Včelařská konference

Chlapi !
Bol som u kamárata Miša Seničana. Na stanovišti na podstavcoch mal 8
rodín, V kočovnom voze 16 rodín.Spolu najmenej 600 tis. včiel. Zatelefonoval
som pánovi Turčánimu do Zavady okr. Lučenec., že treba presunúť včely v máji
za plného rozkvetu o 60 - 70 metrov nakoľko príval vody narušil stanovište.
Ten poradil a urobili sme toto.
Večer sme preniesli bez búchania kladivom a , otriasaním na traktorovej
vlečke úle na nové stanovište. Staré podstavce sme odpratali. nič tam
neostalo 6 hlapov poretlačilo malú maringotku a vipili 5 litrov vína. Na
druhý deň ráno tam lietalo 2 tisíc včiel. Večer sme nenašli ani jednu a na
tretí deň už tam nelietala žiadna včela.Určite boli nejaké straty, ale
nepostrehnuteľné. Žiadne strapce včiel na stromoch, žiadne roje. O týždeň sa
mu vyrojilo 5 včelstiev. Tiež, by sme mohli písať 30 príspevkov prečo sa mu
vyrojili. a ďaľších 30 notorických pisateľov bude dávať rady.
Včelstvá sa môžu premiestňovať aj na krátku vzdialenosť, pri dodržaní
spomínanej technológie. Samozrejme, že keď tam nechám niečo z pôdného úľa
tak tam ostane strapec lietaviek, keď úľ tak dostanem preleták bez matky.
Ten prípadný strapec keď tam ostane sedieť dva dni tak sa vžobre do
vedľajších úľov.
Gabi M.Kominek, Košice





----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 19, 2007 11:52 AM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Já bych ještě dodal, že sice včely na krátkou vzdálenost ty úly najdou,
> ale
> vždy se nějaké procento včel ztratí nebo se jim nepovede vžebrat do cizích
> úlů a vzájemně se se strážkyněmi zabijí. Nebo prostě za tu půlhodinu,
> hodinu
> hledání a vžebrávání vyčerpají svoje zásoby sladiny, sednou někde na zem a
> uhynou. Když ten přesun "nesedne", může být ta ztráta znatelná. A vždy
> je
> nějakou dobu přerušená snůška a pár dní trvá, než se snůška obnoví v
> původní
> intenzitě. Nebo v době bez snůšky může takový posun podnítit vylupování.
> Takže by se mělo počítat, že to přesunutí " není zadarmo" a zbytečně s úly
> "nešoupat".
> Co se týká onoho bouchání a vyrušování při převozu, jak se u takového
> rozrušeného včelstva otevře česno, tak včely za ním vyletí jako šipky na
> vetřelce. Ty se vůbec nezdržují nějakým zalétáním na nové místo a jsou
> proto
> v ještě horší situaci než včely, které by byly během převážení venku. Málo
> z
> nich najde sílu po útoku na vetřelce se vrátit na původní místo a z něho
> hledat v kruzích to nové stanoviště. Já myslím, že pokud se mají včely
> během
> převozu schválně rozrušovat, musí se před otevřením česna zase uklidnit.
> Nebo tam hodit ty stvoly trávy, které ty vyletující včely zpomalí, pokud
> to
> má nějaký účinek.
>
> R. Polášek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2406 (20070719) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Vážený pán Turčány,prosím přečtěte si Váš příspěvek k tomuto tématu ze dne 18.7. a následný ze dne 19.7.t.r.
Nezdá se Vám,že si trochu protiřečíte? Ten Váš prvý jsem doporučila včelařům,kteří hledají informace k tomuto tématu a Vy v příštím příspěvku uvádíte tytéž včelaře do nejistoty úplným jiným pohledem na věc.To,že jste se při Vašem začátku včelaření setkal s různými pohledy a radami tehdejších včelařů je přece normální,dnes je doba jiná a můj příspěvek s pohledem na minulé časy nikoho nenabádal k
tomu,aby tak činil,neb nikdo již doma zmíněný trakač ani nemá a navíc by tak nečinil.Naopak jsem doporučila,aby Váš první příspěvek byl brán v potaz. Jisto je však to,že přemístěné včely svůj úl ve velké většině najdou a tudíž se
toho včelaři kteří to potřebují provést nemusí obávat.

Já bych ještě dodal, že sice včely na krátkou vzdálenost ty úly najdou, ale
vždy se nějaké procento včel ztratí nebo se jim nepovede vžebrat do cizích
úlů a vzájemně se se strážkyněmi zabijí. Nebo prostě za tu půlhodinu, hodinu
hledání a vžebrávání vyčerpají svoje zásoby sladiny, sednou někde na zem a
uhynou. Když ten přesun "nesedne", může být ta ztráta znatelná. A vždy je
nějakou dobu přerušená snůška a pár dní trvá, než se snůška obnoví v původní
intenzitě. Nebo v době bez snůšky může takový posun podnítit vylupování.
Takže by se mělo počítat, že to přesunutí " není zadarmo" a zbytečně s úly
"nešoupat".
Co se týká onoho bouchání a vyrušování při převozu, jak se u takového
rozrušeného včelstva otevře česno, tak včely za ním vyletí jako šipky na
vetřelce. Ty se vůbec nezdržují nějakým zalétáním na nové místo a jsou proto
v ještě horší situaci než včely, které by byly během převážení venku. Málo z
nich najde sílu po útoku na vetřelce se vrátit na původní místo a z něho
hledat v kruzích to nové stanoviště. Já myslím, že pokud se mají včely během
převozu schválně rozrušovat, musí se před otevřením česna zase uklidnit.
Nebo tam hodit ty stvoly trávy, které ty vyletující včely zpomalí, pokud to
má nějaký účinek.

R. Polášek

Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1 hodinu s ním jezdilipo kamenité cestě a poté jej umístnili na nové stanoviště.


S touto "metódou" som sa stretol pred 50-timi rokmi keď som začal včelriť.Vychádzalo sa z toho, že včely "zabudnú" ne pôvodné miesto. Nebola to prevda a ani teraz nie je. Prečo?
Preto, že včela sa v teréne orientuje očami a tým je povedané všetko.
Známy bratislavský včelár a šíriteľ včelárenia Pevol Silný presúval včely o 50m. Poradili mu, kúp si gumové-pryžové kladivo a každý úľ dobre obúchaj. Kúpil si dve a s priateľom po uzatvorení kladivami dve hodiny "spracúvali" a až potom ich umiestnili na nové stanovište. Výsledok? KATASTROFA! Včely sa húfne vracali nazad. Písal o tom sám autor (vydal knihu ABC včelárenia) v časopise Včelár asi roku 2002.

Na včelu ani kladivo neplatí.

Leoš:
>Pro př. Pavla - vůbec se nenechte podobnými názory odradit, k Vašim medným výnosům Vám gratuluji.

Jinak jedna rada zdarma - na západ od ČR je netaktní ptát se na cokoliv související s osobními financemi. Souvisí to se zásadou hledět si v této oblasti svého.<
....

Připojuji se ke gratulacím.

Každý jsme jednou začínaly se včelařstvím a jsem ve věku, kdy pomale ale jistě ztrácím jisté mlaďošské ideály souběžně s nabíráním věku a zkušeností. ... Co jsem měl ještě před nedávnem. Kupříkladu. ...
To, za kolik přesně nakoupíte v nějaké japonské rybárně jako obchodník nebo šéfkuchař restaurace je tajné. Protože ceny se domlouvají od raního rozbřesku na tamních veřejných tržnicích ručně, prsty pod šátkem. Cena je obchodnický um.

Zafungovalo mi výkluz položit na přímo rámky, na něj dát igelit s vystřiženým otvorem a zpátky medníkové nástavky, které to přimáčkly právě tak akorát. To jsem udělal večer a ráno byly medníky bez včel. Pohoda.
Zdravím Ivan

Karel:
>A při dovozech je lepší raději deklarovat nižší cenu, než vyšší.<
.....

Jak jsi na toto Karle došel? Moc velký živnostník nejsem, ale myslím, že je to s deklarovanýma cenama medu přesně obráceně. Je lepší papírově mít vyšší náklady a nižší zisk kvůli daním. Ne?

Proto je statistický údaj jen nějaký orientační údaj. I když by měl být dle zákona přesný, není tomu asi tak.

