Archiv Včelařské konference

Jsem rád, že má někdo na převoz sklenic stejný názor a to že na velkou dálku je to velké riziko, přičemž se nejedná o váhu, ale o výšku palety.Až se mi to podaří úřednicky zvládnout, vyrazím s krabicemi. Kdyby se i převoz zdařil, co potom s tím doma? Máte doma vys. vozík? Proto je lepší rovnou do krabic. S anticorem je dnes problém v tom, že se prodává hlavně z dovozu a nikdo nezná složení, ani jak se bude chovat v agr. prostředí. Tomu odpovídá i výběr elektrod. Musí se zkoušet čím to jde. Uvedenými elektrodami jsem vařil i ob. tranďákem a s dnešním inventorem to jde výborně. Problém antikora je v tom že když ho svár ohřeje materiál odvádí špatně teplo a vše se nepředvidatelně zkroutí. Je nutné s tím počítat hodně před tím křížem bodovat a myslet u toho. Zdraví R. Stonjek

Řezat na cancoury celé desky se mi zdá hloupé.
Děkuji
Karel

Možno je to hlúpe, ale účinné. Ja svoje debničky taktiež robím zo smrekolitu 2,6mm hrubého (obdoba sololitu) a v predajniach kupujem druhú triedu rozmerov 75x170 cm. V predajniach majú aj presné rezné nástroje a za malý poplatok my ich narežú s presnosťou na mm.
Možno máte spôsob ako rýchlo a presne vyrobiť úľový panel, ak nie treba si pripraviť šablónu na výrobu panelovej steny, ktorá však musí prísne pravouhlá, aby po spojení stien vznikla absolútne presná debnička. Netreba zdôrazňovať, že debničky pasujú na seba, len vtedy keď sú v rovine. Do šablony nahodím drevené hranolky 20mm hrubéx30mm široké v, stenu môžete zosilniť dvomi stojkami, lebo aj keď steny budú vysoké 150mm, časom sa deformujú. Do stien nedávam tepelnú izoláciu, izolant je len vzduchová vrstva. Zimu v izolovaných debničkách polystyrénom a vzduchom, nie je žiaden rozdiel, tie vzduchové sú lacnejšie a ľahšie o vložený PS. Anton

Hm na zkoušení svařování běžné oceli jsem kdysi měl vcelku levné elektrody i
odřezky vytažené ze šrotu, takže "samoškolení" nebylo nijak drahé. U nerezi
se asi k něčemu takovému nedostanu, takže nerezový medomet i další si
nejspíš dám dělat.

R. Polášek

Neni jednodussi nechat si to privest treba PPL nebo necim podobnym...? Berou na sebe riziko rozbiti pri preprave, neni s tim starost a kdyz se zapocte cas a huntovani auta i voziku, vyjde to nesrovnatelne levneji. O pohodli nemluve - slozi to paletakem treba az do garaze...
Cena vypada astronomicky jen do te doby nez se propocte na jednu sklenici.

Nápad je to dobrý, takže pokračuj. ale PPL asi ne, jedna z podmínek je váha do 50 kg, takže to nesplníme.Jestli jste někdo použil nějakou oficialní společnost k přepravě jedné palety sklenic, napište ať máme představu, na kolik to vyjde.

Dne sobota 30 červen 2007 04:36 kozlik napsal(a):
> společnost k přepravě jedné palety sklenic, napište ať máme představu, na
> kolik to vyjde.

nepouzil, ale stoji to pri 150 mk cca 2ks/sklenice , priklad napr. na :
www.radialka.cz

Honza

Dne pátek 29 červen 2007 22:22 Stonjek napsal(a):
>Kdyby se i převoz
> zdařil, co potom s tím doma? Máte doma vys. vozík? Proto je lepší rovnou do
> krabic.
no jestli myslite v pripade privezeni na palete, tak jsem si domluvil
vysokozdvih, kdyz jsem ted posledne skladal sklenice z auta bez krabic,
vyuzil jsem k tomu papirove proklady, ktere byli soucasti orig. palety.
Sklenice jsem stavel primo na zem, zabrali prostor jako 1/2 palety.

Honza

Dne sobota 30 červen 2007 09:51 Jan Cervenka napsal(a):

oprava v cene :
nepouzil, ale stoji to pri 150 mk cca 2kc/sklenice , priklad napr. na :

Prosíme o upřenění,abychom to pochopili,nemáme průmyslovky.

Tak tedy polopaticke vysvetleni sluzeb prepravcu:

Cena se odviji od vahy (maji kategorie - co si pamatuji tak treba TopTrans do 50, 75, 100, 200, 300, 400 kg ... atd ). Dal se cena odviji od vzdalenosti (tabulku neznam).
Obecne to skutecne vychazi asi na 2,- Kc na sklenici.

Funguje to jako zaslani na dobirku - objednas u dodavatele zbozi, ten to posle kuryrem a jemu zaplatis jak za zbozi tak za dopravu. Cenu Ti reknou uz pri objednavce (zalezi na dodavateli).

S TT mam dobre zkusenosti - daji avizo, da se domluvit cas dodani, jsou vstricni. Jezdi autama s zdviznym celem a maji s sebou nizky paletak. Nemaji problem zavezt paletu do garaze.
Radialka mi prijde horsi, jsou levnejsi - tudiz asi min placeni ridici a v dusledku mene vstricni. Vezli mi jen neco mensiho v dodavce.
Pak taky existuje DHL, ale to je asi vyrazne drazsi... A mozna dalsi - zkus web.

Staci takhle?

Jeste trochu jine matematiky:
- 250 km (tak daleko bych vezl sklenice) s autem s vlekem tam, 250 km zpatky = 500 km x 6,- Kc (cena na kilometr se zapoctenim amortizace atd.) = 3.000,- (pokud bych pocital jen benzin -> 500 km x 2,20 Kc = 1.100,- ale takove auto, ktere jezdi jen za benzin, bohuzel nemam...)
- padne na to cely den
- nadru se jako vul
- budu mit nervy, ze huntuju auto
- riskuju, ze to rozstriskam
- cesta to rozhodne nebude prijemna - spousta nadavek a strachu v kazde zatacce
- ...

V porovnani s tim, ze jen v urcitou dobu nekde budu a nekdo mi to slozi...
?

Ale kazdy at zvazi sam...

Mám odrojené včely s lonskou matkou, které po dnešní prohlidce nemaji zadne medne zasoby mimo pylu a vsude je jen plod jak zavickovany tak nezavickovany.
Vcelky z vedlejsiho ulu zasoby v medniku maji, jedná se me o to jestli je to normalni , aby byly vcely bez mednych zasob a jake opatreni mam udelat-jestli je spojit dohromady, nebo pockat zda-li si neco donesou díky za odpovedi.

Je mozne, ze by se vratila matka do ulu? Dnes me uletla stara matka z klicky a jima me hruza, ze si po 2 letech pamatuje cestu. Stalo se to nekomu?

Mám odrojené včely s lonskou matkou, které po dnešní prohlidce nemaji zadne medne zasoby mimo pylu a vsude je jen plod jak zavickovany tak nezavickovany.
......
Odrojené včely s loňskou matkou - ta snad uletěla?
Jinak bych začal krmit- Záleží na snůškových podmínkách, ale pokud jsou na suchu, je třeba jim dát zásoby.
Kolik, to záleží na těch podmínkách, ale pokud tam není intenzívní snůška ze které by daly nějaký výnos, tak já bych jim dal 2/3 zásob na zimu.

Karel

Je mozne, ze by se vratila matka do ulu? Dnes me uletla stara matka z klicky a jima me hruza, ze si po 2 letech pamatuje cestu. Stalo se to nekomu?
.....
V dobách dávných, kdy jsem s matkami machroval snad ano.
To snad je tam proto, že v těch dobách jsem dělal psí kusy a nemohl jsem si být ničím jistý. Začátečník :-)

Potom. nevím jestli je to dobře, jsem si osvojil metodiku, kdy kromě chovu nemanipuluji s matkou.

Jinak matka se řídí i čichem a při ztrátě matky jsem si všiml, že včely intenzívně větraly.

Karel

jen je nech a zvětši jim prostor

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odrojen? v?ely
> Datum: 30.6.2007 19:53:09
> ----------------------------------------
> Mám odrojené včely s lonskou matkou, které po dnešní prohlidce nemaji zadne
> medne zasoby mimo pylu a vsude je jen plod jak zavickovany tak
> nezavickovany.
> Vcelky z vedlejsiho ulu zasoby v medniku maji, jedná se me o to jestli je
> to normalni , aby byly vcely bez mednych zasob a jake opatreni mam
> udelat-jestli je spojit dohromady, nebo pockat zda-li si neco donesou díky
> za odpovedi.
>
>
>

Nejen při ztrátě - je hezké sledovat, jak třeba i při snubním letu matky na
každé vyšší rostlince kolem úlu sedí "větrající" včelky :-).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 30, 2007 8:41 PM
Subject: Re: Matka

...
Jinak matka se řídí i čichem a při ztrátě matky jsem si všiml, že včely
intenzívně větraly.

Karel

Blbe sem to napsal odrojene maji novou matku tam je to o.k-zasoby maji, ale roj co byl tak mam v ule novem, mista maji dost akorat me zarazi, ze tam nemaji zadne zasoby krom toho pylu.

Vzácně se může stát, že včely díky genetice se méně brání proti tiché
loupeži nebo na počet včel v úlu mají příliš velké česno nebo netěsný úl,
který nedokáží ubránit a zásoby byly ukradeny. Musely by se zúžit a zmenšit
česno nebo uzavřít méně používaná očka. Pokud tam je skutečně málo včel,
nebránil bych se zúžení. Jak v tuto dobu skončí snůška, včely mohou začít
intenzívně slídit a včelstvo, které má příliš moc plástů a moc velké vletové
otvory na málo včel, může být otevřeně vyloupeno a zničeno. Je vždy lepší
slabé včelstvo než neplánovaně zničené slabé včelstvo.
Jinak záleží na stanovišti. Tady na severní Moravě pokvete lípa malolistá
silně ještě tak týden a dokvétat bude další týden. Jestliže by teď tady mělo
včelstvo bez zásob a s zavíčkovaným plodem ne katastrofálně málo včel, během
týdne se ty včely vylíhnou, stávající včely se stanou létavkami a z lip by
ještě donesly dostatečné množství zásob. V teplejších oblastech už může být
lípa pryč. Situace je letos netypická. Třeba lípy jsou až o měsíc dříve než
jindy. Záleží silně na stanovišti. Někde, spíše v intenzívně
obhospodařovaných oblastech už letos skutečně zádná snůška být nemusí. Tam
by bylo skutečně nejlepší vybrat med a začít krmit cukrem na zimu. Ale
červenec je nejteplejší měsíc v roce a červencové dny jsou dlouhé. Mohou
začít medovat třeba extenzívně obhospodařované kvetoucí louky nebo pastviny,
třeba jetel bílý nebo nějaké rozsáhlé paseky v lese nebo třeba nějaké velké
porosty ostružiníku nebo třeba zlatobýl nebo netýkavka žláznatá, který jinak
kvete na konci srpna .... Nebo může začít intenzívní medovicová snůška
kvalitního tmavého medu, který zdvojnásobí letošní výnos ze včelstev......
Ale nemusí.....
Já mám v doletu extenzívně obhospodařované plochy i les a paseky v lese.
Takže já bych teď doplnil zásoby mednými zásobami z jiného včelstva tak na 5
kilo a v jiných včelstvech vybíral med a nechal tak po 10 kilech. Někdy v
polovině července bych na základě dlouhodobé předpovědi počasí odhadl a buď
vybral to, co donesly a dále nechal nebo vybral vše a krmil cukrem..

