Archiv Včelařské konference

Prosím o vysvětlení nároků nečlena ČSV :

- jak čerpat dotace / žádám v ZO, na jejímž katastru
chovám včely a ta mi dotace vyplácí v plné výši bez
různých srážek na včelstvo ? / v naší ZO to je 36 Kč /,
- jak platím jednotlivé druhy léků - jak je stanovena
cena ?
- musí mi ZO provést léčení aerosolem a za jaké ceny ?,

- jaké výhody má člen ČSV oproti nečlenovi / vyjma oběda při výroční členské schůzi, naše ZO pořádá během roku pouze výroční členskou schůzi a to protože musí.

Děkujim za odpověď.

S pozdravem Starý Penzista

K myším jedna zajímavost. Mám osazený už dost špatný úl "Standart",
označovaný také jako český univerzál. Na jedné straně za česnovou vložkou je
dřevo poškozené, částečně trouchnivé. Česnová vložka je nová a zajištěná.
Myš tu trouchnivinu musí cítit, protože je to jediný úl v řadě o který mají
zájem. Letos se tam jedna dobývala tak že se jí povedlo nacpat hlavu za
plechovou česnovou vložku. Pak asi nemohla tam ani zpět a tak jsem ji našel.
Tak jsem ji odstranil rozpěrákem. Dělal jsem při tom asi docela hluk.
Teplota byla asi -2 st. Poslechl jsem, včely se zdály klidné. Ve včelíně
jsem se zdržel asi 10 minut. Pak mě to nedalo, vzal dřevěný klínek, že
porovnám výšky česen, protože když se skoro dostala do jedněch, aby se
nedostala jiná do jiných. Plechová česnová vložka na zmíněném úlu je shora
zajištěná, ale má malou vůli, takže když jsem s ní pohnul tím klínkem,
vydala takový ten typický kovový zvuk. Trvalo tak pět vteřin, a proti mě asi
dvacetičlenný uvítací výbor. Včely zřejmě nebyly tímto zvukem vyrušeny
poprvé. I v mrazu létaly a více než polovina se úspěšně vrátila. Myš tedy
zřejmě zabily.
Ještě poznámka k pastičkám.
Mám je přišroubované k prkémkům, předtím mě zřejmě kuna odnesla chycené
myši i s pastičkami.
Vašek

Já pastičky v lese přivazuji na tenký drát. Má to ještě tu výhodu, že když dám pastičku někde na vratké místo nahoru na úl nebo poličku, jak se chytí myš, tak pastička s myší spadne a zůstane viset. Další myši tak nemají před očima předchůdkyni chycenou do pasti a nemohou se tak naučit, že past znamená nebezpečí, takže se chytají o něco ochotněji.
Pastičky potom vedle kun taky odnášejí potkani, past na myši je nezabije a oni se pasti potom zbaví někde v ústraní.

Nečlen ČSV má povinnost léčit včely proti varaóze dle příslušných směrnic a odevzdat vzorek měli k rozboru na roztoče. Má nárok to udělat přes místní ZO za poplatek, který pro nečlena místní ZO stanoví - odhlasuje na členské schůzi. Jinak si to může zařídit sám nějak jinak, ale určitě to bude dražší a pokud se mu vůbec povede sehnat někoho, kdo mu včely bude léčit.
Dále potom má povinnost nahlásit včelstva na evidenci chovatelů, pokud má včely mimo obec nahlásit stanoviště do tuším konce března na místní úřad a potom má za povinnost sledovat nákazovou situaci skrzu sledování vyhlášek krajské veteriny a když se nějak špatně vyvrbí, zařídit se podle toho. Pokud se spolehne na funkcionáře ZO, tak ti toto všechno udělají místo něho.
A to je myslím všechno.

Dotace mimo ZO snad ani vyřídit nejde, to nevím.

Dne Monday 24 of January 2011 12:02:03 R. Poláek napsal(a):

> Pastičky potom vedle kun taky odnášejí potkani, past na myši je nezabije a
> oni se pasti potom zbaví někde v ústraní.

potkany nezabije kolikrat ani past na potkany - nez jsem zboural chlivek,
pod kterym byli potkani, tak mi bezne s pastickou utikali a jeden se tam
dokonce skalpoval (zbyla tam kuze z cele hlavy).


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dneska je pastiček hodně verzí. Ta plechová se vztyčeným ozubeným okrajem je hodně účinná, myší na myší i potkaní na potkany. Zabije spolehlivě a pokud nezabije, úskřípne tak, že se z ní zvíře obvykle nedostane. Nevýhoda je zase v tom, že skoro z každého chyceného zvířete teče krev, past je nutno čistit a mýt.

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan

-----------------------
Nevím co dělá vaše laborka, ale naše posílá zpět seznam doplněný o počty VD napočítaných ve vzorku.
Jak a čeho průměrné zamoření by mohla laborka spočítat?
Už jenom to, že každý vzorek byl odebrán po jiné době způsobí, že jediné relevantní číslo je počet VD ve vzorku, pokud se to povede.

Karel

Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února. Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté barvy.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?erp?n? dotac? ne?lena ?SV
> Datum> něho.
> A to je myslím všechno.
>
>
>

Proto se asi nemůžete zřejmě dopracovat stejného čísla. ;-)

Pepan

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
# Komu: V?ela?sk? mailing list<vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Mel
# Datum: 24.1.2011 14:05:08
# ----------------------------------------
# Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
# laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
#
# pepan
#
# -----------------------
# Nevím co dělá vaše laborka, ale naše posílá zpět seznam doplněný o počty VD
# napočítaných ve vzorku.
# Jak a čeho průměrné zamoření by mohla laborka spočítat?
# Už jenom to, že každý vzorek byl odebrán po jiné době způsobí, že jediné
# relevantní číslo je počet VD ve vzorku, pokud se to povede.
#
# Karel
#
#

Dne Monday 24 of January 2011 16:13:21 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února.
> Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté
> barvy.

ten trojuhelnik plati pouze v pripade praskovani/postriku letecky. U nas s tim
skoncili pred 20. lety.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Nevěř tomu že letecké postřiky skončily .10 km od nás má Agrolet letiště a chemikálie se tam vozí po želez. vlečce jak o závod. I ta formulace> platí pouze v pripade práškovani/postřiku letecky< je špatná. měl jsi napsat "Trojúhelník je tam pro případ leteckého postřiku".

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: ?erp?n? dotac? ne?lena ?SV
> Datum: 24.1.2011 17:28:30
> ----------------------------------------
> Dne Monday 24 of January 2011 16:13:21 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Včely se na OÚ musí hlásit každý rok, i když jsou v obc,i do konce února.
> > Mimo obec se navíc označují viditelným vodorovným trojúhelníkem žluté
> > barvy.
>
> ten trojuhelnik plati pouze v pripade praskovani/postriku letecky. U nas s tim
> skoncili pred 20. lety.
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.

Pokud je tam dostatečný podmet tak použij smetáček husí křídlo nebo nějaký podobný nástroj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 24.1.2011 19:13:52
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a
> do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí
> dostat ven.
>
>
>

Pokud je tam dostatečný podmet tak použij smetáček husí křídlo nebo nějaký podobný nástroj.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 24.1.2011 19:13:52
> ----------------------------------------
> Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a
> do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí
> dostat ven.
>
>
>

Zkoušel jsem různé pasti, ale nakonec nejlépe vychází na myši klasická sklapovací past, důležité je ji drátkem k něčemu přichytit a na větší zvířenu,jako potkani a kuny,a ty se vyskytují souběžně, protože kuna potkany loví líp než kočka nebo pes, je dobré použít z drátěného pletiva sklopec. Do sklopce, který mám natažený na potkany nonstop u sousedovy kúlny se slepicemi, jsem často chytil ježka, křečka nebo i tu kunu,a železná sklapovací past by je zbytečně zabyla nebo zmrzačila. Jako návnadu používám granule pro psi.

PetrO napsal:

>Tak to jsem zvědavej co budu předávat. Zdědil jsem totiž staré zadováky a do nich jsem nedal žádnou podložku, takže měl je někde vevnitř, ale jak jí dostat ven.
.............