Myslím,že máte pravdu,obavy z přesunu včelstev na krátkou vzdálenost jsou neopodstatněné.Včely to svoje nové stanoviště zajisté najdou,i když po 2 - 3 dny nalétají na to své staré stanoviště a kde svůj úl nenajdou,vrací se tam,odkud vyletěly. Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1 hodinu s ním jezdili
po kamenité cestě a poté jej umístnili na nové stanoviště.Byla to metoda sice zastaralá,jenže účinná,včely
do jedné zůstaly na tom svém novém stanovišti.
Kdo však poslechne příspěvek přítele ze Slovenska,který
radí v tom smyslu,když přesunovat včelstva,tedy všechna,
tam problém není žádný.Na starém místě se ale nenachází žádný ůl,třebaže prázdný.
Myslím si,že již o přesunování včelstev toho bylo již řečeno tolik,že není zapotřebí tuto konferenci i nadále
zatěžovat zbytečnými dalšími příspěvky a je zapotřebí se věnovat věcem daleko důležitějším,jako na příklad konec včelařského roku a co s tím souvisí,abychom zase se příští
rok setkali se svými včelstvy v dobrém zdravotním stavu...

Musíte si úpravit takovou mezivložku mezi nástavky a pak na něj to položit. Cca za 24 hodin nebo druhý den by včely z horního nástavku se měly nastěhovat níže k matce. Mám to, použil jsem to jednou. Je to zdlouhavé, zbytečné pokud jsou včely mírné. Přestal jsem to používat. Samozřejmě, že je to otázka názoru. Někomu se to může líbit, ale při větším počtu včelstev to opravdu - ta instalace předem jenom zdržuje.

Prosím o radu jak se používá osmicestný (vylepšený) výkluz nikdy jsem ještě tyto pomůcky nepoužíval poraďte mi prosím mám nástavkové PS úly 39*24 děkuji.www.vceluly.wz.cz

U mne je patrný rozdíl v medu takhle, na obou stanovištích jsou nejproduktivnější včely na východě a směrem na západ se výnosy snižují a to i v tom případě, že na jaře jsou včely na obou stranách stejně silné.Možná to dělá převládající jihozápadní vítr na obou včelnicích, který "sfoukává " naložené včely směrem na východ.

pokud jde o přesun o dvacet metrů tak se také nic neděje zalétané včely se vrátí na původní místo tam zůstanou sedět třeba v trávě a k večeru začnou létat ve spirále a hledat kam by se vžebrali a tak najdou svůj úl Na druhý den již budou létat na nové stanoviště
Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
> Datum: 18.7.2007 10:12:00
> ----------------------------------------
> Staří praktici doporučovali dát do česna stonky trávy nebo něčeho takového,
> aby se tím včely musely prodírat a tím si uvědomit, že se něco změnilo a
> zorientovat se na novém místě. Já to dělám při převážení automaticky, pokud
> se jedná o vzdálenost do 3 - 5 kilometrů. Ta změna směru česen toto
> doplňuje. Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
> nezorientuje a vrátí se na původní místo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 18, 2007 4:19 AM
> Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti
>
>
> > Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna
> o
> > 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> > puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
> > Martin
> >
>
>
>
>

No nejsem žádný výzkumný pracovník, který by běžně přesunoval včely, aby
viděl, co to udělá. Takové věci se dělají jednou za dlouhou dobu, když
nastanou zvláštní okolnosti. Myslím, že létavky zalétané na staré stanoviště
najdou nové stanoviště, když bude vzdálené do pár desítek metrů a když bude
z původního místa vidět nebo bude jen mírně zakryté. Třeba když včely
umístím na kraj lesa a v létě se ukáže, že kolem toho kraje lesa někdo chodí
a bude chtít úly přesunout 10 metrů hlouběji do lesa nebo 30 metrů po okraji
lesa dál. Nejde ale jen o vzdálenost. Pokud ale to bude pruh vyššího
hustšího lesa třeba kolem potoka široký 20 metrů a dlouhý kilometr, původní
stanoviště bude na třeba východním kraji lesa a já úly přenesu těch 20 metrů
přes les a potok na západní stranu lesa, už bych to viděl s tím hledáním
nezalétaných létavek černě. To by byl už spíše přesun včelstva na "dlouhou"
vzdálenost.Nevím ale, jak moc by se létavky, které by byly během převážení v
úlech, na nové místo zalétaly, třeba by si první týden zaletěly při návratu
ze snůšky na staré stanoviště udělat jedno, dvě kolečko a pak by se vrátily
na nové stanoviště do úlu...
Ale pokud bych měl já přemístit včely z jednoho trvalého stanoviště na jiné
trvalé stanoviště vzdálené nějakou desítku metrů, přesunoval bych nejspíš
úly v zimě na začátku mrazů. Odpadly by veškeré problémy s zalétáváním včel
a při rozumné manipulaci včely příslušné rozrušení v pohodě zvládnou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 8:44 PM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


>
> Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi přesunem včel na krátké a dlouhé
> vzdálenosti? Mě z diskuze vychází že při přesunu na krátkou vzdálenost
> musím přenést celé stanoviště, jinak se zalétané létavky budou mít snahu
> vstřebat k "bývalým" sousedům??, kdežto při přesunu na dlouhou
> vzdálenost můžu část úlů ponechat, létavky z přesunutých úlů se nevrátí...

Je to prepracovaná metóda. Nie je možné ju použiť pokiaľ chcem presunúť napr. len dva úle. Buď všetky, alebo nič.
Na pôvodnom stanovišti nenechajte nič. Seničan

Ďakujem za tieto slová, ale musím mu oponovať na vyjadrenie "Buď všetko alebo nič!

Metóda presunu včelstiev ako som ju popísal, platí tak pre jedno, dve tri, päť alebo kopletne všetky včelstvá!

Pred 15 rokmi keď so metódu presunu použil prvýkrát a úspešne som presúval včely o 10m priamo na včelnici. 8 včelstiev som pripravil ako dvojvčelstvo nad materským včelstvom, úľová zostava: plodisko materského včelstva, plus debnička, malo hlavný letáč, nad ním nové včelstvo ako tretia debnička s vlastným letáčom na medzidne. Nové včelstvá boli v plnej sile. To, že to dopadlo vynikajúco som už písal a to aj napriek tomu, že presúvané včelstvá neboli samostatné úle, ale ako jedna zostava s dvomi letáčmi.

Po presune na tretí deň včely pravidelne prinášali peľ a vodu, v presunutých úľoch nechýbali lietavky a ani v úľoch, ktoré ostali in situ sa nezvýšil počet včiel.

Moje doporučenie: nebojte sa presúvať včalstvá na krátke vzdialenosti, kompletne ale i jednotlivo, ale dodržujte moje pokyny. Anton

Zdravím,

to jsme na tom skoro stejně, včelařím prvním rokem v univerzálech po
otci. Začátečnických bych mám za sebou nespočet, až se kolikrát divím
jaké jsem "tele" :)

Ze dvou včelstev jsem vytáčel třikrát (naposledy ted o vikendu) a vždy
něco nad 25kg z obou dohromady (třicet ani jednou). Myslim ze me k
celkovemu dobremu vynosu (40kg na včelstvo) hodne pomohli zemedelci s
repkou a svazenkou, ktere kvetly po sobe (svazenka na prelomu
cerven/cervenec - skoda ze v tu dobu dost prselo ), bez te svazenky by
to asi bylo spatny....

Hodne me zarazil rozdíl ve vcelstvech, oboje jsou silné, mám na
univerzálech přidělaný ještě třetí nástavek jako medník a puvodní dva
nastavky mam jako plodiste, ale kazde vytaceni daly vzdy jedny 2x vice
nez ty druhe... Z obou mam odelky, jen u tech slabsich sem dal
kupovanou matku .....
U těch slabších jsem to teď po posledním vytáčení vzdal a začínám krmit
na zimu, u tech silnych jeste doufam snad v jetel nebo medovici. Včely
hodně nosí pyl (šedý a světle hlinkový) tak snad jeste nekde neco kvete
co by mohlo dát posledních srpnových 10kg :)

Vcelarim okr. Blansko, cca 600m.n.m, řepka, svazenka letos v doletu,
taková správná kombinace polí, luk a lesa.... v okolí jestě jeden kolega
s 10ti včelstvy.

