Archiv Včelařské konference

Stačí se podívat čím nás ty slavný super a hyper krmí.Hlavně,že jsme EU a ty naši hlavouni se mají jak prasata v žitě.
------------------
Zatím není lístkový systém, s povinným výdejem v supermarketu.
STačí jít nakoupit jinam.
To je normálně starostí o dikriminaci zemědělců.
Ve frontě před pokladnou supermarketu. :-)

Třeba mě "český" Kaufland uvnitř vidí málokdy.
Ovšem, těm chudákům ženským se není co divit, jsou vybuzerovaný a vyděšený našimi úspěšnýma českýma managorama.
V NSR nemám s Kauflandem problém. Zatím vždy slušné chování.
Karel

Pomáhat a chránit: Cesta z Dubí až do Kolína v pohodě. Na prvních světlech v Kolíně předemnou naprosto zbytečně prudce přibrzdila policejní oktávka a už jsem jen slyšel, jak se za mnou v dodávce sunou a rozbijí lahve. Doma jsem navážil cca 40 kg střepů. Můj závěr je ten, že příště zodpovědnost při dopravě raději někomu zaplatím. A nechám si dvě palety vyložit do stodoly bez zbytečných starostí.
-------------------
Ještě jsem nezkoušel s nima obchodovat. Ta sklárna není schopná naložit náklaďák? Když se domluví pár včelařů v okolí a objednají společně auto.
To vázne na včelařích, nebo na sklárně?

Karel

dnes je 17. 1 2011. Objevila se nám v bytě včela, Jak ji pomoci přežít? Počkat na teplejší den a pustit ji, nebo jí nechat doma v nějaké skrýši a při jaké teplotě ?
díky Sam

Je dost možné,že potom na jaře bude někomu chybět.Řada včelařů si vydržuje včelstvíčka,jejichž počet nepřesahuje počet prstů na nohou a rukou.Posečkej,udržuj ji při životě a třeba se někdo pak až vše pokvete ozve.

"Ještě jsem nezkoušel s nima obchodovat. Ta sklárna není schopná naložit náklaďák? Když se domluví pár včelařů v okolí a objednají společně auto."

Včelaři zřejmě uměle snižují náklady tím, že nepočítají do nákladů cestu svým autem a svůj čas. Komerční doprava na řekněme takových 100 kilometrů by zdražila jednu sklenici střelím o 1 - 2 Kč.

takže kdys to spočtu tak me sklenice víde na 5 neco nejmín i z dopravou a k tomu ešte vicko.to je lepší zajet do včelne´xu a koupit ji už z víckem za 8,50.ale ten kdo zdela za rok 2 palety tak už bych o te sklarne hodne uvažoval

Přátelé včelaři cesta pro sklenice na med do Dubí je jako ta pohádka o kohoutkovi a slepičce. Cesta začíná zvolit správnou nosnost vleku , předpokládám že jedete os autem protože paleta váží asi 450 Kg, jinak zaplatíte ješte jednou na silnici.Další bod je vemte sebou paletu na výměnu, vyhnete se záloze nebo zaůčtování.Zaplatit je lepší převodem z učtu v mém případě nebyla pokladní tak hurá do Telic do Komerčky zaplatit a zase naspět do sklárny ale tam nám řekli že paletu sklenic nám vydají někde asi 5km od Teplic směr Praha. Sklad jsme našli paletu nám ochotně naložili ale jak ji bezpečně upoutat v zhledem k výšce přes 2m. S obavami že bueme muset zabrzdit nubo zmenit směr jsme vpořádku dojeli ale již nikdy.

Dobrý večer,
zná někdo výrobce a adresu firmy na víčka se včelou ke sklenicím na med 720ml?
Díky Josef

Na jare jsou vcely potreba tak ze je dost mozne ze za vcelu dostanes i dost
dobře zaplaceno. Zkus uz ted nabízet.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Monday, January 17, 2011 5:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela

Je dost možné,že potom na jaře bude někomu chybět.Řada včelařů si vydržuje
včelstvíčka,jejichž počet nepřesahuje počet prstů na nohou a
rukou.Posečkej,udržuj ji při životě a třeba se někdo pak až vše pokvete
ozve.

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5794 (20110117)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz





__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5795 (20110117)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Dne Monday 17 of January 2011 18:56:23 pavel napsal(a):

> 5km od Teplic směr Praha. Sklad jsme našli paletu nám ochotně naložili ale
> jak ji bezpečně upoutat v zhledem k výšce přes 2m. S obavami že bueme muset
> zabrzdit nubo zmenit směr jsme vpořádku dojeli ale již nikdy.

proto je dobre neco dat do auta.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Monday 17 of January 2011 17:35:10 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Včelaři zřejmě uměle snižují náklady tím, že nepočítají do nákladů cestu
> svým autem a svůj čas. Komerční doprava na řekněme takových 100 kilometrů
> by zdražila jednu sklenici střelím o 1 - 2 Kč.

no a otazka je, pokud mate auto na LPG, stejne by jste jel kolem Teplic na
nakup do NSR, v aute treba poslouchate nejakou kazetu ....

Urcite lepe stravenych par hodin v aute ( pokud Vas bavi jezdit autem ), nez
sedet v hospode ( a spotreba auta bude asi taky nizsi :) ).




--



S pozdravem

Jan Cervenka

Již to je všechno hloupost Potřebuje-li včelař celou paletu sklenic, tak jeho příjmy jisto jistě přesáhnou oněch 20 000 a proto potřebuje do nákladů dostat co nejvíce. Byl by hodně hloupý, aby si to nepočítal.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Sklárna
> Datum: 17.1.2011 20:11:39
> ----------------------------------------
> Dne Monday 17 of January 2011 17:35:10 e-mail/=/nezadan napsal(a):
>
> > Včelaři zřejmě uměle snižují náklady tím, že nepočítají do nákladů cestu
> > svým autem a svůj čas. Komerční doprava na řekněme takových 100 kilometrů
> > by zdražila jednu sklenici střelím o 1 - 2 Kč.
>
> no a otazka je, pokud mate auto na LPG, stejne by jste jel kolem Teplic na
> nakup do NSR, v aute treba poslouchate nejakou kazetu ....
>
> Urcite lepe stravenych par hodin v aute ( pokud Vas bavi jezdit autem ), nez
> sedet v hospode ( a spotreba auta bude asi taky nizsi :) ).
>
>
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/01/4159-vcelari-se-vztekaji-kvuli-souhlasu-asociace-s-fatalnimi-insekticidy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

Dne Sunday 16 of January 2011 23:30:30 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Pomáhat a chránit: Cesta z Dubí až do Kolína v pohodě. Na prvních světlech
> v Kolíně předemnou naprosto zbytečně prudce přibrzdila policejní oktávka a
> už jsem jen slyšel, jak se za mnou v dodávce sunou a rozbijí lahve. Doma
> jsem navážil cca 40 kg střepů. Můj závěr je ten, že příště zodpovědnost při
> dopravě raději někomu zaplatím. A nechám si dvě palety vyložit do stodoly
> bez zbytečných starostí.
> -------------------
> Ještě jsem nezkoušel s nima obchodovat. Ta sklárna není schopná naložit
> náklaďák? Když se domluví pár včelařů v okolí a objednají společně auto.
> To vázne na včelařích, nebo na sklárně?
>
> Karel

Sklarna jede v milionech, jsou schopni zajistit za rozumnou cenu kamion - tedy
24 palet ( a samozrejme ho i nalozit ). Pokud mate svou autodopravu, ta
prijede, nalozi ji, a odjede.
Muze to byt i treba ppl - schvalne se zeptejte na cenu : ) .

Odpoved k otazce " Ještě jsem nezkoušel s nima obchodovat " , pokud budete mit
velky obrat, urcite Vam dopravu zajisti, ale jedna paleta je jako jit s
kyblickem do piskovny. A nebo Vam tu jednu paletu priveze kamion - na naklady
Vas - zakaznika. V miste dodavky musite mit destu na slozeni.

Budme radi, ze mame tuto moznost nakupovat po paletach.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravim přítele včeliček.
Krmte jí rozpuštěným medem s vodou 1:1 ve stříkačce.
Držte při teplotě nad 20°C ve větrané klícce.
Nenechte jí poletovat po bytě, polámala by si křídla.
Buď čekejte na jaro, až bude venku stálá teplota nad 15°C, pak si cestu do
včelsta už najde
A nebo ji předejte nejbližšímu sousedu včelaři, aby jí odnesl do včelstva.

S pozdravem
Pavel


----- Original Message -----
From: "sam" <samuel.mikes/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 17, 2011 10:35 AM
Subject: včela


dnes je 17. 1 2011. Objevila se nám v bytě včela, Jak ji pomoci přežít?
Počkat na teplejší den a pustit ji, nebo jí nechat doma v nějaké skrýši a
při jaké teplotě ?
díky Sam

Pred casom prebehla casopisom Moderni vcelar seria clankov o protirojovej metode,tzv.zebrovani..bolo prislubene ze vuvc v dole tuto metodu vyskusa a zverejni vysledky,doteraz som vsak na tieto nikde nenarazil..skusal to niekto z vas?Ak ano,s akym vysledkom?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: g.s. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zebrovanie
> Datum: 18.1.2011 08:47:18
> ----------------------------------------
> Pred casom prebehla casopisom Moderni vcelar seria clankov o protirojovej
> metode,tzv.zebrovani..bolo prislubene ze vuvc v dole tuto metodu vyskusa a
> zverejni vysledky,doteraz som vsak na tieto nikde nenarazil..skusal to
> niekto z vas?Ak ano,s akym vysledkom?
>
>
>

"Pred casom prebehla casopisom Moderni vcelar seria clankov o protirojovej metode,tzv.zebrovani..bolo prislubene ze vuvc v dole tuto metodu vyskusa a zverejni vysledky,doteraz som vsak na tieto nikde nenarazil..skusal to niekto z vas?Ak ano,s akym vysledkom?"