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 30, 2007 7:52 PM
Subject: Odrojené včely


> Mám odrojené včely s lonskou matkou, které po dnešní prohlidce nemaji
zadne
> medne zasoby mimo pylu a vsude je jen plod jak zavickovany tak
> nezavickovany.
> Vcelky z vedlejsiho ulu zasoby v medniku maji, jedná se me o to jestli je
> to normalni , aby byly vcely bez mednych zasob a jake opatreni mam
> udelat-jestli je spojit dohromady, nebo pockat zda-li si neco donesou díky
> za odpovedi.

Tady na severní Moravě pokvete lípa malolistá
silně ještě tak týden a dokvétat bude další týden. Jestliže by teď tady mělo
včelstvo bez zásob a s zavíčkovaným plodem ne katastrofálně málo včel, během
týdne se ty včely vylíhnou, stávající včely se stanou létavkami a z lip by
ještě donesly dostatečné množství zásob.
.........
Kolem mám pár hektarů lip, převážně malolistá. Když jsem začínal, myslel jsem, jaké je to terno. Protože u nás běžně kvete v druhé půli července, čekával jsem s dotočnou až skončí lípa. Naprostou většinu let mě zklamala. A to jsem v poměrně vlhké oblasti. To píšu proto, že se říká, že lípa musí mít vodu. Takže mě překvapuje, že někdo má z lip snůšku. Jakou máte kdo zkušenost.
Díky
Karel

Neodvažuji se říct, kolik hektarů mám v doletu, snad nyní celkem jeden nebo
dva lípy malolisté v osamělých stromech v obci nebo v lese zapojené v lesním
porostu a ojedinělé stromy lípy velkolisté na 3 - 8 včelstev na celkem 3
stanovištích . Před 15 lety to bylo 2 - 4 x víc lip a 3x více včelstev. Lípy
prakticky nikdy nedosáhly na takovou intenzívní snůšku, jako je třeba z
řepky, že by několik nastavků na sobě přetékaly medem. Jinak ale medují
hodně dlouho a kombinují v jednu dobu květovou i medovicovou snůšku, takže
se s ní dá každý rok počítat. I když je mimořádně špatné počasí, tak vždy za
těch 2 - 4 týdny se objeví několik dnů, kdy je počasí dobré a kdy donesou
aspoň na minimální snůšku do 10 kilo na včelstvo Obvykle to je chladné vlhké
větrné deštivé počasí, které spláchne medovici a snůška je potom světlý
květový med vonící po lípě s trochu mátovou příchutí, který by se měl
pastovat, jinak tuhne ve velice tvrdou kompaktní hmotu. Pokud je počasí v
pořádku, medovice není spláchnuta a za ten měsíc je tak polovina dní teplých
a vlhkých a s teplými nocemi - to je podmínka pro silné medování a v
předchozím roce nasadila lípa hodně květů - to kolísá, tak za ten měsíc
donesly dvakrát po 15 kilech medu na včelstvo spíš tmavého medovicového medu
intenzívně vonícího po lípě, který se prakticky nemusí pastovat, protože
tuhne samovolně v měkkou hmotu. V poslední době líp hodně ubývá, ve vesnici
lidi likvidují staré lípy u baráků a proluky s prudšími svahy zarostlé
lípami případně bývalé břehy kolem potoka a bývalého mlýnského náhonu a nové
se většinou nevysazují. V lesích se lípa těží jako plevelný strom na dřevo
na topení nová nevysazuje ani nenechává narůst přirozeným náletem.
V minulosti, kdy jsem měl plně obsazený kočovný včelín s 20 včelstvy, jsem
měl v doletu 2 - 4 hektary lip malolistých a dalších 20 - 30 včelstev jiných
včelařů, tak ale lípy vyšly dobře jen ve výjimečně dobré roky, běžně to bylo
tak k uživení včelstev plus 2 - 4 kg na včelstvo a v nepříznivých letech byl
hlad, evidentně bylo převčeleno. Většina lip tam rostla v lužním lese kolem
řeky v rovině, to je na naplaveném štěrku, písku a tmavé půdě mocnosti snad
jen 2 - 3 metry na skále, štěrk byl splavený pískovec z Beskyd, podklad
klasická flyš z pískovce a jílovce, případně zvětralá břidlice snad z
karbonu. Nyní mám stanoviště výše od řeky a tam jsou kopce a svahy a
klasická světlá jílovitá půda typická v předhůří Beskyd snad několik metrů
silná a pod ní by měly být zase ty jílovce a pískovce z jakési Karvinsko -
čehosik vrstvy typické pro území mezi Beskydami a Ostravou. Od oka se mně
zdá, že na té půdě lípy medují víc než v tom lužním lese.
Takže mně připadá, že lípa buď nemá takovou výnosnost jako řepka nebo odhady
její rozlohy v lesích jsou optimistické. Nefunguje to jako v řepce, kde jsou
stejné výnosy když se k většímu poli přisune 20 včelstev a stejné výnosy na
včelstvo jsou, když se přisune 200 včelstev. U lípy se mnohem dříve převčelí
stanoviště a pokud se včelaři sjedou za lipovou snůškou a převčelí to,
naopak zpláčou nad výdělkem. 20 - 40 včelstev na hektar lípy může být tak
hranice převčelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 8:29 AM
Subject: Re: Odrojené včely


> Tady na severní Moravě pokvete lípa malolistá
> silně ještě tak týden a dokvétat bude další týden. Jestliže by teď tady
> mělo
> včelstvo bez zásob a s zavíčkovaným plodem ne katastrofálně málo včel,
> během
> týdne se ty včely vylíhnou, stávající včely se stanou létavkami a z lip by
> ještě donesly dostatečné množství zásob.
> ........
> Kolem mám pár hektarů lip, převážně malolistá. Když jsem začínal, myslel
> jsem, jaké je to terno. Protože u nás běžně kvete v druhé půli července,
> čekával jsem s dotočnou až skončí lípa. Naprostou většinu let mě zklamala.
> A to jsem v poměrně vlhké oblasti. To píšu proto, že se říká, že lípa musí
> mít vodu. Takže mě překvapuje, že někdo má z lip snůšku. Jakou máte kdo
> zkušenost.
> Díky
> Karel

Tak jsem to ranním dotazem přivolal. Je tady 25 ve stínu, pod mrakem, vlhko a včely létají. Od rána bez přestávky. Vypadá to, že dává vše co má listí, či jehličí. Navíc kvetou ostružiny.
Jen aby nám to vydrželo.
Karel

flakatos napísal:
...-zasoby maji, ale roj co byl tak mam v ule novem, mista maji dost akorat me zarazi, ze tam nemaji zadne zasoby krom toho pylu.

Nie je to nič neobvyklé, že včelstvo - roj je bez zásob. V čase keď Ste roj osádzali, znáška končila alebo bola slabá. Je mežné i to, že Ste roju dali slabé zásoby a včelstvo to čo mali preplodovali, to je fakt, ktorý v komentári spomínate.
Je malá prvdepodobnosť, že si včelstvo doplní zásoby na potrebnú výšku a ak mu nepomôžete bude hladovať, plodovanie ustane, čo je v tomto čase problemetické.
Bude lepšie, keď tomuto včelstvu okamžite podáte zásoby, aby nenastala kontinuita v plodovaní, čo by sa prejavilo pozdejšie. Ešte horšie by bolo ak by Ste zásoby neriešili ich podaním, mohlo by sa stať žeby včelstvo skončilo svoju existenciu úhynom. Ešte raz, doplňte zásoby tak na 5-6 kg a potom budete spokojnejšie spávať. Anton

Zrovna nyní je krásně vidět, jestli počet včelstev v krajině dosahuje
kapacity krajiny, co se týká generování medných zásob. Na konci dubna a v
květnu jsou včely ještě slabší, zatímco v přírodě všechno kvete. Na většině
míst by se uživilo a získalo med někalikanásobně větší počet včelstev než v
krajině je. V červnu už jsou včelstva silné, zatímco hodně rostlin už
odkvelo a kvetou jen ty časně letní. Přesto pořád na většině míst, kde se
včelaří si včely donesou dost pro sebe i včelaře. V červenci už kvetou jen
pozdně letní rostliny, zároveň jsou včely nejsilnější a mají největší
vlastní spotřebu, ale zároveň v přírodě už těch zdrojů tolik není. Pokud
nenastane intenzívní medovicová snůška nebo pokud včelař nepřeveze včely k
nějaké kvetoucí kultuře. Která ale kvete v červenci? Červenec a srpen do
začátku krmení na zimu je tedy indikátor toho, že určitá oblast je obsazená
včelami naplno nebo dokonce mohlo by se říct převčelená.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 3:14 PM
Subject: Re: Odrojené včely


> flakatos napísal:
> ..-zasoby maji, ale roj co byl tak mam v ule novem, mista maji dost akorat
> me zarazi, ze tam nemaji zadne zasoby krom toho pylu.
>
> Nie je to nič neobvyklé, že včelstvo - roj je bez zásob. V čase keď Ste
roj
> osádzali, znáška končila alebo bola slabá. Je mežné i to, že Ste roju dali
> slabé zásoby a včelstvo to čo mali preplodovali, to je fakt, ktorý v
> komentári spomínate.
> Je malá prvdepodobnosť, že si včelstvo doplní zásoby na potrebnú výšku a
ak
> mu nepomôžete bude hladovať, plodovanie ustane, čo je v tomto čase
> problemetické.
> Bude lepšie, keď tomuto včelstvu okamžite podáte zásoby, aby nenastala
> kontinuita v plodovaní, čo by sa prejavilo pozdejšie. Ešte horšie by bolo
> ak by Ste zásoby neriešili ich podaním, mohlo by sa stať žeby včelstvo
> skončilo svoju existenciu úhynom. Ešte raz, doplňte zásoby tak na 5-6 kg a
> potom budete spokojnejšie spávať. Anton

Která ale kvete v červenci?
npr. slnečnica, tá dokáže vyprodukovať nektár aj pre včelstvo aj pre včelára. Otázkou ostáva, či sa slnečnica v obvode včelnice nachádza, ale úloha sa dá uskutočniť podľa rady, presunúť včelstvá ku nej na kolesách. Anton

Já mám letos rovněž minimálně medu, PLNO plodu, moře pylu a spousta včel. Vlastně by mě zajímalo jakto, že když je snůška tak malá, proč včely hodně plodují? Že by je stimulovala pylová snůška?

