Archiv Včelařské konference

> 1984 (37.48.1.27) --- 3. 10. 2021
Hmm

Až na to že lněný olej je na venkovní nátěr úplně k ničemu. <

Hipster je vlastně předražený naředěný a obarvený lněný olej. Když koupím 25litrovek řepkového nebo slunečnicového v akci, vyjde to mnohem levněji. Protože i to že je lněný olej ze lnu je blaf.

Řepkový nebo slunečnicový olej netuhne a nedá se běžnými prostředky k tuhnutí prakticky ani přinutit, protože obsahuje jen velmi málo nenasycených vazeb. Musel by se možná dost náročnými postupy chemicky upravit.
Dřevo natřené takovým olejem bude nejméně rok lepivé a po tu dobu bude chytat z ovzduší všelijaký prach a nečistoty , olej by ze dřeva mohl vzlínat ven do těch nečistot a na slunci by se sám tento olej UV zářením rozkládal na další látky podobné těm nečistotám.
Maximálně, pokud by chtěl někdo ušetřit, by mohl těmito oleji nastavit malou část lněného oleje, čtvrtinu, pětinu... Nevím ale, jak by to potom působilo na přilnavost barvy, kterou by se dřevo po takové penetraci natíralo.
Ale zase taky nevím, jako mají tyto oleje afinitu k škůdcům a mikrobům. jejich příměs by mohla přitahovat dřevokazné škůdce nebo mikroogranismy a takové dřevy by tak mohl o být rychleji zničeno škůdci nebo hnilobou.
Jediný další přírodní olej, o kterém vím, že je vysychavý a dal by se tak k vyschnutí, respektive polymerací vzdušným kyslíkem přinutit, je makový olej. Tam by to ale cenově jaksi nevycházelo. Možná že nějaký z dnes nově získávaných a používaných olejů z různých semen atd je vysychavý taky, ale jejich využití je ve zdravé výživě a ochucování potravy nebo v kosmetice a jejich cena pro úpravu dřeva obrovsky vysoká.

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

Fermež je ok tak do interiéru, v exteriéru dlouhodobou ochranu povrchu neposkytne. Tam se už od dob vikingů používá s nejlepšími výsledky dřevní dehet, který vzniká jako jedna z frakcí při pálení dřeva bez přístupu vzduchu na dřevěné uhlí. Porovnávat dřevní dehet a lněný olej je fakt chucpe.

U dřeva umístěného venku fermež, která se vsákne do hloubky dřeva a tam zpolymeruje, zůstane. Zbytky fermeže, které zůstanou na povrchu dřeva, se vlivem UV záření ze slunce rozloží stejně jako se vlivem UV záření a srážkové vody vystaří povrchová vrstva dřeva. Dřevo tak získá vzhled více desetiletí starého dřeva, což je většinou účel, přitom nezměněná zpolymerovaná fermež v hloubce dřeva dřevo chrání dál.
Ale průmyslově vyráběné lazurovací laky typu Luxol působí déle, protože za prvé mají v sobě ochranné látky proti rozkladu uV záření, takže vystaření vzhledu dřeva probíhá sice pomaleji, ale je stabilnější a obsahují přísady proti plísni a škůdcům, takže vrstva v hloubi dřeva chrání dřevo o něco déle.
Zase jsou proti lněnému oleji, respektive fermeži obvykle dražší.
Dřevní dehet pak bude dnes vedlejší odpadní produkt z výroby dřevěného uhlí probíhajícího dnes v uzavřených retortách či reaktorech. Vzhledem k tomu, že v Evropě se toho uhlí na dneska velmi módní grilování každý rok spotřebuje nejméně mnoho desítek tisíc tun, je dřevní dehet vítanou možností, jak zlepšit ekonomiku výrobců dřevěného uhlí. A jsou náznaky, že se k využívání dřevěného uhlí z obnovitelné biomasy, díky současnému zelenému bláznění s fosilními emisemi CO2, vrátí i některé průmyslové technologie, například výroba železa z železné rudy. Pokud by se to tak stalo, bude zřejmě produkce dřevního dehtu velmi vysoká a tak dehet už nebude tak drahý.

>
1984 (37.48.60.189) --- 4. 10. 2021
Hmmm

No pánové... možná by to chtělo nejdřív si přečíst složení a až pak něco zasvěceně komentovat. Dřevní tér (dehet) fakt není fermež.

<

Nejme blbí. Přečti si technický list k tomu oleji a pak tu panuj.

Gupo máš problém? Psal jsi tu, že je to naředěný a obarvený lněný olej. Ne, fakt není. Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu. Jinými slovy tér nařeďěný olejem a terpentýnem. Tak nevím co tu točíš zase za konspirace ala lněný olej není ze lnu apod. Já osobně místo fermeže dávám tungový olej a míchám v poměru 3 díly téru, 2 díly oleje a 1 díl terpentýnu. Poměr si můžeš udělat jaký chceš, podle toho čeho chceš dosáhnout. Tady ten hipster máš už namíchaný. Já si radši míchám sám. No a ty si klidně natírej slunečnicovým olejem, ale nepiš tu nesmysly.

Jaký nesmysly, že lněný olej není fermež? Nebo že fermež není lněný olej? Fermež je povařený lněný olej.
Nemá smysl dál živit tvé naučené utrácení a víra v lepší zboží podle názvu. Oleje se pančují a to co je vydáváno za něco, obzvláště jde li o receptury lehce prodejných napouštědel, není zpravidla pravda. Jde o odpadní a hlavně velmi levné suroviny.

Radime ta receptura když si přečtu tvé slova, je prostě průhledně podivná. Co udělá zasychavá složka smíchaná s nezasychavou plus ředící odparný terpentýn? Jak tu píše 1984 3 díly nezasychavého téru, kterým naředíš (tér je řidší) 2 díly oleje nezreagovaný a neuvařený s kovem (katalizační složkou) a ještě aby ho bylo více a lépe se zhomogenizovaly a nevrstvily složky v bandasce tak trocha - 1 díl terpentýnu. Kdyby tam byla pryskyřičná složka, tak by k nějakému rychlejšímu vytvrzování docházelo, tak do týdne, ale ta tam není, takže zasychání a oxidace je velmi podobná.

Opravdu není lepší to napustit olejem řepkovým z akce? Vždyd je to to samé nezasychavé, pro ten efekt proti kažení povrchu přidám trochu téru, je antimikrobiální a je to úplně to samé.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

>1984 píše :- Gupo máš problém? Je to směs dřevního téru, fermeže a terpentýnu.<

a odpovídám, ne není to fermež, dle technického listu je to lněný olej, kdyby byl v procesu výroby nějaká přeměna, měl by tam být zmíněn i složka : katalyzátor pro přemněnu lněného oleje ve fermež.


"Technický list hipstér
*ODDÍL 3 SLOŽENÍ / INFORMACE O SLOŽKÁCH
3.2
Směsi
Směs lněného oleje, terpentýnu a dřevného téru"

Ano, fermež je povařený lněný olej. Ale lněný olej je podle Tebe blaf, který není ze lnu. Hipster je zase obarvený lněný olej. dva nesmysly, stačí? Pokud máš důkazy, že je něco pančováno, bež s tím na kontrolní instituci, jinak jsou to hloupé konspirační kecy. Asi bys taky nebyl rád, kdyby o Tobě někdo rozhlašoval, že gupův med není med ale cukrkandl obarvený karamelem.

Já nikomu hipster nenutím, dal jsem to jako příklad, rychlý odkaz namíchané nátěrové směsi. Je vždycky levnější koupit si jednotlivé složky v barelech a namíchat sám. Tak tu nemel něco o mém naučeném utrácení a víře v název. To jsou jen takové "gupoviny". Vždy jsem jel nízkonákladově na bázi základních surovin.

Aby byl lněný olej zasychavý, musí se zněj vyrobit fermež. Jinak je zasychání stejné, prostě jde o týdny až měsíce nebo nechat na léto na slunci.

-------

Jenže tyhle nátěry se provádějí zahřátou směsí, takže ten lněný olej se před aplikací stejně prakticky přemění na fermež. Zásadně natírám horkou směsí a za teplých slunečných dnů, jinak se nátěr nedostane do hloubky, což je základní věc. Tér sám o sobě je velmi hustý, asi tak jako medovicový med a je třeba jej zahřát a naředit pro komfortní práci. Ovšem trocha téru taky nestačí, měl by být základní složkou směsi. Jak jsem psal, pro lepší ochranu dávám tungový olej, který má výrazné antimykotické, fungicidní účinky.

No, lněný olej se ze semene buď lisuje, pokud za studena, tak to je spíš potravinový doplněk hlavně pro zvířata. Technický lněný olej se potom získává ze lněného semene extrakcí rozpouštědly, stejně jako levný řepkový a jiný olej.
Zasýchavost - rychlost polymerace lněného oleje je různá, podle toho, jaké v něm příměsi. U toho získaného extrakcí rozpouštědel bude asi nejvyšší.
Níže v příspěvku jsem měl teorii, že prodejci si pletou lněný olej a fermež a když doporučují lněný olej na nátěry dřeva, ve skutečnosti prodávají už fermež. Proto je dobré u takového produktu vyzkoušet, za jak dlouho ten "lněný olej" uschne - zpolymeruje. Buďto nasáklý v malém hadříku nebo natřený na nějaký nesavý povrch. Na hadříku by měl zschnout do 2 - 4 dnů, na nenasákovém povrchu tak do 5 - 10 dnů. Pokud je zasychavost nedostatečná, musí se lněný olej upravit, buď přídavkem sikativa nebo vařením nebo obojím.
Takový upravený lněný olej, když se potom ještě naředí cca třetinou až polovinou ředidlem se nazývá fermež. Může se naředit jakýmkoliv vhodným ředidlem nebo třeba lakovým nebo technickým benzínem atd. Terpentýnem se ředit nemusí, je zby tečně drahý . Jedině snad pokud by byl člověk fanatický zelený, protože terpentýn i lněný olej jsou z obnovitelného zdroje, běžná ředidla jsou z ropy, tudíž fosilní suroviny.
Na závěr ještě bezpečnost, pokud jsou z čištění nějaké hadry napůl nasáklé fermeží, nikdy se nesmí ta fermež nechávat zaschnout v hadrech smotaných do nějakého klubka. V takovém klubku zasychajícíc - polymerující fermež uvolňuje množství tepla a uvnitř hadru tak může vzniknout až zápalná teplota, to je cca 200 - 250 st C. Hadry se musí buďto roztáhnout do tenké vrstvy a fermež v nich nechat zaschnout nebo dokud je fermež tekutá, vyprat od fermeže třeba mýdlem nebo pracím práškem. Nebo třeba použitou koncentrovanou lázní z praní prádla. Jak je fermež tekutá, je to jako obyčejný rostlinný olej a vypere se do vody snadno, zaschlá fermež jde velmi těžko.

