Archiv Včelařské konference

Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.To by příroda už zařídila dávno sama. To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím. Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.

Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
-------------------------------------------------------------
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.

P.Fojtík:
Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
------------------
Pokud sleduji vyjádření třeba Radka Krušiny a dalších, tak ti to snad nikdy netvrdili, že je třeba nechat hynout včelstva na VD.

Naopak, pokud někdo bude hledat taková včelstva, tak to má pod kontrolou a musí sledovat spad atd.

Pokud se pak někde nějaká nadějná včelstva podrobí nějakému soft či úplnému "bond testu" je jiná věc.

ALe zatím se nikdo u nás do této etapy nedostal, zatím je problém najít trochu nadějná včelstva. Protože to je na pětiletky a taky na stovky sledovaných včelstev.
Notabene mezi populací co byla "zglajšaltovaná" léčením. Něco jiného by bylo hledat v populaci včelstev kde se tak intenzívně neléčí, u nás to bude díky vysoké intenzitě chemického ošetřování velmi obtížné.

Takže další vyjadřování o nebezpečnosti této cesty pro okolní včelaře od hynoucích včelstev co jsou sledována na odolnost je ukázkou toho, že autor asi nesleduje o co tu jde.
A v českém tisku se toho moc nedočetl, snad jen v pár posledních číslem MV, takže je asi zybtečné bez čtení referátů z kongresů a dalších prací v té prokleté "američtině" se k tomu vyjařovat.
Nejlépe pak s uvedením zdroje.



A jen mi je divné, že na jednu stranu je hledání odolné včely považováno za pitomost ze západu.
A co Ing. Veselý z Dolu a jeho výzkum? Ten je taky pomýlený?
Nebo byl zastaven? Já nevím? Dejte vědět.

Karel

Taky jsem měl jeden úl napadený myší nebo nějakým hlodavcem. Jen jsem na pár
dní dal pryč česnovou zábranu.
Udělal jsme si z mateřích mřížek česnovou uzávěry a uvidim. Doufám že maj
včelky klid. Loni jsem takhle o jedno včelstvo přišel (myšice, to je další
taková mrcha, vypadá jak myší jezevčík).

Pavel


----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <t.h.skalice/=/googlemail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 8:08 AM
Subject: Re: měl - rozkousané včely


Toto dela rejsek, uz jsem letos dva capnul. On mozna tolik v ule neskodi
jen prebira mrtvolky.

Za to mys dela peknou paseku, rozkouse mel takze rozdil hrave poznas i bez
zkusenosti. Taky uz jsem jednu chytil :-)

Vyhoda vysokych podmetu :-) Ale chystam se na poradne cesnove vlozky,
takhle to nejde...

T.H.



2011/1/26 Pavel K <e-mail/=/nezadan>

> V měli mám rozkousaná tělíčka včel. Česna mám zmenšená na výšku včely,
> takže to nemůže být od myší. Stanoviště mám v lese. Mám naplno otevřená
> očka. Poraďte co to může být.
> Pavel K
>

Všechno souvisí se vším. Tím začnu.
Podívejme se na sebe jak se sami chováme.
Chceme šlechtit proti varoáze - dobře!
Chceme vysoké výnosy - taky dobře.
Jenže: bojujeme prot ? rojení; Rozmnožování je však ta základní základní vlastnost všeho živého a silného. Jelikož vždy je v přírodě něco za něco dosáhneme menší rojivosti na úkor životaschopnosti. Všiměte si jedné věci, v přírodě vždy přežívají ty druhy které se dokáží hodně množit.
Co my děláme, nakupujeme matky které pocházejí z nouzových matečníků jako kvalitní. Přitom o nouzových matečnících doma mluvíme jako o braku, zrovna tak je to s rojovými.
Svoje rádoby ušlechtilé chovy považujeme za něco extra a hrozíme se toho , že ten dědula vedle nám to bastardí.
Ale on opak je pravdou, ať si to uvědomujeme nebo ne. Ty dědulovy včely nám brání aby nedocházelo k imbrídingu a následnému ochabování odolnosti.
Dědulovi včely často umírají a usazuje nové roje - my ho za to odsuzujem.
Zato ten slavný frantík dělá přesně to samo, (ale jelikož to umí prodat) tak ho vynášíme do nebe.
Z toho všeho pak můžem vyvodit.
1) Chcemeli ty vysoké výnosy - bez té chemie to nejdede.
2) Chcemeli vcely zdravé a med bez chemie - s těmi vysokými výnosy to také nejde.
Je pak jen na vás kterou cestu si vyberete


pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:21:31
> ----------------------------------------
>
> Radek Krušina: To záleží na tom, proč tam ten host není. :)
> Pokud někde léčí jak vzteklí a snaží se vybít hosta na 0 a mají úhyny (viz
> ČR), a někde neléčí a hosta nemají nebo mají v malém množství, i když tam
> před opuštěním cesty léčení byl, potom to zřejmě svědčí o něčem jiném než o
> fantazii.
>
> Pokud chceš stavět na dogmatech o nemožnosti vzniku odolných včel, tvoje
> věc. :)
> Jsou to ale jen dogmata, která se v našich podmínkách nedají vyvrátit.
>
> ......
> Ano, žiji stále v ČR a stále se potýkám s roztočem v ČR. Žádní jiní roztoči
> kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta situace není v ČR.
> _gp_
>
>
>

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 09:39:03
> ----------------------------------------
> Žádní jiní roztoči kteří údajně kdesi nejsou mne nezajímají, protože ta
> situace není v ČR.
> -------------------------------------------------------------
> :-D
> Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to
> neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od
> nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to
> napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme
> směle prohlásit, že to nefunguje.
>
> Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve
> včelařství. Asi je to náš národní sport.
> Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že
> včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja
> včelu najít.
>
>
>

P.Fojtík napsal:

>Jestli si tu kdokoliv myslí,že tím že má ve včelstvu velké množství roztočů a tím vytvoří selekční tlak, že míň odolná včelstva uhynou a přeživší včelstva předají geneticky tuto odolnost proti infekcím dál, tak je na hlubokém omylu.
>To by příroda už zařídila dávno sama.
>To, že to najde Vám podepíše každý chovatel, MuDr i MvDr,který má s infekcemi zkušenosti.
.................

Dovolím si nesouhlasit.
Tam kde se to nechalo na přírodu, už odolné včely mají - třeba u afrických plemen včely medonosné.
Tam, kde ale včelaři včely chovají a nechtějí si je nechat uhynout, se přírodě brání, a ona přírodní výběr provede třeba až tím CCD, třeba při neúčinnosti léčiv atd. Ano se té přírodě stejně neunikne. :)

A každý chovatel to určitě nepodepíše.
Žádný rozumně uvažující chovatel nebude tvrdit, že příroda neumí pomocí přirozeného výběru přizpůsobit druhy změněnému prostředí.
Otázkou ovšem zůstává, zda by se cíleným postupem, při využití moderních metod šlechtění, nedalo toto přízpůsobdní se problému nějak uspíšit.

A právě případ Kesusse je popsání cesty nebránění se přirozenému výběru (co přežije je přízpůsobivější), která zřejmě na jeho farmě funguje - takže potvrzuje, že přírodní zákony stále platí a pravděpodobně by mohly platit i v ČR. :)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

P.Fojtík napsal:
>A navíc roztoč není infekce, ale infekce způsobuje, takže je-li libo něco ve stylu CCD prosím.
>Hledání varroatolerantní včely je o sledování chování včely vůči roztoči a poškozenému plodu, protože tohle jsou vlastnosti chování a ty lze pozorovat na to neptřebuji nechávat hynout včelstva.
.....................

Příteli, i když tu je Kefuss jako příklad, není to ve smyslu nechávejme si hynout včely, ale jako příklad toho, že dle jeho zkušeností v určité fázi šlechtění je problém, že je málo roztočů na posouzení odolnosti.

Je to o pohledu na včelařství - u nás máme strach, když je víc než 50 roztočů na jaře ve včelstvu, a máme strach, že nám uhynou včely. A když se to vyčte ze zimních vzorků, veterina nařizuje další plošné vybíjení.
Kefuss má problém opačný - potřebuje k otestování včeltev určité množství roztočů, protože bez jejich přítomnosti nemůže zjistit, jak jeho včeltva na ně reagují.

Bez roztočů se totiž nedá ani zkoumat, zda včely odstraňují napadený plod, (když plod není napadený)
U nás ale nenapadenost plodu je důsledek plošného potírání roztoče (u Kefusse vysledek výběru včelstev).

Zřejmě není nutné si nechat uhynout včely. Když poznám, že u včelstva je matka, která nemá perspektivu, může se vyměnit.

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit. Zatím jsme tu ještě neměli třetí stupeň - trestání dle zákona. Toto vzcholné číslo našeho včelařského skanzenu možná přijde po daším vítězství přírodních zákonů nad výrobci léčiv.

No uvidíme, třeba nám to nezústane jedno. :)

RK

Ale proč vyčítat přírodě, že testuje až k úhynu včelstva? Vždyť jestli je pravda, že máme účinné prostředky k vybíjení roztočů, a nechceme pro to sami nic udělat, tak si včely hlídejme a vybíjejme, a nechme konat přírodu a ty, kteří jsou své včely ochotni sledovat a snažit se o rozpoznání těch odolnějších.
Místo toho se jim druzí buď smějí (že jsou naivní), nebo jim nadávají do lajdáků, kteří jim zamořují včelstva, a oni si potom nemůžou klidně včelařit.
RK
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě k to mu z druhého jaksi konce. On je chytrý i ten roztoč a umí se dobře přizpůsobit. Akaricidům i jejich residuím v úlech, s nimiž pak dlouhodobě žije a jimž je vystaven. S jejich stále větším nasazení přežívá stále odolnější, zocelenější a zakalenější jako Pavka Korčagin ... No a těm, co vedou preventivní chemickou válku, se dá zase odpověděť, že jejich včelstva šíří do okolí geny, které pranic nepomohou včelám s parazitem se přirozeně vyrovnat. Takže ... ;-)
Jiří

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049)

Včela to umí, ale ne ta medonosná.

pepan
----------------------------------------------
Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky?

Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si přesedli.

Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Je tu ještě jeden aspekt, na nějž poukázal ve své velmi instruktivní presentaci B. Gruna na lednovém setkání VMS v Brně: že totiž roztoč výrazně preferuje úlové včely, protože ty se pohybují na plodu (což je jeho působiště ...), pokud se objeví již i na létavkách, pak je to většinou signál již vysokého, ba i kritického napaení včel. Tak jsem to aspoň já pochopil ... Z toho mi vyplývá, že pokud je u nějakého včelstva spad malý, není způsoben tím, že by roztoče včely "vyvozily" při výletech. Zbývají mravenci. A pokud se i těm zamezí zkreslovat spad ...
Jiří

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.

P.Fojtik (89.24.4.1) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052)

To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? ...
xxxxxxxxxxxxxxxx
Zkuste si "pročíst" VMS, i tam se najdou takové případy, to byste nevěřil ...
Další už raději no cement ...:-)
Jiří

Jediná otázka.
Mají všechna Vaše včelstva stejný nebo srovnatelný spad roztočů?

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil. Protože zde se často řeší stovkové ne-li tisícové spady s tím že to je dobře, protože se vytváří infekční tlak, selekce přirozeného výběru apod. podle mě to je jen z nouze ctnost. Já mam selekci na spad zahrnutou v požadavku na výběr chov. matky, dále kys. mravenčí a varidol aer. 1x listopad 2x prosinec.Dělám to už skoro 14 let.

PavelN (:
:-D
Typicky český přístup. Klapky na očích, co mi neroste na dvorku to neexistuje, ve světě není nic k vidění, všechno si tady uděláme sami a od nikoho se nepotřebujeme učit. Pokud něco přebereme ze zahraničí, musíme to napřed pořádně překroutit, protože u nás je všechno jinak - a pak můžeme směle prohlásit, že to nefunguje.

Neberte to nějak osobně, tohle se tady děje ve všech oborech, nejen ve včelařství. Asi je to náš národní sport.
Potřebujeme nějakého českého Kefusse - třeba Kefalína, který vůbec neví, že včela si s roztočem v žádném případě neumí poradit a zkusí nějakou tu ninja včelu najít.
........


