Archiv Včelařské konference

V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a létaly tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do pozdních hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na jaře hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi to přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.

Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit sršně. A většinou jedotlivce.

V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.

Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké problémy.
Doufám že to vydrží.
Karel

5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 08, 2007 8:57 PM
Subject: Re: Azijsky srsni ve Francii


>V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet
> let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a
> létaly
> tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do
> pozdních
> hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
> Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro
> mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na
> jaře
> hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi
> to
> přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych
> se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
> Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná
> nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.
>
> Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit
> sršně.
> A většinou jedotlivce.
>
> V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.
>
> Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám
> postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké
> problémy.
> Doufám že to vydrží.
> Karel
>

Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své skušenosti děkuji.

Říká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
------
Dnes jsem to kontroloval, jestli nám to deště nespláchly a vypadá to nadějně. Už to zase kape. A viděl jsem na listech pěkného malého zrzavého mrňouse. S pěkně lesklou průsvitnou "prdelkou". Mám dojem, ale nejsem si jist, že to je příznak dobrého najedění.

Jak to vypadá jinde se snůškou? Tady medujou stále lípy (medovice i květ zřejmě) a podle všeho i les.

Mám domluveno, že k tomu mrvaneišti vezmu experta na mravence a snad z toho bude nějaký malý článek. Jen mít tak víc času:-(

Karel

Dne neděle 08 červenec 2007 10:39 Karel napsal(a):
> To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá
> informace.

nekde jsem cetl, ze v Japonsku po devastaci vcel varoazou (nepamatuji se,
jestli to bylo v celem Japonsku, nebo jen ne nejakych ostrovech) vse co zbylo
utratily a vcely nakoupili na Kavkaze, kde tehdy varoa nebyla. Potomci techto
vcel se brani tez, takze asi i nase toho budou schopny.

Honza

Kouba Josef:
>5íká se, že kde jsou mravenci, je dobrá snůška z medovice.<
......
Mravenci ochraňují víceméně producenty medovice. A to i tím způsobem, že loví jejich některé přirozené nepřátele. (pestřenky, slunéčka)Jsou to vlastně takový malí medaříčci, kteří za sladkou šťávu ochraňují generace prvních vývojových stádií kolonie producentů medovice. (dospělci jsou blanokřídlí a už mají křídla)

Vztah mravenců a producentů medovice je velmi úzký.

Chtěl jsem se podívat , kde je ta sklárna, respektive expedice, ale na stránkách Avirunionu mi tento údaj zůstal nějak utajený.

Před časem jsem daval na diskuzi link na video z youtube,kde byly ty asijské srsně v akci. Šlo o druh Vespa mandarina. Jde o druh,který evropská plemena včel neumí zvládnout. Na prvním videu je vidět útok těchno sršní na včelstvo Apis mellifera ligustica(vlaška), evidentně tato včela nemá obranný mechanismus. Stačilo kolem 30 sršní a během 3 hodin je včelstvo totálně vypleněné!
Na druhém videu je vidět sršeň,jak chce napadnout jiný druh včely,jde o japonskou medonosnou včelu a tá má vytvořen mechanismus jak se bránit. Jednoduše se na sršeň vrhnou a vezmou jí do klubka, zvýší teplotu a sršeň jendnoduše uvaří..
Ve včelařství zminovali jiný druh sršně ,než Vespa mandarina.
útok V.mandarina: http://www.youtube.com/watch?v=4lP_QMauDNQ&mode=related&search=

japonské včely se umí bránit:
http://www.youtube.com/watch?v=cHrh60Na510&mode=related&search=

hnízdo V.mandarina:
http://www.youtube.com/watch?v=gu7RvDEoV30

NE to je výmluva o slušných cenách medu, z odůvodněním, že by byl pak každý druhý občan v Česku - včelař, to by teda nebyl ani náhodou,neboť včelaření je specifický obor. Ale o důvodech nízké ceny medu nechci polemizovat.

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště. Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
Děkuji
Tom

Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to urobí. Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&thold=0

To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú pokyny ako to urobiť. Anton

Zatím maám jen skušenost dobrou již 6 rok jsem nové úly opatřoval na dně sítem bez jakého koli uzávěru. až při fimigaci na síto položím podložku a odstraním ji při odběru měli

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?ovan? dno
> Datum: 08.7.2007 21:46:16
> ----------------------------------------
> Přátelé má někdo skušenosti s použitím zasíťovaného dna ve venkovním
> prostředí, chtěl bych to vyskoušet celoročně co Vy na to prosím napište své
> skušenosti děkuji.
>
>
>

Jak je to daleko (nové stanoviště), pokud nad 3-4km tak kdykoliv, ale lehčí úly a více času je od října do jara.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Zm?na stanovit?
> Datum: 09.7.2007 08:27:17
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> chtěl bych se zeptat kdy je vhodnější stěhovat včely na nové stanoviště.
> Teď po zakrmení, později na podzim nebo až na jaře?
> Děkuji
> Tom
>
> Ja už roky premiestňujem včelstvá na krátke vzdialenosti podľa biologických
> zásad a bez problémov. Je však potrebné dodržiavať určité jednoduché
> zásady, ktoré dokáže splniť každý včelár. A je úplne jedno, kedy sa to
> urobí.       Premiestnenie by som neodkladal a vykonal ho ihneď.
> Podrobné pokyny si nájdete na udanom webe:
>
> http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=71&mode=&order=0&t
> hold=0
>
> To, že to funguje svedčia aj ďakovné listy od včelárov. Aj na Konference sú
> pokyny ako to urobiť. Anton
>
>
>

Dne 4.5.2007 jsem dostal první roj a také první letošní žihadlo. Zkušenost s píchnutím od včely jsem měl i v minulosti a nikdy to nebylo provázeno žádnou zdravotní komplikací. Během jednoho měsíce jsem postupně dostal od předsedy místního včelařského spolku druhý roj a nakonec 3.6. 2007 také oddělek. Včelky jsou velice mírné a také zatím nikdo z rodiny nebyl od včely píchnutý. Já jsem však během toho měsíce dostal postupně 6 - 7 žihadel v souvislosti s různými zásahy u včel. Právě toho 3.6. jsem dostal od včel dvě žihadla do prstů na rukou a poté se u mne projevila celková alergická reakce s kolapsovým stavem. Nejdříve jsem pocítil svědění v rozkroku a poté kolem krku. Následně mi začalo být špatně a asi za půl hodiny od bodnutí se dostavil již zmiňovaný kolaps. Naštěstí jsem byl v kuchyni s manželkou (zdravotnicí), která mne položila na podlahu a zvedla mi nohy a nohy opřela o lednici. Po chvíli jsem se probral. Manželka však na nic nečekala a zavolala sanitku. Od zdravotníků jsem dostal injekci. Bylo mi také doporučeno, abych navštívil alergologa. Hned druhý den jsem navštívil obvodního lékaře. Ten mi předepsal Prednisol a Flonidan a odeslal mne k alergologovi. Alergolog mi navíc předepsal Ephedrin a Anapen(injekce do svalu pro alergické nouzové situace).
Zároveň jsem objednáný na konec října k alergologovi na další vyšetření.
Ze zmiňované reakce jsem byl dost překvapený. Nic takového jsem nečekal. Všechna letošní včelí bodnutí jsem dostal do prstů nebo do ruky. Byla však doprovázena třídenním otokem prstů a ruky po zápěstí a taktéž to bylo doprovázeno bolestí. Asi pět dnů před zniňovanou celkovou alergickou reakcí, kdy jsem byl také bodnutý od včely, jsem při odstraňovaní žihadla také pocítil slabost. Mělo to však pouze chvilkové trvání a spíš jsem uvažoval, že je to způsobeno horkem nebo něčím podobným.
Na závěr bych si dovolil citovat z informačního letáčku o štípnutí hmyzem: Při píchnutí vosou nebo včelou může dojít v místě vpichu k bolesti a svědění, k místní alergické reakci (bolestivé otoky, zarudnutí) i k celkové alergické reakci (otoky, zvracení, průjem, dušnost, slabost, kolaps až bezvědomí). Člověk s alergií na včely nebo vosy má být vybaven pohotovostním balíčkem s léky na rychlé použití v případě štípnutí. Konec citace.

Všem Vám přeji krásné prožití dovolených a prázdnin. Franta

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.

Kdysi dávno tu někdo popsal metodu pro stěhování včelstev na kratší vzdálenosti (do 3km) , kterou jsem taky úspěšně použil:

večer zavřít včelstvo v úlu, ale musí se nechat prosvětlené česno - např. síťovina přes česno kolem připevněná připínáčky. Včelstvo takto jeden den ponechat, pak je převézt jinam a na novém stanovišti odstranit zábranu na česně. Včelky vyletí a protože jsou jinde, zalétají se na nové stanoviště.
Pavel

>
> Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o
> to, že létavky
> se vrátí na původní stanoviště...

Máte nějaké zkušenosti s objednávkou včelařských potřeb u této firmy? Případně, je možné nakoupit značku "Lysoň" i někde jinde?

Dobry den
chtel bych se take zeptat k tomuto tematu.
Chystam se prevest vcelstva, ktera narostla do 3-4 nastavku 39x24 a 5-6 nizkych nastavku 44,8x15,9. Planuju (mozna naivne), ze den (rano) pred prevozem vyberu ramky s medem a ze je prechodne na den "zuzim" na 2 nastavky (3NN). Nevim jestli to neni velka chyba a nevim jestli se tam vubec vejdou :-) mozna, ze jim budu muset nakonec nechat vic nastavku - nemam zatim zadnou zkusenost.
Kolik muze odhadem vazit 3 nastavkovy ul (sila steny 2cm) po vytoceni medu ze tretiho nastavku - jde mi jen o moralni podporu, abysme vedeli ze to unesem :-))

Diky
T.H.

Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií (dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo. Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50 žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca 10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.

Tak na to pozor ! Každý jsme jiný. Může to být hazard se životem.
Petr
----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:21 AM
Subject: Re: Alergie na včelí bodnutí


Již jsem zde o tom psal. Včelařím 7. rok a začínal jsem se stejnou alergií
(dokonce jsem musel i cca 1/4 hodiny myslet na to abych dýchal). Protože
jsem spíše hazardér k lékaři jsem nikdy nešel. První dva roky jsem ke
včelám chodil jako kosmonaut, ale stejně si někde přes látku našli místo.
Prvních cca 10 žihadel tak bylo velmi stresujících (cca 2 roky), už jsem
začal přemýšlet o tom, že přestanu včelařit.
Pak se však alergická reakce začala snižovat, po cca 5 letech cca 50
žihadlech zcela ustoupila. Dnes jde již jen o pálivé píchnutí, jež po cca
10 minutách ustoupí.
Do měkkých částí - podpaží, pod bradu atd. trvá déle a trochu opuchne.
Dvojtých rukavic, dobré kukly, holínek a dvojtého oblečení jsem se však
dosud nezřekl i když v létě to je přímo parní lázeň.
Jde o běh na dlouhé trati, ale vydrž, včely tě uzdraví.

Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3 tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30 metrů.
Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel - to je kalamita.

V prvé řadě jsem rád, že takováto konference je možná k výměně názorů.
Já teď ke včelám nemám chodit a ani to není nezbytně nutné. U toho prvního roje bylo zjištěno, že je tam vykladená stará matka. A ten druhý roj a oddělek ani nebude třeba vytáčet (pokud nebude medovice). Nedlouho poté co jsem je dostal, začalo to suché období a včely toho moc nenanosily. No a zakrmení včel na zimu zvládne klidně moje manželka. Určitě jsem zvědavý jak dopadne na podzim to moje alergologické vyšetření včetně testů.
Děkuji Vám za názory. Franta

diky moc, takovato moralni podpora pomuze :-)

a urcite se poradne obleknu :-)

> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.