Ty hadry je nejlepší ihned spálit a ne skladovat. Náhoda je blbec.

jak už je to vyschlé - zpolymerované, tak už tam nemá co reagovat a co uvolňovat teplo.

https://www.pozary.cz/clanek/68681-pricinou-pozaru-v-truhlarne-v-proseci-nad-nisou-bylo-samovzniceni-nasaklych-ubrousku-specialnim-olejem/

JJ, pořádek je v tom případě matka požáru. Pokud to někdo uklidil na jednu hromadu nebo hodil do netěsného koše v rohu... "ideálně" ještě vedle nespotřebované plechovky fermeže nebo barvy...
Myslím, že na takových pracovištích se jako protipožární opatření obvykle předepisuje takové odpady v koši držet mokré či pod vodou.
Pro domácí použítí většího množství fermeže by stálo za to zvážit takové použité hadry skladovat ve vědru zalité vodou a než to začne plesnivět je jednoduše, třeba s špinavými montérkami a podobně vyprat v pračce . Nezatuhlá fermež se chová v podstatě úplně stejně jako každá mastnota a pracím práškem či gelem se odstraní velmi snadno. Snad i částečně zatuhlá nebo snad i úplně zatuhlá by možná šla dostatečně vyprat, ty enzymy, co jsou v lepších pracích prostředcích, umí rozpustit a převést do vody leccos.

Hadrů je všude dost, já bych se nějakým skladováním vůbec nezabýval. Po dokončení práce ihned hážu do kotle.

cena medu

Jsem viděl v Kauflandu lazuru na dřevo, 10 l barel za nějak 280 Kč.
Ale asi je to pěkný šmejd, je to vodouředitelná lazura na bázi akrylátů. Dřevo nabarví, ale nejspíš moc chránit nebude. Asi by to bylo optimální, pokud by někdo chtěl, dřevo napenetrovat třebas fermeží, trochu slaběji aby nic nezůstalo na povrchu a až by to stoprocentně zschlo, tak potom tu lazuru. Nicméně pro někoho by to mohla být taky použitelná cesta.
A šmejd je i ten barel, když jsem se na to chtěl podívat, barel netěsnil a vyrobil jsem flek na košili.
tak teď budu testovat tu akrylátovou vodouředitelnou lazuruv ještě důkladněji - jestli ten flek půjde v pračce vyprat.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná a už nikdy více. Tři nátěry jsou asi jako jeden třeba Dixolem nebo jinou kvalitní nátěrovou hmotou, takže ve finále to levné vlastně není.

"Tato "lazura" je jen taková špinavá voda, kvalita strašná"
Myslím si o tom něco podobného.

Ale bylo to levné ne? Technický list k tomu vyrobil nějaký skladník od Trutnova a panečku musí se prodávat dobře když i Radimovi to nedalo a zašpinil si od toho košilu.(nic ve zlém)

Je to jako u medu. Akorát se věc časem prostě zdraží a zařadí do běžného značkového sortimentu za třikrát tolik. A pak to bude bez pochyb kvalitní jak 1985 káže.

Prostě tržní tlaky a blbý Čech co koupí každý šmejd jen proto, že je levný, takto se drží v supermarketu položek plno a drží se nad vodou hlavně Němec kde domácím dává slevy v desítkách procent na nákupy zato že nakupují, ale tady po volbách jen a jen výhledové zdražování.

Prostě takové české dobré specifikum je bezslevovým rájem pro obchodníky.

cituji ze stránek výrobce hrbící se před řetězci:

Dotaz: lazura na dřevo

Dobrý den,

v poslední době se v prodejnách OBI, Penny market a nyní i v Kauflandu objevila akrylátová vodou ředitelná lazura na dřevo s nenormalizovanou
hnědou barvou v plastových kanysterch o objemu 10 l. Na stránkách
OBI uvádějí u této barvy ke stažení technický list firmy Barvy Teluria. Já jsem však tuto barvu na vašich stránkách nenalezl. Lazura se prodává oněch 10 litrů za 189 až 249,- Kč. Je tato lazura
dobrá na venkovní ochranu dřeva ? Na př. dětského hřiště? Zdá se mi levná ? Je to tedy váš výrobek ? Obsahuje směs vosků a olejů ? Co znamená akrylátová ? Bude dřevo pak i dýchat jako třeba u S1035 ? Děkuji.

Zmíněná vodou ředitelná lazura není kvalitním značkovým výrobkem, jedná se o levné výrobky vyráběné v cenové hladině podle požadvku supermarketů. Pojivovou složkou je akrylátová disperze a vodou ředitelný výrobek neobsahuje oleje. Ošetřené dřevo bude “dýchat” jako u kvalitních lazurovacích laku jako je i zmíněný S1035 Lazurol topdecor. Z vodou ředitelných lazurovacích laků je kvalitní V1315 Lazurol aqua dekor.

https://www.bal.cz/dotaz/lazura-na-drevo-3/

... kolko vydrzi kvalitne urobeny nadstavok z vejmutovky napr.,ked sa nicim nenatrie? cize ked sa ušetrí cas, praca, financie, a ekologia, lebo po skonceni zivotnosti sa moze s cistym svedomim spalit v krbe a popolom pohnojit zahrada..mam take nadstavky uz desat rokov, a nevyzeraju ze by chceli tak skoro dosluzit.. ake mate skusenosti?

Úl hnije odspodu, tz první práchniví dna, většinou od palet které to chytnou z hliny. Potom od nemocných míst, což může být nějaký parazit nebo houba už od seče nebo od zapařeniny. Jinak dřevu vůbec nerozumím. Nějakou přidanou hodnotu ve větší míře jako nátěry úlů obnova zatím ve velké míře neřeším, co jsou nástavky před 20ti lety, tak naty nemocné kusy, asi 5% mám obdobné řešení - proletí komínem. Sololitové v podstatě jsou vyřazený, ale asi je ještě proberu a zařadím. Unich je velká výhoda malá váha a pevnost, izolace uvnitř jsou to ale mravenčí torza.

Já dna velice pečlivě a nadměrně impregnuji fermeží, takže i když jsou postaveny na hnijícím dřevě, tak dlouho odolávají. Případně jdem zkoušel na spodek dna dodatečně dávat ještě dřevěné výztuhy navíc natřené jedovatými přípravky proti hnilobě a potom na dno přibité. To spíš mi hnilobou chytnou nástavky, které nejvíc natírám lněnou fermeží. Ovšem nástavky dělám ze všelijakého odpadního dřeva nebo z přířečů určených pro výbobu palet, které byly například vyřezány ze ztluštělých spodků smrků, kde je smrkové dřevo zřejmě vlivem napadení václavkou velmi řídké a tudíž náchylné k hnilobě.
Impregnace podle mne prodlouží životnost dřevěných nástavků tak dvakrát.
Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.

Jinak akrylát je podobná filmotvorná složka barvy nebo průhledného laku jako třeba syntetika nebo polyuretan nebo nitroceluloza do laku. Je to pojivo novější, které se osvědčilo a které takm pokud jsou akrylátová barva či lak dobře vyrobené, tak natřený povrch má velmi dobré vlastnosti.
Tady asi vzali nějakou rozpouštědlovou akrylátovou barvu dostatečně obarvenou pigmenty a přídavkem detergentu a alkoholového či podobného rozpouštědla rozpustného ve vodě z toho dohromady "vyšlehali" emulzi typu "olej ve vodě" neboli udělali z toho vodouředitelnou barvu s malým obsahem vlastního pojiva. Jako se třeba například z sntikorozního a mazacího oleje delá vodní emulze třeba pro obrábění a lisování. Levná je asi proto, že na 10 litrů emulze jim stačilo odhadem jen málo barvy, cca 2 - 4 kila, a asi taky proto, že na tu výrobu použili nějakpou levnou akrylátovou barvu. Pravděpodobně asi by taková emulze šla našlehat i z jiných druhů barev než z akrylátových.
Dřevo po natření takovou emulzí dýchá proto, protože, v té emulzi je barvy málo, barevné pigmenty a akrylát se uloží v některých pórech dřeva a jinde ty péry zůstanou otevřené. Akrylát potom trošku odradí dřevokazný hmyz a pokud je v té emulzi i nějaká protihnilobní chemie, tak i nějakou dobu chrání proti houbám a jiným mikroorganismům. Je to podobné jako by se klasická rozpouštědlová barva několikrát naředila ředidlem. Potom taky se barevné pigmenty dají do dřeva zatřít, usadí se v uvnitř pórů a zvýrazní tak barevná léta toho dřeva. A rozředěné pojivo zasákne do hloubky a bude to dřevo trochu chránit.

>Sololit se podle mne hodí hlavně na úly umístěné uvnitř, ve včelínecjh či včelínových paletách atd. tam je velmí dobrý a použitý na boční části velmi účinně šetří prostor. Venku se mocnehodí, protože v případě mokrého počasí hlavně v létě se sololit začne blížit konzistencí mokrému hadru. Pod střechpou se tak sololit může použít i jako nosný i jako krycí, pro nástavky a jiné použití venku se sololit může využít pouze jako krycí.<

Sololit pokud se správně pro včelu naimpregnuje, vznikne docela odolný materiál. Pokud ne, je to semeniště chorob a nepříjemností. Těch výhod impegnace si všiml výrobce střech onduline, tuším že od socialismu se takový typ střech vyrábí. Přestal jsem sololit na úly používat kvůli nákladnosti při sestavování a úprav aby vydržel a těm mravencům. Poslední opuštění sololitu na úl byla vrchní část víka. Náhrada je dražší ale je novátorská a posouvá mne to k novým poznatkům a konečně vyřešila mravence definitivně jak to po prvním roce vypadá. Jediná věc ze sololitu které jsou v dalším plánu doplňování inventáře jsou už dlouhodobě rámková krmítka. To se těžko nahrazuje. Má svá specifiká a výhody a přednosti.

Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. Možná by se musel impregnovat před přibitím na nástavek, to znamená uříznout kus, ponořit do nádrže s impregnací, necchat nasáknout, potom odkapat, utřít a přibít. Ale to je piplačka a drahé.
Ti mravenci jsou taky argument, u mně na zahradě je jejich velký tlak, umí se mně nastěhovat i do jednostěnného dřevěného úlu, natož do vnitřního prostoru dvoustěnného nástavku.

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 11. 10. 2021
Re: Zasychavost
Co jsem zkoušel impregnovat sololit až po výrobě nástavku na hotovém, tak se mně to ukázalo jako málo účinné. Pokud je déšť kombinovaný s větrem, jde voda přímo na stěny nástavku a ten sololit měkne, ať je impregnovaný nebo ne. <

Já nevím proč, ale při syntetické barvě s označení z doby předrevoluční a někde i dnešní, tz. S,není problém. Dostal jsem darem i několik q centů barvy vypalovací (S), ale byl velký problém s mou alergií na její výpary, ale prostě ta barva pokud dnes nástavky vyřazuji, neměla s průsakem kvůli vodě větru problém. Spíš s mravenci, odolností vnitřní strany. Asi záleží natom, jestli termín impregnace barvou vypalovací nebo syntetickou s označením "S" (S 2013 např nebo S2023 vypalovací) je otázkou nějaké penetrace rozředěné levné náhražky dříve docela kvalitního a drahého nátěru, nebo nějaké chyby které se dopouští nškdo při aplikaci, ... spíš nevědomě v pracovním postupu koupí nebo rozmícháním nějaké směsy, který není prostě na sololit vhodný. To se ale stává že se něco nepovede. Žeano.