Podle mně to je jedna z takzvaných vydolovaných starých včelařských mouder. Lidi, co nemají co dělat a rádi by si ve včelaření získali jméno, probírají starou včelařskou literaturu a staré postupy, aby je oprášili, přejmenovali, trošku modifikovali a vytvořili si na nich jméno. Zebrování, čili rozšiřování včelstva v předjaří a na jaře střídáním původních plástů se zásobami a přidaných prázdných či později nověvystavených mezistěn či ještě později nevystavených mezistěn je spoustu desetiletí starý včelařský postup. Jako takový zlepšuje protirojovou bilanci, pokud se použije včas a ve správné míře, pokud se použije nevhodně a nebo dokonce v nadměrné míře, nemá na rojení vliv nebo včely podrazí ve vývoji. Na tom není co zkoušet, to bylo vyzkoušeno nejspíš už někdy v 18 století brzy po začátku používání rozběrných plástů a včelích mezistěn.
V Dole by radši měli bádat například kolem nové léčebné metody na varaózu, třeba té spojené s lákáním roztoče na feromonovou návnadu než znova zkoušet dávno vyzkoušené.

A proč? Proč si si malovčelař do 40 včelstev /20 000,-Kč nemohl koupit paletu sklenic a mít zásobu na několik let??

Zdravím a chtěl bych se zeptat, jestli někdo nemáte ponětí, kde sehnat kvalitní formy spíše na větší a velké perníky. Jde mi např. o formy typu úl, džbán, chaloupka apod. prostě takové, které se k sobě dají lepit. Každoročně má naše MO včelařský ples a asi by po čase chtělo zatraktivnit sortiment tomboly. Díky a hezký den všem

Hm, "malovčelař" se 40 včelstvy, pokud by měl mít takové výnosy, jakými se tady někteří chlubí, by měl jednu paletu na jeden rok ... A ještě by mu mohly sklenice pochybit...Pokud nepřijímá od zákazníků použité sklenice zpět.

Samotné včely v klíckách mají mnohem menší životnost, než včely v úle. Je jen nepatrná naděje, že dožije jara. Ale lze experimentovat a zkusit včelce zajistit optimální prostředí bez škodlivých výparů v ovzduší (kouření, zápach chemikálií..), pořídit si stmívač na osvětlení v místnosti, aby včela nebyla stresována skokovými změnami osvětlení, večer jí zazpívat na dobrou noc nebo číst pohádky...
:-) Pepa

-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele info/=/honey-well.com
Odesláno: 17. ledna 2011 18:45
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: RE: včela

Na jare jsou vcely potreba tak ze je dost mozne ze za vcelu dostanes i dost dobře zaplaceno. Zkus uz ted nabízet.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Monday, January 17, 2011 5:30 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: včela

Je dost možné,že potom na jaře bude někomu chybět.Řada včelařů si vydržuje včelstvíčka,jejichž počet nepřesahuje počet prstů na nohou a rukou.Posečkej,udržuj ji při životě a třeba se někdo pak až vše pokvete ozve.

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5794 (20110117) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz





__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5795 (20110117) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zmrazit v kapalném dusíku. Pak ta včela vydrží roky, nejenom do jara. S myší se to údajně už povedlo, zmrazila se, a po rozmražení byla oživena. Jen se s nimi musí hýbat trochu opatrně, zmražené včely jsou křehké jako sklo a mohou se otřesem rozbít.

To je pravda takových zmrzlýchameričanů je již kopec. ;-p
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?ela
> Datum: 18.1.2011 11:55:23
> ----------------------------------------
> Zmrazit v kapalném dusíku. Pak ta včela vydrží roky, nejenom do jara. S
> myší se to údajně už povedlo, zmrazila se, a po rozmražení byla oživena.
> Jen se s nimi musí hýbat trochu opatrně, zmražené včely jsou křehké jako
> sklo a mohou se otřesem rozbít.
>
>
>

Rozmýšlel jsem se zda na původní dotaz vůbec reagovat. Je to v podstatě tak. Je to jen oprášená metoda převěšováná v různých almárkách ke kterým řadím i budečáky. Dodnes ji tito jejich majitelé používají. Také ji používají ti co šetří na mezistěnách i v moderních sestavách.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zebrovanie
> Datum: 18.1.2011 10:02:15
> ----------------------------------------
> "Pred casom prebehla casopisom Moderni vcelar seria clankov o protirojovej
> metode,tzv.zebrovani..bolo prislubene ze vuvc v dole tuto metodu vyskusa a
> zverejni vysledky,doteraz som vsak na tieto nikde nenarazil..skusal to
> niekto z vas?Ak ano,s akym vysledkom?"
>
> Podle mně to je jedna z takzvaných vydolovaných starých včelařských mouder.
> Lidi, co nemají co dělat a rádi by si ve včelaření získali jméno, probírají
> starou včelařskou literaturu a staré postupy, aby je oprášili,
> přejmenovali, trošku modifikovali a vytvořili si na nich jméno. Zebrování,
> čili rozšiřování včelstva v předjaří a na jaře střídáním původních plástů
> se zásobami a přidaných prázdných či později nověvystavených mezistěn či
> ještě později nevystavených mezistěn je spoustu desetiletí starý včelařský
> postup. Jako takový zlepšuje protirojovou bilanci, pokud se použije včas a
> ve správné míře, pokud se použije nevhodně a nebo dokonce v nadměrné míře,
> nemá na rojení vliv nebo včely podrazí ve vývoji. Na tom není co zkoušet,
> to bylo vyzkoušeno nejspíš už někdy v 18 století brzy po začátku používání
> rozběrných plástů a včelích mezistěn.
> V Dole by radši měli bádat například kolem nové léčebné metody na varaózu,
> třeba té spojené s lákáním roztoče na feromonovou návnadu než znova zkoušet
> dávno vyzkoušené.
>
>
>

Protože pak jsou to mrtvé peníze. I ty zvyšují náklady. Chleba sice nejí, ale tyto peníce je nutné využít hned a účelněji.
Je nutné si vědomit, že peníze čím častěji se otočí tím víc vydělají.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skl?rna
> Datum: 18.1.2011 10:13:56
> ----------------------------------------
> A proč? Proč si si malovčelař do 40 včelstev /20 000,-Kč nemohl koupit
> paletu sklenic a mít zásobu na několik let??
>
>
>

Zmrazit v kapalném dusíku. Pak ta včela vydrží roky, nejenom do jara. S myší se to údajně už povedlo, zmrazila se, a po rozmražení byla oživena. Jen se s nimi musí hýbat trochu opatrně, zmražené včely jsou křehké jako sklo a mohou se otřesem rozbít.

Nešlo by zmraziť aj takýchto komentátorov, aby sa s nimi zoznámili i budúci prispievatelia?

Kdybys četl "Včelařství" tak třeba v posledním čísle 1/2011 máš na straně 36
inzerát od Sedláčkových z Třeboně, kteří Ti dovezou celé palety zdarma po
celé ČR a můžeš si tam objednat i víčka. Máš tam i webovou adresu a e-mail.
Sám si tam objednávám a jsem velmi spokojený. Další inzerát máš o stránku
vpředu na sklenice také, a nemusíš nic řešit.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan.iol.cz
Sent: Monday, January 17, 2011 5:35 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Sklárna

"Ještě jsem nezkoušel s nima obchodovat. Ta sklárna není schopná naložit
náklaďák? Když se domluví pár včelařů v okolí a objednají společně auto."

Včelaři zřejmě uměle snižují náklady tím, že nepočítají do nákladů cestu
svým autem a svůj čas. Komerční doprava na řekněme takových 100 kilometrů
by zdražila jednu sklenici střelím o 1 - 2 Kč.

Toto jsou předloňské ceny firmy tecnocap.
Nakonec jsem je sehnal v Křemencové za 2kč. Měli zaváděcí akci na víčka český med.
Zdravím Zdeněk Heřmánek
# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Blanka Matlová <blanka.matlova/=/tecnocap.cz>
# Komu: Zdeněk Heřmánek<ZHermanek/=/seznam.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: víčka
# Datum: 31.3.2009 10:45:48
# ----------------------------------------
# Dobrý den,
#
# děkuji Vám za Váš zájem o naše víčka a odpovídám na Vaše dotazy. Katalog
# žádný pořádný nevedeme a špatné jsou i internetové stránky. Je pravda že
# víčka na med vyrábíme.
#
# OMNIA 83 - na 0,7l sklenice 1,70 Kč 2 000 ks v
# kartonu
# OMNIA 68- na 0,3l 1,30 Kč 3 000 ks v
# kartonu
# TWIST 82 zlatá - 0,7 l sklenice 2,10 Kč 700 ks
# TWIST 82 bílá - " 2,10 Kč 700 ks
# TWIST 66 zlatá +
# + bílá - 0,3l 1,80 Kč 1 250
# ks
# TWIST 82 -zlatá potisk plástu
# na 0,7 l 2,40 Kč
# 700 ks
#
# PP 82 žlutá + hnědá na 0,7 l 1,30 Kč 700 ks
# PP 66 žlutá + hnědá na 0,3 l 1,-- Kč 1 000 ks
#
#
# Víčka OMNIA jsou klasická plechová na zamačkávání na hlavu a mají těsnící
# hmotu.
# Víčka TWIST jsou kovová šroubovací s těsnící hmotou.
# Víčka PP jsou umělohmotná bez těsnící gumy s manžetou - což je droboučká
# chlopnička a víčko není vedeno jako těsnící ale spíše jako krytka. Medaři je
# ale velmi často a velmi rádi používají.Víčka jsou vyrobena vždy v jedné nebo
# druhé barevné podobě.
# Víčko TWIST 82 s potikem plástu je zlaté, kovové a na něm je natištěna
# žlutá včelí buňka.
# Všechny ceny jsou uvedeny s daní. V současné době jsem dostala příkaz, že
# zákazník musí odebrat celý karton, tj. počet kusů, který je uveden.
# Zboží si můžete vyzvednout osobně formou přímého prodeje, nebo Vám může být
# zasláno na dobírku poštou a poštovné a balné za 1 balík činí 142,- Kč včetně
# daně.
#
# Ještě jsem zapomněla upozornit na víčka :
# PE krytka 83- bílá na 0,7 l sklenice 1,-- Kč 1
# 200 ks v kartonu
# PP krytka 103 - průhledná na 4l sklen. 1,30 Kč
# 700 ks
#
# Jedná se čistě jen o naklapávací krytky.
#
# Doufám , že jste z mého výběru moudrý. Rovněž doufám, že se Vám naše výčka
# budou
# hodit, a že si vyberete.
#
# Těším se na spolupráci a přeji příjemný den
#
# Mátlová
#
#
# PP 66 žlutá + hnědá na 0,3 l 1,-- Kč 1 000 ks
#
#
#
#
#
#
#
#
#
# ----- Original Message -----
# From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz>
# To: <blanka.matlova/=/tecnocap.cz>
# Sent: Tuesday, March 31, 2009 8:08 AM
# Subject: víčka
#
#
# > Dobrý den.
# > Dočetl jsem se ,že Vaše firma se zabývá výrobou víček na sklenice 720ml.
# > Zajímalo by mne jestli nevyrábíte i nějaké vhodné k prodeji medu.
# > Máte nějaký vzorník,ceník?.Provozujete zásilkovou službu?V případě že ano
# jaký je minimální odběr?
# > Děkuji Zdeněk Heřmánek.
#
#
#