Koupil jsem medomet s pohonem nahoře a jsou s ním problémy.
Převodní hřídel je u těchto typů spojená s košem spojovacím válečkem, což je dutý váleček, ve kterém je hřídel motorku "uchycena" pouze přitažením malinkatým šroubečkem tak asi 3x5 mm přes stěnu válečku na povrch hřídele, žádné pevné spojení s hřídelí. Pokud točím, pravidelně se toto "spojení" uvolňuje, hřídel se pak protáčí a po čase nejde již šroubeček pořádně dotáhnout, hřídel se volně točí, koš skoro stojí. Nechci teď nadávat který XXX takové spojení vymyslel, ale protože je to dle nabídky v internetu celkem běžný typ prodávaného motorku, chci se zeptat, kdo s tím máte zkušenosti a jak problém vyřešit?

Obrázek takového motorku, co mám je na
http://www.logar-trade.si/artimages/4601v.jpg
a obrázek s nasazeným spojovacím válečkem na
http://www.logar-trade.si/artimages/4620v.jpg

Vlastně by mě zajímalo jakto, že když je snůška tak malá, proč včely hodně plodují? Že by je stimulovala pylová snůška?

No s týmto názorom by som mohol nesúhlasiť, lebo nie je to všade také jednoznačné. Každá oblasť môže byť iná, ktorej sa včelstvá prispôsobujú. Npr. u mňa od znášky z agátu (od 25.5) ukazovateľ úľovej váhy klesol o 8,5 kg. Matky plodujú, ale mám niekoľko včelstiev, npr. osadené roje, ktoré som nechal na prírodu majú minimum zásob, matky prestali plodovať, takže od zajtra začnem podávať cukrový roztok, lebo nič nenasvedčuje tomu, že sa znáška ešte vyskytne. Tam kde matky plodujú, včelstvá prosperujú zo železných zásob od agátu, no úbytok zásob je tu značný, čo znamená, že ani prínos peľu nebude včely stimulovať. Prejavil sa aj markatný úbytok včiel vo včelstvách, v ktorých z nejakých príčin matky určitú dobu neplodovali (rojenie). Satré včely, či pracovali alebo nie odchádzajú z úľa po 3-4 týždňoch a ak ich nové nenahradili debničky ostávajú poloprázdne.

- práve pri malej znáške nektáru s prínosom peľu môže včely a tým matku podnecovať k výdatnému plodovaniu. Príliv nektáru núti včely dobre sa starať o matku a tá sa odmeňuje kladením vajíčok, o ktoré sa včely pri dostatku peľu príkladne starajú.

- prínos peľu do úľa vždy stimuluje matku ku kladeniu vajíčok. Peľ nie je potrebný len pre kŕmenie plodu, ale hlavne pre liahnuce sa včely, pretože mladušky aby mohli plniť úlohy vo včelstve sa musia dostatočne "vykŕmiť". Ja to často pozorujem vo včelstvách s peľochytmi. Tam, kde včely v tom čase npr. pri matke čo začala plodovať, je prínos peľu pomerne malý, akonáhle sa začnú liahnuť mladušky, prínos sa prudko dvíha.
Takže odpoveď, či prínos peľu včelstvo k plodovaniu stimuluje, je moja odpoveď jasná, áno stimuluje.
Dá sa povedať na margo neplodovania alebo plodovania, všetko so všetkýn súvisí, preto aj k plodovaniu je potrebný prínos nektáru a peľu a to je u Vás asi v správnom pomere. Anton

zdenek:
>Převodní hřídel je u těchto typů spojená s košem spojovacím válečkem, což je dutý váleček, ve kterém je hřídel motorku "uchycena" pouze přitažením malinkatým šroubečkem tak asi 3x5 mm přes stěnu válečku na povrch hřídele, žádné pevné spojení s hřídelí.<
...
To jsou jedny z nejspolehlivějších komutátorových motorků pro včelaře na medomet. Otáčky se regulují velice elegantně. Co taková drobnost stojí??



Jinak ...
Nepevná spojení jsou v zemědělství řešena jednoduše.Co takhle tam dát spojovací kalený kolík se závlačkou? Ty se dají pořídit v lepších automoto dílech a nebo vobchodě se šroubkama. Já to kupuji na zajištění rotavátoru.

http://zpravy.idnes.cz/vcelarum-zanasi-plasty-cementovy-med-dw7-/domaci.asp?c=A070628_111119_domaci_cen
--------
Potíže s medovicí by mohly mít jen malý vliv na cenu medu. Podle ekonomů zůstane cena půlkilogramové sklenice mezi 55 a 65 korunami.

"Nebude to takový výkyv, aby to pohnulo s produkcí medu, a tudíž ani s jeho cenou. Pouze pravého domácího medu bude na prodej méně," řekl pražský ekonom Zdeněk Žižka.
-----------
půl kila za 55-65, t.j.- kilo za 110 až 130

A říkají to i ekonomové. :-))

Karel

Motorek může být spolehlivý. Kromě toho, že při plném výkonu silně jiskří na něm nic špatného neshledávám. Komplet s tang. medometem 4/8R (45x28) 21 tisic. Problém je také s vkládáním rámků. Vypnutý motor klade odpor a natáčení koše malinkým zapnutím a vypnutím je dost nepohodlné.Ruční natáčení koše přes odpor hřídele motoru vede vlastně také k povolení toho šroubku jak jsem psal.
Kdyby se směly oddělat plastová víka, nebyl by ten problém s natáčením, ale bojím se, že by mi do medu padaly nějaké prachové části z uhlíků jak motor jiskří.

Pro ten spojovací kolík by v hřídeli a také ve spojovacím válečku) musel být vyvrtán otvor a ten tam není (proto ten šroubek po hřídeli klouže). Průměr té hřídele není ale moc veliký odhadem tak kolem 1 cm. Dá se to někde profesionálně provrtat?

Váleček a hřídel provrtat skrz a stáhnout pevnostním šroubkem 3 - 4 mm a samojistnou matkou nebo zajistit lepidlem nebo barvou. Je li váleček na hřídelce volný a vrklá se, v prodejnách s ložisky prodávají spec. lepidlo, které tvrdnutím nabývá a to tu nepřesnost utěsní Kamarád koupil něco podobného, a každou zimu to musíme drobet vylepšovat. Já nenechám dopustit na pohon ala Havrlík. Již je odzkoušen i se zdrojem s počítače chodí jedna radost. Přišel mě na 500 Kč a asi 4 kg medu. Přes zimu si budu dělat náhradní pohon na velký medomet, kdyby náhodou kleknul frekv. měnič. Zdraví R. Stonjek

A jak řešíte natáčení koše pro vkládání rámků? Počítačem?

Pokud stačí do konce červenc zaplodovat aspoň 7 rámků je to v pořádku

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odrojen? v?ely
> Datum: 30.6.2007 21:57:52
> ----------------------------------------
> Blbe sem to napsal odrojene maji novou matku tam je to o.k-zasoby maji, ale
> roj co byl tak mam v ule novem, mista maji dost akorat me zarazi, ze tam
> nemaji zadne zasoby krom toho pylu.
>
>
>

> Rozpouštědlové barvy vyžadují ve skutečnosti taky takovéto pečlivé očištění,
> aby držely. V praxi se to obvykle zanedbává, očistí se jen to, co je vidět,
> neodstraňuje se voskový povlak, který vidět není. Voskový povlak se sice
> potom zatře barvou a zdánlivě je to v pořádku. Rozpouštědlová barva ale
> pracuje ještě 2 - 4 roky po natření, postupně se zvyšuje její tvrdost a
> křehkost a v souvislosti s tím klesá přilnavost. Takže pokud je pod barvou
> zatřený voskový povlak, za ty 2 - 4 roky se začne loupat.
> Z toho vychází, že pokud má být oprava medometu rozpouštědlovou barvou
> kvalitní, musí se očištění věnovat tolik času a případně i prostředků, že
> pokud by se to mělo všechno započítat včetně času, bude skutečně levnější
> koupit nový medomet nebo aspoň nový koš.
>
>



a co starý koš vyvařit v kotli? tím by se mohl voskový povlak strhnout a
koš řádně odmastit?

Pokud si medomet "opravim" tim, ze ho natru, musim pocitat s tim, ze po
case se bude muset nater obnovit (stejne jako kdyz natru uly a nebo plot :)
Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)


*** ježek ***

zdenek (82.100.43.4) --- 1. 7. 2007
Re: Pohon medometu (23601) (23603)
Motorek může být spolehlivý. Kromě toho, že při plném výkonu silně jiskří na něm nic špatného neshledávám. Komplet s tang. medometem 4/8R (45x28) 21 tisic. Problém je také s vkládáním rámků. Vypnutý motor klade odpor a natáčení koše malinkým zapnutím a vypnutím je dost nepohodlné.Ruční natáčení koše přes odpor hřídele motoru vede vlastně také k povolení toho šroubku jak jsem psal.
Kdyby se směly oddělat plastová víka, nebyl by ten problém s natáčením, ale bojím se, že by mi do medu padaly nějaké prachové části z uhlíků jak motor jiskří.

..Průměr té hřídele není ale moc veliký odhadem tak kolem 1 cm. Dá se to někde profesionálně provrtat?
....


Myslím, že je to celkově nešťastná koupě. Nic bych nevrtal a hodil bych to prodejci nahlavu. Co tak uplatnit reklamaci?

Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)
*** ježek ***
........

Normální problém. Stačí wapka a když není, tak při rodinném nákupu a tankování vytáhnout koš z ig. pytle, hodit 10 Kč(možná i více) do myčky na auta zvolit vysoký tlak, přidržet koš aby necestoval a jestli je wapka OK a barva špatná, tak to sleze v pohodě. Pak to strčit do pytle a po oschnutí doma ihned nanášet opravnou vrstvu.(stejnou jako je původní) Ještě lepší by byla pořádná parní průmyslová wapka.

Druhá dražší varianta je jej možnost vylouhovat, ale v případě potřeby odstranění epoxidového nátěru to je kničemu. U ní bych volil dočasnou opravnou variantu č. 1.