Pokud Ti jde jen o předávání, doporučuji si koupit nějaký tvrdý papír (možná doma máš třeba ze starého kalendáře), ustřihnout na šířku cca 39 cm, délku a zasunout zítra pod včely do podmetu.
Zjisti kdy se u vás odevzdává měl a nech to tam alespoň týden.
Informační hodnotu to bude mít pro tebe, když si spočítáš, kolik roztočů v ječdnotlivých včelách spadlo (budeš mít přehled o účinnosti na podzim použité munice). Pro porovnání s metodikou pro zimní spad si výsledek v jednotlivých plech přenásob 4.
V zadovácích, pokud zimuješ v plodišti, to je docela věrohodný údaj o přeživších roztočích (nezústávají na loučkách jako u nástavkobých úlů)

RK

Letos měl Petře neřešte, pakliže jste nebyl připraven od prvního ošetření. Nějakou měl vyhrábněte tenkou lištou s koncem do T,aby jste splnil povinost. A na příští rok se připravte lépe, nejlíp asi novým úlem a hlavně číst a učit se, jestliže nemáte vedle sebe nikoho kdo Vám dokáže včas poradit.

A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?

Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?

T.H.




2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: M?l
> > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > ----------------------------------------
> > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> vědět,
> > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > --------------
> > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > schopen spočítat.
> > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>

Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <t.h.skalice/=/googlemail.com>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 08:36:15
> ----------------------------------------
> A to by me zajimalo co je pro me jako vcelare dulezitejsi?
>
> Vysledek laborky nebo to co si napocitam sam u jednotlivych vcelstev?
>
> T.H.
>
>
>
>
> 2011/1/24 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a
> > laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.
> >
> > pepan
> >
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: M?l
> > > Datum: 23.1.2011 22:33:43
> > > ----------------------------------------
> > > Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych
> > vědět,
> > > co to má obsahovat a kolik toho má být.
> > > --------------
> > > No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> > > Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> > > schopen spočítat.
> > > No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

"Pro mne je to jen splnění povinnosti. Já stejně na začátku května ošetřuji formidolem než nasadím medníky.
Copak dnes je to hračka dřív se z každého úlu odevzdávaly samostatě mrtvé včely x kusů. To bylo číslovaných krabiček od sirek."

To bylo ještě vyšetřování na roztočíkovou nákazu. Matně si to taky pamatuji.

Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 09:16:54
> ----------------------------------------
> Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel
> a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven
> i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem
> nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva
> vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a
> pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu
> zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč
> neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé
> dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte.
> Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký
> halogenový reflektor, nic se nestane.
> Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se
> ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste
> coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se
> podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je
> povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě
> odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním
> případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne
> do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na
> funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit,
> jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli
> při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být
> ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů,
> možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina
> dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře
> jakožto dodatečné léčení.....
>
>
>

Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS.
Navážíte se pořád do ČSV. Nechci se jich zastávat. Chyby tam určitě jsou, ale nařízení KVS je pro včelaře. Ne pro ČSV. Je to tam jasně napsáno, je zvřejňován a neznalost zákona neomlouvá. Činnost důvěrníků je dobrovolná, starají se hlavně o své členy a včelař má sám vědět jak a kdy má dávat podložky a sám je za to zodpovědný. Jestli nevíte, tak ani není povinnost nečleny léčit a organizace si pak za takové léčení nečlena může účtovat kolik chce. Určitě ale neúčtuje víc, než členům. Pokud jste takhle jednal s důvěrníky ve vaší ZO, tak se nedivím, že jste se s nimi rozešel ve zlém. Lepší bude, když řekne pravdu, nechá si od nich poradit a příště to udělá podle nich.
Tonda
>Podívejte se opatrně, jak tam je vysoký podmet a kolik je tam mrtvých včel a zrobte si na tu míru nějaké udělátko, které vedle mrtvých včel vymete ven i měl. Třeba husí nebo krocaní péro na tyčce nebo latičku dole s molitanem nebo možná jen úzký štěteček na lahve..... Potřebujete z každého včelstva vymést půl až jeden cm kubický měli. Je to práce na úl na nějakou minutku a pokud to budete dělat opatrně a spíš za menšího mrazu, včelky jen trochu zašumí. V tuto dobu, po téměř měsíci a půl už by měl být zimní chumáč neboli živé včelky i při zimování v jednom nástavku v plodišti zalezlé dovnitř rámku, takže se s nimi nesetkáte, jen je při tom vybírání uslyšíte. Klidně si při tom vybírání posviťte i baterkou, pokud to nebude nějaký halogenový reflektor, nic se nestane.
Co se týká toho, že tam nemáte podložky, tak to je jiná otázka. Kdyby se ČSV nehrnul tak horlivě do léčení včelstev, bylo by čistě na Vás, že jste coby chovatel včel nesledoval vyhlášky krajské veteriny a nezařídil se podle toho. Podle těchto vyhlášek, jen s malými odlišnostmi podle krajů, je povinnost včelaře zařídit léčení na varaózu a je zákonná povinnost v zimě odevzdat vzorek měli. Jinak veterina dává minimálně pokuty, v krajním případě jsou včelstva až zlikvidována. Jelikož se ale ČSV tak horlivě hrne do léčení varaózy, padá velká část viny na tom, že tam nemáte podložku, na funkcionáře místní ZO. Takže si s místními funkcionáři musíte vyřídit, jaktože vás neinformovali, že tam máte ty podložky dát. Třeba že to neřekli při podzimním léčení.... A pokud včely na podzim nebyly léčeny, může to být ještě hodně zajímavé, protože se v měli objeví velké množství roztočů, možná tak velký počet, že to bude vyčnívat v seznamech, které veterina dostává, jako bolavý palec. A že by to nespravil ani nátěr plodu na jaře jakožto dodatečné léčení.....

29.12.1941 SVAZ zemskych ustredi likvidovam a utvoren svaz novy.Vcelarstvi zarazeno do Svazu pro dubez-vejce a med.Novym predsedou Josef Nepras, mistpred.Ing.Karel Adamec,clenove vyboru: Hrusak,revisor Prasil,pokladnik Palcik,.Volby nebudou,provede se jen dopnovaci volba namestku,stanovi se pracovni komise ktere budou jednati a na valne hromade jen oznami vysledek sveho jednani.Zpravu kterou spolky dostnou s prikazy pro jednani na valne hromade.Rozpocet pocita s omezenymi prijmy.Bude vydano narizeni aby vcelar byl povinen pojistiti vsechna vcelstva.

1941 ZU Brno Nejdulezitejsi je vyreseni financi.Aby docileno vetsiho najemneho z oplocene zahrady spol.domu v Brne,byly preneseny stromy do oplocene zahrady.Pozemky v Solanci byly predany do hospodaeni pastevnmu odboru,vysazovani kdouli,jelikoz plody se budou moci dobre zuzitkovati.Pri spolupraci se Zemedelskou radou,ktera zde zridi tovarnu na zuzitkovani techto plodu. Pristoupili jsme za clena Svazu s rocnim prispevkem 100 K.

Rosice: nedobre skoncils schuze vyboru,za pritomnosti ZUVM starosty K.Adamce a Hrusaka.Jsou nejasnost ve veci zaopatrovani cukru.

ZUVM Brno valna hromada v Besednim dome.Tajemnik Svazu J.Nepras : Novy vybor Svazu musí byti, aby mohl projednati a resiti otazky pro vsechna Ustredi spolecne,nebo uplne odlisna jak v Risi. Hodnotimli vysledek rozprav,jsem spokojen.Lonska val.hromada zadala reorganisaci Svazu a jiz se tak stalo-novy vybor Svazu jiz funguje.Bude nutno cinnost Svazu pri dnesni distribuci medu zamerit do budoucna.Byly jsme jednou provzdy zarazeni do kategorie zemedelskeho podnikani. P.Koubek z Malenovic si stezuje na zavadeni vice prace spolkum. Rozpocet byl snizen ze 633.840 na 517.750 K ,pridel cukru na vcelstvo je 3kg.

Nakupni-prodejni a vyrobni druzstvo v Brne- drive druzstevni cukrovar.
Nez budou prevedeny nase kapitaly ze Slovenska,je zcela zbytecne urgovat podily,nebot nikomu nic neni mozno zatim uvolniti.Zridili jsme v Bzenci prodejnu,kdez mohou dostati veskere vcelarske potreby.Brzy posleme spolkum cenik a proto prosime o podporu.Veskere informace preda pedseda dozorci rady druzstva A.Bouda a F.Hrusak predseda.

"Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"

To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil veterinář a nezačal házet pokutami...

Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 25.1.2011 10:22:58
> ----------------------------------------
> "Obvyklý postup při neodevzdání měli , je nařízen jarní nátěr plodu"
>
> To jsem si taky před třemi roky myslel, dokud mi u dveří nezazvonil
> veterinář a nezačal házet pokutami...
>
>
>

"Asi víte, že pokud vymete jenom měl, tak je to úplně k ničemu. Roztoče, i když tam budou, už nevymete. Měl by to přiznat, na jaře přeléčit a příští rok to udělat podle nařízení KVS."

Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

Jakou barvou mám na třít medomet.

"No já taky netvrdil, že to může dopadnout i neobvykle."

Jako třeba že si někdo půjčí trošku měli z jiného vzorku a tak vzorek udělá, když je potřeba?

Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy.

"Roztočů jsem vymetl tisíce, protože jsem poctivě fumigoval.
Zkusim to s tím brkem z husy."

Tak pak by mělo být všechno v pořádku. Akorát to získávání měli bude o něco obtížnější než kdyby tam byly podložky. Poučení pro příště......

"Jakou barvou mám na třít medomet."

Obecně každou běžnější barvou, která ale má atest pro přímý styk s potravinami. Atest dodá prodejce nebo se dá stáhnout ze stránek výrobce.
Ve včelařských kruzích má dobré jméno barva Bisil, jinak ale bude takových barev u nás k sehnání nejméně desítka.

Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.

Má to být všechna měl, která spadne z zimního chumáče za stanovené období, cca měsíc. U vyndávaných podložek není problém. Bez podložek to určitý problém je, protože měl bude pod včelami zhruba uprostřed a na krajích a v rozích budou akorát všelijaké další příměsi, které by ve vzorku jen zhoršovaly spočítání počtu roztočů. Takže vymetat tak trochu přiměřeně.

Pokud by tam byly ti 3-4, tak je malá pravděpodobnost.

>Nevidím důvod, proč by s mělí neměl vymést i roztoče. Spíš, pokud podmet nebyl po podzimním léčení čištěný, bude roztočů ve vzorku tolik, že jarní nátěr plodu bude jistý. Což je úplně v pořádku.
Problém by byl, pokud léčení na podzim vůbec neproběhlo, potom ani jeden jarní nátěr plodu nezlikviduje z těch desítek až stovek roztočů ve včelstvu úplně všechny, přežije jich nejspíš dost na masívní pomnožení v létě.

To už je ale jejich problém.

>Kolik včelařů ze ZO čte nařízení KVS, když to nepotřebuje, protože skoro všichni jsou zvyklí, že jim to dobrovolní funkcionáři ty nařízená přežvýkají a informace donesou až do domu. Přirozeně více či méně pozměněné, protože ty informace jdou přes několik lidí.

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Má být všechen.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 25.1.2011 11:27:07
> ----------------------------------------
> Jde mi jen o to, jestli to musí být všechen spad nebo stačí jen trochu pro
> vyšetření. Abych nebyl za blbce až to přinesu.
>
>
>

Na to platí rčení práce kvapná málo platná. Po zatavení by se teplota již neměla měnit až do upotřebení
pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: g.s. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:06:39
> ----------------------------------------
> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

Já neporadím, ale zeptal bych se v jakých podmínkách s touto RM včelaříte, jestli kombinujete s RM 42x17, nebo 42x17 používáte jako medníky ? S mřížkou nebo bez ??
Díky za odpověď.

Zdravíčko
Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi neprošlo.


------------------------------------

> Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do
> ulov.Ide o cca 400ks.

Ahoj, nedrátkuji 39*17, mezistěny před nalepením do drážky nahřívám na pokojovou teplotu a pak skladuji ve studené dílně nebo maringotce a to bez problémů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: medzisteny
> Datum: 25.1.2011 12:48:11
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Taky jsem si chtěl kdysi ve svých začátcích nachystat pár mezistěn do
> předu,ale jeden místní včelař mě varoval že se mi zvlní. No ale on drátkuje
> svisle 39x24. Já mám langtroth 15,9 a optimaly 17, všechno drátkovano
> vodorovně a nikdy se mi mezistěny v rámcích nezvlnily ani ty co jsem
> neupotřebil a mám je ve včelíně do příští sezony. Rámky jsou drátkovány
> podle vzoru ing.Čermáka a zataveny trafem. Nezatavuji kolečkem ani
> zakapáváním.Je to podle mne zbytečné blbnutí.Taky hodně záleží jak budete
> hotové rámky sktadovat,jestli budou klasicky zavěšeny za ouška,nebo jestli
> budou na ležato v komínech,jak se skládají po vyrobení,tak to by asi
> neprošlo.
>
>
> ------------------------------------
>
> > Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm
> > 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale
> > uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia
> > teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze
> > stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to
> > pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim
> do
> > ulov.Ide o cca 400ks.
>
>
>

"Jakou barvou mám na třít medomet."

EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků.

Tak roztoči by nyní v měli pokud možno být neměli. Vymetat dno je také nesmysl, pokud nebylo cca týden až 14 dní po posledním léčení dokonale vyčištěno. Tj. měl má být za 30 dní, po posledním léčení, ale bez spadu z toho léčení, proto je tam ta rezerva 7-14dní. Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně.

"Pokud dna nebyla vyčištěna nemá smysl měl odevzdávat, protože tam bude kupa roztočů a nařídí vám jarní léčení a to pravděpodobně zbytečně."

Situace je jasná, načalstvo chce měl, načalstvo měl dostane. Když byli tak blbí a povinnost odevzdat měl k vyšetření na varaózu zahrnuli do zákonné povinnosti, takže když něco kiksne, se domluvit nedá, že se měl neodevzdá, tak prostě něco vždy dostanou.
Že z té měli případně potom vyjde nátěr plodu na jaře, je potom už jen bezvýznamná prkotina. Případně dokonce pro včelaře, kteří neplánují v létě blbnout s formidoly a kyselinou mravenčí nebo případně z důvodu likvidovat roztoče rovnoměrně během celého roku a ne jen nárazově 2 - 3 měsíce v roce a po zbytek roku je nechat přemnožovat, je likvidace roztočů na jaře i docela vhodná věc, která zpomalí nárůst počtu roztočů o pár měsíců.

"EPROSIN E 25
Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských zásobníků."

Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě. Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem ředidlem.
Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s potravinami tato barva má. www.bal.cz

V současné době u LidlA BÍLÁ BARVA S POTRAVINÁŘSKÝM ATESTEM ZA 129Kč.
J.M.
----- Original Message -----
From: "R. Pol?ek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 25, 2011 3:29 PM
Subject: Re: barva na medomet


> "EPROSIN E 25
> Použití: Eprosin E 25, odstín bílý a červenohnědý, se používá jako vrchní
> nátěr k povrchové úpravě potravinářských, pivovarských a vinařských
> zásobníků."
>
> Eprosin E 25 se hodně používal kdysi, protože za komunistů to byla snad
> jediná nátěrová hmota certifikovaná pro styk s potravinami. Jinak to není
> nátěrová barva, ale tmel na nanášení stěrkou, takže na medomety se tak moc
> nehodí. Na velkých potravinářských zásobnících se požaduje minimálně
> několikamilimetrová vrstva, takž tam je nanášení tmelu stěrkou na místě.
> Jedině že by se medomet zároveň vylaminoval skelnou tkaninou. Nebo by se
> mohl ten tmel nouzově rozředit na viskozitu vhodnou na nátěr štětcem
> ředidlem.
> Když použít na medomet epoxidovou nátěrovou hhotu, tak použít třeba
> epoxidový email EPOLEX S 2321, v bílém odstínu atest pro styk s
> potravinami
> tato barva má. www.bal.cz
>

...42x35 pouzivam ako plodisko,42x17 ako medniky,zapad.slovensko,190 m.nad morom..mriezka na vysokom nadstavku,vymena diela jednorazovo jednym zasahom,5 vysokych plastov pred repkou prevesim cez dva nizke nadstavky,dole ide 5 mdzst,po vyliahnuti plodu tych 5 plastov vytocim a vytavim parnym tavidlom..zvysok roka sa ide uz len na nizke medniky a v plodisku mam polovicu diela vymeneneho..zo vsetkych sposobov obmeny diela pri dadant systeme mi tento najviac vyhovuje..stanovisko pevne,ovocne stromy,repka,nieco agat,slnecnica..

žádný názor? :-)

Nejhorší práce s rámky je jejich kompletace a drátkování. Na zatavování mezistěn se vždy těším a nechávám to na dobu krátce před jejich použitím, kdy je teplota již vyšší.