Aleši. Mohl by to být také běh na "velmi krátké tratí". Neriskujte a chtělo by to zajít za alergokologem. Někdy ta alergie se prohlubuje při nějaké poruše vnitřního orgánů. Může to odeznívat po vyléčení. Nejsem lékař a doporučoval bych Vám se spojit s MUDr Janou Hajduškovou. Její adresu naleznete někde mezi učitelí včelařství na WWW. vcelarstvi.cz

V mém případě jsem alergii zjisti v cca 18 letech - při jízdě na motorce jsem málem havaroval. Před tím nic - můj táta měl do mých cca 13 let včely. Takže jsem cca 2x ročně žihadlo dostal a skončilo to vždy jen otokem.
Pak jsem si dával pozor a žihadlo s alergickou reakcí bylo cca 1x za 5 let. Cca 10 let jsem přemýšlel, jak s tímto hendikepem začít včelařit (moc mne to lákalo a chlap, když odrostou děti, potřebuje nějakého koně), až mne kolega v práci přesvědžil, že se s nárůstem počtu a četnosti žihadel alergie sníží - tak jsem v 45 letech začal.
Uznávám, že jsem měl jít k alergologovi, ale strach, že s tím budu muset skončit byl větší než strach z alerg. reakce.
Jen jsem chtěl všem říci, že to funguje i takto i když to není příklad k následování.

Ve vašem případě došlo k tzv. senzibilaci na včelí jed. Toto se může stát i dlouholetých včalařů. Celá léta dostávají žihadla a nic. V případě začínajících včelařů prvních pár desítek žihadel nic neudělá,ale pak stačí jedno žihadlo a může se objevit silnější alergická reakce. Ve vašem případě došlo k prudkému poklesu krevního tlaku,proto ten kolaps. Pro všechny případy,mám u včel standartně vybavenou lékárničku + adrenalin, hydrokortison,antihistaminikum a kalcium glukonát. V případě injekčního podání je to trochu komplikovanější, jednak podávat i.v. a i.m. látky každý neumí a také by neměl. Nadruhou stranu by každý alergik na včelí jed měl mít v případě silnějších reakcí u sebe adrenalin (EPI-PEN) a antihistaminikum v tabletách. Efedrinové tbl. jsou určeny k ulehčení dýchání(rozšíření bronchů), včelí jed totiž způsobí vyplavení histaminu,který zužuje bronchy a podáním efedrinu dojde k jejich rozšíření.
Alespoň v případě zdravotníka je dobré,aby měl u včel adrenalin, calcium glugonát, nějaké antihistaminikum a hydrokortizon(např.Dexamed). V případě silné reakce s kolapsem, případně s anafylaktickým šokem je postup nasledovný: Zajistit volné dýchací cesty, protišoková poloha(tredelenburgova), podat podkožně andrenalin, nitrosvalově dexamethazon, antihistaminikum intravenozně a naposledy calcium i.v.
Pro naprosté laiky je dobré, aby měli u včel alespoň, antihistaminikum(tavegyl,zodac, zyrtec, atd.),

Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly na novém stanovišti při proletech.
.....
Záleží kolik jich je jak jsou těžké úly.
Buď na jaře po prvním proletu, ale je tam riziko, že opět bude letošní zima, nebo že nebude sjízdná cesta.

Já bych to vezl teď. Předpokládám, že je vytočeno. Nebo hned po vytočení. Na místě bych nechal nějaký oddělek (nebo bych jej i kvůli tomu udělal), aby se létavky měly kam vžebrat a ten bych přenesl v zimě nebo na jaře.

Podstatné je, že mladušky a plod se přestěhuje a o ty jde.

Při stěhování je třeba mít úly dobře pružně spojené. Nejlépe popruhama s ráčnou. Popruh asi palec široký, prodávají se u pump atd.

A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější. Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))

V případě věznění bacha na dodávání vody.

Karel

> A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen
> poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik
> jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější.
> Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))


Pickup mohu take vrele ze zkusenosti doporucit.
Projel jsem s nim teren, ve kterem bych to na privesu nejspis rozsypal :-))

T.H.

Záleží taky, jestli mezi stanovišti je nějaká pro včely nezajímavá překážka,
třeba kopec s porostem bez snůšky nebo les bez snůšky a stanoviště nejsou v
přímé viditelnosti ani když včely vyletí nějakou desítku metrů vysoko nebo
500 metrů bokem. To se tam pak ani na ten kilometr včely v létě nemusí
vracet, protože tam z původního stanoviště nelétaly a ta část krajiny je pro
ně neznámá. Já bych přesunul tak do konce srpna a na místě nechal nejslabší
včelstvo na chytání vracejících se létavek. Nebo bych přesunul pozdě na
podzim , kdy bude nejméně týden po převozu denní teplota za slunečného
poledne ještě tak + 15 + 10 st C, aby včelky rozruch způsobený převozem
dokázaly v proletech do mrazů vydýchat, ale aby se při tak nízkých teplotách
ten kilometr už nevracely. A kdy pozdě večer nebo časně ráno bude teplota k
nule, aby zahřátí při převozu a rozruch byl co nejmenší. Podobně na jaře.
Při takovém přesunu na krátkou vzdálenost vždy dávám na česno překážku, aby
se včely musely česnem prodírat a aby se změnil vzhled česna a včely se při
výletu znova orientovaly. Jinak co se týká přesunů, letos jsem zjistil
zajímavou skutečnost. Momentálně převážím úly se včelami na obyčejném
neodpérovaném ručním dvoukoláku a po poměrně hrbolatém terénu, lese, louce
nebo poli. Jiné roky mi to občas vyšlo v době, kdy byla teplota ráno10 - 15
st C a včely po otevření česna na novém stanovišti vyletěly jak fůrie a
začaly bodat. Letos mi to vyšlo v první polovině května, kdy byl v noci mráz
a časně ráno jsem přejížděl přes louku bílou jinovatkou. Včely jsem uložil
na paletu a nechal asi 15 minut stát, než jsem otevřel česno. Včelky zůstaly
úplně v klidu, začaly vyletovat, až když se do úlu opřelo slunce.
Pravděpodobně, když je tepleji, včelky si ještě více ohřejou vnitřek úlu a
rámky, i když přitmelené propolisem se začnou otřesy pohybovat a včely
dráždí podstatně víc. Po této zkušenosti jsem nakloněn tvrdit, že pokud není
třeba zrovna převážet včely na nějakou kvetoucí letní plodinu, je nejlepší
doba k změně stanoviště a převozu dána právě těmi nízkými teplotami časně
ráno v době převozu. Co se týká otřesů, dvoukolák má výhodu v tom, že jsou
díry a krtince vidět a přes madlo vozíku i cítit při najetí, takže se otřesy
dají korigovat. Ale jet se dvěma úly o celkové hmotnosti odhadem 50 - 80
kilo pár stovek metrů po louce plné krtinců a třeba do kopce dá docela
zabrat a docela to trvá.

R. Polášek

Jak to tak čtu, před nějakým rokem zemědělci u mého lesního stanoviště na
podzim neposekali loučku a naopak nechali nepoorané pole za lesíkem. Tak
jsem úly na konci září po nakrmení, tuším 6 úlů, 4 ve dvounastavcích 39x24,
sám snesl o cca 6 metrů dolů k potoku, potom přes potok a teprve potom jsem
je mohl dát na vozík. Bylo to asi 40 metrů lesem a nesl jsem natřikrát, měl
jsem tam položené kusy sololitu, aby se síto ve dně nepoškodilo o nějakou
větev na zemi.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 09, 2007 11:56 AM
Subject: Re: Zm?na stanovit?


> Představte si, že je kradete, to má člověk největší sílu (kamarádova
> skušenost - dokázal tak přemístit sám 120 kilovou kovadlinu a doma ji pak
> ve dvou nemohli sundat z vozíku)- a teď vážně:
> když vždy ve dvou přemísťujeme na podzim zakrmené (20kg) včelstva ve 3
> tachovácích nemají více než 50 kg. Takže nenakrmené bych odhadoval do cca
> 30 kg - uly stažené popruhem a na druhém přes rameno dva neseme až cca 30
> metrů.
> Ať vám žádný nespadne - stalo se nám loni bez ochrany a popruh to neudržel
> - to je kalamita.

Kluci včelaří je odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz . Zasíťované dna mají všechny úly.
Má to nevýhodu, včelař se musí o něj starat , sledovat zdravotní stav včelstev a čistit.Zase všechno zjistí včas. Záleží na zodpovědnosti včelařů.
B.V.

rozeberem to trochu podrobněji, ale teď nemám moc času. Napište mi okolnosti toho kolapsu. Do kterého místa přesně bylo žihadlo, jestli jste byl nevyspalý, bylo hrozné dusno, spocený. To všechno samo o sobě může vést ke kolapsu v podstatě i bez jedu. Dále jestli Vás alergolog testoval přímo na včelí jed.
Pozoruji i na sobě letos horší snášení žihadel, k tomu víc bolí.
S pozdravem hodně příjemných chvil se včelami
Každopádně je potřeba do včel moc nelézt, daleko lepší a bezpečnější je vzít si pivo a koukat jak nosí a poslouchat koncert bzukotu. Pořád musím myslet na to, že největším nepřítelem včel je včelař!!!
MUDr. Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Franta <frantisek.vana/=/lukrom.cz>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 09:20:35
> ----------------------------------------
> Dne 4.5.2007 jsem dostal první roj a také první letošní žihadlo. Zkušenost
> s píchnutím od včely jsem měl i v minulosti a nikdy to nebylo provázeno
> žádnou zdravotní komplikací. Během jednoho měsíce jsem postupně dostal od
> předsedy místního včelařského spolku druhý roj a nakonec 3.6. 2007 také
> oddělek. Včelky jsou velice mírné a také zatím nikdo z rodiny nebyl od
> včely píchnutý. Já jsem však během toho měsíce dostal postupně 6 - 7
> žihadel v souvislosti s různými zásahy u včel. Právě toho 3.6. jsem dostal
> od včel dvě žihadla do prstů na rukou a poté se u mne projevila celková
> alergická reakce s kolapsovým stavem. Nejdříve jsem pocítil svědění v
> rozkroku a poté kolem krku. Následně mi začalo být špatně a asi za půl
> hodiny od bodnutí se dostavil již zmiňovaný kolaps. Naštěstí jsem byl v
> kuchyni s manželkou (zdravotnicí), která mne položila na podlahu a zvedla
> mi nohy a nohy opřela o lednici. Po chvíli jsem se probral. Manželka však
> na nic nečekala a zavolala sanitku. Od zdravotníků jsem dostal injekci.
> Bylo mi také doporučeno, abych navštívil alergologa. Hned druhý den jsem
> navštívil obvodního lékaře. Ten mi předepsal Prednisol a Flonidan a odeslal
> mne k alergologovi. Alergolog mi navíc předepsal Ephedrin a Anapen(injekce
> do svalu pro alergické nouzové situace).
> Zároveň jsem objednáný na konec října k alergologovi na další vyšetření.
> Ze zmiňované reakce jsem byl dost překvapený. Nic takového jsem nečekal.
> Všechna letošní včelí bodnutí jsem dostal do prstů nebo do ruky. Byla však
> doprovázena třídenním otokem prstů a ruky po zápěstí a taktéž to bylo
> doprovázeno bolestí. Asi pět dnů před zniňovanou celkovou alergickou
> reakcí, kdy jsem byl také bodnutý od včely, jsem při odstraňovaní žihadla
> také pocítil slabost. Mělo to však pouze chvilkové trvání a spíš jsem
> uvažoval, že je to způsobeno horkem nebo něčím podobným.
> Na závěr bych si dovolil citovat z informačního letáčku o štípnutí hmyzem:
> Při píchnutí vosou nebo včelou může dojít v místě vpichu k bolesti a
> svědění, k místní alergické reakci (bolestivé otoky, zarudnutí) i k celkové
> alergické reakci (otoky, zvracení, průjem, dušnost, slabost, kolaps až
> bezvědomí). Člověk s alergií na včely nebo vosy má být vybaven
> pohotovostním balíčkem s léky na rychlé použití v případě štípnutí. Konec
> citace.
>
> Všem Vám přeji krásné prožití dovolených a prázdnin. Franta       
>
>
>
>

