Archiv Včelařské konference

V této souvisloti by mne zajímalo jaké jsou průměrné výnosy na včelstvo v různých krajích a oblastech. Tady u mne na jižní m. letos skoro nic, loni 50 kg.

Karle, že by byly uplně bez plodu, to rozhodně ne. Toho otevřeného plodu je tam tak málo, že pak je problém vytáhnout jeden vhodný rámek ze kterého by bylo možné nalarvit alespoň jednu serií.Dnes když jsem brál plod na larvení, byl celý rámek ze kterého bylo možné odebírat jednodenní larvičky. Před týdnem jsem to musel pracně hledat na několika rámcích.

Měli by u Vás asi 2x ročně vybírat nebezpečný odpad, nebo odvézt do
sběrného dvora

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bohuslav xxxx
Sent: Friday, July 13, 2007 12:36 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Prosba o radu

Vážení, kdysi jsem desinfikoval souše roztokem formalínu. Potom jsem ho
nalil do kanystru. Jak se to dá ekologicky zlikvidovat? je toho cca
10l. Děkuji a jsem s pozdravem.

Mám jen jednu zkušenost s ins. matkou. První (žlutá) bohužel nepřežila melicitozní zimu a s ní vyvolané zmatky - snůška až do října - a do včel se dostala myš. Toho jsem si bohužel pozdě všiml.
Následně červená mi dělal radost. Zaplňovala úl medem i včelami, a protože jsme si ji usadil na staré míře, kterou jsem už nerozšiřoval, tísnili se tam včely a narážely matečníky. Takže jsem dvakrát udělal oddělek s ins. matkou, aby mi neuletěla. A původní včelstva dávala pořádný výnos a oddělek vyzimoval do síly.
Letos to ale už matce nešlo, včelstvo na jaře stagnovalo. Byl taky problém najít plást plný malých larviček. Včelstvo obsedlo jen 20 rámků a matka byla vyměněna. Tedy 4. rok.
To bych považoval za logické.
Zažil jsem tiché výměny i v srpnu a tak mě udivuje, že včelstvo matku nechce měnit. Ne že bych o tom pochyboval.
....
Teď večer jsem byl venku a obešel i včely a voní. Kolem včelína klid. Takže naděje na nějaké to kilo stále trvá.

Karel

Letos teplá zima posunula kvetení dříve až o měsíc. Co se týká snůšky,
připadá mně, že rostliny kvetoucí v dubnu se o moc dopředu neposunuly,
protože zřejmě "počítají" dobu kvetení od nějaké události - počasí na podzim
a podzim byl zhruba stejný jako jiné roky. Zatímco květnové a pozdější
rostliny většinou "odpočítávají" dobu kvetení pravděpodobně od něčeho jako
stání sněhu v předjaří. V květnu právě současně kvetly rostliny, které
odpočítávají dobu kvetení od podzimka, třeba javor klen a rostliny, které
odpočetly dobu kvetení od jara, třeba většina lučních květin, nebo maliny.
Proto v květnu, kdy je i normálně nadbytek nektarové nabídky nad množstvím
včel, které by ji mohly využít, byl ten nadbytek ještě větší než normálně.
Ve včelařsky horších oblastech, kde je květnová nabídka chudší, tomu letos
tak nebylo a snůška proto byla výrazně lepší než jiné roky. Ve včelařsky
dobrých oblastech byla květnová snůška limitována jen připraveností
včelstev. Co se týká oné doby kvetení, podle článků, co jsem četl, rostliny
reagují poměrně pružně. Jednak "odpočítávají" dobu od nějaké předchozí
události, jedna ale reagují na průběh teploty v předchozích letech a tu dobu
korigují a to poměrně rychle, během pár let. Třeba letos kvetly lípy až o
měsíc dříve kvůli teplé zimě. Pokud by stejná zima byla pár dalších let,
příští rok pokvetou lípy jen o mírně dříve, další rok už skoro normálně a
trvale snad o trošku dříve kvůli vyššímu průměru teplot.. Pokud za 5 let
mírné zimy bude najednou tuhá zima, jaká byla loni, zafunguje to opačně a
lípa pokvete v srpnu. Podobně posunuté to bude u ostatních kvetoucích
rostlin.
Co se týká konce sezóny, posunuje se stále dopředu kvůli způsobu hospodaření
v polích a lesích. Kdysi za feudalismu v trojpolním hospodaření, kdy se
třetina pole nechávala každoročně jako úhor, musel být červenec a srpen
jeden z vrcholů snůšky, protože v té době na úhoru intenzívně kvetly
plevely. Ještě já pamatuji, že se v srpnu běžně počítalo s snůškou.
Zemědělci tehdy unavení bojem o zrno nechávali strniště po obilí do září v
klidu. Plevely nelikvidované selektivnímu herbicidy vysemenily v obilí pár
týdnů před žněmi a po žních na strništi v srpnu místy dost intenzívně
vykvetly. Společně s buření v lesích, které se tehdy nijak zvlášť nečistily,
v té době kvetly třeba ostružiny nebo "lesní" netýkavky a společně s
srpnovou medovicí to byla docela jistá menší srpnová snůška s kvalitním
smíšeným medem. I proto bylo běžné krmení až v září. Taky něco bylo z
extenzívně sekaných luk a zahrad a okrajů příkopů sekaných na trávu pro
domácí zvířectvo. Louky se sekaly dvakrát ročně, na začátku června a v
srpnu. V obojím případě stihly před sečením luční rostliny kvést ( a možná i
při sušení sena vysemenit) a byla z nich taky nějaká snůška i když v srpnu,
když v okolí nic jiného než louky nebylo, to byly spíše jen paběrky k
podněcování. Nyní se louky sečou třikrát i víckrát na senáž a hnojí a
nekvete tam nic. Taky na plochách sekaných pro domácí zvířectvo stihlo v
létě občas něco vykvést. Nyní se zahrady hoblují sekačkami co 14 dní kvůli
vzhledu, takže tam nekvete nic a okraje příkopů se většinou nesekají vůbec,
takže tam rostliny vykvetou nejvíce v květnu a červnu a v červenci a srpnu
už obvykle taky nic. Nebo se sekají ve městě a okolí několikrát za rok podle
toho, jak mají technické služby města peníze a kolikrát před květem.
A k plodinám, které by sezónu prodloužily, jako je slunečnice nebo jetel, se
odhodlá kočovat jen někdo a musí to být někde v dosahu.

R. Polášek

Před pár dny byla reportáž v televizi. V Tatrách v polomech po lesích
zlikvidovaných před několika lety větrem se rozšířila vrbka tuším uzkolistá.
V záběrech byly ty plochy sytě fialově červené z hustě kvetoucí vrbky. I v
literatuře se vrbovka uvádí jako významná včelařská rostlina, tak jsem se
chtěl pro zajímavost zeptat slovenských včelařů, jestli tam někdo nakočoval
a využívá to.

R. Polášek

Dobrý den vespolek,
chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom krmíte?

Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já (aspoň jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )

Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku července a už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a zakrmí do konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své zadováky točí i v srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".

Děkuji za odpovědi.
Jaroslav Bernkopf

" K těm inseminovaným matkám " proč je nevymění,když buďto
málo kladou či nekladou? Jaký je v tom fígl?
Je to fígl jednoduchý,samozřejmě včely se snaží tuto matku vyměnit,jenže včelař znalý její ceny musí každých 9 dnů
toto včelstvo prohlédnout a případné matečníky zrušit.To se týká od brzkého jara do pozdního podzimu,to je ten fígl.

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.

Zdravím,
mám úly rm 39x24, 365 m n.m., plodiště ve dvou nástavcích. Protože odkvetly lípy, o víkendu jsem odebral a vytočil medníky, horní nástavek plodiště jsem oddělil mřížkou (matku pod mřížku). Počkám až vyběhne všechen plod nad mřížkou, pak vytočím, prázdný nástavek dám dolu (u těch silnějších jsem dal nástavek dolů hned, aby měli pořád dost prostoru), vložím gabon a začnu krmit.
Pavel

> chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a
> jak rychle potom krmíte?

Z Vašeho popisu je zřejmé,že máte včelstva ve 3 nástavkách.
Po odkvětu lípy jste medníky odebral a vytočil.Mezi zbývající 2 plodiště jste vložil mateří mřížku,matka dole a
se záměrem vytočit po vyběhnutí plodu zbývající med v horním nástavku.Asi budete překvapen,kolik toho medu bude.
Bude Vám to stát za to,nebylo by rozumější odhadnout stav
zásob,odstranit mřížku a nejlépe hned ,protože když budete zimovat ve 2 nástavkách ,matka musí zaklást horní nástavek kde to včelstvo bude zimovat a dokrmit cukrem 6 - 10 kg řekněme kolem 20 srpna. Přeji vše dobré...

To znamená, že naposledy budete točit za tři týdny, tedy první-druhý týden v srpnu?


> pod mřížku). Počkám až vyběhne všechen plod nad mřížkou, pak
> vytočím, prázdný nástavek dám dolu (u těch silnějších jsem

Po vytočení horního nástavku přidám prázdný (nejlépe ten vytočený) dospod, takže horní nástavek bude s plodem. Navíc u některých mám vespod po odebrání medníků prázdný nástavek kvůli prostoru pro včely. Ten med mi za to stojí, jednak je po medu poptávka a druhak dělám medovinu a tenhle poslední řídký je na to nejlepší. Radši jim dám na zimu cukr.
Pavel


> Asi budete překvapen,kolik toho medu bude.
> Bude Vám to stát za to,nebylo by rozumější odhadnout stav
> zásob,odstranit mřížku a nejlépe hned ,protože když budete
> zimovat ve 2
> nástavkách ,matka musí zaklást horní nástavek kde to včelstvo
> bude zimovat
> a dokrmit cukrem 6 - 10 kg řekněme kolem 20 srpna. Přeji vše dobré...
>

Spíš ten první, aspoň to co půjde. Pokud bude ještě nějaký nevyběhlý plod, nechám rámečky v úlu. V prvním týdnu srpna je potřeba dávat do včel Gabon, tak do nich nechci moc často lízt. To se jim nelíbí a lítají moc zadečkem napřed.
Pavel

> To znamená, že naposledy budete točit za tři týdny, tedy
> první-druhý týden v srpnu?

Na internetu se toho dovíš moc ale! co odpovídající to jiná oblast a také jiná odpověď Musíš se ptát v té oblasti kde včelaříš. odvisí to od toho co tam roste. univerzální spolehlivá rada není!

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaroslav Bernkopf <Jaroslav.Bernkopf/=/onsemi.com>
> Předmět: Poslední točení
> Datum: 17.7.2007 08:21:08
> ----------------------------------------
> Dobrý den vespolek,
> chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom
> krmíte?
>
> Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš
> dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já (aspoň
> jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )
>
> Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku července a
> už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a zakrmí do
> konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své zadováky točí i v
> srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".
>
> Děkuji za odpovědi.
> Jaroslav Bernkopf
>
>
>
>

Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské sezoně. Málokomu se podaří insemin.
matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
-----
Děkuji.
Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi spokojen.¨
Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu. Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.

Karel

O vikendu jsem na jednom stanovisti vytacel a doma uz jsem to nestihl, protoze uz pred devatou hodinou strikal nektar z plastu. Doma nemeli dostatecne zavickovano, tak jsem zkusil trhnout plastem a jelikoz to strikalo, tak jsem to odlozil.
Bud je to medovice a nebo mozna louka. Myslite, ze je to mozne, aby to byla louka v tuto dobu? V okoli kvete spousta jetele.

Cely vikend makali ostosest a take byli mnohem mirnejsi nez minuli vikend.
Da se usuzovat, ze kdyz hned z cesna nabiraji velkou vysku tak, ze jdou na medovici? Nebo je to nesmysl :-)

Diky

T.H.

Zdravím!
Horní Krupka, Krušné Hory nad Teplicemi, 685m n m.:
Vloni jsem měl průměrný výnos 21,5kg na včelstvo, ale měl jsem včely rok předtím koupené a od původního majitele děsně zavšivené roztoči, takže šly do jara v nevelkém počtu. Letos byly čisté, zdravé a až extrémně silné, plodovaly ostošest, ale výnos bude obdobný; tady kolem nejsou monokultury žádných kvetoucích rostlin, je tady směska lesních a lučních bylin, dost malin. Takže snůškové podmínky průměrné, zato snůška je kontinuální. Myslím, že víc než 25kg na včelstvo tady ani vyrobit nejde (pokud nebude silná medovicová snůška). Uvidím v příštích letech.
Lukáš

Inseminované matky bývají obvykle určeny pro rozchovávání dalších matek. Aby byl toto rozchovávání úspěšné musíš také zajistit ve svém okolí vhodnou populaci trubců Proto by bylo nutné aby všechny včelstva ve tvém okolí měla je tu tvou otcovskou linii Protože obvykle také jde o linii F1 tak s každou generací musíš očekávat rozpad vlastností 1 : 1 což znamená že jen jedna polovina se bude podobat matce Chcežli tomuto zabránit tak je jen jedna jediná cesta vybrané vlastnosti ustálit pečlivým výběrem ze svého vlastního chovu Při jakém koli dovezení jiné linie začínáš znova je to práce na několik desetiletí.
Pro představu : v polovině devatenáctého století se začali k nám dovážet jiné druhy včel a křížit za účelem zvýšení výnosu První generace vykazovaly vnikající výsledky které velmi rychle v dalších generacích vymizeliya stav se zhoršil až pod původní hranici Proto bylo rozhodnuto o roznožování jen Kraňky a trvalo víc jak 50 roků než byly všechny tyto negativní vlastnosti získané špatným křížením potlačeny.
Genetika včely je mnohem složitější než u králíků a proto jakékoli amatérské pohledy na věc jsou neadekvátní výsledkům
Pokud chceš nějak ovlivni stav ve svém okolí pak je záhodno matku zakoupit od chovatele nejblíž tvému okolí a také svoje okolí pak zamořit trubci od těchto matek a potlačovat produkci trubců od nevyhovujících včelstev. skoušení nových a nových linií na stanovišti je ta cesta nejhorší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Konec sezony
> Datum: 17.7.2007 13:53:19
> ----------------------------------------
> Karle,to že Ti vydržela inseminovaná matka po 4 roky je
> velice chvályhodné,hlavně že jsi s jejím potomstvem nadmíru
> spokojen.Takováto matka má cenu zlata,vždy se na její dcery můžeš
> spolehnout.Když Ti vydržela po ty roky,to
> svědčí o tom,že jsi si ji velice hlídal a byl s jejími dcerami spokojený.
> Že píšeš,že jsi udělal oddělek svědčí o tom,že jsi již měl chov od ní
> úspěšný a posléze jsi udělal ten oddělek jako poslední v chovatelské
> sezoně. Málokomu se podaří insemin.
> matku udržet po čtyři roky,jako Tobě,blahopřeji.
> -----
> Děkuji.
> Ale k těm dcerám, nebo včelám od jejich dcer bych chtěl dodat jen to, že
> jsem byl velmi překvapen variabilitou vlastností včel.
> Jak jsem tady psal, obecně mě posunula dál, a pokud by všechny ins. matky
> měly stejnou užitkovost, tak jsem zvažoval, že bych si na kočování koupil
> ins. matky do produkčních včelstev. A jezdil s "jistými" matkami než vozil
> zklamání. Výnos nesouvisí vždy se sílou včelstva. Skutečně jsem byl velmi
> spokojen.¨
> Ale tady to píši hlavně pro tu variabilitu dcer. Je jasné, že se jedná vždy
> o potomstvo zhruba deseti trubců, a tím velmi rozdílné výsledky.
> To bych chtěl říci všem, kteří podle několika matek soudí o nějakém chovu.
> Abych řekl pravdu, jsem napjat jak to bude s novou.
>
> Karel
>
>
>