Skuste zavolat přímo do Stražiska Tam by neměl být problém

Mno pánové a víte co je nejsmutnější, je to nový včelař, plácá se v tom protože to nikdy nedělal a nikdo mu to neukazal a ani neobjasnil. Kde jsou lidi z jeho ZO???

Když jsem před 5 lety začinal, tak u nas mi alespoň pomahaly, když jsem se zeptal poradily a když jsem požádal ukázaly...(alespon na chalupě u nas doma se na mne vyprdly), ale na schuzich se breči že to chce mladou krev....

Madra, čo keby si niekoho požiadal, poprosil. Či čakáš kto sa tebe bude prosiť, či ti môže prísť ukázať odber meliva?
"Dejte mi lidi, já to udelám".

Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

:-)) jj znam to, ale nejde o mne, ja už to umim, ale o nový lidi. Bydlím u Prahy a věř že tu sehnat jednatele byla úžasná zábava. Na šumavě kde jsem začal včelařit mi pomohly se vším, oddelky a spol. Jak a kdy vložit podložku, jak lečit... Nejde o to aby to delaly za nový, ale jen jim to ukázat. jednou vidět je lepší než 100x čist.
Svým způsobem jde o ně, protože když to udělá špatně, může to pokazit i jim. Mne taky ze začátku nenapadlo, že na přesun včel musí být veterinární potvrzení. Neznáš to nepohlidaji si tě a nechtěný problém je tu.

V pohodě Petře, buď to u vás pochopi a nebo jsou to mamlasove. Žádný učený z nebe nespadl... jaký je tvuj email???

Máš dvě možnosti, sice mne sežerou tady co maj všechno nalinkovaný...

a) měl se odesila v polovine unora, tak tam na 14 dni strčit podložky a pokud toho bude malo delat hloupeho

b) vymest měl v úle, prosít od včel a roztoče na bílé podložce odstranit ručně. S rizikem že budeš na jaře natírat plod. (na moravě používají sýkorky)

pssst ja nic ja muzikant

Chcel by som si dopredu zatavit vacsie mnozstvo medzistien do ramikov,rm 42x35,mam moznost doma ich nahriat na ulovu teplotu a zatavit..ale uskladnit ich mozem hotove len na povale,kde je prakticky vonkajsia teplota..nemate niekto skusenost s takymto postupom?co sa s nimi moze stat?Pokus urobim s par kusmi,ale keby mal niekto skusenost,tak by mi to pomohlo,usetril by som si jarny zhon so zatavovanim tesne pred vkladanim do ulov.Ide o cca 400ks.

Radil by som nechať na pozdejšie, keď už nočné a denné teploty budú primerané. Je dobré si pripraviť rámiky s MS v predstihu, ale odložiť ich do aj nevyhrievanej miestnosti, ale teploty by v nej namali klesať pod nulu. Ms totiž by sa mali zatavovať do výstuhy až po ich dlhodobom zohrievaní (rozložiť na kopy po 10 ks) pri izbovej teplote, musia zväčšiť svoje rozmery, aby sa dostali do rozmerov ako pri ich stavbe včelami. Potom postavené dielo bude skoro dokonalé. Zatavené rámiky jednoznačne na povalu nedávajte, musia byť v izbe!

Raz som ešte pre zimou pripravil 500 rámikov a uložil som ich do voľných nadstavkov na včelnici. Nočné mrazy zapríčinili, že Ms sa vplyvom nízkej teploty zmrštili do takej miery, že prakticky boli odtrhnuté od výstuhy. Musel som ich opravovať a 100 ks som musel zataviť úplne nové MS.
Rozhodnite sa správne. Anton

Dodrý systém. Hlavně ta obměna. Jen s tím člověk musí počítat a pořídit so podle toho medomet. :-)
Díky. Zdenek

Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení.
Tonda
>Tak nevi co mam dělat, Samozřejmě v úlech mam spoustu roztočů, protože jsem je po fumigaci nevyčistil a odebírat měl tedy nemá moc smysl. Vymetu tedy alespoň něco a půjdu. Alespoň skušenost do budoucna.

42x35 to uz je poradny ram! K mezistenam.Z mladicke nerozvaznosti jsem chtel mit taky v lednu hotovo,no s postupem casu jsem prisel na to,ze je nejlepsi (pro moji osobu) zatavovat mezisteny az pred vlozenim do ulu.Zatavuju vzdycky cely nastavek (39x24) a davam ho jako prvni od spodu.

"Já bych se hlavně domluvil s tím, komu mám měl odevzdávat. Ten to taky potom bude řešit. Určitě poradí. Asi ale nařídí jarní léčení. "

Podstatné už bylo uděláno. A sice podzimní léčení. Předpokládejme, že bylo uděláno dobře.

To, že po léčení nebyla vyčištěna dna a nebyly tam vloženy podložky akorát znemožnilo rozhodnout, jestli roztoče ještě dorazit na jaře nebo jestli to podle spadlých roztočů v odevzdaném vzorku není třeba. Z hlediska nákazové situce snadno napravitelná prkotina, prostě se to na jaře udělá.
Jenom to nesmí důležití hlupáci rozmazat.....
Pokud takoví v místní ZO nejsou, doporučuji se místní ZO svěřit, ať rozhodne. Aspoň si přímo na místě vyjasníte to, kdo komu co neřekl, kdo zavinil, že podmet po léčení nebyl vyčištěn a nebyly tam podložky.
Pokud jsou, doporučuji měl vybrat a přebrat tak, aby v měli zůstali tak 3 - 4 roztoči na včelstvo a normálně odevzdat. Po vyhodnocení vzorků se nařídí už oficiálně to jarní léčení, ať už bylo potřeba nebo nebylo a tím se to uzavře. Případně se může po ZO jarní léčení požadovat, i když ve vzorku byl počet roztočů menší než 3 na včelstvo, aspoň u nás by to tam mělo být.

dakujem vsetkym,najma p.turcanimu,odtrhnutie od drotika bolo to coho som sa najviac obaval,takze pockam do jari..Zdenek,presne tak,podmienka je medomet do ktoreho sa vojdu vysoke aj nizke,idealny je zvratny..Gusto

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Zdravím příteli,
nevím kde se v současné době tyto včely dají sehnat.
Před časem (asi 2 roky nazpět) vyšel článek o tomto druhu včel v časopise Včelařství. Autor v něm popisoval nadprůměrné výnosy medu, odolnost vůči nemocem. Nevýhodou tohoto plemene je jeho nadprůměrná velikost, takže při opylování často dochází k poškozování květů. Více informací naleznete v již zmiňovaném Včelařství. Přeji hodně úspěchu při včelaření.
Vašek

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Hezký večer,má praxe s myšmi v úlu je taková,že myši tam chodí jen v noci "mlsat".Přes den tam nebývají.Stačí tedy přidělat na česno kus staré mateří mřížky,včela jí proleze a myš ani rejsek ne.Pozor ovšem na díry ve dně úlu,teď se mi stalo,že u úlu se sololitovým dnem si prostě myš vykousala v sololitu díru.V případě sibiřských včel bych byl VELMI OPATRNÝ!Zavlečení jakéhokliv cizího druhu s vidinou laciných velkých zisků vždycky má v dlouhodobém horizontu víc negativ než pozitiv.Takže jednoznačně NE!

V Moskvě, teď se jiím tam právě rojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Kakrda <M.Kakrda/=/Seznam.cz>
> Předmět: Sibirske vcely
> Datum: 26.1.2011 15:56:13
> ----------------------------------------
> Dobry den,
> chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
> nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
> poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
> Dekuji.
> Marek
>
>
>

Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.

Marku,vezmi znameho vcelare a vyrazte na Kromeriz,staci,kdyz se budete hlasite vyptavat po vcelach,ktere nosi med v zime,lidi uz Vas nasmeruji spravne.Pozor,sibiranky bodaji i pres usanku.