To vůbec není český typický přístup. Aj by jste se divil jaké finty kvůli hamonění peněz frčí, ale ani si to neuvědomujete. Je to otom, že právě že nemám klapky na očích a používám rozum. Rozum mi říká, ať si udělá takový matkař se zázračnými matkami stanoviště někde poblíž mých.

Jestli něco beru osobně, tak např. reklamu, kterou nechci ale musím ji trpět, a vrcholem je, že zemne dělá blbce. Protože podle 95% součastných reklam vidím, jaký blbec jsem a honem si běžím koupit něco, co vlastně nepotřebuji.

Neuraz te se, ale v deratizaci jste ten potkan ochutnávač, který nese riziko, já se snažím být ten druhý v pořadí, protože jsem si toho ochutnávače několikrát už vyzkoušel._gp_

P.Fojtík:
To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing. Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje. Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat
-------------------------
Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.

Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD odolné včely.
Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.

Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny, které jí umožní omezit rozmnožování VD.
Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely, které je mají zastoupeny ve větší míře.

Karel Jiruš

KaJi přečtěte si prosím ještě jednou moje příspěvky a vytáhněte mi do příspěvku kde zpochybňuji,že minimálně část práce s roztočem umí včela zvládnout sama. Vše podstané co jsem chtěl napsat jsem napsal a už bych se jen opakoval.

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.

Dobrý den př. Fojtíku můžete se mi prosím ozvat na alesmolcik/=/seznam.cz. Chtěl bych se Vás na něco zeptat soukromně. Děkuji

Přátelé
o tom, že jsou tyto geny v populaci přítomny nejspíš nikdo nepochybuje,
neznamená to však: "odhoďme léčiva včely si poradí".
Je to dlouhá cesta, která bez souběžného "rozumného" léčení nepůjde, potom
by taky nemuselo být moc z čeho vybírat.
Pokud jde o profesionály - jen naivní člověk si myslí, že projde nějaké byť
evropské nařízení, které by jim zakázalo úplně léčit, potom by to mohla
většina zabalit a zůstal by jen výše zmíněný s dvaceti zkomírajícímí
včelstvy..
Docela chápu rezervovanost profesionálů, protože je to živí a nemají čas si
se včelami "hrát".
Pokud by prováděli pokusy typu co mi uhyne to uhyne, tak jsou za chvíli na
dně.
Takže rezistenci (toleranci) ano, ale žádné divočení.
Ne vše je přímo přenositelné do našich podmínek.

Petr Boleloucký


2011/1/28 <e-mail/=/nezadan>

> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

PavelN (193.179.220.250) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059)
To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pak na mě nesedí ta role potkana ochutnavače, spíš jsem jedním z troubů, kteří nevědí, že to nejde.
.........

Výběr včelstev podle Dr. Kefusse je nanic. Zbydou dříve nebo později jen torza včelstev a proto je VD tak nebezpečná parazitóza. On včelaří úplně jinak než se jeví malému českému včelaříkovi. Když ho potká parazitóza, tak prý 90% včelstev v háji a z těch 10 má prý špičkový materiál. Když ho potká hniloba plodu tak mu uhynou tisíce včelstev ale nyní má po problému. Co se otom člověku ještě dočtu zajímavějšího nevím, jedno vím ale jistě, jsem rád, že ukázal na jaké úrovni máme české včelařství. _gp_

Já věřím, že jsou včelstva s nulovým spadem, Já je mám, ale zajímá mě, kdo jiný je má tady z těch radílků z řad PSNV a jak toho docílil...
--------------------------
Takže připouštíte, že se u včel projevují vlastnosti, pravděpodobně geneticky podmíněné, které jim umožňují vypořádat se s roztoči.

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 11:00:11
> ----------------------------------------
> Včela to umí, ale ne ta medonosná.
>
> pepan
> ----------------------------------------------
> Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají
> v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně
> desítky?
>
> Silnější napadení se dá vysvětlit zalétáváním a loupeží. ale čím vysvětlit
> nízký spad? Ano, část roztočů zmizí spolu se zalétnutými včelami a část
> jich přeskočí na loupící včely. Ty úly ale nejsou bez včel, aby se dalo
> říct, že létavky odnášejí roztoče do jiných úlů a ani bych se nesnažil
> tvrdit, že roztoči ve včelstvu přímo číhají na loupící včely, aby si
> přesedli.
>
> Jak tedy vysvětlit, situaci, kdy vedle sebe stojí dva úly, jeden má na
> podložce roztočů jako máku a druhý jen pár kousků? (protože stojí na jednom
> stojanu, nehledal bych problém v mravencích)
>
>
>

>>Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
které je mají zastoupeny ve větší míře.<<
To ovšem nikdo ze zodpovědných nikdy netvrdil.
Jen věci málo znalí nebo nedočkaví je z toho podezírají. Ty co pak poctivě léčí zlovolně obviňují z maření ušlechtilých snah. Pak je také skupina nekritických lidí pro které všechno co je ze západu je svaté a doma jsou jen blbci. I když se jim někdy nedivím!! B-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 13:00:46
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> To by mě zajímalo kdo má včelstva bez roztočů, nebo včelstva s téměř
> nulovým spadem v srpnu? Když na to aby mohl pozorovat chování včely vůči
> roztoči má ještě potřebu si roztoče chovat. Nejčastější slova k zastrašení
> včelařů k tématu varroáza se tu ze strany členů PSNV používají, těžká
> chemie, agresivní roztoči,geneticky odolní roztoči, v podobném stylu hesel
> to tak měli i komunisti budovatelé, a když člověk nesouhlasí tak na něj
> vytáhnou,že čte pouze tisk, že pane Ing.K.Jiruši a začne se ohánět Ing.
> Veselím. Ing. Veselí je pan vědec, který dělá vědu a pokusy ,které jsou
> odrazem praxe, protože Ing. Veselí je si vědom toho,že teorie a praxe jsou
> dvě roviny.I perpetum mobile je teoreticky vynalezeno a v praxi nefunguje.
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot. Takže bych prosil, aby si členové PSNV nebrali tyto lidi v
> žádném smyslu do úst, jestliže o pár příspěvků vzad je haní. Celý problém
> varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní
> nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního
> spadu. Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci
> roztočů včelami. Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to
> podle něj mělo odehrávat
> -------------------------
> Tak emoce by jmse měli ze sebe a teď fakta.
>
> Byl jsem osobně na přednášce, kde Ing. Veselý přednášel o 'svém' hledání VD
> odolné včely.
> Je to skoro pět let zpět, ale to na faktu nic nemění.
>
> Tak je mi jen divné, že ani toto nepřesvědčí pochybovače, o tom, že v
> genech naší včely medonosné jsou /trochu řídce, ale přece/ přítomny geny,
> které jí umožní omezit rozmnožování VD.
> Nebo, že není asi úplně mimo mísu se je pokusit hledat - tedy najít včely,
> které je mají zastoupeny ve větší míře.
>
> Karel Jiruš
>
>
>

Těch vysvětlení se nabízí několik
1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a může se stát tak líhní.
3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím , že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším vývojem.
Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se může volně pohybovat mezi úly.

Pepan
-----------------------------------
Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích, možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě 3, čistící pud, ... .
A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 14:09:51
> ----------------------------------------
> Těch vysvětlení se nabízí několik
> 1) Varoa pochází z teplejších krajin takže to může být prostředí Polohy
> málo vhodné pro včely mohou být devastující i pro parazita.
> 2) jelikož na trubčím plodu může mít samička o jednu generaci více
> potomstva, tak to jistě souvisí. Dříve se mylně myslelo že trubčí plod může
> sloužit jako past. Metoda více trubců je pak z tohoto pohledu také ošidná a
> může se stát tak líhní.
> 3) existují včelstva kde se včely dožívají delšího věku to pak znamená za
> sezónu a jednu generaci včel méně, tudíž i méně varoa. Osobně si myslím ,
> že právě tady je cesta k varoatoleranci. Pak také existují včely s kratším
> vývojem.
> Což nám napovídá, vyhledávat silná včelstva s malým podílem plodu.
> 4) Dneska se za největšího přenašeče chorob začíná považovat trubec. Ten se
> může volně pohybovat mezi úly.
>
> Pepan
> -----------------------------------
> Většina vysvětlení by objasnila rozdíly v napadení na různých stanovištích,
> možná spíš různých oblastech. Mě jde o to, že nacházím velké rozdíly ve
> spadu na jednom stanovišti, kde mají včelstva stejné podmínky.
> Přikláním se k tomu, že včela má nějaký genetiky podmíněný mechanismuis
> (asi ne jeden), jak se vypořádat s roztočem, třeba to co popisujete v bodě
> 3, čistící pud, ... .
> A nechci tím říct přestaňme léčit, ono se to vyřeší. Jen říkám, že není
> utopií hledání varoatolerantní včely.
>
>
>

K těm rozdílům.- mám na zahradě 30 včelstev a neodvážil bych se tvrdit, že tam jsou 2 stejná.
---------------------------
Já také ne, ono tak z textu vyznělo? Psal jsem "stejné podmínky" (nadm. výška, snůška, úl, provozní metoda, ...), ne "stejná včelstva".

PavelN napsal:
Jen říkám, že není utopií hledání varoatolerantní včely.
--------------------------------------------------------
A on to zde někdo tvrdil? A nebo někdo z českých odborníků to takhle nekde zveřejnil? Já to slyším jen od členů PSNV, že jedna paní povídala. A další naučené fráze: dejme včele šanci, šlechtěme včely a ne roztoče. Jediný kdo šlechtí roztoče jsou ti co jich mají v úlu stovky a více. Ti ostatní se snaží dělat víc než jen ošetřovat(léčit) a proto mají výsledky.

P.Fojtík :
A on to zde někdo tvrdil?
----------------------------
ano, pročtěte si starší příspěvky, kdyby ne, tak bych se tady nerozepisoval

PavelN: ano, pročtěte si starší příspěvky.....
----------------------------------------------
Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.

Tak jsem prošel dnešní den a nic jsem nenašel? Další hledat nebudu nestojí mi to za to, tak poraďte, kdo, nebo ať se ozve sám. A z těch odborníků? Ptám se znovu, protože druhá část příspěvku, ta podstatnější, je bez odpovědi.
---------------------------------------------
Včera GP, dnes Pepan. Diskutoval jsem s nimi a s Vámi, nepsal jsem o názorech nebo výzkumech našich odborníků.

reagoval jsem na výroky:
GP:
Ale včelstvo nežije ve fantaziích, není to organismus typu Barbar Conan. Každý živý organismus je živý a je podstatné jaké jiné vlivy na něj působí. Já věřím tomu, že pokud obchodník s matkama dodá nějaký materiál o kterém tvrdí, že je VD "odolný", jde jen o velmi propracovaný trik na najivní včelaře

Pepan:
Včela to umí, ale ne ta medonosná.

Pak se zeptám, jak je možné, že na jedné včelnici jsou včelstva, která mají v srpnu téměř nulový spad roztočů a vedle nich jiná, ze kterých padají deně desítky? PavelN.

To ešte nemôže byť argument, že ten čo mal malý odpad má aj rezistentné včely. To je jednoducho náhoda tých dvoch včelárov. Jeden pred zimou ošetril svoje včelstvá dokonale, druhý ledabolo, výsledok je samozrejmý.

Alebo môj prípad, ošetrenie svojich včelstiev sa snažím urobiť dokonale, mám priemerný odpad Vd aj tento rok 124,5 ks/včelstvo. Sú preto moje včely rezistentné? Čerta starého, sú také isté ako npr. Gustiho P.! A mohol by som argumentovať, čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
Vy mladší (my starší už na to nemáme čas) chyťte klieštika za pačesy a potichu bez virvaru okolo problému pracujete a o 20-30 rokov sa ozvite a prineste svetu radostnú novinu, že prvé výsledky sú na svete. A budete slávny.

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

V příspěvcích př. GP nebo Pepana nevidím nic o utopii. Já jejich příspěvěk vnímám jako vyjádření k současnému stavu. Nebo,kdyby Vám dnes někdo nabídl matku s varroatolernímy vlastnostmi, bude tu někdo takový, kdo by tomu člověku bez výhrady věřil, že to bude fungovat a nebudete potřebovat už další léčiva?
A k těm odborníkům, tak ty jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.

Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.

Surová šťáva z cukrové řepy obsahuje vedle řepného cukru spoustu dalších necukerných látek. Ostatně proto vznikly cukrovary, aby z mixu všemožných látek sladkého sirupu byl vyroben v podstatě chemicky čistý řepný cukr sacharóza. Tady u nás je z tohoto důvodu pro krmení na zimu zaručeně nevhodná, protože by nestravitelné látky velice brzy zaplnily výkalové váčky včel a vznikl by v zimě za mrazu problém. U vás je otázka, jak moc často se v zimě vyskytne období, kdy včely musí zůstat v úlu bez proletu déle než takových 14 dní, měsíc a kdy by to mohlo vadit.
Jinak ze školy si mlhavě pamatuji, že ve šťávě z cukrové řepy jsou takzvané saponiny, což by mohly být látky včelám škodlivé nebo snad dokonce jedovaté.
A nakonec je otázka, jak moc při krmení řepnou šťávou by se řepná příchuť dostala do medu.
Takže jak už napsal př Fojtík, vyzkoušet to na nějakém zkušebním včelstvu... Ono co prospívá lidem, je pro včelky kolikrát až jedovaté.....

Já bych to nedělal.
Podle všeho se včeličky můžou krmit jen běleným (rafinovaným a čištěným)
cukrem a nebo medem.
Jakmile je krmíte nečím jiným s vyšším stupněm znečištěním tak jsou napadeny
nosematózou (průserem, nebo jak řikáme u lidí sračkou).
A houfně hynou.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Magdalena ajinovičová" <m.slimova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 28, 2011 5:40 PM
Subject: Cukrová řepa


Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám
niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s
dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych
to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez
chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š
:).

..., čo vyriešili alebo vyriešia tieto písačky?
-----------------------------------------

Máte pravdu, nic.

P.Fojtík (89.24.5.96) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076)

... A k těm odborníkům, tak ti jsou tu právě ze strany členů PSNV často označování jako škůdci nových myšlenek k varroatoleranci včel, protože VUVč Dol je výrobcem léčiv.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

... No - tak taková opravdu, ale opravdu kacířská myšlenka by mě ani ve snu nenapadla ...:-
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html
to je zrovna jen veřejně přístupný abstract, ale i tak, ostatně v Apidology je víc open článků a stojí za to ...

Nebo: http://apiculturebiodynamique.com/index.html
zvláště rubriky Apimondia a Traitement Varroa
Jiří

dobrý večer vážení přátelé včelaři,čím natíráte a lepíte polystyrénové úly?

J.Matl:
Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ... - jejich vina, že jsou tak pilní ...
--------------------

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:

http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011


Karel

J Matl:

http://www.apidologie.org/index.php?option=com_article&access=standard&Itemid=129&url=/articles/apido/abs/2010/03/m09127/m09127.html

Ale aby se tu furt nevedla debata jen o J. Kefussovi, tak přidám jen namátkou vybraný odkaz, žel zase na ty Amíky, já se omlouvám, ale nic nenadělám ...

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_

Kapoun napsal 27.1.2011:
"O panu Kefusovi tady již bylo psáno hodně. Mohl by někdo zasvěcený jednoduše vysvětlit princip, že v jeho včelstvech (některých) nejsou roztoči? Mně to nějak uniklo."
Co jsem z dlouhé diskuse v témě "Měl" k této otázce zatím postřehl?
1. Nejednotný názor na Kefusse (Zastánci-jeho metoda selekce někam povede, u nás to je skanzen. Odpůrci- je to jen reklamní tah.) O příčině, co způsobuje, že má roztočů málo, nic.
2.Obecné pojmy - odolnější včely, matky, odolávání tlaku roztoče, - co to je?
3.Otázky (které by chtěly fundované odpovědi), např. jedno stanoviště, rozdílný spad - mravenci, čistící pud...?
4. Geny - jak konkrétně by se to mělo projevit?
5. Nejednotný názor na použití chemických prostředků na hubení kleštíka.
K varoatoleranci jsem skeptický - znamenalo by to vyšlechtit včelstva, u nichž by kleštík žil ve shodě s včelami, nepoškozoval by je.
Protože se kleštík množí na včelí plodu, teoreticky by k jeho omezení mohlo dojít:
1. Dosahnout toho, aby včelí plod nebyl pro kleštíka "atraktivní", když to přeženu aby mu "smrděl"
2. Aby plod nepoškozoval, takže by se líhly zdravé včely, ne mrzáci
3. Dlouhověké včely - jak napsal pan Menšík - a tím menší potřeba plodu.
4. Zvýšený čistící pud - odstraňování právě vylíhlého kleštíka
5. Trubčí pastě - kontroverzní, a je to vlastně jenom jedna z forem boje s kleštíkem.
---------------------------------
Tady na to asi odpověď nelze najít. To je mimo rozsah běžných příspěvků.

K bodům 1 -7 bylo třeba dost přednášek v minulých třech letech na Seminářích VMS v Brně oragnizovaných tou "PSNV".

A dalo by se o tom dál spelukovat, ale zajímavější je spíše si něco z toho ověřit u včel.


Karel

PS.
Ale ten mladý kolega co se ptal na ty roztoče co mu spadli po odevzdání vzorku a jistý jeho zmatek v hlavě - ten tady stále postrádá pozitivní vyvětlení jak je to s těmi roztoči a významem zimního vyšetření měli. To by snad od této konference mohl očekávat :-)

gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

........
No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze. _gp_
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho presentaci na adrese:
http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcelarstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
Celý Abstract:
Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review reports the development of two breeding successes that have produced honey bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with these stocks to enhance their commercial utility. This work requires knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a prelude to MAS.

Zusammenfassung

in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.

Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.

Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi, selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden zurzeit von einer als Russian Queen Breeder’s Association bekannten Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA verbreitet.

Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben, beschleunigen wird.

V Čelechovicích na Hané býval cukrovar který produkoval nerafinovaný cukr. Pár koumáků se pokusilo tímto cukrem a krmit včely na zimu. a všichni bez rozdílu je na jaře vymetli, takže bych to ani nezkoušel.

Pepan
l
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Cukrov? ?epa
> Datum: 28.1.2011 18:25:24
> ----------------------------------------
> Jestli určitě ano nebo ne,nedovedu odpovědět.Nic méně melasa,jako odpad při
> čištení,je určená ke krmení,ale je i v obchodech pro speciální vyživu
> člověka. Ale nesmí se sníst nebo hosp. zvýřatům nadávkovat ve větším
> množství, způsobuje koliku(zácpu).Včela dovede cukry štepit, takže u včel
> by to nemuselo mít neblahý efekt, ale z opatrnosti bych to nejdřív u
> jednoho včelstva na jednu zimu vyzkoušel.
>
>
>

KaJi (85.70.20.53) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084)

No anebo taky ještě může naskočit do letadla jako ta (podvratná nástavková společnost)PSNV a zaletět si poslechnout jak nám celý svět závidí:
http://www.ibra.org.uk/articles/IBRA-Varroa-Conference-2011
Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
:-))) Ten program vypadá velice zajímavě! Už se těším na zprávy, které kolegové přivezou ... Předpokládám, že je budou publikovat ...
Jiří

Dobrý den pánové včelaři ,obracím se s jiným tématem ,doufám ,že jsem Vám niť nepřetrhla ,jste takový už zběhlí ,nemáte někdo z vás praxi s dokrmováním včeliček ze sirupu -přírodní šťávy z cukrové řepy? chtěla bych to tento rok vyzkoušet ,ale mám trochu obavy.Řepa bude u mě pěstovaná bez chem hnojiv a postřiků . Jinak vás všechny zdravím z Bosny , Magdalena Š :).

Dobrý večer pani Magda, je tu jeden problém nepíšete ako a odkiaľ zoberiete prírodnú šťavu, ale keby aj, šťava z repy bude mať cukornatosť od 13 do 15%, možno aj viac, ale to je strašne málo na to, aby takýto roztok včely odoberali. Cukornatosť z dobrej cukrovej repy by na jeden liter bolo tak okolo 15 dag, koľko litrov by ste museli dať včelstvu na 1 kg zásob asi 7 litrov šťavy, ale problém je v tom, že včely by tento roztok neodoberali! Skúste na to ísť inak, odoberať z cukrovaru už zahustenú šťavu ako protihodnotu za dodanú cukrovú repu.
Oveľa bude pre vaše včely kŕmiť ich cukrom z obchodnej siete. Nech sa Vám darí, Anton

P. Fojtík:
> Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst i
> MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> podrážku bot.

Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 % organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.

To si nerozumíme, já tady neagituji, aby si někdo koupil matky, které mají být odolné. Já odmítám názor, že není možné dospět výběrem ke včele, kterou nebude varoáza/óza decimovat. Kefuss je možná dobrý obchodník, není ale sám, kdo se snaží s menšími či většími úspěchy takovou najít.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
Ja viem, že ľudská zvedavosť a cieľavedomosť, dokázal aj nemožné veci, npr. navštívila mesiac, ale človek v tomto prípade manipuloval s mŕtvym materiálom.
Možno nám pomôže náhoda, človek nikdy nevie!?

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 20:24:44
> ----------------------------------------
> gp (93.92.52.23) --- 28. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079)
> (50084)
>
> .......
> No já jen že Kefuss je vlastně také ten amík, který je bezesporu i dovozcem
> včelích matek. A jsme znovu u něj. K odkazu. V abstraktu je něco o
> znalostech mechanismů rezistence. Asi tam by měla jít dále tato diskuze.
> _gp_
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> No, z toho, co bylo o Kefussovi publikováno, tak na začátku testování
> dovážel včely z řady oblastí, ale někdy r. 2001 nakonec skončil u včely
> Primorské, kterou si dovezl z USA. A s tou pak pokračoval sám. Viz jeho
> presentaci na adrese:
> http://picasaweb.google.com/112177379233364430593/TrendyANovePristupyVeVcel
> arstviMezinarKonfK10VyrociZalozeniPSNVPraha1311201002#
> Jinak ten abstract mluví už také o výsledcích. VSH je samozřejmě jednou ze
> složek toho komplexu (a to významnou), ale od toho jsou tu jiní.
> Celý Abstract:
> Breeding for resistance to Varroa destructor in North America provides the
> long-term solution to the economic troubles the mite brings. This review
> reports the development of two breeding successes that have produced honey
> bees of commercial quality that do not require pesticide treatment to
> control Varroa, highlights other traits that could be combined to increase
> resistance and examines the potential uses of marker-assisted selection
> (MAS) for breeding for Varroa resistance. Breeding work continues with
> these stocks to enhance their commercial utility. This work requires
> knowledge of the mechanisms of resistance that can be further developed or
> improved in selected stocks and studied with molecular techniques as a
> prelude to MAS.
>
> Zusammenfassung
>
> in Nordamerika bietet die langfristige Lösung für die von der Milbe
> verursachten wirtschaftlichen Schwierigkeiten. Dieses Review untersucht
> mehrere potenzielle Mechanismen der Resistenz gegen Varroa und berichtet
> über die Entwicklung von zwei Zuchterfolgen, aus denen Bienen von
> wirtschaftlicher Qualität hervorgegangen sind, die weniger
> Pestizidbehandlungen gegen Varroa benötigen als unselektierte Bienen.
>
> Das VSH Zuchtprogramm konzentriert sich auf die Selektion eines
> spezifischen Resistenzmechanismus, der Varroasensitive Hygiene genannt
> wird. Das Merkmal VSH wird über den Verkauf von VSH Königinnen, die mit
> Drohnen bereits vorhandener kommerzieller Linien gepaart wurden, für die
> Imker verfügbar gemacht. Die größte Resistenz kommt zwar in reinen
> VSH-Linien vor, die nachhaltigste Verbreitung wird jedoch durch VSH
> Hybridvölker erzielt. Durch das Auskreuzen reiner VSH Linien mit einer
> Vielzahl anderer kommerzieller Linien kann die genetische Diversität der
> Bienenpopulation in den USA auf relativ hohem Niveau gehalten werden. Reine
> VSH Zuchtköniginnen werden von Glenn Apiaries produziert und an
> kommerzielle Produzenten von Königinnen verkauft, die ihrerseits
> ausgekreuzte VSH Königinnen an Imker verkaufen.
>
> Das Programm zur Russischen Biene nutzt ein Zuchtschema, das auf einer
> geschlossenen Population basiert, um gegen Varroa resistente Linien zu
> verbreiten, die ursprünglich aus dem fernöstlichen Russland stammten. Die
> Russischen Honigbienen (RHB) des ARS wurden aus 18 importierten Linien
> durch Geschwistertests über mehrere Jahre hinweg entwickelt. Ihre
> Varroaresistenz geht auf mehrere Mechanismen zurück, zu denen gegenseitiges
> Putzen, varroasensitive Hygiene und für die Milbe geringe Attraktivität der
> Brut gehören. RHB Linien wurden gleichzeitig für Varroaresistenz, gute
> Honigproduktion und Resistenz gegen Tracheenmilben, Acarapis woodi,
> selektiert. Die Resistenz gegen Tracheenmilben trägt zu ihrer
> ausgezeichneten Überwinterungsfähigkeit bei. Der Erfolg der experimentellen
> RHB Selektion regte eine große kommerzielle Nachfrage an, und RHB werden
> zurzeit von einer als Russian Queen Breeder?s Association bekannten
> Züchterkooperative gezüchtet, vermehrt und an die Imker in den USA
> verbreitet.
>
> Die Zucht auf Varroaresistenz wird in der Zukunft wahrscheinlich auch
> markergestützte Selektion (MAS) mit einbeziehen, in welcher entweder die
> Expression von mit Resistenz verbundenen Genen (RNA) oder molekulare
> Marker, die mit Resistenzgenen in Verbindung stehen (DNA), benutzt werden
> um die Zuchteltern auszuwählen. Das endgültige Ziel ist, die arbeits- und
> zeitaufwändige Selektion im Feld durch eine Labordiagnose zu ersetzen. Es
> wird erwartet, dass MAS den Selektionsfortschritt sowohl für
> Resistenzmerkmale, die schon entwickelt wurden, als auch für Merkmale, für
> die diese Entwicklung hin zu nutzbaren kommerziellen genetischen Linien
> noch aussteht, wie z.B. gegenseitiges Putzen und Entfernen von Milben,
> beschleunigen wird.
>
>
>