Kdysi jsem se také patlal s perníkovým těstem, naše ZO pořádala téměř každoročně kurzy pečení medového pečiva. Formičky na vykrajování cukroví se moc nehodí, protože jsou malé. Větší kusy jsme vyřezávali nožem podle šablon z tlustšího papíru, které si absolventi kurzu obkreslovali pro svou domácí potřebu. Vyrábět plechové formy na použití jednou v roce je neefektivní, navíc se vždy ukáže, že nejvíce práce a času stejně zabere zdobení perníků.
A to nejdůležitější:
Ples ZO ČSV Pardubice se koná 12.2.2011 v KD Hronovická. Hraje Chorus Chrudim, předtančení zajiš´tuje taneční škola Mičjanových, přehlídku společenských šatů agentura AMBROSO. Tombolu mám na starosti já.
Pepa

-----Původní zpráva-----
Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele vlaznak
Odesláno: 18. ledna 2011 10:15
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Formy na perníky

Zdravím a chtěl bych se zeptat, jestli někdo nemáte ponětí, kde sehnat kvalitní formy spíše na větší a velké perníky. Jde mi např. o formy typu úl, džbán, chaloupka apod. prostě takové, které se k sobě dají lepit.
Každoročně má naše MO včelařský ples a asi by po čase chtělo zatraktivnit sortiment tomboly. Díky a hezký den všem

# Vážení
# Již jsem tu jednou psal,že sklenice je možno objednat u pí Sedláčkové její
# adresa
# helenar/=/post.cz . Firma zajistí jak sklenice,tak dovoz zdarma při odběru ovšem
# celé palety .
# Auto , které je přiveze má sklopné zadní čelo a tak je složí na Vámi určené
# místo.
# Počítejte ,že výška palety je cca 180 cm. Při této objednávce vyšla cena 5,50 kč
#
# za jednu sklenici. Musíte,ale počítat že se jedná o 1400 ks.Objednával jsem je v
# červnu
# a do týdne jsem je měl na dvoře.lze objednat i víčka.Jedná se o velmi slušné
# dodavatele.
# Platil jsem při dodání.
# Kovář
#

Kdybys četl "Včelařství" tak třeba v posledním čísle 1/2011 máš na straně 36
---------------
Bohužel, nemůžu číst, rád bych, i za 300 ročně, ale nejde to, nejsem člen.
Takže už jenom tím jsem ušetřil dva tisíce ročně. To je skoro půl palety, jak tak počítám.

A co teprve na víčkách a skle:-)


Jen mi nejde do hlavy, že si nějaká ZO neobjedná kamion - to je na 12 až 20 tun medu. tedy při 20 kilech na včelstvo je to od 600 včelstev. A hned by členové měli z členství užitek.

Karel

"Jen mi nejde do hlavy, že si nějaká ZO neobjedná kamion - to je na 12 až 20 tun medu. tedy při 20 kilech na včelstvo je to od 600 včelstev. A hned by členové měli z členství užitek. "

No, teoreticky by to vycházelo, 600 včelstev je běžný počet v ZO.Prakticky většina z příslušných včelařů asi neplní med do nových sklenic, ale výhradně do přinesených, pokud vůbec nějaký med plní.
Navíc, jak už tady někdo napsal, bylo by třeba mít k dispozici techniku, vysokozdvižný vozík a plochu, kde ty sklenice mohou pár dnů být, než si je všichni včelaři rozeberou. Nebo by náklaďák musel mít manipulační ruku, což by ještě o něco zdražilo dopravné a plocha by musela být rovná betonová, potom by šlo palety se sklenicemi položené na zem převážet ručním vozíkem. Takže asi nějaká nevyužitá hala.
To všechno vedle dopravy stojí peníze, musí se to domluvit, strávit nad tím nějakou hodinku... A nakonec nějaký včelařský šťoural ze ZO nařkne organizátory z toho, že se na sklenicích obohacují, protože je dávají o dvě koruny dráž než za kolik jsou ve sklárně. Nebo třeba to, že pokud z toho bude mít ZO nějaké peníze, pravděpodobně je bude muset jako samostatný subjekt zdanit.

Nejak mi unika smysl toho,nebyt clenem svazu???Zvlast,kdyz v dnesni dobe vetsina starosti kolem vcelarskych zalezitosti lezi na vyboru ZO a vcelar jako clen dane ZO je nucen pouze k odebrani vzorku,hlaseni stanoviste v unoru,vypsani plne moci na dotace a hlaseni zazimovanych vcelstev na evidenci vcelstev.Veskere poplatky i casopis jdou srazkou z dotace na zazimovani.Tak jaka vyhoda byt mimo svaz mi porad unika?

Nejak mi unika smysl toho,nebyt clenem svazu???Zvlast,kdyz v dnesni dobe vetsina starosti kolem vcelarskych zalezitosti lezi na vyboru ZO a vcelar jako clen dane ZO je nucen pouze k odebrani vzorku,hlaseni stanoviste v unoru,vypsani plne moci na dotace a hlaseni zazimovanych vcelstev na evidenci vcelstev.Veskere poplatky i casopis jdou srazkou z dotace na zazimovani.Tak jaka vyhoda byt mimo svaz mi porad unika?
---------
No, mně zase uniká jaká je výhoda být ve Svazu.

Třeba právě tyto sklenice. Kdyby to nějak fungovalo, tak se jeden měsíc v hospodě domluvíme, příští přineseme peníze, protože teď se dobře prodává, nebo po dotacích, to je jedno. Já (nebo i další pokud mohou) zajedná místo pro složení, třeba já to objednám a zaplatím a vytelefonuju. A pak zase jiný/í - nejlépe v důchodu bude u kamionu až to budou na zařízeném místě skládat. A to je zase problém u mě, protože mám problém si objednat zboží, u jehož skládání musím být osobně a neví se zase na hodinu kdy přijede. To by mohli zařídit jiní i se službou o víkendu, kdy by jsme si to odtahali domů.
(Mně je jedno od koho to objednám, většina dodavtelů mi to logicky dodá v blíže neurčený pracovní den.)

O tom je podle mě smysl spolku. Buď o spol. nákupu, či prodeji, pomoci, chovu matek atd, nebo o přenáškách či zájezdech.

Pokud někdo potřebuje organizovat PS SVS (jako dříve PS VB)
je to jeho věc a ať má kvůli tomu svůj spolek.
Ale distribuci amitrázu bych zase já spíše nechal lékárně než objednávku sklenic. Lékárna má otevřeno i večer i v sobotu.
A dotace mi může přijít na účet. Kdykoli i několikrát ročně.:-)

Karel

"O tom je podle mě smysl spolku. Buď o spol. nákupu, či prodeji, pomoci, chovu matek atd, nebo o přenáškách či zájezdech. "

Souhlas. Ještě bych přidal ovlivňování ve smyslu sázení přednostně včelařských rostlin a prosazování obecně takových sadových, parkových zemědělských, lesních atd úprav, které včelí pastvu zvětšují nebo aspoň co nejméně zmenšují.
Společné léčení a společné rozdělování dotací za včelařskou činnost nepovažuji.
Navíc, jak už jsem tady párkrát psal, po povinném léčení a rozdělování dotací už dobrovolným funkcionářům zhusta další energie na skutečnou spolkovou činnost moc nezbývá.

Jak se kdo zařídí, takové to má. A platí to jak o spolkové činosti tak o sklenicích. Sklenice si většinou kupuji u kolegy včelaře, který kazdý rok si nechává dovézt celou paletu. Na vlastní dopravu z Dubí techniku i kapacitu mám, ale těch 800km a hlavně čas mi za to nestojí. Určitě je vhodnější včas objednat a počkat až bude dopravce mít plnou výtěžnost nákladu.

Je mu líto toho členského příspěvku. Zvláště když mu Místní ZO všechny nároky viřídí také, stejně jako členům.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Skl?rna
> Datum: 18.1.2011 19:27:03
> ----------------------------------------
> Nejak mi unika smysl toho,nebyt clenem svazu???Zvlast,kdyz v dnesni dobe
> vetsina starosti kolem vcelarskych zalezitosti lezi na vyboru ZO a vcelar
> jako clen dane ZO je nucen pouze k odebrani vzorku,hlaseni stanoviste v
> unoru,vypsani plne moci na dotace a hlaseni zazimovanych vcelstev na
> evidenci vcelstev.Veskere poplatky i casopis jdou srazkou z dotace na
> zazimovani.Tak jaka vyhoda byt mimo svaz mi porad unika?
>
>
>

Je mu líto toho členského příspěvku. Zvláště když mu Místní ZO všechny nároky viřídí také, stejně jako členům.

Pepan

--------------
No místní ZO podle mě nepřijde zrkátka, za cca 1hod práce.
Nerad zůstávám dlužen.
Z mých příspěvků, které ZO v podstatě nezůstalo skoro nic - snad jen těch 2,60 na včelstvo na vzdělávací činnost jak to bylo definováno. Ostatní peníze posílá ZO pryč.

Takže peníze - příspěvky používám smysluplněji, třeba platím příspěvky jinde. :-)
----------------------
Třeba z hlediska přednášek - jen za loňský rok tady udělala PSNV víc akcí jak já pamatuji za víc jak 20 let členství v ČSV.
Skutečně je mi líto neefektivně vynakládaných peněz a času. Přiznávám se.
Komu ne, dobře mu tak, ale ať to nevydává za ušlechtilost. To se nazývá plýtvání.
:-)
Karel

Pokud jako nečlen ČSV, dám ZO sponzorský dar 1000Kč, zůstanou v ZO. Pokud budu mít 80vč, tak jako od člena ČSV,zůstane v ZO něco přes 200Kč. Co je pro ni výhodnější?