TO VÍŠ ŽE ANO všimni si , že ve svém okolí máme dnes v létě nebývalé množství jetele bílého a to je velmi dobrá včelařská rostlina

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: louka
> Datum: 17.7.2007 14:05:50
> ----------------------------------------
> O vikendu jsem na jednom stanovisti vytacel a doma uz jsem to nestihl,
> protoze uz pred devatou hodinou strikal nektar z plastu. Doma nemeli
> dostatecne zavickovano, tak jsem zkusil trhnout plastem a jelikoz to
> strikalo, tak jsem to odlozil.
> Bud je to medovice a nebo mozna louka. Myslite, ze je to mozne, aby to byla
> louka v tuto dobu? V okoli kvete spousta jetele.
>
> Cely vikend makali ostosest a take byli mnohem mirnejsi nez minuli vikend.
> Da se usuzovat, ze kdyz hned z cesna nabiraji velkou vysku tak, ze jdou na
> medovici? Nebo je to nesmysl :-)
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

> TO VÍŠ ŽE ANO všimni si , že ve svém okolí máme dnes v létě nebývalé množství
> jetele bílého a to je velmi dobrá včelařská rostlina
>
> PEPAN
>

Diky, no prave ze jsem se prekvapene koukal jak mi nedaleko zahrady na louce pekne kvete - uplne bila louka.
Ja ten jetel bily pozoruji na zahrade uz delsi dobu, pozoruju jak vcelky pracujou :-))
Jak moc muze jeteli neprospivat pravidelne sekani??
Pokazde po posekani vykvete, takze mozna je to i pozitivni - nevim. Kazdopadne asi doma matce nevysvetlim, aby ho nesekala a nechala ho vcelam :-))
Nastesti se 3x vetsi cast zahrady seka na seno.

T.H.

A nebylo by lepší než inseminované kupvat výběrové přirozeně spařené od stejého chovatele? Myslím, že vlastnosti by mohly být velmi blízké inseminovaným a jejich cena je několikanásobně nižší...?
T.

Přišel Vám též tento mail?
DEAR SIR:
I AM INTERESTING FOR BUYING FROM YOUR COUNTRY FOLLOW PRODUCT:
+ CZ BLOSSON FOREST HONEY
+ QUANTITY: 5 TRUCKS.
+ QUALITY: EU QUALITY - FREE ANTIBIOTICS - ANALISIS IN QSI-BREMEN LAB.
+ CONDUCTIVITY MIN: 7.0 mS/cm. HMF: MAX. 15 mg/kg
+ UNPROCESSED OR HOMOGENISED LOTS IN TANK OF 24 MT.
+ PACKING IN DRUMS WITH 290 KG. (80 DRUMS PER TRUCK).
+ PRICE: EURO/KG DDP E-37187 ALDEATEJADA (SALAMANCA) SPAIN. OR EXWORK CZ.
+ PAYMENT: TT 20 DAYS AFTER ARRIVAL THE GOODS.
+ DELIVERIES: AUGUST TO DECEMBER 2007.
I´M WAIITING YOUR BEST OFFER.
BEST REGARDS.

Španělé ... viz.
http://forum.agriscape.com/?read=27311
http://www.feyce.com/

Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o
180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
Martin

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 16, 2007 2:55 PM
Subject: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Pred týždňom sme tu debatovali na tému presunu včiel na krátke
> vzdialenosti.Tieto moje riadky môžu túto problematiku trochu objasniť.
>
> Pamäť včely a presun včelstiev. Drob.z včel.praxe
>
>
> Aj začiatočník vie, že včela, trúd či matka sa po výlete vždy vráti do
> úľa, nestratí sa. Pravda len vtedy ak náhodou pri svojom lete nezahynie.
> Nie každý včelár pozná mechanizmus ako si včela zapamätá miesto kde má
> svoj
> príbytok. Veľká skupina blanokrídleho hmyzu kde patrí aj včela, je
> obdarená veľkými zloženými očami umiestnenými po stranách hlavy .Veľké
> zložené oči tvoria stovky malých očiek tzv. faciet, ktoré majú veľkú
> rozlišovaciu schopnosť a práve tie jej slúžia aj na zapamätanie si miesta
> kde je jej letáč. Na temene hlavy, medzi zloženými očami sa nachádzajú
> tri jednoduché očká, ktorými stabilizuje svoju polohu proti oblohe, aby
> jej nohy smerovali vždy dolu. Zložitejšia je jej orientácia v úľovom
> prostredí (ale len pre ľudí), kde vonkajšie svetlo len slabo preniká cez
> letáč, pričom v noci celkom nevidí. Preto v priestore úľa okrem očí
> použije
> na orientáciu iný mechanizmus, kontaktný a hmatový
> Včela pri svojom prvom výlete z úľa, sa musí dokonale zorientovať na
> svoj príbytok, letáč, jeho výšku, bližšie a vzdialenejšie okolie (kríky
> stromy, iné úle a pod.),aby sa bezpečne vrátila do svojho letáča.
> Neorientuje sa však len vo vonkajšom prostredí, ale orientuje sa aj v
> úľovom prostredí viac-menej v tme, kde si osvojí vnútornú cestu z úľa,
> ktorou odchádza k letáču a takisto sa vracia na miesto ,ktoré má určené.
> Používa k tomu hmatovú a kontaktnú pamäť. Po zorientovaní a zapamätaní
> si
> svojich ciest, včela pri svojej práci (donáška nektáru, peľu, vody,
> propolisu a vynášaní nečistôt) dodržuje svoje príletové a úľové cesty a
> ak vletí zhodou náhod do iného letáča, vráti sa a hľadá ten svoj, lebo
> cudzí letáč, nezodpovedá jej naučenému programu alebo ak chcete
> fotografickému záznamu.
> Príklad: ak bola včela konkrétne od svojho prvého preletu orientovaná
> na letáčové očko a toto jej uzatvoríme, nútime ju hľadať nižší letáč,
> ktorým nikdy nelietala (aj keď vedie do toho istého včelstva),veľmi
> ťažko mení svoj naučený program výletu z úľa. Ak včela chce opustiť úľové
> prostredie, jej cesta stále smeruje k zatvorenému očku, čo sa opakuje aj
> niekoľko dní, kým pochopí, že nový letáč je inde. Keď sa vracia z terénu
> do
> úľa, sadá na miesto očka, ktoré má zafixované v pamäti. Keď však vylietala
> cez nový letáč bola to pre ňu zmena ,znovu urobila polohovú orientáciu,
> znovu sa orientovala pred novým letáčom, aby do svojej pamäti uložila nové
> prístupové koridory, čo je pre ňu nesmierne ťažké, lebo pôvodný
> letáč- očko má v pamäti ako fotografický obraz a ten jej musí najskôr
> vyblednúť prijímaním nových podnetov.
> Návrat na miesto prvého výletu sa vracajú všetky včely, ktoré už raz
> tadiaľ vyleteli, aj napriek novej orientácii. Včely sadajú na miesto
> zatvoreného očka, vzrušene pobehujú, vzlietajú aby sa presvedčili či sú
> na správnom mieste, až začnú pociťovať stratu materskej látky a
> musia
> sa k nej dostať, odovzdať peľ či nektár, čo môžu urobiť až keď sa
> dostanú do svojho úľa. Prvé včely začnú hľadať svoj nový letáč, ktorý si
> aj
> keď nevýrazne, predsa uvedomujú a ho aj nachádzajú. MPám vlastné
> skúsenosti, keď očko bolo na povalovom kŕmidle cca 8O cm nad hlavným
> letáčom a predsa ho rýchlo našli. V tom memente ako do letáča vchádzajú
> (zároveň prilietajú ďalšie),prejavuje sa u nich vrodená vlastnosť, začnú
> využívať združovaciu vôňu (Nassonovova žľaza),čo je výzvou pre hľadajúce
> včely, aby ich nasledovali. Ďalšie včely sadajú na letáčovú pätku, aby
> aj ony vztýčili zadoček s vôňovou žľazou a ďalšie včely sa adoptovali na
> nový letáč. Robia to isté ako rojové včely pri strasení do rojnice. Aby
> hľadanie úľového letáča bolo čo najkratšie, je dobré pôvodný letáč
> prekryť novinami, čím prilietajúce včely rýchlejšie strácajú pamäť na
> pôvodné miesto.
> Tento poznatok môže včelár využiť pri presune včiel na menšiu či
> väčšiu vzdialenosť, bez strát na včelách. Úle s včelami presúvame zásadne
> večer keď ustane let, aby všetky lietavky po preložení prvýkrát vyleteli
> už
> na novom mieste. Včele stačí vyletieť z úľa, aby zistila, že prostredie
> pred letáčmi je iné, čo ju núti okamžite robiť nový orientačný prelet.
> Tieto nové údaje si uloží do tzv. fotografickej pamäte, ktoré postupne
> vymažú tie staré. Včely po zorientovaní sa na novom mieste, odlietajú za
> svojimi povinnosťami. Po získaní vody či peľu sa vracajú na pôvodné
> miesto-
> stanovište úľa a budú hľadať svoj letáč ( priestor bude celý preplnený
> hľadajúcimi včelami), po márnych pokusoch nájsť svoj pôvodný úľ, postupne
> sa vracajú na nové miesto kde boli preložené, už podľa novozískaného
> náhradného programu, ktorý získali a uložili do pamäti pri prvom výlete z
> úľa na novom stanovišti.
> Základnou podmienkou je, aby včelár nespanikáril a na pôvodné miesto v
> žiadnom prípade! neosadil náhradný úľ a to aj vtedy, keď premiestňoval
> skupinu viacerých úľov na nové stanovište. Pôvodné miesto musí ostať
> voľné do času, kým sa lietavky na novom mieste postupne dokonale
> nezorientujú. To môže trvať tri a viac dní
> Ak predsa pár desiatok lietaviek zaletí do iných úľov, nič sa nestane
> , veď aj to sú naše včely. Ale nič také som nezistil. Posledne som
> premiestňoval sedem včelstiev na vzdialenosť 10m, ktoré dokonca mali ako
> dvojvčelstvá letáče nad základným včelstvom. Po troch dňoch bola už
> viditeľná konsolidácia včelstiev. Následná kontrola včelstiev, ktoré
> ostali na pôvodnom mieste a včelstiev na novom mieste potvrdila, že je
> všetko v úplnom poriadku. Pred štyrmi rokmi som premiestnil celú včelnicu
> (90 včelstiev) vzdušnou čiarou asi 450 m a všetko klaplo na jednotku.
> Včely presunuté na nové miesto v žiadnom prípade
> nezatvárajte na viac dní, lebo pre včelu je to isté ako keď na druhý deň
> ráno vyletí prvýkrát z úľa. Mám vlastnú skúsenosť, že včely premiestňované
> v decembri, pri prvom jarnom prelete sa vracali na svoje pôvodné
> stanovište, samozrejme len tie, ktoré v jeseň boli zalietané na
> pôvodné stanovište. Nepáchajme na presúvaných včelstvách také
> násilenstvá ako je búchanie kladivom po úľoch, silné dymenie do
> letáčov,nasadzovanie bludísk a ani vozenie na fúriku po hrboľatej ceste
> ako
> sa to často odporúča včelárskymi laikmi. Premiestňovanie včiel,
> presun či posun úľov alebo zmena letáčového otvoru je pre mňa len malou
> epizódou na včelnici, z ktorej si už roky nerobím ťažkú hlavu.
> Tieto zásady platia aj vtedy keď pridávame celé zásobné včelstvo
> pri posilnení či záchrane iného včelstva. Je to obyčajná rutinná práca
> vyžadujúca dodržať odporúčané zásady, hlavne jednu, pôvodné miesto musí
> zostať nejaký čas vždy prázdne alebo miesto prekryť novinami a pod.
>
> __________ Informace od NOD32 2384 (20070708) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Tady

> http://www.feyce.com/

prodávají pyl ve skleničkách a říkají, že je to skvělý doplněk stravy, třeba když se rozpustí na snídani v mléku. Já jsem si vždycky myslel, že neumíme pyl štěpit a že to umí jenom včely? Jak to tedy je?

Díky
Jaroslav Bernkopf

Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na puvodni misto. Martin

To, že obrátite úle o 180˚ nič na veci nemení, podstata presunu j v niečom inom, aj Vy máte skúsenosť, že sa Vám včely vracali podstatne menej. Takže sa Vám predsa vracali!

Podstata presunu spočíva v troch podmienkach:
- presun sa musí robiť v čase keď sú všetky včely doma! Ak sú včely v čase presunu mimo úľ, nemôžu sa znovu orientovať a vracajú sa na pôvodné miesto.

- aby sa včely vracali na nové miesto, musí sa každá jedna po výlete znovu orientovať (bez ohľadu, či je letáč na opačnej strane alebo nie), len tak si znovu zafixuje v pamäti novú polohu úľa a tou sa bude riadiť.

- poslednou podmienkou je, aby na starom mieste ostalo prázdne miesto, v žiadnom prípade tam nesmiete dať náhradný úľ.