No, já jsem sololit impregnoval hlavně fermeží. Co byly sololity natřené barvou, tak to bylo bez impregnace prostě jen natřené a původně pro jiný účel, do včelína. Ty byly úplně nevhodné, jednu dobu jsme z nich dělali ptačí budky.
Vypalovací barva, se kterou jsem se setkal já, byla barva vypalovací S2056 a tuším S2124 a byla určená pro auta. Používala se do nich takzvaná melaminová pryskyřice a pro kvalitní lesklý rozliv, hlavně za vyšších venkovních teplot v létě se tam používala nějaká procenta speciálních ředidel s vysokou teplotou varu. A dost smradlavých. Ta barva vyžadovala vypalování při vysoké teplotě nějak od 80 do 120 - 140 st C. Jinak zůstávala tekutá. Hodně se používala na nátěr plechových střech, protože na nich dobře držela, odstín byl na slunci na svou dobu hodně stálý a v létě se dala vypálit slunečním UV zářením v kombinaci se sluncem rozpáleným plechem.
Obě dvě vypalovací barvy tehdy dělaly tuším Barvy a laky Hostivař.
Ještě mám doma nějaký barel této barvy coby odpadní mix odstínů na plecha na střeše, snad po těch letech bude ještě použitelná.

Jsem rád že jenom včelařím. A při mé činnosti nevznikají emise a tedy nemusím kupovat emisní povolenky.
Jejich ceny se totiž utrhly z řetězu. Toto musí kupovat velké chemičky, kterým není hej při současném vývoji na energetickém trhu. A tak raději zavřeli/přivřely krám, nebo jedou na technologické minimum.
Podobný raketový vývoj je u ceny dřeva. Takže drahé řezivo,
sušené v sušce, poháněné plynem od Bohemia energy.
Dost drahá sranda. Proto jsem pro letošní (příští) rok vzdal obměnu úlů.
Při této drahotě, by med musel stát 400 Kč/ kg a to zatím nikdo nezaplatí.
Popřejme si pevné zdraví nám i našim včelám protože peněženky dostanou pokouřit.
Nebo vidíte to jinak?

Já to vidím strašně nejasně. Určitě se bude zdražovat, ale je otevřená otázka, při jaké úrovni se lidi začnou bouřit a utnou to. Či jestli zelení exponenti v Bruseli uhnou z toho radikálního směru a při jaké drahotě uhnou. To je všechno absolutně nejasné. Pokud by nechtěli uhnout vůbec a prosadili by ten radikální Green Deal v celé šířce, tak to má potenciál snížit naši životní úroveň na takovou, jaká byla u nás za komunistů tak v roce 1960 nebo 1970. Nebo možná ještě výrazně nižší. To by byl potom úplný kolaps společnosti.
Většina dnešních lidí by v takové chudobě ani žít neuměla, navíc taková chudoba znamená, že lidem přestanou být dostupné nejnovější technické výdobytky. Tím se může zvětšit jejich ekologická stopa tak, že se na dané evropské území už nevejdou a počet lidí by tak musel být násilně zredukován. Buď vyháněním - emigrací nebo hladomorem nebo válkou.

polasku kolik je ti roku, ze vis jaka byla zivotni uroven v r 1960 ebo 1970 - byla takova jakou si prevzali po 1 republice nebo po valce- bouraly se polorozpadle stodoly a chatrce s doskami- nebo se prebudovaly na poradne domy,garaze,dilny. prestalo se zit ve 2-3 mistnostech jak dlan 5-10 lidi.zmizely hnojiste ve dvore s drevenymi kadibudkami.kdo vybudoval svetoznamy prumysl vseho druhu -se spickovymi zavody,zemedelstvi - ze kterych jsou dnes rujny- nebo zbourany.kdo postavil ty statisice bytu,skoly,sportoviste,prehrady-tento rezim ani jednu,asfalt. silnice,dalnice,kanalizace,vodovody,zeleznici,plyn,dokazal jsem v r 1968- 1971 postavit patrovy podsklepeny rod. dum + garaz,dilna chlivek,+skladovaci mistnisti z del.platu a bez dluhu. rodice staveli za valky-otec byl totalne nasazeny.kdo ma chut delat nepotrebuje zadne politruky za zady at je rezim jaky chce.kdo financoval a udrzoval cirkevni majetek- za minula byvaly kostely plne lidi-dnes prazdnota. polasku pujdeme oznacovat co se vybudovalo minule a co ted - to zbourane popiseme jak to bylo velke bud si jist, ze to prohrajes 100 :10 za stejne casove obdobi. muzu te ujistit, ze v prime rodine zadny komunista nebyl.v zacatku stavby me udal aktivni S. prohledli,zapsali -potom prisli tri - zkontrolovali doklady nic nenasli a pri odchodu jeden rekl bez jmenovani-udal vas a bydli nedaleko vas a bylo jasne kdo.vic se neukazali. pokracuji v nemale podpore u deti. polasku jsi nejaky aktivista dneska montoven a skladu. jsem zvedav na reakce.

No a proto píšu, že Green Deal má potenciál nás do té životní úrovně těch 70 nebo 60 let minulého století vrátit. Neříkám, že se to určitě stane, protože budoucnost je nejasná, ale stát se to může. Pokud se těm zeleným kazisvětům a ekonomickým sebevrahům odtrženým od reality v Bruseli podaží ty zelené nesmysly prosadit.

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Zaoberám sa apiterapiou s poznatkami VŠ štúdia Včely a ľudský potenciál.....včelie žiarenie je hexagonová energia....
Včelia královná je dtto epifýza v ľudskom mozgu...ide o interaktivitu genomu človeka a včely...Einsteinov fenomén...

Som pripravený na diskusiu

Umíte u této energie změřit, do jaké vzdálenosti od úlu působí?

Jestli to není fake, na youtube jsem nalezl video které měří statickou elektřinu. Vzdálenost je variabilní, zdá se že je směrována dělnicemi asi do od 4-10cm od křídel.

abych se vyjadril k roztoci - predloni u nas zacinajici rychlovcelar - z 0 na 60 za 4 roky - vcely kdovi odkud -predloni sesup na 4 . dnes ma znova asi 11-14 vc.- u vetsiny 60 - 100 % uhyny. u me predloni zacaly uhyny, az byli ostatni na 50 % . nedalo se to zastavit - i kdyz zavcas pres sliby - nedostatek leciva - uhyny u me skoncily na 45 %. vloni vyrovnani se se situaci a narust poctu vc. o 70 %. ziima 020 - 021 bez jedineho uhynu. i presto, ze chci snizit stav, tak se to letos nepovedlo stav vcelstev opet narostl. zdravotni povinnosti mi zabrzdiily postup ke snizovani stavu vc. v casove tisni jsem jen blokoval vyrojeni. stav vcelstev dal narostl. snad se dockam snizeni stavu v r. 2022. - roky jsou roky a s tim se neda nic delat - pokracovatele v prime rodine nejsou - likviduje se palenim dozite zarizeni. presto je toho jeste mnoho. nadsenci vcelariny pokracujte je to krasny konicek, ale nesmi prerust pres hlavu. pomalej, ale s jistotou, az vam budou druzi zavidet. jsem tak vytizen,ze nemam na diskuzi ani psani cas. mam ale obavy, na zaver - dovolim si rict, ze dnesni politicka a financni krize bude brzdit i vcelarstvi. to jsem nezazil za cely zivot a bylo vselijak.

Kdo by chtěl se včelařinou takto dnes pokračovat? Převezme po vás staré úly a vybavení akorát na spálení a čekají ho investice minimálně desítky tisíc na jedno stanoviště a možná pokud nepříjde úhynový rok tak ze včel dostane med který prodá za kolik a komu aby byl oceněn, čím má být oceněn dnes když ne penězi, medailí snad? Když včelařit můžou i kriminálníci, co čekát od včelaření, peníze nic víc.

Dneska minimální nezaměstnanost, průměrné platy ke 40 tisícům, kdo by se piplal a cpal peníze do začínajícího chovu nebo do končícího chovu co se rozpadají úly. Bylo špatně a bylo ještě huře, ale s dnešníma cenama, platy a pohodlí bez zodpovědnosti a rizik v zaměstnání.... to je u včelařiny úplné dno. Můžou třeba sázet cibuli, když si pronajmou pozemek a koupí techniku a pak mrznout prodávat na trzích, vyjde to nastejno.

Tak včelaření se přibližuje k normálu zájmových činností. Mimo úzkého okruhu lidí, co buďto mají to štěstí, že mají včelstva v nepřevčelené dostatečně úživné krajině nebo co žijí v krajině vhodné pro včelaření a jsou schopni se tomu věnovat na plný úvazek, bude dnes včelaření činnost, která peníze spotřebovávává a ne produkuje.
Kde dříve včelaři "vytěžili" plně stanoviště největším počtem včelstev, co mohli na stanoviště dát a tím mít za produkty největší výdělek, tak dnes budou dávat na stanoviště optimální počet včelstev, hlavně z hlediska potřeby času pro včelaření. Aby to včelařeí bylo zájmově pohodlné a současně aby včelky netrpěly nedostatkem času včelaře na jejich úl.

A z tohoto pohledu taky ztrácí smysl likvidace starších a použitých úlů od třeba jiného končícího včelaře, pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu.
Jakmile už se jedná o zájmový chov, kde nejde o peníze. Respektive nejde mít ze včel zisk.
Pokud to nejsou skutečně staré nevyhovující typy se skutečně starou dnes už nepoužívanou rámkovou mírou. Ale i ty se dají často předělat na novou rámkovou míru. Nebo m úly ve skutečně nevyhovujícím technickém stavu.
Případně s úly rovnou převzít i celou "živnosti" včelaře, včetně všech včelařských pomůcek a prostředků až nakonec i taky převzetí dobrého původního včelařského stanoviště v přírodě.

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
Kdo jenom pocita,kolik ho vcely stoji,at opravdu radsi zasadi tu cibuli.

Takže před 20ti lety jste tam dle kroniky měli mor. Jetak? Protože mor není otom že jsou někde staré úly, ale že vnich uhynuly na mor kdysi včely a někdo to jako pěkně podělal že to hned před těmi 20ti lety nespálil. 20ti letý nástavky také mám, i třeba 10 let ve skladu. Prostě nechápu tu logiku že je něco starý 20 let tak je vtom mor.