Asi by jsi byl první. dnes dostávají sponzorské dary zřejmě je strany u moci.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skl?rna
> Datum: 19.1.2011 09:49:08
> ----------------------------------------
> Pokud jako nečlen ČSV, dám ZO sponzorský dar 1000Kč, zůstanou v ZO. Pokud
> budu mít 80vč, tak jako od člena ČSV,zůstane v ZO něco přes 200Kč. Co je
> pro ni výhodnější?
>
>
>

Ani ne první. Takto řeší nečlenové u nás,své závazky vůči ZO.

Jaká je nejlepší konzervace rouskovaného pylu?

Pak to stebou není tak zlé, jak to vypadalo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skl?rna
> Datum: 19.1.2011 09:31:27
> ----------------------------------------
> Je mu líto toho členského příspěvku. Zvláště když mu Místní ZO všechny
> nároky viřídí také, stejně jako členům.
>
> Pepan
>
> --------------
> No místní ZO podle mě nepřijde zrkátka, za cca 1hod práce.
> Nerad zůstávám dlužen.
> Z mých příspěvků, které ZO v podstatě nezůstalo skoro nic - snad jen těch
> 2,60 na včelstvo na vzdělávací činnost jak to bylo definováno. Ostatní
> peníze posílá ZO pryč.
>
> Takže peníze - příspěvky používám smysluplněji, třeba platím příspěvky
> jinde. :-)
> ----------------------
> Třeba z hlediska přednášek - jen za loňský rok tady udělala PSNV víc akcí
> jak já pamatuji za víc jak 20 let členství v ČSV.
> Skutečně je mi líto neefektivně vynakládaných peněz a času. Přiznávám se.
> Komu ne, dobře mu tak, ale ať to nevydává za ušlechtilost. To se nazývá
> plýtvání.
> :-)
> Karel
>
>
>

Dík, ale popsal jsem Karlovu situací, i když já řeším totéž. Takže dík, patří vlastně jemu.

Je tady jeden rozdíl:
Dary je třeba přiznat a zdanit, členské příspěvky společenských organizací jsou nedanitelné.

Takže Váš sponzorský dar způsobí problémy účetnímu organizace a poštve na ně berňák ke kontrole jestli toho nebylo víc.

Myslím,že částka 2-3 tisíc, na sponzorských darech od 3-5 nečlenů, účetnímu hlavu nezamotá. Při případném zdanění,se to i tak ZO vyplatí víc. Navíc i příjem za léčení a pod. od svých členů, musí nějak vykazovat. No a s kontrolami musí počítat i organizace, která sponzorské dary nedostává.

Je tady jeden rozdíl:
Dary je třeba přiznat a zdanit, členské příspěvky společenských organizací jsou nedanitelné.

Takže Váš sponzorský dar způsobí problémy účetnímu organizace a poštve na ně berňák ke kontrole jestli toho nebylo víc.
---------------------
proboha, co vím, tak většina organizací řeší problém jak dostat peníze z pokladny ven, ne do ní.
Takže to snad účtovat nemusí a nechají si to v obálce.
Co vím, tak se většinou shání doklady na včelařské potřeby, aby bylo na výdaje a nikdo se v tom nešťoural.

Karel

No už je to pár let / skoro 20 /, přesnou sílu klícky si nepamatuji. Dělal se rámeček z dřevěných lišt. Na ní se nalepila mřížka. V podstatě se přiložili dva díly k sobě. Sílu si nepamatuji. Myslím, že to nebylo víc než 2 cm. Samozřejmě se plásty trochu musí trochu rozepřít. Ale matky jsme se pouštěli mezi ošetřením a rámky jsme dorazili, tak se to moc neřešilo.
R.Š.

Je videt,ze KaJi ma jasnou predstavu o spolkovem zivote a jestli je svaz nesplnuje,nedivim se,ze stoji mimo.Na druhou stranu bych si pral byt clenem daleko bohatsi ZO nez jsem,protoze s plnou kasou by se daly delat veci.Od prednasek(a dokopat na ne vsechny),pres zajezdy do vcelarskych provozu nebo tam,kde se da obhlidnout vcelareni jeste modernejsi a jeste jednodusi,pres treba vlastni klubovnu,pres lepsi plemeny material na mnozeni,pres vlastni vylepseni vceli pastvy tam,kde nez vysazeni vykacene lipove aleje je dulezitejsi oprava hloupe kaplicky,pres trebas najem zanedbanych poli a oseti svazenkou nebo necim jinym pro vcely.S plnou kasou by se dalo napachat spousta dobrych veci,i pri nezajmu mlcici vetsiny clenu,kteri nemaji potrebu neco vylepsovat,menit nebo dokonce "nedej boze" delat pro ostatni.

JP:
Na druhou stranu bych si pral byt clenem daleko bohatsi ZO nez jsem,protoze s plnou kasou by se daly delat veci.Od prednasek(a dokopat na ne vsechny),pres zajezdy do vcelarskych provozu nebo tam,kde se da obhlidnout vcelareni jeste modernejsi a jeste jednodusi,pres treba vlastni klubovnu,pres lepsi plemeny material na mnozeni,pres vlastni vylepseni vceli pastvy tam,kde nez vysazeni vykacene lipove aleje je dulezitejsi oprava hloupe kaplicky,pres trebas najem
..............
na přednášky je dnes dotace EU, takže to není o bohatství.

No a že by všichni .....

Kdysi jsem byl taky idealista, ale gausova křivka bohužel - naštěstí platí i na včelaře.

Zatímco u chovatelů třeba králíků jsou většinou jen chovatelé a ne držitelé králíků a vypadá tam třeba účast na něčem jinak (dřív to bylo taky jinak, protože krmivo atd. se dalo sehnat jen přes členství) tak tady ve včelařství je 97% organizovanost anomálie, která to dokonale deformuje.

Prý když bylo Včelařství za peníze tak bylo jen pár tisíc platících abonentů. Takže dnešní různé dohady o 10% kteří jsou ochotni vydat dobrovolně peníze na včely a další, vzdělávat se atd josu spíše přehnané.
Do toho faktor stáří a zaměstnání.

A trochu roztříštěné zájmy, obor a úroveň, která každého zajímá.

Pokud se na to podívám z tohoto pohledu, tak mně osobně vychází 100% org. jako brzda českého včelařství.

Aktivita těch 5% ochotných něco dělat se vyčerpává oragnizováním těch zbylých 90%.

No a kdyby těch pět, deset % dělalo akce pro dalších 15-30% co jsou nad průměrem (zájmu - nemyslím nic o úrovni znalostí) tak jsme daleko dál, než když ti vpředu mají na sobě navázané ty poslední co ani nechtějí jít a musí je táhnout. Takhle se nikam nedojde a podle mě je otázka času kdy se zjistí, že se jen táhne ale nepohne se ani o kousek dál.
Což je bohužel leckde už relaita, ale nějak ještě nikdo neřekl že je král nahý.

Zatím si rádi čteme co sobě sami o sobě řekneme. Jak nám svět závidí.

Bohužel, k tomu neexistuje žádná citace, že by to někdo řekl nějak jinak než ze slušnosti při návštěvě.

Karel

Jaká je nejlepší konzervace rouskovaného pylu?

V našich jednoduchých pomeroch máme možno štyri možnosti:

1. Sušením v elektrických sušičkách, v elktr. sporákoch pri 40°C, v lete na slnku a uložením v uzavretých súchých nádobách.

2. Zmarazením v "mrazákoch" pri 18°C a v nich aj držať. je to lacné (pri iných potravinch), kvalita výborná, odobrať na použitie môžeme podľa potreby a kvalita zostatku sa nezmení, peľ nie je spojený do jedného celku.

3. Liofylizácia- zbavenie peľu prebytočnej vody zmrazovaním.

4. Napodobenie konzervovania peľu spôsobom ako včela, čím čiastočne narušíme obal peľového zrnka, aby peľ bol pre človeka upotrebiteľný.

Hm, má to daleko od sklenic, budiž...
Ke konci socialismu v naší ZO včelaři vydělávali jednak pořádáním vlastního včelařského plesu, jednak z medu z spolkového včelínu dle spolkového receptu pekli perníky a ty prodávali tuším o velikonocích. Nepamatuji si přesně strukturu příjmů, ale myslím, že tyto příjmy byly podstatně větší než příjmy z členských příspěvků. Na kontě ZO tehdy byl přebytek ekvivalent 5 - 10 průměrných měsíčních platů....
Spousta z toho, o čem píše př. Procházka se tehdy v naší ZO dělalo.
Tyto příjmy brzy po listopadu padly, protože vznikla konkurence a ceny srazila pro neprofesionály dolů na hranici rentability.
Dneska už desetiletí jiné příjmy ZO nemá než z členských příspěvků, srážených z dotace, či vlastně správně inkasovaných ihned po výplatě dotace....
Nepatrné příjmy má asi ZO z léčení těch pár včelstev neorganizovaných včelařů.
Dneska asi nemá cenu organizovat v ZO za účelem výdělku jakoukoliv akci, kde je běžná konkurence, akci, které by mohl dělat kromě ZO kdokoliv jiný.
Muselo by to být něco, na co má nějakým způsobem ZO monopol.
Svaz by možná mohl prosadit, že by ZO mohly na rozdíl od fyzických osob prodávat medovinu "ze dvora" nebo nějakou jinou podobnou výhodu, ze které by mohla být potom činnost ZO financována. Aktivní ZO by potom měly peníze i na pořádný spolkový včelařský život a ne jenom na živoření z příspěvků.

Ted to trochu otocim jinam.Nez mi jako nevcelarovi vletel roj ventilackou do koupelny a ja chtic se osprchovat absolvoval jsem jeho lov,zavodil jsem s postovnimy holuby.Tento nadherny konicek spolykal 20-30 tisic rocne za krmeni,povinne ockovani,zavody...Clensky prispevek 1000 rocne,porizeni konstatovacich systemu 15-20 tisic.A zisk??? Par poharu a diplomu.ZADNE DOTACE,ZADNY ZISK.A zavodi dodnes,a je to cimdal drazsi.No bohuzel,abych se mu mohl plne venovat chybel volny cas.Tak jsem zacal vcelarit a byl jsem jak Alenka v risi divu.Vcelari s natazenou dlani kdo jim co da,par korun na zazimovani,to je drahy,za med malo,to by nam svaz mnel sehnat levneji a tam by jsme mohli dostat to..A ja si rekl:tak rozmazlene sdruzeni lidi se mi snad jenom zda!!! To snad neni ani pravda...A dodnes se mysleni mneni zvolna,pomalu a spousta vcelaru mi pripada imunni.Nejsem idealista,ale vcely si na sebe umi vydelat,a jeste vcelarovi prinest zisk.Ale ten cast zisku musi vratit a ne ho prozrat...No postovni holubar by si asi ukroutil hlavu...