Pri osadení úľa s definitívnym smerom výletu včiel, nemusíte znovu úľ namáhavo otáčať. Anton

prodávají pyl ve skleničkách a říkají, že je to skvělý doplněk stravy, třeba když se rozpustí na snídani v mléku. Já jsem si vždycky myslel, že neumíme pyl štěpit a že to umí jenom včely? Jak to tedy je?

Díky
Jaroslav Bernkopf

Pán Bernkopf, správne ste si mysleli, je to skutočne tak. Ani včela obsah peľového zrnka nevyužije ak nie je obal tzv. exina peľového zrna rozrušený- puknutý. Práve preto včely peľové obnôžky ukladajú do buniek plásta, aby v nich prebehol proces mliečneho kvasenia s pridaním medu a slín (enzýmy).
Človek to napodobuje tak, že do prečisteného peľu (suché alebo čerstvé obnôžky) pridáva med riedený teplou vodou, v pomere 20 dag med a 0,3 lit. vody na 1 kg peľu, rozmieša na kašu a plní do dvoch 720 ml skleníc, uzatvorí a nechá 2 týždne "silážovať".
Až potom, keď peľový obal popraská môže si ho použiť rozmixovaním v rôznych koktailoch. Predpopkladám, že tak robia (peľ popísaným spôsobom upravujú) aj predávajúci, ak nie potom ľudský organizmus peľové zrnká navyužije. Anton

Krmit na zimu v červenci až zhruba do poloviny srpna se musí tehdy, když
včelař už na stanovišti nečeká žádnou další snůšku a když je v tuto dobu
stanoviště tak málo úživné, že včely přinášejí méně než spotřebují a
nanesené medné zásoby by ubývaly.
To se dá trochu odhadnout, ale přesně se to pozná během několika let na
stanovišti. Jestli je výhodnější nechat med do nějakého termínu ve včelách a
riskovat, že některé roky ho včely spotřebují a přestanou klást a vytvoří
výpadek v výchově zimních včel a nebo nakrmit cukrem a riskovat, že se
nevyužije třeba nějaká snůška. Obecně bych řekl, že pokud není na stanovišti
v tuto dobu nějaká udržovací snůška z nějaké kvetoucí buřeně v přírodě nebo
z nějakých okrasných zahrad a skalek v blízkosti obydlí, nemá cenu sázet na
nějakou intenzívní medovicovou snůšku, která bude tak jednou za pár let.
Platí ale taky, že když jsou na stanovišti 2 - 4 nastavkové úly nebo 6
zadováků, může být udržovací snůška v tuto dobu dostatečná a vyplatí se med
ve včelách nechat, protože do srpna až i září přibude. Pokud ale bude na
stejném stanovišti třeba 10 - 15 nastavkových úlů, nemusí jim snůška stačit
a vyplatí se potom vybrat med v červenci a rovnou zakrmit, protože med z
poslední snůšky by byl do srpna spotřebován. Je to na rozhodnutí včelaře,
jestli bude preferovat vysoký výnos medu v květnu a červnu a hodí na
stanoviště více včelstev, které bude muset krmit už třeba v tom červenci
nebo tam nechá méně včelstev a získá z něho i ten pozdní kvalitní med.
Takže někdy je výhodnější medné zásoby vybrat a nahradit je cukrem, aby
včely tuto dobu žily na cukru. Přirozeně o to víc se musí počítat s
množstvím cukru na včelstvo. Platí, že zásoby včelstva nesmí klesnout pod 5
kilo, u dnešních velkých nastavkových úlů bych bral pod 10 kilo, aby včely
neomezily nebo nepřestaly vůbec plodovat. Nebo musí být nějaký denní přínos,
podle mně minimálně 0,5 - 1 kilo denně. Pokles pod těch 5 kilo nesmí trvat
déle než 2 - 3 dny, jinak se ta přestávka v plodování skutečně objeví. Taky,
jak se včelám nechá takhle málo zásob, o to zoufaleji se snaží získat nové a
o to více slídí a snaží se vylupovat okolní včelstva.
Ideální je vybrat za jeden den všechny včelstva na stanovišti, nasadit
krmítka a večer krmit. I za cenu nějaké menší začínající loupeže, pokud
včelstva dostanou potmě večer pár kilo cukru, budou se věnovat jim a na
loupež přes noc zapomenou. Nebo vybrat během dvou tří dnů, potom nasadit
krmítka a krmit. Vybrat jeden den část úlů a večer je začít krmit a druhý
den pokračovatse mně zdá méně výhodné, podle výzkumů na stanovišti probíhá
velice často permanentně v malém rozsahu tichá loupež, takže cukr z krmení
by se objevil v nevybraných zásobách ostatních včelstev. Co se týká krmení
po polovině srpna, v tuto dobu ještě fungují běžné velkoobjemové způsoby
krmení, takže včely se dají nakrmit poměrně s malou pracností. V září už
kvůli nízkým teplotám z takových krmítek nemusí cukr brát, fungují ale
obvykle menší krmítka ve starších úlech. Jsou ale i krmítka, kterými se dá
krmit doslova do prvních mrazíků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Bernkopf" <Jaroslav.Bernkopf/=/onsemi.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 17, 2007 8:20 AM
Subject: Poslední točení


Dobrý den vespolek,
chtěl bych se zeptat, kdy točíte naposledy a kdy a kolik a jak rychle potom
krmíte?

Včelařím v Beskydech v 370 m.n.m. a teprve druhým rokem, takže si zatím spíš
dělám jasno a hledám ten jediný správný způsob, kterým budu včelařit já
(aspoň jsem pochopil, že co včelař to jediný správný způsob :-) )

Je zde velký rozptyl. Vím, že jsou včelaři, kteří vytočili na začátku
července a už mají zakrmeno, kolega v práci naposledy točí koncem července a
zakrmí do konce srpna a bývalý soused, který včelaří už "sto let" své
zadováky točí i v srpnu a krmí, jak on říká "Tož ja krmím brzo, už v září".

Děkuji za odpovědi.
Jaroslav Bernkopf

Zdravím všechny,já včelařím na Drahanské vrchovině/630 m.n./ a to teprve druhým rokem.Loni to byla bída,podcenil jsem zásoby ve včelstvech,udělal nespočet začátečnických chyb a pak mi ještě nějací dobráci ukradli 2 včelstva.Takže jsem byl rád,že jsem si nějaký med vůbec vytočil.Letos to byla nádhera,točil jsem třikrát a zatím byl výnos 56 kg na včelstvo.Příští týden to vypadá na vytočení asi posledního medu a začnu přikrmovat.Tak uvidíme,možná ještě bude snůška z jedle.

Staří praktici doporučovali dát do česna stonky trávy nebo něčeho takového,
aby se tím včely musely prodírat a tím si uvědomit, že se něco změnilo a
zorientovat se na novém místě. Já to dělám při převážení automaticky, pokud
se jedná o vzdálenost do 3 - 5 kilometrů. Ta změna směru česen toto
doplňuje. Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
nezorientuje a vrátí se na původní místo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 4:19 AM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna
o
> 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
> Martin
>

Pavle,těch Tvých 56kg v průměru na včelstvo a ještě k tomu na Drahanské vrchovině je hodno velikého obdivu vzhledem k tomu,že včelaříš již druhým rokem.Na to poslední vytáčení příští týden se můžeš jenom těšit,ale asi budeš překvapen.
Stejně ale nejlepší by bylo s těmi Tvými výnosy se přihlásit k zápisu do knihy rekordů v Pelhřimově.I když Ti to můžeme věřit i třeba nevěřit,přejeme Ti aby jsi i příští rok včelařil,i když třeba s o něco menšími výnosy.

Pavle a další. Kolik máš na účte v bance ???. Tyto stránky čtou také jiní, které to zajímá jaké množství medu máme. Pak se to i když v současné době pouze částečně odráží v cenách medu ve výkupu. Je to každého věc a nejsem přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na účte v bance peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč to děláme my !

> přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat
> množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na
> účte v bance
> peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč
> to děláme my !

Pepo,
je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance. Navzájem se označujeme jako přátelé (aspoň Včelařství mi chodí pod tímto titulem) a jsme všichni na jedné lodi. Nekonkurujeme si (aspoň my normální malovčelaři) a úspěchy si navzájem přejeme a nezávidíme (aspoň doufám).

Já včelařím taky druhým rokem loni jsem měl jedny včely (necelých 20kg) a jeden oddělek. Ten jsem špatně zakrmil a tak tak tak přežil zimu (ale zrušte ho, když máte jenom dvoje včely). Takže jsem měl vlastně jenom jedno "produkční" včelstvo. Točil jsem ho zatím jednou a měl jsem asi 10kg. Teď budu točit podruhé a to už snad něco dá i ten loňský oddělěk + dva letošní další o které jsem rozšířil.

Udělal jsem mraky chyb, které mě připravily o nějaký med, ale na druhou stranu jsem se hodně naučil, spálil darované Moravské univerzály, vyrobil si nástavkové a nastudoval spoustu iformací, takže příští rok to bude taky těch optimistických 50kg/včelstvo. :-)

Já bych se spíš Pavla zeptal, v jakých úlech včelaří a podobně a předpokládám, že mi to nebude tajit a rád mi poradí (aspoň takovou mám zatím zkušenost se včelaři) a příští rok mi bude přát, že budu mít taky 50kg na včelstvo.

Tak snad tu teď nerozpoutám divokou diskuzi. :-)

Jaroslav Bernkopf

Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově nezorientuje a vrátí se na původní místo.

R. Polášek

To čom som napísal platí, ak ak včelár dodrží uvedené zásady!. Svedčia o tom ďakovné e-meily, ktoré dostávam od tých, čo túto metódu použili, aj z Česka.
Včely znovuorientáciu na svoj príbytok majú vo svojej biologickej výbave bez ohľadu na to, či dám na letáč nejaké zábrany vo forme npr. trávy. Pri prvom výlete po presune (má to byť ráno), je pre nich prostredie pred letáčmi iné a preto sa automaticky orientujú. Je jasné, že po návrate z peľom, nektárom, či vodou (pri krátkych presunoch), letia na svoje pôvodné miesto podľa pôvodnej orientácii, keďže tam nenachádzajú svoj úľ, začnú sa okamžite riadiť novou informáciou (fotografická pamäť) a letia na svoje nové miesto.
Pri svojich prvých presunoch pri použití tejto metódy, prvé včely sa vracali na nové miesto po 1/2 hod. Bol to úspech!.
Odvtedy som niekoľkokrát presúval včelstvá na krátke vzdialenosti a vždy úspešne.
Pred 5 rokmi som bol nútený presunúť celú včelnicu na miesto vzdialené 400 m a neváhal som. 100 včelstiev som presunul na plošináku jeden večer. Pri kontrole na druhý a tretí deň sa nad pôvodnou včelnicou mihlo pár včiel, ale rýchlo odleteli na nové miesto. Nenašiel som žiadne zhluky včiel!
Treba to vyskúšať a potom polemizovať.
Anton

Jaroslave samozřejmě, že je to rozdíl banka a med. Vykupoval jsem někdy med pro jedného výkupce a ten volal na výkupny kolik vozí včelaří medu. Když zjistil, že hodně /po obvolání více svých výkupen/ okamžitě snížil cenu. Dnes náš med je příliš nezajímá, vozí jej za jeden dolár ze "třetích zemí". Pro ně je dolár mnoho, ale pro nás málo. Ať chceme a nebo ne, světovou ekonomikou stále vládně dolár. Když byl dolár skoro za 47.- Kč, ceny medu byly ve výkupu kolem 50.- Kč.
To chlubení s přátelstvím a oslovováním "přítelí" nějak moc nesouvisí s tím zda budeme všude uvádět a zejména psát kolik máme medu a případně za jakou cenu budeme jej prodávat. Kolik má medu a za jakou cenu jej prodává, němec neodpoví a také jsem se o tom přesvědčil v Řecku. Řek také neodpoví na tento dotaz i když jsem přesvědčen, že to není příliš moc vhodné se ptát.

Dnes náš med je příliš nezajímá, vozí jej za jeden dolár ze "třetích zemí".
......
Naopak, je to jediná cesta jak mít levný med.
Doporučuji se podívat do statistiky. Pokud někdo chce nakoupit lacino med, musí rozdat českým včelařům konve a zblbnout je povídáním o jednom doleru a že se vykupuje za 28,-. (Třeba tak jak tady probíhalo v květnu na konferenci.)Pak včelaři rádi prodají za 30. Ceny medu z dovozů nejsou jeden ani dva dolary. A při dovozech je lepší raději deklarovat nižší cenu, než vyšší. Pokud by někdo chtěl poukazovat že inf. z celnice jsou "namydlené".

Karel

Pozdravujem srdečne !
Potvrdzujem princíp a technológiu pána Turčániho. Vyskúšal som jeho metódu v máji tohoto roku. Príval vody podmyl svah potoka. Jedno zadné koleso maringotky ostalo vo vzduchu. Tú som posunul o 60 m na druhý koniec pozemku. Ďaľších 8 rodín so stojanami taktiež. Na pôvodnom mieste ostala len ušľapaná tráva.
Na druhý deň tam poletovalo niekoľko včiel. Na tretí deň včely lietali do úľov na novom stanovišti.
Je to prepracovaná metóda. Nie je možné ju použiť pokiaľ chcem presunúť napr. len dva úle. Buď všetky, alebo nič.
Na pôvodnom stanovišti nenechajte nič. Za všetko ďakujem pánu Turčánimu
Michal Seničan
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
< Dátum: 18.7.2007 12:46:30
< ----------------------------------------
< Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
< nezorientuje a vrátí se na původní místo.
<
< R. Polášek

No, je pravda, že 20 metrů je hodně blízko. Včely se hodně vrátí na původní
místo a jak na původním místě svůj úl nenajdou, začnou létat v rozšiřujících
se kruzích a hledat svůj nebo i cizí úl. Kruh o poloměru 20 metrů propátrají
během pár minut a jak najdou první úl, dělají dalších pár minut oblouky před
česnem a snaží se do něho dostat. Na 400 metrů, pokud by se vrátily na
původní místo, asi z něho těmi rozšiřujícími kruhy nové umístění úlu spíše
nenajdou. Možná pokud je velký včelín se včelami na poli bez jiných
orientačních bodů. Ale v nějakém členitém terénu, lese atd určitě ne. Tam
musí být všechny včelky během přemísťování bezpodmínečně v úlech a platí, že
zřejmě jen malé procento včel bývá tak zbrklých, že vyletí z nového
stanoviště a neorientuje se, potom přirozeně letí na původní místo, kde nic
nenajdou a nakonec někde uhynou. Co jsem pozoroval vracející se včely při
stěhování na vzdálenost necelého kilometru, je jedna včela vidět na původním
místě tak 2 - 4 minuty, než začne kroužit tak daleko, že ji už není možné
sledovat. Počet vrácených se a ztracených včel z 2 - 4 úlů odhaduji na
desítky až maximálně stovky. Jestliže je na původním místě vidět tři dny po
přesunu v průměru současně tak 1 - 2 včely, řekněme od 8 ráno do 6 hodin
večer, znamená to každodenní ztrátu tak 300 včel. To je za 3 dny necelých 1
000 včely. A to je tak malé množství, že se to v létě sotva pozná na
váženém úlu, natož pouhým odhadem síly včelstva.

