Archiv Včelařské konference

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku. Nemám udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Plně s Vámi pane Václavku souhlasím. Nešlo mi o FÚ, to jen na okraj k chlubilům.
Předložil jsem tuto otázku z praktického hlediska. Výpočet průměru pro zářijovou statistiku. Jen z vytočených včelstev? a co s těmi, které uhynuly nebo se v době řepky vůbec nedostala do medníku a potom už snůška nebyla. Možná si řeknete, že vás nějaká hlášení nezajímají. Není to výmysl dneška, v knihovně máme statistiky, kdy o nějakém Svazu nebylo ani ponětí /statistiky jednotlivých hejtmanství - a jsou to zajímavá čtení/.Mnozí včelaři uvádí jen ta nejlepší včelstva nebo nahlásí nulu. Když tento průmšr vynásobím počtem včelstev, pak je to nepravda a jen hausnumero.
Pochopitelně dělám taková chovatelská opatření, abych dosáhl nejlepších a nejekonomičtějších výsledků, ale co s tím ošidným průměrem.Včelaři se mě ptají a já bych měl konkrétně odpovědět.

Je to již zavrhnutý systém i když má přednosti vhodné pro staré včelaře nebo invalidy kdy se v něm může pracovat vsedě v moderních úlech nástavkových je práce mnohem rychlejší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jojo <jozef.kultan/=/post.sk>
> Předmět: zaciatok
> Datum: 16.7.2008 14:13:03
> ----------------------------------------
> Chcem zacat vcelarcit.Chcem sa opytat ci je vhodny ul zadovak.
>
>
>

Včely na letáku : Pokud máte jenom starý úl cca 11 nebo 12 rámečku o průměru 39x24, je to rozhodně málo. Včely by měly zimovat alespoň na cca 22 rámcích uvedené velikosti. Malý neodvětráný prostor nutí někdy včely vyset na letáků. Při velkým počtu - síle včelstva je také řešením smetec.
Formidol : Rozhodně má smysl, ale musí se postupovat přesně podle popisu. Ten účinkuje pouze krátkodobě. Poté bude nutné použit desky Gabonu, tak jak to bylo uvedeno v posledním čísle Včelařství. N e s m í tam být déle než 30 dnů !

Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
_____________________________________________________________

V jakém úlu včelaříte? Pokud máte nástavkový úl ( nízkonástavkový ), nevidím důvod, proč by jste měl tuto dobou zužovat. Připravujete se tím o větší množství dlouhověkých zimních včel ( zvláště, jsou-li včelstva v nízkonástavkových úlech ).

Pokud včelaříte v dvouprostorových úlech, podletní zúžení se na zimní síle zpravidla nijak neprojeví. Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne umřou. Jestli máte nějaká velmi slabá včelstva, využijte tyto ,,přebytečné,, včely tak, že z nich uděláte smetenec, kterým posílíte nedostatečně silné včelstvo. Také lze silnější smetenec ( alespoň 1 kg ) využít na tvorbu nového včelstva, máte-li k dispozici oplozenou matku.

S pozdravem...M. Václavek...

Statistika průměrného výnosu (jde o velmi nízké číslo v ČR cca 10 kg) vycházející z podzimního hlášení je opravdu nesmysl. Vzít výnos z roku a podělit ho počtem včelstev, včetně dorostlých oddělků (záloha na úhyny, na jarní výměnu matek, na dvouvčelstva, na rozšiřování atd.- např. já jich mám vždy na počet matečních včelstev 50 - 60%), nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
A to jsem pominul vychcánky, jež hrabou i na dotaci!?

Nabízím 2 desetirámkové oddělky, RM 39*24, letošní matka Vigor - F1 volně pářená (vlastním licenci k chovu Vigor). Oddělky jsou přeléčeny proti V.D. kyselinou mravenčí. Samozřejmostí je atest na moru včelího plodu.Jsou částečně zakrmeny. Cena 1500Kč/ks. Odběr asi za 1-2 týdny.
Valašské Meziříčí, Krhová 121, tel: 724 758 774

Niekde na tejto konferencii som precital ze Gabon uplatnujeme max. 30 dni, je to pravda? A čo potom, tie dostičky sa dajú použiť viac krát?
Kyselinu mravenčiu aplikujem tak, že namočim koniec lepenkového pasiku o rozmere 2 x 0,5 cm a cez letáč ho vsuniem medzi včielky. Poradte mi prosim či to robim správne. Dakujem

Aleš:
statistika .... nedá nic jiného než nesmysl - a to vím, že mnoho včelařu ze strachu z FÚ uvádí jen cca polovinu výnosu.
----
A to je proto, že mnoho lidí je straší FÚ.
Viz můj příspěvek.

Včelaři jsou cvičeni v naříkání, plakání a prošení o dotace.

A jde jim to čím dál líp. :-))

Tak dlouho se křičí o vlkovi, až tomu nikdo nebude věřit a až bude opravdu zle, tak se zjistí, že vše sežrali ti, co nejvíc naříkali.

Karel

GABON PA 92 proužky ad us. vet.

Držitel registrace a výrobce:
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Máslovice-Dol 94, 252 66 pošta Libčice n.Vltavou

Složení:
1 proužek obsahuje 1,5 mg acrinathrinu zabudovaného v polymerní směsi z termoplastického kaučuku, tvořící mikrovrstvu na povrchu proužku z gabonového dřeva.

Indikační skupina:
Antiparazitika

Charakteristika:
Přípravek působí kontaktně. Účinná látka (acrinathrin) se z proužku difusně uvolňuje v malých množstvích na jeho povrch. Ve včelstvu se rozšiřuje vzájemným kontaktem včel s proužkem a včel mezi sebou navzájem. Roztoči z plodových buněk jsou postihováni po vyběhnutí včel z buněk při kontaktu s kontaminovanými včelami.

Indikace:
GABON PA 92 je určen k léčení včel proti varroáze, a to zejména k ochraně zimní generace včel v podletí a na podzim, tj. v době, kdy je ve včelstvu zavíčkovaný plod.

Kontraindikace:
Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech konzumní med. Léčíme vždy po vytočení medu.

Nežádoucí účinky:
Nežádoucí účinky na včelstva ani interakce s jinými léčivy nejsou známy.

Dávkování:
2 proužky pro středně silné včelstvo na dobu 24-30 dní.

Způsob použití:
Včelstvo rozebereme a do mírně rozšířených uliček mezi plodové plásty symetricky ke středu plodového tělesa zavěsíme 2 proužky (např. do 2. a 5. uličky). Jen u zvláště silných včelstev, která mají plod ve dvou nástavcích, zavěsíme ještě další l až 2 proužky. Proužky zavěšujeme na háčky, jejichž vzor je přiložen ke každému balíčku proužků, tak, aby proužek visel volně mezi plásty, nedotýkal se plástové plochy a neporušil se otvor k zavěšení proužku. Proužky ponecháme ve včelstvu po dobu dvou period zavíčkovaného plodu, tj. 24 dní ev. 30 dní je-li přítomen trubčí plod. Po této době proužky vyjmeme.

Upozornění:
Včely musí mít přístup k proužku z obou jeho stran. Pokud se v průběhu léčení změní poloha plodového tělesa tak, že proužky jsou mimo kontakt s líhnoucími se včelami, je nutné proužky převěsit! Včelstvo musí vykazovat plnou aktivitu vzájemného kontaktu včel. Při snížené aktivitě klesá účinnost léčby (např. u včelstva staženého do zimního chumáče nebo u včelstva již poškozeného rozsáhlou parazitací plodu roztočem Varroa).

Uchovávání:
GABON PA 92 skladujte při obyčejné teplotě (15 - 25°C) odděleně od potravin a krmiv, mimo dosah dětí a nepovolaných osob.

Varování:
Proužky nepřipevňujte v úlu jinak než na háčky, jejichž vzor je přiložen v každém balení.
Balení obsahuje: 50 proužků a l háček k zavěšení (vzor)

Ochranná lhůta:
Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med.
Doba použití je vyznačena na obalu.

Datum poslední revize textu: 20.7.1999

S proužky manipulujte v rukavicích. V případě kontaktu umyjte pokožku vodou a mýdlem. Při práci nejezte, nepijte a nekuřte. Použité proužky zneškodněte spálením.



Návod k použití-Formidol

Popis a funkce
Odparná deska o rozměrech 250 x 180 x 1,2 mm je vyrobena z krátkovláknité celulózy, zaručující rovnoměrnost nasáknutí a odparu kyseliny mravenčí. Obsahuje 40 ml technicky čisté kyseliny mravenčí o koncentraci 85% dle ČSN 66 1471. Odparná deska je uložena v obalu, který je opatřen pěti otvory o průměru 20 mm.
Odparná deska účinkuje dvoufázově.
V první fázi, která trvá obvykle 48 hodin, se kyselina odpařuje pouze pěti otvory regulačního obalu. Otvory při plném nasycení desky přiléhají na povrch a regulují tak počáteční intenzivní odpař. Regulace zmírní i počáteční rozrušení včelstva po vložení odparné desky, které by jinak mohlo vést ke ztrátě matky. Postupným vysycháním se deska zkroutí, čímž se otvory odtáhnou od desky a klesající odpař opět stoupne. Tak se udržuje účinná koncentrace par kyseliny v úlu, která stačí k zasažení vývojových stádií roztoče v plodových buňkách. Je pozorovatelný i spad dospělých roztočů.
V druhé fázi, po úplném odstranění regulačního obalu s otvory, dojde k rychlému odparu zbytku kyseliny. Vytvoří se krátkodobě zvýšená koncentrace par kyseliny, která se projeví dalším spadem roztočů.

Dávkování se upravuje dle potřeby zakrýváním otvorů a hlavně termínem odstranění regulačního obalu.
Odparná deska v regulačním obalu je zatavena do dalších dvou obalů. Desky jsou baleny po dvou kusech.

Termín použití
Odparná deska s kyselinou mravenčí je určena k letnímu léčení včelstev. Pokud denní maximální teploty přesahují 25°C, nevkládáme nebo neodstraňujeme regulační obal po poledni, kdy je teplota i provoz česna maximální, ale ráno nebo večer po uklidnění včelstva.

Vložení odparné desky do úlu
Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.

Účinnost a počet léčení
Po jednom léčebném ošetření odparnou deskou docílíme v průměru snížení populace roztočů asi na polovinu. Při nižších intenzitách nákazy to postačuje k ochraně zimující generace včel až do pravidelného podzimního léčení.
Při vyšších intenzitách nákazy můžeme vložit druhou desku za 5-8 dní po odstranění první desky. Stejný postup - t.j. opakované léčení volíme u zvláště silných včelstev ve velkoprostorových úlech.
V oblastech s extrémně silnou intenzitou varroázy doporučujeme použít raději účinnější přípravky (GABON PF-90, GABON PA-92). Léčbu kyselinou mravenčí vždy doplňujeme podzimním ošetřením vysoce účinnými látkami (Taktivar, nebo MP-1O):
Při správné koncentraci pař působí kyselina mravenčí i proti zvápenatění plodu a nosematóze. Jsou-li ve včelstvu larvy a kukly napadené zvápenatěním plodu, vyvolá kyselina mravenčí jejich odstranění z buněk včelami. Doporučujeme nemocné kukly a mumie spadlé na dno úlu pravidelné odstraňovat a spalovat (spad trvá 3-5 dní), aby včely byly co nejméně ve styku s nakažlivou. U silné napadených včelstev, kde zvápenatění již ohrožuje jejich existenci, doporučujeme předávkovat kyselinu mravenčí tak, aby včely zrušily veškerý plod.

Riziko poškození včelstev
Při dodržení metodiky je poškození včelstev zanedbatelné. Ve většině případů lze zaregistrovat po vložení desek a po odstranění regulačního obalu jen zahučení, zvýšenou letovou aktivitu včel a větší obsazení letáku. K uklidnění dochází za 15-20 minut.
V jednotlivých případech můžeme pozorovat poškození menšího počtu trubců, právě vylíhlých mladušek a plodu těsně před líhnutím. Tato stadia jsou ke kyselině mravenčí nejcitlivější. Ztráty matek jsou zcela ojedinělé. Možné poškození však nepředstavuje, s ohledem na roční dobu aplikace, pro včelstva vážné ohrožení. Nejúčinnější jsou koncentrace na hranici poškození včel.

POZOR!!! Doporučení
jelikož rychlost odparu a tím i koncentraci par ovlivňuje chování včel i typ úlu, doporučujeme před hromadným ošetřením vyzkoušet odparné desky na několika úlech. Pokud by rozrušení včel bylo příliš velké (část včelstva opustí úl, větší počet mrtvolek nebo kukel na dně úlu) snížíme odpař tak, že zakryjeme 1-2 otvory a prodloužíme termín odstranění regulačního obalu o 1-2 dny. Termín odstranění regulačního obalu prodloužíme i tehdy, když první dny po vložení desky v regulačním obalu jsou extrémně chladné a vlhké.
Při snímání obalu musí být patrný úbytek kyseliny, který se pozná tak, že otvory jsou zahnědlé a deska začíná tvrdnout. Pokud je deska stále houbovitá, je nutno s odstraněním obalu vyčkat.
Základní dávkování (5 otvorů v první fázi, odstranění regulačního obalu za 48 hodin) se předpokládá pro včelstvo ve dvou nástavcích.

Ochrana včelích produktů
Kyselina mravenčí je z hlediska hygieny včelích produktů přijatelná a ekologicky neškodná. Ošetření se může projevit pouze zvýšenou kyselostí medných zásob, která se po čase zase sníží. Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme.
Před ošetřením odstraňujeme z úlu kovové předměty, zejména z pozinkovaného plechu nebo hliníku (např. krmítka). Kovové mateří mřížky nahradíme plastovými.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Kyselina mravenčí je žíravina. Pracujeme v rukavicích, při práci nejíme, nepijeme a nekouříme. Po práci ruce důkladně umyjeme. Dbáme, abychom se rukama před důkladným omytím nedotkli obličeje, hlavně očí.

První pomoc
Při zasažení pokožky zasažené místo důkladně omýt v tekoucí vodě. Při zasažení očí vyplachovat proudem čisté vody po dobu minimálně 10 minut. Vyhledat lékařské ošetření.

Likvidace desky po použití
Odparná deska s obalem se po upotřebení spálí.

Skladováni
Skladujeme v chladnu na místech nepřístupných dětem a nepoučeným osobám.

>Niekde na tejto konferencii som precital ze Gabon uplatnujeme max. 30 dni,
>je to pravda? A čo potom,

No když je koncentrace kyseliny mravenčí na horní hranici, včely hromadně
vylézají z úlu ven na leták. Třeba je to tím. Potom se taky včely v tuto
dobu zdržovaly na letáku, když se prováděla nyní už jednoznačně zastaralá
zadováková technologie, podle které se v tuto dobu zužovaly včely z letní
velikosti až dvakrát 14 rámků 39x24 na tehdy zimovací velikost 8 - 10 rámků
v plodišti, přebytečné včely vylézaly na letáky a nějaký týden tam byly, než
přirozeným způsobem odešly. V současnosti je cílem dosáhnout co nejvyššího
počtu zimních včel, aby včely využily co nejlépe rané květnové snůšky a to
je tehdy, když v červenci a srpnu mají včely dostatek prostoru, tak 20 rámků
39x24 a dostatek zásob. Faktem je ale, že slabá včelstva tak velký prostor
nemusí udržet, protože velký prostor znamená v tuto dobu taky vysoké nároky
na obranu včelstva před zlodějkami.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 16, 2008 8:07 PM
Subject: Sundání z medníku


> Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
Nemám
> udělat nějaký smetenec, nebo dát nějaké ráměčky do medníku. Dnes jsem již
> dal desky s Formidolem a nevím jestli to bude účinné. Díky za rady.