V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely, takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Jedině tak ve vyhřívaném skleníku plným kvetoucích rostlin.
Možná tak u atomové elektrárny s využitím zbytkového tepla.
Pavel


----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 4:16 PM
Subject: Re: Sibirske vcely


Buďto má celý rok prvního dubna Váš známý včelař, nebo Vy... :-D.
Petr

-----Původní zpráva-----
From: M. Kakrda
Sent: Wednesday, January 26, 2011 3:55 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Sibirske vcely

Dobry den,
chtel bych v letosnim roce zacit vcelarit. Znamy vcelar mi poradil, ze
nejlepsi druh jsou Sibirske vcely, ktere letaji a nosi med i v zime. Prosim
poradte chovnou stanici, kde se daji ziskat.
Dekuji.
Marek

Marku, oni si z Vás dělají legraci. Protože nevím, jestli si i Vy děláte legraci nebo jste jen dostal mylnou informaci, dovoluji si Vás informovat jak to je. Před časem skutečně vyšel ve Včelařství článek o sibiřských včelách. Jednalo se o humornou povídku, byla velmi vtipná a mně osobnšě se velmi líbila. Žádné sibiřské včely těchto vlastností samozřejmě (a bohužel) neexistují. Pokud jste z Jižní Moravy a chcete opravdu začít včelařit, ozvěte se mi přímo mailem na holy.vcelar(-)seznam.cz

M. Holý, jednatel JM KKV

mršky si hrají na schovávanou...
Teď už nic. Čekat na rozsudek od počtářů roztočů.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Janusz" <JanuszL/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 9:58 PM
Subject: Re: Mel


Zdravím. Potřebiji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad
ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM
DĚLAT??? Děkuji.

Myš očkem proleze jako nic. Zalígrovat mříží očka. Myš vyleze klidně i po
stěně paneláku do 5 patra.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 26, 2011 10:36 PM
Subject: měl - rozkousané včely


V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
očka. Poraďte co to může být.
Pavel K

Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe zbavit.

Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov -rejskov kúsok salámy. Anton

Zdravím. Potřebuji poradit. Když jsem sbíral měl na vzorky nebyl tam snad ani jeden roztoč. Po týdnu jsem našel na podložce asi 15 roztočů. CO MÁM DĚLAT??? Děkuji.
---------------

Máš kliku, že jsi je neodevzdal do vzorku.

Předpokládám, že jsi měl odebral před oteplením, a to byla klika.
Protože není problém, aby v buňkách, na loučkách a možná i na včelách zůstalo přes 50 roztočů.
A pak se včeličky rozlezou, roztoči spadnou a veškerý zimní sběr měli je na nic.
Protože ten se začal dělat v dobách, kdy bylo třeba zjstit, kam až se nám roztoč dostal - tedy v dávných dobách kdy ještě nebyl všude.
Vypovídající hodnota těch vzorků je nulová. Důležité je sledovat spad po léčení - to řekne jak napadené šlo včelstvo do zimy, spad po druhém ukáže účinnost léčení a pak je důležité vědět co se děje v létě.

Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat.

Karel

Ano ano, včela sibiřská nanosí spoustu sněhovice a krajem roku i ledovici. Škoda jen, že ji "svět neviděl". Podobně, jako s tou jitrnicí.

A jak ten trus vypadá? Takto?
http://www.youtube.com/watch?v=NrHg4pdquOo
Pokud ano, tak je to spíš rejsek, ten proleze i zavřeným česnovým klínem, viděl jsem to na vlastní oči. A Zatím mám pocit, že si jen dole v podmetu chroupe mrtvolky a včely "asi" neruší/nedemoluje.

Sibiřské včely se pro naše zeměpisné šířky a podmínky nehodí. Dlouholetým výběrem a chovem v sibiřských mrazech získala ta včela specifické genové vybavení, které jí usnadňuje přežití v krutých sibiřských mrazech a umožňuje i za nízkých teplot sbírat skladinu a vytvářet zásoby. Jenže za to byla zaplacena určitá cena. Například zatímco běžná včela získává energii pro létání a pro výrobu tepla v úlech z cukrů, sibiřská včela byla nucena v mrazech využívat koncentrovanější zdroje energie, našla je v pryskyřici tekoucí z jehličnatých stromů a potom zejména v surové ropě, která vyvěrala na povrch na sibiřských naftových polích. A později si navykla i využívat už zpracované petrochemické výrobky. Umí létat na naftu, na minerální oleje, motorové, převodové i jiné, benzín jí moc nejede a LPG už vůbec ne.
Podobné to je i s tolikrát vychvalovaným snášením medu za mrazů. Sibiřská včela to umí, to je pravda, jenže jak to ve skutečnosti dělá? Dostatek tepelné energie z ropy jí totiž umožňuje i za sibiřských mrazů vybraný medonosný strom působením množství jedinců včel jako roje vyhřát na vegetační teplotu, přimět tak k velice rychlému rašení a mízu, které potom proudí z kořenového systému do kmene a větví vysát a i bez mšic přeměnit na medovicový med. Vysátý strom pak roj opouští a stěhuje se na jiný, který pátračky už předtím vytypovaly.
Med ze sibiřských včel je bohužel velice silně cítit, podle toho, co tyto včely používají jako zdroj energie. Pokud to je někde v hlubokých jehličnatých lesích, med sibiřských včel je cítit silně po terpentýnu, pokud to je v blízkosti civilizace, po ropných výrobcích, naftě, olejích a podobně. Sibiřské včely velice snadno tyto látky po čichu nalézají a hromadně tak obtěžují například obsluhu a zákazníky benzínek, zaměstnance firem zpracovávajích nebo přepravujících ropu a dokonce i jednotlivé řidiče automobilů s netěsnící palivovou nádrží či ukapujícícm olejem z motoru nebo převodovky. Obyvatelé Sibiře jsou zřejmě na sibiřský med zvyklí, bohužel čeští zákazníci med s odérem terpentýnu nebo ropných výrobků považují za pančovaný nebo porušený a nekupují ho.
Taky ona zdánlivě vítaná schopnost sibiřské včely snášet med i v zimě v mrazech je po bližším zkoumání problémová. Co možná snese limba na Sibiři, český strom nesnese. Probuzení spícího stromu i v našich mírných mrazech do plné vegetace, následně vysátí mízy a potom jeho opuštění včelami a jeho vychladnutí do okolních zimních teplot naše stromy až na výjimky většinou nepřežijí. Včelař chovající sibiřské včely se tak ocitá pod silným tlakem majitelů okolních lesů, který v současné době zpravidla vede k vystěhování takových včel někde jinde. Doba socialistická, kdy se působení těchto včel dalo krýt likvidačním působením průmyslových exhalací, dávno minula....

Takže dobře radím, sibiřské včely raději nekupujte. Likvidují naše lesy a jejich med u nás neprodáte. Kupujte ty naše, místní , vyšlechtěné na naše podmínky.

Vlastní zkušenosti: - myš se vám dostane do úlu většinou, když pozdě dáte do česna mřížku nebo klín.
Začne rozkousávat plásty (je bíložravec) a tahat si do podmetu listí a trávu jako hnízdo. Když nemusí, tak z úlu nevylézá. Jak se naučí na konkrétní úl, tak jedině chytit, dokáže vykousat i v plastové krytce očka díru cca 2cm, aby se tam (nebo ven) dostala. Mám vysoké podmety, tak jsem vždy řešil pastičkou. Nutno řešit rychle. Mě tam začla většinou řádit tak v půlce listopadu a pokud jsem to do měsíce nevyřešil (po měsíci je na dně cca 5 cm vrstva vosku a třísek z rámků a plný podmet listí), včelstvo na jaře padlo (v úlu zbyla pouze plástová "koule", kde sedělo včelstvo). Je zajimavé, že se mi po dvakrát za sebou stalo, že jsem ji začátkem prosince chytil do pastičky (spolehlivě mi funguje vlašský ořech), říkám si dobrý a na vánoce, při čištění podložek na sběr měly, jsem zjistil, že v tom samém úlu (z cca 30) je druhá myš (chycena do pastičky, ale včelstvo nezachráněno).
S rejskem je to jiné. Ten mi do úlu většinou leze jen v noci. Jakmile zjistím, že jsou na dně rozkousané včely, zkontroluji mřížku v česně (stačí u trochu roztažené dráty (té mršce snad stačí 6 mm)) a uzavřu očka.
Na něj se ale nezlobím, ten takovou paseku jako myš nenadělá.

Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
Dík Petr S.

Ještě asi bude nějaké rozlišení mezi myšicemi a myšima. Myšice žijí v lesích a v křovinách, umí šplhat a živí se hodně hmyzem. Je pro ně přirozené vylézt po úlu nahoru a udělat si na zimu hnízdo třeba úplně nahoře v strůpku. Myši by měly být spíš býložravé, žijí spíš u země nebo v zemi v norách, šplhají nerady a do úlu by tam měly spíš jen "docházet" za včelami.