R. Polášek



----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 12:46 PM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
> nezorientuje a vrátí se na původní místo.
>
> R. Polášek
>
> To čom som napísal platí, ak ak včelár dodrží uvedené zásady!. Svedčia o
> tom ďakovné e-meily, ktoré dostávam od tých, čo túto metódu použili, aj z
> Česka.
> Včely znovuorientáciu na svoj príbytok majú vo svojej biologickej výbave
> bez ohľadu na to, či dám na letáč nejaké zábrany vo forme npr. trávy. Pri
> prvom výlete po presune (má to byť ráno), je pre nich prostredie pred
> letáčmi iné a preto sa automaticky orientujú. Je jasné, že po návrate z
> peľom, nektárom, či vodou (pri krátkych presunoch), letia na svoje pôvodné
> miesto podľa pôvodnej orientácii, keďže tam nenachádzajú svoj úľ, začnú sa
> okamžite riadiť novou informáciou (fotografická pamäť) a letia na svoje
> nové miesto.
> Pri svojich prvých presunoch pri použití tejto metódy, prvé včely sa
> vracali na nové miesto po 1/2 hod. Bol to úspech!.
> Odvtedy som niekoľkokrát presúval včelstvá na krátke vzdialenosti a vždy
> úspešne.
> Pred 5 rokmi som bol nútený presunúť celú včelnicu na miesto vzdialené 400
> m a neváhal som. 100 včelstiev som presunul na plošináku jeden večer. Pri
> kontrole na druhý a tretí deň sa nad pôvodnou včelnicou mihlo pár včiel,
> ale rýchlo odleteli na nové miesto. Nenašiel som žiadne zhluky včiel!
> Treba to vyskúšať a potom polemizovať.
> Anton

je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance.
.....
Proč neříkat kolik mám peněz v bance - ty důvody jsou ryze bezpečnostní - hlavně.
Pak je tady jeden - závist.
A to souvisí s tím medem. Protože to je spíše příjem, než zůstatek na účtě.
A pro nezveřejňování příjmu hovoří spíše psychologické důvody - závist, nebo se člověk stydí, že dělá za tak málo (můj případ :-) atd.

Býval podle mě ještě jeden a ten s jmenoval daně. To s paušálním odpočtem nákladů ve výši 80% v podstatě padl. A je taky rozdíl mezi vytočeným medem a trženou částkou, která je podkladem pro daň. To bývá směšováno.

Argument s výkupci mě nepřesvěčil a tady to zaznělo. Ti se řídí ochotou lidí prodávat za nízkou venu a ne výnosem medu
A tomu jim napomáhá naprosté inf. vakuum aby se včelaři nechali snáze blbnout. Do jaké míry je to úmysl je otázka. Ale pokud to je pro někoho důvod, měl by spíše přispět k větší osvětě. Například průměrná kilová cena dovozového medu je přes 50Kč. Pravděpodobně v sudech. Proč tedy prodávat za 60 -70 Kč. K tomu nás žádný čínský med netlačí.

Osobně jsem pro zveřejňování, a rád si porovnám výnosy. Spíše tak zjistím, kde se můžu lepšit.

Karel

Pavle a další. Kolik máš na účte v bance ???. Tyto stránky čtou také jiní, které to zajímá jaké množství medu máme. Osobně se domnívám, že zveřejňovat množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na účte v bance peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč to děláme my !


Pro př. Pavla - vůbec se nenechte podobnými názory odradit, k Vašim medným výnosům Vám gratuluji.

Jinak jedna rada zdarma - na západ od ČR je netaktní ptát se na cokoliv související s osobními financemi. Souvisí to se zásadou hledět si v této oblasti svého.

. . . a ještě jednu poznámku na závěr. Pokud byl na mysli finanční úřad v souvislosti se včelařením - znám jednoho úředníka FÚ, který má asi 30 včelstev. Že by pro něj bylo tajemstvím kolik je roční medný průměr ze včelstva . . .

Leoš

Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi přesunem včel na krátké a dlouhé
vzdálenosti? Mě z diskuze vychází že při přesunu na krátkou vzdálenost
musím přenést celé stanoviště, jinak se zalétané létavky budou mít snahu
vstřebat k "bývalým" sousedům??, kdežto při přesunu na dlouhou
vzdálenost můžu část úlů ponechat, létavky z přesunutých úlů se nevrátí...




A.Turčáni napsal(a):
> Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna o
> 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> puvodni misto. Martin
>
> To, že obrátite úle o 180&#730; nič na veci nemení, podstata presunu j v
> niečom inom, aj Vy máte skúsenosť, že sa Vám včely vracali podstatne menej.
> Takže sa Vám predsa vracali!
>
> Podstata presunu spočíva v troch podmienkach:
> - presun sa musí robiť v čase keď sú všetky včely doma! Ak sú včely v čase
> presunu mimo úľ, nemôžu sa znovu orientovať a vracajú sa na pôvodné miesto.
>
> - aby sa včely vracali na nové miesto, musí sa každá jedna po výlete znovu
> orientovať (bez ohľadu, či je letáč na opačnej strane alebo nie), len tak
> si znovu zafixuje v pamäti novú polohu úľa a tou sa bude riadiť.
>
> - poslednou podmienkou je, aby na starom mieste ostalo prázdne miesto, v
> žiadnom prípade tam nesmiete dať náhradný úľ.
>
> Pri osadení úľa s definitívnym smerom výletu včiel, nemusíte znovu úľ
> namáhavo otáčať. Anton
>
>

cukr krystal za 14,90 má TESCO na Rokycanské v Plzni
nevšiml jsem si, jestli je to nějak časově omezené, ani jestli deklarují nějaký množstevní limit; na sousední paletě trůní krupice za 16,90

pf

Zdravím,

to jsme na tom skoro stejně, včelařím prvním rokem v univerzálech po
otci. Začátečnických bych mám za sebou nespočet, až se kolikrát divím
jaké jsem "tele" :)

Ze dvou včelstev jsem vytáčel třikrát (naposledy ted o vikendu) a vždy
něco nad 25kg z obou dohromady (třicet ani jednou). Myslim ze me k
celkovemu dobremu vynosu (40kg na včelstvo) hodne pomohli zemedelci s
repkou a svazenkou, ktere kvetly po sobe (svazenka na prelomu
cerven/cervenec - skoda ze v tu dobu dost prselo ), bez te svazenky by
to asi bylo spatny....

Hodne me zarazil rozdíl ve vcelstvech, oboje jsou silné, mám na
univerzálech přidělaný ještě třetí nástavek jako medník a puvodní dva
nastavky mam jako plodiste, ale kazde vytaceni daly vzdy jedny 2x vice
nez ty druhe... Z obou mam odelky, jen u tech slabsich sem dal
kupovanou matku .....
U těch slabších jsem to teď po posledním vytáčení vzdal a začínám krmit
na zimu, u tech silnych jeste doufam snad v jetel nebo medovici. Včely
hodně nosí pyl (šedý a světle hlinkový) tak snad jeste nekde neco kvete
co by mohlo dát posledních srpnových 10kg :)

Vcelarim okr. Blansko, cca 600m.n.m, řepka, svazenka letos v doletu,
taková správná kombinace polí, luk a lesa.... v okolí jestě jeden kolega
s 10ti včelstvy.

*** ježek ***


Jaroslav Bernkopf napsal(a):
>> přesvěsčen, že o tom musíme psát. Osobně se domnívám, že zveřejňovat
>> množství vytočeného medu je srovnatelné s tím kolik máme na
>> účte v bance
>> peněz. Na západ od ČR žádný včelař Vám to nesdělí. Tak proč
>> to děláme my !
>>
>
> Pepo,
> je tu drobný rozdíl mezi množsvím medu a peněz v bance. Navzájem se označujeme jako přátelé (aspoň Včelařství mi chodí pod tímto titulem) a jsme všichni na jedné lodi. Nekonkurujeme si (aspoň my normální malovčelaři) a úspěchy si navzájem přejeme a nezávidíme (aspoň doufám).
>
> Já včelařím taky druhým rokem loni jsem měl jedny včely (necelých 20kg) a jeden oddělek. Ten jsem špatně zakrmil a tak tak tak přežil zimu (ale zrušte ho, když máte jenom dvoje včely). Takže jsem měl vlastně jenom jedno "produkční" včelstvo. Točil jsem ho zatím jednou a měl jsem asi 10kg. Teď budu točit podruhé a to už snad něco dá i ten loňský oddělěk + dva letošní další o které jsem rozšířil.
>
> Udělal jsem mraky chyb, které mě připravily o nějaký med, ale na druhou stranu jsem se hodně naučil, spálil darované Moravské univerzály, vyrobil si nástavkové a nastudoval spoustu iformací, takže příští rok to bude taky těch optimistických 50kg/včelstvo. :-)
>
> Já bych se spíš Pavla zeptal, v jakých úlech včelaří a podobně a předpokládám, že mi to nebude tajit a rád mi poradí (aspoň takovou mám zatím zkušenost se včelaři) a příští rok mi bude přát, že budu mít taky 50kg na včelstvo.
>
> Tak snad tu teď nerozpoutám divokou diskuzi. :-)
>
> Jaroslav Bernkopf
>
>
>
>

Je to prepracovaná metóda. Nie je možné ju použiť pokiaľ chcem presunúť napr. len dva úle. Buď všetky, alebo nič.
Na pôvodnom stanovišti nenechajte nič. Seničan

Ďakujem za tieto slová, ale musím mu oponovať na vyjadrenie "Buď všetko alebo nič!

Metóda presunu včelstiev ako som ju popísal, platí tak pre jedno, dve tri, päť alebo kopletne všetky včelstvá!

Pred 15 rokmi keď so metódu presunu použil prvýkrát a úspešne som presúval včely o 10m priamo na včelnici. 8 včelstiev som pripravil ako dvojvčelstvo nad materským včelstvom, úľová zostava: plodisko materského včelstva, plus debnička, malo hlavný letáč, nad ním nové včelstvo ako tretia debnička s vlastným letáčom na medzidne. Nové včelstvá boli v plnej sile. To, že to dopadlo vynikajúco som už písal a to aj napriek tomu, že presúvané včelstvá neboli samostatné úle, ale ako jedna zostava s dvomi letáčmi.

Po presune na tretí deň včely pravidelne prinášali peľ a vodu, v presunutých úľoch nechýbali lietavky a ani v úľoch, ktoré ostali in situ sa nezvýšil počet včiel.

Moje doporučenie: nebojte sa presúvať včalstvá na krátke vzdialenosti, kompletne ale i jednotlivo, ale dodržujte moje pokyny. Anton

No nejsem žádný výzkumný pracovník, který by běžně přesunoval včely, aby
viděl, co to udělá. Takové věci se dělají jednou za dlouhou dobu, když
nastanou zvláštní okolnosti. Myslím, že létavky zalétané na staré stanoviště
najdou nové stanoviště, když bude vzdálené do pár desítek metrů a když bude
z původního místa vidět nebo bude jen mírně zakryté. Třeba když včely
umístím na kraj lesa a v létě se ukáže, že kolem toho kraje lesa někdo chodí
a bude chtít úly přesunout 10 metrů hlouběji do lesa nebo 30 metrů po okraji
lesa dál. Nejde ale jen o vzdálenost. Pokud ale to bude pruh vyššího
hustšího lesa třeba kolem potoka široký 20 metrů a dlouhý kilometr, původní
stanoviště bude na třeba východním kraji lesa a já úly přenesu těch 20 metrů
přes les a potok na západní stranu lesa, už bych to viděl s tím hledáním
nezalétaných létavek černě. To by byl už spíše přesun včelstva na "dlouhou"
vzdálenost.Nevím ale, jak moc by se létavky, které by byly během převážení v
úlech, na nové místo zalétaly, třeba by si první týden zaletěly při návratu
ze snůšky na staré stanoviště udělat jedno, dvě kolečko a pak by se vrátily
na nové stanoviště do úlu...
Ale pokud bych měl já přemístit včely z jednoho trvalého stanoviště na jiné
trvalé stanoviště vzdálené nějakou desítku metrů, přesunoval bych nejspíš
úly v zimě na začátku mrazů. Odpadly by veškeré problémy s zalétáváním včel
a při rozumné manipulaci včely příslušné rozrušení v pohodě zvládnou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 18, 2007 8:44 PM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


>
> Jaký je tedy vlastně rozdíl mezi přesunem včel na krátké a dlouhé
> vzdálenosti? Mě z diskuze vychází že při přesunu na krátkou vzdálenost
> musím přenést celé stanoviště, jinak se zalétané létavky budou mít snahu
> vstřebat k "bývalým" sousedům??, kdežto při přesunu na dlouhou
> vzdálenost můžu část úlů ponechat, létavky z přesunutých úlů se nevrátí...

pokud jde o přesun o dvacet metrů tak se také nic neděje zalétané včely se vrátí na původní místo tam zůstanou sedět třeba v trávě a k večeru začnou létat ve spirále a hledat kam by se vžebrali a tak najdou svůj úl Na druhý den již budou létat na nové stanoviště
Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
> Datum: 18.7.2007 10:12:00
> ----------------------------------------
> Staří praktici doporučovali dát do česna stonky trávy nebo něčeho takového,
> aby se tím včely musely prodírat a tím si uvědomit, že se něco změnilo a
> zorientovat se na novém místě. Já to dělám při převážení automaticky, pokud
> se jedná o vzdálenost do 3 - 5 kilometrů. Ta změna směru česen toto
> doplňuje. Ale i tak se teď při přesunu jen o 20 metrů asi hodně létavek nově
> nezorientuje a vrátí se na původní místo.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, July 18, 2007 4:19 AM
> Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti
>
>
> > Chtel bych doplnit ze se mi osvedcilo pri presunu cca o 20 m otocit cesna
> o
> > 180°, resp na opacnou stranu a tak se vcely podstatne mene vracely na
> > puvodni misto. vychuim ze zkusenosti profesionalniho vcelare pane Bendy.
> > Martin
> >
>
>
>
>

U mne je patrný rozdíl v medu takhle, na obou stanovištích jsou nejproduktivnější včely na východě a směrem na západ se výnosy snižují a to i v tom případě, že na jaře jsou včely na obou stranách stejně silné.Možná to dělá převládající jihozápadní vítr na obou včelnicích, který "sfoukává " naložené včely směrem na východ.