Pokud ten plod je zavíčkovaný, mohla být slabá podněcovací snůška před 2 - 3
týdny a dříve a matka tehdy intenzívně kladla. Potom už jen spotřebovaly ty
zásoby. Totéž s pylem. Jiné roky bylo hodně dnů, kdy bylo pod mrakem,
pršelo, včely nemohly vyletovat a jen spotřebovávaly zásoby a pyl. To letos
v květnu a červnu nebylo, sice bylo občas chladno, ale slunečno a včely
mohly nosit prakticky každý den.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 7:50 PM
Subject: Re: Odrojené včely


> Já mám letos rovněž minimálně medu, PLNO plodu, moře pylu a spousta včel.
> Vlastně by mě zajímalo jakto, že když je snůška tak malá, proč včely hodně
> plodují? Že by je stimulovala pylová snůška?

Hřídel medometu bude z tvrdší oceli a obyčejným vrtákem za 10 korun se do
něho udělá prohlubeň tak milimetr, pak se vrták otupí a konec. Je třeba mít
vrták na tvrdou ocel. Použil bych průměr trojku, to by mělo stačit na
šroubek trojku nebo dva a půlku. Co se týká vrtání, když se hřídel pořádně
upevní třeba do svěráku, bez problémů se ten průměr jeden cm provrtá
obyčejnou ruční vrtačkou. Jen nesmí moc házet a amatér bez zkušeností musí
počítat s tím, že tak jeden - dva vrtáky zlomí. Zkušený zámečník by to měl
provrtat bez problémů. Co se týká protažení šroubkem a jeho zajištění, staří
praktici dělali takové otvory tak těsně, že závit se při protažení mírně
poškodil a potom našroubovaná matka nebyla volná, ale držela těsně a žádné
otřesy s ní nepohmuly. K zajištění matky se taky dá matka našroubovat
závitem přes pásek igelitu Ostatně co brání použít do provrtaného hřídele
třeba napruženou závlačku, ta by tam měla držet taky.
Co se týká vlastního motorku, z fotografie mně připadá, že na motorku je
šroubovicový převod. Ten už z principu je hodně do pomala, takže malý pohyb
koše medometu způsobí mnoho otáček motorku a tím onen velký odpor proti
pohybu koše. Tomu se dá v jednom směru snadno odpomoct. Do motorku se pustí
slabý proud, který ještě motorek a medomet neroztočí, ale bude stačit k
odstranění odporu motorku proti pohybu koše. Potom na jednu stranu bude
možné otáčet košem bez odporu, na druhou stranu ale s dvojnásobným odporem.

R. Polášek

Zas by musel být ve vodě v kotli nějaký odmašťovač, a nějaký pasivační
prostředek, aby kov nezrezl dříve, než uschne. a to všechno by se s vodou v
kotli muselo vyhodit. Praktické řešení by mohla být tlaková myčka. Studená
voda o takových 100 atmosférách z levné myčky za by určitě sundala
nepřilnavou barvu. Koš by to snad vydržel. Lepší myčky umožňují stříkanou
vodu ohřívat až k varu nebo dokonce zároveň do horké vody přidávat
odmašťovací a pasivační prostředky, to by pak už bylo úplně ideální. Jenže
sehnat takovou myčku a kolik by takové očištění stálo je věc jiná. Nakonec
by to nejspíš dopadlo tak jako jinými způsoby, koš by byl sice očištěný a
odmaštěný, ale za vysokou cenu. Nejlepší "průmyslové" očištění koše by bylo
opískování jemným pískem nebo něčím podobným. Pokud by ten písek nebyl
zamaštěný třeba po recyklaci, stačilo by to potom na nátěr rozpouštědlovou
barvou. Pro práškovou barvu by bylo potom třeba po pískování předúpravu
kovu, jemné domaštění a potom třeba fosfátování. Pokud by se kvalitním
očištěním plně využila přilnavost a kvalita prakticky libovolné
potravinářské rozpouštědlové, odhaduji životnost nátěru medometu minimálně
na 10 - 20 let a nátěr by "neodešel" oloupáním, ale prorezavěním a protože
med je suchý materiál, bylo by pro životnost rozhodující doba čištění
medometu vodou a jakým způsobem pak ta voda ve vyčištěném medometu zasychá.
Myslím, že levné a zároveň kvalitní očištění koše medometu neexistuje. Buď
to bude levné nebo kvalitní. Kromě nákupu tašky šmirglů a dvoudenního
šmirglování koše, to je zároveň i levné i poměrně kvalitní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 01, 2007 11:03 PM
Subject: Re: Medomet


>
> a co starý koš vyvařit v kotli? tím by se mohl voskový povlak strhnout a
> koš řádně odmastit?
>
> Pokud si medomet "opravim" tim, ze ho natru, musim pocitat s tim, ze po
> case se bude muset nater obnovit (stejne jako kdyz natru uly a nebo plot
:)
> Umim si predstavit tu "radost" pri sundavani stareho nateru z kose :)
>
>
> *** ježek ***

to já mám také s Logarem menší problém.Do spodního ložiska-kuličky, když se medomet umýval mi vnikla voda a medomet začal i po vysušení ve vyšších otáčkách pískat.Při sušení jsem zjistil, že kulička byla předtím pravděpodobně něčím namazána.Víte někdo čím?

řekl bych, že byla namazána tukem. Můj medomet není logar, ale ten motorkový šnekový převod je totožný, včetně válečku a i té kuličky naspodu.Asi se to všechno montuje ze součástí jednoho výrobce.

Vám se ten spojovací váleček v osce motorku neprotáčí? Kolikrát jste s tím vytáčel?

Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko. Váleček z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
Zdraví R. Stonjek

Klidně použij vazelínu a pokud se ti to bude zdát špatně staší ždibek sádla jen ne stolní oleje ty časem stvrdnou
POKUD PRACUJEŠ NORMÁLNĚ TAK BY SE MED NEMĚL DOSTAT DO STYKU S TUKEM

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 02.7.2007 10:22:06
> ----------------------------------------
> to já mám také s Logarem menší problém.Do spodního ložiska-kuličky, když se
> medomet umýval mi vnikla voda a medomet začal i po vysušení ve vyšších
> otáčkách pískat.Při sušení jsem zjistil, že kulička byla předtím
> pravděpodobně něčím namazána.Víte někdo čím?
>
>
>

jak může po hřídeli stékat med kdyz ho odstředívá sýla vynáší ven Po hřídeli jsem ještě neviděl téct med


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 02.7.2007 21:24:32
> ----------------------------------------
> Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v
> důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko. Váleček
> z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku
> do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání
> medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že
> do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Po hřídeli med nestéká, ale je-li ho na dně dost, může se dostat i do té prohlubně s kuličkou. Záleží na tom jak moc to teče a jak vysoko nade dnem je ten středový otvor.

Obrázek takového motorku, co mám je na
http://www.logar-trade.si/artimages/4601v.jpg
a obrázek s nasazeným spojovacím válečkem na
http://www.logar-trade.si/artimages/4620v.jpg
---------
Jen tak dotaz ze zvědavosti. Jak funguje ta páčka na levé straně motoru?
A má ten motor nějaký volnoběh-spojku? Jak moc samosvorný je ten šnekový převod? Pokud je šnekový.

Díky za info.
Karel

Páčka: doprava = doprava, doleva = doleva, uprostřed = stůj
Při plné rychlosti hodně jiskří. Když stojí bručí.
Pokud se páčkou trhne rychle, může se utrhnout něco na převodu, nejspíše se ale povolí spojení spojovací váleček-hřídel.

Volnoběh nemá, v tom je ta potíž s natáčením koše při vkládání rámků.
Jestli je převod hřídele šnekový vlastně nevím, nerozdělával jsem ten převod.

Znamená to, že spodní ložisko medometu se může místo kuličky do důlku
udělat systémem větší rovná plocha silonu na větší rovnou plochu silonu?
Zrovna dneska jsem se díval do nabídky Řempa.net , budu tam zítra něco
kupovat a nejlevnější silonová tyč průměr 20 a délky metr je tam za 93 Kč.
A kdo by chtěl lepší je tam silon už sycený mazadlem na samomazná ložiska
nebo nebo ještě lepší a dražší plastické hmoty určené na kluzná ložiska.
Výběr velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 02, 2007 9:24 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Já si myslím, že u medometu na el. pohon jsou všechny kuličky a špičky v
> důlku špatně. Nejlepší je z novým anticoro košem přejít na ložisko.
Váleček
> z hliníku /silonu/ prošroubovat dvěma šroubky utěsnit silikonem a hřídelku
> do ložiska udělat lehce suvně. Ložisko použít zakryté a zamezit stékání
> medu po hřídeli k ložisku. Nevytáčíte li desítky tun můžu vás ujistit, že
> do konce života nebudete mít se spodním uložením koše problém.
> Zdraví R. Stonjek

Vezmi 12 voltovou přístrojovou nebo jinou malou žárovku, co má proud tak
0,2 - 0,5 ampér a při vkládání rámků přes ni pouštěj do motorku 12 voltů.
Koš to neroztočí, jen usnadní na jednu stranu jeho natáčení. Motorku tak
malý proud taky nic neudělá, i když stojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 02, 2007 11:05 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Páčka: doprava = doprava, doleva = doleva, uprostřed = stůj
> Při plné rychlosti hodně jiskří. Když stojí bručí.
> Pokud se páčkou trhne rychle, může se utrhnout něco na převodu, nejspíše
se
> ale povolí spojení spojovací váleček-hřídel.
>
> Volnoběh nemá, v tom je ta potíž s natáčením koše při vkládání rámků.
> Jestli je převod hřídele šnekový vlastně nevím, nerozdělával jsem ten
> převod.

Vyzkousim.

Pohon mám ruční a tam je spojovací kus masivní se dvěma čepy.Po hřídeli med nestéká do ložiska, ale při mytí medometu jsem měl vyndaný koš a tak tam voda vnikla.rostlinné tuky jsem zavrhl v té době, kdy jsem jimi namazal hřídel u starého pohonu.Přestala sice pískat okamžitě, zato do dalšího týdne tuk tak ztvrdnul, že jsem měl problém to rozhýbat a pak jsem již musel vždy mazat.

Vážený příteli Kozlíku,díky za Váš příspěvek týkající se mazání spodní osy medometu.Máte pravdu,že není vhodné toto
mazat rostlinými oleji.Již po mnoho let tuto spodní osu medometu /2x - 3x / ročně po prvé po řepce,což je zapotřebí
a po druhé a většinou i naposled.Zásadně vždy po umytí medometu máznu kousek sádla/vepřového/ do spodního ložiska
a bohatě to stačí,když začne medomet při dlouhém vytáčení pískat jak píšete,je jej potřeba rozebrat,umýt a znovu namazat/spodní ložisko/ a potom v pohodě vytáčet dál.
To se ale netýká nových medometů,které mají kuličková ložiska,tam jim poradit nemohu...