Právě před chvílí jsem prohlížel nabídky různých včelařských obchodů, těch slavných zápaďáků a v nabídce jsem viděl léčiva se stejnými účinnými látkami jako u nás jen se jinak jmenují.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:11:25
> ----------------------------------------
> P. Fojtík:
> > Já věřím Ing. Veselému a spol.a kdykoliv mám možnost neco nového přečíst
> i
> > MV tak to dělám a nějaký p. Kefus, Ing. Veselému a spol. nesahá ani po
> > podrážku bot.
>
> Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud zatuchlé
> české kotlině. Měl jsem možnost být v září 2009 na kongresu Apimondie v
> Montpelliere osobně přítomen na přednášce Johna Keffuse. Po přednášce
> následoval bouřlivý aplaus. Částečně to bylo za formu přednášky, která
> rozhodně nebyla nudná, ale jednoznačně je mezi uznávanou špičkou světové
> apidologie, i když poněkud svéráznou. Určití lidé u nás systematicky
> pěstují mýtus, že nám naši úroveň včelařství, zejména systém léčení, nově
> také systém vzdělávání (viz poslední Včelařství) celý svět obdivuje a
> závidí. Zkušenost z ciziny je ale odlišná. Včelaři ze západu nás spíše
> většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá
> karcinogenní léčiva, které oni si zakázali. Snad někteří obdivují naši 97 %
> organizovanosti, ale rostlí v demokracii a pluralitě spíše nechápou.
>
>
>

Bronislav Gruna napsal:
Máte právo na svůj názor, ale vaše tvrzení platí asi jen v poněkud v zatuchlé české kotlině.
----------------------------------------------------------

A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
-----------------------------------------
Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.

Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám objednať?
.........
Antoni tolik peněz za údajně odolnou matku by jsi nedal. Stejně jako nedá ani pan Kefuss víc jak jeden cent, za nalezeného roztoče v jeho včelstvech. Podle mého názoru nemá včelstva někde v Chile, ta mu dělá jen vizitku, kterou ostatně používá i v prezentaci. Vzhledem k tomu kolik chce peněz za matku, tak bych nejel kamsi k Toulouse hledat roztoče u nějakého šoumena pod € za kus. Asi to svědčí otom, že roztočů je mnoho a kdyby dal více, aj by mohl možná i krachnout. A u někoho (u některých lidí) může být bráno slovo jako jasná smlouva. Ve Francii to platí dvojnásob. Takže má roztočů určitě plno. Jinak by dal více za nalezení VD._gp_

Dobrý den,
po nahlédnutí do únorového Včelařství ve mně uzrála již delší dobu se vkrádající myšlenka vystoupit ze svazu. Máme tu "demokracii" a holt některá strana nebyla zákázaná hned, ale odmítám být součástí spolku, který se chlubí rozhovorem s novým předsedou v něčem jako Haló noviny. Pak se nesmí vedení divit, že se mladí do včelaření nehrnou, když už teď máme punc spolku starých kom...., co si stýská po starých časech. Nechci se vůbec doknout starších včelařů, ale určitě to kolem sebe taky vidíte. Memá cenu o tomhle vést politickou diskuzi, prosím jen ty včelaře, kteří jsou mimo svaz, aby zde uvedli, jaké trable to obnáší. Pokud jde jen o peníze (dotace), tak to vůbec nebudu řešit a sbohem UV KSČSV! Děkuju Pavel.

Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable? Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.

(e-mailem) --- 28. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50067) (50069) (50072) (50073) (50074) (50076) (50079) (50084) (50087) (50089)

Konečně jsme se dostali k podstatě věci. Sice o tom moc mevím a jestli uvádím něco špatně tak mě sprdnite a opravte.
Včela primorská žije na východní sibiři. To zřejmě také souvisí s nedávným dotazem o zakoupení sibiřských včel.
Je to údajně právě ten druh včely na kterém se opravdu nedokáže kleštík namnožit, protože má velmi krátký vývoj kukly. Je tady však problém , že u nás je povolen jen chov Včely kraňské. Jsou tu také obavy aby to nedopadlo podobně jako afrikanizované včely, nebo u nás křížení s vlaškou. Také by mohlo dojít k zavlečení dalších chorob. Podobným způsobem sem právě byl zavlečen kleštík a stala se z něj pak globální včelí pohroma . Tak její výnosy údajně nejsou nic moc.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

P. Fojtík napsal:
>Celý problém varroázy je o vhodném a efektivním ošetření, jiné než vhodné a efektivní nemá význam, a o selekci vhodného materiálu spojené s kontrolou denního spadu.
>Žadná chemie ,lehká,těžká, nemá vliv na mechanickou likvidaci roztočů včelami.
>Kdo tvrdí že nemám pravdu,ať mi to vysvětlí jak by se to podle něj mělo odehrávat.
.................

Už zřejmě utíkáme od původního tématu, jaký má smysl zimní vyšetření měli, ale to nevadí.
Myslím, že tyto vsuvky o problému roztoče jsou občas velmi potřebné. :)

Myslím, že problém varroázy není o ošetřování.
Je to problém nového patazita.
Před časem jsme tu o tom diskutovali.
Protože u kraňky dosud neexistuje varroatolerance, nikdo neví, zda u kraňky může vzniknout, nebo ne.
Protože už vznikla u jiných plemen včely medonosné, proč by nemohla vzniknout u kraňky, zvlášť když jsou u ní přítomny obdobné mechanismy, které pomáhají oněm jiným plemenům ( i původnímu hostitelskému druhu) žít s roztočem víceměně v rovnováze?

Takže problém varroázy je, kteří včelaři chtějí dospět k varrotolerantní včele a snaží se lobovat za podmínky, aby k ní mohli dospět a něco se snaží proto dělat, a kteří včelaři se snaží vytvářet a obhajovat podmínky pro vybíjení roztočů a varroatolerantní včela je pro ně druhotná.

Tohle vlákno se rozvinulo v plamennou diskusi o tom, jak někdo chce nechávat hynout včely atd. a připisuje se to PSNV.
Podle mě, to tu nikdo z PSNV nepresentoval.
Nemluvím o tom ani já, i když jsem tu použil Kefusse.
A nenechávám svá včelstva bez léčení.
Ale je pravda, že mi neléčení varroázy u druhých a u přírody nevadí.
Jak by to mělo fungovat, je třeba vymyslet a prosadit do vyhlášky.
Před tím je o tom potřeba mluvit, a to tu právě děláme. :)

Takže já si stojím za tím, že bez šlechtění odolnější včelu nejde získat a bez roztočů nejde šlechtit.
Dovede někdo vysvětlit, jak jde šlechtit varroatolerantní včelu bez rotočů?
Jak ji odhalíme při cca 5 léčeních v roce?

Radek Krušina

Ano, to beru. Stejně jako v Rusku včela dokáže opylit trubkovité jako vojtěšku atp. Ale dovezte ji sem a uvidíte ty divy českých genů. Prostě to jen tak lehce nefunguje.

Jestli to má být k něčemu, tak ne nějaké amatérské Bond a kdoví jaké testy, ale izolované včelařské pracoviště a za účasti a zájmu vlády ČR na takovém genetickém projektu. Někde na nějakém ostrově kolem EU a pokud se tu v ČR nějaká matka prodá, tak jedině z takového chovu, protože jen tak přibližně za nejkratších asi deset let (ročně po padesátitisících matkách ročně) by se tu mohlo něco dít v genech u normálně chovaných včelstev. Stane se tak? Pochybuji. Toto je bohužel jen skutečná psaná sci-fi. Tz. vědecká vize.

Miliardy by to stálo a zato včelaři určitě nikomu nestojí, protože jsou jiné alternativy vývoje u zajištění rostliné potravy a potřeb pro obyvatelstvo.

Nebo se takové alternativy ujme nějaký šikovný podnikatel, vytvoří takovou větší továrnu na včelí genetický materiál na nějakém odlehlém místě na moři a udělá kariéru a opravdovou budoucnost u včelích nemocí. Tak má (by mohla) nějak vypadat podle mého názoru opravdová budoucnost v problematice VD. _gp_
..........
J.Matl
Včela Primorská je taky pěkný mix. Vykazuje však značnou odolnost vůči nemocem a velmi dobré hygienické chování. Viz:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/test-hygienickeho-chovani-vcel-z-dalneho-vychodu-ruska
Všimli si toho ti nenechaví Amíci a dovezli si ji k nim a dále šlechtili. S velmi pozoruhodnými výsledky. Základní genetické vybavení, které souvisí s VSH, má však i kraňka. Primorská v tom není sama, viz včela kapská ... Tstuje se i ve Francii, v Německu, trochu jinou cestu volí v Nizozemí ... Nikdo tu nemluví o bezuzdném křížení a bastlení. Jsou však důkazy, že to jde a už se docela i ví o řadě věcí, které v tom hrají roli. Jde o cílené šlechtění, o dlouhodobý, a pečlivě vedený proces. Nic víc, nic míň. Ne víra, ale fakta, diskuse a kontakt se zahraničím, kde jsou výsledky věru pozoruhodné.
Jiří

Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte, ale nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky. A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.

P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět př. Kapounovi na jeho příspěvek.
-----------------------------------------------
Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace. Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
Bronislav Gruna

Dnes jsem se podíval na včelařské fórum a jen můžu říct,že to je přesně to co aktivní členové PSNV potřebují, přikyvovače, kteří se budou vzájemně utěšovat jak jsou skvělá velká rodina kolem táboráku. A přitom arogance na jiný názor je z příspěvků na fóru přímo jasná. Proč by jinak měli bodové hodnocení příspěvků. Takové vyčlenění názoru z davu se na fóru trestá body a to není diskuze, ale nucená diktatura psychologického nátlaku nebít vyřazen z davu. A svojí aroganci a potřebu blahořečit zde projevil i B.Gruna vyjádřením k příspěvkům na této konferenci. A taková je většina aktivních členů PSNV, přece jenom vrána k vráně sedá.