Dobrý večer,jak je to s výplatou dotací pro včelaře,kteří je zdaňují?Zajišťuje ji přímo ČSV?A v jakém termínu?Děkuji

Dobrý večer,
prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem ČSV jsem od letošního roku 2011.
Velice děkuji za odpověď.

K 1. 9. se oznamují změny (nebo jen potvrzují stavy, pokud se nezměnily),
ale registrovat v Hradišťku se můžete kdykoli, kdy začnete mít včely. U
žádostí o národní dotaci D1 stačívalo také místo registračních čísel uvést,
že jde o nového člena. Protože ale máte zájem o dotaci z EU, bude lépe se
skutečně zaregistrovat - čas na to máte.
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Wednesday, January 19, 2011 11:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Dotace

Dobrý večer,
prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud
mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem
ČSV jsem od letošního roku 2011.
Velice děkuji za odpověď.

Petře,moc děkuji za informaci. Začal jsem loni se starým včelařem a včely jsou psány ještě na něj. Při pročítání podmínek dotací, jsem narazil na tuto registraci. Na stánkách Hradiska jsem to asi špatně pochopil. Medomet mám objednaný, tak se mi dost ulevilo. Kdyby nebylo dotace, šel bych určitě do levnějšího :-)
Díky !!! Zdenek

... Vcelari s natazenou dlani kdo jim co da,par korun na zazimovani,to je drahy,za med malo,to by nam svaz mnel sehnat levneji a tam by jsme mohli dostat to..A ja si rekl:tak rozmazlene sdruzeni lidi se mi snad jenom zda!!! To snad neni ani pravda...
-----------------------------------------------------
Cítím zde trošku závist, ale hlavně neporozumění.
Med je jen třešnička na dortu! Většinu zisku z chovu včel mají zemědělci, sadaři a příroda. Jde o opylení rostlin.
Zrovna včera jsem přemýšlel nad článkem kde se psalo, že počty včelařů i včelstev stoupají a loňský výnos medu byl nadprůměrný. Všechno je to možná pravda, ale novinář co to napsal, použil jen údaje, které se mu hodily. Porovnával s „vhodnou“ dobou a místem. Přitom co by se stalo, kdyby místo desítek tisíc včelařů s pár včelstvy bylo několik desítek včelařů s tisícovkami včelstev?
Počet včelstev bude možná stejný jako dnes, počet včelařů klesne. Ale hlavně kvůli pracnosti a zisku nebudou včelstva rozmístěna na desetitisících místech po celé republice, ale jen na stovkách míst. Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
A to je právě to, proč se dnes celá civilizovaná Evropa snaží udržet plošné zavčelení. Med se dá dovézt, opylení ne.
Řeší se to různě, někdy ne zcela šťastně. Zkuste navrhnout model, který bude lepší.

Upřesnění:
1) Dotace nesjsou závislé na členství v ČSV. 2) Registraci včelstev v regustru musíte hned po jejich po řízení. 3) K 1. 9. se rgistrace upřesńují pro další rok. 4) Přes ZO v jejichž obvodu máte včelstva se jen všechny dotace vyřizují. 5) Pokud to nevíte tak ješte do konce ůnora se včelstva ohlašují na OÚ v jejich katastru se včelstva nacházeíj v daném roce.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dotace
> Datum: 19.1.2011 23:18:03
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,
> prosím Vás, nevíte někdo jestli je možno žádat o dotaci na medomet, pokud
> mi nebylo ještě přiděleno registrační číslo chovatele ?
> Díval jsem se, že registrace je k 1.9. a příjem žádostí do 30.6. Členem
> ČSV jsem od letošního roku 2011.
> Velice děkuji za odpověď.
>
>
>

Jirka:

Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
------------------

To je tak, když člověk začne věřit vlastní reklamě.
:-)
Místo aby se podíval na fakta a čísla nezaujatě.

Zavčelení ČR a jinde - kolik je dalších opylovatelů kromě naší včely atd.
Když se podívám na sousední NSR a jejich zavčelení, tak:
a- je tam ekologická katastrofa a hrozí jim hladomor
b- stavy včelstev jsou v ČR asi na desetinásobku
----------
Zajímavé, že současní nadšenci co začínají včelařit a zvyšují stavy mají spíš problém najít vhodná stanoviště, všude kde je snůška je plno. Často.

Karel

"Zrovna včera jsem přemýšlel nad článkem kde se psalo, že počty včelařů i včelstev stoupají a loňský výnos medu byl nadprůměrný. Všechno je to možná pravda, ale novinář co to napsal, použil jen údaje, které se mu hodily. Porovnával s „vhodnou“ dobou a místem. Přitom co by se stalo, kdyby místo desítek tisíc včelařů s pár včelstvy bylo několik desítek včelařů s tisícovkami včelstev?
Počet včelstev bude možná stejný jako dnes, počet včelařů klesne. Ale hlavně kvůli pracnosti a zisku nebudou včelstva rozmístěna na desetitisících místech po celé republice, ale jen na stovkách míst. Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.
A to je právě to, proč se dnes celá civilizovaná Evropa snaží udržet plošné zavčelení. Med se dá dovézt, opylení ne.
Řeší se to různě, někdy ne zcela šťastně. Zkuste navrhnout model, který bude lepší. "

No, tvrzení, že bez včel bude v krajině poušť je pouze včelařský alarmismus. U nás tento alarmismus slouží vedení ČSV na tlak k všelijakým dotacím a podobně a primární cíl je pravděpodobně pozastavit nebo zmírnit pokles počtu včelstev a pokles počtu včelařů a tím zmírnit pokles významu ČSV v rámci republiky jakožto organizace.
Ve vyspělých západních zemích je totiž hustota včelstev nejméně desetkrát nižší a rozsáhlé lidmi hustěji osídlené oblasti jsou bez včel prakticky úplně. Dokonce v některých takových oblastech a městech je přímo zákaz chovat včely, pravděpodobně jako populistické rozhodnutí místních úřadů ve snaze být z obliga při alergických komplikacích po bodnutí hmyzem. Naposledy byly chov včel zakázán tuším loni na uzemí města Nev York.
U nás například stávající plošné zavčelení může být považováno za překážku rozvoje včelařského podnikání, chovu včelstev za účelem výdělku z poplatků z opylování. Protože prakticky každá zasetá řepka či jiné plodiny potřebující pro zvýšení výnosů jsou v doletu nějakých včelstev nějakého stacionárního včelaře a jsou tak dá se říct opylovány. Zemědělci tak mají svým způsobem nevyvratitelnou výmluvu neshánět kočující včelstva a neplatit těm včelařům odměnu za opylování, přitom místním stacionárním včelařům, všelijakým včelařským důchodcům se včelstvy v starých úlech na zahradě taky neplatí nic.
A co se týká zajištění plošného zavčelení, nejlepší a logická možnost je nedávat příspěvky na včelstva, ale dávat příspěvky na plochu. Zjednodušeně, pokud bude na 1 kilometrů čtverečním jeden včelař s 10 včelstvy, dostane celý příspěvek na ten kilometr. Pokud bude na tom kilometru 5 včelařů s 60 včelstvy, rozdělí se stejně velký příspěvek mezi těch 5 včelařů podle počtu jejich včelstev. Pokud tam bude jen jeden včelař a počet jeho včelstev klesne pod řekněme 4, nedostane nikdo nic, protože na tom kilometru není opylování dostatečně zajištěno.
Dneska v době počítačů není problém vypracovat nějaký algoritmus, který to dle mapy spočítá. Určitý problém, co vidím, by byl jen zabránit typařům zlodějů a vylupovačů včelstev ty údaje tam využívat, určitě by se ale rozumný způsob našel.

Ja v prispevku srovnaval jenom pristup ke konickum.1.Kdy jsem si musel uplne vsechno zaplatit a kdy za mne neudelal nikdo nic. 2.Kdy je o clena postarano,muze vyuzivat dotaci,nepomerne plati pouhy pakatel,nemusi obihat veterinu a navic za nej ZO a svaz vsechno vyridi.A VCELARI TO POVAZUJI ZA SAMOZREJME A AUTOMATICKE.A NAPROSTO si toho NEVAZI.Protoze nebyli nuceni se starat sami o sebe,sami neco vyrizovat,atd.Na to maji svaz,ktery jim to zaridi.A to je obrovska vyhoda,kterou vidim pri pohledu z jineho prostredi.Vyhoda,ktere si vazim.

Co se týká peněz ve včelaření, v zájmových oborech obvykle platí, že rentabilních, to znamená že se jim peníze vložené do toho koníčku vrátí a ještě vydělají, je jen pár nejlepších v republice. Všichni ostatní do svého koníčku peníze pouze vráží a nikde je nedostanou zpět. Pokud nepřepočtou na peníze svůj dobrý pocit.
U včelaření je ta rentabilní špička odhaduji několik tisíc včelařů. A dalších několik tisíc z těch celkem 60 tisíc členů Svazu by toho rádo za víceméně každou cenu dosáhlo.
A z toho plynou ty tlaky na všelijaké dotace, na levné léčení přes důvěrníky ZO a podobně.
Možná je to určitý pozůstatek z dob socialismu, kdy výkupní ceny produktů byly pevně nadstaveny a velice příznivé.

Jirka:

Zbylá místa budou bez včel. Med bude. Opylení v místech bez včelstev ale nebude dostatečné.

Karel:

To je tak, když člověk začne věřit vlastní reklamě.
:-)
Místo aby se podíval na fakta a čísla nezaujatě.

-------------------------------------------

Právě to, jak se "fakta" uvádějí jsem se snažil popsat. Pokud se něco zprůměruje a porovná s něčím jiným, tak je to téměř k ničemu.
Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.