Milý Františku,máme to tu také,jenže je štěstí,že současně kvete pohanka a tak je to asi tak na půl.Ta medovice jde
za ráno,poté když přischne,tak běží ta pohanka.Co mám zkušenosti od okolních včelařů,vytočí kolem 50 - 60%.Já jsem ještě nezačal,ono to nějak dopadne.Jinak začíná vyhánění trubců i jejich zavíčkovaný plod již je na letácích.Čili končí letošní snůška,která byla o měsíc dříve než v ostatních létech.Dá se říci,že rok byl snůškově dobrý a nebýt té medovice,byl by nadprůměrný.
Co ještě Ti říci, - aby se Vám vydařila ta nastávající letošní oslava 100 let výročí založení včelařského spolku pro Humpolec a okolí. Patří Vám všem,kteří pokračujete ve šlépějích zakladatelů Humpoleckého včelařského spolku - čili dnešní ZO ČSV hodně zdaru a všem jejím členům hodně zdraví,štěstí a radost z chovu včel,Emilka...

Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to. Med projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne silikonem, nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet. Zdraví R. Stonjek

Může mi někdo laskavě sdělit na mail, jak daleko běžně včely létají za snůškou, jak daleko extrémě a případně přidat nějaký odkaz na odborné články? Děkuji.

No, když ten email uvedeš, tak možná...

Jen nechápu proč tolik práce a náladů když medomed se točí jen pár minut a vy děláte úpravy jak na jaderné elektrárně já mám radiální koš z padesátého roku již v novém medometu a při třiceti úlech není na hřídeli nic vidět

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pohon medometu
> Datum: 03.7.2007 14:00:39
> ----------------------------------------
> Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví
> spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko
> a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde
> jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to. Med
> projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne silikonem,
> nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so
> nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe
> zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by
> to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet. Zdraví
> R. Stonjek
>
>
>

za ekonomické se považují 3 km, ale poslední výzkumydokzují, že létají i 8 km a to rychlostí kolem 60 km / hod

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Kejkrt <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak daleko l?taj?
> Datum: 03.7.2007 14:43:11
> ----------------------------------------
> Může mi někdo laskavě sdělit na mail, jak daleko běžně včely létají za
> snůškou, jak daleko extrémě a případně přidat nějaký odkaz na odborné
> články? Děkuji.
>
>
>

Jak daleko lítají?Nu je to různé,záleží na počasí,jestli je stálé,slunečné,či pod mrakem a každou chvíli jsou přeháńky.V tom prvním případě létají i do vzdálenosti 3 km
ale je zapotřebí vědět,že na větší vzdálenost spotřebují i více medu,takže přínos je třeba poloviční než z blízkého
zdroje.Taktéž velmi záleží,jestli je to v dubnu,květnu či potom v létě.V tom druhém případě jsou rády,když donesou vodu pro plod i z velmi blízkého zdroje,zase záleží na tom,
v kterém období se to koná,hlavně v časném jaru jsou velké úbytky létavek,které když vysvitne slunko,vyletí pro pyl a
následně slunce zajde a unavená létavka s doneseným pylem
sice doletí ale zahyne za úlem ve stínu,když se netrefí na leták.To je dobře známo všem pokročilým včelařům.

Myslím že v MV 2007/2 je článek Ing. Čermáka o energetické bilanci včely ve snůšce. Měřil tam, kolik toho včely donesly ve volátku.
Efektivní snůškový dolet se uvádí asi 1 až 3km. Nejen já jsem pozoroval přínos ze svazenky atd. vzdálené 7-8km.
Se svazenkou to popsal kdysi někdo ve Včelařství a Ing. Čermák myslím tu samou vzdálenost pro řepku u Liptovského Hrádku.
Karel

V článku "Jak daleko včely létají?" ve Včelařství č. 2/1996, str. 43. uvádí
autor Ing. D. Titěra: "Nejdelší vzdálenost doletu od úlu, kterou jsme tehdy
včelám při našich pokusech naměřili, byla kolem 3 kilometrů. Ale v některých
případech mohou včely létat i mnohem dál."
Dále je v článku uvedeno: "Před řadou let, kdy ještě nebyly léky proti
varroáze, vyhledávali jsme v terénu nemocná včelstva a při tom jsme také
dolet měřili. Podrobně jsou tyto pokusy popsány ve Včelařství 1983, č. 1.,
str. 18."

Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka, síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.

Podívej se do posledního čísla Včelařství.

Dostaneš je koupit v včelařských potřebách

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?ela? Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Varroa - podloka se s?ty.
> Datum: 03.7.2007 20:29:10
> ----------------------------------------
> Kdo poradí, jaké rozměry ok jsou vhodné pro zhotovení podložky (podložka,
> síto 1, síto 2)k monitorování spadu VD? Díky.
>
>
>

Svazové sklenice jsou v prodeji, ale pro mě je 1400 ks příliš velké množství, nenajde se někdo kdo by 200-300 sklenic odprodal, samozřejmě přispěji na dopravu. Jsem od Rychnova n.Kn. Prosím nabídky na mail.Kovář M.

Levně přenechám 6 včelstev (Kraňky) mladšímu včelaři, dobře udržované.
Důvod : stáří

Jana Fortikova:
Dobry den, hodilo by napsat kdepak ty vcelky mate, nebo kde bydlite..

Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.

Určité informace lze zjistit na adrese:
http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Ceník výrobků a služeb, strana 4. - Laboratorní rozbory

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pep?k
Subject: Dotovan? rozbory med?
Máte někdo zkušenosti s rozbory medu

Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem za odpověď.

Co mně kdysi vysvětlovali strojaři, tak se pouzdo pro ložisko udělá o
nějakou tisícinku menší než je ložisko, potom se zahřeje a vloží se do něho
studené ložisko. Až se teplota vyrovná, ložisko drží. Nebo pro méně náročné
kontrukce se udělá stejně velké a ložisko se do něho nalisuje nebo natluče
paličkou. Vytahuje se vyklepáním nebo stahovákem. Takové soustružení je ale
dost drahé, protože vyžaduje přesný stroj. Upevnění silikonem nebo epoxidem
je náhradní technologie, kdy se to pouzdro ložiska vůbec nemusí dělat
přesně. V krajním případě se může v hliníku nebo silonu udělat obyčejnou
vrtačkou s brusným kotoučkem nebo frézkou, potom je dosažitelná přesnost
desetiny až půl milimetru. Kdysi jsem takhle přizpůsoboval duralové pouzdro
na ložisko ve vysavači, původní se vysypalo a nové se mi ještě za socialismu
povedlo sehnat asi o 2 milimetry větší. Oprava se povedla, ale na tom
pouzdru jsem tehdy strávil několik hodin. Pokud se epoxid nebo silikon
dostane do ložiska, bude asi dělat problémy. Další možnost je udělat půlku
pouzdra ložiska pohyblivou a odnímatelnou a stahovat ji k ložisku nějakou
kovovou páskou. Tolik k ložisku do medometu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 03, 2007 2:00 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Vezme se špalík hliníku, duralu, nebo silonu. Na soustruhu se upraví
> spodek, aby kopíroval dno medometu a nahoře se provede vybrání pro ložisko
> a nesmí se zapomenout, aby v případě poruchy šlo ložisko vyklepnout.Nikde
> jsem nepsal, že po hřídelce teče med, ale kapka ke kapce, mytí a je to.
Med
> projde ucpávkou ložiska a dokonale ho zalepí. Špalík se podmázne
silikonem,
> nebo epoxidem s bílými sazemi vše se sestaví tak, aby koš se otáčel so
> nejlehčeji a nechá se zaschnout. To kvůli souososti. Zatékání nejlépe
> zamezí plastový kruh nafest naražený na hřídel. Je to dost práce a tak by
> to chtělo ještě dát pohon dolů a pak už jen bezporuchově vytáčet.
Zdraví
> R. Stonjek

500 Kč Mor včelího plodu, HNILOBU VČELÍHO PLODU, a ješte jden ale to nevím co to je protože tam jsou letinské názvy.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotovan? rozbory med?
> Datum: 04.7.2007 18:21:47
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s rozbory medu třeba v SVU Jihlava nebo v Olomouci a
> Dole.Co to stojí a co všechno dělají v rámci této dotace?Díky za odpovědi.
>
>
>

je ovšem otázkou k čemu to potřebuješ? Jinak pokud je to k jídlu tak 1 : 1. Protože má větší sladivost. V ostatních případech med má od 16 do 23%vody podle druhu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: vydatnost medu
> Datum: 04.7.2007 22:06:16
> ----------------------------------------
> Může mě někdo poradit jaké množství medu nahradí jeden kg cukru?Díky předem
> za odpověď.
>
>
>

Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
Subject: med


> Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?

Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do jehlanu a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

Jinak i mě se zdá, že o medometech už toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek
......
Chystal jsem se vznést také dotaz. Na mém prvním prastarémmedometu byla hřídel vedená "vyvíšeninou" zkrz dno a pod ním uchycena.

Toto řešení se mi osobně zdá lepší a pokud bych někdy musel medomet dělat, šel bych touto cestou. Výhody:

Radiální síly jsou vedeny blíže zemi a kotvení je snažší.
Síly a vibrace nejdou do bubnu, ten nemusí na to být pevnostně dimezován pokud jej nechci použít jako nádobu na med atd..
Dole je více místa pro řešení pohonu, úplně jednoduché řešení třecí diskový převod (který jsem měl u starého nahoře s klikou) můře být snadno plynule proměnný.
Tím řeším i problém spojky.
Pohon nepřekáží nahoře. Dole není takový problém s hygienou.

Jediná nevýhoda - otvor ve dně a nemožnost použít nádobu na rozplavování cukru, nebo stáčení atd.
Řešení - na dno nedělat klasický "bombírung" nahoru ale provést vyvýšení kolem otvoru kusem trubky se závitem.
Při demontáži koše - opět výhoda, že pohon je dole- se buď zašroubuje zátka, nebo trubka - hřídel která povede nad hladinu a bude pohánět nějakou lopatku na míchání vody.
Zkoušel někdo míchat med v ponořeném (plovoucím) sítě.

Takže pokud má někdo v plánu si stavět medomet, má o čem přemýšlet.
Pokud někdo takový vyrábí, rád se to dozvím.
Ne že bych se nudil a mám pořád co dělat, takže medomet si úplně sám dělat nebudu.