Přítely Kapoune, pan Kefuss je herec v ČR se smetákem v ruce. Udělat na jevišti komedii, aby dal najevo, že je kamarád a uvolnil tak náladu není nic nového, možná, že takový je, neznám ho, ale je to také odvedení pozornosti, kterou dělá každý kouzelník.
Jediné na co se můžete při snaze zkoušení hledání varroatolerance zameřit, je pravidelná kontrola spadu po ošetření a mezi ošetření spolu s dalšímy vlastnostmi, medný výnos, mírnost atd. a ta včelstva, která Vám vyjdou nejlepší postupují do chovného programu. Udržení většího množství roztočů ve včelstvu tím že nebudete ošetřovat včelstva, bych Vám nedoporučil můžete si tím způsobit další, zejména virové, onemocnění. Zalétáváním a loupeží přínos roztočů řešte tak, že toto včelstvo vyřadíte z chov. programu v přírodě by nepřežilo a přínosem nových roztočů ztrácíte ůdaje o přirozeném spadu, vyplívající z chování včel vůči roztoči. Takové včelstvo má smůlu, ztrácí informační význam.

P.Fojtík:
Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable? Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
--------------------
V našem /HK/, ale zřejmě i dalších krajích nelze podle "platné" vyhlášky vkládat jakýkoli chemický přípravek - Gabon, Varidol, M1 atd do včelstva bez komisionální přitomnosti komise ČSV.
Ta se musí podle vyhlášky sejíti u každého chovatele 3x až 5x do roka.
A z nějakých důvodů se některé organizace domnívají, že jim nečlenové musí platit, protože mají včely na území, na kterém si ZO zabrala své teritorium.

Píšu to schválně agresívně aby bylo zřejmé, že souhlasím s vaším názorem, že se na nás dívají jako na Švejka.

Protože napsat do vyyhlášky toto je opravdu v duchu nejlepších tradic "Švejkoviny" - aneb umění přežít v byrokratickém a totalitním systému.

Karel

P.S.
"A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ."

Já vám nebudu šahat na Ing.Veselého
(protože jej osobně chovám v úctě a domnívám se, že neexistuje jakýkoli můj písemný projev, kde bych se jej kdykoli dotknul, ale vy jste přesvědčen o opaku a přesvědčení se nedá vyvrátit)
a vy zase nebudete šahat mně na ŠVejka. Domnívám se, že ve skvělém románu J.Haška nenaleznete vámi citovaný význam. Zato mnoho stále platných myšlenek, které by jsme mohli uplatnit na stávající situaci ve včelařství.

Fojtík:
Dnes jsem se podíval na včelařské fórum a jen můžu říct,že to je přesně to co aktivní členové PSNV potřebují, přikyvovače, kteří se budou vzájemně utěšovat jak jsou skvělá velká rodina kolem táboráku. A přitom arogance na jiný názor je z příspěvků na fóru přímo jasná. Proč by jinak měli bodové hodnocení příspěvků. Takové vyčlenění názoru z davu se na fóru trestá body a to není diskuze, ale nucená diktatura psychologického nátlaku nebít vyřazen z davu. A svojí aroganci a potřebu blahořečit zde projevil i B.Gruna vyjádřením k příspěvkům na této konferenci. A taková je většina aktivních členů PSNV, přece jenom vrána k vráně sedá.
-------------------

VAROVÁNÍ:
Netrestá se body, ale body se jen sčítají.
Na pravidelných setkáních fora pak ti co mají nejvíce kladných bodů důtkami trestají ty co mají záporné body.

Protože disciplína musí být, bez disciplíny by tady včelaři lezli po strokmech jak opice.

Hrozná předstva, jdete třeba po Karlovo náměsté z Křemencové a tam po stromě včelaři.


Jaroslav Hašek jistě promine:-)

Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli, přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.

Víte, pane Fojtíku, sofrware na kterém Včelařské fórum běží je poměrně osvědčená a často používavá šablona používaná pro mnoho jiných diskusí, zejména programátorkých. Proto ji Petr použil.
Doporučuji vám se podívat na jiná obdobná fóra, kde zjistíte, že si jeho účastníci také přidělují body za příspěvky. Vidíte, PSNV zřejmě združuje i programátory, možná kvůli tomu vymyslela vlastní programovací jazyk.

Švejka nechte být, to už si raději proplachujte ústa plky o heslech komunistických budovatelů, nebo jinými zhovadilostmi.

PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2011
Re: Diskuze (50107)

Víte, pane Fojtíku, sofrware na kterém Včelařské fórum běží je poměrně osvědčená a často používavá šablona používaná pro mnoho jiných diskusí, zejména programátorkých. Proto ji Petr použil.
Doporučuji vám se podívat na jiná obdobná fóra, kde zjistíte, že si jeho účastníci také přidělují body za příspěvky.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Mimochodem: na stejné platformě běží i jedno německé včelařské forum, akorát nemůžu najít adresu, jestli ji najdu, hodím ji sem ...
Jsem rád, když mohu ocenit příspěvek kolegy, který mi něco dal. No a pokud nesouhlasím, mohu dát minus. Mohu, je to na mně, to je podstatné. Tož všem pěkný den, jdu zateplit strůpky a pak šup na Forum :-)
Jiří

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 21:51:57
> ----------------------------------------
> Pavel, dám Vám jedinú otázku, otázka nerojivej včely je na včelárskom stole
> tak min. 100 rokov, toľko nadšencov verilo, že takúto včelu-matku
> vyselektujú, myslíte, že sa im to podarilo? Prezraďte mi, kde si ju mám
> objednať?
> -----------------------------------------
> Nerojivou včelu nekoupíte, ale můžete významně omezit rojení několika
> různými metodami ošetřování včelstev. To mi ke štěstí stačí.
>
>
>

(e-mailem) --- 29. 1. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50059) (50062) (50094) (50098)

Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch.
pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je snad přijatelné, ne?
Jiří

Trable s toho nejsou žádné. Jinak ty povinnosti řadového včelaře ti stejně zůstávají.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: XY <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 28.1.2011 21:58:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> po nahlédnutí do únorového Včelařství ve mně uzrála již delší dobu se
> vkrádající myšlenka vystoupit ze svazu. Máme tu "demokracii" a holt některá
> strana nebyla zákázaná hned, ale odmítám být součástí spolku, který se
> chlubí rozhovorem s novým předsedou v něčem jako Haló noviny. Pak se nesmí
> vedení divit, že se mladí do včelaření nehrnou, když už teď máme punc
> spolku starých kom...., co si stýská po starých časech. Nechci se vůbec
> doknout starších včelařů, ale určitě to kolem sebe taky vidíte. Memá cenu o
> tomhle vést politickou diskuzi, prosím jen ty včelaře, kteří jsou mimo
> svaz, aby zde uvedli, jaké trable to obnáší. Pokud jde jen o peníze
> (dotace), tak to vůbec nebudu řešit a sbohem UV KSČSV! Děkuju Pavel.
>
>
>

Takoví jsou jen číslem které nic nepřináší
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Fojt?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 28.1.2011 22:04:57
> ----------------------------------------
> Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable?
> Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
>
>
>

A má to hodně veliký vliv na chov včel?
S poněkud jízlivým pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Zdeněk Brentner
Sent: Saturday, January 29, 2011 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Diskuze

Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost
starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto
otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli,
přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.

>Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj prospěch. pepan<
------------------------------------------------------------
Pokud by se bodovalo také zde na této konferenci, náleží tento příspěvek k těm, které by pro správný názor, měly obdržet maximální počet bodů.
JK

Budovatelská hesla jsou mi v dnešní době už ukradená. Ta doba kdy se moje děti nemohly dostat na školu,protože jejich rodiče nebyli ve straně a jejich děd byl malý kulak je pryč. Ale pořád se s nimy setkávám, ikdyž v jiné formě,ale pořád se stejným požadavkem,zastrašit heslem aby člověk přestal přemýšlet.Bodový systém je to samé u takového systému se člověk chová nepřirozeně a to jen proto aby byl oblíben. To je mi k smíchu vlastní názor je vic. Haškuv Švejk je výborný a to ztvárnění se staženými kalhoty jsme měli v Bruselu to není z románu. Nikdo z PSNV nedokáže nic jestliže bude střílet do vlastních řad a nemám tím na mysli nějakou propagaci o v tom smyslu jak nám svět závydí. Já neschopnost nekterých včelařů také sleduji, ale vím že s tím nic nenadělám a vím že je třeba vychovat novou generaci včelařů a ta stará jednou vymře. A vim, že ze současné PSNV nic kloudného nevypadne jestliže místo vlastního snažení neco dokázat na vlastní půdě, budou jen lézt někomu do zadku.

Bronislav Bruna:
Včelaři ze západu nás spíše většinou považují za podezřelou konkurenci z východu, která používá karcinogenní léčiva, které oni si zakázali.
..........
Já zase vidím, jak se mnoho zápaďáků snaží dělat voly.
Které, že léčivo proti VD není karcinogenní nebo zdraví škodlivé?

A Broňku má smysl se dál s takovým odborníkem co zpochybňuje to, co ani neviděl?

Vidím a hodnotím si v otázkách. Co Kefuss vyřkl jako verdikt podle prezentace "Jestli léčit nebo neléčit?". Je někdo z přítomných na konferenci sdělit co tedy sdělil? Kefuss podle mého názoru léčí osto šest, protože je to včelařina léčit. Jestli našel nějaký postup k vyhledávání odolných včelstev, tak ať si alespoň nafotí vlastní fotky pro vlastní prezentace jak takové průběžné testy provádí u svých včel. Také ať ukáže na své prezentaci nafocený monitoring a prostředky s kterými to dělá. Podle mého názoru tleskat mohu lepšímu uměleckému výkonu. Ale používat cizí výsledky práce na svých odborných přednáškách je krádež a drzost, která je trestuhodná. Použil totiž prostě staženiny fotek z internetu. _gp_

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká. kažý jsme však z jiného těsta. Co se líbí jednomu nemusí vonět druhému. Těch diskusí je tady ještě víc, ale tahle se mi zdá nejlepší. Proč? Protože se tady objevují ti různí diletanti kteří se obracejí o rady a ti kteří jim radí někdy hrozné hlouposti. Z toho jako funkcionář svazu čerpám poučení s čím se včelařská veřejnost potýká. Je pak úplně jedno jestli je členem toho nebo onoho spolu nebo není v žádném.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 28.1.2011 23:55:44
> ----------------------------------------
> P. Fojtík: A ještě jinak se na nás západní státy dívají. A to jako na
> Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na vlastní národ.A
> tento národ Vám dává v této zatuchlé kotlině vydělat na chleba.
> A jestli jste takový světák a Kefuss odborník. Tak by jste mohl odpovědět
> př. Kapounovi na jeho příspěvek.
> -----------------------------------------------
> Nemám čas na této konferenci vysvětlovat základy problematiky
> varroatolerance. Skutečně vážený zájemce musí začít sám shánět informace.
> Doporučuji předplatit časopis Moderní včelař, kde jsou články na toto téma
> skoro v každém čísle. Taky navštěvovat tématicky zaměřené vzdělávací akce
> PSNV (konference, setkání uživatelů VMS, kurzy monitoringu). Hodně
> informací se dá sehnat na internetu. Tato konference je pro mě poslední
> dobou spíše ztráta času. Hodnotné informace zanikají v balastu. Pokud
> chcete vážný zájemce získat cenné informace, doporučuji sledovat spíše
> včelařské fórum www.vcelarskeforum.cz
> Bronislav Gruna
>
>
>