*** ježek ***


Jaroslav Bernkopf napsal(a):
>> přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat
>> množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na
>> účte v bance
>> peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč
>> to děláme my !
>>
>
> Pepo,
> je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance. Navzájem se označujeme jako přátelé (aspoň Včelařství mi chodí pod tímto titulem) a jsme všichni na jedné lodi. Nekonkurujeme si (aspoň my normální malovčelaři) a úspěchy si navzájem přejeme a nezávidíme (aspoň doufám).
>
> Já včelařím taky druhým rokem loni jsem měl jedny včely (necelých 20kg) a jeden oddělek. Ten jsem špatně zakrmil a tak tak tak přežil zimu (ale zrušte ho, když máte jenom dvoje včely). Takže jsem měl vlastně jenom jedno "produkční" včelstvo. Točil jsem ho zatím jednou a měl jsem asi 10kg. Teď budu točit podruhé a to už snad něco dá i ten loňský oddělěk + dva letošní další o které jsem rozšířil.
>
> Udělal jsem mraky chyb, které mě připravily o nějaký med, ale na druhou stranu jsem se hodně naučil, spálil darované Moravské univerzály, vyrobil si nástavkové a nastudoval spoustu iformací, takže příští rok to bude taky těch optimistických 50kg/včelstvo. :-)
>
> Já bych se spíš Pavla zeptal, v jakých úlech včelaří a podobně a předpokládám, že mi to nebude tajit a rád mi poradí (aspoň takovou mám zatím zkušenost se včelaři) a příští rok mi bude přát, že budu mít taky 50kg na včelstvo.
>
> Tak snad tu teď nerozpoutám divokou diskuzi. :-)
>
> Jaroslav Bernkopf
>
>
>
>

cukr krystal za 14,90 má TESCO na Rokycanské v Plzni
nevšiml jsem si, jestli je to nějak časově omezené, ani jestli deklarují nějaký množstevní limit; na sousední paletě trůní krupice za 16,90

pf

Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi přesunem včel na krátké a dlouhé
vzdálenosti? Mě z diskuze vychází že při přesunu na krátkou vzdálenost
musím přenést celé stanoviště, jinak se zalétané létavky budou mít snahu
vstřebat k "bývalým" sousedům??, kdežto při přesunu na dlouhou
vzdálenost můžu část úlů ponechat, létavky z přesunutých úlů se nevrátí...




A.Turčáni napsal(a):
> Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o
> 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> puvodni misto. Martin
>
> To, že obrátite úle o 180&#730; nič na veci nemení, podstata presunu j v
> niečom inom, aj Vy máte skúsenosť, že sa Vám včely vracali podstatne menej.
> Takže sa Vám predsa vracali!
>
> Podstata presunu spočíva v troch podmienkach:
> - presun sa musí robiť v čase keď sú všetky včely doma! Ak sú včely v čase
> presunu mimo úľ, nemôžu sa znovu orientovať a vracajú sa na pôvodné miesto.
>
> - aby sa včely vracali na nové miesto, musí sa každá jedna po výlete znovu
> orientovať (bez ohľadu, či je letáč na opačnej strane alebo nie), len tak
> si znovu zafixuje v pamäti novú polohu úľa a tou sa bude riadiť.
>
> - poslednou podmienkou je, aby na starom mieste ostalo prázdne miesto, v
> žiadnom prípade tam nesmiete dať náhradný úľ.
>
> Pri osadení úľa s definitívnym smerom výletu včiel, nemusíte znovu úľ
> namáhavo otáčať. Anton
>
>

Pavle a další. Kolik máš na účte v bance ???. Tyto stránky čtou také jiní, které to zajímá jaké množství medu máme. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na účte v bance peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč to děláme my !


Pro př. Pavla - vůbec se nenechte podobnými názory odradit, k Vašim medným výnosům Vám gratuluji.

Jinak jedna rada zdarma - na západ od ČR je netaktní ptát se na cokoliv související s osobními financemi. Souvisí to se zásadou hledět si v této oblasti svého.

. . . a ještě jednu poznámku na závěr. Pokud byl na mysli finanční úřad v souvislosti se včelařením - znám jednoho úředníka FÚ, který má asi 30 včelstev. Že by pro něj bylo tajemstvím kolik je roční medný průměr ze včelstva . . .

Leoš

je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance.
.....
Proč neříkat kolik mám peněz v bance - ty důvody jsou ryze bezpečnostní - hlavně.
Pak je tady jeden - závist.
A to souvisí s tím medem. Protože to je spíše příjem, než zůstatek na účtě.
A pro nezveřejňování příjmu hovoří spíše psychologické důvody - závist, nebo se člověk stydí, že dělá za tak málo (můj případ :-) atd.

Býval podle mě ještě jeden a ten s jmenoval daně. To s paušálním odpočtem nákladů ve výši 80% v podstatě padl. A je taky rozdíl mezi vytočeným medem a trženou částkou, která je podkladem pro daň. To bývá směšováno.

Argument s výkupci mě nepřesvěčil a tady to zaznělo. Ti se řídí ochotou lidí prodávat za nízkou venu a ne výnosem medu
A tomu jim napomáhá naprosté inf. vakuum aby se včelaři nechali snáze blbnout. Do jaké míry je to úmysl je otázka. Ale pokud to je pro někoho důvod, měl by spíše přispět k větší osvětě. Například průměrná kilová cena dovozového medu je přes 50Kč. Pravděpodobně v sudech. Proč tedy prodávat za 60 -70 Kč. K tomu nás žádný čínský med netlačí.

Osobně jsem pro zveřejňování, a rád si porovnám výnosy. Spíše tak zjistím, kde se můžu lepšit.

Karel

No, je pravda, že 20 metrů je hodně blízko. Včely se hodně vrátí na původní
místo a jak na původním místě svůj úl nenajdou, začnou létat v rozšiřujících
se kruzích a hledat svůj nebo i cizí úl. Kruh o poloměru 20 metrů propátrají
během pár minut a jak najdou první úl, dělají dalších pár minut oblouky před
česnem a snaží se do něho dostat. Na 400 metrů, pokud by se vrátily na
původní místo, asi z něho těmi rozšiřujícími kruhy nové umístění úlu spíše
nenajdou. Možná pokud je velký včelín se včelami na poli bez jiných
orientačních bodů. Ale v nějakém členitém terénu, lese atd určitě ne. Tam
musí být všechny včelky během přemísťování bezpodmínečně v úlech a platí, že
zřejmě jen malé procento včel bývá tak zbrklých, že vyletí z nového
stanoviště a neorientuje se, potom přirozeně letí na původní místo, kde nic
nenajdou a nakonec někde uhynou. Co jsem pozoroval vracející se včely při
stěhování na vzdálenost necelého kilometru, je jedna včela vidět na původním
místě tak 2 - 4 minuty, než začne kroužit tak daleko, že ji už není možné
sledovat. Počet vrácených se a ztracených včel z 2 - 4 úlů odhaduji na
desítky až maximálně stovky. Jestliže je na původním místě vidět tři dny po
přesunu v průměru současně tak 1 - 2 včely, řekněme od 8 ráno do 6 hodin
večer, znamená to každodenní ztrátu tak 300 včel. To je za 3 dny necelých 1
000 včely. A to je tak malé množství, že se to v létě sotva pozná na
váženém úlu, natož pouhým odhadem síly včelstva.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 12:46 PM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
> nezorientuje a vrátí se na původní místo.
>
> R. Polášek
>
> To čom som napísal platí, ak ak včelár dodrží uvedené zásady!. Svedčia o
> tom ďakovné e-meily, ktoré dostávam od tých, čo túto metódu použili, aj z
> Česka.
> Včely znovuorientáciu na svoj príbytok majú vo svojej biologickej výbave
> bez ohľadu na to, či dám na letáč nejaké zábrany vo forme npr. trávy. Pri
> prvom výlete po presune (má to byť ráno), je pre nich prostredie pred
> letáčmi iné a preto sa automaticky orientujú. Je jasné, že po návrate z
> peľom, nektárom, či vodou (pri krátkych presunoch), letia na svoje pôvodné
> miesto podľa pôvodnej orientácii, keďže tam nenachádzajú svoj úľ, začnú sa
> okamžite riadiť novou informáciou (fotografická pamäť) a letia na svoje
> nové miesto.
> Pri svojich prvých presunoch pri použití tejto metódy, prvé včely sa
> vracali na nové miesto po 1/2 hod. Bol to úspech!.
> Odvtedy som niekoľkokrát presúval včelstvá na krátke vzdialenosti a vždy
> úspešne.
> Pred 5 rokmi som bol nútený presunúť celú včelnicu na miesto vzdialené 400
> m a neváhal som. 100 včelstiev som presunul na plošináku jeden večer. Pri
> kontrole na druhý a tretí deň sa nad pôvodnou včelnicou mihlo pár včiel,
> ale rýchlo odleteli na nové miesto. Nenašiel som žiadne zhluky včiel!
> Treba to vyskúšať a potom polemizovať.
> Anton

Pozdravujem srdečne !
Potvrdzujem princíp a technológiu pána Turčániho. Vyskúšal som jeho metódu v máji tohoto roku. Príval vody podmyl svah potoka. Jedno zadné koleso maringotky ostalo vo vzduchu. Tú som posunul o 60 m na druhý koniec pozemku. Ďaľších 8 rodín so stojanami taktiež. Na pôvodnom mieste ostala len ušľapaná tráva.
Na druhý deň tam poletovalo niekoľko včiel. Na tretí deň včely lietali do úľov na novom stanovišti.
Je to prepracovaná metóda. Nie je možné ju použiť pokiaľ chcem presunúť napr. len dva úle. Buď všetky, alebo nič.
Na pôvodnom stanovišti nenechajte nič. Za všetko ďakujem pánu Turčánimu
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
< Dátum: 18.7.2007 12:46:30
< ----------------------------------------
< Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
< nezorientuje a vrátí se na původní místo.
<
< R. Polášek

Dnes náš med je příliš nezajímá, vozí jej za jeden dolár ze "třetích zemí".
......
Naopak, je to jediná cesta jak mít levný med.
Doporučuji se podívat do statistiky. Pokud někdo chce nakoupit lacino med, musí rozdat českým včelařům konve a zblbnout je povídáním o jednom doleru a že se vykupuje za 28,-. (Třeba tak jak tady probíhalo v květnu na konferenci.)Pak včelaři rádi prodají za 30. Ceny medu z dovozů nejsou jeden ani dva dolary. A při dovozech je lepší raději deklarovat nižší cenu, než vyšší. Pokud by někdo chtěl poukazovat že inf. z celnice jsou "namydlené".