Prosím o radu jak se používá osmicestný (vylepšený) výkluz nikdy jsem ještě tyto pomůcky nepoužíval poraďte mi prosím mám nástavkové PS úly 39*24 děkuji.www.vceluly.wz.cz

Musíte si úpravit takovou mezivložku mezi nástavky a pak na něj to položit. Cca za 24 hodin nebo druhý den by včely z horního nástavku se měly nastěhovat níže k matce. Mám to, použil jsem to jednou. Je to zdlouhavé, zbytečné pokud jsou včely mírné. Přestal jsem to používat. Samozřejmě, že je to otázka názoru. Někomu se to může líbit, ale při větším počtu včelstev to opravdu - ta instalace předem jenom zdržuje.

Myslím,že máte pravdu,obavy z přesunu včelstev na krátkou vzdálenost jsou neopodstatněné.Včely to svoje nové stanoviště zajisté najdou,i když po 2 - 3 dny nalétají na to své staré stanoviště a kde svůj úl nenajdou,vrací se tam,odkud vyletěly. Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1 hodinu s ním jezdili
po kamenité cestě a poté jej umístnili na nové stanoviště.Byla to metoda sice zastaralá,jenže účinná,včely
do jedné zůstaly na tom svém novém stanovišti.
Kdo však poslechne příspěvek přítele ze Slovenska,který
radí v tom smyslu,když přesunovat včelstva,tedy všechna,
tam problém není žádný.Na starém místě se ale nenachází žádný ůl,třebaže prázdný.
Myslím si,že již o přesunování včelstev toho bylo již řečeno tolik,že není zapotřebí tuto konferenci i nadále
zatěžovat zbytečnými dalšími příspěvky a je zapotřebí se věnovat věcem daleko důležitějším,jako na příklad konec včelařského roku a co s tím souvisí,abychom zase se příští
rok setkali se svými včelstvy v dobrém zdravotním stavu...

Karel:
>A při dovozech je lepší raději deklarovat nižší cenu, než vyšší.<
.....

Jak jsi na toto Karle došel? Moc velký živnostník nejsem, ale myslím, že je to s deklarovanýma cenama medu přesně obráceně. Je lepší papírově mít vyšší náklady a nižší zisk kvůli daním. Ne?

Proto je statistický údaj jen nějaký orientační údaj. I když by měl být dle zákona přesný, není tomu asi tak.

Zafungovalo mi výkluz položit na přímo rámky, na něj dát igelit s vystřiženým otvorem a zpátky medníkové nástavky, které to přimáčkly právě tak akorát. To jsem udělal večer a ráno byly medníky bez včel. Pohoda.
Zdravím Ivan

Leoš:
>Pro př. Pavla - vůbec se nenechte podobnými názory odradit, k Vašim medným výnosům Vám gratuluji.

Jinak jedna rada zdarma - na západ od ČR je netaktní ptát se na cokoliv související s osobními financemi. Souvisí to se zásadou hledět si v této oblasti svého.<
....

Připojuji se ke gratulacím.

Každý jsme jednou začínaly se včelařstvím a jsem ve věku, kdy pomale ale jistě ztrácím jisté mlaďošské ideály souběžně s nabíráním věku a zkušeností. ... Co jsem měl ještě před nedávnem. Kupříkladu. ...
To, za kolik přesně nakoupíte v nějaké japonské rybárně jako obchodník nebo šéfkuchař restaurace je tajné. Protože ceny se domlouvají od raního rozbřesku na tamních veřejných tržnicích ručně, prsty pod šátkem. Cena je obchodnický um.

Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1 hodinu s ním jezdilipo kamenité cestě a poté jej umístnili na nové stanoviště.


S touto "metódou" som sa stretol pred 50-timi rokmi keď som začal včelriť.Vychádzalo sa z toho, že včely "zabudnú" ne pôvodné miesto. Nebola to prevda a ani teraz nie je. Prečo?
Preto, že včela sa v teréne orientuje očami a tým je povedané všetko.
Známy bratislavský včelár a šíriteľ včelárenia Pevol Silný presúval včely o 50m. Poradili mu, kúp si gumové-pryžové kladivo a každý úľ dobre obúchaj. Kúpil si dve a s priateľom po uzatvorení kladivami dve hodiny "spracúvali" a až potom ich umiestnili na nové stanovište. Výsledok? KATASTROFA! Včely sa húfne vracali nazad. Písal o tom sám autor (vydal knihu ABC včelárenia) v časopise Včelár asi roku 2002.

Na včelu ani kladivo neplatí.

Já bych ještě dodal, že sice včely na krátkou vzdálenost ty úly najdou, ale
vždy se nějaké procento včel ztratí nebo se jim nepovede vžebrat do cizích
úlů a vzájemně se se strážkyněmi zabijí. Nebo prostě za tu půlhodinu, hodinu
hledání a vžebrávání vyčerpají svoje zásoby sladiny, sednou někde na zem a
uhynou. Když ten přesun "nesedne", může být ta ztráta znatelná. A vždy je
nějakou dobu přerušená snůška a pár dní trvá, než se snůška obnoví v původní
intenzitě. Nebo v době bez snůšky může takový posun podnítit vylupování.
Takže by se mělo počítat, že to přesunutí " není zadarmo" a zbytečně s úly
"nešoupat".
Co se týká onoho bouchání a vyrušování při převozu, jak se u takového
rozrušeného včelstva otevře česno, tak včely za ním vyletí jako šipky na
vetřelce. Ty se vůbec nezdržují nějakým zalétáním na nové místo a jsou proto
v ještě horší situaci než včely, které by byly během převážení venku. Málo z
nich najde sílu po útoku na vetřelce se vrátit na původní místo a z něho
hledat v kruzích to nové stanoviště. Já myslím, že pokud se mají včely během
převozu schválně rozrušovat, musí se před otevřením česna zase uklidnit.
Nebo tam hodit ty stvoly trávy, které ty vyletující včely zpomalí, pokud to
má nějaký účinek.

R. Polášek

Vážený pán Turčány,prosím přečtěte si Váš příspěvek k tomuto tématu ze dne 18.7. a následný ze dne 19.7.t.r.
Nezdá se Vám,že si trochu protiřečíte? Ten Váš prvý jsem doporučila včelařům,kteří hledají informace k tomuto tématu a Vy v příštím příspěvku uvádíte tytéž včelaře do nejistoty úplným jiným pohledem na věc.To,že jste se při Vašem začátku včelaření setkal s různými pohledy a radami tehdejších včelařů je přece normální,dnes je doba jiná a můj příspěvek s pohledem na minulé časy nikoho nenabádal k
tomu,aby tak činil,neb nikdo již doma zmíněný trakač ani nemá a navíc by tak nečinil.Naopak jsem doporučila,aby Váš první příspěvek byl brán v potaz. Jisto je však to,že přemístěné včely svůj úl ve velké většině najdou a tudíž se
toho včelaři kteří to potřebují provést nemusí obávat.

Chlapi !
Bol som u kamárata Miša Seničana. Na stanovišti na podstavcoch mal 8
rodín, V kočovnom voze 16 rodín.Spolu najmenej 600 tis. včiel. Zatelefonoval
som pánovi Turčánimu do Zavady okr. Lučenec., že treba presunúť včely v máji
za plného rozkvetu o 60 - 70 metrov nakoľko príval vody narušil stanovište.
Ten poradil a urobili sme toto.
Večer sme preniesli bez búchania kladivom a , otriasaním na traktorovej
vlečke úle na nové stanovište. Staré podstavce sme odpratali. nič tam
neostalo 6 hlapov poretlačilo malú maringotku a vipili 5 litrov vína. Na
druhý deň ráno tam lietalo 2 tisíc včiel. Večer sme nenašli ani jednu a na
tretí deň už tam nelietala žiadna včela.Určite boli nejaké straty, ale
nepostrehnuteľné. Žiadne strapce včiel na stromoch, žiadne roje. O týždeň sa
mu vyrojilo 5 včelstiev. Tiež, by sme mohli písať 30 príspevkov prečo sa mu
vyrojili. a ďaľších 30 notorických pisateľov bude dávať rady.
Včelstvá sa môžu premiestňovať aj na krátku vzdialenosť, pri dodržaní
spomínanej technológie. Samozrejme, že keď tam nechám niečo z pôdného úľa
tak tam ostane strapec lietaviek, keď úľ tak dostanem preleták bez matky.
Ten prípadný strapec keď tam ostane sedieť dva dni tak sa vžobre do
vedľajších úľov.
Gabi M.Kominek, Košice





----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 19, 2007 11:52 AM
Subject: Re: Presun včiel na krátke vzdialenosti


> Já bych ještě dodal, že sice včely na krátkou vzdálenost ty úly najdou,
> ale
> vždy se nějaké procento včel ztratí nebo se jim nepovede vžebrat do cizích
> úlů a vzájemně se se strážkyněmi zabijí. Nebo prostě za tu půlhodinu,
> hodinu
> hledání a vžebrávání vyčerpají svoje zásoby sladiny, sednou někde na zem a
> uhynou. Když ten přesun "nesedne", může být ta ztráta znatelná. A vždy
> je
> nějakou dobu přerušená snůška a pár dní trvá, než se snůška obnoví v
> původní
> intenzitě. Nebo v době bez snůšky může takový posun podnítit vylupování.
> Takže by se mělo počítat, že to přesunutí " není zadarmo" a zbytečně s úly
> "nešoupat".
> Co se týká onoho bouchání a vyrušování při převozu, jak se u takového
> rozrušeného včelstva otevře česno, tak včely za ním vyletí jako šipky na
> vetřelce. Ty se vůbec nezdržují nějakým zalétáním na nové místo a jsou
> proto
> v ještě horší situaci než včely, které by byly během převážení venku. Málo
> z
> nich najde sílu po útoku na vetřelce se vrátit na původní místo a z něho
> hledat v kruzích to nové stanoviště. Já myslím, že pokud se mají včely
> během
> převozu schválně rozrušovat, musí se před otevřením česna zase uklidnit.
> Nebo tam hodit ty stvoly trávy, které ty vyletující včely zpomalí, pokud
> to
> má nějaký účinek.
>
> R. Polášek
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2406 (20070719) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Moc velký živnostník nejsem, ale myslím, že je to s deklarovanýma cenama medu přesně obráceně. Je lepší papírově mít vyšší náklady a nižší zisk kvůli daním. Ne?
......
Zatím jsem se snažil mít co nejnižší deklarovanou cenu, protože z ní se počítá clo a DPH. Naopak zákony a předpisy tě nutí do ceny započítat i dopravu a další náklady spojené s přepravou na hranici.
To je taky m.j. problém výběru cla z dovozových textiliíí atd na tržnice - deklarovaná cena džín 1 dolar atd.
A náklady si můžu dělat užitečnějším způsobem (služební cesta na pláže země odkud obchoduji atd.), pokud je vůbec potřebuji. Kdo zažil likvidační daně téměř 50%, tak je mu v podstatě jedno jestli jako sročko zdaní 24, 22, 15%. Protože zbytek zisku ti zůstane na účtě firmy a můžeš s ním nakládat. Pořád hrozí nebezpečí, že jednou to tu začne fungovat normálně a finančák se ti bude ptát na původ peněz. I teď to občas dělá. A navíc dostat prachy zpět - to má taky náklady.
A stejný problém je s navyšováním ceny do zahraničí. Tam je to taky evidovaná platba, takže se to obch. partnerovi blbě schovává před berňákem. Navýšením platby do zahraničí je v podstatě málo efektivní. Za současných daňových sazeb. Když bylo 45% tady a někde 20% tak to už se dříve vyplatilo. :-)
Karel

Zdravím!
Taky včelařím Teprve druhým rokem, loni jsem měl 4 včelstva, v srpnu jsem zakoupil maringotku, takže jsem měl letos produkčních 19 včelstev. Mám to vedle domu, takže pohodička, žádný vození včelařského herberku sem a tam... Je to pro mně tak akorát, rozhodně nechci rozšiřovat, ta dvacka mi stačí. Kdybys měl zájem podělit se o začátečnický chyby, rád se zapojím! :-)
Zdraví Lukáš
komarimed/zamotanec/seznam.cz

Myslel jsem ZDRAVÍM PAVLA, 630m n.m.,aby to bylo přesný.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
> Datum: 19.7.2007 10:46:30
> ----------------------------------------
> Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1
> hodinu s ním jezdilipo kamenité cestě a poté jej umístnili na nové
> stanoviště.
>
>
> S touto "metódou" som sa stretol pred 50-timi rokmi keď som začal
> včelriť.Vychádzalo sa z toho, že včely "zabudnú" ne pôvodné miesto. Nebola
> to prevda a ani teraz nie je. Prečo?
> Preto, že včela sa v teréne orientuje očami a tým je povedané všetko.
> Známy bratislavský včelár a šíriteľ včelárenia Pevol Silný presúval včely o
> 50m. Poradili mu, kúp si gumové-pryžové kladivo a každý úľ dobre obúchaj.
> Kúpil si dve a s priateľom po uzatvorení kladivami dve hodiny "spracúvali"
> a až potom ich umiestnili na nové stanovište. Výsledok? KATASTROFA! Včely
> sa húfne vracali nazad. Písal o tom sám autor (vydal knihu ABC včelárenia)
> v časopise Včelár asi roku 2002.
>
> Na včelu ani kladivo neplatí.
>
>
>

Přišel jsem domů, dusno, včely jen hučí. Asi medovice.

Jedny včely se právě rozhodly k emigraci. A srocují se hodně vysoko. :-(

Karel

Karel:
>Zatím jsem se snažil mít co nejnižší deklarovanou cenu, protože z ní se počítá clo a DPH. Naopak zákony a předpisy tě nutí do ceny započítat i dopravu a další náklady spojené s přepravou na hranici.<
........