Není pravda, že podletní zúžení se v dvouprostorových úlech nijak neprojeví.
V srpnu až září včelstvo počet vychovaných zimních včel přizpůsobuje
prostoru, v září až listopadu některé vychované zimní dlouhověké včely se
stanou krátkověkými a hynou do začátku zimy. Jiná otázka je, že čím
silnější včelstvo na jaře, tím rasantnější musí být v dvouprostorovém úlu
protirojová opatření, aby ta síla byla k něčemu. Na druhé straně dříve byla
květnová snůška jen jednou z mnoha snůšek od května až po srpen. Nyní
červencové a srpnové snůšky obvykle nejsou, buď v přírodě skutečně nejsou
nebo a to spíše, současné chované linie meumí tak dobře medovicovou snůšku
využít, kapky medovice na porostech v lese jsou dneska zhruba ve stejném
počtu jako bývaly kdysi. Takže rozhodující pro výnos je dneska květnová
snůška a kdo nepřezimuje silná včelstva, nevyužije ji a ztrácí podstatnou
část ročního výnosu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 9:30 AM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Dnes jsem sundal včely z medníku a teď mám plno včel venku na letáku.
> _____________________________________________________________
>
> V jakém úlu včelaříte? Pokud máte nástavkový úl ( nízkonástavkový ),
> nevidím důvod, proč by jste měl tuto dobou zužovat. Připravujete se tím o
> větší množství dlouhověkých zimních včel ( zvláště, jsou-li včelstva v
> nízkonástavkových úlech ).
>
> Pokud včelaříte v dvouprostorových úlech, podletní zúžení se na zimní síle
> zpravidla nijak neprojeví. Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne
> umřou. Jestli máte nějaká velmi slabá včelstva, využijte tyto
> ,,přebytečné,, včely tak, že z nich uděláte smetenec, kterým posílíte
> nedostatečně silné včelstvo. Také lze silnější smetenec ( alespoň 1 kg )
> využít na tvorbu nového včelstva, máte-li k dispozici oplozenou matku.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Včely, které vyléhávají mimo úl, během týdne umřou. M.V.

Prečo potom dávate radu inému včelárovi, aby z nich vytvoril nové včelstvo pomocou zmetanca, prípadne posilnil slabé včelstvo? Veď tieto včely už majú atrofované kŕmne žľazy a naozaj rýchlo uhynú! Prečo robiť zbytočnú prácu!

Potom je rozumnejšie včelstvo neupravovať týmto spôsobom. Predpokladám, že majiteľ zužoval len preto, aby mohol pohodlnejšie vkladať Formidol nad plásty a mohol položiť do prázdnej debničky presakovacie kŕmidlo.

Je rozumnejšie medníkovú debničku i s včelami podložiť pod plodisko, nad ktoré nadstaviť prázdnu deb. a urobiť potrebné zásahy do včelstva. Prebytočné včely nebudú vysedávať na letáči a môžu prípadne využiť i menšiu znášku a prinášať aj peľ. Anton

Jozefe. Rozhodně bych sám nenamáčel KM do desek a pak jí vkládal. Nevím jak na Slovensku, ale asi to bude obdobné s dotaci na léčiva tj. na Formidol /KM/. Je otázkou zdá to má smysl něco vyrábět sám. Pokud se jedná o Gabon 90 nebo 92, ten po těch 30 dnech by se už neměl používat opakováně, ale hlavně nesmí být déle než 30 dnů. Podrobně to tam někdo také popisuje v této konfereni.

Těch 30 dnů se týká gabonu 90

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sund?n? z medn?ku
> Datum: 17.7.2008 08:11:10
> ----------------------------------------
> Včely na letáku : Pokud máte jenom starý úl cca 11 nebo 12 rámečku o
> průměru 39x24, je to rozhodně málo. Včely by měly zimovat alespoň na cca 22
> rámcích uvedené velikosti. Malý neodvětráný prostor nutí někdy včely vyset
> na letáků. Při velkým počtu - síle včelstva je také řešením smetec.
> Formidol : Rozhodně má smysl, ale musí se postupovat přesně podle
> popisu. Ten účinkuje pouze krátkodobě. Poté bude nutné použit desky Gabonu,
> tak jak to bylo uvedeno v posledním čísle Včelařství. N e s m í tam být
> déle než 30 dnů !
>
>
>

Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 14:15:39
> ----------------------------------------
> Jozefe. Rozhodně bych sám nenamáčel KM do desek a pak jí vkládal. Nevím jak
> na Slovensku, ale asi to bude obdobné s dotaci na léčiva tj. na Formidol
> /KM/. Je otázkou zdá to má smysl něco vyrábět sám. Pokud se jedná o Gabon
> 90 nebo 92, ten po těch 30 dnech by se už neměl používat opakováně, ale
> hlavně nesmí být déle než 30 dnů. Podrobně to tam někdo také popisuje v
> této konfereni.
>
>
>

Potom se taky včely v tuto
dobu zdržovaly na letáku, když se prováděla nyní už jednoznačně zastaralá
zadováková technologie, podle které se v tuto dobu zužovaly včely z letní
velikosti až dvakrát 14 rámků 39x24 na tehdy zimovací velikost 8 - 10 rámků
v plodišti, přebytečné včely vylézaly na letáky a nějaký týden tam byly, než
přirozeným způsobem odešly.
______________________________________________________________

Smrt včel vyhnaných z úlu přirozená rozhodně není. Zamyslete se: Proč ty včely během týdne vymizí, i když vůbec nepracují?

Včely přirozeně hynou následkem upracování, respektive opotřebováním tkání vlivem práce doprovázeným kritickým nedostatkem bílkovin ( létavky pyl zpravidla nekonzumují nebo jen ve velmi omezených dávkách ). Tento proces bývá různě dlouhý a vždy souvisí s fyzickým zatížením včel. Ovlivňuje ho množství bílkovin a tuku v těle včely uložených v době plodového vývoje a stádia krmičky.

Čím včely mají vyvinutější tukobílkovinné těleso, tím jsou odolnější vůči fyzické zátěži, a proto se dožívají vyššího věku. Během fáze létavky dochází nejen k mechanickému opotřebení ( ztráta ochlupení, roztřepení křídel ), ale také k jevu smrt razantně urychlujícímu... k ubývání tukobílkovinných zásob. Jakmile hladina těchto tělesných reserv klesne pod určitou mez, včela se stává neschopná práce a umírá. Nepracujícím včelám se proces stárnutí významně zpomaluje.

Včely vyvěšené venku před česny či v podmetu mimo dílo se nijak fyzicky ani mechanicky neopotřebovávají, nevykonávají prakticky žádnou činnost. Jsou si vědomi toho, že v úle pro ně není místo. Pozbývají touhu po životě. Umírají protože, ztratily význam existence ( pracovat pro dobro včelstva ).

Názor, že v chumáčích vylehávají jenom létavky ( staré upracované včely ) není pravdivý ( výsledek jedné odborné studie zveřejněné před léty v OVP ).

Ve dvouprostorových úlech se většinou dosáhne stejné zimní síly, i když se ponechají na zimu oba prostory ( ,,zimování v medníku,, ). Podle mě to hodně souvisí s tendencí včeltev k přizpůsobení se jednomu vysokému patru.
Viz můj článek z 7.7.08 ,,Konec produkčního období se blíží,,: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=30372&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

S pozdravem...M. Václavek...

Ano, ale jde o mimořádné použití a vyžaduje během té doby pásky převěsit
znovu k plodu poté, co již z krajních plástů vyběhl.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 3:11 PM
Subject: Re: Gabon


Již jsem to sal jednou máme nařízen SVS gabon 92 6 týdnů

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6 týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů, že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.

Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí, aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel, staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

TĚCH 30 DNŮ BYLO DOPORUČENO PROTO, ŽE NĚKTEŘÍ VČELAŘI NEROZLIŠUJÍ GABON 90 a 92. Jelikož na G. 90 vznikala rezistence tak ho bylo nutné střídat s jinou účinnou látkou a proto se objevil G. 92 Který může mít expoziční dobu až 2 měsíce S toho se také odvodil názor ? že lze použít 2x ale ze stejných důvodů jak je uvedeno v úvodu se to nedoporučuje. Já sám bych to ani nikomu nedoporučoval a sám to nedělám . Těch pér korun za to riziko nestojí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Gabon
> Datum: 17.7.2008 17:19:07
> ----------------------------------------
> Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno
> 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva. Že to veterinář nařídil 6
> týdnů je možné, ale jde o to zdá je to správné? Rozhodně výrobce tj. VÚ má
> s tím asi nějaké zkušenosti. Veterinární správa to pouze schvaluje na
> zákadě zkoušek VÚ. Také schvalovala ten pokyn, který je uveden na obalu
> Gabonu 92. Aby to pak nedopadlo stejně jak u našich nejmenovaných sousedů,
> že po vložení mezistěn do včelstva padaly roztoče.
>
>
>

Včely nejsou v bradách proto že se nemohou vlést do úlu ale proto že tak regulují teplotu v dášli jim dostatečně velký úl tak stejně ta bradu bude v podmetu udržují tak teplotu aby se jim nezbortilo dílo

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely

Smetence však ale vytváříme při sundávání medníků kdy včely přes smyk smetáme do rojáčku a těch plástech ale je jen minimum starých včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odstra?ov?n? medn?k?
> Datum: 17.7.2008 17:21:40
> ----------------------------------------
> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Josefe s další. Měli by jsme dodržovat pokyn výrobce a tam je jasně uvedeno 24 až 30 dnů se vkládá Gabon 92 do včelstva.
----------------
On je v tom asi pěkný nevěstinec.

Teď jsem vkládal Formidol a čtu návod:
Ochranná lhůta: není- Vkládá se v po vytočení medu.
Tak nějak to na tom bylo napsáno a přitom se doporučeje dávat jej tam (i několikrát) před vytočením medu.

Porovnával jsem spad, a roztočům to nepomohlo, jsou pořád stejně nemocní a padají stále stejně:-)

Karel

Cituji části vět článku Dr.Ing.F.Kamlera Ing.V.Veselého CSc. ve Cčelařství 7/08 str.177. Ga 92 obsahuje 120 mg účinné látky....po dvouletém užívání rok vynechat /rezidua ve vosku a rezistence na léčivo/
Maximální délka ve včelstvu 30 dní.
Ga92 obsahuje 1 mg účinné látky.Po jeho používání nebyla současnými metodami nalezena rezidua... je možno ho používat více roků za sebou... /ne ten samý pásek,ale Ga 92 jako léčivo/...Je-li období do první fumigace příliš dlouhé,mohou inspektoři KVS povolit prodloužení ponechání Ga pásků ve včelstvech o 14 dní.Pásky se však musí převěšovat k podu.Tolik slova odborníků k dotazům.
Podle mého je však lépe v červenci použít KM a v srpnu Ga 92. Gabonový pásek po vyjmutí má ještě účinnost, ale menší, pásky bývají potaženy voskem a propolisem.Je lépe je nepoužívat, vždyť cena je v podstatě zanedbatelná pro možné následky.

No brady na česnech je v podstatě dávná minulost, spekulovat o tom cenu už
nemá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 17, 2008 5:21 PM
Subject: Odstraňování medníků


> Názor, že v bradách na letáči vyléhávají staré včely, které stejně brzy
> odejdou je podle mého názoru zcela scestný, Stačí jednoduchý pokus. Vemte
> bradu do dlaní a přitiskněte na ní tvář. Není potřeba žádné velké štěstí,
> aby vše proběhlo bez žihadel. Tzn, že v bradě je většina mladých včel,
> staré by vás hnaly. Kdysi, když jsem měl dvouprostorové úly jsem s tím
> oblboval návštěvníky včelnice. Včely potřebují žít na plástech, tak proč
> jim to neumožnit. Zdraví R. Stonjek

Brady před česny minulostí stále nejsou.

Stačí se podívat do publikace ,,Včelaříme jednoduše,, od G. Liebiga na str. 51. Rovněž v Moderním včelaři se dají najít podobné fotografie. Také zde autor považuje tento jev za ,,přirozený,,, což je samozřejmě nesmysl!
viz http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2004_04_MV.pdf str. 13

S pozdravem...M. Václavek...

Na podložkách ve varroadnu , na stanovišti 10 včelstev,monitoruji až do dnešního dne u 2 nejsilnějších nulový spad kleštíka včelího. V okolí stanoviště ( nikoliv v bezprostřední blízkosti ) - Plzeňsko u Radyně - je dle VMS spad roztočů minimální. Protože nechci do včelstev zbytečně "cpát chemii" , prosím o názor zkušenějších na vhodnost, resp. nutnost léčení těchto včelstev. Díky.

Stejně tak to není, že ze starých včel by nešel udělat smetenec vždyť s rojem odletí jen staré včely
______________________________________________________________

Z čeho tak usuzujete? Proč by roje měli být přednostně tvořeny starými včelami, tedy včelami opotřebovanými a tím náchylnějšími k chorobám, včelami jež nedávají záruku dobrého rozvoje nového včelstva?

Roje jsou zpravidla z valné většiny ( přes 80% ) tvořeny anatomickými trubčicemi ( pravými rojovými včelami ), které jsou fyziologicky mladé. Mají totiž velmi vyvinuté tukobílkovinné těleso, takže jsou dlouhověké ( na úrovni zimních včel ). Tyto včely vznikají z krmiček, které neupotřebily krmné kašičky ( málo otevřeného plodu k počtu krmiček ) a pozřely je. Anatomické trubčice nikdy nelétají na snůšku, tedy nejsou opotřebovány ani mechanicky. Po vyrojení představují ,,hnací motor,, budování nového včelstva. Ztratí svoji lenost a stanou se z nich včely mimořádně pracovité, přitom s vlekou životaschopností. To způsobuje výborný rozvoj usazených rojů. Anatomické trubčice každopádně nejsou žádné staré upracované létavky.

To je důvod, proč nedoporučuji tvorbu nových včelstev přes klasické přelétáky ( u včeltev bez rojové nálady ). Včely v přelétáku, než se vylíhne první plod, jsou značně přetížené a přestárlé, tedy náchylné k onemocnění. Některé tyto nemoci ( nosemóza, melanóza ) mohou nakazit i matku a zapříčinit její výměnu, v nejhorším případě její brzkou smrt. Tomu lze účinně bránit přidáním více plástů se zavíčkovaným a otevřeným plodem. Nicméně to už není pravý přeléták ( bez plodu ), který vždy přijme přidávanou matku, ale spíše oddělek posílený létavkami, jenž přidávanou matku může zahubit a raději si vychovat vlastní ( nouzovou ) matku. Odchov matky v pravém přelétáku je nanejvýš špatný.

Zvláště kritická situace nastává v oplodňáčcích. V nich je pravděpodobnost vzniku nemocných matek poměrně veliká. Není se čemu divit. Hrstka včel musí vystavit dílo, zpracovat cukernou potravu, udržet potřebné mikroklima, bojovat proti škůdcům a přitom se ještě postarat o zdárné oplození a rozkladení matky. To je pro pár stovek včel v dřevěné bedínce nelehký úkol. Výsledkem jsou upracované včely vůči patogenům velmi neodolné. Nemocné včely, jsou-li v přímém kontaktu s matkou, přenesou patogeny do jejího těla. Proto včelstva velkochovatelů matek ( běžně používající oplodňáčky ) nesmí trpět nosomózou, která by způsobovala velké ztráty mladých matek.