Moje zkušenosti jsou takové, že největší tlak hlodavců je na podzim před napadnutím první silné sněhové pokrývky, kdy jsou zřejmě přebyteční hlodavci vyháněni z nor, aby si vyhrabali na zimu svou noru nebo našli své zimoviště. Po napadnutí sněhu zřejmě ti, co to nestihnou, pohynou a ostatní se až do jara drží výhradně ve svých norách, takže do úlů nelezou. To platí pro úly umístěné venku, kolem kterých je holá plocha. Ve včelíně nebo pokud je v blízkosti úlů nějaké harampádí nebo hromada něčeho nebo i ten včelín, tam "přebytek" hlodavců zůstává přes celou zimu a přes celou zimu tak mohou do úlů hlodavci nalézt a udělat tam paseku.

Co se týká plástů, hlodavci se mohou utlouct po pylu. Pokud je v úlu neobsazený včelami nebo i v bedně plást s větším množstvím pylu, zřejmě ho cítí a prohryžou se k němu. Přirozeně plásty s medem nebo jen plásty od medu dokáží požrat taky. Starší plásty s množstvím košilek zřejmě taky považují za potravu a dokážou je požrat.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr S. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Pastovac? za??zen?
> Datum: 27.1.2011 07:43:00
> ----------------------------------------
> Přátelé mohl by mi někdo poradit. Potřeboval bych pastovací zařízení tak
> na 150-200 kg medu. Vím že to je o nerez nádobě, pohonu a hlavně
> převodovce. Manuálně v tomto směru moc zručný nejsem takže bych Vás chtěl
> požádat o Vaše typy a zkušenosti s těmito zařízeními. Docela se mi líbilo
> zařízení od Havlíčkové borové ake to jen na 80 l tj. 120 kg.
> Dík Petr S.
>
>
>

Rejsek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l - rozkousan? v?ely
> Datum: 26.1.2011 22:37:07
> ----------------------------------------
> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>
>
>

"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.

Kapoun napsal:

>"Samozřejmě tady budou lidi, co budou tvrdit, že to má význam. Bohužel už nevysvětlí jaký.
>Možná, aby se včelaři v zimě nenudili a laboratoře měli co dělat. Karel"
>Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky.
>Po celou dobu co se ošetřuje proti kleštíkovi jsem pouze 3x aerosoloval (jinak fumigoval), používal v létě Formidol, nepočítal roztoče v odevzdávané měli, a nikdy jsem neměl počet roztočů přes 3.
>Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
................

Ano, děláme to pro sebe.
Šlechtíme roztoče, a o odolnost včel se (téměř) nikdo nezajímá.

U nás se při 50 roztočch ve včelstvu na jaře NAŘIZUUJE chemická válka, protože hrozí, že včelstva, která tu chováme, jinak padnou i přes těch cca 6 chemických bitev, která s roztoči během roku mnohde vedeme.
Oproti tomu Kefuss ve Francii má problém, že nemá dostatek roztočů na otestování odolnosti svých včelstev.
Neví, která má vyřadit, protože když není dostatek roztočů, odolnost včelstev se tak neprojeví.
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.

Jakou to má logiku?

Dobře nám tak, když nám to nevadí, náš skanzen nám tu určitě nikdo záviděl nebude. :)

Radek Krušina

No to já počítám roztoče v odevzdávané měli vždycky. Lépe řečeno počítám je při odběru měli ze včelstva. Při 20 včelstvech se to v pohodě dá a je dobré vědět, že těch 50 roztočů je z konkrétní včelstva, v průměru by se to ztratilo a výsledek by byl negativní. Tak vím, co můžu čekat a na to včelstvo se zaměřit.
Taky si myslím, že to děláme pro sebe, a že by si každý ty počty roztočů mohl ohlídat sám. Otázkou je co by se stalo s léčením. Na druhou stranu mi příjde trapné dělat plošné ošetření na jaře, když vím, že v měli jsem měl 0 roztočů. Po tom roce úhynů tady zavládla hysterie a léčilo se ostošet už na jaře mluvili o plošném podzimním Gabonu apod. Ve světle výsledků Kefusse je to docela úsměvné.

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002)
Ano, já patřím k nim. Myslím si totiž, že pracovníci SVS jsou dost fundovaní na to, aby vyhlašovali veterinární opatření a žádali jejich dodržování. A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
Vážení, děláme to pro sebe. Pokud by se jakákoliv nákaza nešířila mimo místo daného včelaře, tak ať si každý dělá co chce.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Jasně, v podstatě když to někomu pomůže, nebo si to myslí, tak ostatně proč ne ... Nějaké číslo to dá ... Nicméně: odevzdáte směsný vzorek, který nic neříká o situaci v jednotlivých včelstvech. Vrátí se Vám počty roztočů, které to opět neříkají, navíc je to jen počet, nikdo neví, co je to za roztoče, protože během toho měsíce bylo oteplení a v nástavkovch úlech bylo dost živo a mohli tam napadat i roztoči zapadlí kamsi po podzimní chemické válce ... Takže vlastně: co z těch čísel víme? Když si to spočítám sám, mám evidenci za každé včelstvo, včetně přesné doby a počasí ...
A ještě jedna věc: když padalo více mrtvolek, udělal jsem si zkusmo jejich smyv ... No a samozřejmě tam byli také roztoči, ti se ale do spadu v měli vůbec nedostali ... Takže ...?
Navíc - a to je zajímavé: v lednu jsem v měli viděl roztoče podstatně světlejší, nikoli však úplně světlé. Předpokládám, že to byly uhynvší nedovyvinuté samičky ... jakou má jejich spad výpovědní hodnotu? To bych se rád zeptal zkušenějších...:-)
Jiří

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.

Kapoun napsal:

>O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně.
>Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
................

Nejsem zasvěcený o nic víc než všichni, kteří čtou Moderního včelaře. Zasvěcenější jsou ti, kteří byli na podzim v Praze na včelařské konferenci, kde dotyčný předával své zkušenosti.

Princip je ale jednoduchý.
Po opuštění cesty testování chemického boje proti roztoči pan Kefuss zahájil cestu hledání včel odolných proti roztoči.
Svá včelstva přestal léčit.
To, co přežilo, dále rozmnožuje a sleduje.
Vybírá nejodolnější k dalšímu chovu.
Říká tomu Bond testy - "žít a nechat zemřít"
Více viz moderní včelař, popřípadě internet.

RK

Kapoun (212.96.187.90) --- 27. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012)

O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste zprávy z podzimní pražské konference na webu PSNV.
Jiří

Radek Krušina:
U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od roztočů zbavená neodolná včelstva.
.........
Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_

_gp_ napsal:

>Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli se nemýlím. _gp_
....................

Ahoj Gustve,
předpokládám, že necheš říct, žes nepochopil podstatu toho, co jsem napsal.

Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).

Jestli je to genetika, nebo chemie, nebo vlatně fyzika u odolných včelstev, pro pochopení nesmyslnosti našeho systému přístupu k roztoči je podlě mě podružné.

Radek Krušina

Kapoun:
A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně zkresluje výsledky. ...
------------------
To znám, na myšlení jsou zde jiní.

Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká a přemýšlí.

Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct roztočů ve včelstvu.
Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na 1včelstvo.
Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co se válí v buńkách po prvním léčení taky.

Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1. do 31.1. který měsíc je ten správný?
A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou, bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.

Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale nula a 15 to je víc jak nepřesnost.

Karel

Taky mohl vyndat podložky o 14 dní později po oblevě a měl by tam pětinu původního množství měli a taky žádné roztoče.

Radek Krušina:
Odolné včelstvo se od odolného pozná zřejmě tak, že buď ho roztoči nezdolají vůbec (to by měl být zřejmě logický cíl včelařů), nebo alespoň odolává tlaku roztočů déle (či částečně).
.........

Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil. A než si ji koupí, musí sem přijít podle mě s poťouchlým návodem "žít a nechat zemřít". To mi připomíná jistou pohotovost první pomoci, kam se chodí umírat a jen proto, že věřím doktorovi do doby, než tedy umřu!