Nelíbí se vám komise? Tak proto jako člen svazu můžete na první schůzi tuto praxi rozbít. Vždyť komisionální léčení není povinností ale doporučením! Hlavní náplní komise je, Zajištění léčiv pro všechny v obvodu a stanovení čím se v obvodu léčit bude. Nikde se Nepíše o aplikaci. Na to se musíte ale připravit dobře. a /plně postačí a bude velkým úspěchem když do řad členů zanesete pochybnost o účelnosti této praxe. U nás komisionálně naposled léčilo když se ještě stříkalo zahradními postřikovači v prosinci. Tu komisi tvořili tři jeden stříkal, včelař si včely rozebíral a třetí obsluhoval postřikovač. Od té doby se to nepraktikuje a máme úplně stejné problémy s varoázou jako všechny ZO kde léčí komise. Dokonce bych řekl že právě ty komise mohou za ten horší stav.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vystoupen? ze svazu
> Datum: 29.1.2011 08:05:34
> ----------------------------------------
> P.Fojtík:
> Proč by vystoupení ze svazu nebo nečlenství melo obnášet nejaké trable?
> Chov obnáší pouze pravidla v rámci vet. předpisů. Být členem je dobrovolné.
> --------------------
> V našem /HK/, ale zřejmě i dalších krajích nelze podle "platné" vyhlášky
> vkládat jakýkoli chemický přípravek - Gabon, Varidol, M1 atd do včelstva
> bez komisionální přitomnosti komise ČSV.
> Ta se musí podle vyhlášky sejíti u každého chovatele 3x až 5x do roka.
> A z nějakých důvodů se některé organizace domnívají, že jim nečlenové musí
> platit, protože mají včely na území, na kterém si ZO zabrala své
> teritorium.
>
> Píšu to schválně agresívně aby bylo zřejmé, že souhlasím s vaším názorem,
> že se na nás dívají jako na Švejka.
>
> Protože napsat do vyyhlášky toto je opravdu v duchu nejlepších tradic
> "Švejkoviny" - aneb umění přežít v byrokratickém a totalitním systému.
>
> Karel
>
> P.S.
> "A to jako na Švejka, který se staženými kalhoty vykonává potřebu na
> vlastní národ."
>
> Já vám nebudu šahat na Ing.Veselého
> (protože jej osobně chovám v úctě a domnívám se, že neexistuje jakýkoli můj
> písemný projev, kde bych se jej kdykoli dotknul, ale vy jste přesvědčen o
> opaku a přesvědčení se nedá vyvrátit)
> a vy zase nebudete šahat mně na ŠVejka. Domnívám se, že ve skvělém románu
> J.Haška nenaleznete vámi citovaný význam. Zato mnoho stále platných
> myšlenek, které by jsme mohli uplatnit na stávající situaci ve včelařství.
>
>
>

Já jsem taky dos sterý abych pochopil , žě rudou totalitu vystřídala modrá.
Ta ale krade víc!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Diskuze
> Datum: 29.1.2011 08:28:54
> ----------------------------------------
> Nebudu reagovat, už nebudu reagovat, už víc nebudu reagovat. Jsem dost
> starý nato, abych věděl, co byla totalita a jak se "pochodovalo". Přesto
> otázka. Svého času byl členem ÚV KSČ, člověk stejného jména. Nejsi příteli,
> přímý nebo vzdálenější příbuzný? Děkuji.
>
>
>

Já jen upozorňuji na jazykový nesmysl tohoto obratu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 29.1.2011 09:20:08
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 29. 1. 2011
> Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011)
> (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045)
> (50059) (50062) (50094) (50098)
>
> Podstatou života je množení. Ztráta tohotu pudu znamená nižší životnost a
> tudíž zánik. Proto nerojivé včely jsou nesmysl.
> Včelař jen může svým konáním tuto vlastnost omezit a by to využil ve svůj
> prospěch.
> pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> Pane Menšíku, ale vždyť tu nikdo netvrdí, že chce vyšlechtit nerojivou
> včelu ... Že však lze rojení omezit některými metodami či jeho simulací, je
> snad přijatelné, ne?
> Jiří
>
>
>

Osobne je mi uplne jedno jestli je predsedou komunista,modry ptak nebo cernoprdelnik,protoze clenstvi v jakekoliv strane je pro prakticke vcelareni nepodstatna.Rovnez tak je pro prakticke vcelareni naprosto nepodstatne jestli se konal nejaky kongres Apimondie nebo nejaka medaile z Apislavie,nebo zlata stuha za rozvoj venkova pro tu a tu obec,nebo nesmyslne predstavovani ministru zemedelstvi s otazkou "jite med?".Ze vseho si beru to,co dokaze byt pro prakticke vcelareni prinosem,zbytek poustim jednim uchem dovnitr a druhym ven.

jaský má asi zájem VÚ včelařský na chovu včel u nás, když jsou společnost s ručením omezení, to znamená soukromá a účelem soukromé společnosti je budovat zisk! Oč má společnost v Dole zájem? O výzkumy a vylepšení včelaření, nebo o hromadnou výrobu léčiv, která přináší velké peníze. Podívejte se prosím na odkaz z výpisu obchodního rejstříku¨
http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=217098&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf./=/typ=transformace&sysinf./=/strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=954d36e01c4f1baa9957298e1b021772&sysinf.spis./=/oddil=C&sysinf.spis./=/vlozka=44609&sysinf.spis./=/soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=28.01.2011

Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení ředitele, tak v Dole by raději dělaly jen výzkum, ale musí se starat o vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si představovaly. A žijem ve svobodě podnikání, takže máli někdo zájem věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.

Osobne se mi libi vyjadreni ing.Kamlera v letosni 2 vcelarstvi,kde detailne popisuje system vyzkumu a skromne podotyka,ze na kazdy vyzkum jsou potreba penize.Tak nejaky vyzkum zavislosti chovu trubcu na rojeni skonci na tom,ze ho nikdo nezaplati,na rozdil od pokusu s overovanim tepelne izolace ulove steny na medny vynos,ktera nepochybne krom vyfakturovani zadavateli,mozna vysla v nejake studii,ale pro chov vcel pri pouzivani ruznych tloustek sten nebyla jiste zadnym vyraznym prinosem.Co se tyce vyzkumu leciv,v tom je prinos v.ustavu nepopiratelny,navic se zaplati z prodeje.Tezko ovsem nekomu prodavat protirojova opatreni nebo silu ulove steny...Privatni ustav je o penezich na vyzkum a platech vyzkumniku,potazmo o financnim efektu pro majitele ustavu.Takova je dnesni doba.

integSom zacinajuci vcelar, teoriu som nastudoval na internete.Kazdy rok vytvaram odlozenec nad produkcnym vcelstvom, ktory vytvoriplodove teleso na jednom nn.Neviem kedy ju integrovat do vcelstva, a tak som si vytvoril vlastnu teoriu.Okolo slnovratu strasiem vceli s plodovych plastou na bocne zasoby plodiska. Vznikne 1 nizky nadstavok pozostavajuci zo zasob matky a trudieho otvoreneho plodu na vychytenie kliestika. Po zavickovani vytavim. Takto vytvorene vcelstvo ide na znasku do lesa. Mlada matka ostava na trvalom stanovisti pozostavujuca z vlastneho plodoveho telesa+plodove plasty bez vciel z produkcneho vcelstva. Ihned nasadzujem gabon + krmenie az vznikne 2 nizke nadstavky zasob zavickovanych na zimu. Vcelstva rujem v Novembri{Listopad} po prelieceni na kliestika. Chcel by som sa opytat praktikov ci by to bolo mozne praktizovat v praxi.

Přátelé prosím můžete mi odpovědět na můj dotaz. Děkuji

Přímo pastovací zařízení Vám neporadím, ale sám pastuji vždy celou snůšku z řepky najednou tj. asi 700kg. Nádoby na uskladnění mám bílé plastové na cca 40kg a v nich to také pastuji. Používám na pastování tzv. startér(očkování už pastovaným medem).Míchám to stavební ruční míchačkou s nerez spirálami. Je to dnes běžně dostupná míchačka,má dvě spirály,drží se oběma rukama a motor má 2,5kw výkon a je to spřevodované. Nádoby s medem poskládám vedle sebe rozleji startér a stačí jen rozmíchat, netřeba nejak šlehat do pěny, jak se někteří včelaři domnívají.Potom to rozmíchám ješťe dvakrát vždy po 24h. a je hotovo. Při použití jemného startéru je i med jemně napastovaný, takový výsledek v jemnosti krystalů, jsem nikdy nedosáhl, když jsem čekal až med začne krystalizovat a potom jsem ho rozmíchal. Se startérem pastuji i na druhý den po vytočení a vyčeření.

pro opravu, odkaz byl moc dlouhý, posílám druhý a do kolonky podnikatel zadejte výzkumný ústav včelařský a posléze se proklikejte na detaily, je zajímavé, kdo jej vlastní.
http://www.rzp.cz/cgi-bin/aps_cacheWEB.sh?VSS_SERV=ZVWSBJFND

Nejednoduší pastovací zařízení na 200kg medu je 200 litrový sud který naplníš do 2/3 medem dobře uzavřeš pak se položí na zem a každý dem se překulí o 0,5 metu dále. jakmile se začne sám vracet je zpastováno a můžeš plnit do sklenic.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sedi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 13:24:02
> ----------------------------------------
> Přátelé prosím můžete mi odpovědět na můj dotaz. Děkuji
>
>
>

To, že dělíte lidi na mladé a staré, komunisty (nevím, zda pan Mandík je v KSČM)a nekomunisty, je Vaše věc, ale že se jich nechcete dotknout pochybuji.
Máte konkrétní výhrady k obsahu rozhovoru? Žádnou politickou diskusi nechci vést.
Uvedl bych výhody a nevýhody členství v ČSV, jak je vidím z pohledu člena výboru ZO, kde také máme nečleny.
Výhody: 1.Nemusíte platit členské příspěvky 200,-Kč na člena a 16,-Kč na včelstvo.
Nevýhody:1. Musíte si sám zajistit předepsané léčení, nařízené SVS pro oblast, kde máte včelstva. ZO pro Vás může zajistit "léky", ale můžete se to dohodnout s veterináři.
2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
3. V případě poškození Vašeho včelařského majetu nemáte nárok na čerpání finančních prostředků ze Svépomocného fondu.
4. Nebudete dostávat Včelařství, ve kterém je také mnoho organizačně-administrativních informací.
Možná Vám jiní přidají další výhody a nevýhody. (Mimomateriální jistě existují)

Pan Fojtík napsal: "Udržení většího množství roztočů ve včelstvu tím že nebudete ošetřovat včelstva, bych Vám nedoporučilů.
nebojte se, jsem stoupencem dodržování veterinárních předpisů, že bych neléčil nepřichází v úvahu.

Natírám stejně jako dřevěné Impranalem, odstín "kaštan". Styrodurové ale pouze jednou vrstvou, celodřevěné 3x.
Přířezy lepím mezi dřevěné rámky lepidlem na polystyren v kartuších do vytlačovací pistole. Stejně tak i plemenáče ze Styroduru.
Další lepidla jsou na stránkách př. Honzy Jindry (Dilex, Uniflex, Dispercol)- viz http://jjvcela.sweb.cz/
Pár fotek jak vypadají nástavky pohledově, jsem dal na:http://vcely.rajce.net/1-5-2009
a http://vcely.rajce.net/17Prolet. Jsou to ty nástavky se světlejším odstínem (jedna vrstav nátěru) a s kryty kolem oček proti sýkorkám.

Každé oprávnění má v birokracii určitý rozsah od možnosti A až po třeba E, takže jsem tam neviděl nic zvláštní. Navíc VuVč Dol je s.r.o. a má 4 majitele a ti si snad rozhodnou sami co je pro jejich firmu výhodné. Nechápu co tím př. Novák chce říct, tak se vyjádřete konkrétně včem je problém. Pokud Já bych chtěl a moc toužil znát výsledek nejakého výzkumu, tak si ho můžu u VuVč objednat a zaplatit. Je to firma která na to má oprávnění a takovou firmu si může založit, každý kdo na to má vzdělání a peníze.

Mám styrodurové plemenáče, natírám je Balakrylem, neředit.
Mám-li spoj dřevo a styrodur tak to podmáznu disperzním lepidlem s odolností proti vodě D3+vrut a pokud je spoj styrodur a styrodur tak to nelepím vůbec, ale dám tam větší vrut 6x80 s pulkulatou hlavou. Pokud povolí vrut tak to lepidlo se vytrhne i s materiálem.