> JosPr (46.135.74.39) --- 19. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443)

Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp.
<

"Naprosto neztraci.Loni vcelar usadil oddelky do starych beden,ve kterych snad 20 let nebyly vcely,letos shorely s mvp. "
a.
Však jsem to v předchozím příspěvku napsal " pokud je stoprocentně vyloučeno zamoření těch úlů morem plodu. "
To je přece úplně bez diskuze, že kupovat úly typu:
" nojo, on v tom včelařil děda (strýc, soused, známý, předchozí majitel atd) ale nějak před 20 lety mu to nějak nešlo nebo co a tak s tím praštil a úly uložil na půdu. Výhodně ti je prodám za pakatel, stejně mi to tam překáží..." je poukázka dříve nebo později ten mor skutečně odněkud dovézt.
a.
Použité úly prostě musí mít jednoznačnou historii, ideálně když dobrý včelař zmenšuje počet včelstev a přebytečné úly prodává nebo když sjednocuje typy úlů nebo třeba když to je pozůstalost po dobrém včelaři atd. Nebo aspoň když včelař lama, co byl nalákán na snadnost a módnost včelaření, koupí úly, do nich včelstva , pobral na to dotace a pak zjistil, že to není to pravý ořechový a po uplynutí těch 5 let, aby nemusel dotaci vracet, se včelařením končí a úly prodává, aby aspoň trochu snížil ztrátu.
a.
A potom jako další logická věc a prevence by mělo být to, že koupené použité úly se pořádně připraví. Automaticky by se měl vnitřek úlů maximálně očistit a oškrabat od propolisu, potom stěny úlu případně ještě opálit, vnějšek úlů by se měl taky důkladně očistit od nečistot, odlupující se barvy, začínající hniloby ve dřevě atd a potom vnějšek úlů natřít novou barvou.

Gupo,mor v tom bud je a nebo neni.A nemusi to byt 20 let.Ona ta jasna historie se pro potencionalniho kupce pozna jak? Jak se da prokazat,kdyz prodejce vi,ze v tom kdysi vcelaril deda nebo strejcek? U nekterych inzeratu na bazos se prodavaji uly vyslovene nalezoveho stavu a nezname historie.Tudiz pausalne,takhle tedy ne.

No on se mor nešíří jen úly, jde hlavně o dílo s oddělky. Minimálně o jednom likvidovaném ohnisku unás vím kvůli nakoupeným oddělkům kdesi z dáli. Takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků. Z toho důvodu se obchoduje ve světě hlavně s pakety.

Jde mi jen o ty detaily okolo názoru na staré úly, !víme svoje!, ale k A je potřeba říci i B že oddělky jsou stejně rizikové, i přesto že existuje jakýsi povinný odběr a monitoring. To k té tvoji paušalitě předávaných informací.

Jinak monitoring unás na MVP letos opět.

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.

To je jinak, redakce Včelařství vidí jen příjem z inzerce. Protože se úplně vykašlala na standardizaci a měření úlů které ti jejich inzerenti produkují. Nechápu jak je to možné že prodávají něco, co nakonec na sebe nepasuje jen proto, že to je jiná šarže nebo výrobce. Takže takto. ČSV je o příjmech a přežití, ne o odbornosti položenou na standarech.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 20. 10. 2021
Re: trochu zpovedi (75440) (75441) (75442) (75443) (75444) (75446) (75447) (75448)

No, já si myslím, že ČSV jde proti přeprodávání použitých úlů hlavně proto, protože chce zvyšovat zisky producentům nových úlů. A producentům včelařských potřeb.<

Jozef zde nadhodil téma, ale na dotaz neodpovídá. Položil jsem otázku proto, abych se dozvěděl, jak na tom se znalostmi o včelí energii je. Je až neuvěřitelné, že se neozval ani nikdo z těch včelařů, co staví APIDOMKY. Jejich výstavba by se dle mého názoru měla také řídit určitými pravidly danými na základě znalostí o včelí energii a dalších energiích působících v daném místě.

Otázka je, jak by tu standartizaci měli v ČSV dělat, když se jedná o soukromé subjekty, které nemají s ČSV žádný vztah. Že by vymysleli nějakou další certifikaci, aby certifikovaní výrobci úlů měli další důvod ty úly ještě zdražit? A když ti výrobci dělají tu výrobu většinou kusově, jak jim vychne dřevo někde na hromadě a mají zrovna čas, nemají jiné zakázky, udělají 5 nebo 50 úlů a potom je rok rozprodávají přes prodejny... A další dávku dělají třeba po roce.
Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Jednu až dvě půl stránky měsíčně po dobu minimálně pěti let pro okótované výkresy a mají očem smysluplném co tisknout. Klidně mohou. Ne že ne.

Co je natom vyjít ven na Křemencárně na dvůr vzít metr šupleru a ty jejich úly co ukazují poslancům klidně převést na výkresy. A nebral bych to ani jako reklamu. Dále jsou výkresy např. u plastových rámků u výrobce z Dačic.

Prostě informativní a praktické věci. Pro přehled jsou důležité očíslované revize a označení podle autora nebo něčeho jiného co dobře zní.

Nemusí zůstat u rámků, mohou nakonec přenést na výkresy cokoli co jde okótovat. Kuřáky, stojany, rozpěráky prostě cokoli.

Vtom, vytvořit měření coby příspěvky bych viděl dobrou diskuzní nótu která by prostě knčila revizemi. Jednomu se to bude líbit a druhému nee protože má o mm víc a tp. Otom je ale standardizace, zatu dobu od sametovky mohlo být hotovo.

Když jde o výrobce, nebo začátečníka, pokud se oba dozví, že tento výkres je verze stará a nyní se vyrábí jen podle tohoto co byl třeba po roce revidován, tak se ty rozdílné mm začnou velmi tenčit a začne být hodně čistých měr.

Vždyť je to horší s rozměry kdy bylo jasné, že přechod z několika palcových národních měr byl přechod na cm velký guláš. DOba je snad už jinde, máme mm a už jen jedny palce na každém moderním měřidle.

Tak oco jde při tisku Včelařství?


............
Radim: Maximálně můžou zveřejnit rozměry plástů jednotlivých velikostí s tím, že tyto rozměry byly převzaty odtud a odtud a ČSV doporučuje, aby byly rozměry takové. Ale třeba plásty 39x24 mají verzí několik. Minimálně se od sebe liší délkou louček plásty určené do zadováků a plásty 39x24 určené do nástavků. A to ještě nemluvím o tom, že jedni by tam, rádi viděli hofmany a jiní klasiku mezerníkové.
Možná by ještě mohli zkusit zveřejnit nějaké jednoduché výkresy nějakých vzorových úlů pro jedntlivé rozměry plástů, ale to už by se těm soukromým výrobcům nemusel o líbit.

Tak na něco by asi šlo, zveřejnit okótované výkresy.
Něco by se asi nelíbilo a mohlo by to jít až na soud a na žalobu o náhrady škody, protože část těch údajů na výkresech by určitě výrobci považovali za své know how, jejichž zveřejnění by je poškodilo.
A na druhé straně by se zase mohlo nelíbit těm výrobcům, výkresy jejichž výrobků zveřejněny nebyly to, že zveřejněné výkresy jiných výrobců jim dávají nespravedlivou výhodu, protože za prvé to může být reklama a za druhé jsou ty výrobky zvýhodněny, protože kutilové by pomocí těch výkresů dělali doplňky na produkty těch zveřejněných, zatímco na ty nezveřejněné by nemohli.
A nakonec, vedení ČSV jako pražáci, jak by třeba řešili zkreslení výrobků třeba výrobce z Karviné, který ty úly nedodává dál než do nějaké prodejny v Ostravě? To by zase řvali výrobci v Karviné nebo třeba v Hodoníně nebo v Aši, že pražáci si preferují svoje pražské výrobky a že na regiony kašlou.
Takže není to tak jednoznačné. Něco by v tom udělat určitě mohli, ale mohlo by to dost drhnout.

Pokud někdo inzeruje ve Včelařství jako výrobce nebo dodavatel, nechápu proč by se měl kdo šprajcovat okolo výkresům, které má např na internetu v popisku, pokud by to bylo něco jako článek, příspěvek nereklamně upravený ale z autorem nebo podpisu původce.

99% jakkýkoliv článků na internetu něco vyzdvihuje, propaguje, dává ve známost, to 1 % je často (ne)pravdivá informace podávaná jako předpověď počasí. Potom datum, ale i to lze dnes velmi lehko změnit někde v databázi nebo nastavení článku.

Jestli redakce začne s čímkoli, kolo normologie se rozběhne a myslím si že mohou začít s národní normální mírou 39x24 u rámků a jejich možné varianty. EU toto snad nezakazuje, ale nejsem si jist.

Šlo by oto vyprovokovat nachystanými plánky další přispivatele a inzerenty.

Je fakt že celá věc okolo plánů si vyžaduje přípravu, to verzování, typizační popisky, autorizace, identifikace výkresů okolo času opublikování.

Fakticky to může začít ale kdokoli kdo umí vzít pravítko a nějaký CAD a udělat výstup pro redakci podle úlu co má doma. Revidace jedna druhá třetí a výsledek otisknout. Vždyď je na Křemencárně prý každý odborník na české včelařtví, tak proč jim nevěřit, žeby to nedokázali.

Ještě jsem neviděl komerčního výrobce ulů ani prodejce těch úlů, že by měl někde odkaz na datasheet těch prodávaných úlů , kde by byly výkresy těch úlů, když už ne přímo kompletní výrobní dokumentace včetně kusovníku.
Výkresy úlů se na internetu dají najít, ale vždy, aspoň co jsem viděl, jsou to výkresy nějakého zájmového včelaře. Občas nějakého sdílnějšího profesionálního včelaře. Občas nějakého včelařského teoretika a občas se dají najít na těch pár včelařských fórech, které tady existují. Často ale tam nejsou kompletní.
Ale výkresy ulů komerčního výrobce úlů nebo prodejce ne.
I když je fakt, že jsem výkresy speciálně u prodejců nehledal.
Jinak přirozeně taky můžu klidně hodit do výkresů své používané úly a zveřejnit je. Dva typy nástavkových úlů a pár verzí, podle dostupného materiálu co dům dal, nástavků a dna. A zadovák, v původní verzi nebo novou upravenou verzi, kterou možná začnu používat.

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...

Ono spíš dříve člověk potřeboval ke zkreslení těžké a drahé prkno, obyčejným pravítkem na stole to trvalo dlouho a bylo to mizerné. Takže výkresů mimo pracovní proces bylo málo.
Dnes ale je spousta volně šířitelných cadů nebo cadů, které mají časově omezené demo verze nebo se za ně pro kreslení ve 2D, když ne už 3D, zaplatí pár korun.
Takže včelaři už nemusí dělat úl jen podle náčrtku rámku nebo dkonce podle vzorku rámku. Stačí sednout k počítači a výkres snadno nakreslit dopředu a vidět tak celkovou soustavu ještě dřív než vezmou do ruky první prkno. teda kdo to s cadem umí.

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

Omlouvám se nějak mi vypadla citace. Znovu tedy:

Kontruktér pokud věc neviděl, se mu bude stavět cokoli velmi špatně a nákladně. V ruštině je takový termín, "vot takim obrazom". Chápej i kolo byl tajný vynález dokud jej někdo jiný neviděl.

A jestli jde oto prodávat a tajit rozměry je to divné, proto předpokládám že když chce někdo prodávat seriózně, nějaký plánek s rozměry, třeba v nějaké udané toleranci (když třeba dřevo je dřevo) je jakýsi plus pro zákazníka resp. včelaře a serióznost dlouhodobého inzerenta.