Takže jde jen o odhady. Skutečná cena je asi někde níž než deklarovaná. Jinak řečeno i studenti, kteří dělají nějakou práci dochází nato, že u včelařství to tak dobře nehraje jako u jiného artiklu. Viz níže. To může být pro Tebe zajímavé.
______________________

Model produkce a spotřeby medu v ČR

Popis modelu. Sestavení a identifikace modelu – deklarace proměnných, rovnice, identifikace modelu, vzájemná korelace deklarovaných proměnných. Odhad parametrů rovnic, test parametrů. Přímá cenová pružnost. Redukovaný tvar modelu. Interpretace získaných výsledků.
odkaz na zdroj:

http://www.seminarky.cz/Model-produkce-a-spotreby-medu-v-CR-3004

odkaz na jednu stránku
zdroj:

http://www.seminarky.cz/tifs/3004_3_strana10.tif

______________________
(osobně sděluji, že jsem ji přes SMS nezakoupil a současně také nedělám reklamu na obchodování se seminárkama, ale tato je zajímavá, protože potvrzuje vyjímky, které jsou ve včelařství resp. u dovozu medu i školáckým pravidlem)

Prodám oplozené matky Kraňky F1,
objednávky přijímám na tel: 608178513,
chovatel: Jaroslav Kolerus, Blatnice č.187,okres Plzeň-sever, PSČ 33025

Nabízím oplozené matky z brdských lesů Vigor F1 /Kraňka/ Kontakt e-mail: carnica/=/vodafonemail.cz tel.777 154 415

Karel:
>Zatím jsem se snažil mít co nejnižší deklarovanou cenu, protože z ní se počítá clo a DPH. Naopak zákony a předpisy tě nutí do ceny započítat i dopravu a další náklady spojené s přepravou na hranici.<
........

Takže jde jen o odhady. Skutečná cena je asi někde níž než deklarovaná. Jinak řečeno i studenti, kteří dělají nějakou práci dochází nato, že u včelařství to tak dobře nehraje jako u jiného artiklu. Viz níže. To může být pro Tebe zajímavé.
-------------
Nejde o odhady ale odhad možné odchylky statistické hodnoty.
A můj názor je ten, že pokud vynechám nějaké malé živnostníky atd s malým obratem, tak ta cena sedí. Pokud bych nějakou "chybu" očekával, tak to, že statistiky vykáží nižší ceny a skutečná cena bude nižší.
Kurz dolaru v 1.Q 2007 byl mezi 21-22Kč za USDolar.
a dovoz v 1.Q 2007:
Takže nejlacinější med se dovážel z Ukrajiny. 23% dovozu za průměrnou cenu 31Kč. To je v podstatě asi dáno jeho kvalitou. Jinak by se zbytek medu netahal odjinud za téměř dvojnásobnou cenu. Argentina , 22% dovozu za 52 Kč. Tedy asi 2,5 USD. Oboje země asi vyváží v sudech. Pokud někdo viděl v obchodech med balený v Ukrajině či Argentině, tak ať mě opraví.

Takže já nikde nevidím ten med za dolar.
Kecama o čínském medu se jen vytírá zrak. V roce 2006 se z Číny dovezlo necelých 80 tun (z 2 400 tun dovezeného) tedy jen asi 3% dovozu a cena byla 38Kč/kg (dolar asi za 23) - Přes 1,6 USD. Ale z Argentiny opět téměř čtvrtina dovozu za 48Kč (2USD).

Takže med za dolar považuji za takovou obchodnickou pohádku stejně jako výkupní ceny za řepkový med 28. Chtěl bych vidět toho, kdo by ho pod 30 prodával.

A pokud se nemýlím, tak třeba Včelpo vykupuje řepku za něco nad 30. Tedy za 2kila cukru. Já bych ho teda raději prodal než zkrmil. Ale bohužel, či naštěstí tady řepku nemám.
A další medy až přes 40. A ostatní výkupci za kolik? Asi budou tradičně o nějakou kačku výš. Proč by tolik platili, když by byl med za dolar a už v sudu i s rozborama atd.
Karel

Jinak řečeno i studenti, kteří dělají nějakou práci dochází nato, že u včelařství to tak dobře nehraje jako u jiného artiklu. Viz níže. To může být pro Tebe zajímavé.
______________________

Model produkce a spotřeby medu v ČR
-------------------------------------------

Celkem mě to ani nepřekvapuje. Ekonomické modely simulují chování ekonomických subjektů. A předpokládají nějaké racionálné chování producentů něčeho.
Ale včelaři se nechovají (nechovali) ekonomicky racionálně.
Z mnoha důvodů, pro mnoho je to koníček a taky mnoho z nich se to nemělo šanci naučit. Odkuď? Vem si Včelařství té doby a starší (seminárka je z 2001) a najdi tam nějaké články o obchodu s medem atd. Nic tam zřejmě nebude (pokud se pamatuji), než masáž: "dávejte do výkupu". A kolik členů ÚV v těch dobách obchodovalo s medem. To se nedozvíš, seznam je tajný:-) . Takhle to bylo nastavené a asi to mnoha lidem vyhovalo.
A najednou lehne Včela a koukni na následující ročník Včelařství. To se najednou objevila Amerika - obchod s medem. :-)

Karel

Nabízím oplozené matky F1 Material VUvc. Dol. V okoli Hradce Kralove a
Pardubic e-mail:
frantisek.rousek/=/atlas.cz, tel.607 515 967, ICQ 250-989-222, Skype rousekf.

Tak již máme měsíc od letního slunovratu,skončila snůška a
včely se již připravují na přezimování,i den se krátí,kdo je všímavý,pozná to jak večer,tak ráno.Mnozí včelaři letos točili 2x,možná i 3x a podle stanoviště také měli
různé výnosy.Někteří velké,mnozí menší.Mnozí ti menší doufám že i prodali svoji celoroční práci za slušnou cenu
a možná je to i podnítí k postupnému rozšíření svého chovu.
Ti větší to měli horší,protože výkupní ceny monopolu byly kolem 30.-Kč a to není zrovna pobídka do budoucna.Je potřeba doufat že se časem práce včelařů bude lépe oceňovat
a nemalou mírou k tomu musí přispět také naše vedení,které je potřeba probudit konečně ze spánku.
Co popřát všem našim včelařům,snad to,aby dobře zaopatřili
svá včelstva na zimu/jako loňská nebude / a znovu až přijde jaro , měli svoje včelstva v dobré kondici.

Ano. Žrout času to je, ale jestli je ten správný sw+hw, tak je to pohoda. Opticbook je skutečně dobrý, akorát přesně pro tento typ OB 3600 jsem nenašel podporu v Ubuntu. (xsane)

Časové proporce jsou u této konfigurace asi 80 minut na nahození na disk počítače jednoho ročníku Včelařství (cca 300 stran) s objemem dat asi 23 Mb pro jednu stránku. Počítač jsem poskládal z komponent z bazaru, scanner přes místního dealera.

AMD Athlon 64, 2200 MHz (11 x 200) 3500+, MSI K8N Neo2 Platinum (MS-7025),nVIDIA nForce3 Ultra, 512 MB (PC3200 DDR SDRAM), WDC WD1600YD-01NVB1 (153 GB, IDE, SATA hub)

Ještě jsem se chtěl zeptat, zdali nepoužíváte někdo plnou verzi (vč. vyhledávání textu) DocumentExpess od LizardTech. Ta komprese u formátu djvu je fascinující.

http://vindex.ic.cz
Na uvedenej adrese možná je i něco zajímavého. Jak sa tam ale dostat? Pokud není přístupná, tak je to o ničem!

Původní Vindex byl zrušen.(po zřízení prohledávání zde na konferenci) Prozatím používám jeho prostor k testování na internetu. Předem děkuji za pochopení.

_gp_

Ještě k ochraně rámků před zaviječem.Nedávno tu probíhala diskuze o ochraně před zaviječem.Nechtěljsem vstupovat do diskuze,protože jsem tak udělal několikrát.A žádná odezva.Ale dnes jsem byl na obhlídce stanoviště a nedalo mě to.Já již několik let s úspěchm skoro stoprocentním užívá k ochraně rámků přírodní zdroj téměř zadarmo.Jen se můsí včas natrhat.A protože jsem dnes viděl,že je právě zdroj v nejlepší kondici čili květu tak mě to nedalo abych se nepodělil o zkušenost.Tento prostředek je VRATIČ OBECNY.Dávám vždy 1-2 větvičky na dva polorámky,které stavím do komínku na sebe,což umocňuje učinek,protože jak je všeobecně známo,zavíječ nemá rád průvan.Toto ošetření se mě osvědčilo.Zkuste a uvidíte.Rozhodně to neuškodí.
Hodně radosti z práce u včel.Přeje čárlí

Ještě k ochraně rámků před zaviječem.Nedávno tu probíhala diskuze o ochraně před zaviječem.Nechtěl jsem vstupovat do diskuze,protože jsem tak udělal několikrát.A žádná odezva.Ale dnes jsem byl na obhlídce stanoviště a nedalo mě to.Já již několik let s úspěchm skoro stoprocentním užívá k ochraně rámků přírodní zdroj téměř zadarmo.Jen se můsí včas natrhat.A protože jsem dnes viděl,že je právě zdroj v nejlepší kondici čili květu tak mě to nedalo abych se nepodělil o zkušenost.Tento prostředek je VRATIČ OBECNY.Dávám vždy 1-2 větvičky na dva polonástavky,které stavím do komínku na sebe,což umocňuje učinek,protože jak je všeobecně známo,zavíječ nemá rád průvan.Toto ošetření se mě osvědčilo.Zkuste a uvidíte.Rozhodně to neuškodí.
Hodně radosti z práce u včel.Přeje čárlí

Ti větší to měli horší,protože výkupní ceny monopolu byly kolem 30.-Kč .....
-----------
Copak Včelpo nevykupuje?
-----
Jinak se k přání připojuji, ať malým i velkým včelařům vydrží láska ke včelám a ti co je to živí ať další rok přežijí.

Karel

Já jsem jej použil letos poprvé u dadantu bez mat. mřížky a byl jsem tím nadšen. Jinak už med včelám odebírat nebudu /např. ometáním plástů/ . Nesmí nad výkluzem zůstat plod ani trubčina.

Doporučuji vyzkoušet alespoň na pár včelstvech.

Díky za tip, vyzkouším, jenom jestli jsem to dobře pochopil.

Z rostliny trháme listy a větvičkou rozumíme list vyrůstající přímo z lodyhy skládající se z několika malých lístků? Ty natrháme a rovnou (bez sušení) položíme na? pod? mezi? rámky, které v nástavcích postavíme do komínku v počtu 1-2 listy na polorámek tedy cca 15 listů na nízký nástavek a 30 listů na vysoký nástavek?

Můžete, prosím, dovysvětlit?
Děkuji
Jaroslav

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On
> Behalf Of čárlí
> Sent: Sunday, July 22, 2007 9:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: ochrana rámků
>
> Ještě k ochraně rámků před zaviječem.Nedávno tu probíhala
> diskuze o ochraně
> před zaviječem.Nechtěljsem vstupovat do diskuze,protože jsem
> tak udělal
> několikrát.A žádná odezva.Ale dnes jsem byl na obhlídce
> stanoviště a nedalo
> mě to.Já již několik let s úspěchm skoro stoprocentním užívá k ochraně
> rámků přírodní zdroj téměř zadarmo.Jen se můsí včas natrhat.A
> protože jsem
> dnes viděl,že je právě zdroj v nejlepší kondici čili květu
> tak mě to nedalo
> abych se nepodělil o zkušenost.Tento prostředek je VRATIČ
> OBECNY.Dávám vždy
> 1-2 větvičky na dva polorámky,které stavím do komínku na
> sebe,což umocňuje
> učinek,protože jak je všeobecně známo,zavíječ nemá rád
> průvan.Toto ošetření
> se mě osvědčilo.Zkuste a uvidíte.Rozhodně to neuškodí.
> Hodně radosti z práce u včel.Přeje čárlí
>

Vratič používám taky už několik roků,respektive 8.Řežou se rostliny i s květem,květ má právě nejvyšší význam pro své nezaměnitelné aroma.Ideální by bylo nařezat pouze květy,ale zbytek rostliny by trpěl.Hezký den.Víťa.

Jakým způsobem a v jakém množství to aplikujete?
Díky.
Jaroslav

> Vratič používám taky už několik roků,respektive 8.Řežou se
> rostliny i s
> květem,květ má právě nejvyšší význam pro své nezaměnitelné
> aroma.Ideální by
> bylo nařezat pouze květy,ale zbytek rostliny by trpěl.Hezký den.Víťa.
>

Vratič sa trhá ako stonka, s kvetom aj listami a vkladá sa medzi ND /nadstavky/ s plástami. Jeho aroma odpudzuje vijačku. Nie je to 100 %-tná ochrana ale výdatne brzdí jej vývoj/zavíjača/. Vratič by sa nemal trhať holými rukami/použiť rukavice/. Dobre funguje v jeseni. Ja používam istejšiu metodu proti vijačke voštinovej a to kys. mravčiu. Nastriekam rozprašovačom kyselinu na vrchné latky uskladnených rámikov a dôkladne prikryjem. Stačí každý druhý alebo tretí týždeň takto doplniť dávku. Kys. mravčia takto ochráni vaše plásty počas celého roka aj v najhorúcejšom lete /pri vratiči to nie je 100-percentné/,ochráni aj zásoby/pred osami, včelami a myšami/.

Chtěl bych se zeptat zda li má někdo zkušenosti s včelařením v ochraném
pásmu včelího moru. Co to znamená v souvislosti se zřizováním třeba nového
stanoviště atd?

Díky Pavel

Při moru je vše v kompetenci inspektorátu SVS spadající územně k danému místu kde chceš vytvořit nové stanoviště. To platí i pro stanoviště mimo Česko. Jestli tedy místně příslušný veterinární inspektorát vysloví nesouhlas a porušíš ho, vystavuješ i případnému postihu. U nás agentura včelařů funguje velmi aktivně, takže povinnosti ohledně tohoto raději nepřehlížím. A na situaci s včelstvy samozřejmě reaguji a registruji ji i já.