Vážený pane,
nevím kdo jste a co děláte, ale prosím bez znalosti celé věci neblbněte lidem hlavu.
Pokud někdo zkolabuje při odběru krve jedná se podle Vás o senzibilizaci na injekční stříkačku?
S úctou MUDr. Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: crabro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 13:20:54
> ----------------------------------------
> Ve vašem případě došlo k tzv. senzibilaci na včelí jed. Toto se může stát i
> dlouholetých včalařů. Celá léta dostávají žihadla a nic. V případě
> začínajících včelařů prvních pár desítek žihadel nic neudělá,ale pak stačí
> jedno žihadlo a může se objevit silnější alergická reakce. Ve vašem případě
> došlo k prudkému poklesu krevního tlaku,proto ten kolaps. Pro všechny
> případy,mám u včel standartně vybavenou lékárničku + adrenalin,
> hydrokortison,antihistaminikum a kalcium glukonát. V případě injekčního
> podání je to trochu komplikovanější, jednak podávat i.v. a i.m. látky každý
> neumí a také by neměl. Nadruhou stranu by každý alergik na včelí jed měl
> mít v případě silnějších reakcí u sebe adrenalin (EPI-PEN) a
> antihistaminikum v tabletách. Efedrinové tbl. jsou určeny k ulehčení
> dýchání(rozšíření bronchů), včelí jed totiž způsobí vyplavení
> histaminu,který zužuje bronchy a podáním efedrinu dojde k jejich rozšíření.
> Alespoň v případě zdravotníka je dobré,aby měl u včel adrenalin, calcium
> glugonát, nějaké antihistaminikum a hydrokortizon(např.Dexamed). V případě
> silné reakce s kolapsem, případně s anafylaktickým šokem je postup
> nasledovný: Zajistit volné dýchací cesty, protišoková
> poloha(tredelenburgova), podat podkožně andrenalin, nitrosvalově
> dexamethazon, antihistaminikum intravenozně a naposledy calcium i.v.
> Pro naprosté laiky je dobré, aby měli u včel alespoň,
> antihistaminikum(tavegyl,zodac, zyrtec, atd.),
>
>
>

Vážený pane,
já bych to teď tedy nevezl. Je to zbytečné, může to ve svém důsledku znamenat třeba i vyloupení včel, které ztratí létavky. Když už to tam vydrželo do teď, vydrží to i do října a úl po nakrmení bez medníků má pomalu stejně jako ted, když má 2 nástavky navíc. Na základě praxe můžu všem říct, že není problém stěhovat včely kdykoliv za přměřené teploty, ne v minus 10 a ne těsně před proletem, pokud byla medovice na podzim. Při šetrném stěhování 1 km to včely ani nepoznají..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zm?na stanovit?
> Datum: 09.7.2007 14:04:55
> ----------------------------------------
> Je to méně než 1 km....ze zahrady do lesa . Tady jde asi o to, že létavky
> se vrátí na původní stanoviště...kdybych to zase stěhoval po vytočení před
> krmením, úly by byly lehcí a na jaře by včely měly více klidu a už by byly
> na novém stanovišti při proletech.
> ....
> Záleží kolik jich je jak jsou těžké úly.
> Buď na jaře po prvním proletu, ale je tam riziko, že opět bude letošní
> zima, nebo že nebude sjízdná cesta.
>
> Já bych to vezl teď. Předpokládám, že je vytočeno. Nebo hned po vytočení.
> Na místě bych nechal nějaký oddělek (nebo bych jej i kvůli tomu udělal),
> aby se létavky měly kam vžebrat a ten bych přenesl v zimě nebo na jaře.
>
> Podstatné je, že mladušky a plod se přestěhuje a o ty jde.
>
> Při stěhování je třeba mít úly dobře pružně spojené. Nejlépe popruhama s
> ráčnou. Popruh asi palec široký, prodávají se u pump atd.
>
> A na jednoosém přívěsu to daleko víc hází než v autě. Dával bych je jen
> poblíž nápravy. A na kilometr bych si vzal raději dvoukolák. Záleží kolik
> jich je. Já vozím včely v pickupu a oproti přívěsu je to daleko šetrnější.
> Ale mám nákladový prostor včelotěsně oddělený :-))
>
> V případě věznění bacha na dodávání vody.
>
> Karel
>
>
>

nechápu, proč bych se měl starat o zasíťované dno více než o plné. Mám je jen 7 let, ale pan Volejník je používá u 240 včelstev 30 let...Myslíte si, že má čas na nějaké hraní?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zas?ovan? dno
> Datum: 09.7.2007 15:38:52
> ----------------------------------------
> Kluci včelaří je odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz . Zasíťované dna mají
> všechny úly.
> Má to nevýhodu, včelař       se musí o něj starat , sledovat zdravotní stav
> včelstev a čistit.Zase všechno zjistí včas. Záleží na zodpovědnosti
> včelařů.
> B.V.
>
>
>

odkaz na webu www.vcely.kvalitne.cz
.....
S tou pracností taky nesouhlasím (jedině, že by síto prorezlo - ale to bohatě vynahradí téměř žádná starost o plesnivé rámky atd), ale web se pěkně plní.
Ta rozbruška na rámky, pěkně jednoduchý fór :-)
Úsporu času drátkováním okolo mezistěny nechápu. Hlavně při druhém a dalším zatavování. To se to drátuje znova?
Možná v kombinaci s prořízlou dolní loučkou (taky starý fór), kterou by se mezistěny zasunuly mezi drátky.

Ať se dál daří :-)

Karel

Plne souhlasim s MUDr. Hubačem. Vcelarim ativne tretim rokem a nekolik let dochazim na alergologii protoze mam alergii na urcite pyly. Letos sem se doktora optal, jestli by mi nemohl predepsat nejaky prasky, ze vcelarim a kdyz me bodne vcela, ze strasne opucham.Nic mi nepredepsal, ale nechal me odebrat krev na testy.Zjisil,ze na vceli bodnuti nejsem alergicky, ale na vosi asi 7x vic nez normalni clovek.Na to sem mu odpovedel, ze muzu klidne vcelarit.Pry tyto dve alergi spolu souvisi a ta druha se muze projevit kdyzkoli behem zivota.Takze asi zadna senzibilizace..Nakonec jsem dostal Prednison a v pripade bodnuti vosou si mam vzit 3 tablety..

U me si myslim, ze ta druha alergie na vcelu byla, ale uz postupne ustupuje. Protoze prvni tri zihadla co sem dostal pred tremi lety jsem malem nerozcodil.Lezel sem v posteli se zimnici a bylo mi vazne spatne. Dneska sice porad opucham, ale uz se to da snaset..Tak uvidime casem, jestli se alergie projevi, nebo uz odezniva..

Opuchání nepovažuji za alergii, pokud je v místě žihadla, pokud není žádný
jiný problém a pokud do tří dnů splaskne. Takhle jsem to měl předtím, než
jsem začínal včelařit. Párkrát, když jsem dostal žihadlo nad oko, jsem druhý
den na to oko vůbec neviděl, protože takhle to kolem něho oteklo. Postupně
jsem se vypracoval tak, že neoteču vůbec nebo jen na pár místech jen někdy
velice mírně na půl dne, někdy ne, pokud dostanu několik žihadel na jedno
místo tak mírně oteču maximálně na den. Jinak jako velice důležitý
prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné
v případě potřeby zavolat pomoc.

R. Polášek

Priateľ Tom
Keď tak čítam rady ako máte urobiť premiestnenie včelstiev, nedivil by som sa, že Ste z toho zmetený. Odkazujem Vás na môj komentár 23706, kde som Vám dal typ, perečítať si článok prečo a ako premiestniť včelstvo či včelstvá. Skúste si to vyhľadať. 100%-né premiestnenie nie je žiadna veda a to ani vtedy keď presun robíme priamo na včelnici npr. posun o 10m, čo je pre včely oveľa náročnejšie ako pri sťahovaní nad 1 km.
V krátkosti predstavím môj odskúšaný postup:

1./ na novom stanovišti pripravte stojany pod úle.
2./ presun robte večerom, keď včely prestanú lietať, letáče na úľoch pre každý prípad poistíme sieťkou s okami 2x2 mm. Na tak krátkej vzdialenosti sa včelám nič nestane.
3./ na odvoz včelstiev si zabezpečte traktor s nízkou vlečkou, odveziete to naraz a bez námahy.
4./ túto prácu ľahšie zvládnete s pomocníkom, ktorý nemá strach z včiel, dvaja zvládnete aj ťažší úľ. Ak máte úľové nadstavky s falcami, nemusíte ich istiť popruhmi. Ja som prevážal na traktore 70 včelstiev a debničky mám bez falcov, propolis na spojoch debničiek je pevnejší ako otrasy na povoze.
5./ po osadení úľov odstránte z letáčov ochranné siete, prichádzajúca tma včely odradí od výletov z úľa. Do rána sa ukľudnia. Po takomto večernom presune, prvá včely sa vrátila do úľa na novovom stanovišti po 30 min. od výletu z úľa!

V čom spočíva táto metóda? Ráno, ak je pre včely vhodné počasie, včely lietavky začnú vyletovať z úľa ako predtým každé ráno, každá okamžite reaguje na zmenené prostredia, otočí sa hlavou-očami k úľu a urobí novú polohovú orientáciu na zmenené okolia úľa. Získané podnety si včela ukladá do svojej fotografickej pamäti a odlieta do terénu. Ak je presun do 10 až 50m , vracajúce sa včely letia podľa pôvodnej orientácii, teda na staré miesto, kde hľadajú svoje úle. Keď ich nenachádzajú, prechádzajú na novú orientáciu a bez problémov nájdu svoje úle na novom stanovišti. Toto zalietavani stále s menšou intenzitou trvá 2-3 dni, až ustane.
Dôležité upozornenie: Na pôvodnom stanovišti nesmie včelár ani náhodou ponechať nejaký úľ s plástami!!!. Aj keby ostalo na stanovišti časť včelstiev, včely z nového stanovišťa sa nevžobrú do nich!
Vo Vašom prípade budú mať včely výhodu v tom, že vzdialenosť presunu je pomerne veľká, takže sa pravdepodobne nebudú vracať na pôvodné stanovište.
Na takto poňatom presune nečakajte do jari, urobte to hneď a budete môcť kľudne spávať a pripravoť včelstvá na zimu.
Ešte jednu poznámku: aj keby nejaká staršia lietavka sa nevrátila na nové stanovisko, nič sa nestane, veď aj včely po 25 - 30 dní odchádzajú na nebeské pastviny a po preletoch mladušiek ich tieto rýchlo nahradia a život bude plynúť ďalej, včelstvo to nepocíti. Z presunu včelstiev netreba robiť horor a strašenie. Anton

Jinak jako velice důležitý prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné v případě potřeby zavolat pomoc.

To je dobry, ale jen kdyz je tam signál. Zrovna včera v lese jsem signál neměl. Takže urcite sebou nosit leky pokud jsem alergicky! Ono ani zavolani na 101 by nemuselo pomoci, nez prijedou nekam do hlubokych hvozdu.

Dobrý den,
jak jsem již psal musím přemístit včely ze zahrady do lesa...našel jsem docela pěkné místo ve svém lese, akorát příjezdová cesta je vzádlená cca 30 m do mírného kopce. Obávám se krmení a vytáčení...jedná se o 10 včelstev, nepochybuji, že by bylo lepší mít cestu až k úlům...na druhou stranu se nemusím bát zcizení, kdo by se s tím tahal k cestě...jaké máte zkušenosti, co mi radíte? Byl jsem zvyklý to mít přímo u domu a když jsem šel do včel, měl jsem všechno v dosahu. Ještě podotýkám, nemám maringotku, ale chci mít úly postavené volně - včelnici.

Tom

Radil jsem dvoukolák, teď to měním na kolečko. :-) To projede opravdu všude.
Buď normální s bantamem, či nějaké udělané - viz př. Blažek v MV. Potom bych volil velké přední kolo.
Pokud to je sjízdnější, pěkný je taky samohyb ing. Jindry.

Věci skladovat v prázdných úlech, či nástavcích. (myslím tím kuřák, troud, rozpěrák). Rezervní nástavky a mezistěny taky tak.