Jirka:
A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále.
----------
No a to je taskvělá situace po které tady většina stýská a závidí příjmy včelařům v zahraničí - zemědělci ajiní jim platí za opylování.
Takže milí zahrádkáři si pořídí včely, nebo zaplatí včelřům za přísuv včelstev a je to vyřešné. A bez dotací.

Dokud bude stát platit zavčelení, tak si polovina majitelů zahrádek bude stěžovat, že je včely obtěžují u bazenu.
A až je tammít nebudou, tak se situace vyajsní - zda josu potřeba, či ne.
No a pak se to vyřeší. Ono to ostatně nebude tak dlouho. Pokud je známo, tak dotace na letošní rok nebude příliš nad 30Kč.

A uvidí se. Stačí to jen vyzkoušet.

Karel

"Loni jsem si na svou vlastní "kůži" ověřil, že bez včel to na našich zahradách zatím nejde (pokud tam teda nepěstujeme jen tůje). Na jaře 2010 u nás pršelo a pršelo. A co se nestalo? Ovoce nikdo v okolí neměl. Jen na stromech v těsném sousedství včelína na podzim bylo. Divné že? Včely zřejmě stihly v tom špatném počasí opylit jen ty nejbližší stromy. To nemám z knih, to je z vlastního pozorování. Jak by to vypadalo bez včel tedy mám vyzkoušeno a dovolím si to tvrdit i nadále. "

Jenže jsi zapomněl na to, že i další, dá se říct alternativní opylovači, čmeláci, mouchy, brouci nemohli loni v takovém počasí létat a opylovat. Stejně tak jako pyl nemohl být přenesen větrem nebo nemohlo dojít k samoopylení.
Ostatně u nás na severní Moravě taky v květnu pršelo a nemůžu říct, že u nás na zahradě nic neplodilo. A nebylo to podle toho, jak byly ty stromy blízko včel. Úroda byla u nás cca poloviční.

Ano, díky. Jsu tak zabranej do včelek, že jsem se o "úředničinu" moc nezajímal, ale je to taky třeba všechno vědět. Zdenek

Mám jeden dotaz kde najdu na internetu seznam včelařu kteří maji uznaný šlechtitelský chov. děkuji.

na www.vcelarstvi.cz
konkrétně na
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=matky

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

Myslím ovšem, že i těm normálním lidem by se bez "divoké" přírody nežilo
obzvlášť dobře. Nehledě na to, že i v přírodě - a to hlavně v ní - "všechno
souvisí se vším"...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, January 21, 2011 10:37 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včely Re: Sklarna

Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
horními 10 000 považováni za normální lidi.

b.

Kdepak jsi přišel k tomu blábolu!!!!!
Samosprašnost neznamená bez opylení. Ale znamená to , že k opylení není potřeba jiná odrůda. Avšak i u těchto odrůd, přítomnost jiných odrůd v sadu, zvyšuje kvalitu a množství sklizně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 10:37:26
> ----------------------------------------
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>
>
>

Globus Plzeň od 21.1 do 27.1.2011 cukr krystal 11.90Kč ,krupice12.90Kč. Doba použitelnosti do 10. měsíc 2013.

Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť. Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné rostliny....
A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači, čmeláci, mouchy, brouci....

Jsem rád, že také někdo jiný se nebojí vyjádřit svůj názor nahony vzdálený tomu oficiálnímu a požehnanému. To že čelní představitelé Svazu blábolí nesmysly není nic nového, stačí ten nesmysl o Einsteinovi a hladomoru během několika let. Nevadí jim, že na to, že tuto větu pronesl jistě geniální matematik není nejmenší důkaz, nevadí jim, že strategické potraviny pro výživu lidstva nejsou na opylování vůbec závislé, nevadí jim, že včela medonosná před 300 lety nebyla zdaleka ani na polovině zeměkoule atd. Já osobně bych chtěl mít v Čechách tak zničenou přírodu jako např v severských státech, kde je včelek na km2 asi tak 20 - 30 x méně. Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek

"Prostě nikdo nepochybuje o tom, že včelky jsou v přírodě užitečné, ale kdyby k tomu nedávaly med, patřily by mezi běžný zajímavý hmyzí druh, člevěk by se o ně nijak zvl. nezajímal a díky tomu by neměly žádné nebo větší zdravotní problémy a určitě by jim bylo líp!!!! Zdraví R. Stonjek"
_________________________

Bylo by jim líp, jen by jich převážné množství vůbec nebylo naživu. Zvláštní. :o)

Holt víme kulové co je hlad.

http://www.novinky.cz/ekonomika/223051-vedci-apeluji-na-lidi-aby-zacali-jist-hmyz-a-cervy.html

Mimochodem na Einsteina se také svádí následující vysvětlení teorie relativity. Tak v krátkosti pro lepší pochopení. Cituji: "Pane, když vám váš kolega strčí nos do řiti, tak vy budete mít nos v řiti, váš kolega bude mít nos v řiti, ale vy na tom budete relativně lépe". Na známé lidi se svádí ledaco.
JK

Dobrý večer,
dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v oboru
pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
Petr Boleloucký

2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>

> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>
> b.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.

2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>

> Dobrý večer,
> dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> Petr Boleloucký
>
> 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
>
> Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
>> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
>> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
>> horními 10 000 považováni za normální lidi.
>>
>> b.
>>
>
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>


--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Petr Bobleloucký:
Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.

Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.

........
Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i tak je nepotřebují včely a včelaře.

Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím se tak od dob kolem r. 1960 děje.

Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument, že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového básnění účastnit nehodlám. _gp_

Ještě jednou dobrý večer,
pokud Vím, neřekl jsem že je nejvhodnější opylení včelou. Je pravda, že je
čím dál více pro opylení používán čmelák, který zejména (nejen) u jahodníku
udělá lepší(pečlivější) práci a za nižších teplot než včela.(předesílám není
to náš čmelák, je to zase jen introdukovaný druh).
Je pravda, že je naše republika převčelena a zejména drobní včelaři, kteří
si svých včelstev dostatečně nehledí(nemyslím to obecně na všechny)znamenají
zdravotní riziko.
Pokud jde o výzkumy, viděl jsem již mnoho výsledků takzvaných výzkumů. Je
pravdou, že vždy záleží na zadání a podmínkách výzkumu. Není problém zadat
výzkum tak, aby vyšel v prospěch zadavatele.
Stejné je to i se statistikami.
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký


2011/1/21 gp <e-mail/=/nezadan>

> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Ted si tak rozebiram termin:podpora rovnomerneho rozmisteni vcelstev v krajine k zajisteni opyleni atd.A tak jsem ho chvilku rozebiral z pohledu dnesniho vcelare.Reknu si:tam je 30 vcelstev,protoze se tam seje repka;tam 50 v sadu a o kus dal 50 u akatu.No a tady,kde se strida obili a repa,louky se secou pred kvetem,ze stromu jen vcelarsky nevyznamne,v doletu ani jedno.A usoudim,ze v souladu s potrebou rovnomerneho zavceleni opyluju par plevelu a zridim si stanoviste tady.A pri pohledu na prazdny mednik budu chrochtat blahem a tesit se na dotaci od MZe...A v ten moment si muzu brnknout na psychiatrii,po pravu...Stanoviste si prece volime podle moznosti snusky,vcelstva selektujem podle medneho vynosu,kocovnik prisune na jare k repce a ne do lesa opylovat sasanky.Opylovaci cinnost vcely je nezpochybnitelna,lec za soucasneho stavu je to jenom reklamni slogan,ktery zemedelce nevzrusuje.Vtipne ho prehrali na MZe a maji po problemu s uhradou nejakeho opylovani.

Pokud je opylování včelami "zbytečné", nechápu proč v některých zemích s řídkým zavčelením, včelařům ještě platí ? A dále, američani jsou zděšení z plošného odumírání včelstev, a dle jejich studií přichází společnost bez včel o mnoho výnosů, tím i potravy pro lid. Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Vidím, že se v tom neuvěřitelně plácáte. Včela je hlavním opylovačem. Na americký a australský kontinent ji dovezl člověk protože rostliny které si tam dovezl z Evropy špatně plodily. To byl první poznatek o jejich důležitosti. Dalším poznatkem je případ Číny kde se pěstují hrušky Haschi. Po nezřízeném používání chemie v zemědělství,í Došlo ke katastrofickému vymizení včel. Zprvu to nebyl problém. Zvládali to jiní opylovači a hlavně lidé ručním opylením stromů. Katastrofa však měla a má pokračování. Spolu se včelami pak začali v přírodě mizet další druhy rostlin ne kterých pak hlavně byli závislé hlavně ty včely samotářky. oblast se teď obtížně zavčeluje protože včely tam teď krom hrušek nemají jinou pastvu. Další důležitou vlastností včely medonosné je, že zimuje jako společensv, které právě důležité pro jaro. Kdežto u samotářek zimuje jen pár samiček. Ty než se dostatečně namnoží je již pozdní léto.
Včela medonosná při sběru nektaru navštěvuje vždy jeden druh rostlin, samotářkám je to úplně jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 15:43:29
> ----------------------------------------
> Za prvé skutečně divoká příroda je u nás v republice pouze na pár desítkách
> či stovkách hektarů. Všechno ostatní je pěstěná příroda či příroda pár let
> ponechaná svému osudu a tak zdivočelá a přerostlá.
> Jinak si myslím že většina těch, co tvrdí, že bez včel by tady byla poušť
> by sotva na přírodě poznala, kde včely chybí a kde ne.
> Spousta rostlin se rozmnožuje vegetativně či je větrosprašná a tudíž na
> opylování včelami není vůbec závislá. Spousta rostlin je sice opylována
> hmyzem, ale rozmnožování semeny má kombinováno s rozmnožováním
> vegetativním. Semeny se třeba rozmnožuje tehdy, pokud se šíří na nová
> stanoviště, na stávajících se udržuje a rozmnožuje vegetativně, tam by se
> nedostatek opylovačů projevil až za desetiletí postupným úbytkem stanovišť.
> Jen málo rostlin je čistě závislých na rozmnožování semeny. Nejcitlivější
> by asi byly jednoleté či dvouleté čistě semeny se rozmnožující hmyzosprašné
> rostliny....
> A to jen za předpokladu, že by na místě neexistovali další opylovači,
> čmeláci, mouchy, brouci....
>
>
>

Podívejme se jak se také příroda brání samoopylení
jehličnany; jsou to větrosnubné rostliny Samoopylení se brání tím ž květy (šišky) jsou nahoře a jehnědy dole Je to právě proti té gravitaci. Pak máme rostliny samičí a samčí. U něktrých oboupohlavních rostlin se prašníky otevírají až po opylení květu. Je také i pravdou ,že máme i rostliny (citrusy) které mají v květenství a tedy i v semenu záložní vajíčko které se začne vyvíjet až tehdy když oplodněné vajíčko uhyne. Hlavně však nesmíme zaměňovat pojmy samosprašnost a samoopylení. Jsou to dvě rozdílné věci.