Karel

Jaroslave samozřejmě, že je to rozdíl banka a med. Vykupoval jsem někdy med pro jedného výkupce a ten volal na výkupny kolik vozí včelaří medu. Když zjistil, že hodně /po obvolání více svých výkupen/ okamžitě snížil cenu. Dnes náš med je příliš nezajímá, vozí jej za jeden dolár ze "třetích zemí". Pro ně je dolár mnoho, ale pro nás málo. Ať chceme a nebo ne, světovou ekonomikou stále vládně dolár. Když byl dolár skoro za 47.- Kč, ceny medu byly ve výkupu kolem 50.- Kč.
To chlubení s přátelstvím a oslovováním "přítelí" nějak moc nesouvisí s tím zda budeme všude uvádět a zejména psát kolik máme medu a případně za jakou cenu budeme jej prodávat. Kolik má medu a za jakou cenu jej prodává, němec neodpoví a také jsem se o tom přesvědčil v Řecku. Řek také neodpoví na tento dotaz i když jsem přesvědčen, že to není příliš moc vhodné se ptát.

Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově nezorientuje a vrátí se na původní místo.

R. Polášek

To čom som napísal platí, ak ak včelár dodrží uvedené zásady!. Svedčia o tom ďakovné e-meily, ktoré dostávam od tých, čo túto metódu použili, aj z Česka.
Včely znovuorientáciu na svoj príbytok majú vo svojej biologickej výbave bez ohľadu na to, či dám na letáč nejaké zábrany vo forme npr. trávy. Pri prvom výlete po presune (má to byť ráno), je pre nich prostredie pred letáčmi iné a preto sa automaticky orientujú. Je jasné, že po návrate z peľom, nektárom, či vodou (pri krátkych presunoch), letia na svoje pôvodné miesto podľa pôvodnej orientácii, keďže tam nenachádzajú svoj úľ, začnú sa okamžite riadiť novou informáciou (fotografická pamäť) a letia na svoje nové miesto.
Pri svojich prvých presunoch pri použití tejto metódy, prvé včely sa vracali na nové miesto po 1/2 hod. Bol to úspech!.
Odvtedy som niekoľkokrát presúval včelstvá na krátke vzdialenosti a vždy úspešne.
Pred 5 rokmi som bol nútený presunúť celú včelnicu na miesto vzdialené 400 m a neváhal som. 100 včelstiev som presunul na plošináku jeden večer. Pri kontrole na druhý a tretí deň sa nad pôvodnou včelnicou mihlo pár včiel, ale rýchlo odleteli na nové miesto. Nenašiel som žiadne zhluky včiel!
Treba to vyskúšať a potom polemizovať.
Anton

> přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat
> množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na
> účte v bance
> peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč
> to děláme my !

Pepo,
je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance. Navzájem se označujeme jako přátelé (aspoň Včelařství mi chodí pod tímto titulem) a jsme všichni na jedné lodi. Nekonkurujeme si (aspoň my normální malovčelaři) a úspěchy si navzájem přejeme a nezávidíme (aspoň doufám).

Já včelařím taky druhým rokem loni jsem měl jedny včely (necelých 20kg) a jeden oddělek. Ten jsem špatně zakrmil a tak tak tak přežil zimu (ale zrušte ho, když máte jenom dvoje včely). Takže jsem měl vlastně jenom jedno "produkční" včelstvo. Točil jsem ho zatím jednou a měl jsem asi 10kg. Teď budu točit podruhé a to už snad něco dá i ten loňský oddělěk + dva letošní další o které jsem rozšířil.

Udělal jsem mraky chyb, které mě připravily o nějaký med, ale na druhou stranu jsem se hodně naučil, spálil darované Moravské univerzály, vyrobil si nástavkové a nastudoval spoustu iformací, takže příští rok to bude taky těch optimistických 50kg/včelstvo. :-)

Já bych se spíš Pavla zeptal, v jakých úlech včelaří a podobně a předpokládám, že mi to nebude tajit a rád mi poradí (aspoň takovou mám zatím zkušenost se včelaři) a příští rok mi bude přát, že budu mít taky 50kg na včelstvo.

Tak snad tu teď nerozpoutám divokou diskuzi. :-)

Jaroslav Bernkopf

Pavle a další. Kolik máš na účte v bance ???. Tyto stránky čtou také jiní, které to zajímá jaké množství medu máme. Pak se to i když v současné době pouze částečně odráží v cenách medu ve výkupu. Je to každého věc a nejsem přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na účte v bance peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč to děláme my !

Pavle,těch Tvých 56kg v průměru na včelstvo a ještě k tomu na Drahanské vrchovině je hodno velikého obdivu vzhledem k tomu,že včelaříš již druhým rokem.Na to poslední vytáčení příští týden se můžeš jenom těšit,ale asi budeš překvapen.
Stejně ale nejlepší by bylo s těmi Tvými výnosy se přihlásit k zápisu do knihy rekordů v Pelhřimově.I když Ti to můžeme věřit i třeba nevěřit,přejeme Ti aby jsi i příští rok včelařil,i když třeba s o něco menšími výnosy.

Staří praktici doporučovali dát do česna stonky trávy nebo něčeho takového,
aby se tím včely musely prodírat a tím si uvědomit, že se něco změnilo a
zorientovat se na novém místě. Já to dělám při převážení automaticky, pokud
se jedná o vzdálenost do 3 - 5 kilometrů. Ta změna směru česen toto
doplňuje. Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
nezorientuje a vrátí se na původní místo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 4:19 AM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna
o
> 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
> Martin
>

Zdravím všechny,já včelařím na Drahanské vrchovině/630 m.n./ a to teprve druhým rokem.Loni to byla bída,podcenil jsem zásoby ve včelstvech,udělal nespočet začátečnických chyb a pak mi ještě nějací dobráci ukradli 2 včelstva.Takže jsem byl rád,že jsem si nějaký med vůbec vytočil.Letos to byla nádhera,točil jsem třikrát a zatím byl výnos 56 kg na včelstvo.Příští týden to vypadá na vytočení asi posledního medu a začnu přikrmovat.Tak uvidíme,možná ještě bude snůška z jedle.