> JosPr

V dobach,davnych,kdy lidem nesmrdela manualni prace a narod u prace dokazal premyslet,stacil zrucnemu cloveku ramek na to,aby z nej odvodil vsechny potrebne udaje pro vyrobu ulu..Dnes jsou na vse potreba planky...<

gupa:"takže úly, pokud jsou staré, je dobře být obezřetný, ale stejně rizikový je pohyb oddělků.
----
riziko prenosu moru oddelkami je tisickrat vacsie nez ulmi..

nemyslím, že stejně rizikový je pohyb oddělků.
Morem plodu zamořené úly, pokud je někdo má doma, tak pokud je nevyhodí, jsou hrozbou pořád. Ono totiž taky stačí, pokud je třeba kvůli udělání pořádku ve stodole vynese na teplo na sluníčko a nějaké včelky přiláká vůní propolisu.
Prodávat nakažené oddělky je možné jen v úzkém časovém horizontu. Kdy od negativního testu na mor plodu proběhla nějaká doba, včely se už nakazily, ale mor nepřešel do akutního viditelného stadia ani se neobejvil do okruhu 5 kilometrů daleko. A včelař o tom defakto neví a prodává ty oddělky v dobré víře. Asi málokdo bude současně prodávat oddělky a současně mít doma ohnisko moru plodu nebo být v pásmu moru plodu.
Je ale fakt, že v případě nakažení oddělku morem plodu je ta virová nálož dovezená na stanoviště velmi vysoká a akutní nákaza zřejmě vypukne okamžitě. V případě starého úlu zamořeného morem plodu je ta virová nálož menší. Zvláště když včelař koupený úl důkladně oškrábal od zbytků po předchozím včeltvu, vnitřek úlu opálil atd.

radime, mor je bakteria, virova naloz nulova.. :)..na slovensku sa hodne vcelari nacierno, oddelky sa predavaju bez vysetrenia.. neviem ako u vas, ale urcite sa najdu tiez pripady..

gusto i tady v cesku je to bezne zabehnute jako u vas na slovensku. videl jsi nekdy pohadkare,ktery bez jakehokoliv podkladu navic zacatecnik dokaze behem ctyr roku namnozit z nuly na 60 vcelstev a po viroze skori nic. zakladni organizaci nezajima jak k tomu prisel ? nebo se do rajonu zo nastehuje vcelar a tri roky zo nevi - nevi kdo je a odkud je ? taakovych pripadu bude mozna v cr. vice - proc by se o ne kompetentni mista staraly ! pak se divime nakazove situaci ! mnohe zo se tvari - my nic my muzikanti ! tento druh vcelaru hlavne pomoci oddelku prinasi druhym problemy ! kontroly zazimovanych vcelstev asi existuji malokde - celkovy republikovy stav asi dost place jaka je skutecna pravda. na ty stare morove uly z pudy proste neverim. ty se tam skladuji driv z umrti vcelare nez nasledek moru. mor by vam davno prenessli srsni, vosy, vcely ! tskze zase jen vcelari.

To bude tim,ze ZO je jenom spolek,coz porad nekomu unika.Jen spolek bez jakych koliv pravomoci cosi kontrolovat.(vyjma spocitani vcelstev pro zadost o 1.D).

"radime, mor je bakteria, virova naloz nulova"
a.¨
Souhlasím, je to bakteriálního původu, upsal jsem se, paměť mě zradila. Ale mor plodu má velmi odolné spory, které vydrží mnoho desítek let. A potom to je úplně stejné jako u virů, rozhodující k propuknutí nákazy je vedle momentální odolnosti včelstva síla "nálože", kterou včelstvo dostane v podobně těch spor. Tady nálože spor moru plodu.
Co se dá vyčíst třeba z článků ve Včelařství, tak třeba v ochranném pásmu nějakého ložiska s propuknutým morem plodu včelstva v tom pásmu, až do těch 5 kilometrů daleko, dostávají všechna, asi se zatoulanými včelami, nějakou "nálož" spor moru plodu. Nálož spor o hodnotách řekněme desítek až stovek spor, podle výsledků testů na mor, mají včelstva v ochranném pásmu, u kterých mor plodu nepropukne a dokáží se s ním vyrovnat. Nálož spor o hodnotách tisícovek spor nebo ještě víc už by už mělo znamenat že ve včelstvu je mor plodu nějak těsně před propuknutím.
A teď je otázka, jak velkou nálož spor moru plodu ta kontaminovaná záležitost do včelstva a následně celého stanoviště včel přinese. Oddělek těsně před propuknutím moru plodu nebo s propuknutým morem plodu přináší na nakažení obrovskou nálož těch spor. Starý úl, kde včelstvo uhynulo na mor plodu a který nebyl čištěný, má v propolisu a v nečistotách na stěnách taky takovou obrovskou nálož spor.
Ale starý úl, kde včelstvo na mor plodu uhynulo a který byl důkaldně oškrábán až do holého dřeva a to bylo důkladně ožehnuto třeba letlampou ??

Kdo to umí, tak první rok nechá oddělek zesílit, druhý rok z něho může namnožit 5 - 10 včesltev a třetí rok řekněme z 8 přeživších včeltev má už nárok pomalu namnožit na 60 včelstev. Pokud třetí rok nedosáhne 60 včelstev, stoprocentně jich dosáhně namnožených čtvrtý rok.
A pokud koupí přezimovaný oddělek už na konci dubna, v květnu, může to stihnout ještě o půl roku rychleji.
A to jenom když množí včelstva v oddělcích. Pokud bude odchovávat matky pro ty včelstva v malých oplodňáčcích, namnoží těch 60 včelstev ještě rychleji.

polasku na idealismus nehraju a u zacatecniku uz vubec ne. kde jsou nsklady na takovy zpusob vcetne zarizeni - to musi byt poradny pruvan v peneznce a kdy se to zduraznuji dnes vrati. jen trchu zpatky k tem 60 - ctvrty rok totalni krach po viroze -a doplatilo na to i siroke okoli. za dva roky namnozil max.10 . budoucnost u neho nevidim ruzove. pri tom prvnim mnozeni se jeste chlubil jake ma vynosy.dalsi vcelari z 50 - 0 , nebo z 26-0, z 15- 0 , 5-0, atd. nekteri to uplne nevzdali a zacinaji po troskach. vzdalenejsi 5 km.vetsi vcelar. rok pred velkym kolapsem uhyn na jednom stanovisti 60 %. prave ten rychlovcelar mozna nevedomky prave prasknul toho od ktereho bral oddelky a rozjel kolaps na dalsi uzemi. zopakuji : u me zacal kolaps, az u druhych byl uhyn na beznych 50% a zastavil se na 45% uhynu. vymlouvat se neminim i kdyz by bylo proc? nejsem idealista.

No, každopádně za 4 roky se jeden oddělek rozmnožit na 60 včelstev určitě dá.
Tady ale narážíš zřejmě na to, že jako začátečník ten člověk nejspíš nemnožil a místo toho těch 6o včelstev poskládal nákupy oddělků od různých prodejců.
Co se týká finančních nároků, průvan v peněžence to dělá hlavně tehdy, když se to kupuje jako nové hotové od prodejců.
Pokud si to ale člověk dělá sám, je to jiná.
Například já mám za tu dobu, co to dělám, asi 6 až 10 kompletních nástavkových úlů . A na to jsem kupoval dřevo jednou za nějak 300 Kč a jednou nějak za 900 Kč - třetijakostní prkna původně pro výrobu palet, nějaký sololit za 2 - 4 stovky, nějaké vodovzdorné truhlářské lepidlo celkem za 300, malou cirkulárku za 1400 Kč, nějaké vrtáky, šrouby a podobně. Zbytek nářadí mám běžně doma. Z toho materiálu má tak polovinu nebo o kousek víc nástavků, zbytek je ze všelijakého dřeva, co dům dal a co by jinak nejspíš už vyletělo komínem. Dneska by to dřevo i jiné věci stálo výrazně víc, ale pořád výrazně méně než kolik stojí hotové úly. A pokud by dnes třeba člověk získal staré dřevo z nějaké velké zbourané dřevěné chaty, tak by mohl klidně "dát" třeb i těch 60 nástavkových úlů za cenu 10 - 15 tisíc. Takže žádný vír v peněžence.

Kolega co se podle taty a určitě i kvůli mě dal na větší chov, recyklovaly spolu pomalu na cca 120 úlů většinu materiálu z palet.

Já jsem to dělal také, a po zdražení až dojdou zásoby se nato asi opět vrhnu. Nejsem tak bohatý abych si mohl kupovat hotové úly.

S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. Rentabilní bude jen takový chov včel, co si kdo vyrobí sám. Ještě je dostatek hajzlpapíru, tak zas tak špatné to s tím kapitalismem není. Bude líp?

tak nejak jsem zacinal - prvni ul ze stareho nocniho stolku -treti rok se rozstipal byl maly,pote tripatrove zadovaky 37x30 na 12 ramku - zdlouhava prace- byla vystava v olomouci a na ni trinastavkove tachovaky -to uz bylo jine kafe -zacaly se kupovat nastavky na 9 ramku-pri jednom vyjezdu z olomouce jsem omylem s vlekrm najel do jednosmerky a jel dal -co cert nechtel-policie - priznal jsem, ze to byl omyl - jak se otocit- kupodivu me pustili a bez pokuty.chyba u tachovaku byla 2 cm mezera mezi ramky-vkladal jsem pasky vosku nebo hranolky. dna a strechy vlastni vyroba. zpocatku 4 n ojedinele 5n. dnes 4- 6 n. objevil se ptacek s nn 42x 17- hura na to. kompletni vyroba vlastni -vyrobil jsem do 300 ks nn nejen pro sebe.sila steny 3,5 cm. sila vcelstva o 5 ti az ojedinele 8 nn-med nekdy tekl proudem -dnes se zacina paberkovat - lesy zdevastovane-zmizely maliny a sucha. a prislo stari-neni fyzicka na drevaky. nastoupily polystyrenaky z PL a jede se zase dal a i ty kdyz jsou plne medu- mam jazyk na veste. vsechny stare drevaky vcetne nn se postupne pali. nevidim zasadni rozdil mezi drevem a polystyrenem, ale na fyzicku je to rozdil. prodej medu - do vykupu roky nedavam. mam celkem slusny zajem a baz trhu. a nakonec jak vravia slovaci - to chce vydrzat - alespon 3-4 roky - nejsou nastupci po sve praci oddat se plne vcelarstvi. vcelarsky boom zacina upadat - realna cena medu je dnes nekde kolem 180 -200 kc - presto jsou nekteri i na 140 a to je na povazenou. stary material ? 10 - 15 roku a vic casu vyberem-u me novy material az i spickove 45 - 55 roku.

trochu pokracovani o materialu - trefit se na stary dobry material je nahoda - u me ten kdysi novy material by sel i opravit - dna a strachy ne, ale nastavky ano - vyrezem pozkozeneho mista zlunami, datly a strakapudy a vlozenim noveho materialu, a dalsich 10-15 roku zivotnosti zajisten.- pro pokrocily vek to nedelam. verim novemu osobne vyrobenemu. dnes u vyrobcu neni zajisteno, ze to bude kvalitni material. skoda, ze neni vcelarske a bednarske druzstvo brno tam to bylo nejlepsi. ty ulove paskvily tachovaku po brne jsem prestal kupovat a poradil mi to obcodnik,ktery jim to prodaval. ale i u stareho materialu je rozdil. sam jsem koupil pouzite stropni tramy, ktere byly zabudovane - podrzte se - v roce 1928 zadokumentovano se jmeny. do vlastniho domu a jsou v podhledu viditelne - material borovice a verim, ze vydrzi i dalsich mozna 100 roku. tak a babo rad. prscoval jsem manualne ve stavebnictvi a poslednich 10 roku prad duchodem jsem mistroval.

