí a řepkou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
Subject: Re: jak komu libo


Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu

Pepan

Pogumování válců se běžně u hoblovek nepoužívá. První válec co to tam strká je rýhovaný a odebírací je hladký a oba z kovu. Základem jsou dobře nabroušené kudly, bez toho to nejde. Prakticky kdo nemá rýhovaný válec, měl by asi zvážit koupi hotové protahovačky. Cena originál 1 kusu by asi vyšla hodně vysoko. Já jsem použil válec z přídavného zařízení, co se kdysi vyrábělo k pilám a točilo se u tlouštkování klikou.Další možnost je tlačit prkna ručně bez posunu a pak se dají použít válce např z dopravníku a ty už mají v sobě i ložiska. Práce radostná to však není. Kdybych dnes věděl, co mě čeká výrobou protahovačky doma na koleně, určitě bych si udělal radost a koupil ji hotovou od profes. výrobce. Je to spousta času předělávek bádání a vzhled nic moc. Teď už běhá dobře a tak mě je líto jí dávat pryč. Určitě bych dnes volil firmu Rojek. To je jako se svářečkou. Začal jsem zabržděným kroužkovým motorem, pokračoval dynamem z tanku, pak nějaké transformátory no a teď mám koupený inventor, váha 4 kg a v kombinaci se zh ášecí kuklou si připadám jak mistr světa. Když včelky vydělávají je potřeba si udělat občas radost. Jak říkají staří včelaři - kvete lípa Vánoce jsou tu coby dup a tak si říkám takový menší soustruh ...... Zdraví R. Stonjek

Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky a seje se na jaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: jak komu libo
> Datum: 09.7.2008 10:20:00
> ----------------------------------------
> Správně by se měly zaorat nebo aspoň posekat v době květu, aby
> nevysemenily. Jenže na podzim nevysemení díky mrazům a tak zemědělci to
> posekání šetří k malé radosti myslivců, kterým v zimě hyne zvěř nažraná pro
> ně toxickou hořčicí a řepkou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 08, 2008 8:13 PM
> Subject: Re: jak komu libo
>
>
> Pokud sis nevšiml tak dnešní zemědělci sejí tyto pokryvné rostliny na
> pozemky které jsou určeny pro jarní osev a tam zůstávají nezaorané do jara
> jako ochrana proti splavování zeminy Při setí se pak již do údy nijak
> zvláště nezapravují a zůstávají jako humus na povrchu
>
> Pepan
>
>
>
>

Řepka je podstatně více nestravitelné krmivo než hořčice, ale hořčici taky
zvířata nežerou, pokud mají něco jiného. Za krmivo se hořčice snad ani
považovat nedá. Na těch polích v zimě bohužel zvěř jiný výběr nemá.
Jinak ozimá řepka se seje v srpnu, aby do zimy stačila vyrůst. Seje se na
zimu asi jako se včelstva v srpnu krmí na zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 09, 2008 12:53 PM
Subject: Re: jak komu libo


Hořčice je rozhodně lepší krmivo jako řepka a také se tak využívá Řepka aby
jsi mohl vytáčet med se seje na zimu Neplést si z řepicí což je obdoba řepky
a seje se na jaře.

Pepan

> O. Haragsim má už nějak k 80 letům ...
viz. článek v posledním Moderním včelaři č. 3 (www.modernivcelar.cz)

> dovedu si představit, že když se u nás
> nikdo jiný problematice producentů medovice nevěnuje

Na poslední Letní škole nástavkového včelaření pořádané PSNV-CZ přednášel
problematiku producentů medovice student lesnické a dřevařské fakulty
Mendelovy univerzity v Brně Michal Počuch. Pokud by někoho tato problematika
zajímala a byl z okolí Drahanské vysočiny, kde tento student působí, jistě
bude rád, když se s ním spojíte (www.is.mendelu.cz).

Antonín Přidal