Vím, že každé zboží má návod k použití. Jaká doporučení či návod existuje k tomu, aby byla matka "odolná" VD byla "odolná"? Snad jsem se vyjádřil jasněji o "odolnostech". _gp_

Jestliže má p.Kefus varroatolerantní včelu nebo její základ, tak proč si ještě nevyzvedl odměnu z evropského fondu? Že by mu to nestálo za to? A nebo nemá nic a jen si dělá reklamu? Ono jestli včelstvo uhyne je o přímé ůměře množení roztoče ve včelstvu. Mladý oddělek má míň roztočů a ty než se namnoží, na hranici možnosti včelstva zabere nejaký čas,až potom včelstvo uhyne a nahradí ho oddělkem s matkou odchovanou od včelstva prozatím žijící a tomuto postupu říká Bond test.To že prodá hodně matek a oddělků je jen důkaz, že je dobrý obchodník a souvisí to z reklamou kterou si dělá. Pánové probuďte se a vraťte se do reality možnosti selským rozumem.Současná chemie tu není na věčné časy, zastávat se jí nebudu, je třeba hledat jiné možnosti spíš směrem víc bio, ale hlavně když ošetřovat včelstvo proti roztoči, tak v době bez plodu,mezi vánocemi a začátkem ledna. Včela 100% varroatolerantní není a kdo to tvrdí lže.Jsem ochoten uznat selekci až do stavu částečné tolerance a zbytek do těch 100% musí zařídit včelař. Jinak Vám budou včelstva pořád hynout a najivní s klackem pod nohama budou sami sobě nalhávat, že to je dobře.


Přítely s problémem okolo měli, neřešte to, něco zespod vyhrábněte, roztoče vyberte ať se vlk nažere a koza zůstane celá. A sledujte spad a podle toho v sezóně použijte kys. mravenčí a od pol. října Varidol s tím,aby jste druhé a třetí ošetření udělal co nejpozději ke konci roku.

Jedine tymto sposobom sa mys da chytit v ule, samozrejme, ze musi byt odnimatelne dno.
Darmo ten pan Turcani ma velmi dobre skusenosti. Ja som tak vkladal sklo s lepidlom a na druhy den bol piskor chyteny.
M.Senican
< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
< Predmet: Re: Myi v ?lech
< Dátum: 26.1.2011 22:43:02
< ----------------------------------------
< Při odběru měli jsem dnes zjistil ve dvou úlech přítomnost myší - na
< podložce byl jejich trus. Úly jsou nástavkové, česno je zúžené klínem. Je
< však možné, že klín byl vložen pozdě. Prosím poraďte, jak se myší nejlépe
< zbavit.
<
< Do podmetu vložte kartón 15 x 15 cm, kúpte lepidlo na odstraňovanie
< škodcov, sprvte ním na kartóne kruh v priem,er 14 cm široký asi 10-15 mm a
< do stredu návnadu, pre myšovité aj suchý chlieb, hmyzožarce piskorov
< -rejskov kúsok salámy. Anton
<
<
<

Dobrý den pane Kakrdo,
po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál. Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za špatného počasí.
Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste například tento odkaz:
http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=346
ale snadno najdete i jiné odkazy.
Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci.

Vladislav Pištora:
... přihlaste se do základní organizace ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. ..... Bude to jistě lepší, než tyto informace získávat na nějaké pochybné konferenci
------------------

Dobrá rada nad medovici.

:-)

Řekl bych, že trus vypadá přesně takto. Na nějakou škodu to nevypadá. Žádné rozkousané voští v podmetu není. Nalíčil jsem již asi před měsícem do podmetu klasické pastičky s kousky pečiva, jsou však netknuté. Původně byl trus ve třech úlech, nyní už jen ve dvou. To mě zarazilo, protože nevím, jak by se myš dostala ven. Leda by v úlu uhynula anebo je to skutečně rejsek.
Rejsek tedy nevadí? Neměl bych česno zajistit mřížkou nebo pletivem, když je klín proti rejskům nefunkční?

Jak Jsem choval sibiřské včely.


Koukám si tak jednou v podvečer okolo chalupy a koukám, že mi pod střechu lítají neskutečně velké včely. Jejich velikost byla neskutečná a zvuk který vydávaly by potěšil srdce nejednoho včelaře, protože jedna včela mela zvuk jak celý roj mých normálních kraněk??? TO MUSÍ BÝT VÝKON A SNŮŠKA !!!! TO MUSEJÍ BÝT LEGENDÁRNÍ SIBIŘSKÉ VČELY!!!

Opatrně jsem kouknul na půdu a samozřejmě hnízdo jak hrom… co budu povídat, obsahově lepší než můj nejlepší úl….

Začal jsem uvažovat, byl začátek července a na oddělky bylo už pozdě a tak jsem si řekl, že uprostřed srpna hnízdo otevřu, med vyberu a Sibiřské včelky usadím do svého normálního úlu….

Každý den jsem je chodil kontrolovat, odhadovat medný výkon a kolik kvalitního medu tam bude… Šumavský med od sibiřských včel, to něco bude!!! Už jsem se těšil jak malý kluk…

Nastal den „D“

Jako zkušený včelař jsem si vzal dýmák, krátké tričko, no a po naléhaní mamky jsem si vzal alespoň kuklu po dědečkovy. Vzal žebřík, nůž a vědro na med a křičel na mamku ať vymyje více sklenic, že to bude úroda….

Poté jsem vylezl nahoru a rozřízl hnízdo…. Od té doby si toho moc nepamatuji, jen obrovský hukot, pak křik a modré majáčky, pak přiletěla helikoptéra a opět křik…

A mé nebohé sibiřské včelky prý nakonec zlikvidovaly hasiči…. Chudinky…

Takové včelstvo neumře na varoázu hned první rok ale obvykle až třetí. To je pak základ toho úspěchu, že mu 1/3 včelstev přežívá. Ovšem nemusí to být takto! Je to jen můj názor. Něco podobného na začátku celosvětového rozšíření udělali amíci a nezadařilo se jim to. Také doba šlechtění 13 let se mi zdá neuvěřitelně krátká. Podle mne to bude asi jen velký humbuk po kterém za chvíli ani pes neštěkne. Strašně rád bych se ale mýlil!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 12:02:03
> ----------------------------------------
> O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený
> jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou
> roztoči? Mně to nějak uniklo.
>
>
>

Osobně si myslím , že je to každého věc jestli léčí Pokud ošetřuji já, je mi to jedno. Já každoročně vytáčím med a on pro změnu shání roje. Každý se bavíme jak umíme.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:04:01
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina:
> U nás nejen že absolutní většina včelařů nechce poznat, jak mají odolné
> včely, ale ještě hází klacky pod nohy těm, kteří by to rádi poznali.
> Označují je za škůdce, protože ohrožují jejich pečlivě chemicky rádoby od
> roztočů zbavená neodolná včelstva.
> ........
> Chemie je jeden ze základu bytí. Jaký rozdíl je mezi odolným a neodolným
> včelstvem? Takový jako mezi léčeným a neléčeným? I imunita je chemie jestli
> se nemýlím. _gp_
>
>
>

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 27.1.2011 13:29:09
> ----------------------------------------
> Kapoun:
> A ten význam? Zjistit aktuální situaci po léčení a podle toho provést jarní
> zásah. Samozřejmě to předpokládá dodržování doporučených časových intervalů
> při léčení, poté vyčištění podložek, resp. vložení čistých podložek a
> dodržení doby pro následný odběr měli. Nepoctivost v tomto směru nutně
> zkresluje výsledky. ...
> ------------------
> To znám, na myšlení jsou zde jiní.
>
> Ale kolega je nový začínající a ještě nevychovaný v dispciplíně a tak kouká
> a přemýšlí.
>
> Kdyby vyndal podložku se vzorkem o 14 dní později tak tam má patnáct
> roztočů ve včelstvu.
> Vyndal ji včas, protože jeho ZO to přičinlivě vybírá stejně jako jiné už v
> lednu - a měl tam nulu. Kdyby ji odevzdal až teď, měl by tam 15VD na
> 1včelstvo.
> Nebo mohla přijít obleva na začátku ledna a měl by tam těch 15 a víc VD co
> se válí v buńkách po prvním léčení taky.
>
> Tak je tady taková vtíravá otázka, když je tak velký rozdíl v možném
> vzorku, protože měsíc třeba od 15.12 do 15.1. je stejný měsíc jako od 1.1.
> do 31.1. který měsíc je ten správný?
> A pokud rozhoduje jedno teplení a jedno rozvolnění chomáče - a je tady
> najendou 15VD - co s takovou metodu? Mně se příčí to nazvat metodou,
> bohužel jsem technika kdybych mšl takový rozptyl parametrů - nebo jen
> setinový - tak musím zastavit okamžitě výrobu.
>
> Tohle není ani statistika, protože nepřesné číslo je nepřesné číslo, ale
> nula a 15 to je víc jak nepřesnost.
>
> Karel
>
>
>