"S takovou to výrobci úlů za chvíli zabalí. Boom včelřství už byl, teď pojedou z kopce. A zdražování materiálů jim ještě odbyt dál sníží. "
a.
Mě by zajímaly jejich kalkulace. Připadá mi, že pokud by se výroba úlů optimalizovala, použily nové technologie jako třeba sponkování místo sbíjení, vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce. Jenže u prodejců je ten úl naceněný, jako by jim trvalo jeden úl vyrobit půl týdne až týden. A to ještě občas se špatnými rozměry a nekompatibilní s nástavky jiných výrobců.
S takovou vyrobím ten úl sám levněji, i kdybych měl prkna na ten úl kupovat za současnou cenu, kde kubík prken stojí 11- 12 tisíc Kč.

,,vyšel by jim jeden kompletní úl bez rámkových přiřezů na nějak 2 - 4 normohodiny práce"

No a kolik stojí ta jejich normohodina práce? Pro vás je to hodinová příjem v zaměstnání, např. bezstarostných 150kč. Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí.

"Ale náklady podniku na 1 hodinu zaměstnané práce jsou mnohem vyšší, odvody státu, sklady/obchodní sekce/údržba/ dopravní úsek/další administrativa, provozní zisk, investice, úvěry, drahé energie/ skokově zdražující materiály/ výpadky výroby a ztráty a další výdaje které se na každou činnost nabalí. "
a.
To je mně jako případnému zájemci o úl úplně u zadele.

Vyrobci to nezabali,byt material bude drazsi,mozna vcelari budou nakupovat min,mozna zacne vcelarit jen ten,kdo k tomu ma opravdu vztah.A ne ti,co si to chteji "zkusit",masirovani zpravami o dotacich a jinych " vymozenostech" soucastneho systemu vcelareni a par let "drzi" vcely.Kazdopadne jakekoliv zdrazeni na vstupu do vcelareni se musi promitnout castecne na vystupu,cene medu nebo u vcelaru- podnikatelu na cene oddelku.Pro nas,kteri si uly vyrabime sami nebo oddelkujem a matkarime ciste pro sebe a pro radost ze vcelareni to zdrazeni materialu nebude tak citelne,zvlast pokud vcelareni dokazem dat nejvetsi nakladovou polozku,hodiny vlastni prace a samozrejme casu.

Řekl bych, že se současným zdražováním se víc lidí bude zajímat, kdy to včelaření bude jen koníček požírající peníze a kdy za jakých podmínek může být to včelaření ziskové či kdy a za jakých podmínek by člověk mohl to včelaření mít jako druhou práci, která přináší do rodiny peníze, i když třeba v přepočtu na odpracované hodiny to bude vycházet mizerně.
A že bude větší tlak na všelijaké včelařské teoretiky, aby včelaření zejména novým včelařům předkládali z tohoto hlediska. Jak optimálně využít ty přírodní zdroje, které na místě, stávajícím i budoucím stanovišti, má včelař k dispozici.
A otázka bude taky vývoj ceny medu, protože kdyby se do ceny medu měl promítnout třeba nárůst minimální mzdy od Sametu, tak by dnes měla být cena medu tak trojnásobná než nyní je. Ovšem zas na druhé straně kdyby cena medu byla taková, byla by podobně vysoká i výnosnost ve včelaření jako za komunistů. Kdy byla ta výnosnost výrazně zvýšena jednak stanovením příznivých pevných výkupních cen, ale hlavně podporou kočování včelařů na zemědělké plodiny, hlavně řepku v sedumdesátých letech.
Stejně jako tehdy by dnes došlo k tomu, že by včelaři ze záliby expandoval i a rozšiřovali včelaření na včelaření pro přivýdělek.

Jsou nějaké úhyny někde?

Z okolí sem tam zeslabení nebo úhyn jednoho včelstva, jinak ok.

Zatím nikde žádná poškozená včela bez křídel, ani mrtvolky v podmetu, úplný klid, spady nejsou jiné oproti předešlým úhynovým rokům, možná i naopak - po fumigaci opět stovky až tisíce ks, v porovnání největší úhyny byly minulé roky na stanovištích s daleko nižšími spady včetně oddělků které byly zbaveny VD - ty odcházeli 2 týdny po kolapsu kmenových.

Připomíná mi to éru varoázy do roku 2014, taky se na podzim sypaly tisíce roztočů a včelstva v pohodě vyzimovaly. Vzpomínam jsem je tenkrát počítal kolem 3tis VD vyzimovávaly trochu slabší na 5 uličkách jako středně silné, krásný rozvoj. Včely odcházely tehda těm, co neléčily nebo blbě, tam byly zřejmě spady ještě vyšší.

Že by se vše vracelo zpátky jako kdysi? To by bylo fajn.

Je to divne,je to tak.Celkem dost roztocu proti letum minulym,ale zadne kolapsy.

Řekl bych, že to ukazuje na posloupnost, nebo dynamiku která funguje pokud se podmínky mění. Letos dost zapříčinilo počasí velké zpoždění v počátku přínosů nektaru a pylu. Stormy kvetly jinak, prostě fenologie byla oproti běžnému sledu květů jiná.

Z toho si lze odvodit logicky i to, že se mění i skladba střevní mikroflóry opoti jiným letům. Střevní mikroflóza je silně závislá jak na vnějších faktorech, jako počasí, zdroje, emise, exhalace. Tak na vnitřních vlivech ve svém postupu, základní roznost ústy, měnící se mikrobi v zažívání, její poslounost ve vývoji od larvy po starou létavku. Jiná mikroflóra je u mlaďušek, jiná u dospělých dělnic, jiná u krmiček, jiná u létavek.

Z těchto důvodu si myslím, že se narušila posloupnost obvyklá u destrukcí. Vůbec si nemyslím že jde jen o nějakou nosemu nebo viry. To jsou sekundární projevy, dokonce si myslím, že nelze nalézt a vlatně se ani nehledá logický úsudek primárního vlivu protože primární, protože neexistuje. Existují simulace na plovoucích průbězích které způsobují situace. Primární nebyl ani velký třesk.

.............
JosPr (46.135.86.82) --- 4. 11. 2021
Re: Varoaza (75479)

Je to divne,je to tak.Celkem dost roztocu proti letum minulym,ale zadne kolapsy.

U mně taky klid.
Akorát jsem při těch teplých dnech na konci října zanamenal plodování, což by nemuselo být moc dobré. Zatím ale uvidíme, rozhodující měsíce, listopad, prosinec jsou teprve před námi.

Ještě jsem četl teorii o tom, že studené jaro, málo zásob a pylu, tak včelstva málo plodovaly, tudíš se roztoč zpočátku nemnožil. Ale to je asi blbost? Protože i když plodů bylo celé jaro na 2-3 rámcích, tak pro těch pár přežilých roztočů to je stále dost plodu na množení ne?

Nynější spady to dokazují, VD se musel množit od konce února kdy byl první přínos pylu po proletech. Jinak by se nestihl nanožit zase do tisíců.

A s mikroflorou by to mělo být taky obráceně? Malý přínos jarního pylu, nektaru, včely převážně stažené na starých zásobách, to jako pomohlo s mikroflorou a proto zmizely viry?

Blbost to nebude.Moje vcely na jare 2x vyhazely cast plodu,tak se mnozeni roztoce opozdilo o par cyklu.Ti co houfne padaji ted nestacili poskodit zimni generaci, namnozili se az po.Otazka vlivu doprovodnych loupezi,viru a N.C,proc letos ne,a predtim ano,bude slozitejsi.

konspirovat nechcem, ale odkedy kovid stopol letecku dopravu, tak u nas vyrazne lepsi zdravotny stav vcelstiev.. cely 2020 r, zima 20/21 po rokoch takmer bez uhynov, vyborny zdravotny stav 2021,vratane terajsieho obdobia.. vela vcelarov sa vyjadruje, ze im to pripada akoby sa vratili v case..

Tak těch vlivů bude asi hodně a je otázka, který to určuje.
Třeba u včelařů, co jim nějaká včelstva zůstala, dále se množí pouze odolná včelstva a dokud se zase díky genetické diverzitě mezi rozmnoženými neobjeví citlivá včelstzva, nákaza se nešíří.
Nebo některá včelstva uhynula a tím se množství zdrojů na jedno včelstvo v krajině zvýšilo tolik, že se včelstva stala odolná.
Nebo je včela geneticky naprogramovaná tak, že co měsíc nosit plný úl, upracovat létavky a přitom nic z toho, když to včelař vybere a nakonec ještě zpracovat plno cukru na zimu je pro včelstvo nepřirozené a pokud tam včelstva žíjí, jejich obranyschopnost klesá. Pro včelstvo je přirozené, když když jednou za sezónu medem zaplní tu dutinu a potom a předtím většina včel se drží v úlu a jen mírně pracuje uvnitř pro celek a jen menšina jsou létavky, nosí zásoby a upracovávají se. Takže letošní studený duben, květen a částečně červen způsobil, že včely byly zdravější.
Nebo prostě kraňka jakožto horská včela je geneticky uzpůsobena na kratší sezónu a na delší období chladu a zimy, než má tady v nížinách a tak ji víc vyhovuje, když je sezóna zkrácena chladným počasím.

https://www.tipli.cz/letak/kaufland-letak-od-stredy-03-11-2021

Mám raději Luční med, z nektaru lučních květů, někdy ho nabízí i levněji. ((-:

to de???????
, to su pomocníci z pomocné školy ekonomické

Myslím, že to letadly nebude. Poslední roky se posouváme v klimatickém pásmu. Poslední průběhy letních měsíců se podobají počasí v jižní Itálii před 20 lety. Nekonspiruji, vlastní zkušenost. Jinak u mě po fumigaci minimální spad. Léčil jsem šťavelkou s glycerínem. Ivan
gusto (195.168.242.213) --- 5. 11. 2021

Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476) (75477) (75478)
konspirovat nechcem, ale odkedy kovid stopol letecku dopravu, tak u nas vyrazne lepsi zdravotny stav vcelstiev.. cely 2020 r, zima 20/21 po rokoch takmer bez uhynov, vyborny zdravotny stav 2021,vratane terajsieho obdobia.. vela vcelarov sa vyjadruje, ze im to pripada akoby sa vratili v case..