Karel

Med z ptačího zobu má nepříjemné "aroma" podobné myšině, které je v době snůšky cítit z úlu. Naštěstí bývá jen nepatrnou příměsí letní snůšky. Je velmi dobrou nektarodárnou rostlinou, ale (naštěstí) nebývá ho dost na druhový med. Roste rozptýleně v křovinách ve volné krajině. Pěstuje se v parcích, často jako "živý plot".
Broněk Gruna

Asi jsem pozadu, ale všechny medomety, co jsem viděl, měly dole v plášti
otvor a spodní ložisko bylo pod medometem a přístupné zespoda. Taky byla
zespoda přístupná část hřídele, takže mazání se provádělo klasickým mazacím
tukem, který by musel vyvzlínat po hřídeli minimálně 10 centimetrů, aby se
dostal do medu. Dávat ložisko na dno medometu se mně zdá jen jako náhradní
řešení a už vůbec ne pro medomet s dlouhou životností pro profesionálního
včelaře, jakým podle tvých příspěvků jsi. Už taky proto, že jen položit
ložisko na dno a jen ho trochu přilepit a spolehnout se na to, že to bude v
jehlanu držet, když třeba ten plech není zespodu vůbec vyztužený a ložisko
není připevněno šrouby procházejicícmi skrz plech. Musel bych vidět medomet
v provozu, usuzuji, že plech pod ložiskem při vytáčení pracuje, je dynamicky
namáhán a moc dlouho nevydrží než praskne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 7:26 AM
Subject: Re: Pohon medometu


> Milý Radime, zase komplikuješ svými teoriemi situaci. Tmel se dává pod
> špalík, aby vyrovnal styčné plochy dno medometu - špalík. Dno je do
jehlanu
> a tak se tomu musí trochu pomoct. Jinak i mě se zdá, že o medometech už
> toho bylo dost. Zdraví R. Stonjek

Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece, jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit a v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je to nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat. Zdraví R. Stonjek

Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 05, 2007 5:29 AM
> Subject: med
>
>
> > Jakýpak je med z ptačího zobu, zatím roste kolem včelnice plůtek ze
> > skalníků, letos masivně kvetl, byl olepený včelami a med byl chutný.Další
> > část chci z ptačího zobu, protože ten kvetl později, ale když kvete, tak
> > trochu smrdí.Jak se projevuje na medu? Jaké máte zkušenosti s pámelníkem?
>
>
>
>

Nechápu tuhle debatu, snažil jsem se tomuhle předejít a zapojit do akce
velkoobchodníky se sklem, umí to a tu marži jim rád zaplatím, Na
Hradecku pan Hutla přiveze v banánovkách až domů. To je tak těžké najít
další solidní obchodníky ve vašem okolí?
S pozdravem

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, June 29, 2007 10:22 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Sklenice

Jsem rád, že má někdo na převoz sklenic stejný názor a to že na velkou
dálku je to velké riziko, přičemž se nejedná o váhu, ale o výšku
palety.Až
se mi to podaří úřednicky zvládnout, vyrazím s krabicemi. Kdyby se i
převoz
zdařil, co potom s tím doma? Máte doma vys. vozík? Proto je lepší rovnou
do
krabic. S anticorem je dnes problém v tom, že se prodává hlavně z dovozu
a
nikdo nezná složení, ani jak se bude chovat v agr. prostředí. Tomu
odpovídá
i výběr elektrod. Musí se zkoušet čím to jde. Uvedenými elektrodami jsem
vařil i ob. tranďákem a s dnešním inventorem to jde výborně. Problém
antikora je v tom že když ho svár ohřeje materiál odvádí špatně teplo a
vše
se nepředvidatelně zkroutí. Je nutné s tím počítat hodně před tím křížem
bodovat a myslet u toho. Zdraví R. Stonjek

Tak to jo, s tím souhlasím. Snadnější ten špalík než to nadstavovat. Myslím
taky, že už diskuze k medometu bylo dost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 5:31 PM
Subject: Re: Pohon medometu


> Ach jo, proč jsou někteří tak natvdlí!!! Začátkem této diskuze bylo přece,
> jak modernizovat medomet starý. Já jsem navrhoval vzít to zgruntu, včetně
> motoru dolů apod. Tak to mám provedeno já a nemůžu si to vynachválit. Kdo
> se však na to necítí musí si anticoro koš koupit nový a v tom je ten
> problém. Hřídelka je u něj totiž krátká a výrobci na modernizaci starých
> medometů nabízejí pohon horní. Pak by se musela hřídel zespodu prodloužit
a
> v tom je problém, nesmí totiž házet a tím při 400 ot./min nepříjemně
> klepat. Naopak špalík na dnu je výškově stejný jako staré provedení a je
to
> nejednoduší řešení, s kterým by si každý mohl poradit a ani práce pro
> soustruh není moc. Neházivé nastavení křídelky s košem, který má prům, cca
> 50 - 60 cm není úplně jednoduché a už to chce umět. Navíc spodní uložení
> hřídelky na dně medometu je zcela běžné a u starých med. na kliku
> nejrozšířenější. Tak co v tom stále hledat problémy! Kdo nechce točit
> klikou a dívat se na nějaký rezatý vrak, musí s tím něco udělat. Cest je
> několik a kterákoliv z nich je lepší než nedělat nic. A zdaleka nejlepší
> je, aby se nic dělat nemuselo je o tom do zblbnutí diskutovat.
> Zdraví R. Stonjek

Zeptal jsem se na přepravu železnicí na www.cdcargo.cz z Aše a z Hodonína,
kde jsou tam někde sklárny do Severomoravského kraje a paní mně odpověděla
toto:

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek

Ale květů řepky na plochu díky chemii je znatelně více než tehdy. Taky to
závisí na půdě. Kdysi před 30 lety jsme mohli jezdit na řepku buď na jih do
podhorského kraje , kde byla půda pro pohanku a trochu pšenici nebo na
sever, kde byla půda pro brambory, pšenici a dalších pár kilometrů na sever
do roviny pro řepu cukrovku. Na tom jihu včely z kvetoucí řepky 20 včelstev
ve včelíně nedokázaly plně zaplnit medníky, na severu v pohodě tehdy stejně
jako dnes. A tehdy bezerukové odrůdy určitě nebyly, možná to byly odrůdy
ještě s hořčinami v semenech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 05, 2007 6:09 PM
Subject: Re: med


Dneska se pěstují bezerudokové odrůdy a ty mají nektaru méně

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: med
> Datum: 05.7.2007 06:58:46
> ----------------------------------------
> A je toho tolik, aby z toho něco bylo? U řepky se uvádělo před 30 lety +-
> 1000 kg sladiny z hektaru, takže 1 kg z 10 čtverečních metrů. Dneska, když
> se na poli chemicky ničí plevele a podporuje růst by to mohlo být i
> znatelně více. Ale i řepky na rozumnou malou snůšku by bylo potřeba
několik
> stovek čtverečních metrů a raději menší počet včelstev v okruhu 1 - 3
> kilometrů. Dobrou vydatnost by měl mít podle literatury pámelník, snad
> podobnou jako ta řepka. Intenzívní nálet na skalník jsem pozoroval taky,
> ale ten jeden můj keř to nevytrhne. U ostatních nevím.
>
> R. Polášek

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.

Pro všechny organizované včelaře v Brně a na jižní Moravě je nyní dostupná dlouho diskutovaná sklenice na Český med prostřednictvím internetového obchodu s obalovým sklem: www.obalovesklo.ic.cz

"nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
4760,- Kč.
Ing. Jana Mlkvá
Obchodní manažer ČD
Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "

Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
domluvilo, vypadá to vcelku slibně.

R. Polášek
-----
Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do 5tun.
Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.

S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit. A dát do kupy dvanáct včelařů. ???

Karel

Určitě se najde slušný obchodník,ale když on nás okrade on za to chce peníze a my si myslíme ,že pro včelaře budou všichni dělat zadarmo!Kdyby nebylo včelařů nebylo by nic.Tak proč nás všichni chtějí jen odřít viz výkup medu! Trochu nadsázka,ale včelaři to tak vidí.
-----
Zvláště když je vnich vzbuzeno očekávání, že sklenice bude za 3,20 a ona je pak za dvojnásobek. :-)(http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=21
+ obvyklé (?) balné a poštovné de pošty).
To je přesně, jak ta vyjádření pana tajmeníka ve Včelařství, že obchodníci "mají nepřiměřené zisky" (jemně řečeno) když za 30 vykupují a za 60 podle statistického úřadu vyvážejí.
Ta nevraživiost ke "zlodějům" mezi včelaři byla i dřív, ale od roku 2005 je pěstována jako oficiální linie. Stačí zalistovat staršími ročníky Včelařství.
Takže se není co divit. Tak bylo zaseto. Spíš se divím, že se někdo ještě živí obchodováním s včelaři. :-)

Karel

Ti lidé jsou ještě pořád v socialismu, kde fungovaly na celém území všude
stejné ceny a žádné DPH neexistovalo, takže cena byla jen jedna. A kde když
bylo potřeba něco z Aše dovézt třeba na severní Moravu, daly se dva litry
slivovice známému šéfovi dopravy v podniku, řidiči litr slivovice a to byly
všechny náklady s takovou dopravou... A taky si zvykli, že včelaření a
všechno kolem bylo zájmové, takže všechno kolem lidi dělali zadarmo po
vlastním zaměstnání. Bohužel ta doba už není a kdo se bude chovat, jako že
ta doba pořád je, tak bude narážet. Vedení to řeší oním vytvářením nepřátel.
Je otázka, jak moc to sráží dolů včelařství jako obor, protože na druhé
straně třeba byli docela úspěšní v lobování co se týká státním a zřejmě i
evropských podpor a taky třeba pořád politicky žijí z úspěšného potlačování
varaózy zavedenemu u nás před čtvrtstoletím . Třeba by bylo zajímavé to
porovnat s vrchním vedením jiných zájmových svazů, rybářů, chovatelů atd,
jestli i tam to vedou dosud takoví lidé nebo nebo už noví, co dnešní
podmínky chápou. Na druhé straně, co se týká těch sklenic, vytvoří se zlá
krev zase jen mezi drobnými staršími včelaři, co ty dnešní podmínky
nechápou. Včelař, který uvažuje podnikatelsky a už si třeba sám nějaké
sklenice odněkud vozil, chápe, že když sklárna prodává sklenice za nějakou
cenu, že u obchodníka musí být dražší. A podle materiálu uveřejněného na
webových stránkách Svazu prodává Avirunion sklenice za 3,28 + 19 % DPH,
takže za necelé 4 koruny při odběru jedné palety s 1404 kusy.

R. Polášek

Když si pro ně pojedete do Dubí, bude jedna sklenice v ceně 3.28 + 19 % /aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./. Pokud Vám je někdo doveze, musíte počítat s tím, že to nebude za děkují, ale také něco bude za ně chtít. Zadarmo,ani slepice nebude hrabat.Svaz to dokázal zařídit, ale nemůže nám je vozít domu. Já je mám zaplacené a jedu si pro ně příští týden. Ve starým favoritu jsem vyhodil sedačky a přes tvrdé papíry těch sklenic naložim minimálně 400 ks a zbytek zůstaně na paletě. Do všech váh tj. zatížení vozíku a vozidla se pohodlně vejdu. Povezu to 120 km a za poslední roky jsem už nějakou paletu také odvezl stejným způsobem.