S pozdravem...M. Václavek...

Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/

Ptám se, protože jsem narazil na
http://www.vcelpo.cz/index.php?str=kategorie-bio-med

Jen pro zajímavost, možná ani nejde o český med.

Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný .... Je li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava, tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj. Budečáků nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze styroduru které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se daří, teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Už v 70 letech minulého století, ještě v době "budečákové" bylo zužování v
létě a z tohoto důvodu vyléhání brad včel na česně zastaralá technologie,
nechával se plný počet rámků, maximálně se od druhé poloviny srpna 2 - 4
vybraly, aby bylo místo na krmítko.... Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24. Někdy to bylo docela zajímavé
poslední kočování na jetel poslední týden v červenci, přijelo se ráno před
rozedněním ke včelínu a z každého druhého česna trčela brada včel. To byl
takzvaný utěrkový převoz, kdy se včely zakryly připínáčky připevněnými
utěrkami.... Ještě že tehdy byly všechny cesty ráno před pátou šestou
hodinou prakticky liduprázdné. Zajímavé bylo, že včely v bradách se držely
tak pevně, že většina z nich přepravu ustála, jen se nesmělo nikde na
křižovatce delší dobu zastavit, to se začaly rozlétávat....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 11:57 AM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Naprosto souhlasím. Takto včelaří v nástavkovém úlu pouze neschopný ....
Je
> li to navíc propagováno a vyfotografováno a posláno do světa tak to už
> vůbec nechápu. Vyjímečně se to může stát a hned by se měla udělat náprava,
> tzn podhodit nástavek s plásty a co nejvíc větrat. Samozřejmě maj.
Budečáků
> nic nezmůže, ale u nástavkových úlů??? tO že oplodňáčky nejsou žádný
> zázrak se ví. Literatura udává ztráty 25 - 30 % a to je hodně. Největší
> radost jsem si v chovu matek udělal, když jsem je všechny rozdal nebo
> spálil a že jsem jich měl hezkou sbírku. Plemenáče na 5 plástů ze
styroduru
> které teď používám, to je jako porovnávat Mercedes a koloběžku. Ať se
daří,
> teď se rozhoduje o příští sezoně!! R. Stonjek

Jenže když bylo v budečáku nízké
dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když byl
v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
______________________________________________________________

Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.

Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů s drátěnými dny.

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna. Dokonce co si pamatuji, pokud nastala snůška a včely v noci
skutečně větraly, aby odpařily sladinu, ty brady zmizely, včely zřejmě
zalezly dovnitř úlu a větraly tam.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 12:58 PM
Subject: Re: Odstraňování medníků


> Jenže když bylo v budečáku nízké
> dno, tak v létě občas za horkých nocí vyléhaly včely na česnech, i když
byl
> v úlech plný počet rámků, 2x14 rámků 39x24.
> ______________________________________________________________
>
> Toto je způsobeno nedostatečným větráním úlů.
>
> Odkazy, které jsem uváděl, se v obou případech týkají nástavkových včelařů
> s drátěnými dny.

Stonjek:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Opravuji

Michal Pol:>Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení<
........

Ale proč by ne? Jestli se najde v ČR certifikační agentura, která uzná chovateli jeho bioprodukci včetně léčiv, kdy místo lití velkého kvanta kyseliny umí léčit s malým množstvím chemie, tak proč ne? :-) :-))

Pořád platí, že z na území ČR chovaných včel není možno produkovat biomed? /léčení/
------------
Jednak o podmínkách biovčelaření psal v minulých MV. Ing.Dvorský. Legislativa to umožňuje.

Bylo to tady na konferenci - tedy seznam biovčelařů v ČR.

Osobně to odhaduji, že z toho seznamu to jeden, či dva dávají do Včelpa.

V mladé frontě vtestu byla myslím jedna pylová analýza jednoho biomedu. Létaly na šumavskou biořepku:-)

Bude to docela zajímavé, až se toho někdo chytně. Proč je biomed lepší než český med. A proč si podsekává větev zrovna samo ČSV.
Bio med je velmi snadno produkován v nerozvinutých zemích, kde jsou tak zaostalí, že ještě nezačali práškovat.
Takže to bude sranda, až si lidi zvyknou na biomed a na trhu ho bude plno. Z dovozu.
V Německu jsem v jednom laciném obchodě koukal na ceny a překvapilo mě, že bio med (směska ze zemí Eu a mimo EU) tam byla jen o cca deset, dvacet procent dražší než laciný med. Myslím že tam vycházelo kilo něco těsně nad stovku.

Dobrýčlánek o včelaření v Keni (? a velkém zájmu obchodníků s medem, aby se tam zvýšila produkce byla na Fascinovaném včelaři.


Jinak jsem zaznamenal názor lidi z okruhu "těch co jsou posedlí zdravou výživou", že než aby jedli práškovaný med, tak raději sladili nějakými biovýrobky co se vařily snad z řepy nebo co. O tom co se dává do medu si prý nedělali iluze. Reklama, trh, konkurence,... tam je spousta výrobců čehokoli, co prosazuje své výrobky. Ty lidi jsou velmi lukrativní cílová skupina. Utrácejí za zdraví dost peněz.

Karel

Ty včely na česnech nevětraly, jen tam prostě byly a občas i dost daleko od
otvoru česna.
_____________________________________________________________

Včely vylézaly proto, aby v úlu nebylo dusno. Tím, že opustí úlový prostor, sníží se hustota obsazení plástů, čímž se ulehčí proudění vzduchu v úlu. Tímto způsobem se usnadní provětrávání, což kompenzuje zvýšenou venkovní teplotu. Včely, které jsou dále od česna nevětrají ( s výjimkou proletu mladušek ), protože vědí, že by to bylo k ničemu.

U hypotetického Budečáku s drátěným dnem by k tomuto jevu nedocházelo ( samozřejmě, pokud by nebyl zúžen ).

S pozdravem...M. Václavek...

Existuje na našem trhu, a všichni víme, kdo ho produkuje a jak asi získal certifikaci. Ve skutečnosti je produkce českého biomedu na území ČR protizákonná - nelze jej vyrábět legálně obcházením stávajících veterinárních předpisů, které jsou v rozporu s požadavky na ekologické zemědělství. Ano, když se najdou podvodné agentury, tak jde všechno.

no comment

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med. Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování. Zákazník si takové produkty žádá. Může být Český i Bio. Je ale zapotřebí, aby v tom byl pořádek a MZV a SVS vydaly podmínky rovné pro všechny. Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.

Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát částečně do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno včelek a docela dost žihadýlek.
Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci?



Pavel:>Připouštím možnost produkovat med bez chemického ošetřování.Dostaneli certifikaci řepkař (řepka je ve většině případů chemicky ošetřována)v intenzívní zemědělské obladi, pak žádnému Bio už nevěřím. Příslušná SVS nezmírnila požadavky na chemickou léčbu včelstev - jen se divila.<

...................

Zásady ekologického chovu včel:


6. Prevence chorob a veterinární péče
6.1 Prevence chorob ve včelařství spočívá na následujících zásadách:
a) výběr vhodných odolných plemen;
b) používání postupů, které podporují odolnost vůči chorobám
a prevenci infekcí, jako např. pravidelná výměna královen, systematická
kontrola úlů s cílem odhalení zdravotních anomálií,
kontrola samčího plodiště v úlech, pravidelná dezinfekce materiálů
a vybavení, zničení kontaminovaného materiálu nebo zdrojů,
pravidelná obnova vosku a vytvoření dostatečných zásob pylu
a medu v úlech.
6.2 Pokud přes všechna výše zmíněná preventivní opatření včelstva
onemocní nebo se nakazí, musí být okamžitě ošetřena a případně
mohou být umístěna do izolovaných včelínů.
6.3 Používání veterinárních léčivých přípravků se ve včelařství provozovaném
v souladu s tímto nařízením musí řídit následujícími zásadami:
a) mohou být podány, pokud je použití k tomuto účelu povoleno
v členském státě v souladu s příslušnými předpisy Společenství
nebo vnitrostátními předpisy v souladu s právem Společenství;
b) fytoterapeutické a homeopatické přípravky musí mít přednost
před chemicky syntetizovanými alopatickými léčivými přípravky
za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na chorobu,
která je léčena;
c) pokud se výše zmíněné přípravky ukáží jako neúčinné nebo bude
hrozit, že se ukáží jako neúčinné k vymýcení choroby nebo
nákazy, která by mohla zničit včelstva, je možno se uchýlit
k chemicky syntetizovaným alopatickým léčivým přípravkům,
a to na zodpovědnost veterináře nebo jiných osob pověřených
členským státem a aniž tím jsou dotčeny zásady uvedené pod
písm. a) a b);
d) použití chemicky syntetizovaných alopatických léčivých přípravků
za účelem preventivní léčby je zakázáno;
e) aniž tím je dotčena zásada uvedená pod písmenem a), použití
kyseliny mravenčí, mléčné, octové a šťavelové a následujících
látek: mentholu, thymolu, eukalyptolu nebo kafru může být povoleno
v případě varroázy.
6.4 Mimo výše zmíněné zásady je povolena veterinární péče nebo ošetření
úlů, plástů atd., nařizují-li tuto péči či ošetření vnitrostátní předpisy
nebo předpisy Společenství.
6.5 Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických
léčivých přípravků, léčená včelstva musí být po dobu léčby
umístěna do izolovaných včelínů a veškerý vosk musí být vyměněn
za vosk odpovídající ustanovením tohoto nařízení. Od tohoto okamžiku
se na včelstva vztahuje roční přechodné období.
6.6 Požadavky uvedené v předchozím bodě se nevztahují na produkty
uvedené v bodě 6.3 písm. e).
6.7 Pokud musí být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně
zaznamenat druh přípravku (s upřesněním aktivních farmaceutických
látek), jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu
podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě. Tyto informace
musí být sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu před uvedením
produktů na trh jako produktů ekologického zemědělství.

...zasíťované dno by se hodilo ...

Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve starém typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.

Dík pt

"Bohužel nejhorší je neznalost. Včem je problém s bioprodukcí a s chemickými syntetizovanými léčivy v ekoprodukci? G. Pazderka"

Plne souhlasim. Pro platne regule si staci precist zakon o ekologickem zemedelstvi. Kdo ma chut, energii a snahu, ziska i ekocertifikat. Pak zjistite, ze nejvetsim problemem bude najit misto, kde by se dali vcely chovat, aniz by nedoleteli na intenzivni hospodarske kultury. Pro chov hosp. zvirat a jejich leceni pamatuje cesky zakon vcelku jednoduse pouzitim konvencnich leciv (za urcitych podminek).

Sam ekologicky nevcelarim, nemam kde a stejne se mi v zemedelstvi libi spise stredni cesta, porovnam-li intenzivni a ekologicke systemy, tzv. intergrovana produkce. Porozumet principum, vztahum, diagnostikovat a zasahovat (treba i chemicky) v pravy cas.

Stejne sem se ale nasmal, kdyz mi jeden ekofarmar z N. Zelandu, presneji biodynamicky farmar (uceni Rudolfa Steinnera, v Evrope certifikuje svaz Demeter), vykladal o tom jeho chovu vcel a jak se mu osvecuji dvoumatecne systemy :-) Vec pro vcely z meho pohledu bezne neprirozena...

Jenda vec je filosofie, zivotni pohled na veci a deni, druha vec jsou predpisy a zakony. Ne vzdy jsou v souladu.

Nemyslím si, že by to bylo znevažování značky Český med.
--------
Na grafickou ochrannou známku ČSv s textem "český med", zvanou Značka Český med jsem ani nepomyslel:-)
Málokdo ji zná.

Já mluvím o pověsti medu od českých včelařů, tedy o českém medu, a to jsou podle mě dvě věci. To lidi už vnímají.

Karel

Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
Dík pt
------
Na vcelarskenoviny.cz si zadej Zasitované dno.
S kondenzací jsem učinil podobné zkušenosti a je i tam, jak to řeším v zimě.
Tzv. varroadno je dobré na letní diagnostiku.
V zimě, protože mívám (tedy dříve jsme měl :-) ) úly pod sněhem, je lepší dávat podložku dovnitř. Nenafouká na ní tolik vlhkost.
To byla moje zkušenost.

Ale protože teď chci něco vyrábět, zajímala by mě taky zkušenost těch co zimují volně venku bez přístřešků.

Zatím to mám připravené tak, že budu větrat snadno zavíratelnými očky průměr 35mm na přední a zadní straně úlu. A tudy bych i aerosoloval.
Dno ruším jako buržoazní přežitek, budu mít jen standardní mezidno a na to nasadím prázdný nízká nástavek připravený na stavbu trubčiny jen na loučky. Tedy místo rámků tam budou jen horní laťky.

Vyrábí se ještě plechová mateří mřížka?

Karel

Pokud je v zasítovaném dně podložka, musí se pravidelně měnit nebo čistit.
Jinak pokud je úl se zasítovaným dnem bez podložek venku, je vhodné, aby
smetí z úlu propadlo až na zem, tam se ztratí a na dně úlu je pořád čisto..
Pokud je síto s malými oky, třeba muší nebo úl je položen na desce,
nečistoty se musí jednou za 14 dní, měsíc odstranit. Na druhé straně, pokud
úlů je hodně dá se z nich získat nějaký vosk. Plesnivinu jsem na dnech
zaznamenal jen v zimě a na jaře, larvy zavíječů, mravence a jiný hmyz přes
léto. Takže kromě větrání přes včelařské síto ve dně smetí propadává a tím
se v létě nehromadí uvnitř na vysokém dnu. Z nízkého dna obvykle smetí
vynesou včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "PavelT" <tvpohoda/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 10:11 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> ..zasíťované dno by se hodilo ...
>
> Přináším dotaz na tuto připomínku. Zkusil jsem přes zimu na dvou úlech
> novou techniku zasíťovaného dna kvůli zkušenosti se srážením vody ve
starém
> typu úlu atd. Jsem nyní chytřejší o jednu zkušenost. Všechno co spadne na
> dno, propadne a stává se kořistí zavíječe a ostatních škůdců. Včely
> nepomohou, nevyčistí, nevysuší. Pokud 2-3 týdny nedohlídnu na vyčistění
> vložek, stanou se semeništěm škůdců a plísní. Otázka: Je toto normální
> praxe, nebo jsem si vyrobil ne úpně nejnovější zasíťované dno?
> Jinou výhodu totiž u toho dna nevidím, než účinné větrání.
> Přes jaro/léto není diagnostika spadu nezbytná.
>
> Dík pt

Zastaralý bude, hlavně pokud se použije úl o původní velikosti. Před 15 a
více lety byl už na hranici úl pro 2x14 rámků rámků 39x24. U univerzálů by
mělo být možné přidávat medníky a tím úlový prostor zvětšit. Pak je tam
ještě uzpůsobení úlu pro léčení. Co se týká časové náročnosti, je to podle
mně věc každého včelaře. Vlastní metoda včelaření by nejspíš měla vycházet z
metody včelaření v nastavkovém úlu s nastavky o zhruba stejném počtu a
velikosti rámků jako je v jednom patře univerzálu jenom pouze upravený na
možnosti a podmínky toho univerzálu. Třeba přístup zezadu, sledování
stavebních rámků přes sklo a možnost rozšiřovat a zužovat po jednotlivých
rámcích se docela hodí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 18, 2008 9:19 PM
Subject: Re: Sundání z medníku


> Včelařím ve 2 prostorovém úle, už vidím jak píšete, že je to zastaralý
> způsob atd..Můj univerzál je přístupný ze zadu aji z hora a to jak medník
> tak plodiště - pracuji z horní části-.Včelky jsem stejně musel dát
částečně
> do medníku na 3 rámky, aji tak jich tam je mnoho, ale s přibývajícím
> podzimem se jejich počet bude zmenšovat tak je zklepnu do plodiska.
> Zasíťované dno by se hodilo - vzhledem k léčení atd..., to jsem už poznal
> několikrát a letos ještě více - při vkládání a vytahování Formidolu - plno
> včelek a docela dost žihadýlek.
> Pomalu jsem začal krmit, dvě kila cukru už padly.

Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou, často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Zdar,
mám takový dotaz,denně sleduji spad na podložce,je to dobrý,že člověk vidí co se přibližně děje ve včelstvu,jaký pyl nosí atd.,ale o co mi jde:roztoče-varou jsem neobjevil,ale leze mi po podložce malý štírek s klepety,prý užitečný ,dále černý mravenec/že by něco žral -to nevím/,potom i škvor,potom i zvláštní tvor něco jako delší mšice s dlouhými tykadly a nakonec co jsem nikdy neviděl----tvor poloviční než varoa světle béžový-rychle leze sem tam,pod lupou nejde moc vidět kvůli rychlému pohybu---co by to mohlo být ??,Jiné roky takhle živo na podložce nebylo,naštěstí varoa chybí......

Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové. S tou trubčinou u LBV je trochu problém. Pánové LBV to vykoumali u Čechoslováků, my ostatní si to musíme doladit a vymazlit. U Dadantů obzvlášť. Ale stojí to zato. Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen na kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Je jedno, jestli se krmení přeruší nebo nepřeruší. Z hlediska včel je to jen
snůška. Je teď jen nutné, aby včely měly aspoň 5 kilo zásob, lépe takových
10 a do konce srpna doplnit na potřebných 15 nebo více. Jestli jednorázově
nebo pomalu postupně je vcelku jedno, pokud se bude doplňovat pomalu
postupně, včely více plodují, mají větší spotřebu, ale taky asi stihnou
uložit více pylu, výsledek je ale jinak skoro stejný. Jenom jednorázové
krmení velkými dávkami zvládnou jen silná včelstva, slabá by mohla
zkolabovat.

Co se týká matky, včely ji zřejmě nepřijaly, když tam jsou nevykousané
matečníky. Matka je živá, možná ale je už poškozená a včely ji kdykoliv
mohou zabít.. Nemám s tím nijak zvláštní zkušenosti, ale já bych asi matku
znova vychytil do klícky s pár včelami a dal na nějaké dny mimo, matečníky
zrušil a přidával matku znova.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 19, 2008 10:34 AM
Subject: Krmení


> Zdravím.Mám dotaz-je možné a dobré přerušit krmení?Mám už zakrmeno 9až12kg
> a zdá se mi že to už odebírají pomálu a aby nezanesli všechny buňky cukrem
> a matka měla kam klást.Včera jsem nasadil Gabon a vajíčka byli třeba jen
na
> kousku(kolečko 6cm)zbytek naprásklej sladinou.
> Druhej dotaz je okolo matky.Udělal jsem výměnu a matka už se tam asi tři
> dni prohání tak jí asi přijali.Starou sem zamáčk a přidal hned klícku s
> novou.Přístup k těstu jsem uvolnil po dvou dnech.Situace je taková že
matka
> tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset
> matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je
> ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil
> udělat ještě jednu matku?
> Za prosím rychlou odpověď děkuji.Míra

Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
........
STONJEK:>Asi těžko. Jestli stojí běžné válce na mezistěny bez příslušenství něco málo pod 100 000 Kč, kolik by pak stála výroba nových s naprosto odlišným vzorem a požadavky trhu jsou prakticky nulové.<

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Trub
> Datum: 19.7.2008 08:16:26
> ----------------------------------------
> Při aplikaci LBV metody nadbytku trubců by byli velmi užitečnou pomůckou
> trubčí mezistěny. Když se vloží všechny potřebné stavební rámky najednou,
> často včely některé zastavějí dělničinou. Proto se stavební rámky musí
> vkládat postupně ve 2-3 zásazích, což vyžaduje čas navíc. Trubčí mezistěny
> by tento problém zcela vyřešili. Dají se sehnat také v ČR?
> Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

1. Jantar - malý štírek s klepítky je štírek knižní,který v každém úlu je velice užitečný a chraňte si ho.
2. Míra P. - rozlučte se asi s přidanou matkou,po přidání asi za týden když jsou v tom včelstvu matečníky,už tam asi přidávaná matka není a nebo má na kahánku.Vzácně se stane,že naražené matečníky po zavíčkování přidaná matka pokud to přežije je zruší a je to OK.Pokud matku v tomto případě naleznete,důsledně všechny plásty dobře prohlédnout a všechny matečníky zrušit.Pokud se matka nenajde,není tam a je znovu zapotřebí veškeré matečníky zrušit a přidat s odkladem matku oplozenou,která se dá na rámky v klícce a na pevno,stačí papírem ucpat otvor klícky.
Po 4 dnech dát klícku na těsto a mělo by to být na 100%.
3. Trubčí mezistěny - je to blbost na entou a divím se G...
že se vůbec touto problematikou zabývá a radí natahovat mezistěny.Takovýchto rádoby novátorů na této konferenci je povícero a uvádějí začínající včelaře v nejistoty.Přece proč vkládat do normálního včelstva trubčí rámek? Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.
Jinak máme po letošní snůšce,moc toho mimo první med nebylo
a tak nastala doba vkládání Gabonu jako podpůrného prostředku před podzimní fumigací.Kdo tak dosud neučinil,neváhat a konat,vždyť chceme aby se naše včely dožily i příštího jara a dělaly nám jen samou radost...

"roztoče-varroa jsem neobjevil", a čo ak je príčinou toho, že nenachádzate na podložke odpadnuté V.D. práve pre prítomnosť čiernych mravcov, ktoré veľmi často a rady odnášajú do svojho hniezda odpadnuté V.D.?

Už so niekoľkokrát poukázal na tento jav, ktorý môže do značnej miery skresliť varromonitoring? Podrobným sledovaním odpadu na podložke (zber každý deň spojený so značením počtu a ich polohy krúžkom a dátumom.
Redaktor vcely.sk Laco Šebošík dokázal zachytiť kamerou mravca v hryzadlách s mŕtvym VD. Je to dôkaz, že nejde o môj výmysel. Anton


Ostatné príšerky na podložke využívajú možnosť nájsť si niečo pod "zub", v podstate sú to sanitári pre zdravie včelstva a preto sú vítaní pod včelstvom.

Matky se teď mění "samy", výnosy jsou větší a rojivost podstatně klesla. Zdraví R. Stonjek

Je to odvážne tvrdenie, pretože pravda je zvláštny fenomén a ten sa za tak krátky čas nedá dokonale potvrdiť.
Veď včely sa vždy nemusia rojiť a ani sa neroja každý rok aj bez enormného chovu trúdov vo včelstve, preto si počkajme na 100%-né úsudky. Anton

Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje cov jaký uznají včely za potřebný
______________________________________________________________

Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců. Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní, nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet? To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.

Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady. Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou, zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.

V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.

Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.

Situace je taková že matka tam leze ale čerství vajíčka sem nevyděl,navíc je tam naraženo min.deset matečníků z toho dva už jsou zavřený.Mám ty matečníky zrušit a nebo je ještě čas na to že bych rámek s matečníkama dal do plemenáče a stačil udělat ještě jednu matku?
____________________________________________________________

Matka není plně přijata. Smeťte včely do rojáku, do kterého se vloží matka. Roják se umístí na dva dny do sklepa kvůli uklidnění včelstva. Včely je třeba krmit, aby se včelstvo stmelilo, přičemž bude matka zcela přijata ( 0,5 litru cukerného roztoku na 1 kg včel ). Plodové plásty dejte mezitím do nějakého silnějšího včelstva. Za dva dny se smetenec usadí zpět do úlu ( nejjednodušeji vysypáním na náběh ). Při vracení se z plodových plástů oklepají včely ( jsou cizí a mohli by zahubit matku ).

Nouzové matečníky všechny zrušte. I kdyby se matka vylíhnutá z nouzového matečníků dobře oplodnila, bude zpravidla nekvalitní... malá výkonnost v kladení a produkci mateřího feromonu ( mateří látka ), který podporuje pracovitost včel.

Pro jistotu lze matku vložit do izolační klícky ( klícka se vstupem přes mateří mřížku, aby matka klícku nemohla opustit a přitom včely měli přístup k matce a mohli z ní olizovat mateří látku, což pro zdárné přijatí je VELMI důležité ). Klícka s matkou se zavěsí u stropu rojáku poblíž krmného otvoru. Při usazování smetence se matka vypustí mezi včely u česna. Matka vběhne přímo do úlu, tedy se nemůže stát, že by případně někam zabloudila.

S pozdravem...M. Václavek...

G.Pazderka
Běžnou mezistěnu lze ale za pomocí primitivního zařízení v pohodě roztáhnout.
______________________________________________________________

Mohl byste prosím pospat tento stroj a jakým způsobem funguje? Já si to nedovedu představit.

S pozdravem...M. Václavek....

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Normální včelstvo si přece rádo ve svém rozvoji postaví trubčinu na
prázdném rámku který každý schopný včelař do svých včelstev na jaře dá / i 2 /a dá se říci,že chudinka včelstvo ani na řekněme přidaném trubčím plástu / od loňska / nemá zájem tento opravit a natož matka zaklást.

______________________________________________________________

To určitě, ale pochybuji, že by včelstva vždy zastavěla vše trubčinou při vložení 6-8 stavebních rámků najednou, které jsou v NN úlech pro dosažení účinku LBV u velmi-silných včelstev potřeba. Včely se nedají jen tak jednoduše svést k něčemu, co je pro ně nepřirozené. Stavební rámky se musí vložit postupně ( alespoň během dvou zásahů ), aby se zaručilo zastavění trubčinou, což vyžaduje čas a rušení včelstva navíc. Kdybych měl trubčí mezistěny, se stavebními rámky ( trubčími rámky ) bych nemanipulovat. ,,Šachování rámkami,, je při včelaření s nízkonástavkovými úly hloupost a zdržovačka.

S pozdravem...M. Václavek...

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.
______________________________________________________________

To máte naprostou pravdu, že jsem nenormální včelař. Kdybych byl ,,normální včelař,,( nabízí se zde otázka, co je podle vás normální? ), nebyl bych včelaři-ignoranty, jako jste vy, označen za jakéhosi ,,kacíře,, a vyštváván z konference.

Mám právo zveřejňovat své názory, ať jsou sebevíce smyšlenější či sebevíce nepravdivější. Žijme snad ve svobodné zemi? Nebo se snad mýlím ( že by včelařská totalita :-)

Rozumný včelař si vše přebere a uzná, co je správné a co není. Rozumný včelař poradí začátečníkovi. Rozumný člověk určitě nikoho z konference vyhánět nebude a v žádném případě nebude nikoho urážet, což je známka primitivnosti a hulvátství!

Myslím, že to nemusíte lámat přes koleno. Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu. Dočkáte se dvou až tří generací z rámku plus jedné z dalšího stavebního rámku. Nedělám to kvůli LBV, ale kvůli časnému oplodňování. Nač se tedy dělat s mezistěnami, když to včely zvládají elegantně samy.

To, co Vám radí kolegové, abyste přidal matku novou v této fázi nedoporučuji. Nevím, zda včelaříte s "divočinou" a chcete si pořídit mírné včely. Pokud ano, je to běžný úkaz. Matku včely nechají zaklást kolečko plodu a okamžitě narazí matečníky. Je to přirozená obrana vůči cizímu plemenu. Nic nevylamujte, nechte matečníky vyběhnout a matku vyměňte až příští rok. Budete o krok blíže ke šlechtěnému kmeni. Už se to povede.

Každý může mít svůj názor i svoji metodu, někdy hloupý jindy dobrý.Každý nechť si to přebere.
Když se seřízne souš /raději světlá/ až na mezistěnu, včely ji opraví trubčinou. Je možné také jen horní či pravou polovinu z jedné strany a z druhé spodní či levou. Rámek zůstane pevný. Vkládám takovýto rámek již začátkem dubna abych měl převahu trubců na nejranější matky Ale také to je u včelstev od kterých nechci mít trubce nejranější lapač na roztoče.. Kdysi o tom psal nějaký ruský včelař v Překladech. Osvědčuje se to. Já jsem se do nedávna domníval, že jsem vyšlechtil nerojivá včelstva a ono to možná je něco jiného. Ať se daří Nemusí být každý nápad ,který není schválen, hloupý. Mám na to nůž ze socialistické oceli,který se dal mírně ohnout asi v jedné třetině a po nahžátí řez je velmi čistý / na přelarvování /, ale na trubčinu to může být hrubě strženo. Dobře to včely opraví, když je to od medu po vytočení. Matka to rychleji zaklade než z loňska stavební rámek.

Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.

Ja považujem p.Václavka za šikovného a dobrého komentátora, ktorý je veľmi sčítaný účastník tejto konferencie i keď niekedy "menej by bolo niekedy viac".Ale odsúdiť ho len preto, je sprostosť-blbosť. Každý má široké pole možností s ním diskutovať a jeho názory vyvrátiť, či s nimi súhlasiť. Možno na to práve čaká, ak nie exhibionista, tak nám to aj doloží svojimi, či externými názormi. Odsúdiť niekoho len tak, bez argumentov je o ničom.
Je pravda, že niektoré vyjadrenie sú v rozpore s tým čo prináša prax ako npr. zimná sila včelstiev, neviem kde chodí na tie hausnumerá o trojkilových a viac včelstvách, lebo už 1,5 kg hmotnosť je v našich stredoeurópskych podmienkach vysoká.

Tak ako so mnou nemusí každý súhlasiť, ani ja nesúhlasím vždy s jeho názormi, ale svoj nesúhlas s niektorými jeho názormi dám, ako sa hovorí, "na papier". Skúste to p. Dománek, nik to za Vás nespraví.

Dománek:
Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.
------
Rozhodně nesouhlasím.
Normální lidi nechovají včely. Už tím je těžké stanovit, co to je normální včelař.
To je největší část včelařů - tedy průměr?
Podle statistiky včelaři, co mají kolem 6 včelstev.
Normální včelař (a nechci nikoho urážet, mám jen takový dojem) se nevzdělává, včelaří tak jak se kdysi naučil, leckdy podle informací založených spíše na tradovaných informacích, než čtením knížek, na schůze chodí pro dotace, pokud mu je nepřinesou, na výročku, protože tam dostane řízek, léčení ukázněně strpí od důvěrníka (a má správný moderní názor, že táta/děda nikdy neléčil a kolik měli medu), do včel zásadně nic nového nekupuje (má to nejlepší a léty vyzkoušené) a nedejbože aby nakoupil, nebo choval matky, vždyť ty jeho po dědovi jsou nejlepší. A jedině matky z roje, to ono.

Takže takové normální včelaře na této konferenci moc nenajdete a nemůžete je mást.