Lodě, letadla, jaderné elektrárny, sopky, teplota moře, množství ledu na pólech, z toho odvislé větrné situace jako vznik tornád, exhalace typu prach, chemické postřiky, ..atd, atp ...to bych nepodceňoval.


...
(212.79.110.148) --- 8. 11. 2021
Re: trochu zpovedi (75468) (75469) (75470) (75471) (75474) (75475) (75476) (75477) (75478) (75485)

Myslím, že to letadly nebude. Poslední roky se posouváme v klimatickém pásmu. Poslední průběhy letních měsíců se podobají počasí v jižní Itálii před 20 lety. Nekonspiruji, vlastní zkušenost. Jinak u mě po fumigaci minimální spad. Léčil jsem šťavelkou s glycerínem. Ivan
gusto (195.168.242.213) --- 5. 11. 2021

,,Poslední průběhy letních měsíců se podobají počasí v jižní Itálii před 20 lety"
----------------------------------
Můžete dát nějakou statistiku z čeho berete do porovnání, např. sluneční hodiny, srážky, průměrné denní teploty/ noční / minimální? Neapol / Ostrava, Praha nebo kde máte tu vaši druhou jižní itálii?

Vážení přátelé včelaři a včelařky,
opět se blíží období odběru včelí měli na monitoring varoázy.
Po vylepšení naší poloautomatické linky na výrobu jemně drcené včelí měli nejvyšší jakosti si Vás dovolujeme oslovit i v letošním roce.
Už nemusíte v lednu mrznout, chodit odebírat zimní měl nebo posílt SVÚ ,VÚVč strouhanku a tak podvádět zaběhnutý systém.
Z pohodlí domova objednávejte už dnes.
Jedna tuba 250,- kč bez Dph.
Ideální pro důchodce,nemohoucí ale i pro včelaře lenochy.
Balení Tuba, kilo, 5kilo.
Naše měl je pro SVÚ a VÚVč vyráběná z láskou.
vcelimel/=/seznam.cz

Je zaručeně bez roztočů?

Předpokládám,že váš inzerát na prodej měli k vyšetření je špatný vtip.Jinak je velké nebezpečí jak pro vás,tak i pro kupujícího porušení veterinárního zákona s patřičnými finančními postihy.

Tohle uz je nekolikalety inzerat tezici z neschopnosti vcelaru udelat si scot roztocu v zimni meli (flotaci) samostatne a bohuzel neschovavat to za narizeni SVS.Bohuzel autor vubec nedomysli daleko zavaznejsi mozny vystup z vysetreni a to je diagnostika vyskytu mnozstvi spor MVP..Jinak na lidske hlouposti se dalo vzdy,da a bude dat cosi vydelat.

""""Předpokládám,že váš inzerát na prodej měli k vyšetření je špatný vtip.Jinak je velké nebezpečí jak pro vás,tak i pro kupujícího porušení veterinárního zákona s patřičnými finančními postihy.""""

Pokud by šlo o vzorek pro vyšetření na MVP, tak souhlasím a myslím si, že jsou včelaři natolik soudní, že by to neudělali.

Pokud jde o vzorky na vyšetření počtu roztočů, tak toto vyšetřování samé je dotačním podvodem. Pak obchod s mělí nepovažuji za problém. Při nákupu většího množství v rámci ZO může jít o významné ušetření zbytečných nákladů. Dokonce bych té firmě poslal seznam, aby to nakelímkovali a vyřídili za mne.

Cukr v akci kaufland 14,90kč .... jednorázově + 4kč, Za poslední rok zdražení + 50%.
Dřevo, železo, materiál na úly zdražení až 100%

Když se promítne zdražení do medu, tak ho nikdo za ty peníze nebude chtít, aspoň zůstane víc včelám.

Prý inflace 6%......

Penny cukr za 10,90 benzin sice meziročně +20%, ale med + 20% taky. Tedy ve výsledku stejné skore. Ono záleží na úhlu pohledu. A kdo to dělá pro prachy, zpravidla žije z dotací a jiných přízpěvků, například za opylení. A jestli snad živoří, ať dělá raději neco jiného. Vždy platilo, že koupený úl i vcelstvo si na sebe pri dobre péči druhý rok vydělá jen od medu i bez 1D dotace.

" Vždy platilo, že koupený úl i vcelstvo si na sebe pri dobre péči druhý rok vydělá jen od medu i bez 1D dotace."
a.
Pokud tam není převčeleno, takže se včelstvo uživí i mimo snůšky a v úle přibývá kilo, dvě, čtyři kila týdně. A během snůšky třeba i 6 a víc kilo přínosu denně. Tam s ekoupený úl se včelstvem určitě zaplatí.
Pokud tam je převčeleno, přínos v době snůšky je +- stejný, ale mimo snůšky včely trpí hladem a nedostatkem pylu, takže jsou náchylnější k nemocím. Včelař si může vybírat, jestli většinu medu ze snůšky včelám nechá, aby ho spotřebovaly mimo snůšku a potom bude mít medu málo. Nebo jim ho vybere, a potom je mimo snůšiky musí živit krmením cukrem. A snadno potom může cukrovat neboli mít v medu cukr.

Diky covidovym napadum jsem bral letos cukr za stravenky po 9,90 v Bille a natahal jsem si ho zasobu na 3 roky do predu..Ted to vypada obdobne,samemu se mi na obed nechce,kolegove nejsou ockovani,tak stravenky zase utesene pribyvaji.Dalsi akce v Bille a supajda na nakup.

Dalsich 500 kg doma,stravenky fuc.Billa.

12,90 při tom množství to je dobrý. Jinde mají omezení 10-20kg.
Jsem šel fumigovat a zjistil jsem že nový Varidol (exp 2022) opět a zase zakalený, nekape na vyhození. Předloni, vloni i letos tři roky zmetky, děs. Ležel v šuplíku byl čirý, jak jsem vzal první kapky, asi tím promícháním za týden zkrystalizovatěl.

Kdysi tu důvěrníci syslili 5 roků varidoly a pořád dobré.

Máte ho někdo zakalený i letos?

Zakaleny sice neni,ale opetovne funguje podivuhodne kapatko.Prevratim,nic.Prevratim,jedna kapka,prevratim a tesne po sobe kapek 5.Jak kdy.
Zakaleni stacilo dat na par minut lahvicku do teple vody.

otázka nízké naklady proč??? Proč dělat mravenečka a na druhé straně je třeba dát prodejní cenu medu. Jestli za 120-150Kč pak není co zde řešit

Kvalita Varidolu je něco otřesného. Vůbec se nedá kalkulovat s tím, že vydrží alespoň do doby expirace, i když si myslím, že by měl vydržet i delší dobu, protože obvykle expirace končí směšně v letních měsících. K čemu, když se tam nepoužívá???

Lahvička po otevření se opravdu zakaluje. Taky to nechápu, možná tím otevřením a že se tam nějak dostane vzduch. To zakalení se mi dokonce stalo i během pouhého přejezdu mezi dvěma stanovišti.

Nejhorší je, že je to čím dál horší, výzkumák o tom ví a prý situaci intenzivně řeší, ale kvalita se stále více zhoršuje.

Letos jsem se taky setkal také s tím, že se některé lahvičky s expirací 07/2021 zakalily již na konci května, jiné zůstaly čiré až dodnes, přitom je to stejná šarže. Nechápu to.

Zakalený varidol se podle vyjádření výzkumáku dá použít na aerosolové ošetření. Zákal se prý v acetonu okamžitě rozpustí. Mám jen obavy, aby ty vzniklé hrudky přeci jen něco neucpaly ve vyvíječi.

Je to strašné. Zkoušel jsem dát Varidol na topení, to nepomohlo. Zkusím tu vodu, jak píše Josef.

Já bych měl obavy s tou teplotou, nikde nelze dohledat aby se varidol neznehodnotil přehřátím. Zkoušeno s teplou vodou a nic se nerozpustilo.

Přijedu na stanoviště všechno nachystám a vydup zase varidol nekape, propichuju drátem a nic. Expirace 5/2022 !

Dříve bylo z lahviček odkapáno zůstalo na dně, a nic se nezakalovalo.

Jedou je to omluvitelné reklamovalo se, podruhé ostuda, tentokrát v ústavu co ? nic?

Dříve bylo z lahviček odkapáno zůstalo na dně, a nic se nezakalovalo.
----------------------
Myšleno ještě před pár lety. Prostě výrobní technologie nebo látky jsou nyní jiné než dříve, ať nikdo neříká že je to pořád ten samý varidol. Není.

Když já mám pocit, že oni už to neberou ani jako ostudu, je jim to zkrátka jedno. Ten problém je letitý a stéká to po nich jak voda. Někde přeci musela vzniknout změna receptury, jinak to není možné.

V případě této dosud neexpirované šarže by asi stálo za to znovu ji vyreklamovat. Je to ale ztráta času a navíc na dlouhé lokte. Přitom léčivo člověk potřebuje teď a ne v lednu, až se vše vyřídí. Navíc další komplikace, když by měl zdravotník vybírat vadné Varidoly zpět od jednotlivých včelařů. Jako bychom nevěděli, co s časem.

Jsme jen uživatelé, nikoli chemici nebo farmaceuti, abychom uměli posoudit, jak může tepelné namáhání na léčivo působit. Od toho bych předpokládal, že máme naše odborníky. Ohledně Varidolu a jeho nestability by třeba mohl vzniknout zajímavý článek do časopisu Včelařství. Třeba by mohl být dán výrobcem i jednoduchý návod, ale možná to Dolu vyhovuje, protože víc prodá. Určitě chybí konkurence, jen ta by přinutila výrobce skutečně konat, ne jen slibovat.