Mám úly mimo, dokonce na frekv. lesní cestě a již několik let bez problému. ťuk, ťuk,ťuk. :-)

Karel

Souhlasím s RAdimem,
jen upřesňuji, že otopk může být až velikosti 3 mužských dlaní normálně, což u dětska je půlka těla pomalu. Děti ale mají pružnější a pevnější podkoží, nedělají se jim tak velké otoky, ale třeba u očí ano. Splasknout to může klidně až za 4-5 dní, hodně zálaží na množství jedu a je to individuální.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Alergie na v?el? bodnut?
> Datum: 09.7.2007 21:34:11
> ----------------------------------------
> Opuchání nepovažuji za alergii, pokud je v místě žihadla, pokud není žádný
> jiný problém a pokud do tří dnů splaskne. Takhle jsem to měl předtím, než
> jsem začínal včelařit. Párkrát, když jsem dostal žihadlo nad oko, jsem druhý
> den na to oko vůbec neviděl, protože takhle to kolem něho oteklo. Postupně
> jsem se vypracoval tak, že neoteču vůbec nebo jen na pár místech jen někdy
> velice mírně na půl dne, někdy ne, pokud dostanu několik žihadel na jedno
> místo tak mírně oteču maximálně na den. Jinak jako velice důležitý
> prostředek proti alergii na lesní stanoviště považuji mobil, aby bylo možné
> v případě potřeby zavolat pomoc.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna matka.

Dakujem

Dobrý den,
jestli je v úlu matka nejlépe ověříte tak, že do něj vložíte plást s vajíčky
z jiného včelstva. Pokud na něm včely narazí náhradní matečníky, znamená to,
že ve včelstvu matka nebyla a zároveň máte zjištěno, že se tam nová matka
vylíhne a včelstvo bude zachráněno. Tím rozhodně nic nezkazíte.

pf

----- Original Message -----
From: "Jozef Kurčina" <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 10, 2007 9:47 AM


> Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da
> zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna
> matka.
>
> Dakujem
>

Senzibilaci na injekční stříkačku? To opravdu ne a také jsem nic takového netvrdil!

Jedno žihadlo jsem dostal zhruba do poloviny ukazováku na pravé ruce a druhé téměř zrcadlově do poloviny ukazováku na levé ruce (ze stran od palců). To žihadlo na levé ruce bylo pouze mělce zabodnuté a samo vypadlo. Stalo se to dopoledne mezi 10 a 11 hodinou. Mírně poprchalo a asi byl nízký tlak. Ráno pravidelně vypiji asi 0,3 l ovocného čaje a myslím, že ještě dalších asi 0,3 l tekutiny jsem vypil než jsem jel pro včelaře a pro oddělek. Nijak jsem před tím neponocoval a vyspaný jsem byl tak normálně. Ráno pravidelně alespoń trochu posnídám.
Po těch bodnutích jsem nejdříve pocítil to svědění v rozkroku a kolem krku. Poté se mi udělalo špatně. Už jsem pochopil, že něco není v pořádku a vypil jsem asi 0,4 l vody do které jsem rozpustil tabletku šumivého calcia. O svých problémech jsem řekl manželce (lékařce ORL) a podle slov manželky jsem začal červenat v obličeji. Stihl jsem si sednout do křesla. Pak už jsem nic nevnímal. Ani to jak mne manželka stáhla z křesla na podlahu a nadzvedla mi nohy. Díky její pomoci jsem zhruba za minutu opět začal dýchat a probral jsem se. Manželka na nic nečekala a zavolala záchranku. Posléze jsem dostal injekci a lékař mimo jiné konstatoval, že mám oteklé rty.
Alergolog, kterého jsem navštívil třetí den po té události, mne na včelí jed netestoval. Dle jejich zkušeností testy bezprostředně po atace bývají negativní a jsem pozván na konec října, kby testy proběhnou. Pro případ včelího bodnutí jsem vybaven anapenem a potřebnými léky. Podle toho co jsem napsal jsem v péči lékařů a rozhodující pro mne budou také výsledky těch podzimních testů na alergologii. Určitě však přivítám každý názor. Předem děkuji. Franta

> To je dobry, ale jen kdyz je tam signál. Zrovna včera v lese jsem signál
> neměl. Takže urcite sebou nosit leky pokud jsem alergicky! Ono ani zavolani
> na 101 by nemuselo pomoci, nez prijedou nekam do hlubokych hvozdu.

Neni to sranda, nejhorsi je, ze si clovek ani neuvedomi, ze by mu mohlo jit o zivot. A je potreba se pripravit na alergickou reakci i kuli moznemu ohrozeni ostatnich lidi.

Osobne jsem zatim problem nemel, ale ze zacatku jsem hodne otekal na 2-3 dny a docela to bolelo, ale uz po dvou letech pozoruju, ze je to nesrovnatelne lepsi - mnohem mensi otok maximalne na den. V pripade, ze dostanu zihadlo do obliceje a nechci otect tak mi staci jen kapka octa a nikdo nic nepozna. Jeste loni to vedel kazdy :-))

T.H.

Včera byl v televizi opakovaný pořad věnovaný použití medu a mimo jiné tam byl ukázán včelařský provoz pí Provazníkové.
Odkaz najdete na:
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/09.07.2007/ 18:15 "Kluci v akci."

Včelař z Prahy

Co se týká otoků, vypozoroval jsem v době, kdy jsem ještě otékal a začínal
své kuřácké období, že cigareta zapálená okamžitě po bodnutí tvorbu otoku
podstatně sníží. Domnívám se, že je to tím, že u nekuřáka nebo slabého
kuřáka nikotin z cigarety zůží cévy tak, že jed se "nerozleje" do většího
objemu těla, kde následně vytvoří otok, ale zůstane v malém objemu a jenom
tam působí. U kuřáka to nefunguje, protože ty cévy jsou stažené pořád. Je to
přirozeně jen vysvětlení laika, ale nějaký vliv nikotinu na zmenšení otoků
tam je.

R. Polášek

hodně záleží na množství jedu a je to individuální.
Radek

Ospravdlňujem sa, odišlo mi na klávesnici písmeno "!", aké to ľahko zistíte.

To je úplná pravda. V podstate však, množstvo jedu každá včela vstriekne do tela rovnaké množstvo a nemusí znamenať pre človeka veľké ne!ezpečie. Reakcia na jed sa zvyšuje vtedy, keď sa neod!orne z tela odstarňuje, npr. žihadlo sa odstaňuje prstami. Vtedy z jedového vačku vytlačí do vpichu celý jeho osah a potom reakcia môže !yť až 6 náso!ná. Výsledok pozná každý, !olesti, opuch a tí citlivejší trpia alergiou a jej následkami.

- žihadlo sa snažte vy!rať nechtom, ak ho nevidíte radšej nech Vám ho vy!erie niekto iný. Veľakrát sa mi stalo, že žihdlo ostalo v tele a vyrala mi ho až doma manželka a nemal som ani opuchani !olesť.
- je dore mať na včelnici zakvačené prístupné zrkadlo (ja mám až štyri, nemusím to jedno hľadať).
- oveľa !ezpečnejšie je žihalo odstrániť ostrím noža, ten včelár má vždy po ruke.
- tí, u ktorých je predpoklad alergického šoku, či chcú aleo nechcú, musia ísť ku včelám vždy s dymom, vhodným o!lekom, ochranu hlavy a rúk.

Tí, ktorí vydržia pri včelách 20 a viac rokov,!udú na včelí jed viacmenej imúnny. Včely, či sa nám to páči ale!o nie o túto výsadu medzi hmyzom neprídu, le!o žihadlo je im vlastné. Anton

Úl bez matky v tuto dobu je velice náchylný k vyloupení, protože včely
nejsou stmelovány feromonem matky a z jiných včelstev je všude plno létavek
hledajících zdroje sladiny. Zásahy do včelstva dělejte spíše k večeru, jiný
den než zásahy do okolních včelstev a zmenšete maximálně česno, nejlépe
ucpejte úplně česno dole a nahoře nechte jen jedno očko s otvorem pro jen
několik nebo pokud budou okolní včelstva už loupit, jen pro jednu včelu. Jak
dostanou rámek s plodem a udělají si na něm matečníky, včelstvo zase dostane
chuť k obraně úlu a potom je možné očko zase trochu rozšířit. Druhá kritická
doba je těsně před líhnutím prvních nových včel od nové matky, stávající
včely mají sice chuť k obraně, ale za ten cca měsíc se jich hodně upracovalo
a uhynulo, takže je jich málo.
Někdy se ale stane, pokud náhle skončí snůška , že některá matka, obvykle
starší si v tuto dobu udělá přestávku a ve včelstvu potom není otevřený plod
nebo jen pár buněk a včelstvo vypadá jako bez matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jozef Kurčina" <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 10, 2007 9:47 AM


> Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da
> zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna
> matka.
>
> Dakujem

Pokud je příjezdová cesta nějaká spojnice dvou obydlených míst nebo nějaká
zkratka, volil bych místo dál od cesty za nějakými smrčky, kde z cesty není
vidět. Záleží na komunitě, co tou cestou chodí.... Pokud to je cesta
končící v lese pro dřevaře, lesníky a houbaře, nechal bych úly u cesty, ale
tak, aby šlo po cestě projít. Vlastní les je velká výhoda, nemusíte se s
nikým domlouvat, že si proklestíte a urovnáte cestu třeba pro ten široký
dvoukolák až k úlům, předpokládám, že do mírného kopce se dá tím dvoukolákem
vyjet.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tom" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 10, 2007 8:17 AM
Subject: příjezdová cesa ano či ne?


> Dobrý den,
> jak jsem již psal musím přemístit včely ze zahrady do lesa...našel jsem
> docela pěkné místo ve svém lese, akorát příjezdová cesta je vzádlená cca
30
> m do mírného kopce. Obávám se krmení a vytáčení...jedná se o 10 včelstev,
> nepochybuji, že by bylo lepší mít cestu až k úlům...na druhou stranu se
> nemusím bát zcizení, kdo by se s tím tahal k cestě...jaké máte zkušenosti,
> co mi radíte? Byl jsem zvyklý to mít přímo u domu a když jsem šel do včel,
> měl jsem všechno v dosahu. Ještě podotýkám, nemám maringotku, ale chci
mít
> úly postavené volně - včelnici.
>
> Tom

> Dobrý den,
> jak jsem již psal musím přemístit včely ze zahrady do lesa...našel jsem
> docela pěkné místo ve svém lese, akorát příjezdová cesta je vzádlená cca 30
> m do mírného kopce. Obávám se krmení a vytáčení...jedná se o 10 včelstev,
> nepochybuji, že by bylo lepší mít cestu až k úlům...na druhou stranu se
> nemusím bát zcizení, kdo by se s tím tahal k cestě...jaké máte zkušenosti,
> co mi radíte?

Pro me osobne to byla vetsi zabava mit vcely mimo domov, a jim to taky urcite prospelo :-))
Na kontrolu jsem jezdil na motorce a pro med autem az na misto, ostatni material jsem nosil min 50m od cesty. Nejvetsi problem byl, ze jsem obcas neco zapomel ...

Jinak u dedy to mam taky tak 30m do pekneho kopce - 12 vcelstev, ale zatim zvladnu odnest ramky s medem a donest krmeni - je to narocnejsi, ale zatim jeste trochu sil mam a beru to jako, ze lehce sportuju :-) Do budoucna si mozna poridim karku na vetsich kolech :-))
Je ale treba mit na pameti i ty nevyhody - prave se zotavuju z vyronu kotniku tak jsem si vyzkousel jake to je lezt do kopce s berlema. No a dalsi strasak muze byt prave alergicka reakce :-(

At se dari
T.H.

Nejlepší je přidat oddělek který již má založen alespoň matečník, ale v případě nouze postačí čerstvě zakladený rámek z jiného včelstva/

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef Kur?ina <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
> Předmět:
> Datum: 10.7.2007 09:47:27
> ----------------------------------------
> Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da
> zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna
> matka.
>
> Dakujem
>
>
>

Vážení přátelé všechny Vás zdravím a měl bych jeden problén do diskuse.Při letošním vytáčení jsem zjistil,že mám ve všech úlech melecitozní med/cementový/a tak bych rád věděl jaké máte s tímto zkušenosti a čím to je,že takový med včeličky vyrobí.Díky.