Krmit na zimu v červenci až zhruba do poloviny srpna se musí tehdy, když
včelař už na stanovišti nečeká žádnou další snůšku a když je v tuto dobu
stanoviště tak málo úživné, že včely přinášejí méně než spotřebují a
nanesené medné zásoby by ubývaly.
To se dá trochu odhadnout, ale přesně se to pozná během několika let na
stanovišti. Jestli je výhodnější nechat med do nějakého termínu ve včelách a
riskovat, že některé roky ho včely spotřebují a přestanou klást a vytvoří
výpadek v výchově zimních včel a nebo nakrmit cukrem a riskovat, že se
nevyužije třeba nějaká snůška. Obecně bych řekl, že pokud není na stanovišti
v tuto dobu nějaká udržovací snůška z nějaké kvetoucí buřeně v přírodě nebo
z nějakých okrasných zahrad a skalek v blízkosti obydlí, nemá cenu sázet na
nějakou intenzívní medovicovou snůšku, která bude tak jednou za pár let.
Platí ale taky, že když jsou na stanovišti 2 - 4 nastavkové úly nebo 6
zadováků, může být udržovací snůška v tuto dobu dostatečná a vyplatí se med
ve včelách nechat, protože do srpna až i září přibude. Pokud ale bude na
stejném stanovišti třeba 10 - 15 nastavkových úlů, nemusí jim snůška stačit
a vyplatí se potom vybrat med v červenci a rovnou zakrmit, protože med z
poslední snůšky by byl do srpna spotřebován. Je to na rozhodnutí včelaře,
jestli bude preferovat vysoký výnos medu v květnu a červnu a hodí na
stanoviště více včelstev, které bude muset krmit už třeba v tom červenci
nebo tam nechá méně včelstev a získá z něho i ten pozdní kvalitní med.
Takže někdy je výhodnější medné zásoby vybrat a nahradit je cukrem, aby
včely tuto dobu žily na cukru. Přirozeně o to víc se musí počítat s
množstvím cukru na včelstvo. Platí, že zásoby včelstva nesmí klesnout pod 5
kilo, u dnešních velkých nastavkových úlů bych bral pod 10 kilo, aby včely
neomezily nebo nepřestaly vůbec plodovat. Nebo musí být nějaký denní přínos,
podle mně minimálně 0,5 - 1 kilo denně. Pokles pod těch 5 kilo nesmí trvat
déle než 2 - 3 dny, jinak se ta přestávka v plodování skutečně objeví. Taky,
jak se včelám nechá takhle málo zásob, o to zoufaleji se snaží získat nové a
o to více slídí a snaží se vylupovat okolní včelstva.
Ideální je vybrat za jeden den všechny včelstva na stanovišti, nasadit
krmítka a večer krmit. I za cenu nějaké menší začínající loupeže, pokud
včelstva dostanou potmě večer pár kilo cukru, budou se věnovat jim a na
loupež přes noc zapomenou. Nebo vybrat během dvou tří dnů, potom nasadit
krmítka a krmit. Vybrat jeden den část úlů a večer je začít krmit a druhý
den pokračovatse mně zdá méně výhodné, podle výzkumů na stanovišti probíhá
velice často permanentně v malém rozsahu tichá loupež, takže cukr z krmení
by se objevil v nevybraných zásobách ostatních včelstev. Co se týká krmení
po polovině srpna, v tuto dobu ještě fungují běžné velkoobjemové způsoby
krmení, takže včely se dají nakrmit poměrně s malou pracností. V září už
kvůli nízkým teplotám z takových krmítek nemusí cukr brát, fungují ale
obvykle menší krmítka ve starších úlech. Jsou ale i krmítka, kterými se dá
krmit doslova do prvních mrazíků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Bernkopf" <Jaroslav.Bernkopf/=/onsemi.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 17, 2007 8:20 AM
Subject: Poslední točení


Dobrý den vespolek,
chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom
krmíte?

Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš
dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já
(aspoň jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )

Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku
července a už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a
zakrmí do konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své
zadováky točí i v srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".

Děkuji za odpovědi.
Jaroslav Bernkopf

prodávají pyl ve skleničkách a říkají, že je to skvělý doplněk stravy, třeba když se rozpustí na snídani v mléku. Já jsem si vždycky myslel, že neumíme pyl štěpit a že to umí jenom včely? Jak to tedy je?

Díky
Jaroslav Bernkopf

Pán Bernkopf, správne ste si mysleli, je to skutočne tak. Ani včela obsah peľového zrnka nevyužije ak nie je obal tzv. exina peľového zrna rozrušený- puknutý. Práve preto včely peľové obnôžky ukladajú do buniek plásta, aby v nich prebehol proces mliečneho kvasenia s pridaním medu a slín (enzýmy).
Človek to napodobuje tak, že do prečisteného peľu (suché alebo čerstvé obnôžky) pridáva med riedený teplou vodou, v pomere 20 dag med a 0,3 lit. vody na 1 kg peľu, rozmieša na kašu a plní do dvoch 720 ml skleníc, uzatvorí a nechá 2 týždne "silážovať".
Až potom, keď peľový obal popraská môže si ho použiť rozmixovaním v rôznych koktailoch. Predpopkladám, že tak robia (peľ popísaným spôsobom upravujú) aj predávajúci, ak nie potom ľudský organizmus peľové zrnká navyužije. Anton

Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na puvodni misto. Martin

To, že obrátite úle o 180˚ nič na veci nemení, podstata presunu j v niečom inom, aj Vy máte skúsenosť, že sa Vám včely vracali podstatne menej. Takže sa Vám predsa vracali!

Podstata presunu spočíva v troch podmienkach:
- presun sa musí robiť v čase keď sú všetky včely doma! Ak sú včely v čase presunu mimo úľ, nemôžu sa znovu orientovať a vracajú sa na pôvodné miesto.

- aby sa včely vracali na nové miesto, musí sa každá jedna po výlete znovu orientovať (bez ohľadu, či je letáč na opačnej strane alebo nie), len tak si znovu zafixuje v pamäti novú polohu úľa a tou sa bude riadiť.

- poslednou podmienkou je, aby na starom mieste ostalo prázdne miesto, v žiadnom prípade tam nesmiete dať náhradný úľ.

Pri osadení úľa s definitívnym smerom výletu včiel, nemusíte znovu úľ namáhavo otáčať. Anton

Tady

> http://www.feyce.com/

prodávají pyl ve skleničkách a říkají, že je to skvělý doplněk stravy, třeba když se rozpustí na snídani v mléku. Já jsem si vždycky myslel, že neumíme pyl štěpit a že to umí jenom včely? Jak to tedy je?

Díky
Jaroslav Bernkopf

Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o
180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
Martin