Pepan (zahradník)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Včely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:06:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodatek, k opylení dochází samozřejmě i při samosprašnosti, ale na
> částečné opylení(bez toho to prostě nejde) postačí vítr a gravitace, - jen
> pro vyjasnění pojmů - takže opylena musí být i samosprašná odrůda.
>
> 2011/1/21 Petr Boleloucký <boleloucky.petr/=/gmail.com>
>
> > Dobrý večer,
> > dovolím si jako magistersky vystudovaný zahradník a člověk, který se v
> > oboru pohybuje takřka od "plenek"hrubě nesouhlasit s tímto postojem, je sice
> > pravda, že samosprašné odrůdy jsou schopny plodit i bez opylení
> > hmyzem(cíleně neuvádím včely), ale po opylení dávají plody mnohem
> > vyrovnanější a kvalitnější, v každé fundované knize o ovoci či polních
> > plodinách najdete doporučení, které určuje počet včelstev, které je vhodné
> > pro vyšší výnos a lepší kvalitu k porostu přisunout.
> > Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
> > Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> > většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
> > Petr Boleloucký
> >
> > 2011/1/21 <e-mail/=/nezadan>
> >
> > Zemědělci a ani sadaři včelu jako opylovače nepotřebují, protože je
> >> vyšlechtěna celá řada samosprašných odrůd. Co se týče divoké přírody - tak
> >> o tu stojí jen pár zelených, ale ti nejsou většinou společnosti, hlavně
> >> horními 10 000 považováni za normální lidi.
> >>
> >> b.
> >>
> >
> >
> >
> > --
> > Ing. Petr Boleloucký
> > 777840488, 737267011
> > boleloucky.petr/=/gmail.com
> >
> >
>
>
> --
> Ing. Petr Boleloucký
> 777840488, 737267011
> boleloucky.petr/=/gmail.com
>
>
>

Já myslím, že se v tom plácáme všichni. Dokud se to někde na konkrétním místě skutečně nestane, jen se o tom dohadujeme, nikdo stoprocentně neví, jestli tam třeba zmizí všechny hmyzosnubné rostliny a zůstanou jen ty ostatní nebo jestli se jen trošku posune rovnováha mezi hmyzosnubnými a větrosnubnými směrem k těm druhým. Navíc i kdyby včely zmizely najednou, konečná rovnováha se může ustálit až po nějakém desetiletí. A pokud bude vyhovovat, místní třeba změnu ani nemusí postřehnout, jak bude pomalá.
Co se týká těch číňanů, to jim nikdo neřekl, že když včely nemají pastvu, musí tam blízko včelstev zasít v potřebném množství rostliny, které jim tu pastvu dají?

Jinak z vlastních pozorování mně připadá, že na včelách jsou hodně závislé rostliny kvetoucí v dubnu pod listnatými stromy. Třeba petrklíč, plicník lékařský, sasanka, podběl, devětsil, violka vonná a další, které bych musel pohledat v atlasech. Připadá mi, že v okolí dlouholetých lesních stanovišť, tak do 50 - 100 metrů, rostou a kvetou tyto rostliny ve zvýšené míře proti okolí.

>>>Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
tak je nepotřebují včely a včelaře. <<<

Uvedu příklady;
Před 40 léty zemědělci musely na pole s řepkou zasít dvě různé odrůdy řepky. Dnes tam mohou set jen jednu samosprašnou. Dosahuje se tak lepší kvality oleje. V obou případech však opylení provede hmyz
Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované.


>>>Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy.<<<

Ani netušíš kolik jich to stojí korun Pro ně je to východisko z nouze a z toho vidíš jak je pro ně opylování důležité
A kdybys tam postavil svoje včely výborně bys je na tak ranné snůšce připravil na řepku a akát. Což jsou u vás hlavní snůšky. Kdo pak tedy chybuje???

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 21.1.2011 21:54:38
> ----------------------------------------
> Petr Bobleloucký:
> Ale podle Vás se nejspíš tito odborníci a většina zemědělců mýlí.
>
> Samozřejmě jim vyhovuje dnešní situace, kdy je zavčelenost tak vysoká, že
> většinou problematiku opylení nemusí řešit, ale to je jen otázka času.
>
> .......
> Směr o kterém píšete je z doby někde před 30-40ti lety. Nynější zemědělství
> má již takové osivo a materiál, který je přímo šlechtěn na dobrou
> samoopylovací vlastnost. Dost se to zemědělcům daří a podle všeho tomu i
> tak je nepotřebují včely a včelaře.
>
> Můžete mi tedy napsat, která současná odborná práce a jaký odborný tým
> přímo zkoumá tu vyšší opylovací schopnost včely medonosné na té které
> kultuře oproti neopylovaným? A jaký podíl má včela na opylení entomofilních
> rostlin mezi ostatními opylovači? Protože opisovat není moc odborné a zatím
> se tak od dob kolem r. 1960 děje.
>
> Bohužel jsem se i totiž setkal s převážným postojem zemědělců, kteří nevidí
> ten prospěch z opylování včelou. Vidí mimojiné včely jako významného
> roznašeče virových chorob rostlin, problém při komunikaci s chovateli
> včelstev, problém veterinární, kdy není možné tedy přisunout včely když je
> mor atp. Proto se třeba na JM kolem Bílovic tč. rozmáhalo opylování
> broskvoní osazenstvy dovezených čmeláků z Holandska a s tím jako argument,
> že nepotřebujeme kočovníky se včelstvy. Snad proto ani nekočuji, protože
> přesvědčovat zemědělce, když ani nemám tu odbornou práci kde je to na jeho
> současném osivu dokázáno je NAJIVITA. A promiňte bez argumentů se takového
> básnění účastnit nehodlám. _gp_
>
>
>

" Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."

A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5 řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely sklízet, takže jedině ručně?

zdravím :-) malý průzkum:
kde objednáváte menší množství mezistěn? bral jsem L159mm L285mm od sedláčka z bučovic a byl jsem spokojen, ale bohužel zrušili zasílání poštou... nyní od 7000kč ceny zboží zdarma dovezou, ale to je pro mě příliš velká zásoba. tak hledám nové tipy s osvědčenou kvalitou a příznivou cenou.

Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie. Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy, zda by to neškodilo včelám

S pouzitim vysokofrekvencnich plasicu na mysi a krtky mam zkusenost z lonska,mysi neubylo a krtek jeden plasic primo vyryl ze zeme,takze o jejich ucinnosti silne pochybuju.Letos jsou mysi velice aktivni,takze misto plasicu jsem radsi pootevrel par prazdnych ulu a instaloval do nich pasticky,kde je lovim na chleba nebo orech.

myši se úspěšně chytí i na kousek ztuhlého medu - v pastičce samozřejmě- .

Priklanim se tady k tomu,co psal Gusta.

Mam velmi dobreho kamarada soukromeho zemedelce- je mu 35 ,hospodari od 18, dnes uz obhospodaruje 1000 ha. orne pudy. Po letosnim jaru mel poprve obavu o vynos z repky. Kdyz repka kvetla - 5 tydnu prselo a s vyjimkou skutecne dvou dnu a to necelych- vcela na repce nebyla. Meli jsme spolecnou akci pak vloni vlete- kdy jsme to znovu probirali- vynos z repky byl u neho na normalnim prumeru, stejne jako jine roky. Takze jeho obavy dnes nejsou,jestli bude vcela na repce,ale jestli pak nedojde k nejakemu uhynu vcelstev v okoli, protoze bez chemie tu repku neudela. Neco jineho je pohanka, znam zemedelce, ktery mi nabizel, ze mi vcely na jeho naklady preveze.

PZ

Moje zkušenosti s plašiči jsou taky mizerné. Jed je pochybný, protože otrávené myši jsou dále toxické pro zvířata, co ty myši sežerou. Zbývají myší pastičky a důsledně tam chodit a vyhazovat z pastiček mrtvé myši. V zimě se myši nestěhují, takže po odchytu několika myší by se měl zmenšit populační tlak ve včelíně, dokud se myši zase nenamnoží. Myši chytám na chlebové kůrky.
Jinak ve včelíně nesmí být volně přístupné nic, co by se myším mohlo hodit, uteplivky, polystyreny, slámové uteplivky, oblečení atd, tyhlety věci myši přitahují. Neměly by tam být taky všelijaké dutiny a škvíry mezi věcmi nebo úly, myši tam ještě na podzim mohou natahat všelijaký materiál a udělat si tam hnízdo na zimu. V lese nám pravidelně přes zimu hryzaly třeba i svíčky nebo mýdlo na polici pod stropem, to ale byly nejspíš myšice....
Úly nám nenapadaly nikdy, pokud stěny byly z poctivých 2 cm prken a byly natřené či napuštěné fermeží. Párkrát se mně prohryzaly přes 1 cm silná prkénka nebo plastové síto ve dnech nebo přes uteplivky a 1 cm prkénka na strůpku, když jsem strůpek myšotěsně nezakryl. Polystyren nebo hobru a podobný materiál by přes zimu rozhryzaly bez problémů.

Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolené (změklé v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Oprava: Pánové, zkuste kousek hořké čokolády. Na hrot jí budete napichovat samozřejmě povolenou (změklou v teple).
A pak dejte vědět, jak jste byli úzpěšní.