Ve statutu konference je napsáno, že je svobodná.
Tedy příteli Dománkovi doporučuji, aby se neposmíval a začal sám pracovat. Je zde jistě spousta čtenářů, kteří si se zájmem přečtou jeho příspěvky. I mě zajímá, jak postupuje normální včelař.

Přípěvky př. Václavíka čtu vzhledem k jejich počtu jen letmo
a nemohu říci, že bych vnich shledával něco, s čím bych zásadně nesouhlasil.
A podle jejich vzrůstající úrovni soudím, že přítel Václavek včely chová, a docela rád bych jeho včely i viděl. myslím že bych něco okoukl. :-)

Karel

Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta. Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej přibližte nebo dejte rovnou do středu.
-------
Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní nástavek. Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi polovina) stavebních rámků.

(Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což takhle "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )

A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně do několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6 trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s vekým podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.

Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr trubčiny a dělničiny.
Máte někdo už nějaké pozorování?

P.S.
Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti trubcům nic nenamítám).

V mých včelách je poměr dělničiny ku trubčině odhadem tak 1:6 až 1 : 12,
kolísá to od včelstva ke včelstvu. Pokud včelstvo dostane víc plástů bez
mezistěn na vystavení, doplňuje poměr, obvykle má nadbytek dělničích buňek,
takže staví trubčinu. Když se ale do včelstva napere více vystavených
trubčích plástů než je zhruba 1 :5, včelstvo staví na stavebních rámcích
spíše dělničinu. Zase záleží na období, v období náběhu na rojení, v květnu
včelstvo zase staví trubčinu až několikrát ochotněji než v červenci v plné
snůšce z lip, kdy už rozmnožovací pud většinou odezněl a kdy často vystaví
stavební plást čistou dělničinou. Stejně tak stavbu dělničiny preferuje
usazený roj, smetenec a případně včelstvo při norském zimování. Přesně
číselně jsem to nestudoval, jsou to odhadovaná čísla. Jinak čistě stavební
rámky, když už se v nastavcích nedá koukat přes sklo jako v zadovácích,
nepoužívám, vytvářím trubčí rámky tak, že třetinu mezistěny 39x24 na výšku
odřežu a nechám rámek volný. Někdy se stane, že mi některé plásty poškodí
zavíječ, pokud to jsou světlé plásty, prostě je dávám do včel a ty potom
rámky vyčistí a na prázdném místě vytvoří trubčinu. Trubčinu a stavební
rámky na zimní zásoby používám jen ojediněle. Když se tam nějaký rámek
připlete a jsou v něm už zásoby, dávám ho ke kraji, aby v něm v zimě
neseděly, domnívám se, že trubčina je pro zimní sezení včel nevhodná,
nepasuje jim velikost buněk. Ostatně včely zásoby sice do trubčiny uloží,
ale jen nerady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 9:55 AM
Subject: Re:


> Stačí, když si schováte dostavěné stavební rámky do období pozdního léta.
> Vložte jej do okraje, včely jej zanesou pylem a medem a do zimy jej
> přibližte nebo dejte rovnou do středu.
> -------
> Když jsme teď dával Gabon, prohlížel jsem v jednom včelstvu horní
nástavek.
> Shodu okolností se tam dostal ten, ve kterém bylo velké množství (asi
> polovina) stavebních rámků.
>
> (Možná by to chtělo najít jiný výraz, většina normálních včelařů považuje
> za stavební právě ten jeden co vyřezávají, někdy v souladu s klasickou
> literaturou ještě rozdělený loučkou, aby té trubčiny nebylo moc. Což
takhle
> "s přirozeným dílem - tedy Přírodních rámků :-) )
>
> A v tom včelstvu (nástavky L232mm) byly vesměs nezakladené, zanesené
> sladinou. Letos dostaly moje včely kolem jednoho nástavku (ale rozděleně
do
> několika nástavků)těchto rámků a už ve stávajících jich asi v průměru 6
> trubčích bylo. Překvapilo mě, že na těchto rámcích co jsem namátkou vyndal
> bylo velmi pravidelné a rovné dílo až po dolní loučku. A překvapivě s
vekým
> podílem trubčiny. Odhadem dolní 2/3.
>
> Až to budu na zimu přerovnávat, tak to schválně porovnám. Zajímá mě poměr
> trubčiny a dělničiny.
> Máte někdo už nějaké pozorování?
>
> P.S.
> Nejsem propagátorem LBV metody, a v pátek jsme dokonce objevil jedno
> včelstvo, které ji popírá - tedy že stačí jen chov trubců. Jinak proti
> trubcům nic nenamítám).

Tak matka už je asi nenávratně pryč.Zůstalo tam několik matečníků asi na třech rámcích.Tak sem jeden rámek asi s pěti matečníky dal do plemenáče a přidal ještě jeden rámek s plodem.Teď už to asi nechám na včelách ať si vychovají tedy svou a já bych mohl získat ještě jednu náhradní v tom plemenáči kdyby něco.Děkuji všem za pomoc.Míra

Včely to vědí lépe jako my
A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu zpeněžit nebo jinak použít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 19.7.2008 16:28:19
> ----------------------------------------
> Nikdy se nejedná o chov s nadbytkem trubců alo ocho ve kterém se umožňuje
> cov jaký uznají včely za potřebný
> ______________________________________________________________
>
> Co je potřebné množství trubců? Kdyby šlo jen o počet trubců, který by
> vystačil na oplodnění matek, jednalo by se řádově o pár desítek trubců.
> Avšak je strategičtější větší počet ( stovky až tisíce ) trubců a to nejen
> kvůli tomu, že každý trubec nemusí být na oplodnění dostatečně kvalitní,
> nýbrž také pro zvýšení šance na přenos genů. Jaký je tedy optimální počet?
> To hodně závisí na kondici včelstva ( silnější včelstva si mohou bez
> problému dovolit vychovat větší množství trubců ). Nicméně v přírodě ani to
> nejsilnější včelstvo se zpravidla neskládá z více než 5 000 trubců.
>
> Má-li se dostavil žádaný efekt LBV metody, je třeba, aby zhruba čtvrtina
> plodové plochy byla tvořena trubčinou ( 10 000 - 15 000 trubčích plodových
> buněk ). Teprve takto velká trubčí biomasa je schopna zaručit odčerpání
> veškerých přebytků krmných kašiček vznikajících v období vrcholu síly nebo
> při přechodném(!) oslabení plodování, což zabrání spuštění rojové nálady.
> Pokud-li se tolik trubců nevytvoří ( stavební rámky zastavěny dělničinou,
> zaneseny zásobami ), nelze deklarovat záruku účinnosti metody.
>
> V přírodě včely taková kvanta trubců nechovají, což je odůvodnění, proč to
> není přirozené, tedy to není včelami chtěné. Kdyby to tak nebylo, včely by
> se nerojily a vyhynuly by. LBV metoda nadbytku trubců využívá přirozený
> instinkt včel zastavovat mezery v plástové ploše ( stavební rámky ) uvnitř
> plodového tělesa během období rozvoje výhradně trubčinou. Každé silnější
> zdravé včelstvo se tak zachová a vše zaploduje. Vytvoří se nadbytek trubčí
> biomasy, čímž se zamezí vznik rojové nálady.
>
> Trubčí mezistěny by mi velmi zjednodušili LBV metodu, protože bych měl u
> středu každého nástavku dva trubčí rámky a nemusel bych vkládat stavební
> rámky a starat se o dostatek trubčiny v plodové ploše.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
> PS
> Prý v Německu trubčí mezistěny vyrábějí.
>
>
>

máš pravdu jednou se vyjadřuje jako zkušený a velký včelař a hned nato píše koniny jako by teprve začínal???? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dom?nek <emca5/=/seznam.cz>
> Předmět: Trub?? mezist?ny
> Datum: 19.7.2008 17:35:40
> ----------------------------------------
> Považuji přítele Václavka za nenormálního včelaře a spíše bych řekl,že si z
> nás ostatních utahuje.Nu,budiž,každý rozumný včelař mu nemusí skočit na
> špek a bude konat podle svého.Jenže jeho každodenní příspěvky do této
> konference matou normální lidi a natož začínající včelaře.Vyzývám tímto
> tohoto Václavka,aby již konečně přestal s jeho výmysly které jenom
> dezorientují včelařskou veřejnost na tomto webu a odmlčel se alespoň na
> měsíc a tím přispěje k tomu,že včelaři budou konat podle svého. Tento
> Václavek pokud opravdu je včelař a ne nějaký chudinka u počítače to snad
> pochopí a nebude do všeho mluvit tak jako doposud.
>
>
>

Lidi slysel jsem nazor, proc je v cesku takova hysterie kolem leceni a uhynu vcel.

Protoze kdyz se cesti vcelari dohaduji mezi sebou jestli lecit hodne nebo jeste vic, nebude cas na tema mnohem aktualnejsi, na UHYNY VCEL v dusledku postriku jedovatymi PESTICIDY. Takovy vyvoj mozna podporuji i ti tam nahore, nebot se jim diky mocnym chemickym koncernum vyplati.

Treba takovy povoleny clothianidin byl vyzkumnym ustavem v Nemecku prokazan jako pricina masovych uhynu v teto zemi.

Clothianidin se pouziva na kukurici, ale i na repku a jine plodiny a bylo zjisteno, ze prach z osetrenych porostu se dostane do ovzdusi a zabiji vcely, ktere letaji na uplne jine porosty. Takze je jedno, kde ty vcely mate.

Preji prijemne letni leceni proti varoaze.

>Bio med je velmi snadno produkován v nerozvinutých zemích, kde jsou tak zaostalí, že ještě nezačali práškovat.

Nevim, velke firmy pesticidy levne prodavaji prave do chudych zemi, tam maji "neomezene" moznosti pusobeni.

A i kdyby to bylo bez postriku, tak takovy biomed z afriky, kde si domorodec vytrel zadek lopouchem a sel rukama sbirat med ze stromu, to musi byt ta prava pochoutka.

A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu zpeněžit nebo jinak použít
_____________________________________________________________

Kdybyste rozuměl LBV metodě a nízkonástvakovému včelaření, uvědomil by jste si význam trubčích mezistěn.

Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá.

Je zbytečné v podletí vyndávat trubčí plásty. Včelstva na nich bezproblémově zimují. Buď je včely zanesou zásobami, nebo do nich v zimně zalezou, takže překážet chumáči nebudou.

Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá. Napísal Václavek

Pán Václavek, ty už fakt nepíš. Sú to samé nezmysly čo ty vytvoríš vo svojom mozgu. Nič v zlom. Keby si aspoň písal v intenciách : "myslím si, zdá sa mi, pravdepodobne", tak by som to ešte bral.

Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou lehčí plné nástavky
A dva stavební rámky na nástavek pro mne není žádnou novinkou to praktikuji již tak 7 let. Letos postavily velmi málo trubčiny pod pojmem stavební rámek já používám Nízké rámky bez drátků a vysoké jen vydrátkované Samozřejmě bez jakékoli mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 19:26:46
> ----------------------------------------
> A používání trubčích mezistěn je jen komplikace která k ničemu nevede Jen
> ta představa rámek vydrátkovat, vlepit mezistěnu, pak si včely zaplodují
> jen malou část zbytek zanesou pylem a v půli července jim to vyhodím aby to
> tam nezůstalo na zimu. Když mezistěny nepoužiji tak si tu práci ušetřím a v
> létě budu mít dva plásty s čistým nekontaminovaným voskem který mohu
> zpeněžit nebo jinak použít
> _____________________________________________________________
>
> Kdybyste rozuměl LBV metodě a nízkonástvakovému včelaření, uvědomil by jste
> si význam trubčích mezistěn.
>
> Žádné stavební rámky nechci! Pro nástavkové včelaření jsou zbytečným
> harampádím, přežitkem z dob Budečáků. Ve srovnání s trubčími mezistěnami
> představují stavební rámky v nízkonástvkových úlech jen samé komplikace. Na
> vosku ze stavebních rámků se skoro nic nevydělá.
>
> Je zbytečné v podletí vyndávat trubčí plásty. Včelstva na nich
> bezproblémově zimují. Buď je včely zanesou zásobami, nebo do nich v zimně
> zalezou, takže překážet chumáči nebudou.
>
>
>

Každý z dopisujících má asi nějaký kousek pravdy, možná ještě nepotvrzenou, ale stojí za zamyšlení
Roztoče ve včelstvech mám, počítám je však díkybohu jen na desítky, ne na tisíce.Viz tabulky ing. Veselého ve Včelařství
Odpověď panu Turčanymu. Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
Úhyny, oslabení či mizení včelstev jsem zaznemenal /a ne jen já/ až na jaře a k novému zamyšlení mě přivedl pan Zdeněk. Nosemu mám velmi malou, v laboratoři zjištěna do 5 %. Rortočů v zimní měli bylo zjištěno 0,12 roztoče na včelstvo. Na jaře koncem dubna jsem vkládal mezi medníky a plodiště mřížky /nevčelařím s nízkými nástavky/. Některá včestva se mi zdála proti zimě slabá, tak jsem je pospojoval, středně silným jsem dal méně mezistěn a v mednících nechal prostor pro rozšíření. Při vytáčení medu jsem však u řady /více než 1/3 medníky sundával nebo jsem nevytočil ani rámek.Dnes jsou už zase v plné síle. Nebylo to tedy ani varroazou ani nosemou či špatnými matkami, domníval jsem se , že je to viroza či nějaké jiné onemocnění. Že by pesticidy? nedalo se nic zjistit včely zmizely - že by byl ten neznámý fenomén objeven?

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.

Dekuji za info

TM.

V červenci, srpnu a část září by měly být včely tak na 20 rámcích 39x24
nebo více, v té době velikost úlu se podílí na množství zimních dlouhověkých
včel, které půjdou do zimy a které potom využijí na jaře řepku a jinou ranou
snůšku. V zadovácích, jak skončila snůška, jsem přendával plodové hnízdo s
matkou z plodiště do medníku a včely udržoval na 2x11 až 2x14 rámcích, jak
začalo krmení, ubíral jsem zespodu 2 - 3 rámky, aby se tam krmítko vešlo.
Definitivní uspořádání na zimu jsem dělal prohlídkou na konci září, kdy jsem
kontroloval, jestli včely skutečně sedí v horních plástech pod zásobami a
ubral rámky na 2x9, 2x10 rámků 39x24. Zimování jen v jednom nastavku je
zastaralé, způsobuje, že na jaře se včely nestihnou dostatečně rozvinout do
síly a nevyužijí první jarní snůšku. Je to dnes zdůvodnitelné snad jen při
včelaření ve starých neupravených zadovácích, kde se dá vložit maximálně 2x
12 rámků 39x24 a kde proto v květnu prudce nastupuje rojová nálada, v tak
malém prostoru se silným včelstvem obtížně zvládnutelná. V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <vcely/=/mudroch.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 10:08 PM
Subject: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>

Pepan:
Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou lehčí plné nástavky
------
A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté serie rozpracováno.

Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)

Karel

Dobry den,

mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
dvemi medniky.
-------
Mám takový nestandardní návrh:

Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku, sololit, prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji výšku alespoň 7cm.

Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky posaď na to vyrobené dno.

Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.

Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených nástavcích(mednících), pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi zateplenými medníky.
Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.

Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.

Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali osvětlení včelaři již před sto lety:-)

Karel

Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
včely, myslím, že to dělá virus.
Máte někdo podobná pozorování?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
KaJi
Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
To: V
Subject: Re: Kol

Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
ale
to je věc značení výrobce.)
Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
že
to udělají v prac. době:-)

Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
minulé
aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
poloviční akt. plocha.

Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
jsem
za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
tam
Gabon mohl viset až do jara.

Karel

Měl jsem je u nějkolika včelstev také - viz. konference Optimal, kde
všichni usuzovali na Nosema Ceranae, která se prý projevuje v létě.
Poslal jsem vzorky včel do Dolu, na protokolu byla nosemóza pozitivní.
Vložil jsem kyselinu mravenčí, za pár dní už před česny tyto včely nebyly.

Milan Čáp

Radek HUBAČ napsal(a):
> Já jsem zatím moc roztočů neviděl, ale objevil jsem před úly bezletné
> včely, myslím, že to dělá virus.
> Máte někdo podobná pozorování?
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> KaJi
> Sent: Sunday, July 13, 2008 1:43 PM
> To: V
> Subject: Re: Kol
>
> Já je dělám z kancelářských sponek.(koukám na krabičku zn.RON 27,5mm ,
> ale
> to je věc značení výrobce.)
> Nemusím chodit pro drát do dílny a ti co mají hodného šéfa ocení i to,
> že
> to udělají v prac. době:-)
>
> Vyjde to delší, než ten vzorový háček. Ale Gabon dávám podruhé a při
> minulé
> aplikaci jsem si všiml, že některé se nalepily na plást a tedy tam byla
> poloviční akt. plocha.
>
> Ten kolíček změřím, možná tam byl svisle a bylo by to pod věnec. Měl
> jsem
> za to, že v té vychytávce byl vodorovně.
> Pro mě by to mělo výhodu, že kolíček spíš nepřehlédnu, na tom drátku by
> tam
> Gabon mohl viset až do jara.
>
> Karel
>
>
>
>

- V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
Přejít na nástavkový způsob včelaření nestačí si pořídit pouze tyto úly, ale musí se změnit způsob ošetřování včel v těchto úlech. Každý kdo se snaží včelařit nástavkovým způsobem tak jak včelařil jeho děda a praděda, bude na nízké rámky nadávat stejným způsobem jak přítel, kteřý níže popisuje nevýhody nízkých rámků.

Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
______________________________________________________________

Přesně to jsem čekal! Tyto a podobné reakce dokazují, že se stačí zmínit o něčem, co nikdo nezkoušel, co odporuje tradicím, a hned podle ,,normálních,, včelařů jde automaticky o nesmysl a strůjce myšlenky je blázen.

Svůj ,,kacířský,, nápad bych případně odvolal, kdyby včelaři-ignoranti napsali např. něco takového:
,,Zkoušel jsem zimovat s trubčími plásty a většina pokusných včelstev přezimovala špatně, neboť je postihlo to a to a chovaly se tak a tak. Včelařím v tom a v tom. Zazimoval jsem tak a tak. Tento systém má tu a tu nevýhodu. Myslím si, že je to způsobeno tím a tím. Proto a proto je nevhodné zimovat s trubčinou v sedisku,,

Ale oni místo něčeho takového novinku hned vyvracejí, proklínají autora myšlenky, snaží se ho vyobcovat z komunity, aniž by se nad nastolenou problematikou a důsledky jejich počínaní objektivně zamysleli. Jediným argumentem ,,normovaných,, včelařů je, že to odporuje ,,normě,,. Tento přístup v diskuzi považuji za ignorantský. Tyto ignorantské články představují nejprimitivnější formu nesouhlasu, složí k urážení a zdiskreditování autora opozičních myšlenek. Do věcné diskuze se nehodí a snižují úroveň konference. Je to jen projev osob neschopných zformulování nesouhlasu podloženého pádnými důvody.

Amen

No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.

Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako novinku.

http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm

radek k.

Do února mi neuhynulo žádné včelstvo. Koncem měsíce mou nedbalostí uhynula dvě včelstva - váha mrtvých včel 2,5 kg a 2,4 kg a ještě mnoho včel v plástech Takovou ostudu není radno zveřejňovat,to jen proto, že nemusí někdo mluvit o hausnumerech. Nebývá to běžně, ale je to normální.
______________________________________________________________

Podobných případů ( nejen u mě ) se najde více. A přesto se najdou včelaři-ignoranti, kteří to považují za nemožné.

Další příklad:
Kdysi jedno z produkčních včelstev p. Zeleného ( www.mirzeleny.cz ) skoro celé uhynulo hladem ( zřejmě na podzim vyloupeno ). Část včelstva se mu podařilo ještě zachránit ( přeživší včely odsedly zhruba 1 NN ). Když zjišťoval váhu mrtvolek, navážil něco přes 3 kg včel.
Jestli mi nevěříte, klidně se p. Zeleného zeptejte. On to potvrdí.

Takže žádné nesmysly, ale skutečná fakta!

Plně souhlasím s p. Tichým. Tento úkaz není běžný, ale reálný. Jeho výskyt je úzce spojen s abnormálním včelařením. Při klasickém včelaření se tohoto dosáhne leda ve snu. Včelstva potřebují optimální podmínky, nesmějí být omezována, aby.............................................. už musím končit, nebo mě hackerové, najmutí normálními včelaři, vypátrají a zavirují mi počítač. Druhá varianta je, že mi nějaký normovaný přítel hodí zápalnou láhev do domu.

Nejpohodlnější práce v úlu je práce v zadováku. Pokud je úl dostatečně
nízko, člověk celou dobu při práci sedí a nemanipuluje s ničím těžším než je
jeden plný rámek. Teprve druhá na řadě je práce v nastavkovém úlu, když je
možné nějakým zařízením zvednout celý nástavek a umístit na nějakou pracovní
plochu a tam s ním pracovat. Práce v nástavkových úlech, pokud se pracuje
hlavně s celými nastavky, je jednoznačně nejproduktivnější, za jednotku času
včelař vyprodukuje až několikrát více medu než v zadovácích ale je to pro
včelaře v produktivním věku a dobrém zdravotním stavu. Práce v zadovácích je
pro včelaře v jakémkoliv zdravotním stavu, prakticky až do smrti. Univerzál
má tu výhodu, že se v něm dá pracovat obojím způsobem. Nevýhodu vidím v tom,
že je to úl na užší rámky na teplou stavbu, studená stavba v nastavcích na
rámky 42 nebo rámky 45 vytvářejí na zimu trochu silnější včelstva než teplá
stavba na rámky 39. Možnost zužování nebo rozšiřování po jednom rámku nebo
možnost okýnka, když už v tom úlu je, je vítaný bonus a využívání těchto
možností je podstatou včelaření v úlech s zadním přístupem. V nastavkových
úlech, kde jemné rozšiřování nebo zužování po rámcích není možné, se to musí
dohánět sílou chovaných včelstev, slabší včelstva rozšiřování po celých
nastavcích snášejí špatně a vykazují potom proti zadovákům velký propad ve
výnosech. Sledování děje na stavebním rámku přes sklo okýnka je u nastavků
nahraženo podrobnějším sledováním chování včelstev obecně, na česně, na
podložkách, shora, pokud tam je průhledná fólie atd, ale nikdy to není tak
bezprostřední jako sledování děje přímo v úlu přes průhledné okýnko. Na
druhé straně dnešní včelař ani nemá čas něco na všech včelstvech nějak
podrobně sledovat, musí přijít, kouknout, udělat během minut to, co je třeba
a zase jít na další úl, jinak by v konkurenci ostatních nástavkových včelařů
ani neobstál, pokud se chce s nimi porovnávat počtem úlů a výnosem. Takže
se jedná o dvě docela dost odlišné technologie ošetřování včelstev a způsobu
myšlení včelaře. Kdo byl zvyklý na včelaření v úlech se zadním přístupem,
těžko si zvyká na včelaření v nastavcích, je pořád něčím nečekaným omezen a
kdo včelařil jen v nastavcích, včelařit v úlech se zadním přístupem neumí a
nedokáže si to představit.
U univerzálů vidím docela dobrou možnost, jak včelařit se silnými včelstvy
prakticky stejně jako v dnešních nastavkových úlech a přitom využít
rozšiřování po rámcích a stavební rámek za okýnkem. Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 20, 2008 11:39 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky.
> -------
> Mám takový nestandardní návrh:
>
> Vezmi tři latě, raději však prkna, přibij k nim něco - překližku,
sololit,
> prkny napříč, nějak udělej uzávěr česna na zimu. A máš dno. Doporučuji
> výšku alespoň 7cm.
>
> Včely nech tak jak jsou, nakrm je pořádně a na konci srpna dva medníky
> posaď na to vyrobené dno.
>
> Za zimních měsíců si s plodištěm zatop a vyrob si neuteplené medníky.
>
> Příští rok zazimuj včely v neuteplených a uteplených
nástavcích(mednících),
> pozoruj rozdíly a pokud dojdeš k závěru co já, tak si zatopíš i s těmi
> zateplenými medníky.
> Nebo z nich uděláš něco na odchov matek, atd.
>
> Když ne, tak budeš jako soused včelařit jen v zateplenách mednících.
>
> Podle mě, žádné okénko a přístup do plodiště nenahradí pohodlí práce v
> podletí u úlů s odnímatelným dnem. Tedy s pravým amerikáncem, jak psali
> osvětlení včelaři již před sto lety:-)
>
> Karel

Pane Václavku. Hodnoťmě, a diskutujme nad tím, co stojí za diskuzi. Někteří účastníci konference nemají smysl pro diskuzi o něčem, ale o někom. Teď jsem dokonce četl článek o našich politicích, kteří se už nějakou dobu dopouští - odborně řečeno - slovní onanie. Mají to asi rádi a někteří lidé to i baští a hodnotí to jako že jsou borci. Já vím ale, že to kničemu nevede a nikomu takové narážky vlastně nepomůžou. Je to hrozbou asi řešením je to nejlépe ignorovat a nereagovat.

K úpravě těch klasických mezistěn na trubčí.

Jde to určitě snadno seřídit na mých válcích.

Kdyby to měl být samostatný stroj, tak by měly stačit dva válce (první a druhý) blízko sebe a propojené převodem 1:1 (zubový, řetězový) dva jako zátěž nanich a jeden z těch spodních bude mít větší obvod. Ten obvod u druhého spodního válce bude na jedné čtvrtině táhnout mezistěnu, takže navíc bude asi čtyřikrát delší dráha rozdílu mezi dělničí a trubčí buňkou v součtu té čtvrtiny dráhy(obvodu) než u čtvrtiny dráhy prvního válce. Jak první tak také druhý válec bude mít nad sebou další válec - zatížení ukotvené (vložené) ve vidličce, zajišťující vlastní postupný roztah. Takže rozdíl může být v obvodu mezi prvním a druhým válcem nepatrný, ale ve dvou fázích nebo násobku úkonů by to mělo fungovat velmi pohodlně. Zaříznutí a upevnění mezistšny na drátek by neměl být už problém.

Mezistěny by měly být temperovaný včetně válců. (provoz ve vodě)

Jestli by jste o toto měl vážný zájem, asi by to bylo možné i vyrobit. Když tak se ozvěte, mohl bych to zadat soustružníkovi. gupa(zavináč)seznam.cz

No jako "novinku" to mají už hodně let. Je to vynález, který zase o trochu
více usměrňuje včelstvo. Pokud se nechá včelám vystavit rámek bez mezistěny,
občas tam místo trubčiny postaví dělničinu, s trubčí mezistěnou se budou
podstaně více "rozmýšlet" ji vykousat a postavit místo ní dělničinu. Ale kdy
je přebytek trubčích plástů bude příliš tlačit, klidně trubčí mezistěnu
vykoušou a postaví dělničinu, stejně jako se to děje naopak. Jen nevím, co
udělají s plastovou mezistěnou, když se jim rozměry buněk nebudou líbit, ta
vykousat asi nejde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 10:54 AM
Subject: Re: Trubčie medzisteny


> No, zkusil sem se podivat do nabidky zahranicnich vyrobcu, co oni a trubci
> mezisteny - presneji rovnu plastove ramky.
>
> Mozna si pane Vaclavku objednejte vse ze zahranici - tam to maji jako
> novinku.
>
> http://www.pierco.net/products_dronecomb.htm
>
> radek k.

Děkuji za odkaz p. Radka a nabídku p. Pazderky.

Zaujaly mě plastové mezistěny.
Líbí se mi, protože se nemusí drátkovat, dílo je pevné, i když je panenské, včely nemohou mezistěny vykousat, mezistěny se používají opakovaně .

Četl jsem, že včely hůře na plastových mezistěnách stavějí. Máte někdo s nimi zkušenosti?

S pozdravem...M. Václavek...

Zrušit univerzály
vnímám jako špatnou radu.
-------
V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod. a zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
A asi to nebylo ani dobré pro včely.
Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a přípravě na zimování nenaruším.



Karel

V zimě si z MÚ zatop, to je nejlepší k čemu tyto úly mohou sloužit ! V současné době se již nenechají v těchto úlech chovat včely. Malý prostor, těžké, atd. Opravdu jenom podpálit a pořídit si jednoduché nástavky a radějí s nižší rámkovou mírou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.

Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera by neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.

S pozdravem...M. Václavek...

> Pán Václavek, ty už fakt nepíš.
> ______________________________________________________________
>

V klidu,

me vase prispevky nijak nepohorsuji, rad o tom premyslim, zejmena z poslednich zminim zajimave: o pridani matky a od KM a kapesnicich -to jsou ty spravne prukopnicke prizpevky :-) Jine si moc nepamatuji takze u me dobry :-) Lepsi nez prognozy o rojivych a nerojivych rocich :-) Ono napsat ci dokonce tvrdit, ze lze zimovat i na panenskych sousich nebo dokonce na trubcine je dost odvazne :-))

T.H.