19%DPH/aby měli z čeho dobře kecat v parlamentu vládě atd./.
--------------------------
To je přesně taková úroveň, jako ve Včelařství zmíněné povídání o "parazitech".

Podívej se na rozpočet obecního/městkého úřad kde bydlíš.
Kolik je režije úřadu (kolik stojí ře tam chodí kdo "kecat"), kolik dostane ze státního rozpočtu škola, školka. Na kolik přijde návštěva jednoho dítěte měsíčně školu. A vůbec jak "kvalitní" služby dostáváš za vybrané peníze tam kde si to můžeš kontrolovat. A pokud si z malé obce, tak jaký je poměr mezi "spotřebou" úřadu a penězi třeba na školy.
NA druhou stranu, parlament stojí značné prachy, ale více méně si je tam volíme (vynechám nemožnost ovlivnit složení kandidátky), ale včelařství z toho rozpočtu dostává asi 100 milionů, z toho na "spotřebu" ČSV skončí polovina. A možnost ovlivnit složení a funkčnost jsem neměl. A pokud někdo tvrdí, že členové to mohou ovlivnit, tak ať mi to vysvětlí jak.

Kromě těch 100 melounů, jsou tady další dotace z EU, a z jiných fondů a z rozpočtů krajů a obcí. Řekl bych, že líp se mají už jen sportovci (ti s konexemi).

A tak by mě zajímalo, jaký servis se dostává včelařům za těch 50 milionů z dotací, co spotřebuje aparát.
Kolega co je dosud člen spočítal, že nárůst mzdových prostředků v rozpočtu je "značný":-), a jak říkal, on si žádné lepší funkce nevšiml. Takže od příštího roku na to hodlá přispívat již jen jako daň. poplatník, ne člen.
A asi nebude sám, co tak slyším okolo.

To jen tak k populární zástěrce "žvanírně". Podle kvalifikovaných odhadů se většina "neefektivností:-)" odehrává na úrovni místních a krajských úřadů a mimo rozpočtové fondy.

Například program rozvoje venkova. Když vidím ty agentury, sdružení obcí a provize, co si agentury "zprostředkovávající" dotace odkrojí.

Jsme zvědav, co bude, až se někomu podaří odkrojit od dotací ČSV. A řekl bych, že na MF pár lidí jezdí intenzívně červenou tužkou po papírech.

Karel

Přeji hezký den. Nějak se mi na internetu (ani jinak) nedaří nalézt kontakt
na plzeňskou firmu Metapis, která vyráběla samolepky na sklenice s medem.
Nevíte někdo, jestli ještě funguje, a pokud ano, jak se s ní spojit? Dík
předem za info.
S pozdravem Petr

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Lokvenc
Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Samolepky









--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
13:55

Děkuji mnohokrát - to je ono.
Petr
----- Original Message -----
From: "Antonín Bojanovský" <bojanovsky/=/seznam.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 06, 2007 10:10 AM
Subject: RE: Samolepky


> http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Petr
> Lokvenc
> Sent: Friday, July 06, 2007 10:00 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Samolepky
>
>
>
>
>
>
>
>
>
> --
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG Free Edition.
> Version: 7.5.476 / Virus Database: 269.10.0/887 - Release Date: 5.7.2007
> 13:55
>
>
>
>

Pokud někdo na této konferenci by měl www adresu na stažení bez úplaty česko-německého překladače,byl bych mu vděčen,děkuji. Pokud se týká Metapisu,stačí zadat adresu
www.metapis.cz a nebo přímo mail-lengal/zav/metapis.cz-

Pokud to nemáte daleko tak zítra 7.7.je v Příchovicích u přítele Sedláčka chvatelský den a Metapis tam bude prodávat své samolepky.Jinak tam bude přednášet tajemník Peroutka.Je to vesnička vedle Přeštic okres Plzeň jih.Bývá to tam moc zajímavé stojí to za výlet,já už tam jezdím tradičně mám to tam asi 85 km jednu cestu,ale stojí to za to.Občerstvení prodej vč.potřeb a setkání se včelaři výměna zkušeností.Doporučuji!

Sklenice jsou pěkné jednání ve skláně nemá chybu byl jsem tam asi před 2 roky.Máte někdo dobrý tip na víčka za dobrou cenu.Já kupuji v obalu Rozkoš plastová poradila mě to právě p.Sedláčková na minulém setkání u nich.Stojí asi 1Kč + DPH barvy červená,žlutá a hnědá.

http://www.iobchod.cz/vcely/default.shtml
Zajímavé je tam toto:

Písemné vyjádření Státní zemědělské a potravinářské inspekce - ústředního inspektorátu v Brně ke včelaři diskutovaným označením "VČELÍ", "LESNÍ", "PRAVÝ", "ČESKÝ", zaslané naší firmě dne 2.8.2004:
- Údaj "VČELÍ" doplněný ke slovu MED je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý.
- Údaj "LESNÍ" je údajem navíc - tento údaj dle našeho názoru uvádět lze, jestliže je pravdivý (med však musí být označen ve smyslu platné vyhlášky podle původu, tedy jako medovicový).
- Údaj "PRAVÝ" nelze u medu uvádět. Tento údaj zakazuje §7 odst. 2 písm. F) Vyhlášky č. 324/97 Sb., v platném znění
- Udaj "ČESKÝ" lze uvádět u medu za té podmínky, jestliže se jedná o údaj pravdivý. Podle §9 odst. 1 písmo b) Vyhlášky č. 76/03 Sb se med označuje zemí původu, kde byl získán. Jestliže zemí původu je Česká republika (nejde o směs medů z více zemí), pak výraz "Český" je výrazem pravdivým.
Potud citace z dopisu SZPI-ÚI v Bmě ze dne 2.8.2004 firmě METAPIS.
---------
Vyjímečně s něčím souhlasím. Vždycky mi vadili vykladači zákona typu co není povoleno je zakázáno. A že zákon nepovoluje napsat "lesní včelí med" atd.

A nejvíc se mi líbí ta pasáž o ČESKÉM MEDU.
Taky ho prodávám. I kdÿž nejsem členem ČSV. Přece nebudu honit včely aby létaly až do Polska:-)

Za první republiky zákon dokonce zakazoval obecné regionální názvy. Aby k nim měli spravedlivý přístup všichni. Proto taky byly První ...... stavební. atd.
Kdo chtěl, mohl si založit Druhou .... stavební. I když o takové firmě jsem neslyšel.

Karel

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT

Nevíte někdo, kde plastová víčka koupit. Obal Rozkoš na netu neexistuje a ve včelařských potřebách jsem je nenašel. Dík za tip. PavelT
........
http://www.obal-jh.cz/czvksop.html - třeba,
ono se mi tam blbě hledá.
Odbyt (odbývá - chtějí živnosťák, osvědčení o DPH atd :-) )prodává od 4 kartonu stejných, musíš se dovolat na jejich prodejnu. Tam je (byla)svižná paní a prodá ti z toho co má skladem jakékoli množství. Já mám od nich i plastová víčka na okurkové sklenice, provrtal jsem si je a jsem s nimi spokojen - pevně sedí, nevytahují se.
Karel

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů. Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. Včera jsem si je naposled objednával a v současné době mají pouze žluté a jenom několik krabic. Krabice s dobírkou 700 kusů je v ceně 1.014.- Kč včetně DPH. Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?

Obal Rozkoš tel.384 373 180 stačí zavolat a cca do týdne je máš. V krabici je 700 kusů.
------
Jestli ti prodají i jednu krabici tak je to podniková prodejna. Ta prodá i jedno víčko.
Já chtěl normálně z odbytu, tam prodávají od 4 kartonů (myslím) jednoho druhu za trochu nižžší cenu. Je nás tady trocha pohromadě, tak nakujeme společně. Vyjde to laciněji.

Pokud někdo volá do prodejny, tak doporučuji si prostudovat katalog a vzít i menší víčka. Značnou část medu rozdávám a na to mám menší skleničky. Přeci za menší protislužby nebudu dávat kilovku:-). Víc obdarovaných, větší poptávka.

Takže jsem si taky vloni myslel že:
"Nikdo nechce žádný živnosťak a podobně. Kde jsi na to přišel. .... Dnes Ti každý prodá vše i bez živnosťáků.". Zvláště když chtějí platbu předem a živnosťáky i DPH si mohou ověřit na internetu v aktuálnější verzi než zaslaný papír. Nota bene v době dnešní reprodukční techniky bych papírovým kopiíím ŽL atd. věřil míň jak informacím ze státního servru.

A letos se třeba obrním trpělivostí a někde nějaké papíry najdu a pošlu je tam. Bez nich mi to paní rozhodně neprodá:-)

Karel

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna.

Karle ja to beru pouze na svou osobu. Nemám žádnou živnost a samozřejmě, že musím zplatit to DPH. Je to skutečně zásilková služna
......
To je mi jasné, já taky nemám živnost na včely. Proto mi přišlo srandovní, že paní na odbytu (ne na prodejně, tam je naopak velmi ochotná a svižná paní) mi odmítla prodat 8 kartonů víček. Chtěl jsem 4 klasika šroubovací. A pak tam mají taky plastová na omnia sklenice. A to je super, protože plechové stojí asi 2Kč, tohle 1Kč a je pro moje zákazníky výhodnější než plech. Dost lidí si nosí omnia sedmičky, a já mám hafo omnia 470ml. A pokud si někdo může vybrat a zkusil už 470, tak bere med v nich. Jsou nízké a nejde v nich utopit lžička.

Takže letos se včas připravím, vyhrabu živnosťák a DPH, okopíruji a pošlu písemnou poníženou žádost a paní snad srdce ustrne, vystaví proforma fakturu, já ji zaplatím a pak se dočkám víček. Vloni jsem na to neměl čas, a paní z prodejny mi opravdu do týdne poslala karton od každého na dobírku.

Teď jen aby počasí dalo, a já začal točit. Vzal jsem si dovču a doufám, že ze včel něco něco vydoluji.
Dosud to tady vypadalo jak v deštném pralese. A velké vlhko je podle mě předpokladem melecitózy.
Takže abych nevíčkoval plástečkový med do krabiček :-)

Karel

je to asi hloupost, ale mohou včely něco sbírat na krásně kvetoucím poli brambor?
......
No asi jen mandelinku bramborovou, toho brouka imperialistického. Nikdy jsem neslyšel, že by brambory něco daly. Ale třeba to zatím nikdo nezkoumal.

A co bob? Opět ho mám poblíž, a před pár lety byl taky v doletu a vytáčel jsem dost. Jestli z něho, to je otázka, ale prý si jej někde pochvalují. Snad je to prý hlavně medovice.
Karel

http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=1994489

Ázijské sršne likvidujú včely v južnom Francúzsku

13. dubna 2007 16:10

PARÍŽ (TASR) - Vysoko agresívne ázijské sršne útočia na francúzske včely.
Sršne, ktoré pravdepodobne prenikli na európsky kontinent na jednej z ázijských lodí prevážajúcich čínsku keramiku, ohrozujú včelársky priemysel v južnej časti Francúzska.