Samozřejmě 6e to bylo ale vše podléhá a přispůsobuje se novým technologiím

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely Re: Sklarna
> Datum: 22.1.2011 13:00:09
> ----------------------------------------
> " Dříve se sady s ovocem sázely pomíchané z několika odrůd Dnešní
> samosprašné odrůdy umožní sázet jen jednu. To jim pak umožňuje při sklizni
> použít česací stroje. Aby ovoce dosáhlo však vysoké kvality jsou zase nutné
> včely. Ze špatně opylených květů je ovoce deformované."
>
> A nebylo předepsáno dříve sadit jednotlivé odrůdy do skupin, tak ob dvě
> řady, případně nebylo předepsáno sadit hlavní výnosnou odrůdu a co 2 - 5
> řad jednu řadu nasadit vedlejší odrůdu - dobrého opylovače? Takže i dříve
> bylo možné použít česací stroje? Jestli se nepletu, je to popisováno i ve
> včelařské literatuře, tak z 80 let minulého století.
> Jenže česací stroje možná nedovolovaly tehdejší odrůdy, buď by byly
> česacími stroji na rozdíl od dnešních "průmyslových" odrůd potlučeny a tím
> pokaženy nebo nedozrávaly najednou, ale postupně a postupně se taky musely
> sklízet, takže jedině ručně?
>
>
> S

Já používám osvědčenou technologii Kocour Mikeš

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Standa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Myi
> Datum: 22.1.2011 14:00:37
> ----------------------------------------
> Zažívám invazi myší do včelínu. Pasti ani jedy nezabírají, myši se
> prokousávají skrz stěny úlu dovnitř. Chci se zeptat, zda máte někdo
> zkušenosti s plašením myší na bázi vysokofrekvenčních zvuků na baterie.
> Viděl jsem to na internetu, používá se to také na krtky, ale mám obavy,
> zda by to neškodilo včelám
>
>
>

Nejsou extrémem. Stačí projít katalogy osiv a je to tam černé na bílém. Těžko to někdo ovlivní. Je to práce genetických inženýrů aby jejich semena měla tu nadhodnotu kterou do ní vkládají. Jedna z těchto hodnot je prostě semeno a sadba, která je sice entomofilní ale toho hmyzu k zajištění výnosu prostě zaty peníze co ta kultura stojí nepotřebuje. A může se mi to příčit jak chce, prostě takový je vývoj lidstva a jeho potřeb. Druhá je politika a třetí zelené myšlení. Jde oto se v tom bordelu uživit a přežít._gp_



(89.190.52.88) --- 22. 1. 2011
Nechci tvrdit, že převčelení je něco dobrého, ale názory - jde to bez včel, jsou dle mě dalším extrémem. Vždy se mi osvědčila pořekadla - ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA, SELSKÝ ROZUM,a VŠEHO S MÍROU :-)
Pěkný večer Zdenek

Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku. Protože to nejsou zahrádkaři, ale lidé co se svou prací živí. A žádnej rozumnej zemědělec nezaseje odrůdu která má svoji dobu za horizontem. Nějaká lokální neúroda nemusela být všude. Třeba s loňským rokem nejsem vůbec nespokojen. A tak to vidí i olejáři s řepkou, saflorem, slunečnicí a makem které mám v dosahu a doletu mých včel. _gp_


..........
Pokud se díváte dostatečně pozorně kolem sebe, tak nepotřebujete výzkumy a
zorientujete se také - dříve se tomu říkalo tuším "zdravý selský rozum".
Je pravdou, že existuje již mnoho odrůd, kde je cizosprašnost na tak vysoké
úrovni, že sama o sobě zajišťuje velmi slušný výnos. Uplynulý rok však
potvrdil, že bez pomoci hmyzu (neříkám včel) není úroda tak kvalitní, jako
kdyby byl porost hmyzem opylen.
Možná se Vám zdá můj pohled naivní, ale já si za ním stojím a rád se pod něj
podepíši.
Příjemný večer
Petr Boleloucký

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

"Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!"

Asi záleží taky na výkonu. Spousta těch pípátek má velmi malý výkon, pozná se to třeba podle toho, že jsou na obyčejné baterie a ty baterie tam vydrží týden i déle.To je potom něco podobného, jako když má někdo v pokoji slabě puštěné radio. Profesionálnější a dražší plašiče potom mají taky větší výkon, až několik watů a tam už ten plašicí výkon je.

"Můj selskej rozum mi říká, že včela se svou prací je jen část toho, co jako včelaři vidíme. Jestli chceme vidět do problematiky hlouběji, musíme vidět ale očima toho zemědělce a výzkumníka v oboru kvality, protože oni udělají cokoli co můžou aby dosáli za co nejmenších nákladů co největšího zisku."

Z doby socialistické, kdy jsem kočoval na řepku a jetel, si pamatuji, že včelíny bývaly uvnitř polí s kulturou a že k nim vedly od vjezdů na pole často hodně dlouhé koleje, vyjeté při přmísťování včelstev a potom autem včelaře, který na kočovaných včelách logicky musel taky i pracovat. Zemědělec tak ztrácel výnos z určité procento plochy toho pole. Tato uježděná plocha představovala další náklad toho zemědělce na dovoz včelstev na opylování.

Zdravím.Já jsem si na myši koupil plašič od firmy Format1 z Křenovic u Brna. Stál přes 500 Kč, ale vůbec to nefunguje. Na meil zda by mě přístroj mohli překontrolovat se vůbec firma neozvala. Tudíž nedoporučuji. Včely mám od bydliště vzdáleny, takže nějaké pastičky a jejich kontrola nevihovuje.

JJ:
Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!
-----------------
Dalo by se příležitostně kouknout na štítek - tedy kdo to vyrábí.
Této elektroniky je po internetu docela dost a bude mezi ní asi i kvalit. rozdíl.

Děkuji.

Karel

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Všechno co vymeteš z úlu oseješ přes 3mm síto a odevzdáš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrO <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: M?l
> Datum: 23.1.2011 15:20:59
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>
>
>

Tak asi používám nějaký zvláštní plašič, protože já si jemohu vynachválit. Jeden mám uprostřed půdy a mám na celou zimu vystaráno a jeden uprostřed skladu skladu nástavků (téměř 1000ks) a také spokojenost. Jen na rejsky to nefunguje!

Honzo a čo prečo by mali v sklade ohrozovať prázdne nadstavky? Ryšavky-myšice a piskori-rejsci potrebujú potravu a tú nahádzajú len v úľoch v ktorých zimujú včely, navyše ryšavky a myši si často zakladajú vo vyhryzených plástoch robia hniezda v ktorých neraz aj staré vyvedú svoje mláďatá. Takže tie "udělátka" vlastne nefungujú.

Ja som aj túto zimu riešil vychytanie ryšaviek a piskorov lepidlo za 2 euro určené práve na myši v bytoch.
Na pevnú podložku (najlepšie z UH) o rozemerov 15 x 15 cm urobím z lepidlo kruh (ktorý musí škodca prekročiť) priemeru podložky a šírke pásu 15 mm. Do stredu stačí položiť návnadu, pre ryšavky a mäsovú pre piskorov. Do rána sa chytia, ak sú ešte prítomné v úli, na druhý deň ich odstráňte. Piskori, ak je ich v úli viac často ich zožerú- stávajú sa kanibalmi.

Prepáčte, zabudol som uviesť, že podložky s lepidlom a návnadou vkladáme do podmetu úľa, ktorý musí byť aspoň 20 mm vysoký.

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

veškerá měl z celeho dna zbavena mrtvolek,např.preseta přes mateři mřižku.

já taky poprvé :-) prostě sem oklepal pomalu každou mrtvolku, zbytek
sesypal, vysušil a dal do kelímků a uzavřel plátýnkem a gumičkou :-)

2011/1/23 PetrO <e-mail/=/nezadan>

> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr
>

Jen bych opravil - přes sítko s otvory 5 mm ne 3mm. Aby v případě tumidy mohl propadnout brouk. Ten tu zatím zaplaťpámbu není, ale...
Křidélka a nožičky se krásně sbízají pomocí statické elektřiny - vzpomínáte si na liščí ohon ve fysice?

Penny - cukr krystal 13,80 Kč - jen 4 dny

Ta měl, to jsou od včel rozmělněná víčka zásobních plástů, jak se včelky
dostávaly k zásobám. Má se odevzdat všechna měl z celého dna. Spíš se zaměř
na to, co v ní nemá být. Nemají tam být "příměsi". To jsou nejen části
uhynulých včel, ale třeba i hrubší kousky vosku z plástů poškozených od
hlodavců. Měl má být suchá. Ale sušit ji lze jen za pokojové teploty - na
ústředním topení by se natavila, slepila a výzkumák by byl namydlený :-).
S pozdravem
taky Petr.

-----Původní zpráva-----
From: PetrO
Sent: Sunday, January 23, 2011 3:20 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Měl

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
co to má obsahovat a kolik toho má být.předem dík za rady. Petr

Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět, co to má obsahovat a kolik toho má být.
--------------
No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být schopen spočítat.
No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.

Karel

Já během vybírací doby vybírám měl vícekrát. Vždycky před silným větrem nebo před oblevou. Měl u správně zimujících včelstev je potom nasypána přesně pod včelami, mrtvé včely a případné nečistoty, co do měli nepatří jsou obvykle v rozích. Na měli je jich jen trošku. Stačí nožem mrtvé včely z měli odsunout pryč a měl potom nožem shrnout přes okraj. Nemusí se nic přesívat.

Stejně ti to počítání k ničemu nebude, neb ty spočítáš mrtvé brouky a laborka přibližné zamoření. To však ale není stejná věc.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: M?l
> Datum: 23.1.2011 22:33:43
> ----------------------------------------
> Prosím o radu, měl bych jít odevzdávat poprvé měl a potřeboval bych vědět,
> co to má obsahovat a kolik toho má být.
> --------------
> No hlavně by tam měli být roztoči. :-)
> Takže pokud máš dobré oči, nové dílo a málo úlů. tak by jsi je měl být
> schopen spočítat.
> No a uvidíš, jak je laborka přesná a k čemu to je.
>
> Karel
>
>
>

Prosím o vysvětlení nároků nečlena ČSV :

- jak čerpat dotace / žádám v ZO, na jejímž katastru
chovám včely a ta mi dotace vyplácí v plné výši bez
různých srážek na včelstvo ? / v naší ZO to je 36 Kč /,
- jak platím jednotlivé druhy léků - jak je stanovena
cena ?
- musí mi ZO provést léčení aerosolem a za jaké ceny ?,

- jaké výhody má člen ČSV oproti nečlenovi / vyjma oběda při výroční členské schůzi, naše ZO pořádá během roku pouze výroční členskou schůzi a to protože musí.

Děkujim za odpověď.

S pozdravem Starý Penzista