Vážení přátelé všechny Vás zdravím a měl bych jeden problém do diskuse.Při letošním vytáčení jsem zjistil,že mám ve všech úlech melecitozní/cementový/med a tak bych rád věděl jaké máte s tímto zkušenosti a čím to ježe takový med včeličky vyrobí.Díky

Zdravím. Není to věc činnosti včeliček, ale "materiálu", který je v přírodě
k dispozici.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "jaroslav" <jaroslavjarolimek/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 10, 2007 9:03 PM


Vážení přátelé všechny Vás zdravím a měl bych jeden problén do diskuse.Při
letošním vytáčení jsem zjistil,že mám ve všech úlech melecitozní
med/cementový/a tak bych rád věděl jaké máte s tímto zkušenosti a čím to
je,že takový med včeličky vyrobí.Díky.

Je to to produkt medovnice a nejčastěji pochází z medovice z modřínů a smrků, také se objevuje v nektarovém medu z jetelovin a hluchavek. Melicitóza vzniká již v zažívacím traktu producentů medovice a včely jen tuto sladinu sbírají. Obsah bývá 3 - 20 %. Melicitóza bývá práve příčinou tak zvaného cementového medu i když to nemusí být pravidlem. Tento také vzniká přimícháním medovice do řepkového medu i když neobsahuje melicitózu. Proto je nutné řepkový med vždy beze zbytku z medníku vytočit.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaroslav <jaroslavjarolimek/=/centrum.cz>
> Předmět:
> Datum: 10.7.2007 21:03:28
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé všechny Vás zdravím a měl bych jeden problén do diskuse.Při
> letošním vytáčení jsem zjistil,že mám ve všech úlech melecitozní
> med/cementový/a tak bych rád věděl jaké máte s tímto zkušenosti a čím to
> je,že takový med včeličky vyrobí.Díky.
>
>
>

přenechám včelstvo

Michale včelstvo je ve Varnsdorfu o okolí, je o něj dobře pečováno, včelař,kterého včely jsou jich má okolo 30 a to nejen zde, ovšem vidím na něm, že už to začíná převálcovávat při jeho pečlivosti. Neměla jsem v provozu PC proto odpovídám tak pozdě.V případě zájmu přenechám č.tel. já jsem pouze zprostředkovatel pomocník. JanaF

Díky za odpověď,ale také by mne zajímalo co se s takovými rámečky plnýmy tohoto medu dá dělat.

Michale včelstvo je ve Varnsdorfu a okolí, je o něj dobře pečováno, včelař,kterého včely jsou jich má okolo 30 a to nejen zde, ovšem vidím na něm, že už ho to začíná převálcovávat při jeho pečlivosti. Neměla jsem v provozu PC proto odpovídám tak pozdě.V případě zájmu přenechám č.tel. já jsem pouze zprostředkovatel pomocník. JanaF dík za odpověď

Prosil bych o radu.Jak bych si mohl doma vyrobit jednoduché sluneční tavidlo na vosk.Děkuju za pomoc

http://www.vcelar.com/download.php

----- Original Message -----
From: "Honza" <vavr.a/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 11, 2007 3:26 PM
Subject: sluneční tavidlo


> Prosil bych o radu.Jak bych si mohl doma vyrobit jednoduché sluneční
> tavidlo na vosk.Děkuju za pomoc
>

poradis mi jak mam druhim zistit heslo prosim

1. Tedˇje dost brzo dají se vložit do plodiště, začne období s
nízkou snuškou a včely to zužitkují na výchovu zimního plodu
2. Také se to dá použít na jaře k výchově nového plodu Rámečky s
tímto medem se na jaře vloží spolu smezistěnami do spodního
nástavku na jaře jim to vadit nebude a je pro ně dobře
stravitelný
3. lze je namočit a vytočit. Ze zíkané sladiny vyrobit medovinu
4. lze je rozvařit vosk prodat a z roztoku zase vyrobit medovinu
5. Někde jsem četl , že lze tento roztok doplnit cukrem a použít
k zimnímu krmení. autor to odůvodňoval tím , že se sníží procento
melicitózy a včely ji snadněji rozloží na jednoducé obdobně jako
sacharózu

Já sám jsem ho při psladní melicitózní snůšce ponechal v ůlu ale
včelám jsem přerovnal plodiště tak aby tyto zůztali mimo hlavní
sedisko , a tak na ně došlo až na jaře. Zbytek jsem dokrmil cukrem
bylo to bez problému


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaroslav <jaroslavjarolimek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 11.7.2007 15:21:23
> ----------------------------------------
> Díky za odpověď,ale také by mne zajímalo co se s takovými rámečky
plnýmy
> tohoto medu dá dělat.
>
>
>

vemeš jakoukoli bednu, vložíš kus neželezného plechu aby měl po čem stékat vosk do nějaké nádoby a položíš sklo. Po vhodném natočení ke slunci vložíš rámeček , zakryješ a počkáš na výsledek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <vavr.a/=/seznam.cz>
> Předmět: slune?n? tavidlo
> Datum: 11.7.2007 15:26:44
> ----------------------------------------
> Prosil bych o radu.Jak bych si mohl doma vyrobit jednoduché sluneční
> tavidlo na vosk.Děkuju za pomoc
>
>
>

Vážený příteli Pepo děkuji za vyčerpávající odpověď. Já jsem zatím praktikoval jen to jarní přidání a zatím s úspěchem,ale chtěl jsem vědět,zda má někdo ještě jiné možnosti.Díky Jaroslav

Přátelé plásty s melicitózním medem jsem namočil. Namočené jsem je v nástavku položil na dno a na něj původní pořadí nástavků. Česna zúžená. Dno zasíťované.
Stav po týdnu - pod sítama spousta bílých krupiček a plásty nyní čisté bez známek melicitózy. Tak to je stav po týdnu. Plásty budu uskladňovat bez melicitózního medu. Ješťe dodám že v plástech mi zústávali dvě třetiny nevytočeného melicitózního medu.
Vlasta

nějak mám za to, že jsem ho uvedl. Tak tedy pokus č. 2.

nějak mám za to, že jsem ho uvedl. Tak tedy pokus č. 2.

Díky za informace, Vám i ostatním.
Nezachytil jsem původně, že i když vyplním mailovou adresu do formuláře, tak se u příspěvku nezobrazí. To jsem si ověřil až teď.

hmm, kde a jak?

Přátelé plásty s melicitózním medem jsem namočil. Namočené jsem je v nástavku položil na dno a na něj původní pořadí nástavků. Česna zúžená. Dno zasíťované.
Stav po týdnu - pod sítama spousta bílých krupiček a plásty nyní čisté bez známek melicitózy. Tak to je stav po týdnu. Plásty budu uskladňovat bez melicitózního medu. Ješťe dodám že v plástech mi zústávali dvě třetiny nevytočeného melicitózního medu.
Vlasta
.......
A kam jde ten kouř? to byl jeden vtip:-)
Takže kam jde ta melecitóza?
Je třeba vzít v úvahu, že se to dostane do zásob.
Neříkám, že je to špatně, je jen třeba s tím počítat.
V tuto roční dobu to asi problém nebude. Tady (TU) opět intenzívně leje a tak nás to bude oblažovat as ještě nějaký čas. Pokud to bude pokračovat do srpna a dál, tak pak nebude na škodu mít volné rámky pro zásoby.

A nebo je nechat v některých včelách naplnit cukrem. To by bylo asi ještě lepší.
Jó mít tak čas.:-))
Karel

Tady (TU) opět intenzívně leje a
> tak nás to bude oblažovat as ještě nějaký čas. Pokud to bude pokračovat do
> srpna a dál, tak pak nebude na škodu mít volné rámky pro zásoby.
>

To ze ted uz tyden prsi a je celkem chladno je pro medovici spatne nebo dobre? Myslel jsem si ze chladno neni dobre ...
dik
T.H.

Nevíte kde stáhnout pěknou tabuli "Med přímo od včelaře." ?Vytisknu si to sám. Milan

To ze ted uz tyden prsi a je celkem chladno je pro medovici spatne nebo dobre? Myslel jsem si ze chladno neni dobre ...
TH
----
No já dřív taky:-)
Ale, před pěti lety vypukly deště a pršelo až do zimy.
V srpnu jsem kontroloval krmení a zjistil, že včely nekrmené mají snad více zásob jak krmené. Po týdnu jsem nekrmené šel vytáčet a ... beton. I když ještě ve válečcích lítal ven. Tenkrát včely nosily až do října a pokusy je krmit neměly efekt, protože roztok nebraly.

Pak jsem někde četl něčí názor, že melecitóza vzniká za vlhkého počasí, prý mají stromy hodně asimilátů (i když jen tuším co to znamená) a z toho pak mají hojnost mšice atd a roupama nevědí co dělat a vyrábějí melecitozu. A pokud jsem si tehdy vzpomenul zpět, tak to sedělo. S cementovým medem v červenci jsem se tady setkával i dřív. Ale ne v tak kalamitní formě. A že před pěti lety pršelo vím přesně, předělávali jsme střechu. A letos máme objendané pokrývače
na druhou půlku střechy. :-) Proto taky můj "optimismus" ohledně počasí.

Já jsem té hypotéze, že melecitoze sedí vlhké počasí nenašel důvod nevěřit. A hypotézy se nepotvrzují, jen vylučují. Jak jsem se učil v matematické statistice :-)
Takže až bude melecitoza za sucha, tak tuto hypotézu škrtnu.

Karel

Nevíte kde stáhnout pěknou tabuli "Med přímo od včelaře." ?Vytisknu si to sám. Milan
.......
Když vytiskneš, tak i udělej. Zatím se nenašel dobrovolník, co by to udělal pro ostatní. Bude to záslužné. Ale většinou to lidi dělají pro peníze, aby ceduli prodali a ne aby je jiní kopírovali. :-)
I když ta od PSNV tak ta byla i tak záslužná, protože to nebyl žádný plast ale celkem bytelný plech.
A mám dojem, že když je občas někde vidím, že tam barva drží.
A vzpoměl jsem si, jak jsme dopadli s cedulkou ze včelařství "POZOR VČELY" co jsme si nechali zalaminovat.
Barva tam vydržela velmi krátce. Ale prý to nebylo určeno jako cedule, i když to bylo na kartonu v příloze Včelařství.
Zato ty na plastu ty drží.
Karel

Ta cedulka byla udělaná obyčejnou "časopisovou" tiskařskou barvou. Tyhle
tekuté barvy nebo klasické barvy z inkoustových tiskáren jsou citlivé na UV
záření, takže venku rychle blednou. Pokud by taková vytištěná cedule měla
venku vydržet, musela by se vytisknout speciálními pigmentovanými barvami
určenými na venkovní bilboardy. Do některých lepších inkoustových tiskáren
se takové inkousty vyrábějí. Lepší výdrž na UV světle mají taky tisky z
laserových tiskáren a kopírek, protože tam se používá prášková pigmentovaná
barva normálně, ale blednou taky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 12, 2007 2:34 PM
Subject: Re: Reklamní tabule.


> Nevíte kde stáhnout pěknou tabuli "Med přímo od včelaře." ?Vytisknu si to
> sám. Milan
> ......
> Když vytiskneš, tak i udělej. Zatím se nenašel dobrovolník, co by to
udělal
> pro ostatní. Bude to záslužné. Ale většinou to lidi dělají pro peníze, aby
> ceduli prodali a ne aby je jiní kopírovali. :-)
> I když ta od PSNV tak ta byla i tak záslužná, protože to nebyl žádný plast
> ale celkem bytelný plech.
> A mám dojem, že když je občas někde vidím, že tam barva drží.
> A vzpoměl jsem si, jak jsme dopadli s cedulkou ze včelařství "POZOR VČELY"
> co jsme si nechali zalaminovat.
> Barva tam vydržela velmi krátce. Ale prý to nebylo určeno jako cedule, i
> když to bylo na kartonu v příloze Včelařství.
> Zato ty na plastu ty drží.
> Karel

Z osobní zkušenosti mohu doporučit jiný postup. Udělal jsem si nákres, zašel do reklamky. Něco podobného je v každém mětě. Dělají nápisy na obchody, auta, kalendáře, vizitky atd.. Asi za 400,- Kč mám tabuly 40 x 30 cm. Vkusná, drží již druhým rokem a je zcela jedinečná. Tisk na papíře za oknem vybledne.
Také mi udělali vlastní kalendáříky s fotkou včelnice. Cena byla asi 1.5,- za kus. Takže podaruji každého zákazníka. Mám ještě velký kalendář (A4) Tam je také foto včelnice, medometu, sklenice medu. A jestli má někdo na včelnici nepořádek nebo zrezavělí medomet tak si tam může dát jiný obrázek.