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 16, 2007 2:55 PM
Subject: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Pred týždňom sme tu debatovali na tému presunu včiel na krátke
> vzdialenosti.Tieto moje riadky môžu túto problematiku trochu objasniť.
>
> Pamäť včely a presun včelstiev. Drob.z včel.praxe
>
>
> Aj začiatočník vie, že včela, trúd či matka sa po výlete vždy vráti do
> úľa, nestratí sa. Pravda len vtedy ak náhodou pri svojom lete nezahynie.
> Nie každý včelár pozná mechanizmus ako si včela zapamätá miesto kde má
> svoj
> príbytok. Veľká skupina blanokrídleho hmyzu kde patrí aj včela, je
> obdarená veľkými zloženými očami umiestnenými po stranách hlavy .Veľké
> zložené oči tvoria stovky malých očiek tzv. faciet, ktoré majú veľkú
> rozlišovaciu schopnosť a práve tie jej slúžia aj na zapamätanie si miesta
> kde je jej letáč. Na temene hlavy, medzi zloženými očami sa nachádzajú
> tri jednoduché očká, ktorými stabilizuje svoju polohu proti oblohe, aby
> jej nohy smerovali vždy dolu. Zložitejšia je jej orientácia v úľovom
> prostredí (ale len pre ľudí), kde vonkajšie svetlo len slabo preniká cez
> letáč, pričom v noci celkom nevidí. Preto v priestore úľa okrem očí
> použije
> na orientáciu iný mechanizmus, kontaktný a hmatový
> Včela pri svojom prvom výlete z úľa, sa musí dokonale zorientovať na
> svoj príbytok, letáč, jeho výšku, bližšie a vzdialenejšie okolie (kríky
> stromy, iné úle a pod.),aby sa bezpečne vrátila do svojho letáča.
> Neorientuje sa však len vo vonkajšom prostredí, ale orientuje sa aj v
> úľovom prostredí viac-menej v tme, kde si osvojí vnútornú cestu z úľa,
> ktorou odchádza k letáču a takisto sa vracia na miesto ,ktoré má určené.
> Používa k tomu hmatovú a kontaktnú pamäť. Po zorientovaní a zapamätaní
> si
> svojich ciest, včela pri svojej práci (donáška nektáru, peľu, vody,
> propolisu a vynášaní nečistôt) dodržuje svoje príletové a úľové cesty a
> ak vletí zhodou náhod do iného letáča, vráti sa a hľadá ten svoj, lebo
> cudzí letáč, nezodpovedá jej naučenému programu alebo ak chcete
> fotografickému záznamu.
> Príklad: ak bola včela konkrétne od svojho prvého preletu orientovaná
> na letáčové očko a toto jej uzatvoríme, nútime ju hľadať nižší letáč,
> ktorým nikdy nelietala (aj keď vedie do toho istého včelstva),veľmi
> ťažko mení svoj naučený program výletu z úľa. Ak včela chce opustiť úľové
> prostredie, jej cesta stále smeruje k zatvorenému očku, čo sa opakuje aj
> niekoľko dní, kým pochopí, že nový letáč je inde. Keď sa vracia z terénu
> do
> úľa, sadá na miesto očka, ktoré má zafixované v pamäti. Keď však vylietala
> cez nový letáč bola to pre ňu zmena ,znovu urobila polohovú orientáciu,
> znovu sa orientovala pred novým letáčom, aby do svojej pamäti uložila nové
> prístupové koridory, čo je pre ňu nesmierne ťažké, lebo pôvodný
> letáč- očko má v pamäti ako fotografický obraz a ten jej musí najskôr
> vyblednúť prijímaním nových podnetov.
> Návrat na miesto prvého výletu sa vracajú všetky včely, ktoré už raz
> tadiaľ vyleteli, aj napriek novej orientácii. Včely sadajú na miesto
> zatvoreného očka, vzrušene pobehujú, vzlietajú aby sa presvedčili či sú
> na správnom mieste, až začnú pociťovať stratu materskej látky a
> musia
> sa k nej dostať, odovzdať peľ či nektár, čo môžu urobiť až keď sa
> dostanú do svojho úľa. Prvé včely začnú hľadať svoj nový letáč, ktorý si
> aj
> keď nevýrazne, predsa uvedomujú a ho aj nachádzajú. MPám vlastné
> skúsenosti, keď očko bolo na povalovom kŕmidle cca 8O cm nad hlavným
> letáčom a predsa ho rýchlo našli. V tom memente ako do letáča vchádzajú
> (zároveň prilietajú ďalšie),prejavuje sa u nich vrodená vlastnosť, začnú
> využívať združovaciu vôňu (Nassonovova žľaza),čo je výzvou pre hľadajúce
> včely, aby ich nasledovali. Ďalšie včely sadajú na letáčovú pätku, aby
> aj ony vztýčili zadoček s vôňovou žľazou a ďalšie včely sa adoptovali na
> nový letáč. Robia to isté ako rojové včely pri strasení do rojnice. Aby
> hľadanie úľového letáča bolo čo najkratšie, je dobré pôvodný letáč
> prekryť novinami, čím prilietajúce včely rýchlejšie strácajú pamäť na
> pôvodné miesto.
> Tento poznatok môže včelár využiť pri presune včiel na menšiu či
> väčšiu vzdialenosť, bez strát na včelách. Úle s včelami presúvame zásadne
> večer keď ustane let, aby všetky lietavky po preložení prvýkrát vyleteli
> už
> na novom mieste. Včele stačí vyletieť z úľa, aby zistila, že prostredie
> pred letáčmi je iné, čo ju núti okamžite robiť nový orientačný prelet.
> Tieto nové údaje si uloží do tzv. fotografickej pamäte, ktoré postupne
> vymažú tie staré. Včely po zorientovaní sa na novom mieste, odlietajú za
> svojimi povinnosťami. Po získaní vody či peľu sa vracajú na pôvodné
> miesto-
> stanovište úľa a budú hľadať svoj letáč ( priestor bude celý preplnený
> hľadajúcimi včelami), po márnych pokusoch nájsť svoj pôvodný úľ, postupne
> sa vracajú na nové miesto kde boli preložené, už podľa novozískaného
> náhradného programu, ktorý získali a uložili do pamäti pri prvom výlete z
> úľa na novom stanovišti.
> Základnou podmienkou je, aby včelár nespanikáril a na pôvodné miesto v
> žiadnom prípade! neosadil náhradný úľ a to aj vtedy, keď premiestňoval
> skupinu viacerých úľov na nové stanovište. Pôvodné miesto musí ostať
> voľné do času, kým sa lietavky na novom mieste postupne dokonale
> nezorientujú. To môže trvať tri a viac dní
> Ak predsa pár desiatok lietaviek zaletí do iných úľov, nič sa nestane
> , veď aj to sú naše včely. Ale nič také som nezistil. Posledne som
> premiestňoval sedem včelstiev na vzdialenosť 10m, ktoré dokonca mali ako
> dvojvčelstvá letáče nad základným včelstvom. Po troch dňoch bola už
> viditeľná konsolidácia včelstiev. Následná kontrola včelstiev, ktoré
> ostali na pôvodnom mieste a včelstiev na novom mieste potvrdila, že je
> všetko v úplnom poriadku. Pred štyrmi rokmi som premiestnil celú včelnicu
> (90 včelstiev) vzdušnou čiarou asi 450 m a všetko klaplo na jednotku.
> Včely presunuté na nové miesto v žiadnom prípade
> nezatvárajte na viac dní, lebo pre včelu je to isté ako keď na druhý deň
> ráno vyletí prvýkrát z úľa. Mám vlastnú skúsenosť, že včely premiestňované
> v decembri, pri prvom jarnom prelete sa vracali na svoje pôvodné
> stanovište, samozrejme len tie, ktoré v jeseň boli zalietané na
> pôvodné stanovište. Nepáchajme na presúvaných včelstvách také
> násilenstvá ako je búchanie kladivom po úľoch, silné dymenie do
> letáčov,nasadzovanie bludísk a ani vozenie na fúriku po hrboľatej ceste
> ako
> sa to často odporúča včelárskymi laikmi. Premiestňovanie včiel,
> presun či posun úľov alebo zmena letáčového otvoru je pre mňa len malou
> epizódou na včelnici, z ktorej si už roky nerobím ťažkú hlavu.
> Tieto zásady platia aj vtedy keď pridávame celé zásobné včelstvo
> pri posilnení či záchrane iného včelstva. Je to obyčajná rutinná práca
> vyžadujúca dodržať odporúčané zásady, hlavne jednu, pôvodné miesto musí
> zostať nejaký čas vždy prázdne alebo miesto prekryť novinami a pod.
>
> __________ Informace od NOD32 2384 (20070708) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Španělé ... viz.
http://forum.agriscape.com/?read=27311
http://www.feyce.com/

Přišel Vám též tento mail?
DEAR SIR:
I AM INTERESTING FOR BUYING FROM YOUR COUNTRY FOLLOW PRODUCT:
+ CZ BLOSSON FOREST HONEY
+ QUANTITY: 5 TRUCKS.
+ QUALITY: EU QUALITY - FREE ANTIBIOTICS - ANALISIS IN QSI-BREMEN LAB.
+ CONDUCTIVITY MIN: 7.0 mS/cm. HMF: MAX. 15 mg/kg
+ UNPROCESSED OR HOMOGENISED LOTS IN TANK OF 24 MT.
+ PACKING IN DRUMS WITH 290 KG. (80 DRUMS PER TRUCK).
+ PRICE: EURO/KG DDP E-37187 ALDEATEJADA (SALAMANCA) SPAIN. OR EXWORK CZ.
+ PAYMENT: TT 20 DAYS AFTER ARRIVAL THE GOODS.
+ DELIVERIES: AUGUST TO DECEMBER 2007.
I´M WAIITING YOUR BEST OFFER.
BEST REGARDS.

A nebylo by lepší než inseminované kupvat výběrové přirozeně spařené od stejého chovatele? Myslím, že vlastnosti by mohly být velmi blízké inseminovaným a jejich cena je několikanásobně nižší...?
T.

> TO VÍŠ ŽE ANO všimni si , že ve svém okolí máme dnes v létě nebývalé množství
> jetele bílého a to je velmi dobrá včelařská rostlina
>
> PEPAN
>

Diky, no prave ze jsem se prekvapene koukal jak mi nedaleko zahrady na louce pekne kvete - uplne bila louka.
Ja ten jetel bily pozoruji na zahrade uz delsi dobu, pozoruju jak vcelky pracujou :-))
Jak moc muze jeteli neprospivat pravidelne sekani??
Pokazde po posekani vykvete, takze mozna je to i pozitivni - nevim. Kazdopadne asi doma matce nevysvetlim, aby ho nesekala a nechala ho vcelam :-))
Nastesti se 3x vetsi cast zahrady seka na seno.

T.H.

TO VÍŠ ŽE ANO všimni si , že ve svém okolí máme dnes v létě nebývalé množství jetele bílého a to je velmi dobrá včelařská rostlina