Pokud skladuji rámky ve skříní,tak na každou řadu rámků položím vrstvu uřezaných květů vratiče i s listy.Předtím ale musím tyto ve stínu usušit aby neplesnivěly.Pokud skladuji rámky v nástavcích-průvanovou metodou-opět na každý nástavek položím květy vratiče i s listy.Stačí 5-7 stvolů i s květy.V tomto období využívám ještě vratič z loňského sběru .Víťa.

Pavel Samojlovič:

Zeptej se mistni organizace.Ti povedi a poradi,kde se nachazi jaka ohniska.Tak jako tak by si za nima musel (jit jim nahlasit nove misto).

zdravim,

jakou máte zkušenost s vosami? Před týdnem sem usadil smetenec, přidal
matku a dnes při kontrole jestli klade (z klícky puštěná dva dny) si
všimnu ze mě do úlu chodí vosy. Zůžil sem tedy česno na prostor jen
jediné včely a odpoledne při kontrole sem viděl akorát prázdný letáč,
nějaké mrtvolky před úlem a vosy opět chodily do úlu. Nebyla to žádná
masivní invaze, tak jednou za minutu přilítla vosa a vlezla do úlu,
občas nějaká vylétla..... Smetenec má kupovanou matku, nechtěl sem o
něj přijít, tak sem jej na stanovišti prohodil s jiným včelstvem, u obou
sem nechal zůžený vhod do úlu co jen to šlo. Nový úl na původním
napadeném místě se vosám aktivně bránil a ten přesunutý získal létavky.
Doufám že sem to touhle operací nepokazil a až se v pátek vrátím domů
bude vše OK.

Divím se že se vosy dokázaly dostat do úlu, smetenec sem udělal silný,
obsedá min. sedm rámků 39x24. Taky nevím co tam vosy hledají? Med?
Zakladený plod tam není, že by si chodily pro larvy, ani odsud nic
viditelně neodnáší. Možná se jen naučily slídit a při tom dělají škodu.
Vos je teď docela hodně, zvlášť po víkendové smršti, která poshazovala
ze stromů už pěkně nahnilé třešně - mám je před včelínem a vos je na
nich mraky. Je to u vos podobně jako u včel, že když jedna někam vleze
je jich tam za chvíli celý roj?

Ještě k prohození úlů - nemůže se stát, že létavky co se budou vracet do
cizího úlu napadnou uvnitř "cizí" matku? Záměnu úlů sem udělal za
nejslabší včelstvo aby ten přísun létavek nebyl tak masivní, i tak jich
tam přibude až moc. Chvíli sem se záměnou váhal, ale vosy byli větší
nebezpečí.


*** ježek ***

Mně se vratič vůbec neosvědčil.
Jako důkaz mohu poslat fotku z dubna 2004, kde je patrné, že zavíječ svými
pavučinami ovinul i stonky vratiče.
Průvan je mnohem účinnější ať už s vratičem, nebo bez něj.
Fotku poškozených rámků s vratičem jsem kdysi poslal do Včelařských novin.
Mám ji ještě ve svém archivu - mohu ji poslat znovu.
Josef Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vítězslav Vrána
Sent: Monday, July 23, 2007 1:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ochrana rámků

Pokud skladuji rámky ve skříní,tak na každou řadu rámků položím vrstvu
uřezaných květů vratiče i s listy.Předtím ale musím tyto ve stínu usušit
aby neplesnivěly.Pokud skladuji rámky v nástavcích-průvanovou metodou-opět
na každý nástavek položím květy vratiče i s listy.Stačí 5-7 stvolů i s
květy.V tomto období využívám ještě vratič z loňského sběru .Víťa.


__________ Informace od NOD32 2411 (20070721) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V diskuzích v minulých letech o ochraně rámků nakonec vyšlo to, že použití
vratiče je jen doplňující k průvanu a k mezerám mezi ukládanými rámky.
Hlavně pokud už jsou v rámcích uložená vyjíčka motýlic.

R. Polášek

Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na zimu pri tomto mnozstvi cukru???

Nejde tak ani o množství zásob (tedy v první řadě), ale o množství
obsednutých rámků včelami. V případě dotací se hovoří o min.
7 rámcích obsednutých (doporučuji více). V každém případě
bych jej začal krmit a hlavně dal pozor na zúžené česno, protože
se může stát to, že jej okolní včely vykradou (ze zkušenosti).
Podle toho jak jsi zvyklý (popř. dle snůškových podmínek stanoviště),
tak pak začni standardně krmit na zimu. Obávám se však, že těch
10 kg může být málo, ale to záleží na dalších okolnostech (síla
včelstva, stanoviště, úl, zima atd.)

Marek

P.S.: Ze zkušenosti (odhadem) zásob na rámcích, víc jak 2 kg zásob
na rámek moc nebyly ochotny včely dávat (pokud hovoříme o jednom
patře). Ale někdy jsou schopny dát i 5 - 6 kg, ale záleží na tom
jak dělají zimní chomáč atd.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Michal" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 24.7.2007 - 9:10:33

> Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale
> rad bych ho
> zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak
> asi mely mit ramku na
> zimu pri tomto mnozstvi cukru???

Marek:

Diky za info,ted jsou asi tak na 6 ramcich,ale jako docela dost obsednuty.Krmit zacinam az od pondelka.Delam to tak kazdy rok,ze zacinam prvni tyden v srpnu.Co se tyce toho mnozstvi cukru, tak s tim si prave taky nejsem moc jisty.Nekdy dam 10kg a staci to bohate.Kdyz pak ale slysim ze nekdo krmi treba 20kg, tak si rikam jestli ty vcely nesidim.Ted uz tedy krmim 12kg a z jara kontroluju a popripadne dokrmuju.

V literature se uvadi ze 39x24 zavickovany obsahuje 2 kg medu.
Vic bohuzel neporadim neb nevim.
Je potreba myslet na to aby mela matka kam klast.
Take se uvadi ze slabochy nema cenu zimovat, ale take mam jeden oddelek, ktery prisel o matku a nova se teprve pred 2-3 tydny rozkladla tak resim dilema. Krmim je, tak uvidime co bude.
Dle literatury je pro vyzimovani nejdulezitejsi, aby ted nakladla co nejvice plodu - zimni generaci dlouhovekych vcel.
Ve vcelarstvi 8/07 popisuje doc. Ptacek jak s uspechem vyzimoval mini roj ktery se vyrojil 6.zari - 4 plasty 42x17.

At se to povede

T.H.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2007 09:10:57
> ----------------------------------------
> Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho
> zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na
> zimu pri tomto mnozstvi cukru???
>
>
>

Nástavek bych jim doplnil do plného počtu rámků a nakrmil bych, kolik si vezmou (a začal bych už dnes, vzhledem k tomu, že je nebudete točit, tak nemá smysl čekat). Když se bezpečně zakrmí, tak se do nich nemusí na jaře chodit, jenom se člověk podívá, jestli nosí pyl, pak je vše OK.

Já loni jeden oddělek špatně zakrmil. Oddělek přežil, ale letos nedonesl v podstatě žádný med, takže bych na cukru nešetřil.

Taky bych zůžil česno, ať je nevykrádají.

Jaroslav

> nejsem moc jisty.Nekdy dam 10kg a staci to bohate.Kdyz pak
> ale slysim ze
> nekdo krmi treba 20kg, tak si rikam jestli ty vcely
> nesidim.Ted uz tedy
> krmim 12kg a z jara kontroluju a popripadne dokrmuju.

Chtel bych se zeptat, ktera ocka nechavate otevrena pres zimu pri zimovani ve vice nastavkach.
Jak ve 2 vysokych nastavkach a jak ve 3-4 nizkych nastavkach?

Diky

Vážený příteli jos.Kalo,musím podpořit Vaši zkušenost s
vratičem. Postavil jsem si medárnu,kde mám medomet,sklad medu v konvích a skříně na uskladňování souší do příštího roku.Dříve jsem uskladněné souše v těch skříních každý 9 den sířil a ztráty po motýlici byly kolem 10 %.
Po nějakém čase jsem taky podlehl taky novátorům a poslechl jsem je, proložil jsem je vratičem/roste jej u nás dost / a v domění,že je o to postaráno,když to bylo tak doporučováno v našem včelařském tisku již jsem nesířil
a z jara jsem byl na mrtvici.Souší mi zbylo k použití asi 30%.Od té doby jsem si jist,že falešné proroky nelze poslechnout.Takže již před mnoha lety jsem se navrátil ke starému osvědčenému způsobu boje proti motýlici,to je
každých 9 dnů skříně s plásty vysířit,to je nejjistější způsob boje proti motýlici.Motýlice se dostane všude.Pokud tomu nevěříte,dejte si na zkoušku do 2 /zdvojené/pytlů z
igelitu několik vytočených plástů,dobře to zavažte,aby jste si byli jisti,že je to neprodyšné , dejte si to na půdu či jinam/ a za rok v červenci si o tom můžeme popovídat,pytle budou prokousány i když by tomu člověk
nevěřil.Nu a teplo,spousta kukel a již hotových motýlů,plásty ztrávené,spousta černého hnoje od larev.
Pokud někdo nepoužívá způsob ukládání souší po vytočení ve
skříních ale v nástavkách v tak zv.komínech,je to dobrá metoda,odspodu síto muší a nahoře taktéž.Výška komínu libovolná,čím vyšší,tím lépe.Ta síta tam nejsou kvůli motýlici,ale kvůli včelám,které po vytočení slídí a po
několika dnech to vzdají,když se tam nemohou dostat.
Nastal nám nový včelařský rok,budou nějaké odezvy na
poslední vydání našeho časopisu Včelařství?bylo by třeba.

Zdravím přátele včel,
co se týče krmení na zimu, je lepší dát více než-li méně. Přebytky se na začátku hlavní snůšky ( u silných ( velmi-silných ) včelstev je to rozkvět třešní ) dají odebrat a použít na krmení oddělků, či uskladnit do podletí, kdy se použijí k doplnění zásob na zimu. Tyto přebytky se dají také použít k doplnění zásob v období snůškové přestávky ( např. formou medné komory ).
Včelařím v Optimalech ( 42x17 cm ), při posledním medobraní ( konec července ) odeberu všechen med a ihned začnu krmit ve 3-4 dávkách v týdenním intervalu. Zkrmuji 8 kg glycidů ( přebytky + cukr ) na jeden nástavek. Zužuji až začátkem října, produkční včelstva mají v podletí 8 nástavků. Produkční včelstva jdou do zimy s cca 30 kg zásob. Roční spotřeba zásob na jedno produkční včelstvo se pohybuje v intervalu 16-20 kg.
Včelstva, jelikož nejsou zužená, mají dostatek prostoru na zpracování a uložení zásob, uložení nadbytku pylu a prostoru pro plod. Produkční včelstva zimují s matkami stáří nultého roku, po celý rok zásoby neklesnou pod 10 kg, nedopustím vyrojení včelstva, minimalizuji vznik rojové nálady, včelstva nikdy netrpí nedostatkem prostoru, matka v produkčním obdobím není nikdy omezována v kladení........výsledkem toho jsou velmi-silná včelstva... 30 000 - 40 000 zimních včel 60 000 - 80 000 včel v produkčním období ( od dubna do července ). Medný výnos z první snůšky ( ovocné stromy, řepka ) přesahuje zpravidla 40 kg medu, u další snůšek je výnos 30-40 kg medu, ale může to být podstatně více čí méně, záleží na stanovišti.( viz Leoš Dvorský ).
Platí: 2x silnější včelstvo nemá spotřebu větší než 1,5x vyšší a dává více jak 2x vyšší medný výnos, přitom spotřeba času na provoz tohoto včelstva není určitě vyšší než spotřeba času na dvě 2x slabší včelstva( vše za předpokladu, že se včelstvo nedostane do rojové nálady ).

Na jeden nástavek ( 39x24 cm, 10 rámků ) obsazený včelami ( před začátkem srpna ) by 10 kg zásob mohlo stačit. Doporučuji krmivo rozdělit do 4 dávek, krmit v týdenním intervalu a po druhé dávce udělat týdenní přestávku v krmení a pak zkrmit zbylé dvě dávky ( opět v týdenním intervalu ). Dělá se to proto, abychom předešli omezení matky v kladení, což u malo-prostorových včelstev hrozí.
Já nevím jak u Vás, ale u nás snůška skončila. V neděli ( 22.7 ) jsem vytáčel a začal krmit.
Krmit se má ihned po posledním medobraní! Pokud necháte silná ( velmi-silná ) včelstva třeba jen týden s minimem zásob ( pod 10 kg) a nekrmíte je, má to devastující účinek ( podobně jako nedostatek prostoru ) a to zvláště u kraňky! Včelstva omezí kladení, vytvoří méně početnou zimní generaci, vzniká slídění, jež může skončit loupeží. To platí zvláště pro silná ( velmi-silná ) včelstva, slabá včelstva mají menší hranici minima zásob.

A na závěr cituji rozhovor s jedním starým včelařem, hold pavčelařské bludy přetrvávají:
Q: ,, Kdy začínáte krmit? ,,
A: ,, Tož já krmím velmi brzo, už koncem září. ,,

Zdraví...........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vždy nechte to nejhornější kvůli zlepšenému odvodu vodních par a cirkulaci vzduchu v úle.
V zimě je potřeba včelstvo podchladit, zimní plodování je jev nežádoucí ( včely vychované v lednu a v únoru se nedožijí hlavní snůšky, vyčerpávají zimní včely, zvyšují spotřebu zásob přes zimu, zvyšují počet roztočů varroa a usnadňují mu přežití zimy ) Teprve v předjaří přichází otázka ,,uteplit nebo neuteplit???,,.

Zdraví.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Zužuji až začátkem října, produkční včelstva mají v podletí 8
> nástavků. Produkční včelstva jdou do zimy s cca 30 kg zásob.
>


Zajimalo by me kde si ulozi zasoby tak silne vcelstvo? Spise teda jestli si je ulozi do vsech hornich nastavku nebo jen tesne nad plod rekneme 4-5 (6) nastavek. A pak se proste to pozdni zuzeni udela tak, ze se odeberou horni prazne nastavky??
Nebo je nutne to delat ramek po ramku?

Dekuju
T.H.