Ať to bzučí

Asi jsem před několika týdny rozpoutal diskuzy ohledně převozu sklenic. Dnes jsem byl pro sklenice v Dubí a dovězl jsem celou paletu bezpečně sám. Ve Favoritu jsem vyhodil zadní sedačky. Mám slušný vozík s nosností 600 kg, ale za Favoritem smím poze 400 kg.
Na paletě je celkem 13 pater sklenic.Celá paleta má váhu 483kg.Z této palety jsem složil celkem 6 pater do Favorita, ale ne do krabic,ale stejným způsobem jak jsou na paletě. Překládal jsem kartony, které se nechají sehnat ve sklárně. Odhadem že ve Favoritu mohlo být kolem 230 kg, což je OK s povoleným užítečným zatížením.Zbytek jsem nechal na vozíku na paletě, kterou jsem zajistil protí klouzaní po stranách prknem a hřebíky. Vezl jsem to 120 km a průměrnou rychlosti 70 až 80 km/h. Žádnou sklenici jsem nerozbil cestou. Sklenice jsou na pohled vyníkající.

Takže to jsme tam byli dnes nejméně 3.Před chvílí jsem dorazil ze včelnice do práce.Nejdříve nás při příjezdu zvážili.Pak jsme jeli odevzdat paletku,-pozor musí mít čitelné označení EUR a označení drah(ČD,DB atd), jinak ji nevezmou, a pak jsme dostali papíry, odlovili mistra, ještěrkář nám přivezl paletu sklenic, položil ji na vozík za naši 120ku, co nejvíce k autu, zajistili hranolky, kolem vozíku jsem měl vysoké postranice, 6 vrstev jsme nandali do krabic od banánů s proložkami papírem,á40ks, zajistili pásy,plachtou, 9 krabic bylo za paletou, zbytek v autě.Po nás tam přijel další včelař rovnou pro 2 palety.Byli jsme upozorněni, že na kruhovém objezdu v Dubí již několik včelařů s vysokou paletou zvrhlo vlek.I když jsem jel po dálnici tak jsem i s obědem urazil celkem 300 km za 6 hodin.A ještě k placení.Platí se samozřejmě předem a na návod pí Teplé doporučuji také zaplatit do KB, protože já platil maxkartou od poštovní spořitelny a platba podaná 4.7. v 11 hodin a měla tam být 9.7.tam ještě 10. odpoledne nebyla.Za celou cestu jsme nic nerozbili i když na 2 místech jsem měl hoňku s bržděním.

Nad čím přemýělít ve včelařství je v každém čísle inzerát kde to nabízí stačí zavolat
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Reklamn? tabule.
> Datum: 12.7.2007 17:31:45
> ----------------------------------------
> Z osobní zkušenosti mohu doporučit jiný postup. Udělal jsem si nákres,
> zašel do reklamky. Něco podobného je v každém mětě. Dělají nápisy na
> obchody, auta, kalendáře, vizitky atd.. Asi za 400,- Kč mám tabuly 40 x 30
> cm. Vkusná, drží již druhým rokem a je zcela jedinečná. Tisk na papíře za
> oknem vybledne.
> Také mi udělali vlastní kalendáříky s fotkou včelnice. Cena byla asi 1.5,-
> za kus. Takže podaruji každého zákazníka. Mám ještě velký kalendář (A4) Tam
> je také foto včelnice, medometu, sklenice medu. A jestli má někdo na
> včelnici nepořádek nebo zrezavělí medomet tak si tam může dát jiný obrázek.
>
> Ať to bzučí
>
>
>

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 7. 2007
Re: Zas?ovan? dno (23698) (23707) (23726)
nechápu, proč bych se měl starat o zasíťované dno více než o plné. Mám je jen 7 let, ale pan Volejník je používá u 240 včelstev 30 let...Myslíte si, že má čas na nějaké hraní?
Radek

Jak zjistí včas, že má nemocné včelstvo, aby udělal nápravu a nemoc se nešířila?
Zatím kleštíka včelího nemáme, ale od takových včelařů je začnou nosit. My to zjistíme při kontrole podložek, kterou kluci na webu provádějí.Každý může tvrdit, že dodržuje nařízená opatření,a je v pohodě.Účinnost není trvalá. Budou vyvinuty další chemické látky, aby se zase úly nemusely pálit, protože není čas na hraní?
B.V.

včelstvo při ztrátě matky "narazí" na zakladeném plodu nouzové matečníky
(má-li vhodný plod) a samo si vychová novou matku, pokud je ale opravdu
osiřelé - tj. chybí nejmladší plod a nemá žádný matečník ve kterém si
vychovává náhradní matku je třeba mu pomoci..... (pozor, matka může mít
jen přestávku v kladení)

pokud nemáte vytvořený oddělek s kladoucí matkou, který by ste mohl
spojit s osiřelým včelstvem, případně někde v záloze kladoucí matku
vidím jako nejjednodušší způsob záchrany osiřelého včelstva zakoupením
matky od chovatele - přijde obratem, poštou cca za dva dny, oplodněná,
rozkladená.... zachráníte včelstvo a zlepšíte svůj chov novou
vyšlechtěnou matkou... samozřejmě můžete vytvořit oddělek s plodem a
nechat včely vychovat matku, ale nějakou dobu to trvá, akce se též
nemusí zdařit atd.... včelstvo mezitím slábne..



ty dva/tři dny čekání na novou matku můžete věnovat opětovné kontrole
včelstva, je-li opravdu osiřelé a nastudování různých metod přidávání
matek do včelstev aby akce záchrany včelstva byla úspěšná . .. .



mnoho úspěchů


*** ježek ***




Jozef Kurčina napsal(a):
> Prosím , poradte mi , zistil som že v jednom uli nemam matku, ako sa da
> zachranit vcelsstvo, pocul som ze uhynie alebo sa vytvori trudokladna
> matka.
>
> Dakujem
>
>

dobrý večer,

používáte přípravek APINAR k narkotizaci včel? Je to bezpečné, nemohou
se jím včely "předávkovat" ?

Jde koupit APINAR normálně v lékárně? Nebo jen ve včelařských potřebách?



*** ježek ***

prosim o informaciu je v Uherskom Hradisti cukrovar?
alebo niekde v okoli, prosim o jeho e-mailovu adresu
aka je cena cukru 50 kg balenie vrece dakujem

Poradí někdo, kde sehnat zvratný nerezový medomet na 4 rámky s el. pohonem a regulací. Ceny kolem 70 000,-Kč, to asi ne!!! Dám mximálně 40 000,-

Ježku každým narkotyzačním prostředkem lze uspat každého navždy. Rovněž tomu je tak u včel. Pokud jej budete používat, smí se jenom do té doby než včely mírně přestanou hučet, ale hned se musí v roják zaklepat a okamžitě odvětrat. Na místo Apinaru lze také použit Ledek 30 a je stejný účinek. Jestli se Apinar prodává v lékarně to nevím, ale spíš ne. V každé včelařské prodejně lze ho koupit a postačí Vám to na několit let jedno balení.

Na http://www.n-vcelari.cz/
výrobci, Havlíčkova Borová

Vážení, kdysi jsem desinfikoval souše roztokem formalínu. Potom jsem ho nalil do kanystru. Jak se to dá ekologicky zlikvidovat? je toho cca 10l. Děkuji a jsem s pozdravem.

Dovez ho do sběrného dvora v Tvém okolí (bývá to zdarma). Na kanystr napiš, co v něm je.
V některých obcích jezdí jednou za měsíc pojízdný "sběr nebezpečného odpadu" - rozpis bývá v místním tisku.

Pokud nic takového v Tvém okolí není, najdi někoho v obci/městě, kde to funguje.

Jednou z možností jak zlepšit prodej medu přímo od včelaře je i vhodná odnosná taška. Namísto různých použitých tzv igelitek a hledání "Do čeho vám to jen dám", je možné zakoupit papírové tašky, které jsme pro podporu prodeje ze dvora nechali vyrobit ve spolupráci s PSNV.
Odkaz na tašky je možné nalézt zde: http://www.matela.wz.cz/index.php?clanek=tasky
Omluvám se všem, kteří toto sdělení považují za reklamu.
Jen když je řeč o tabulích a o sklenicích, tak bych rád předal informaci, že jsou další možnosti zatraktivnit prodej medu. Jedna z nich je i poskytnout zákazníkovi vhodný a kulturní způsob prodeje včetně odnosu sklenice domů či do přepravního prostředku.

Formalín je velice jednoduchá organická sloučenina, která v podstatě nemá
žádná rezidua. Oxiduje se poměrně rychle přes kyselinu mravenčí na vodu a
oxid uhličitý. Jediný problém je v tom, že formalín někde vylitý na zahradě
do půdy zdecimuje organismy, na které se v půde dostane. Zahradníci ho
používají pro desinfekci půdy pro sazenice. Já bych ho tedy schoval na tu
desinfekci půdy pro kytky, pokud ty látky vyloužené z rámků nejsou příliš
hnusné. Jestli byl formalín v plastovém kanystru, může být už dokonce pryč,
protože formalín by měl přes plasty do určité míry pronikat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 13, 2007 12:35 PM
Subject: Prosba o radu


Vážení, kdysi jsem desinfikoval souše roztokem formalínu. Potom jsem ho
nalil do kanystru. Jak se to dá ekologicky zlikvidovat? je toho cca 10l.
Děkuji a jsem s pozdravem.

Já si myslím, že to sem patří.Tu upoutávku na tašky jsem viděl.Líbí se mi , že to má takový ekologický podtext - ten papír.Tak teď jsem namazal ten cukr kolem úst a teď co se mi nelíbí.Papír má nepříjemnou vlastnost, že i při mírném zavlhnutí ztratí svoji pevnost.Bojím se , že až zákazník ponese několik kg medu, třeba i malá trhlinka způsobená např. nerovností podkladu způsobí propadnutí sklenic na zem.Také potisk se mi zdá málo výrazný a na dálku asi moc neupoutá.Možná , že to byl ale úmysl.jinak snahu podpořit prodej já osobně vítám a aby ta snaha byla efektivní, musí se někdo obětovat a podobné věci rganizovat dál

http://www.demontservis.cz/reference.htm
Demolice cukrovaru Staré Město

Přesně tak, já když jsem tu tašku viděl prvně, myslel jsem že je na ní reklama nějaké stavební firmy. Jinak jako propagace super.

Ta nosnost 10 kilo mně připadá moc optimistická .

R. Polášek

Nevím kde bydlíš ale je to jednoduché buď máte u vás sběrný dvůr nebo obec ze zákona musí organizovat sběr nebespečného a velkooběmového materiálu tak to odevzdej tam

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohuslav xxxx <b.acek/=/seznam.cz>
> Předmět: Prosba o radu
> Datum: 13.7.2007 12:35:59
> ----------------------------------------
> Vážení, kdysi jsem desinfikoval souše roztokem formalínu. Potom jsem ho nalil do
> kanystru. Jak se to dá ekologicky zlikvidovat? je toho cca 10l. Děkuji a jsem s
> pozdravem.
>
>
>

pršelo fest aji zima byla,ale sklo na autě sem měl zas totálně zalepené ,po pár hodinách slunce.....