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: louka
> Datum: 17.7.2007 14:05:50
> ----------------------------------------
> O vikendu jsem na jednom stanovisti vytacel a doma uz jsem to nestihl,
> protoze uz pred devatou hodinou strikal nektar z plastu. Doma nemeli
> dostatecne zavickovano, tak jsem zkusil trhnout plastem a jelikoz to
> strikalo, tak jsem to odlozil.
> Bud je to medovice a nebo mozna louka. Myslite, ze je to mozne, aby to byla
> louka v tuto dobu? V okoli kvete spousta jetele.
>
> Cely vikend makali ostosest a take byli mnohem mirnejsi nez minuli vikend.
> Da se usuzovat, ze kdyz hned z cesna nabiraji velkou vysku tak, ze jdou na
> medovici? Nebo je to nesmysl :-)
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Inseminované matky bývají obvykle určeny pro rozchovávání dalších matek. Aby byl toto rozchovávání úspěšné musíš také zajistit ve svém okolí vhodnou populaci trubců Proto by bylo nutné aby všechny včelstva ve tvém okolí měla je tu tvou otcovskou linii Protože obvykle také jde o linii F1 tak s každou generací musíš očekávat rozpad vlastností 1 : 1 což znamená že jen jedna polovina se bude podobat matce Chcežli tomuto zabránit tak je jen jedna jediná cesta vybrané vlastnosti ustálit pečlivým výběrem ze svého vlastního chovu Při jakém koli dovezení jiné linie začínáš znova je to práce na několik desetiletí.
Pro představu : v polovině devatenáctého století se začali k nám dovážet jiné druhy včel a křížit za účelem zvýšení výnosu První generace vykazovaly vnikající výsledky které velmi rychle v dalších generacích vymizeliya stav se zhoršil až pod původní hranici Proto bylo rozhodnuto o roznožování jen Kraňky a trvalo víc jak 50 roků než byly všechny tyto negativní vlastnosti získané špatným křížením potlačeny.
Genetika včely je mnohem složitější než u králíků a proto jakékoli amatérské pohledy na věc jsou neadekvátní výsledkům
Pokud chceš nějak ovlivni stav ve svém okolí pak je záhodno matku zakoupit od chovatele nejblíž tvému okolí a také svoje okolí pak zamořit trubci od těchto matek a potlačovat produkci trubců od nevyhovujících včelstev. skoušení nových a nových linií na stanovišti je ta cesta nejhorší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Konec sezony
> Datum: 17.7.2007 13:53:19
> ----------------------------------------
> Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
> velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru
> spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš
> spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
> svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
> Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní
> úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské
> sezoně. Málokomu se podaří insemin.
> matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
> -----
> Děkuji.
> Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že
> jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
> Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky
> měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil
> ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil
> zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi
> spokojen.¨
> Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy
> o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
> To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu.
> Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.
>
> Karel
>
>
>

Zdravím!
Horní Krupka, Krušné Hory nad Teplicemi, 685m n m.:
Vloni jsem měl průměrný výnos 21,5kg na včelstvo, ale měl jsem včely rok předtím koupené a od původního majitele děsně zavšivené roztoči, takže šly do jara v nevelkém počtu. Letos byly čisté, zdravé a až extrémně silné, plodovaly ostošest, ale výnos bude obdobný; tady kolem nejsou monokultury žádných kvetoucích rostlin, je tady směska lesních a lučních bylin, dost malin. Takže snůškové podmínky průměrné, zato snůška je kontinuální. Myslím, že víc než 25kg na včelstvo tady ani vyrobit nejde (pokud nebude silná medovicová snůška). Uvidím v příštích letech.
Lukáš

O vikendu jsem na jednom stanovisti vytacel a doma uz jsem to nestihl, protoze uz pred devatou hodinou strikal nektar z plastu. Doma nemeli dostatecne zavickovano, tak jsem zkusil trhnout plastem a jelikoz to strikalo, tak jsem to odlozil.
Bud je to medovice a nebo mozna louka. Myslite, ze je to mozne, aby to byla louka v tuto dobu? V okoli kvete spousta jetele.

Cely vikend makali ostosest a take byli mnohem mirnejsi nez minuli vikend.
Da se usuzovat, ze kdyz hned z cesna nabiraji velkou vysku tak, ze jdou na medovici? Nebo je to nesmysl :-)

Diky

T.H.

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
-----
Děkuji.
Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi spokojen.¨
Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu. Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.

Karel

Na internetu se toho dovíš moc ale! co odpovídající to jiná oblast a také jiná odpověď Musíš se ptát v té oblasti kde včelaříš. odvisí to od toho co tam roste. univerzální spolehlivá rada není!

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Bernkopf <Jaroslav.Bernkopf/=/onsemi.com>
> Předmět: Poslední točení
> Datum: 17.7.2007 08:21:08
> ----------------------------------------
> Dobrý den vespolek,
> chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom
> krmíte?
>
> Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš
> dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já (aspoň
> jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )
>
> Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku července a
> už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a zakrmí do
> konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své zadováky točí i v
> srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".
>
> Děkuji za odpovědi.
> Jaroslav Bernkopf
>
>
>
>

Spíš ten první, aspoň to co půjde. Pokud bude ještě nějaký nevyběhlý plod, nechám rámečky v úlu. V prvním týdnu srpna je potřeba dávat do včel Gabon, tak do nich nechci moc často lízt. To se jim nelíbí a lítají moc zadečkem napřed.
Pavel

> To znamená, že naposledy budete točit za tři týdny, tedy
> první-druhý týden v srpnu?

Po vytočení horního nástavku přidám prázdný (nejlépe ten vytočený) dospod, takže horní nástavek bude s plodem. Navíc u některých mám vespod po odebrání medníků prázdný nástavek kvůli prostoru pro včely. Ten med mi za to stojí, jednak je po medu poptávka a druhak dělám medovinu a tenhle poslední řídký je na to nejlepší. Radši jim dám na zimu cukr.
Pavel


> Asi budete překvapen,kolik toho medu bude.
> Bude Vám to stát za to,nebylo by rozumější odhadnout stav
> zásob,odstranit mřížku a nejlépe hned ,protože když budete
> zimovat ve 2
> nástavkách ,matka musí zaklást horní nástavek kde to včelstvo
> bude zimovat
> a dokrmit cukrem 6 - 10 kg řekněme kolem 20 srpna. Přeji vše dobré...
>

To znamená, že naposledy budete točit za tři týdny, tedy první-druhý týden v srpnu?


> pod mřížku). Počkám až vyběhne všechen plod nad mřížkou, pak
> vytočím, prázdný nástavek dám dolu (u těch silnějších jsem

Z Vašeho popisu je zřejmé,že máte včelstva ve 3 nástavkách.
Po odkvětu lípy jste medníky odebral a vytočil.Mezi zbývající 2 plodiště jste vložil mateří mřížku,matka dole a
se záměrem vytočit po vyběhnutí plodu zbývající med v horním nástavku.Asi budete překvapen,kolik toho medu bude.
Bude Vám to stát za to,nebylo by rozumější odhadnout stav
zásob,odstranit mřížku a nejlépe hned ,protože když budete zimovat ve 2 nástavkách ,matka musí zaklást horní nástavek kde to včelstvo bude zimovat a dokrmit cukrem 6 - 10 kg řekněme kolem 20 srpna. Přeji vše dobré...

Zdravím,
mám úly rm 39x24, 365 m n.m., plodiště ve dvou nástavcích. Protože odkvetly lípy, o víkendu jsem odebral a vytočil medníky, horní nástavek plodiště jsem oddělil mřížkou (matku pod mřížku). Počkám až vyběhne všechen plod nad mřížkou, pak vytočím, prázdný nástavek dám dolu (u těch silnějších jsem dal nástavek dolů hned, aby měli pořád dost prostoru), vložím gabon a začnu krmit.
Pavel

> chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a
> jak rychle potom krmíte?

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.

" K těm inseminovaným matkám " proč je nevymění,když buďto
málo kladou či nekladou? Jaký je v tom fígl?
Je to fígl jednoduchý,samozřejmě včely se snaží tuto matku vyměnit,jenže včelař znalý její ceny musí každých 9 dnů
toto včelstvo prohlédnout a případné matečníky zrušit.To se týká od brzkého jara do pozdního podzimu,to je ten fígl.

Dobrý den vespolek,
chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom krmíte?

Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já (aspoň jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )

Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku července a už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a zakrmí do konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své zadováky točí i v srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".

Děkuji za odpovědi.
Jaroslav Bernkopf

Před pár dny byla reportáž v televizi. V Tatrách v polomech po lesích
zlikvidovaných před několika lety větrem se rozšířila vrbka tuším uzkolistá.
V záběrech byly ty plochy sytě fialově červené z hustě kvetoucí vrbky. I v
literatuře se vrbovka uvádí jako významná včelařská rostlina, tak jsem se
chtěl pro zajímavost zeptat slovenských včelařů, jestli tam někdo nakočoval
a využívá to.