Ještě se posílá vlakem kusovka do 15kg nakaždé stanici a nad patnáct na vybraných stanicích na co hned celý vagon

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Sklenice
> Datum: 05.7.2007 23:25:18
> ----------------------------------------
> "nejmenší dvounápravový vůz má ložnou plochu 25 metrů čtverečních a
> minimální ložení pro výpočet je 5 tun.
> Cena za přepravu Aš - Hodonín na 2 nápr. voze s 5 tunami nákladu je za
> 4760,- Kč.
> Ing. Jana Mlkvá
> Obchodní manažer ČD
> Mlkva.Janazavináčcdcargo.cz "
>
> Z Aše do Studénky to má být stejně daleko, takže cena je stejná.
> Pravděpodobně v ceně není nakládka a bylo by třeba upřesnit způsob vykládky
> v cílové stanici. 5 tun by mohly být 4 palety, takže kdyby se 4 - 6 včelařů
> domluvilo, vypadá to vcelku slibně.
>
> R. Polášek
> -----
> Sklenice facete 720ml váží cca 370g, paleta tedy asi 600kg, 7 palet do
> 5tun.
> Je to asi 1kg za 1Kč. Necelé 3sklenice za korunu.
>
> S kamionem by to vyšlo obdobně, problém je, že by se museli lidi domluvit.
> A dát do kupy dvanáct včelařů. ???
>
> Karel
>
>
>

POradí mi prosím někdo, kam lze dáti do výkupu med? Ale ne za 30 kaček na 2 roky. Zn. Olomoucký kraj - Jeseníky.Díky

Poraď te mi prosím, kam mám dáti med do výkupu, ale za solidní cenu - Olomoucký kraj - Jeseníky. Díky

Plastová víčka budou údajně do cca týdne pro jihomoraváky na
http://www.obalovesklo.ic.cz
a to k mání ve skladu v Brně. Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...

Cena už je stanovena. Ikdyž, jak bylo již řečeno, víčka lze objednat taky poštou. Ovšem sklenice na dobírku poslat nelze (jsou trochu objemné a křehké :-) ...
------
Já bych jim ten kšeft nekazil, na http://www.obalovesklo.ic.cz/index.php?id=23
jsou obch.podmínky, kde je

2. Zvažte, zda pro Vás není výhodné využít naši dopravu až na místo Vámi určené.

O tom, že by to mělo být jen kousek okolo tam nic není. Tak jim přejme štěstí, ať se jim daří, když se tak chopili příležitosti.

Karel

Není ten dopis tak trochu z doby kamenné.Chtělo by to aktualizaci dané vyhlášky.Je tam někde něco?

Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude proti sršňům. Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz? :-)
Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace.


Jinak o GMO je početníčko tady:
http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-potravin/

Karel

Kvalitní video o rozdílech mezi evropskou a japonskou včelou proti sršni. Evropská nemá šanci a co jsem vyrozuměl, tak za tři hodiny jsou schopny sršni takticky zničit 50 000 včelstvo. Zničí ho takticky tak, že ne postupně, ale naráz zahubí celé společenství evropské včely a potom teprve naněm hostuje.

http://www.youtube.com/watch?v=JtFVQe4JRmA

No naše včely si se sršní umí poradit také tak, (Málo kdo to ví, ale
je to ta sršeň)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Azijsky srsni ve Francii
> Datum: 08.7.2007 10:39:43
> ----------------------------------------
> Vidíš, a jsou tady cizí geny i bez GMO. Jsem zvědav, kdo bude
proti sršňům.
> Přirozeného nepřítele nemají, tak že by se toho ujal nějaký svaz?
:-)
> Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami.
To myslí
> ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla
zajímavá
> informace.
>
>
> Jinak o GMO je početníčko tady:
> http://www.tyden.cz/na-kordy/mame-se-bat-geneticky-modifikovanych-
potravin/
>
> Karel
>
>
>

ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin.

jarek:
>ako vymenim pelovi filter na wv-polo R.v2003 1.2 47kw benzin<
...
K banalitám tohoto typu slouží servisní knížka od vozidla.

Jen mi tam není jasná ta zmínka o tom "zapařování" sršňů včelami. To myslí ty japonské včely, nebo to umí i ty naše včely? To by byla zajímavá informace. Karel

Asi pred 10 rokmi som zažil inváziu sršňov na mojej včelnici. Vďaka vhodnému počasiu si v blízkej montážnej hale vybudovali sršne a postupne obrovskú kolóniu, z ktorej sa rozlietavali do blízkeho okolia na lov hmyzu. Zaznamenal som hlavne nálety na moju včelnicu (vtedy 50 včelstiev), ale videl som loviť trúdov i na kvetoch bodliakov, zalatobyľ kanadská a pod. veľké druhy múch a ovadov.
Rovnokrídli hmyz má dobre vyvinuté hrudné svalstvo, ktoré poskytuje dostatok proteínov pre larvy sršnej mladi. Sršne, ale i niektoré druhy ôs lovia hmyz pre získanie proteínov, inak by nemohli svoje potomstvo vychovávať.
Sršne od skorého leta nalietavali na včelnicu, kde chytali na letáčoch včelu jej uchytením nohami a odletením na blízke kry a pod. Sršeň sa na vetvičke zakvačil jednou zadnou nohou a začal živú včelu pomocou nôh a hyryzadlami spracúvať, išlo to pekelne rýchlo, najskôr silnými hryzadlami sršeň oddelil od hrude hlavu, bruško a nohy, ostala len okyptená hruď. Hruď už nespracúval, z vetvičky odlietaval do hniezda s hruďou v predných a stredných nohách. V hniezde sršeň odovzdal hruď ošetrovateľkám, ktoré hruď spracovali a spolu s pridanými enzýmami podávali larvám priamo do úst. Takto to robia aj osy, s tým rozdielom, že osy vyhľadávajú čertsvé mŕtvolky prípadne choré živé včely.
Lov sršňov: z úpočiatku sú nálety ojedinelé, naprik tomu včelára znervóňujú. Zo začiatku som ich chytal do entomologickej sieťky. Postupne ako počet jedincov v hniezde narastal, nálety srňov sa stali znepokujúce, včely sa začali postupne aktívne brániť, spôsobom im vlastným, organizovali sa na letáčoch v počte 200-300-400 ks a čakali na votrelca. Keď sa začal sršeň na približovať k letáču, včely ho očakávali na zdvihnutých nohách, ak sršeň chcel chytiť včelu, v tom momente sa na sršňa hodilo až 50 jedincov. Zovreli ho do uzavretého klbka, z ktorého nebolo úniku. Vtedy včely použili svoj tromf, vyvinuli v klbku vysokú teplotu a srśňa idusili, je možné, že mu uštedrili aj žihadlo. Na záver sa klboko zgúľalo na zem, včely sa rozleteli, až vtedy som zistil čo včely zničili, vždy tam bol mŕtvy sršeň.
Sršne vtedy zmenili taktiku a začali loviť včely vo vzduchu pred čelnou stenou úľa. Včela, ktorá prilieta do svojho domova pomerne rýchlo (za letu ju sršeň nechytí), vždy pri pristávaní zníži rýchlosť a dosadá na letáč. Vtedy loviaci sršeň, ktorý očakáva poletujúc pred úľom prilietajúcu včelu hlavou dopredu pred úľom, prilietajúcu včelu pri zníženej rýchlosti uloví. Záver je vždy rovnaký , je taký ako som ho popísal vyššie.
Vydedukoval som z môjho pozorovania zaujímavý fakt, že ako agresivita a časnosť náletov loviacich sršňov narastala, včely sa postupne učili ako lúpežníkov paralyzovať. Tak ako sa naučili včely grupovať do početnej bariéry na letáčovej pätke, tak isto sa postupne učili aj sršne loviť včely zemnením taktiky, aby ich včely nemohli likvidovať. Mladý neučený sršeň, lovil na letáči ďalej a väčšinou zaplatil životom. V podstate, včely boj prehrávali o prsia a možno i viac, na početnosti včiel sa to však neprejavilo. Skôr v týchto prípadoch trpí viac včelár, keď vidí ako mu lúpežníci ničia jeho milované včely.
Podotýkam, že oproti japonským srňom, európsky druh Vespa grabro, nenapáda včely v úli, naopak japonský svoju ničiteľskú misiu robí v na plástoch v úli.
Ataky sršňov na včely sú nebezpečné v rokoch keď sú premnožené a vytvárajú mamutie spoločenstvá, ale myslím si, že naše včely neohrozia, nie každý rok je vhodný pre rozvoj srňov. Aj tu platí prirodzená regulácia početnosti hniezd, tak ako i pri iných druhoch žijúcich na zemeguli (prirodzení predátori). No agresívny japonský druh by mohol včelstvá vážnejšie poškodzovať, ale myslím si, že ochrana je možná. Japonskí včelári už dávnejšie našli spôsob ako včely v úľoch chrániť, o čom svedčia početné chovy včiel v Japonsku. Tento spôsob bol dostatočne popísaný v OVP asi pre 15 - 20 rokmi. Použili pred letáčmi volierky, v ktorých každý sršeň po opustení úľa sa zachytil vo volierke. Včely naopak mohli z nej vyleteiť a do nej vletieť, lebo oká v sieti boli včely dostatočné, pre sršne smrtiace. Anton

V domě, u kterého mám včely, byly sršně ještě dřív než já. Víc jak dvacet let. Bez jediného incidentu s námi. Z počátku bydleli v mezistropě a létaly tam otvorem po větráku. Ten jsem posléze zacpal, protože létaly do pozdních hodin, kdy už se svítilo a někdy některý zabloudil za světlem.
Od té doby bydlí v nejvyšším a málo přístupném místě na půdě. Zajímavé pro mě bylo, že hnízdo osídlují opakovaně. Myslel jsem si, že si budují na jaře hnízdo vždy znova. Naposledy co jsme tam lezl, bylo metr vysoké. Spíš mi to přišlo jako shluk hnízd. Ale je možné, že to zaklade jedna "matka". Abych se přiznal, je to ostuda, ale o vosách atd toho moc nevím.
Pak tam vznikly pod trámy na dalších místech další koule. Jediná nepříjemnost, jsou pod nimi smradlavé hromádky.

Měl jsem obavy ze soužití se včelami, ale málokdy vidím u včel lovit sršně. A většinou jedotlivce.

V květnu při prohlídce jsem našel jednu mrtvou v nástavku.

Asi mám kliku. Zatím. Na sršně i mravence. Na druhém stanovišti mám postupně rostoucí kopu mraveniště, a tak jsme zatím nepozoroval nějaké problémy.
Doufám že to vydrží.
Karel