Kdekoliv, musis rict miru a typ. Ja jsem si od kamarada nechal udelat
radiální polozvratny na 18ramku 39*17 za celkem cca 30tis. Zalezi na
regulaci, ta muze sama stat i 15 tis.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
George
Sent: Friday, July 13, 2007 9:48 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medomet

Poradí někdo, kde sehnat zvratný nerezový medomet na 4 rámky s el.
pohonem
a regulací. Ceny kolem 70 000,-Kč, to asi ne!!! Dám mximálně 40 000,-

Nezaměňuj melicitózní a medovicový med není to to samo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Melecitozni med(23751)
> Datum: 14.7.2007 19:50:47
> ----------------------------------------
> pršelo fest aji zima byla,ale sklo na autě sem měl zas totálně zalepené ,po
> pár hodinách slunce.....
>
>
>

Nezaměňuj melicitózní a medovicový med není to to samo

Pepan

Myslím si,že ide o omyl. Medovica je všeobecný názov pre sladkú šťavu, ktorú vylučujú vošky (Aphidoidea, červce (Coccoidea) a méry (Psylloidea). Uvedený hmyz získava šťavu napichávaním stromov a ihličnanov a niekedy i rastlín. Hmyz získava hlavne proteíny (jednoduché bielkoviny) a dusík a cukor v rôznych formách vylučujú zo svojho tela ako nepotrebnú látku ku stavbe ich tela.
Sušina medovice sa prevažne skladá z glycidov. Z nich okrem glukózy, fruktózy a sacharózy sa zistila maltóza, melecitóza, glukóza-l-fosfát, rafinóza, galatkóza a ďalšie.
Teda melecitózny med je medovicový ako každý iný, len má nežiadúci cukor, ktorý kryštalizuje ešte v plástoch. Nejedná sa o iný med, ale o medovicu.
S týmto medom sa čas od času stretáva každý v čelár, ale veľa radosti z neho nemá. Anton

v podstatě jste řekl to samo jen jste to rozvedl. já jen upozornil na to, že ne každý medovicový med je melicitózní ba naopak i v nektarových medech se občas melicitóza vyskytuje příkladně v jetelovinách a v hluchavkových A dotyčný tak psal , že měl auto pokapané melicitźou Měl tedy napsat medovicí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Melecitozni med(23751)
> Datum: 15.7.2007 15:14:42
> ----------------------------------------
> Nezaměňuj melicitózní a medovicový med není to to samo
>
> Pepan
>
> Myslím si,že ide o omyl. Medovica je všeobecný názov pre sladkú šťavu,
> ktorú vylučujú vošky (Aphidoidea, červce (Coccoidea) a méry (Psylloidea).
> Uvedený hmyz získava šťavu napichávaním stromov a ihličnanov a niekedy i
> rastlín. Hmyz získava hlavne proteíny (jednoduché bielkoviny) a dusík a
> cukor v rôznych formách vylučujú zo svojho tela ako nepotrebnú látku ku
> stavbe ich tela.
> Sušina medovice sa prevažne skladá z glycidov. Z nich okrem glukózy,
> fruktózy a sacharózy sa zistila maltóza, melecitóza, glukóza-l-fosfát,
> rafinóza, galatkóza a ďalšie.
> Teda melecitózny med je medovicový ako každý iný, len má nežiadúci cukor,
> ktorý kryštalizuje ešte v plástoch. Nejedná sa o iný med, ale o medovicu.
> S týmto medom sa čas od času stretáva každý v čelár, ale veľa radosti z
> neho nemá. Anton
>
>
>

Vážení přátelé, nedá mi to abych se zde nevypovídal.
Včelařím na pomezí Libereckého kraje a Českého ráje. Měl jsem představu, že když byla tak mírná zima, že mne čeká výnosný rok. Ale opak byl pravdou. Již nějaký rok se držím kolem 20 včelstev a poslední 2 roky jsem na 2x točil cca 600 - 700 kg (špičky byly loni přes 80 kg).
Letos na přelomu května-června jen cca 10 kg květového na včelstvo a od té doby pořád prázdné medníky. Tento výkend jsem to již nevydržel, pro manželku vybral stěží 40 kg a začal krmit. Skutečně místo medobraní je zachraňuji před smrtí hlady. Polovina měla zcela suché i plodiště a téměř bez plodu (a to jsem přesvědčený, že jsem měl včelstva na jaře nejlépe připravený co včelařím - v půlce května 5 - 6 nástavků plných včel, bohužel v doletu jen kukuřice a obilí).
Tuhá zima a chladnější jaro (jako např loni) je pro včely mnohem výhodnější než to co zažíváme letos ( dnes má být až 40 stupňů - tak mám obavu, aby se mi v horním nástavku nesesunuly plásty s krmivem - už jsem to zažil!!).
Přeji úspěšný rok.

Také mám výnosy podprůměr podle mé dlouhodobé statistiky z vyzimovaného včelstva. Nevím jak kdo a kde, ale dalo prozatím akorát jaro. Ten průměr doufám dožene slunečnice, ale vypadá dost na určitých místech v květu nějak "řídce". Kultury slunečnic na JM jsou v plném květu, ale jsou některé odstínem z dáli více dozelena a přitom květy jako talíře. Zřejmě nějaké jiné varianty.

Stahuji včelstva. Vařím dílo o stošet. Slídivost někde na nejhorším stupni.

_gp_

Včelnici mám na okrají Doupovských hor a nebylo to letos špatné. Dnes ráno jsem byl larvit serie a zřejmě ještě na něco lítají. Inseminované matky opět začaly klást. Pokud by nebyla žádná snůška, ins. matky /z roku 2005/nepoloží ani jedno vajíčko.

Podkrkonoší - Trutnovsko.
Dokvétá lípa malolistá a včely nosí. Na listech jsem ale medovici neviděl. Když jsem včera prohlížel včely, tak z rámku vytekla sladina řídká jak voda.
Doufám, že se ještě nakrátko rozjede medovice. Bez cementu.
V sobotu jsem vyndal z jednoho včelstva 3 NN a zkusmo vytočil, asi 50% úspěšnost. Ale podstatnější je, že kolem včelína včely neslídí. Dnes ráno v půl šesté už lítaly, takže něco někde dává.

Kdybych měl čas točit a dostával melecitózu včas ven, tak bych to snad viděl jako průměrný rok.

K těm ins. matkám. Jakto, že si je včely nevymění když málo kladou? Co je v tom za fígl? :-)

...a nebylo to letos špatné.

Pokud by nebyla žádná snůška, ins. matky /z roku 2005/nepoloží ani jedno vajíčko. J.Š.

Koniec sezóny v zmysle letnej znášky je aj na mojom stanovišti presne v súlade s názvom komentára. Jarná znáška v priemere 8kg (nemal som v dosahu repku), agátová v priemere 30 kg. Odvtedy na úľovej váhe (od 25.5) ubudlo za 46 dní 13,5 kg. Malo z čoho, lebo plodiská boli dobre zásobené medom. Nedostatok sa prejavil asi od 5.7 a to poklesom plodovania matiek. Pri kontrole, v niektorých plodiskách sa prejavil markantný deficit zásob, ešte šťastie, že nejaké zásoba ostali v medníkoch, čo udržiavalo aké-také plodovanie.
Sucho a deficit zásob, bez prínosu nektáru z vonkajšieho prostredia, sa dotkol i prínosu peľu, keď som denne zberal iba tretinu z potencionálneho množstva, prinášaného v tomto čase po iné roky.
To všetko ma prinútilo, som podal cukrový roztok 1:1,5 (voda). Plodovanie sa zlepšilo a prínos peľu takisto. Toto nás zaskočilo, lebo už štvrťstoročie som to nemusel robiť, prínos bol dostatočný pre včely i včelára.
Slenčnica kvitne už 2 týždne, ale prínos som nezaznamenal,veľký lán pekne kvitnúcej slečnice je ďaleko, asi 4 km. Pri slenečnici sú kočovníci, ktorí hovoria, pokiaľ včely peľ prinášajú, nektár len poskromne. Je 15.7, preto nepredpokladám veľký zázrak, letné včely už "odišli" bez úžitku.
Asi si na tento tred budúcich 25 rokov musíme zvyknúť a prispôsobiť sa mu. Čo sa týka podania zimných zásob tam kde nie je prínos z vonku, časť zásob treba podať už teraz a psotupne dopĺňať na potrebnú gramáž. Pokiaľ mi vlani stačilo pre 70 včelstiev podať na doplnenie zásob 400 kg, teraz to môže byť aj trikrát viac. Anton

Stahuji včelstva. Vařím dílo o stošet. Slídivost někde na nejhorším stupni.

_gp_

S tou slídivostí to je skutečně zlé. Včera jsem utemoval česna u oddělků, neboť to kolem nich lítalo jako ... a teď se zase obávám vysokých teplot, neboť je nemam možnost přenést do stínu.
Včera, ještě v 20:30 jsem zapoměl na 5 minut!! zavřít dveře od chaty kde stojí od soboty ještě nevymytý medomet(cca 200 metrů od včelnice) a už jsme se manželkou přemýšlely kde přespíme a kdo je tam vlastně pánem.

Karel (194.138.39.56) --- 16. 7. 2007
Re: Konec sezony (23783) (23801) (23803)

.....

K těm ins. matkám. Jakto, že si je včely nevymění když málo kladou? Co je v tom za fígl? :-)

Podľa mňa nie je v tom žiaden fígeľ, aj inseminované matky sú ako iné matky, včely ju musia ošetrovať, pripravovať jej bunky na plodovanie a keďže v tom čase ako píše p.Ševčík včely neprinášali do úľa nektár, včely nečistili a neleštili propolisom bunky, inseminované matky prestali plodovať. Teraz keď sa situácia zlepšila , plodujú.
Týmito vetami chcem len zdôrazniť, že matky neplodujú z vlastného chcenia, ale len v súčinnosti s ošetrovateľkami a včely sa chovali racionálne, plod by včelstvo zbytočne v tomto prípade zaťažoval.
Tichá výmena preto ešte vo včelstve nemusí byť, matky sú v poriadku, čo dokazujú plodovaním pri prínose nektáru. Takto to vidím ja, čo ešte neznamená, že mám 100%-nú pravdu. Anton

Karle v tom není žádný figl. Teď už není doba na tiché výměny jak to uvádí Anton. Tyto matky mám odzkoušené a i kdyby příští rok je budu mít na cca 10 rámcích, budu z těchto matek ještě chovat. Nemohu hodnotit jiné matky z roku 2005, na včelnici je nemám, ale je rozdíl od kladoucích matek z roku 2006 a z letošních. Ty letošní kladou i teď takřka do nedostavěných mezistěn, ale loňské už o to nemají zájem.

Pred týždňom sme tu debatovali na tému presunu včiel na krátke vzdialenosti.Tieto moje riadky môžu túto problematiku trochu objasniť.