R. Polášek

Letos teplá zima posunula kvetení dříve až o měsíc. Co se týká snůšky,
připadá mně, že rostliny kvetoucí v dubnu se o moc dopředu neposunuly,
protože zřejmě "počítají" dobu kvetení od nějaké události - počasí na podzim
a podzim byl zhruba stejný jako jiné roky. Zatímco květnové a pozdější
rostliny většinou "odpočítávají" dobu kvetení pravděpodobně od něčeho jako
stání sněhu v předjaří. V květnu právě současně kvetly rostliny, které
odpočítávají dobu kvetení od podzimka, třeba javor klen a rostliny, které
odpočetly dobu kvetení od jara, třeba většina lučních květin, nebo maliny.
Proto v květnu, kdy je i normálně nadbytek nektarové nabídky nad množstvím
včel, které by ji mohly využít, byl ten nadbytek ještě větší než normálně.
Ve včelařsky horších oblastech, kde je květnová nabídka chudší, tomu letos
tak nebylo a snůška proto byla výrazně lepší než jiné roky. Ve včelařsky
dobrých oblastech byla květnová snůška limitována jen připraveností
včelstev. Co se týká oné doby kvetení, podle článků, co jsem četl, rostliny
reagují poměrně pružně. Jednak "odpočítávají" dobu od nějaké předchozí
události, jedna ale reagují na průběh teploty v předchozích letech a tu dobu
korigují a to poměrně rychle, během pár let. Třeba letos kvetly lípy až o
měsíc dříve kvůli teplé zimě. Pokud by stejná zima byla pár dalších let,
příští rok pokvetou lípy jen o mírně dříve, další rok už skoro normálně a
trvale snad o trošku dříve kvůli vyššímu průměru teplot.. Pokud za 5 let
mírné zimy bude najednou tuhá zima, jaká byla loni, zafunguje to opačně a
lípa pokvete v srpnu. Podobně posunuté to bude u ostatních kvetoucích
rostlin.
Co se týká konce sezóny, posunuje se stále dopředu kvůli způsobu hospodaření
v polích a lesích. Kdysi za feudalismu v trojpolním hospodaření, kdy se
třetina pole nechávala každoročně jako úhor, musel být červenec a srpen
jeden z vrcholů snůšky, protože v té době na úhoru intenzívně kvetly
plevely. Ještě já pamatuji, že se v srpnu běžně počítalo s snůškou.
Zemědělci tehdy unavení bojem o zrno nechávali strniště po obilí do září v
klidu. Plevely nelikvidované selektivnímu herbicidy vysemenily v obilí pár
týdnů před žněmi a po žních na strništi v srpnu místy dost intenzívně
vykvetly. Společně s buření v lesích, které se tehdy nijak zvlášť nečistily,
v té době kvetly třeba ostružiny nebo "lesní" netýkavky a společně s
srpnovou medovicí to byla docela jistá menší srpnová snůška s kvalitním
smíšeným medem. I proto bylo běžné krmení až v září. Taky něco bylo z
extenzívně sekaných luk a zahrad a okrajů příkopů sekaných na trávu pro
domácí zvířectvo. Louky se sekaly dvakrát ročně, na začátku června a v
srpnu. V obojím případě stihly před sečením luční rostliny kvést ( a možná i
při sušení sena vysemenit) a byla z nich taky nějaká snůška i když v srpnu,
když v okolí nic jiného než louky nebylo, to byly spíše jen paběrky k
podněcování. Nyní se louky sečou třikrát i víckrát na senáž a hnojí a
nekvete tam nic. Taky na plochách sekaných pro domácí zvířectvo stihlo v
létě občas něco vykvést. Nyní se zahrady hoblují sekačkami co 14 dní kvůli
vzhledu, takže tam nekvete nic a okraje příkopů se většinou nesekají vůbec,
takže tam rostliny vykvetou nejvíce v květnu a červnu a v červenci a srpnu
už obvykle taky nic. Nebo se sekají ve městě a okolí několikrát za rok podle
toho, jak mají technické služby města peníze a kolikrát před květem.
A k plodinám, které by sezónu prodloužily, jako je slunečnice nebo jetel, se
odhodlá kočovat jen někdo a musí to být někde v dosahu.

R. Polášek

Mám jen jednu zkušenost s ins. matkou. První (žlutá) bohužel nepřežila melicitozní zimu a s ní vyvolané zmatky - snůška až do října - a do včel se dostala myš. Toho jsem si bohužel pozdě všiml.
Následně červená mi dělal radost. Zaplňovala úl medem i včelami, a protože jsme si ji usadil na staré míře, kterou jsem už nerozšiřoval, tísnili se tam včely a narážely matečníky. Takže jsem dvakrát udělal oddělek s ins. matkou, aby mi neuletěla. A původní včelstva dávala pořádný výnos a oddělek vyzimoval do síly.
Letos to ale už matce nešlo, včelstvo na jaře stagnovalo. Byl taky problém najít plást plný malých larviček. Včelstvo obsedlo jen 20 rámků a matka byla vyměněna. Tedy 4. rok.
To bych považoval za logické.
Zažil jsem tiché výměny i v srpnu a tak mě udivuje, že včelstvo matku nechce měnit. Ne že bych o tom pochyboval.
....
Teď večer jsem byl venku a obešel i včely a voní. Kolem včelína klid. Takže naděje na nějaké to kilo stále trvá.

Karel

Měli by u Vás asi 2x ročně vybírat nebezpečný odpad, nebo odvézt do
sběrného dvora

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bohuslav xxxx
Sent: Friday, July 13, 2007 12:36 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Prosba o radu

Vážení, kdysi jsem desinfikoval souše roztokem formalínu. Potom jsem ho
nalil do kanystru. Jak se to dá ekologicky zlikvidovat? je toho cca
10l. Děkuji a jsem s pozdravem.

Karle, že by byly uplně bez plodu, to rozhodně ne. Toho otevřeného plodu je tam tak málo, že pak je problém vytáhnout jeden vhodný rámek ze kterého by bylo možné nalarvit alespoň jednu serií.Dnes když jsem brál plod na larvení, byl celý rámek ze kterého bylo možné odebírat jednodenní larvičky. Před týdnem jsem to musel pracně hledat na několika rámcích.

V této souvisloti by mne zajímalo jaké jsou průměrné výnosy na včelstvo v různých krajích a oblastech. Tady u mne na jižní m. letos skoro nic, loni 50 kg.

Inseminované matky opět začaly klást. Pokud by nebyla žádná snůška, ins. matky /z roku 2005/nepoloží ani jedno vajíčko.
---
Děkuji za odpvědi přátelé.
Ale já se podivuji, že by včely byly v červenci bez vlastního plodu a byly s tím "spokojené". Jednak je mi jasné, že se tam dá plod přidávat, aby spolehlivěji vyzimovaly. Ale udivuje mě, že to vůbec ty včely vydejchají, že jsou v červenci bez plodu. Samozřejmě pokud matka nepoloží ani vajíčko, tak nemají z čeho chovat novou matku. Ale myslím, že kladení matky je dané jednak jejími možnostmi, jednaka včelstvem - asi jak živí matku. Takže pokud by z ní nějaké vajíčko chtěli vyrazit, že by si to "zajistili" a novou mámu vychovali.

Karel

Plásty se nechají včelám stavět postupně. Ve stand. rozteči a až to dostaví, tak se to roztáhne. M.J. to používá př.Přeslička, popsáno v MV.
Já jsem po rozšířených plástech pokukoval v začátečnických dobách, kdy jsem měl včely co zkoušely žihadly můj vztah k nim a s nalezením matky jsem měl problém. Když jsem u jednoho včelaře viděl tlusté medníkové plásty, tak jsem se s nadějí ptal, zda do nich matka neklade a zda se nemusí dávat mřížka. Ten mě zklamal a řekl, že když si včely zamanou, že tam půjdou klást, tak to prostě okoušou a matce upraví a kladou tam. Že mu to jen šetří čas.
Já jsem ztluštělé plásty začal používat v NN systému a mohu to potvrdit. Zavedl jsem si je, abych ušetřil čas odvíčkování atd. To že když se včely rozhodnou do nich klást, tak kladou, tak to mohu potvrdit. Ale další jsem nedělal.To jsem včelařil NN systémem. Pak jsem přešel i ke kombinovanému systému (dadant) a tam by to asi význam mělo. Už jenom tím, že 8 nízkých rámků v nástavku je jeden koš medometu a mohl bych vracet ty samé plásty do stejného nástavku a ůlu.

Na udržení matky v plodišti bez mřížky - vyšší výškou plástů v plodišti oproti nízkým medníkovým, nebo jen NN.

Vloni a letos jsem u 24cm nástavků mřížku nedával a spoléhal, že med stlačí plod. Byla to taková nouzovka, vloni jsem musel cestovat a letos pořád chovám ( jako tedˇ, jednoho z kluků na rameni :-).
Vloni mi to vyšlo a přestože jsem se k vytáčení dostal až na konci července, vytočil jsem si 20 kilo průměr.
A letos na to dojedu, protože to asi vytočit nepůjde - beton. :-)
A v příštím roce se vracím ke kombinovanému systému. Na nové délce loučky.
Když už mám vysoké rámky. Jinak na včelaření bez mřížky s minimálním vlivem na včelstvo je asi nejlepší NN Systém. Tam to kopíruje přírodu. Kombinovaný systém už je trochu nepřirozený, plodové těleso je uměle drženo na stejném místě, i když včely mají volnost v rozsahu plod. tělesa.
Karel

Můžete mě někdo poskytnout internetové www adresy prodejců včelařských potřeb slovenských prodejců,hlavně západoslovenských.Díky za ochotu.čárlí