Okénko je spíše až druhé, první je v každém případě možnost rozšiřování nebo
zužování po rámcích. Manipulace v době slídění přirozeně problém je, s tím
se musí počítat, tady se ale jako výrazné plus projeví právě možnost onoho
rozšiřování nebo zužování po rámcích přesně na velikost včelstva. V takovém
případě potom není zas tak zvlášť moc na závadu, když během půl až hodiny,
kdy je včelstvo rozebrané, dojde na rámky ze včelstva k intenzívnímu náletu
zlodějek. Pokud se složí do úlu rámky tak, že všechny jsou obsazené,
neobsazené rámky se tam nedají a včelstvo je v pořádku, to znamená nedošlo
nešťastnou náhodou k zamáčknutí matky, včelstvo se během pár minut po
uzavření vzpamatuje a zlodějky do úlu nepustí, zvláště když se patřičně zůží
česno. A mohla být při rozebírání včelstva loupež jakkoliv intenzívní,
včelstvo zůžené na přesný počet rámků, které obsedá a při zůženém česnu
prostě žádné zlodějky dovnitř nepustí. A je jedno, jestli to je silné
včelstvo na dvakrát 20 rámcích 39x24 nebo oddělek na 5 rámcích, když počet
včel odpovídá počtu rámků, česno zůžené na průchod jedné až několka včel
prostě ubrání. U nástavků to nejde, nástavky se vždy musí doplnit na plný
počet rámků, ať je včelstvo obsedá nebo neobsedá, jenže jak mají včely v úlu
nějaké neobsednuté rámky, obvykle u česna, přestávají přes tyto rámky bránit
vlastní česno a zlodějky tak mají volné pole k průniku do úlu. Kromě toho
česna nastavkových úlů ani nejde běžnými prostředky zůžit na průchod jedné
včely, to znamená na otvor zhruba 0,8x1 cm. Ve výsledku jsou tak včelstva v
nastavkových úlech mnohem citlivější na loupež vyvolanou třeba prací ve
včelstvech nebo čímkoliv jiným než v zadovácích. Přirozeně je to taky o tom,
že včelař si může dovolit, když zpracuje dva, tři úly a vidí, že loupež se
začíná intenzívně rozvíjet, tak přestat s prací a dokončit to další dny. V
praxi, pokud úly se zadním přístupem byly ve včelíně, bylo možné i v době
intenzívního slídění v podletí i kdykoliv po snůšce pracovat ve včelstvech
celý den, včelín se uzavřel tak, že zlodějky se dovnitř nedostávaly, práce
byla obtížnější, ale loupež se zastavila v takovém stadiu, které včelstvům
nijak zvlášť nevadilo. Pokud jsou úly samostaně venku, tak tam to je horší.
Co se týká přerovnávání rámků na zimu, toho se zmocnili teoretici a zavedli
na to rozsáhlá pravidla a složité návody. V praxi úplně stačí na zimní
krmení vyhodit rámky, co se příliš odlišují od ostatních, to jest příliš
svétlé, příliš tmavé a taky trubčí a ostatní nechat v takovém pořadí, v
jakém byly předtím a doplnit dalšími podobnými.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:27 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> Zrušit univerzály
> vnímám jako špatnou radu.
> -------
> V tom případě je třeba poradit, jak má přerovnat rámky na zimu.
> Okénko můžu mít i v nástavku, to mě osobně nepřesvědčuje, ale na koci
> podletí v období slídivosti a zvýšené bodavosti rozebírat medníky a plod.
a
> zásobní plásty převěšovat do plodiště, k tomu bych se už nechtěl vracet.
> A asi to nebylo ani dobré pro včely.
> Tím že případně odeberu spodní nástavky jim toho moc v jejich uspořádání a
> přípravě na zimování nenaruším.
>
>
>
> Karel

V těchto úlech musí při krmení na zimu být plodové hnízdo vždy v horním
nastavku. Včely sice občas umí překročit i docela širokou mezeru, podstatné
je, aby v horních rámcích byly zásoby už odspodu, na prázdné rámky nejdou,
ale spoléhat se na nejde, proto je umístění plodového hnízda před nebo během
krmení do horního nadstavku - medníku jistota. Potom může být meziplástová
mezera klidně i několik centimetrů. Včely potom sedí na podzim a na začátku
zimy napůl na horních plástech a napůl visí do mezery , případně obsedají
vrch spodních plástů. Jak vyberou prvních pár dm2 zásob, posunou se potom
nahoru a meziplástovou mezeru opustí, "vsajou" se do rámků v medníku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 12:50 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu
> Naprosto souhlasím.
>
> Co se týče zimování ve více prostorech, je třeba si u vysokých rámkových
> mírách dávat pozor na meziplástovou mezeru, zvláště, pokud se chumáč
> nevytvoří v horním nástavku ( kde je většina zásob ). Mezipatrová mezera
by
> neměla být větší než 1 cm ( u univerzálů bývá i přes 2 cm ). U vysokých
> plástů se objevuje problém nedostavování díla ke spodní loučce, což může
> rozšířit mezeru i o více jak 1,5 cm. Jsou-li mezery příliš velké ( také to
> znatelně podporuje plod ve spodním patře ), často se stává, že chumáč
> utvořený ve spodním prostoru nepřejde během zimy na zásoby do horního a
> včelstvo uhyne hlady. Univerzály nepovažuji za úly vhodné k vícepatrovému
> způsobu zimování a včelaření se silnými včelstvy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Mohl byste prosím napsat, v kterém přípravku se clothianidin přímo používá a způsobuje Vámi popsané úhyny včel?

Podle všeho by měl být tento insekticid používán jen při moření osiva. A "prach z porostů" jste myslel přímo použitý postřik při ošetření kvetoucích porostů?

Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

V univerzálech s
dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom seděly
jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti ochraňovat
česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu pomoct,
když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen očkem
v medníku.

____________________________________________________________

Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní česno.

-Stříška proti loupeži-

Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději lítají horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí vznik loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu spadlého na dno.

Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ). Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou fólii patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička by tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou. Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.

S pozdravem...M. Václavek...

Používání nízkých rámků se skošelo snad u všech systémů již v druhé polovině 19 století a stoho jak se prosazuje se dá usoudit na jeho výhodnost
Ta se asi lišit nebude od jiných výšek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Trub
> Datum: 20.7.2008 23:29:01
> ----------------------------------------
> Pepan:
> Tak to by jsi se divil Nízké rámky postupně ruším Jedinou výhodou jsou
> lehčí plné nástavky
> ------
> A já je začal vyrábět. První protyp.serie 20ks nástavků, dalších 40 nulté
> serie rozpracováno.
>
> Kdo vůbec ty rámky vymyslel. Kdyby jich nebylo, ... :-)
>
> Karel
>
>
>

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.
Tým nechcem povedať, že ojedinele sa vyskutujú aj silnejšie včelstvá, ako je udávaný priemer.

Prikkladám krátky článok, ktorý som napísal práve pred 10 rokmi, je to trochu iná téma, ale podstata je tá istá.


Pravda je relatívna (Uverej. vo Vč.č.5/98 str.69)

Úle našich otcov, tzv. zadováky, dzierzonáky či zerzonáky už vidieť len sporadicky na našich včelniciach, kde dožívajú svoju históriu. Systém úľov prístupných zozadu využívajú včelári v kočovných, ale s moderným vysúvacím zariadením, v ktorých sa pracuje v typických úľoch prístupných zhora. Všade okolo nás sa moderné nadstavkové včelárenie, pri ktorom môže včelár bez obmedzenia nadstavovať úle do výšky podľa sily včelstva. To sú fakty. Ale pohľad na úľovú otázku môže byť z tohoto pohľadu relatívny o čom som sa presvedčil na vlastnej včelnici.
Včelár v rokoch okolo päťdesiatky, učiteľ gymnázia si prišiel v lete pre oplodnené matky, ktoré som mal preňho pripravené v bankomate matiek. Sadli sme si do tieňa prístrešku pred zoradené úle ako sa na včelárov patrí, vymieňali sme si skúsenosti z uplynulej agátovej znášky, preberali problémy a skúsenosti okolo včiel. Jedna z jeho otázok bola: "Ako môžete včeláriť v týchto úľoch"?. Včelárim v ľahkých troj a štvornádstavkových úľoch (objem 146 litrov) vlastnej konštrukcie. "Veď to musí byť strašne namáhavé dvíhať a prekladať toľko debničiek kým sa dostanete do plodiska". Od údivu nad jeho otázkou som sa pozrel naňho, či to myslí vážne. Vzápätí som sa spýtal ja. "V akých úľoch potom včelárite vy"?, "no predsa v tradičných zadovákoch". Keď som oponoval, že je to anachronizmus- prežitok v čase, keď moderný svet včelári vo viacnadstavkových úľoch v ľahkých systémoch. Môj argument ho nezaskočil a odpovedal v tom zmysle, že on s jeho telesnou konštitúciou by to nezvládol. Vo svojich "zadovákoch“ dosahuje dobré výsledky, o nič horšie ako včelári v nadstavkových úľoch a pokiaľ by on včelárenie v nich nezvládol, v zaznávaných úľoch je schopný úspešne včeláriť.
Zhováral som sa s ďalším zástancom tohoto typu úľa a to s dobým včelárom, ktorý vlastní kočovné vozy. Má ich vybavené úľmi prístupnými zozadu, bez vysúvacieho zariadenia. On argumentoval tým, že je za jednoduchý úľ, bez akýchkoľvek technických doplnkov, pretože aj to najdokonalejšie vysúvacie zariadenie je často prekážkou aj pri jednoduchom zákroku vo včelstve. V každom takomto zhotovenom úli všetko funguje dokonale dotiaľ, pokiaľ včely úľ a jeho časti nezatmelia propolisom. A čo sa týka vyberania rámikov pomocou včelárskych klieští? Až tak často do včelstva nezasahuje a keď, tak si pohodlne sadne na stoličku a potrebné plásty z plodiska vyberie rýchlejšie ako keby mal odobrať a vrátiť dva ťažké nadstavky.
Z praxe dvoch včelárov a ich vlastného pohľadu na úle prístupné zozadu, môže byť pravda o modernom včelárení úplne iná. To čo mne vyhovuje, iným nemusí. Nakoniec, podstatný je vždy výsledok a nie aký úľový systém používame.
Je dobré, že vo včelárení existuje možnosť výberu, každý má možnosť zvoliť si to, čo jeho letore a telesnej konštrukcii vyhovuje. Nakoniec po zrelej úvahe ma títo včelári priviedli na myšlienku aspoň čiastočne sa vrátiť k úľom prístupným zozadu, ale využiť v nich všetko moderné, čo nadstavkové včelárenie umožňuje. Výsledok je štvoretážový panelový úľ PUT-4xB 10 OBOR prístupný zozadu, ktorom uplatňujem chov včiel v systéme dvoch včelstiev. Len toľko som chcel povedať o včelárskej pravde

V zimě si z MÚ zatop ....

S chovem včel jsem začínal právě v MU a dodnes mám na jedné včelnici 2 ks těchto úlů. Byly doby kdy jsem tyto úly pálil - mimochodem jde to dost špatně. Pak jsem lehce zmoudřel a dnes je mám zachované jako památku na mého dědu. Včely v nich chovám více než 20 let a za tu dobu mi v nich neuhynulo ŽÁDNÉ VČELSTVO ! ! ! Pouze lehce jsem je modifikoval a přidal jeden nástavek. Jinak v porovnání s nástavkovými úly - MÚ má 2 nevýhody - těžší nástavky a pevně spojené dno. Pokud se s tím naučí včelař pracovat, nevidím problém. Navíc souhlasím s Antonem - pokud někomu vyhovuje zadovák - proč ne ?

. . . p. Václavek a konference.

Konfernence, jak alespoń doufám, slouží ke svobodnému vyjádření názorů - pokud se tak samozřejmě děje v mezích slušného chování. Takže nesouhlasím s vyhazováním někoho od někud.

Druhá stránka věci je, že některé příspěvky výše uvedeného jsou z mého pohledu poněkud "ultra". Ale patří to k jeho způsobu prezentace, takže s tím se dá asi těžko něco dělat. Jen bych si p. Václavka dovolil poctít malou radou. A nemyslím to nijak ve zlém.

Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě z toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své názory - např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.

Leoš

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

Ve včelařství 100% jistota neexistuje. Vždy je určitá nenulová pravděpodobnost vzniku nečekané situace, která naruší účinek ,,zaručené metody,,. Je pravda, že je třeba zkoumat několik let, než lze danou metodiku právoplatně prohlásit za ,,zaručenou,, ( nikoliv však 100% ). Nicméně někteří včelaři jsou nedočkaví a publikují své nápady ještě před patřičným vyzkoušení. Je to špatné? Negativní stránka věci je možnost zbytečného zmatení. Na druhou stranu tím, že se novinka publikuje dříve, začne se jí zabývat větší množství lidí, což pomůže k jejímu dřívějšímu prověření. Může nastat případ, kdy je účinek zkoumané metody vázán na dané prostředí, či je spojen s nějakou specifickou činností, na první pohled nedůležitou. V takové situaci úplné rozřešení nastane až po zveřejnění a vyzkoušení metody v jiných podmínkách. Oba postupy mají své výhody a nevýhody.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Jsem rád, že autoři LBV metody se rozhodli pro variantu druhou.

Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
Subject: Re:Zuzeni na zimu


Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
mezi nástavky je příliš velká.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> Předmět: Zuzeni na zimu
> Datum: 20.7.2008 22:07:52
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
>
> Dekuji za info
>
> TM.
>
>
>
>

To je přece mnohem jednodušší spodní česno prostě zavřít. Případně s nějakou
přechodnou dobou pár dní, kdy je spodní česno maximálně zůžené, pokud dříve
létaly jen spodním česnem. Není důvod nechávat ve včelstvu více česen snad
kromě zvlášť úzkých a vysokých "věžáků" behem snůšky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 21, 2008 5:59 PM
Subject: Re: Zuzeni na zimu


> V univerzálech s
> dvěma medníky je prostoru více a rojová nálada se lépe zvládá, já si
> myslím, že důvod zužovat v něm v létě před krmením včely na plodiště není.
> Jediný důvod by byl tehdy, kdyby včely byly příliš slabé, kdyby potom
> seděly
> jen na plodu nahoře, nezvládaly by přes prázdné plásty v plodišti
> ochraňovat
> česno dole před zlodějkami a ty by úl pomalu vylupovaly. V takovém případě
> by se včelstvo zůžit muselo, jinak by mu byly minimálně vykradeny zásoby,
> matka by přestala plodovat, létavky by se postupně rozletěly jinde a v úlu
> by nakonec zbyla matka a malé množství včel. Ale i tomu se dá trochu
> pomoct,
> když se česno dole zúží nebo úplně zavře a včely se nechají létat jen
očkem
> v medníku.
>
> ____________________________________________________________
>
> Napadlo mě řešení tohoto problému, při kterém není nutné zadělávat hlavní
> česno.
>
> -Stříška proti loupeži-
>
> Včely vytvářejí zimní sedisko v horních nástavkách a spodní patra
> opouštějí, čím také přestanou kontrolovat hlavní česno. Včely raději
lítají
> horními česny ( očky ). Při ponechaní hlavního česna otevřeného hrozí
vznik
> loupeže. Pokud se uzavře, znesnadní se včelám uklízení mrtvol a odpadu
> spadlého na dno.
>
> Lupičky se orientují podle pachu ( feromonových stop včel, vůně medu ).
> Toho lze využít. Stačí do hlavního česna zasunou tvarovatelnou tmavou
fólii
> patřičných rozměrů, nebo něco podobného ( neprůhledný úzký tvarovatelný
> materiál ), čímž lze vytvarovat stříšku vycházejí přímo z česna a
> pokračující vzduchem nejméně 10 cm od letáku, ke kterému musí přímo
> doléhat, aby ji včely dosedlé na leták nemohli podlézat. Lupičkám se tak
> zamezuje nalezení hlavního česna ( pachové stopy se zamaskují ). Ani včely
> z dotyčného včelstva hlavní česno nenajdou, při tom může být klidně zcela
> rozšířené. Hlavní česno včelstvo využívá jen k vylétávání. Žádná lupička
by
> tedy neměla být schopná nalézt hlavní česno zamaskované touto stříškou.
> Fóliová stříška je velmi skladná, po použití se fólie vyndá a narovná.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Dobrý den páni skúsený včelári.
Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?
------------------------------------------------------------
Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím. Poté v komínu udělám průvan, ze spodu a shora zajistím proti vnikání hmyzu síťovinou a takto plásty vydrží do příštího použití. Vyřazené plásty (tříleté, plásty s trubčinou nebo jinak poškozené) proženu vařákem a vosk vyměním za mezistěny. Přesto ale skladuji minimum plástů. Ročně nechám vystavět 35 - 40 % nového díla z celkového úlu (nikoli pouze plodiště).
Pepča

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor...
Tie nástavky a plásty sa dajú na rok použiť?
Dakujem veľmi pekne za radu

Moderní včelař uveřejnil na - www.old.mendelu.cz - 20 minut
s ministrem Gandalovičem,který přijal jejich delegaci dne 17 června v jeho kanceláři. Celý článek je možno si přečíst
na hořeji zmíněné adrese,zde pro zajímavost jen výňatky.
Ministr řekl : Jestliže včelaři chtějí finanční podpory a chtějí fungovat,musí plnit povinnosti a pokud je neplní,neměli by mít nárok na finanční kompenzace,měli by spíš platit pokuty.V sektoru zemědělství je stále tendence pohlížet na včelaře jako na amatéry,ale to se musí změnit,protože včelař který nedodržuje pravidla,může způsobit ekonomické škody ostatním.
Po konstatování,že metodika monitoringu pravděpodobně není v ČR dostatečně účinná,ministr uložil ing.Pondělíčkovi aby na půdě ministerstva uspořádal odborné jednání o nákazové situaci v chovech včel a jeho řešení.Tento přislíbil,že jednání všech zainteresovaných stran ze včelařského oboru svolá co nejdříve.
Státní veterinární správa by po tomto jednání měla vypracovat závazný pokyn a jeho nedodržení bude penalizováno.Dále ministr řekl : i na včelaře musí být aplikován přísný režim,neboť stát na ně vynakládá nemalé prostředky a tímto uzavřel toto jednání.
----------------------------------------------------------
Nyní máte možnost zabývat se závažnějšími věcmi pro včelaře a bude zajímavé jaká bude odezva této včelařské konference. Na pokuty pro včelaře je třeba se těšiti... další postup

Jozef, nezamotávej to. Jedovatá pro včely je koncetrace Oxidu siřičitého, ne to, co zbyde po oxidaci a celé zimě na plástech. Často taková aplikace síry ani nepomůže a proto se plásty musí ještě různě větrat nebo vzduchotěsně uzavírat. Jestli má zavíječ po vylíhnutí optimální podmínky tak mu nic nebrání se živit.