:evil: :cheer: :idea: :woohoo: :( :shock: :pinch: :D :kiss: B) :dry: :angry: :?: :idea: :arrow: :!:
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vladislav Pitora <pista1971/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sibirske vcely
> Datum: 27.1.2011 17:55:49
> ----------------------------------------
> Dobrý den pane Kakrdo,
> po dlouhé době jsem opět navštívil tuto konferenci a velice jsem se zasmál.
> Ne snad Vašemu dotazu, ale názorům a znalostem našich internetových
> včelařů. Pokusím se trochu objasnit daný problém. Sibiřské včely samozřejmě
> v zimě nesbírají nektar ani „sněhovici“ či „ledovici“ jak se zde domnívají
> někteří znalci, ale přezimují stejně jako včely u nás. Tvrdé a dlouhé
> sibiřské zimy a krátké vegetační období nutí sibiřské včely nahromadit v
> krátkém časovém úseku daleko větší zásoby. Včely se musely přizpůsobit
> krutým podmínkám, proto jsou schopny létat při nižších teplotách, ale i za
> špatného počasí.
> Tyto včely u nás legální cestou budete těžko shánět. Včelaři, kteří se
> chovem tohoto druhu zabývají vše z pochopitelného důvodů tají. V našich
> podmínkách totiž sibiřské včely dosahují nepředstavitelných výnosů. Na
> Slovensku prý probíhají pokusy s chovem, ale s jejich sdílností raději
> nepočítejte. Pokud by jste se přece jenom chtěl dozvědět více, zkuste
> například tento odkaz:       
> http://www.p4ela.net/index.php?option=com_content&task=view&id=313&Itemid=3
> 46
> ale snadno najdete i jiné odkazy.
> Pokud opravdu chcete začít včelařit, přihlaste se do základní organizace
> ČSV v blízkosti Vašeho bydliště. Zde Vám umožní získat včelstva chovaná u
> nás a poskytnou Vám mnoho užitečných informací, nebo mi můžete poslat dotaz
> emailem na pista1971/=/email.cz. Bude to jistě lepší, než tyto informace
> získávat na nějaké pochybné konferenci.
>
>
>

_gp_ napsal:

>Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí.
>Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře. Protože přeci není možné, aby se nedal případný neúspěch hodit na včelaře co si tu zázračnou matku koupil.
.............

V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.
Použil jsem Kefusse, protože je v současnosti u nás zřejmě nejznámější, ale není jediný, kdo na tento fakt upozorňuje.
A je to použito v souvislosti s naší metodikou postavenou na nejméně odolných včelstvech - snaha vybít roztoče na 0 a tam, kde se to nepovede, plošně nařídit nasazení další dávky.

To není fantazie.
Pokud si někdo chce otestovat, jak na tom jeho včelstva s odolností jsou, potom určitý počet roztočů je prostě k tomuto účelu potřeba.
Možná jsi tou naivitou myslel víru v možnost šlechtění na odolnost proti roztoči.
Já za naivitu považuji si myslet, že někdy u nás můžou být včely odolnější proti roztoči, pokud se něco nezmění v naší metodice.
A tvrdit, že něco není možné (odolná včela proti roztoči), když to nevím, je, mírně řečeno, nesprávné logické vyvozování.


Radek Krušina

Nechci poučovat, ale mnohem lepší jsou Grónské a Faerské včely. Sibiřské včely jsou dobré, ale Grónské nebo Faerské jsou mnohem lepší. Jsou příbuzné, ale hodně se liší. Nechci opisovat z Wikipedie data, ale jen bych vyzdvihl vytrvalost Faerek. Nezmrznou i když se nevrátí do úlu, i po několika dnech rozmrznou a jsou schopny letět. A nevadí jim ani velké teploty v kráterech sopek, kde opylují rostliny, ale hlavně sají nektar.

Minulý rok mi rejsek v úlech žádné škody nezpůsobil.....letos úly začal navštěvovat mnohem dříve, už na podzim, ale ani tak nepočítám se škodami na včelách. Nejspíš si vystačí s mrtvolkami na dně a při požírání se asi umí chovat tiše.

Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s technikou.

Pepan
-----------
pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.

Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety, nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.

ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na úrovni včelařství.
Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady nebyly včely

Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil uvažovat mimo ofic. mantinely.
A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém a výkaznickém systému.

:-)

Karliček Pepíčku :-)

Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 07:48:59
> ----------------------------------------
> Karlíčku, musíš si uvědomit , že každá statistika je jen přesný součet
> nepřesných čísel, ať se ti to líbí nebo ne. Jako taková však je
> nezastupitelná, hlavně v přírodních dějích. Nejde to také srovnávat s
> technikou.
>
> Pepan
> -----------
> pro mě za mě, ať si kdkoli dělá jakoukoli statistiku - třeba spadaného
> listí, nebo roztočů - pokud mě s tím nebude otravovat.
>
> Pokud někdo potřebuje zjistit, jestli bylo v lednu oteplení, či prolety,
> nebo jaký je podíl vícenástavkového zimování, tak se to dá zjistit
> jednodušeji a laciněji a neotravovat při tom lidi.
> A státní dotaci ať využije třeba na meteo stanici, je mi to jedno.
>
> ALe když vidím jak se většina funkcionářů ČSV potácí od jednoho formulkáře
> k druhému od jarní natírací kampaně, k podletní a k zimní, a na včely nebo
> organizování něčeho jinémho jim nezbývá čas, tak to se bohužel odráží na
> úrovni včelařství.
> Většina je navíc tak indoktrinovaná, že si myslí, že bez toho by tady
> nebyly včely
>
> Vysvětli raději tomu mladému kolegovi k čemu ty vzorky jsou a jak se
> projeví ten spad. Když spadne do vzorku, či ne , nebo jej vynesou včely.
> Na mě neztrácej síly, já Včelařství již 4 roky nečtu, takže jsem se naučil
> uvažovat mimo ofic. mantinely.
> A docela zajímavé obzory se předemnou otevřely:-)
> Ale to je nepřenositelná zkušenost, nemohu ti ji sdělit a ani nedoufám že
> přesvědčím, ale jen se proboha nedivte, že vám dochází maldá krev ochotná
> dělat důvěrníky - posluhy starším a zkušeným v tomto zavedeném statistickém
> a výkaznickém systému.
>
> :-)
>
> Karliček Pepíčku :-)
>
>
>

Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_

..........
Radek Krušina: V tomto příspěvku nešlo o nabídky Kefussových matek, ale o fakt, který logicky nastane, pokud někdo má matky, které jsou už i částečně odolné - s ubývajícími roztoči se zmenšuje "infekční tlak" a testování včelstev vystavením tomuto tlaku roztočů se stává obtížnějším (když roztoči ubývají nebo nejsou).
To je docela teoreticky pochopitelné podle mě pro každého, kdo se nad tím jen zamyslí.

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

_gp_

>Pokud někdo nemá při testování proti parazitóze hosta, je tu spousta důvodů si myslet to, že jakási vydedukovaná "odolnost" je jen fantazie. _gp_
...............

To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

RK

Ono to svoji přednost má. I kdyby to celé bylo k ničemu. Každý je donucen tam tu podložku dát. Když již ji tam dal, tak při vyjímání mu to nedá a alespoň očkem se podívá co všechno tam napadalo. Ta podložka mu napoví kde včely sedí podle mrtvolek pozná jak léčil Objeví tam třebas zbytky po myších a jiné havěti. Může tedy zakročit, Kdyby tuto povinnost nemě,l mnoho z nás by celou zimu ani netušilo co se v úlech děje. Takto si alespoň udělám představu co bude potřeba z jara udělat a připravit se. To že se z měli dají v laboratořích poznávat i jiné věci již nerozebírám.

Pepan
---------------
Dobrá dedukce,
a teď jen přemýšlím, jak se došlo k tomu, že se lidi téměř pravidelně myjí a udržují osobní hygienu.
Byly zavedené povinné stěry a každý se musel v pondělí dostavit na kontrolu čistoty uší a spodnho prádla?

Ty přirovnáváš včelaře k málo přizpůsobivým sociálním skupinám v dolních patrech společnosti.
Máš s nimi (včelaři) dlouhodobé zkušenosti takže asi víš o čem mluvíš.

Ovšem, je trochu nepohodlné, když se k takovým kontrolám musí podřizovat ti, co mají normální návyky. U včel i v koupelně.Samozřejmě nemámnic, proti tomu, když si bude ČSV komisionálně léčit, natírat atd. Ale ať do toho netáhá mě.

Karel


O

Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o fantazii.

Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje věc. :)
Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.

.......
Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR. _gp_

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.