Pamäť včely a presun včelstiev. Drob.z včel.praxe


Aj začiatočník vie, že včela, trúd či matka sa po výlete vždy vráti do úľa, nestratí sa. Pravda len vtedy ak náhodou pri svojom lete nezahynie. Nie každý včelár pozná mechanizmus ako si včela zapamätá miesto kde má svoj príbytok. Veľká skupina blanokrídleho hmyzu kde patrí aj včela, je obdarená veľkými zloženými očami umiestnenými po stranách hlavy .Veľké zložené oči tvoria stovky malých očiek tzv. faciet, ktoré majú veľkú rozlišovaciu schopnosť a práve tie jej slúžia aj na zapamätanie si miesta kde je jej letáč. Na temene hlavy, medzi zloženými očami sa nachádzajú tri jednoduché očká, ktorými stabilizuje svoju polohu proti oblohe, aby jej nohy smerovali vždy dolu. Zložitejšia je jej orientácia v úľovom prostredí (ale len pre ľudí), kde vonkajšie svetlo len slabo preniká cez letáč, pričom v noci celkom nevidí. Preto v priestore úľa okrem očí použije na orientáciu iný mechanizmus, kontaktný a hmatový
Včela pri svojom prvom výlete z úľa, sa musí dokonale zorientovať na svoj príbytok, letáč, jeho výšku, bližšie a vzdialenejšie okolie (kríky stromy, iné úle a pod.),aby sa bezpečne vrátila do svojho letáča. Neorientuje sa však len vo vonkajšom prostredí, ale orientuje sa aj v úľovom prostredí viac-menej v tme, kde si osvojí vnútornú cestu z úľa, ktorou odchádza k letáču a takisto sa vracia na miesto ,ktoré má určené. Používa k tomu hmatovú a kontaktnú pamäť. Po zorientovaní a zapamätaní si svojich ciest, včela pri svojej práci (donáška nektáru, peľu, vody, propolisu a vynášaní nečistôt) dodržuje svoje príletové a úľové cesty a ak vletí zhodou náhod do iného letáča, vráti sa a hľadá ten svoj, lebo cudzí letáč, nezodpovedá jej naučenému programu alebo ak chcete fotografickému záznamu.
Príklad: ak bola včela konkrétne od svojho prvého preletu orientovaná na letáčové očko a toto jej uzatvoríme, nútime ju hľadať nižší letáč, ktorým nikdy nelietala (aj keď vedie do toho istého včelstva),veľmi ťažko mení svoj naučený program výletu z úľa. Ak včela chce opustiť úľové prostredie, jej cesta stále smeruje k zatvorenému očku, čo sa opakuje aj niekoľko dní, kým pochopí, že nový letáč je inde. Keď sa vracia z terénu do úľa, sadá na miesto očka, ktoré má zafixované v pamäti. Keď však vylietala cez nový letáč bola to pre ňu zmena ,znovu urobila polohovú orientáciu, znovu sa orientovala pred novým letáčom, aby do svojej pamäti uložila nové prístupové koridory, čo je pre ňu nesmierne ťažké, lebo pôvodný letáč- očko má v pamäti ako fotografický obraz a ten jej musí najskôr vyblednúť prijímaním nových podnetov.
Návrat na miesto prvého výletu sa vracajú všetky včely, ktoré už raz tadiaľ vyleteli, aj napriek novej orientácii. Včely sadajú na miesto zatvoreného očka, vzrušene pobehujú, vzlietajú aby sa presvedčili či sú na správnom mieste, až začnú pociťovať stratu materskej látky a musia sa k nej dostať, odovzdať peľ či nektár, čo môžu urobiť až keď sa dostanú do svojho úľa. Prvé včely začnú hľadať svoj nový letáč, ktorý si aj keď nevýrazne, predsa uvedomujú a ho aj nachádzajú. MPám vlastné skúsenosti, keď očko bolo na povalovom kŕmidle cca 8O cm nad hlavným letáčom a predsa ho rýchlo našli. V tom memente ako do letáča vchádzajú (zároveň prilietajú ďalšie),prejavuje sa u nich vrodená vlastnosť, začnú využívať združovaciu vôňu (Nassonovova žľaza),čo je výzvou pre hľadajúce včely, aby ich nasledovali. Ďalšie včely sadajú na letáčovú pätku, aby aj ony vztýčili zadoček s vôňovou žľazou a ďalšie včely sa adoptovali na nový letáč. Robia to isté ako rojové včely pri strasení do rojnice. Aby hľadanie úľového letáča bolo čo najkratšie, je dobré pôvodný letáč prekryť novinami, čím prilietajúce včely rýchlejšie strácajú pamäť na pôvodné miesto.
Tento poznatok môže včelár využiť pri presune včiel na menšiu či väčšiu vzdialenosť, bez strát na včelách. Úle s včelami presúvame zásadne večer keď ustane let, aby všetky lietavky po preložení prvýkrát vyleteli už na novom mieste. Včele stačí vyletieť z úľa, aby zistila, že prostredie pred letáčmi je iné, čo ju núti okamžite robiť nový orientačný prelet. Tieto nové údaje si uloží do tzv. fotografickej pamäte, ktoré postupne vymažú tie staré. Včely po zorientovaní sa na novom mieste, odlietajú za svojimi povinnosťami. Po získaní vody či peľu sa vracajú na pôvodné miesto- stanovište úľa a budú hľadať svoj letáč ( priestor bude celý preplnený hľadajúcimi včelami), po márnych pokusoch nájsť svoj pôvodný úľ, postupne sa vracajú na nové miesto kde boli preložené, už podľa novozískaného náhradného programu, ktorý získali a uložili do pamäti pri prvom výlete z úľa na novom stanovišti.
Základnou podmienkou je, aby včelár nespanikáril a na pôvodné miesto v žiadnom prípade! neosadil náhradný úľ a to aj vtedy, keď premiestňoval skupinu viacerých úľov na nové stanovište. Pôvodné miesto musí ostať voľné do času, kým sa lietavky na novom mieste postupne dokonale nezorientujú. To môže trvať tri a viac dní
Ak predsa pár desiatok lietaviek zaletí do iných úľov, nič sa nestane , veď aj to sú naše včely. Ale nič také som nezistil. Posledne som premiestňoval sedem včelstiev na vzdialenosť 10m, ktoré dokonca mali ako dvojvčelstvá letáče nad základným včelstvom. Po troch dňoch bola už viditeľná konsolidácia včelstiev. Následná kontrola včelstiev, ktoré ostali na pôvodnom mieste a včelstiev na novom mieste potvrdila, že je všetko v úplnom poriadku. Pred štyrmi rokmi som premiestnil celú včelnicu (90 včelstiev) vzdušnou čiarou asi 450 m a všetko klaplo na jednotku.
Včely presunuté na nové miesto v žiadnom prípade nezatvárajte na viac dní, lebo pre včelu je to isté ako keď na druhý deň ráno vyletí prvýkrát z úľa. Mám vlastnú skúsenosť, že včely premiestňované v decembri, pri prvom jarnom prelete sa vracali na svoje pôvodné stanovište, samozrejme len tie, ktoré v jeseň boli zalietané na pôvodné stanovište. Nepáchajme na presúvaných včelstvách také násilenstvá ako je búchanie kladivom po úľoch, silné dymenie do letáčov,nasadzovanie bludísk a ani vozenie na fúriku po hrboľatej ceste ako sa to často odporúča včelárskymi laikmi. Premiestňovanie včiel, presun či posun úľov alebo zmena letáčového otvoru je pre mňa len malou epizódou na včelnici, z ktorej si už roky nerobím ťažkú hlavu.
Tieto zásady platia aj vtedy keď pridávame celé zásobné včelstvo pri posilnení či záchrane iného včelstva. Je to obyčajná rutinná práca vyžadujúca dodržať odporúčané zásady, hlavne jednu, pôvodné miesto musí zostať nejaký čas vždy prázdne alebo miesto prekryť novinami a pod.

Přeji dobrý den,
mateří mřížka je působí jako dělící faktor, skrz který nerady včely ukládají med do medníku a raději ho uloží do plodiště, čímž omezují matku v kladení.
Četl jsem o používání ztluštělých plástů (35-40 mm) v medníku do niž matka neklade.
Máte někdo s tím zkušenosti?????
Plánuji to příští rok vyzkoušet. Obávám se, že mi začnou včely prostavovat divočinou rozšířené mezery (20 mm) mezi plásty.
Je možné vložit mezistěny rovnou se zvětšenou mezerou mezi sebou, aniž by to včely neprostavili, nebo se mohou vložit teprve vystavěné plásty na rozšíření ( vytvořením mezery 20 mm mezi plásty )????
Předem děkuji za všechny odpovědi.
J. T.

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 16. 7. 2007
Re: Konec sezony (23783) (23801) (23803) (23804)

Karle v tom není žádný figl. Teď už není doba na tiché výměny jak to uvádí Anton.

Práve teraz je čas pre včelstvá, aby vymenili tichou výmenou nevhodné matky. Tichých výmien som v mojej bohatej včelárskej praxenezanamenal veľa, možno som na všetky neprišiel. TV je úplne v rukách úľových včiel! TV práve v tomto čase je prirodzenou reakciou na zmenenie stavu, ak včelie spoločenstvo cíti, že matka nezvládne pripravu včelstva do zimy. TV je predsa náhradnou variantov pre ich zachovanie, ak v priebehu roka sa im to nepodarilo, myslím tým, že pre rôzne príčiny nedošlo k obnove včelstva rojením.
Teda nie matka rieši tento stav, ale samotné včely! Včely nikdy, navzdory tým čo to tvrdia, v čase rozmnožovania včelstiev rojením, tento mechnizmus podržania včelstva nerobia, prebieha vždy v čase, keď je po sezóne rozmnožovania.

Ing. Haragsim raz uvádzal raz na stránkach Včelára takýto poznatok. Sledoval včelstvo, ktoré bolo nespokojné so svojou matkou. Včelstvo v polovici júla (7 mesiac) robilo TV, včely pripravili prvú materskú kolísku-kolébku, do ktorej matka (bola bez poškodenia a mala dva roky) položila vyjíčko, o tri dni ďalšie. Autor prvú materskú bunku po zaviečkovaní odobral, ešte aj druhú a ponehal im tú poslednú. Matku im odobral a pridal do iného včelstva, v ktorom po prijatí sa dobre rozplodovala, prežila zimu a pripravila včelstvo do znášky. Tento fakt som zaznamenal aj ja , nezávisle od ing.Haragsima.
Prečo bola pre iné včelstvo vhodná a pre to prvé nie? Iks krát som zistil vo včelstve poškodenú matku, čakal som (podľa literatúry), že včely matku vymenia TV! Nikdy sa tak nestalo! Anton

Včera jsem si udelal jednoduche tavidlo z kusu nerez. plechu, bedynky a kusem skla a dnes jsem se kochal na pekně žluťoučkém voňavém včelím vosku.

Můžete mě někdo poskytnout internetové www adresy prodejců včelařských potřeb slovenských prodejců,hlavně západoslovenských.Díky za ochotu.čárlí

Plásty se nechají včelám stavět postupně. Ve stand. rozteči a až to dostaví, tak se to roztáhne. M.J. to používá př.Přeslička, popsáno v MV.
Já jsem po rozšířených plástech pokukoval v začátečnických dobách, kdy jsem měl včely co zkoušely žihadly můj vztah k nim a s nalezením matky jsem měl problém. Když jsem u jednoho včelaře viděl tlusté medníkové plásty, tak jsem se s nadějí ptal, zda do nich matka neklade a zda se nemusí dávat mřížka. Ten mě zklamal a řekl, že když si včely zamanou, že tam půjdou klást, tak to prostě okoušou a matce upraví a kladou tam. Že mu to jen šetří čas.
Já jsem ztluštělé plásty začal používat v NN systému a mohu to potvrdit. Zavedl jsem si je, abych ušetřil čas odvíčkování atd. To že když se včely rozhodnou do nich klást, tak kladou, tak to mohu potvrdit. Ale další jsem nedělal.To jsem včelařil NN systémem. Pak jsem přešel i ke kombinovanému systému (dadant) a tam by to asi význam mělo. Už jenom tím, že 8 nízkých rámků v nástavku je jeden koš medometu a mohl bych vracet ty samé plásty do stejného nástavku a ůlu.

Na udržení matky v plodišti bez mřížky - vyšší výškou plástů v plodišti oproti nízkým medníkovým, nebo jen NN.

Vloni a letos jsem u 24cm nástavků mřížku nedával a spoléhal, že med stlačí plod. Byla to taková nouzovka, vloni jsem musel cestovat a letos pořád chovám ( jako tedˇ, jednoho z kluků na rameni :-).
Vloni mi to vyšlo a přestože jsem se k vytáčení dostal až na konci července, vytočil jsem si 20 kilo průměr.
A letos na to dojedu, protože to asi vytočit nepůjde - beton. :-)
A v příštím roce se vracím ke kombinovanému systému. Na nové délce loučky.
Když už mám vysoké rámky. Jinak na včelaření bez mřížky s minimálním vlivem na včelstvo je asi nejlepší NN Systém. Tam to kopíruje přírodu. Kombinovaný systém už je trochu nepřirozený, plodové těleso je uměle drženo na stejném místě, i když včely mají volnost v rozsahu plod. tělesa.
Karel

Inseminované matky opět začaly klást. Pokud by nebyla žádná snůška, ins. matky /z roku 2005/nepoloží ani jedno vajíčko.
---
Děkuji za odpvědi přátelé.
Ale já se podivuji, že by včely byly v červenci bez vlastního plodu a byly s tím "spokojené". Jednak je mi jasné, že se tam dá plod přidávat, aby spolehlivěji vyzimovaly. Ale udivuje mě, že to vůbec ty včely vydejchají, že jsou v červenci bez plodu. Samozřejmě pokud matka nepoloží ani vajíčko, tak nemají z čeho chovat novou matku. Ale myslím, že kladení matky je dané jednak jejími možnostmi, jednaka včelstvem - asi jak živí matku. Takže pokud by z ní nějaké vajíčko chtěli vyrazit, že by si to "zajistili" a novou mámu vychovali.

Karel

V této souvisloti by mne zajímalo jaké jsou průměrné výnosy na včelstvo v různých krajích a oblastech. Tady u mne na jižní m. letos skoro nic, loni 50 kg.