Kolik má zůstat pylových desek v plodišti na zimování? Zimuji ve 2 nástavcích 39-24 a spodní je zcela zanesen pylem bez možnosti kladení.Děkuji za radu. Zdeněk

Vážený pane Václavku,je třeba i možno souhlasit s Vašemi zkušenostmi,podáváte je celkem věrohodně.Je možné i tudíž pochopit,že vyměňujete svoje produkční matky každoročně
jak píšete nultého ročníku.To Vás musí každý obyčejný včelař opravdu obdivovat,neb každý ví,že když jsou matky dobré,proč je vyměňovat po roce? Ale největší obdiv asi sklidí množství medu při Vašem prvním vytáčení.Myslím,že podobný úkaz v této republice se nenajde.Pokud ano,bylo by
záhodno se o tom podělit s ostatními včelaři.Ozvěte se.
Tyto každoroční výměny matek /odkud /které poskytují tyto Vaše nadstandardní výnosy prosím doporučte ostatním,kteří by se rádi také dopracovali vysokých výnosů a potom by pro ně nebyl problém dodávat Špačkovi a Haladovi svůj med za 30.-Kč a byli by v pohodě. Vaše technologie chovu včel však tomu nasvědčuje,že máte včelstev pomálu a jste spíše teoretik v chovu včel,což je ale také nyní zapotřebí.

Ve Vcelarstvi od pana Veseleho se pise 5-6dm2 pylovych zasob na zimu. Jeste to doma overim.

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdeněk Heřmánek <ZHermanek/=/seznam.cz>
> Předmět: pylové desky
> Datum: 24.7.2007 12:26:48
> ----------------------------------------
> Kolik má zůstat pylových desek v plodišti na zimování? Zimuji ve 2 nástavcích
> 39-24 a spodní je zcela zanesen pylem bez možnosti kladení.Děkuji za radu.
> Zdeněk
>
>
>

Takze jestli to dobre pocitam, tak pri 12kg cukru v nastavku je potreba kolem 10ramku. 6 ramku s cukrem (2kg cukru na ramek) a asi tak 4 na plod + pyl.Pocitam to spravne?

Jsem malovčelař, máte pravdu, jsem spíše teoretik, než praktik. Nemám vše plně ověřené ( za 3 roky to nejde ). Jest-li Vás to zajímá, moje první medobraní bylo necelých 10 kg ( včelstvo bylo slabé a ještě k tomu se my vyrojilo ).
Já chci jen upozornit, že takové výnosy ( více než 100 kg na včelstvo ) jsou naprosto reálné i v ČR, kdo tomu nevěří, ať si zajede k panu Dvorskému ( jsou i další, ale ty si nepamatuji jménem ) se přesvědčit, ten má s nimi,na rozdíl od mne, bohaté zkušenosti. Podstata vysokých výnosů je včelaření s neomezenými včelstvy.

Rád chovám matky, a tak ročně nevyměňuji všechny matky. Pro zajímavost odhaduji svoji spotřebu času na jedno velmi-silné včelstvo cca 2-3 hodiny za celý rok ( počítám čas strávený ve včelstvu ).

Zdraví......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Vždy nechte to nejhornější kvůli zlepšenému odvodu vodních par a cirkulaci vzduchu v úle.
......
V zimě je to asi dobré a je asi lepší větrat víc jak míň (s mírou).
Ale pokud je z nějakých důvodů potřeba aby včely udržely plodové těleso dole a neproplodovaly se až ke stropu, kde jim pak chybí zásoby (já jsem na to doplatil předloňskou zimu), je dobré počítat s tím, že plod potřebuje vzduch a včely jej udržují u česna/oček. Pak je dobré nyní mít zavřený nejvyšší nástavek, nebo i další horní očka. Dřív jsem to nedělal (včelám větrání nevadilo) ale uložení zásob nebylo někdy šťastné a já jsem někdy raději přerovnával rámky. To jde ale spíše u NN, u těch 24cm co mám v posledních letech by to byl příliš brutální zásah, a tak jsem někdy raději dokrmoval v září. Když jsem na to přišel. Zavřená očko v horních nástavcích jsem vyzkoušel vloni u 50% včelstev a letos to hodlám dělat u všech.

I když názory na to kde mají být včely na podzim se kupodivu různí. Myslím u normální výšky rámků 24cm. Někdo (i já) má raději včely dole a nad nimi nástavek zásob a někdo kupodivu nahoře.

Karel

______________________________________________________________
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 7. 2007
Re: krmen? odd?lku 10 kg (23904) (23911)
Zajimalo by me kde si ulozi zasoby tak silne vcelstvo? Spise teda jestli si je ulozi do vsech hornich nastavku nebo jen tesne nad plod rekneme 4-5 (6) nastavek. A pak se proste to pozdni zuzeni udela tak, ze se odeberou horni prazne nastavky??
Nebo je nutne to delat ramek po ramku?
Dekuju
T.H.
______________________________________________________________
Po zakrmení vždy vznikne nad plodovým tělesem ,,medná komora,,( nástavek plný medu ). Horní (8.) nástavek je zpravidla poloprázdný. 7. nástavek je zpravidla ,,medná komora,,. 6 nástavek má v centru plodové jádro ( 4-6 rámků plodu ) zbytek med a pyl. V 5. nástavku je plod, pyl a na krajích med. Podobné je to i ve 4. nástavku. Ve 3. nástavku se líhnou zbytky plodu jsou zde pylové zásoby a zbytky medu z plodových plástů. 2. a 1. nástavek je bez zásob a plodu.
V říjnu odebírám zpravidla 4., 3. a 2. nástavek. ( 1. nástavek je prázdný, nechávám ho pod včelstvem jako rezervní prostor při růstu na jaře ). Prohodím 8. a 7. nástavek. Skladuji jen panenské dílo a pylové rámky na předjaří, ostatní ruším.

S pozdravem.....M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Podstata vysokých výnosů je včelaření s neomezenými včelstvy
......
Asi bude působit více faktorů. Znám včelaře v okolí kteří dosahují lepších a záviděníhodných výsledků. A někteří používají mřížku, někdo udrží matku dokonce jen v jednom nástavku a včely se mu nevyrojí. a jiní mají velké včely (bez omezení) i velké výnosy.
A taky je to naopak. Malé výnosy mají ti i ti.

Mě třeba letos výnos ze včel, kterým jsem dal vloni plnou volnost i velký prostor neuspokojil. Ale taky nebyl standardní rok. Ale taky se v podstatě nerojily.

Ad. časová náročnost - Myslím že je směšováním pojmů, když se u koníčku hodnotí časová náročnost. To je jako kdyby nějaký modelář říkal, že tenhle model postavil jen za 5 hodin. To si ho moc neužil.-)
Když mám čas, jdu do včel. Pokud to včely vydrží. Teď když ho moc nemám, tak vidím, že včelám to nechybí:-) Spíš mě.

Karel

Po zakrmení vždy vznikne nad plodovým tělesem ,,medná komora,,( nástavek plný medu ).
.....
Viz moje předchozí upozornění. U včel není nikdy VŽDY. A raději si překontrolujte, kam to včely daly. A pokud jste ještě nadšenci, tak si to raději poznamenejte, až budete nervózně chodit v zimě kolem úlů (i mě se to stává) pár poznámek vás možná uklidní.

Pro pořádné: Pěkný systém poznámek o uspořádání včel, pylu a zásob navrhl Brenner - Zákonitosti života včelstva (asi 1968).
V podtstatě list čtvrečkovaného papíru. Dvojitý sloupeček plást - dvě strany. Myslím že dva čtverečky nahoře hodnotili zásoby, pak pyl (jeden čtvereček) a pak asi dva pro plod. (zásoby a plod se otaxovaly na 1/4 a podle toho se dělal počet čárek - jako křížky do těch čtverečků - 1/4 jedno přeškrtnutí , 4/4 čtyři přeškrtnutí = 2křížky v těch dvou čtverečkách). Bylo to pěkně graficky viditelné, dalo se i zhruba odhadnout množství zásob atd.

Já jsme si dělával v excelu formuláře, kde jsem měl pod sebou takhle nástavky. A bylo zajímavé to na jaře porovnávat :-)
Karel

> V říjnu odebírám zpravidla 4., 3. a 2. nástavek. ( 1. nástavek je prázdný,
> nechávám ho pod včelstvem jako rezervní prostor při růstu na jaře ).
> Prohodím 8. a 7. nástavek. Skladuji jen panenské dílo a pylové rámky na
> předjaří, ostatní ruším.
>
> S pozdravem.....M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!

Tzn. v rijnu proto, aby bylo co nejmene plodu? Ale stejne v tech odebratych nastavkach musi byt pyl a med-cukr??
Nebo se mylim?

Diky T.H.

Nastal nám nový včelařský rok,budou nějaké odezvy na
poslední vydání našeho časopisu Včelařství?bylo by třeba.

......
odhlásit (?) :-)

i když tohle číslo si asi půjčím. Dva nadpisy mě tam zaujaly - jeden článek od doc. Ptáčka a od př. Sedláčka o vosku.

Karel

__________________________________________________________
Karel (194.138.39.56) --- 24. 7. 2007
Re: otevrena ocka na zimu (23909) (23912)

V zimě je to asi dobré a je asi lepší větrat víc jak míň (s mírou).
Ale pokud je z nějakých důvodů potřeba aby včely udržely plodové těleso dole a neproplodovaly se až ke stropu, kde jim pak chybí zásoby (já jsem na to doplatil předloňskou zimu), je dobré počítat s tím, že plod potřebuje vzduch a včely jej udržují u česna/oček. Pak je dobré nyní mít zavřený nejvyšší nástavek, nebo i další horní očka. Dřív jsem to nedělal (včelám větrání nevadilo) ale uložení zásob nebylo někdy šťastné a já jsem někdy raději přerovnával rámky. To jde ale spíše u NN, u těch 24cm co mám v posledních letech by to byl příliš brutální zásah, a tak jsem někdy raději dokrmoval v září. Když jsem na to přišel. Zavřená očko v horních nástavcích jsem vyzkoušel vloni u 50% včelstev a letos to hodlám dělat u všech.
I když názory na to kde mají být včely na podzim se kupodivu různí. Myslím u normální výšky rámků 24cm. Někdo (i já) má raději včely dole a nad nimi nástavek zásob a někdo kupodivu nahoře.
____________________________________________________________
Dobrá připomínka. I já mám rád, když je nad včelstvem ,,medná komora,, ( alespoň do předjaří ). Osobně horní očko ( očka ) otevírám až při říjnové úpravě. V podletí mám otevřená očka ve 5. a 6. nástavku ( z osmi ), v produkčním období spodní 3 očka.

S pozdravem......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

___________________________________________________________
Tzn. v rijnu proto, aby bylo co nejmene plodu? Ale stejne v tech odebratych nastavkach musi byt pyl a med-cukr??
Nebo se mylim?

Diky T.H.
___________________________________________________________
Matky kolem 15. žáří dávám do izolační klícky ( dělám to kvůli ošetření na varrou, aby byla co největší účinost. Plod v říjnu by mi při zužování vůbec nevadil, stejně by ho tam moc nebylo. Prostě bych ho vzal a nechal rozvařit. Jsem zastáncem názoru, že se z říjnového plodu dlouhověké včely netvoří. A i kdyby, pár tisíc včel je pro mě pakatel. Většina včelstev v září klade už jen na pár rámcí a v říjnu by kladly ještě méně nebo vůbec, i kdybych matky nedával do izolační klícky ).
3. nástavek je zpravidla prázdný. Ve 4. nástavku pár kg bývá.
Řešení je jednoduché:
Tento nástavek bez plodu vložím nad včelstvo, pod něj dám folii tak, aby byl nástavek zpřístupněn z jedné krajní uličky. Víčka zásob poškodím vidlicí. Včely by měli tyto zásoby do týdne vyprázdnit.
Včely z odebíraných nástavků se nemusí smetat, stačí použít výkluzy.

S pozdravem...M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Pro dobrý jarní rozvoj stačí aby obsedfalo 7 zámků a na rámek potřebuješ 1 kg zásob na zimu

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2007 09:10:57
> ----------------------------------------
> Mam takovy dotaz. Mam jedno vcelstvo pomerne slabe,ale rad bych ho
> zazimoval.Kdybych ho krmil 10Kg cukru.Kolik by tak asi mely mit ramku na
> zimu pri tomto mnozstvi cukru???
>
>
>

Teď budou včely vychovávat zimní generaci a toho pylu tam zůstane do zimy pomálu


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:pylové desky
> Datum: 24.7.2007 12:31:26
> ----------------------------------------
> Ve Vcelarstvi od pana Veseleho se pise 5-6dm2 pylovych zasob na zimu. Jeste to
> doma overim.
>
> T.H.
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zdeněk Heřmánek <ZHermanek/=/seznam.cz>
> > Předmět: pylové desky
> > Datum: 24.7.2007 12:26:48
> > ----------------------------------------
> > Kolik má zůstat pylových desek v plodišti na zimování? Zimuji ve 2 nástavcích
> > 39-24 a spodní je zcela zanesen pylem bez možnosti kladení.Děkuji za radu.
> > Zdeněk
> >
> >
> >
>
>
>

ještě se to dá říci jinak Spotřeba včelstva které v zimě obsedá těch 7 uliček je do jara asi 6,5 kg ta ostatní dávka je určena pro jarní rozvoj včelstva aby nebylo třeba na jaře přikrmovat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmen? odd?lku 12 kg
> Datum: 24.7.2007 12:46:13
> ----------------------------------------
> Takze jestli to dobre pocitam, tak pri 12kg cukru v nastavku je potreba
> kolem 10ramku. 6 ramku s cukrem (2kg cukru na ramek) a asi tak 4 na plod +
> pyl.Pocitam to spravne?
>
>
>

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím,ale stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím,ale stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím,ale stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím,ale stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím a stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím a stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)

Pepo a další.Když jsem zde v diskuzi uvedl,jaké množství medu mě včelky dovolily vytočit,tak jen proto,že jsem se chtěl o radost podělit s ostaními včelaři,kteří tuto činnost mají jako svůj koníček a nepřemýšlí o tom,jestli vyzrazují státní hospodářské tajemství.Ale prostě mají radost,když se dílo daří.Doufám,že jsem tímto zveřejněním nezhroutil mezinárodní kvóty na dovoz a prodej medu.Myslím si,ale,že to by musela být tajná i tato a jakákoliv jiná konference,protože ve světě byznysu se nejvíce cení know-haw/nevím jestli je to správně/ a informace,jak zlepšit svůj kapitál.A těch informací,jak zlepšit své výnosy a metody,je zde tolik,že si každý může vybrat a dle svého s nimi nakládat.Takže co co si vybrat?Ale už mlčím a stejně mám radost!A k těm 56 kg jsem ještě vytočil 3 kg.:-)