Já jsem zvyklý, že třeba u barev a ředidel je možné stáhnout Technický a Bezpečnostní list, ze kterých se dá vyčíst, jaké je složení té látky a jak s ní pracovat, převážet atd. Je to povinnost výrobce a distributora příslušné látky daná Bruselí dávat tyto dokumenty veřejnosti - uživateli příslušného výrobku. Jedna z těch minoritních věcí z Brusele, která dává smysl.
Ale pro Varidol jsem nic takového nenašel. Řekl bych, že minimálně DOL jakožto defakto výrobce dané látky tady nesplnil svoji povinnost. Jakýsi ušušněný příbalový leták nestačí, protože za prvé není správně nazván a za druhé ty povinné údaje v něm nejsou.
Lepší varianta je potom ta, že Varidol přemrzl. To by mělo napravit ponechání léčiva ve trochu vyšší teplotě, řekněme 30 maximálně 40 st C aspoň půl dne, nejdéle pro jistotu řekl bych dva dny. Léčivo by se taky mělo spravit i při běžné teplotě 20 st C za řekněme týden.
Horší varianta je, že se změnilo složení rozpouštědla, ve které je Amitraz ve Varidolu rozpuštěn nebo DOL ve snaze prodloužit účinnost léčiva na roztoče ke konci životnosti léčiva tam přidává víc Amitrazu než dříve nebo DOL má Amitraz v zásobě kdesi v lednici 10, 20 let nebo třeba ještě ze socíku a Amitraz se už začíná kazit. Nebo je léčivo z nějakého důvodu citlivější na vlhkost, která se do něho dostane po otevření vzduchem.
V takovém případě bych léčivo naředil acetonem. Ideálně co nejčistším, laboratorním v nějaké čistotě p.a..
Vytáhl bych si pro jistotu kapku Varidolu nebo trošku skleněnou tyčinkou nebo podobným inertním materiálem na sklo a kápl k tomu aceton, abych viděl, jestli to náhodou nedělá problém a nesráží se to, což by nemělo. A potom by jsem do Varidolu, prohřátém aspoň na těch 20 st c kapal po řekněme 4 kapkách acetonu, vždycky protřepal a uložil na půl hodfiny, hodinu, dokud by se to nerozpustilo. Nebo dokud by nebylo jasné, že i když je tam toho acetonu dost, nefunguje to.

dle mého úsudku je téma “pokažení” léčiva Varidol celkem jednoduše vysvětlitelné. Lecivo je v baleno v takové koncentraci Amitrazu, aby vyhovělo léčbě fumigací. Aerosol se do metodiky přidal později a mohl by zpracovat i více ředěný Amitraz, který by nekrystalizoval i mnoho let. Krystalizace je ale odvislá nejen od koncentrace ale i od teploty a spouštěčem bývá i pohyb hmoty. Proto některá lahvička, která více cestovala a přitom nebyla otevřena, je krystalická a jiné ne. Všiměte si, že v letáku je napsáno pouze neskladovat v chladu, ale do 25st. ja je mám ve sklepě, protože na půdě v teple uniká i pres zátku a smrad je nezměrný. Ve sklepě je sice kolem 12-15 st pres zimu , ale jinde nejsem ochoten skladovat nezbytné množství pro jarní léčení ZO. Dvě lahvičky z deseti po roce zkrystalizují. Rozpustit to moc nejde ani pri tepl > 40st, nicméně pro aerosol se to dá použít, neboť voda i aceton to hravě solvují
Proto ta krátká roční expirace, aby 99,9% balení bylo pro kapání použitelný až do exp.

www.oocsvfm.cz/aktualne- soudni rozhodnuti o usneseni RVCSV.

"Aerosol se do metodiky přidal později a mohl by zpracovat i více ředěný Amitraz, který by nekrystalizoval i mnoho let. Krystalizace je ale odvislá nejen od koncentrace ale i od teploty a spouštěčem bývá i pohyb hmoty. Proto některá lahvička, která více cestovala a přitom nebyla otevřena, je krystalická a jiné ne. "
a.
Přesně tak. Ty věci kolem krystalizace takové soustavy se složkami s poměrně velkou molekulární hmotností jsou velmi složité.
Co si mlhavě pamatuji z jakéhosi starého technického listu či popistu složení toho léčiva, jako rozpouštědlo aktivní látky by měl být nějaký olej, nevím jaký, asi nějaký řídší nízkovroucí, podobný třeba ropnému proplachovacímu oleji do motorů nebo medicinálnímu oleji, potom příměs nějakého detergentu a možná kvůli snížení vizkozity i příměs nějakého rozpouštědla.
To tomu chování, co jsem schopen posoudit, docela odpovídá.
Jinak já skladuji léčiva v prostoru, kde v zimě teplota jde v mrazech k nule, a v létě jde do cca 25 st C, mám je tam dlouhodobě a zatím jsem nikdy nějaký zákal nezpozoroval. Ale tam prakticky nedochází ke kolísání teplot. Pozoroval jsem horší pohyblivost léčiva v lahvičce, pokud se jednalo o pozdnější léčení, kdy bylo léčivo vystaveno delší dobu teplotám pod cca 10 st C, ta ale vždy pomohlo párhodinové rozehřátí na teplotu 20 - 30 st C.
Pokud to není záležitost posledního roku, až dvou let, takhle ´"nové" léčivo nemám k dispozici.

se stádem to ani nepohne,..................do vltave s nima

XX/1008/10/2021/RV Volné náměty a návrhy členů RV a ÚKK ČSV, z.s.

R. Plecitý – to, co nyní sdělím členům RV, mám schválené předsedou OO Kladno. Členka OO Kladno pí. Belušová nás požádala jako jednatelka ZO Kladno, zda bychom do okresu Kladno nevzali př. Dr. Martina Kamlera s tím, že OO Mělník a ZO nepodpořila kandidaturu Martina Kamlera na předsedu, a že bychom mu měli pomoci. Pouze podotýkám, že příjmení Kamler je shoda jmen s F. Kamlerem, bývalým ředitelem VÚVč v Dole. Probíhalo by to tak, že se odhlásí ze ZO na Mělnicku, jednatel pracující v CIS jej přihlásí do ZO Kladno, která jej přijme. OO Kladno by mu pak vystavila kandidaturu na post předsedy svazu. Začala obvolávat členy předsednictva OO s tím, že J. Volek souhlasí. Mně volala jako 6. s tím, že už 5 hlasů má a že je to jedno. Já jsem se zdržel, po rozmluvě s J. Volkem byl proti. J. Volek společně J. Slánským zdokumentovali a dali nám před spuštěným hlasováním postup dle současných stanov. Každý člen OO se k tomu mohl vyjádřit. Po hlasování nás předseda OO seznámil s rozhodnutím OO. Nesouhlas vyslovilo 6 členů OO z 9. Proti MVDr. Martinovi Kamlerovi osobně nemám nic, ale nelze si účelově měnit podmínky kandidatury, platné Stanovy a požadavky kandidatury na post předsedy svazu. V případě, že jmenovaného doporučí jeho OO Mělník, nemám s jeho kandidaturou problém, v opačném případě jde o účelové jednání a je v rozporu s výše jmenovanými dokumenty. K tomu se vyjádřil J. Šmíd – když se to nepovedlo ani na Mělníku ani na Kladně, byl ve 13:34 zapsán do ZO Městec Králové a ve 14:05 podal kandidaturu. Za tím vším je P. Šerák, začal všechny pomlouvat a škodit hlavně pí předsedkyni.

P. Březina – mě by zajímalo, když je CIS je zablokován, že nelze převádět členy, nelze převádět katastry z důvodu 1. D, tak kde M. Kamler žádal o 1.D? nebo nežádal? J. Šmíd řekl, že mu to Forman i potvrdil. F. Krejčí vystoupil s tím, že mu volal F. Kamler, jak se to dělá, volal Formanovi, ten potvrdil, že to nelze, ale ráno byl převod udělán, a to údajně Forman nezablokoval.

Dále J. Šmíd vystoupil s tím, že F. Kamler způsobil, že jsme ve sporu s firmou ProVčely – údajně vám slíbili – ta parta kolem M. Kamlera, že vám toto pomůžou zamést pod koberec – je to pravda? Tady teď visí, že musíme zaplatit 100 tis. Měl byste rezignovat. Z. Pop, mně přijde že jste estebák, na všechny házíte špínu, rok jste nás vodil za nos se Včelpem. J. Šmíd vysvětlil, že byl jako konzultant, když zjistil, jak to tam chodí, navrhl odvolání jednatele. Poté vystoupil s tím, že F. Kamler, Č. Gazda a Z. Žák tvrdili, že zde lítá kamion s kontaminovaným medem a měli občanskou povinnost to nahlásit. Č. Gazda se hájí tím, že měl povinnost to ohlásit na RV, což učinil.

Poté vystoupila předsedkyně, že je překvapená z toho, co slyší, Martina Kamlera si váží a je překvapená, když nikdy nepracoval jako funkcionář v ZO ani v OO a ani v jiných orgánech svazu, neví nic o administrativě svazu, jak by chtěl funkci zvládnout. I ta cesta k tomu, aby získal kandidaturu, vedla přes tři okresy. To také nevypovídá o férovosti jednání kandidáta, spíše o tom, že s ním někdo manipuluje, ale to jistě posoudí ti, kteří budou předsedu volit.

P. Březina zmínil, že víme, v jakém stavu přebírala svaz a že ona to nepotřebuje, ale svaz potřebuje její práci.

Poté k tomu vystoupil F. Krejčí, že ji zná už mnoho let. V posledním roce, kdy s ní spolupracuje jako tajemník ji poznal ještě více. Paní předsedkyně pracuje pro svaz i o víkendech, má v malíčku všechny předpisy, normy a směrnice týkající se ČSV. Neznám většího dříče a kapacitu na ČSV.

Z. Moravec vystoupil s tím, že kvality naší předsedkyně můžeme vyjádřit při volbách na sjezdu, i kdyby se přihlásilo 5 Martinů, je to demokratická volba, nemusíme jej hned hanit. M. Peroutka uvedl na pravou míru, že nejde o to, že je protikandidát, ale o způsob, jakým to všechno udělal.

J. Masopust – vážím si práce PRV a paní Machové zvlášť, chtěl bych touto cestou poděkovat jak vedení svazu, tak řediteli za spolupráci při organizování Zahrada Čech, bez něj bychom to asi nedělali. Chtěl by poděkovat místní kuchyni, nevím, jestli budu dál kandidovat poté, co jsem slyšel.

R. Plecitý poděkoval předsedkyni za práci, kterou odvádí a předla ji za všechny kytici.

Předsedkyně poté také poděkovala za spolupráci po celých šest let, která byla bezvadná. Doufám, že budete dál pro svaz pracovat, i když nebudete v RV.

XXI/1008/10/2021/RV Usnesení a Závěr

Návrhová́ komise předložila návrh na usnesení. Přítomno bylo před hlasováním aktuálně 50 členů.

HLASOVÁNÍ O USNESENÍ– 1 se zdržel, ostatní pro.

Usnesení bylo schváleno.

Nekdy je dobre,ze tyhle podrobne zapisy jsou neverejne a normalni smrtelnik to necte....

Platné stanovy jsou kničemu, když i soud vidí, že si znich RV dělá srandu.

A měli by být rádi že ten bordel chce někdo jiný kočírovat.

Fakt je, že změna je vždy s časem takovým rozčarováním nastávájících situací a nových (nachystaných) informací a na ZO jsme jen takovým publikem když se něco peče, ale nikdo není nesmrtelný, tak by ho měli podpořit když to chce nějaký doktor dělat.

Doktorů přes veterinu tam na ústředí přeci vždy nějak bylo, tak nevím oco v RV jde.

Podle neoficialnich info by mela byt v pondeli zpristupnena stranka pozustalost Vcelpo a na ni zverejnene dokumenty Vcelpa ke kauze.Tak pokud to bude pravda,nechme se prekvapit.

zkousel jsem cvičně jednu lahvičku změřit a vyšlo mi přesně 5ml a z toho nakapalo přes 160 kapek , tj. 80 lěčby jednoho nástavku.tj trojí léčba pro 27 včelstev nebo 13 po dvou nástavcích

Běžně u vody je asi 32 kapek na mililitr, léčivo tomu odpovídá taky.