Mě je srdečně jedno, kdo ve Svazu vládne, hlavně když mě nepřekáží. Myslím ale že než taková volba, mohl klidně zůstat Sojka, kterému se navíc povedlo pár dobrých "kousků" oproti př. Mandíkovi, kterému a hlavně jeho podřízeným se povedla Včela Předboj. Ale i to je mi jedno, protože jako rozumný člověk jsem v ní nepřišel ani o 1 korunu. Největším problémem metody LBV je to, že ji kritizují hlavně ti, kteří ji nikdy nevyzkoušeli, ale už od samého začátku ví, proč nefunguje. Do téhle skupiny patří žel výzkumníci, učitelé včelařství a spousta dalších a hlavním důvodem je žárlivost na to, že je někdo předběhl mílovými kroky, přesto že na to nemá přidělenou trafiku nebo alespoň kancelář, či funkci. Stačí si přečíst ve Včelařství hned první esej na téma jak dobře to dělám já. Téma je jasné : Funguje to nebo ne? A někdo si tam na dvou stránkách pindá rozumy, ale o LBV prakticky nic a takových je! Přitom už od zveřejnění uplynuly 4 roky a tak už se dá s mírnou jistotou tvrdit zda funguje či ne. Jsem přesvědčen že kdybych měl Čechoslováky a postupoval podle návodu fungovala by znamenitě. Žel mám Dadanty a tak musím zkoušet dál, loňské vychytávky jsou víc než slibné. Nepotřebuji na to žádné příspěvky, zaplatit to musí med. A to doporučuji každému. Zkoušet zkoušet a zkoušet a od nikoho si do toho nenechat kecat! Zdraví R. Stonjek

Já to fórum PSNV sleduji občas a jaho pojetí a třídění mne spíš odrazuje než láká.
------------------------------------------------------
To jste s tím zase rychle hotov. Tím kdo vytvořil a provozuje Včelařské fórum je Petr Mirovský, nikoli PSNV. Založil ho právě proto, že na internetu nenašel jinou diskusi o včelách, kde by byly informace nějak logicky utříděné do téma a dalo se k nim i po čase vracet. Jako začínajícímu včelaři mu tyto informace chyběly. Tuto konkrétní formu zvolil pro svou zkušenost s programátorskými fóry.
Žádná konspirace, jen do včelařství prostrčil nástroj z jiného oboru.
To třídění Včelřského fóra oceňuji daleko více, než naprostou volnost až chaos této konference. Zkuste si tady na konferenci vyhledat příspěvky na určité téma za posledního půl roku. (Vím, jde to těžko a nikdo to nedělá, prostě se znovu a znovu zeptá.)

V tom s vámi souhlasím. Trachtát na téma "Nezkoušel jsem to, ale vím proč to nemůže fungovat", dva příspevky se společným tématem "Už několik let mi to funguje" a nakonec "Nezkoušejte to, musí se to napřed prozkoumat, ale nejsou na to peníze".

Z prispevku mi neni jasne za jakym ucelem je vlastne oddelek vytvoren.Na zvyseni stavu vcelstev,na vymenu stare matky,nebo jako protirojove opatreni to nebude.Velkou slabinu vidim v obrani produkcniho vcelstva o plod(umele vytvoreny preletak),a nakocovani za snuskou.Jednak by se cast letavek upracovala a nahrada vylihlych mladusek nikde,a dalsi cast vcel by se musela venovat vychove noveho plodu.Potom po navratu z takoveho to kocovani by oddelek slouzil uz jen k zachrane produkcniho vcelstva pred nakrmenim na zimu.Rad studuju jednoduche provozni metody,ale tento postup pred kocovanim bych nezavedl,spis vcelstvo posilil o plod,nez oslabil.Lec nikoho od zkouseni nezrazuju,metoda pokusu a omylu je tvrdy ukazatel zivotnosti ruznych postupu.

Dotaz na Jakuba:
Právě jsem sestavil formu na stloukání rámů, takže přijde čas na objednání styroduru. Jsou různě pevné-tvrdé od fasády po zatížené podlahy.
Jaký používáte, je nějak chráněný proti vykusování zevnitř?

Koukám že je máte v normálním provozu mezi dřevěnými. Kromě váhy, je v tom nějaký zřetelný rozdíl? Rozvoj, výnos?

A co ty sýkorky? Či jiní ptáci - žlůva atd?

Díky za info.

Karel

Pastoval jsem dosud ve stejných nádobách 40-50kilo a vrtačka narex 600W - chce to ale kovovou 2st. převodovku, žádný supermarket z plastu. Dost se hřeje a k tomu spirálu co se prodává ve včel. potřebách. Ale je z toho binec jak se to přendavá z nádoby do nádoby, tak to kape,nebo musí někdo běhat s talířkem pod spirálou.

Teď jsem si k míchadlu co je na fasády a zbylo mi po fasádě nechal udělat vřeteno z nerezu a taky koukám po nádobách.

Tady se mi zdají až podezřele levné, ale není to pro včelaře, takže je to asi tím. A taky by se šikly na medovinu. :-)

http://www.vinarskyraj.cz/kategorie/nerezove-nadrze/

Karel

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

2. Musíte si zajistit případná vyšetření (měl). ZO ČSV, která by Vás měla mít v pozornosti, nahlásí SVS, že jste léčení neprovedl, ani měl neodevzdal přes ZO ČSV. Potom koná veterina. V naší organizaci (pokud poskytujeme léky a zasíláme jeho vzorek k vyšetření) účtujeme 30,- Kč na včelstvo (výši částky stanoví členská schůze)
----------------------------------------------
Na to je dobře si nastudovat platnou vyhlášku SVS pro váš kraj.
http://www.svscr.cz/
viz krajské správy a jejich úřední desky.
Na jihu Moravy je to bez problému, vyhláška je rozumná
a tady u nás zase nedodržuje vyhlášku nikdo, protože to není technicky možné, takže je nesmysl aby udávaly jen nečleny:-)

----------------------------
A pak je tady Zákon o sdružování a jeho paragraf 5
http://www.pravnik.cz/uplna-zneni/uz-86.html

§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

diskuse na téma členství
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Clenstvi

Přeji hezký den a děkuji za reakce ,ohledně řepy a dokrmování ze šťávy.Asi jsem se špatně vyjádřila -z té vypresované šťávy a odpařené vody vznikne sirup ,nechci používat melasu.Jinak p.Antone jsem v Bosně a o cukrovar tady nezakopnu :),a pak ještě -lepíme z tvrzeného polyestirenu Dřevofixem ,tak snad v tom nebude chyba? A chtěla jsem se zeptat tady debatujete o roztočích já je okem nevidím ,vidím varou ,to hovoříte o tomto parazitu? Nebo už b.....:).Jinak p.Pepan mě opět pobavil včelama z Moskvy ...Tak zatím zdravím Magdalena.

Pani Magda, opätujem pozdrav do Bosny, teraz som to pochopil o čo vlastne ide. Dnes som diskutoval s včelárom kolegom a túto možnosť sme prebrali. Odparením vody vznikne vyššia cukornatosť, tak problém odoberania by padol, len roztok by mal byť zbavený hrubších nečistôt. Problémom zostáva vyšší podiel nestráviteľných pevných, ktoré v zime preplňujú jej výkalový vak, ktoré rafinovaný cukor neobsahuje. Práve priateľ mi spomínal jedného dobrého včelára (1OO včelstiev), ktorý vďaka veľkej záhrade a v nej jabloní. Jablká rezal a lisoval šťavu, ktorá mala cukornatosť len 7-9%, no on zahusťoval šťavu rozpusteným repným cukrom. Tvrdil, že včely upravený sirup odoberali a zimovali bez následkov, tvrdil , že včely boli "zdravé".

Čo sa týka polystyrénových úľov, overte si na obale lepidla, či je vhodný pre potraviny, včelám by sa nič nestalo, Drevofix by mohol zodpovedať norme.

Ano, hovoríme o tom istom škodcovi, ktorému jednoducho hovoríme parazit, slov. klieštik, čes. kleštík a odborne Varoa destrucror, čiže bavíme sa o tom istom škodcovi.

Pepan je známy "vtipálek", je osobne nechápem, že sa našli aj taký, ktorí si myslia, že sibírska včela naozaj existuje, je to len miestna varieta včely Stredoruskej (Apis melliféra), ktorí včelári cez zimu umiestňujú do zemľaniek-stébniku, aby prežila. Sibír je drsná, s dlhou zimou, ale leto i keď kratšie, je pre včelu vhodné. Anton

P.s. Aké je v Bosne počasie, panujú aj u Vás nízke teploty?

Melasa bude součástí toho sirupu.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Saturday, January 29, 2011 7:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Vystoupení ze svazu

...
§ 5

Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud
zvláštní zákon nestanoví jinak. Nesmějí řídit státní orgány a
ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy.
-------------------------
A Kraje, které podmiňují výplatu dotací členstvím v ČSV by
mohl zajímat tento:

§ 3

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve
sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý
svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je
členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje,
anebo že stojí mimo ně.

------------------------------

Karel

Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle potřeby) najednou.
Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné, když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.

V konvích se dobře pastuje: Na stojánku se 4 hřídelemi na které se položí 3 konve na ně další 2 a nahoru 1, otáčením se pootočí zaráz všech 6 . Jde pohodlně rukou a stačí pootočit o 1/4 kola.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka <odlovice/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? za??zen?
> Datum: 29.1.2011 21:37:25
> ----------------------------------------
> Pastuji už asi 10 let,ročně běžně 400 kg. Když se teď dívám na moderní
> zařízení, to svoje bych neměnil. Pastuji v hliníkových mlíkárenských
> konvích naplněných více než do 3/4 (17 l). Pastuji jich třeba 6-8 (podle
> potřeby) najednou.
> Respektive zamíchám jednu a jdu na další atd.
> Vlastní míchací zařízení (samo domo) sestává z pomaloběžného motoru, který
> je prišroubován na víko konve a k motoru známá míchací metla. Výhody:levné,
> když pustím motor, zavřu víko a mohu to nechat běžet určenou dobu bez
> dozoru, pak bez problémů přendám do další konve a jedu dál.
>
>
>

Neznámý napsal:
>Radku Krušino bez roztočů včelu nevyšlechtíte
.....................

Díky za reakci a Váš názor.
Je to v podstatě potvrzení toho, co je podle mě logické.
A nejde o mě. Jde o to, že bez roztočů nejde na odolnost šlechtit.
Nepoznáme, která včelstva jsou neodolná, ani která jsou nejodolnější.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Neznámý napsal:
>nevím ani proč si myslíte že ošetříte 5x a jste bez roztočů.To už by jsme dávno byli čistí. Pořád ve včelstvu nejaký roztoč zůstane a pokud ošetřujete v sezóně, kdy je plod tím spíš, a v mezi ošetření se roztoč ještě přimnoží.
>A na posouzení stavu jak se ve včelstvu množí roztoči máte ůdaje o spadu přirozeném a spadu po ošetření a u všech včelstev na stanovišti najednou.Takže ůdaje na porovnání jsou.
>A proč potřebujete počítat roztoče na stovky také nechápu,mne stačí max. desítky.
>A pokud je včelstvo ve kterém je nula tak proč si myslíte, že je práce u konce a končí selekce? Vždyť to může být náhoda a včelstvo se musí pořád sledovat a po čase se tam stejně zas nejaký roztoč najde. To je práce která není nikdy hotová.
.....................

Já jsem neřešil jestli jsme nebo nejsme po 5 či 8 ošeřeních bez roztočů.
Snažím se přemýšlet a teoretizovat o smyluplnosti naší metodiky v přístupu k roztoči.

A tato metodika je založená na zprůměrovaných výsledcích, a plošných opatřeních, která se nařizují.
Když se už zmíněné průměrné vysledky vyhodnotí tak, že průměrně může nastat problém (včestva při průměrném nárůstu bez jakékoliv odolnosti nedožijí podzimní fumigace), opět se plošně nařídí další vybíjení jarních přeživších roztočů, a mnohde se nařídí ještě plošné podletní ošetření gabonem.

Tato metodika vůbec nemyslí na to, jak odhalit odolná včelstva, každý monitoring využívá jen k nařízení dalšího vybíjení roztočů.

Když si to porovnáme s prvním odstavcem, kde jsme se shodli, že na odolnost proti roztoči se bez roztočů šlechtit nedá, potom bychom se zřejmě měli shodnout i na tom, že naše metodika brání šlechtění včel odolných proti roztoči. Každému, kdo by se o to teoreticky chtěl pokusit, háže klacky pod nohy. Jednak nařizuje léčit i těm, kdo mají předled o včelách a ví, kde roztoče mají a kde ne, a potom úplně zruší testování u včelstev, která vyhláška nařídí ošetřit a tím jakékoli testování přeruší.