U mne jsou plásty vařeny. Uskladňuji pouze asi 5% z celkového odebraného množství před zimou, protože asi těch 5% není ani jednou i nepatrně zaplodováno. A to má souvislost s těmi podmínkami po vylíhnutí zavíječe z vajíček, protože jestli nemají se jak na čistém vosku živit, tak se vyvíjí velmi špatně a často uhynou v nějakém vývojovém stadiu. To může potvrdit i p. Stonjek s jeho kombinovaným úlem (s NN a VN) a způsobem získávání medu.

Je také na pováženou a divím se Bio-Eko akreditačním spolkům, že povolují jakékoli ošetření plástů, když tak velmi rozlišují léčiva proti VD.


Dobrý je i ocelový 200l sud na med a pár rámků v něm zasířit a spálit všechen kyslík. Je vhodné použít nějakou bezpečnou nádobu, ale jestli je sud vzduchotěsný, tak je to relativně proti ohni bezpečný a stačí ho dát mimo plásty. Těsní-li dobře, je motýl do jara vyřešen.





.....
Jozef:>Pán Krapka, pokiaľ viem sírou sa ničia včely pokiaľ tam bol mor... <

Josef Křapka:>Dám je včelám na 36 - 48 hod. vyčistit. Odeberu, ometu včely a plásty rozdělím. Světlé narovnám řídce (větší mezery) do prázdných nástavků, postavím do komínu, uzěsním a 2x (po 14-ti dnech) vysířím.<

Stále trvám na tom, že stredoeurópska včela má geneticky zakotvenú skutočnú prirodzenú strednú silu zimujújúceho včelstva 1,3 +-0,3 kg. Tento údaj oficionálne oznámil po pokuse trvajúcom niekoľko rokov, keď na viacerých stanovišťiach robili renomovaní vedci v Bielefelde, napriek tomu, že skupiny včelstiev dlhodobo a cielene podnecovali. Podnecovaním dosiahli rozsiahlejšie plodovanie, ale celková sila včelstsiev v priemere neprekročila udanú hodnotu.

______________________________________________________________

Nechci kritizovat německé výzkumníky, vážím si jejich práce ( hlavně ohledně propagace neuteplených úlů a vyvracení mýtů o významu podněcování ). Ale přesto si myslím, že Vaše pokusy, pane Turčáni, co týkají zimní síly, jsou objektivnější než německý výzkum. Z jednoho důvodu: Vy nezužujete. Mnohokrát jsem si dokázal, že podletní zužování zamezuje ( nikoliv vždy zcela zabrání ) vzniku neobvykle početné zimní generace ( i přes 20 000 včel ).

Proč tedy i u Vás silnější včelstva běžně nevznikají? Během těch pár let diskuze s Vámi jsem si vylepšil moji zprvu dost strohou a nedokonalou teorii populační dynamiky včelstva během roku. Jsem Vám vděčen za to, že jste mi oponoval. Jste oponentem na úrovni, což se bohužel o všech účastníků konference říci nedá. Vaše kritika je produktivní, smysluplná a podložená několika léty praxe. Mimo jiné díky ní jsem si plně uvědomil, že tato problematika je vysoce složitá a její hodnocení podle jednoho či dvou faktorů je zcela nedostatečné, proto je nutné se na ni dívat komplexněji, z více úhlů pohledu. Kdybych měl podle nové verze mé teorie zanalyzovat Váš způsob včelaření, nacházím u Vás dvě příčiny, které zřejmě způsobují blokaci vzniku silných včelstev.

První příčinou je velikost dávky a metoda krmení. Zimní včely se většinou tvoří především v červenci a v srpnu. Velikost zimní generace se přizpůsobuje množství zásob, které jsou touto dobou k dispozici. Tedy letní a podletní zásoby rozhodují o početnosti zimních včel. Jakýkoliv přechodný nedostatek zásob v tuto dobu působí velmi negativně na výchovu většího počtu zimních včel. Včelstvo při nedostatku ztratí zájem zimovat silnější ( +/- 1 kg včel postačí na kvalitní přezimování ). Větší včelstva vznikají jen za optimálních podmínek, ke kterým patří nadbytky zásob. Proto je důležité zkrmení celé dávky ( alespoň 20 kg ) cukru během 3 týdnů po medobraní, chceme-li zazimovat silnější včelstva ( začít krmit ihned po medobraní! ). Je třeba dbát i na pylové zásoby... 3-6 ( dle výšky ) pylových plástů.

Druhým důvodem je vysoký rámek. Pokud-li včelstvo má k dispozici vysoký nástavek, projevují se jeho snahy omezit se na velikost odpovídající jednomu vysokému nástavku, i když je úl víceprostorový. Včelstvo vytváří tolik zimních včel, jež se neseskupí v chumáč vyšší, než je výška nástavku. Včelám vyhovuje zimování v jednom celistvém prostoru ( to však ve výsledku nemusí vést k přezimování v jednom patře...zásoby mohou chumáč částečně vytlačit do spodnějšího nástavku ). Zřejmě jediným efektivním řešením tohoto jevu je nízkonástavkové včelaření ( v nich tento jev nezaznamenávám ).

Jak jsem psal dříve, ve včelařství neexistuje 100% jistota. Jde o teorii, takže nemusím mít pravdu.

S pozdravem...M. Václavek...

PS

Pane Turčáni, plně s Vámi souhlasím v tom, že můj návrh zkrmení veškeré dávky krmiva během 3 týdnů po medobraní je ve Vašem typu úlu, při Vašem způsobu zimování nevhodný. Dokrmování v září kvůli uložení zásob do centra chumáče má při zimování v jednom patře nemalý význam. Kompletní zakrmení v krátké době po medobraní je opět rada spíše z praxe nízkonástavkového včelaření.

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2008_03_c04.pdf

Řekl bych, že to je další fiasko. Místo podpory již kdysi dávno popsaného řešení VÚ, se lidé, kteří ho zdokonalí dočkají jen sdělení, že se budou rozdávat pokuty.

Po zvážení chovatel dojde nato, že se bude šlapat od nejnápadnějších včelařů (jsou na raně) a naty co na VD ve skutečnosti na monitoring kašlou vůbec nedojde. Mám se tedy naco těšit, jestli tedy vybočuji moc z řady v registru chovatelů včelstev. Perfektní postoj MZe - resp. Ministra zemědělství. :-( Už mne nic pozitivně neřekvapí. Na resortu p. Pondělíčka jsou zvyklí na návštěvu s kafíčkem a ne na "pionýry" co chcou něco měnit. Není to snadné a fandím v tomto PSNV aby se něco hnulo k lepšímu.

Jako ošetření proti zavíječům se může považovat i to, že přiměřené množství
plástů se nechává ve včelstvu i přes zimu a všechny zbytečné plásty se po
ukončení snůšky likvidují.... Jinak zavíječi fungují tak, že v napadeném
nastavku nebo bedničce obehnají svoje sezení přes více rámků pavučinou a
výkaly jako tepelnou izolací, uvnitř potom udržují díky požeru vosku vysokou
teplotu , odhadem přes 40 st C, díky které se rychle vyvíjejí a ničí rámky i
za nízkých teplot hluboko do podzimu. Pokud se tedy rámky dají tak daleko od
sebe, že je pavučinou nepropojí, rychlost jejich vývoje se v létě
několikanásobně sníží a na podzim prakticky zastaví. V mrazech - 20 st C
larvy hynou a zůstávají jen vajíčka. Takže osvědčené je dát do nastavku pro
10 rámků tak 5 - 6 rámků, nastavky dát na sebe někde, kde je spíše venkovní
teplota. Chránit před včelami a sítem nahoře a dole před myšmi. "Věž" se
může potom prosvítit , pokud jsou rámky položeny nad sebou, jestli tam někde
zavíječi nestaví z pavučin hnízdo V létě a v teplém podzimu je vhodné tak
jednou za 14 dní, měsíc plásty prohlídnout a larvy zavíječů v plástech zabít
třeba ostrým tenkým nožem, pokud se nevyškrábnou, plást opraví a zbytky
larev vyčistí včely po přidání plástu na jaře. Takovým způsobem se bez
jakékoliv chemie na jaře získají plásty jen s ojedinělými dírkami po
larvách nebo po jejich likvidaci, což včely po přidání plástu do včelstva
opraví bez zhoršení kvality plástů a vzniku trubčiny. Toto opatření
nefunguje, když je v plástech pyl, ten je pro zavíječe tak atraktivní, že se
na něm shromáždí a vytvoří zvýšenou teplotu i bez vytvoření pavučiny a v
místě pylu a v okolí plást prostě vyžerou. Pylové plásty se musí chránit
jinak nebo ještě lépe musí zůstat ve včelstvu.
Druhá možnost je potom chemie, třeba pravidelné síření. Ne chemii by měly
bý plásty vyčištěné od medu, ostatně je to vhodné vždycky, zbytky medu na
podzim a v zimě za vlhka rády kvasí a případně i plesniví.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef" <jozef.kurcina/=/ppg.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 22, 2008 8:28 AM
Subject: Oetrenie plástov


> Dobrý den páni skúsený včelári.
> Prosím Vás o radu ako najlepšie a akým sposobom ošetriť plásty z ktorých
> som vytočil medík, aby ich nenapadla moľa voštinová. Ako to robite?

> Před nějakým časem zde p. Čermák psal o převedení teoretických poznatků do
> praxe a o srovnávacích pokusech na kontrolních skupinách včelstev. Pro mě
z
> toho jasně vyplynulo jediné - pokud chci dogmaticky prosazovat své
názory -
> např. metodu LBV, vhodnost nást. včelaření, měl bych si na včelnici vše
> prakticky vyzkoušet a pak s tím vyrazit do světa. A takové srovnání
> vyžaduje destítky včelstev a léta zkoumání.
>
> Leoš

Včelaři leckdy sami nebo nějaká skupina včelařů něco úspěšného vyzkouší, a
popíšou to třeba tady v diskuzi. Jenže obvykle ten popis je na pár řádcích.
Tyhle věci velice často závisí na spoustě parametrů, které je třeba uvést.
namátkou charakter stanoviště, byla snůška, nebyla, úl, rámky specifika
technologie ošetřování včelstev.... Bývá to někdy docela problém najít
všechny vlivy na úspěšnost popsané metody a bývá to dost práce a nudné, to
jsou pak ty sáhodlouhé texty, které vytvářejí výzkumníci z povolání nebo
obsáhlé návody plné "zbytečností" pro začátečníky, jak včelařit. Bývá
pravidlo, že amatérští výzkumníci, nechci je jinak nějak shazovat, tam tyto
parametry a podmínky nepopíšou. Potom se stává to, že renomovaní úspěšní
včelaři, kteří včelaří v podobných podmínkách a podobným způsobem jako ten,
co to popsal, to vyzkouší a je to u nich úspěšné, tak to nadšeně v diskuzích
oslavují. Zase jiní renomovaní včelaři, kteří úspěšně včelaří odlišným
způsobem, některé podmínky potom nemají splněné, vyzkouší to a u nich se to
nedaří. Tak píšou v diskuzích, že onen popsaný způsob nefunguje a je to
nesmysl. A diskutuje se dál. Potom do toho vstupují začátečníci, kteří ty
popisky, jak co dělat přečtou a začnou podle toho včelařit. jenomže přitom
často opomenou věci, které jsou pro zkušeného včelaře samozřejmé a proto už
o nich ani nepíše, ale u začátečníka jsou potom důvodem k nezdaru. A zase se
diskutuje a a diskutuje. Takže je třeba, když popisuju něco ve stylu "jak
to dělám já" velice uvažovat, co všechno to ovlivňuje a radši toho popsat
víc než míň a stejně tak uvažovat, když se nadchnu pro nějaký postup, třeba
popsaný na internetu.

R. Polášek

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Jedna zkušenost s MU je dobře aby v zimě boční ulička měla větrání i ze zadu a krmítkový kanál na opačné straně nevyplňovat uteplivkami a musí také větrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Zuzeni na zimu
> Datum: 22.7.2008 10:39:46
> ----------------------------------------
> Nevím přesně, jakou rámkovou míru má MU. Pokud objem plodiště je jeden a půl
> nastavku rámků 39x24, pak by plodiště skutečně mohlo na zimování dostatečně
> silných včelstev stačit a plodiště s medníkem by mohlo být moc. Menší
> plástová plocha se částečně vykompenzuje tím, že plástová plocha je oproti
> rámkům ve dvou patrech souvislá, včely mají na jaře rychlejší rozvoj.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, July 21, 2008 4:24 PM
> Subject: Re:Zuzeni na zimu
>
>
> Mor un. stačí jen plodiště které se rovna zhruba 1,1/2 nástavku a mezera
> mezi nástavky je příliš velká.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <vcely/=/mudroch.cz>
> > Předmět: Zuzeni na zimu
> > Datum: 20.7.2008 22:07:52
> > ----------------------------------------
> > Dobry den,
> >
> > mam zacatecnicky dotaz. Vcelarim v Moravskych univerzalech s plodistem a
> > dvemi medniky. Nyni kdyz v podstate skoncila snuska se chci zeptat jak
> > zuzit vcelstvo na zimu. Prvni dva nastavky jsou v podstate plne vcel,
> > treti z casti. Chci sundat nejvrchnejsi mednik a zacit krmit, ale vsiml
> > jsem si, ze ostatni vcelari zimuji jen v jednom "nastavku", tak se bojim,
> > ze kdyz zacnu krmit zanesou vcely cukr do vrchniho (druheho) "nastavku",
> > ktery se na zimu sundava. Tak se chci zeptat jak nato.
> >
> > Dekuji za info
> >
> > TM.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>