Osobně si myslím, že by se měla změnit.
Zřejmě nejsmysluplnější by bylo změnit nařizování ve vyhlášce v doporučení.
Potom by všechna snaha a prostředky vynakládané měly smysl pro ty, kdo z jakýchkoliv důvodů nemají přehled o vlastních včelách.
Ti, kdo mají přehled o svých včelách, by nebyli nuceni aplikovat jedy tam, kde nejsou roztoči, popřípadě je testují na odolnost.
A všichni by si lépe uvědomili, že oni mají zodpovědnost za svá včelstva a měli by je sledovat, nikdo jiný to za ně neudělá.
Každý by byl víc motivován (ne přinucen) vyřazovat ta nejméně odolná včelstva, zjistit, kdo se zajímá o šlechtění na odolnost, zjistit, zda jeho matky jsou odolnější než mé nejodolnější, rozchovávat to nejlepší, co najdu.

Pokud by to začala dělat většina, máme šanci, že se odolnost našich včelstev začne zlepšovat. Kdo se zajímá o problamatiku, ví, že mechanismy odolnosti se v určité míře u našich včelstev objevují.
Dokud to většina dělat nebude, nemá ani cenu nakupovat drahé a odolné matky pokud by i existovaly, bylo by to jen mrháním peněz a energie. Geny trubců okolních včeltev by další genezace vrátily zase zpátky.

No, a my jsme tak daleko, že o tom absolutní většina zatím nechce ani přemýšlet, a když se o tom začne teoretizovat, vypadá to skoro jako by probíhala kontrarevoluce v českém včelařství. :)

Radek Krušina

Dobrý večer ,stou řepou už nebudu otravovat ,znovu opakuji není v té šťávě melasa ,je to prístroj ,který nestrouhá ,ale tlačí tekutinu ,zatím to zkusím na jednom roji ,pak uvidím,dostala jsem tady do ruky knihu ,kde v 16 stol.popové (kněží v klášterech) měli včelky a přikrmovali je šťávou s masitých hrušek ,proto ta idea s řepou ,prostě to zkusím a pak mohu říct jde to nebo ne :),jsem v chovu benjamínek a chci pro ně dobré věci,aby dělali potěšení i nějaké ty dobroty. Ty sibiřké se hold musely přispůsobit ,málo tepla a "paši" tak jsou to fofrnice ,nevím možná časem by geneticky také zpohodlněly a byli by dejme tomu jako ty evropské (nemyslím tím politicky ,ale zeměpisně).Počasí před týdnem bylo jako na jaře ,už ty čiperky i nosily ,začal tady málo kvést vřes ,hluchavky purpurové ,lísky a vrby ,ovšem začala zima ,teď jsme po sněhem cca 30cm a tak -2 / +1 ,no leden...
Zatím si připravujeme nové úly a rámy ,kdyby se holky chtěly rojit ,to se také poctivě učím ,ne jenom teeeorii ,ale hezky vše ,jak se říká od "píky!A při prvním stáčení jdu znovu do medoviny!Tady pijou hodně rakii(kořalku ze švestek ,či jablek) a já přece jenom ty vínečka ,tak by mě medovinka pasovala ,jinak vám pánová posílám pozdrav :) Magdalena.A děkuji

Pro KaJi: Používám pouze orginál zelený Styrodur tl. 30 mm od BASF, typ 2800C,který není falcovaný a má na povrchu oboustranně vylisovanou mřížku.Připadá mi subjektivně ze všech jeho náhrad jako povrchově nejtvrdší.
Výhoda je hmotnost nástavku, ca. 1,5 kg. Dále, rozvoj oddělků ať již v plemenáčích na 5 rámků a nebo ve dvou sekcích v NN nad dělicím dnem nad medníky kmenových včelstvech je OK. Tam se i ta hmotnost sejde, protože některé sundávám už z pozice nad 6. nebo i 7.nástavkem před prvním vytáčením.
Použití ve kmenových včelstvech je v sezoně bez problémů, pouze - jak už jsem tady někdy psal - pokud používáte očka, je nutné otvor zevnitř oblepit tenkou dýhou nebo Al-folií, protože holky si jinak vnitřní hrany očka postupně vykusují do kužele, až je najednou vnitřní průměr 60mm a venkovní průměr místo 25mm je rázem 35. Používám čtverce ca. 80x80mm z dýhy tl. asi 0,8mm, otvor na stojanovce do asi 20 kusů najednou. Když se jim to takhle zevnitř vylepí, tak je klid. Podobně česínko u plemenáčů.
Jinak se snažím v podletí při zužování - zimuji na 5NN - styrodurové nástavky odstranit, protože proti žlunám a strakapoudům nemají v zimě šanci. Loni jsem to nezvládl, bylo málo dřevěných nástavků a sýkorky otevřená větrací očka ve 4.nástavku berou jako výzvu pro zvětšení a snazší odchyt holek. Musel jsem tam nouzově dát krycí dřevěné destičky.
Ještě jeden typ na Styrodur, protože se už špatně shání a cena jde stále nahoru. Momentálně je snad ještě za bezva cenu na http://www.stavebniny-rychle.cz/ v Dobříši.
Zdraví
Jakub

...jen doplněn odesilatel

Dobrý den paní Magdo. Dosud zde nezazněla jedna podstatná věc a to, jak dlouho u vás trvá zima a jaký má průběh. Zde na této konferenci vycházíme ze zkušeností našich zim a od toho se odvíjí i názory na kvalitu krmiva. Je však zcela možné, že včely v podmínkách zimy ve vašich zeměpisných šířkách mají větší možnost vyčištění organizmu a tudíž nebezpečí přeplnění výkalovývh vaků není akutní. Za pokus to tedy určitě stojí. Držím Vám palce.
JK

Kam jste se děvenko až dostala.Je chvályhodné , že jste se dala na včelařinu,myslím si,že jste velmi vzdělaná a pokud u této branže i nadále zůstanete,tak si hravě poradíte i s tím krmením na zimu.U Vás to krmení na zimu zajisté nebude tak riskantní jako u nás. Jinak jsme rádi,že jsme Vás získali do naší včelařské konference , kterou zajisté obohatíte svými postřehy z jihu , země, která byla kdysi také součástí Rakouskouherska.Ať se Vám daří.

Obecně souhlasím, jen to vidím trochu jinak:
ad § 5: ČSV, co se léčení týče, nevykonává žádnou funkci státních orgánů,
ani neukládá povinnosti - do dělá SVS, a ta může. ČSV jen usnadňuje splnění
těchto povinností, a to i pro nečleny.
ad § 3: Pravidla pro dotace si určuje ten, kdo je poskytuje. Ani státní
dotace, ani dotace z EU ke členství ve ČSV nenutí, a nejsou členstvím
podmíněny. Pokud se některý kraj rozhodne věnovat nějaké dotace pouze
organizacím, je to jeho věc. Případné nedosažení na některé dotace se
konečně ani nedá považovat za občanskou újmu.
S pozdravem Petr.
-------------------------
spolupráce je chvályhodná snaha .
Jen mi vadí v naší vyhlášce SVS ta část kd eje napsáno, že nikod nemsí léčit bez komise ČSV.
Ani jednou, což dělá z vyhlášky zřejmě neplatný a v praxi nepoužitelný papír. A je jedno, že u vás se každý důvěrníkovi třikrát podepíše na papír když mu vydá léčivo a máte to ošéfované. :-)

A kraje můžou dát dotaci opravdu každému, tedy třeba jen oraganizacím ČSV.
Ale pokud ji dávají začínajícím včelařům, tak nemůžou dotaci vázat na jeho vstup do ČSV.
To je jako kdyby dávali podporu na plynové kotle, ale jen pro členy ČSSD, protože ta se o ní zasloužila, neboť má v radě kraje většinu - toho času - proto ten příklad.
-------------
No a k praktické části - tedy to že bude vyhláška nutit nečlena, aby si objednával léčení a platil nějaké odhlasované částky je nsmysl. Pokud se dohodne tak ano, pokud ne, tak si normálně zaplatí léčivo a může si snad léčit sám. Nebo je snad na této úvaze něco nelogického.

Karel

Mám dotaz ohledně el. spirály na rozpouštění medu. Má někdo s nimi zkušenosti? Díky za příspěvky.

P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)

Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte, prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu, ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč, který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ... :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení, oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic ... Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto výzkumného ústavu ...
A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
Klidnou neděli všem.
Jiří

pokud vystoupíš,proč organizace musí zajistit léčivo,dotace a nesmí si počítat ani poštovné.Pokud nejsi člen,organizace by se neměla o tebe vubec starat.

>>> U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak<<<

S tím lze jen souhlasit. A také nejen souhlasi , ale i požadovat!!!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela?en?, nebo finan?n? zisk?
> Datum: 30.1.2011 10:54:14
> ----------------------------------------
> P.Fojtík (89.24.5.128) --- 29. 1. 2011
> Re: včelaření, nebo finanční zisk? (50127)
>
> Včelaření nebo finanční zisk? Obojí je správně,výzkum potřebuje peníze a ne
> málo. A podnik který má vlastní vývoj a výzkum má obroskou šanci na trhu
> udržet se, protože může přijít sám s něčím novým. A co vím, podle tvrzení
> ředitele, tak v Dole by raději dělali jen výzkum, ale musí se starat o
> vlastní příjem, takže tomu výzkumu nemůžou věnovat tolik času jak by si
> představovali. A žijem ve svobodě podnikání, takže má-li někdo zájem
> věnovat se pouze výzkumu ve včelařství, tak má volné pole, ale dřív nebo
> pozděj narazí na to, že nemá peníze. Peníze hýbou světem.
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Promiňte, že se k tomu ještě vracím, ale nějak mi to nedalo, jakkoli tuším
> marnost ..., neb víra je víra ... Peníze nejsou všechno ... Nesměšujte,
> prosím, výzkum s podnikáním, ne že by to někdy nešlo, ale je to opravdu,
> ale opravdu obtížné a problematické, jakkoli vezmeme v úvahu veškerá
> specifika výzkumu aplikovaného a základního ... Příkladem je právě VÚVč,
> který se sice jmenuje výzkumný ústav a na svých stránkách má rubriku
> Výzkum, ale v té složce uvádějí jako výsledky populární a metodické
> příručky případně překlady, na nichž spolupracovali (Tautz, Fenomenální
> včely, např.). To je sice ilistrativní, ale vlastně právě ilustrativní ...
> :-), bohužel ... Najdeme tam také odkaz na výsledky výzkumu, které jsou na
> starých stránkách a které se prý brzy objeví na novém webu, ta zmínka je
> tam už skoro dva roky ... Když kliknete na starý web, nic prakticky
> nenajdete. U výzkumného ústavu bych čekal jakousi veřejnou službu, tedy
> zveřejnění témat a výzkumných zpráv, výsledků výzkumu, jejich hodnocení,
> oponentury. Zprávy o získaných grantech z veřejných a evropských peněz a
> také zprávy o tom, jaké jsou jejich výsledky. Jestli to tam někde je, pak
> se omlouvám, ale já to tam nenašel ... Jenom obecnou větu: "Řešíme řadu
> výzkumných projektů podporovaných ministerstvy zemědělství, životního
> prostředí a školství. Spolupracujeme se Státní veterinární správou, Českým
> svazem včelařů a řadou mezinárodních institucí." Konkrétně ale nic,nic, nic
> .. Mně jako zájemci o nové metody a výsledky výzkumu to nestačí. A kdybych
> hledal tyto informace, tak bych se právě obrátil na stránky tohoto
> výzkumného ústavu ...
> A to Vám nevadí, že: "Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. má akreditovanou
> zkušební laboratoř.Laboratoř byla ředitelem Státní veterinární správy
> rovněž jmenována jako Referenční laboratoř pro nákazy včel", jak se na
> stránkách tvrdí, a přitom je tento ústav, s.r.o. monopolním výrobcem a
> distributorem některých léčiv a posuzovatelem metodik? To Vám připadá v
> pořádku? Možná pro český rybník, tam jsme si už zvykli na ledacos ... Ještě
> jedou se omlouvám, že znovu živím toto téma. Už přestanu ...
> Klidnou neděli všem.
> Jiří
>
>
>